ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 82ff4320-71f7-11dc-adb0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 132, org 19, place 103, work 7
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
19. listopadu 1904.
4 masthead
Číslo 320.
5 article
pronesené. Dnes v pátek zúčastnili se královšt manželé lovu v lese windsorském a hostiny v síni sv. Jiři. Zejtra budou opět hony a ro- dinná hostina, pak slavnostní představení, uspo- řádané společností Wallerovou. Neděle věnována bude klidu a v pondělí královští manželé od- jedou.
svatý . Jiř Wallerův
6 article Rozmrzelost mezi Madridem a Berlínem.
Rozmrzelost mezi Madridem a Berlínem. Pařížská »Patrie« sděluje zajímavou tuto versi o poměru španělsko-německém. Německo přálo si získati uhelnou stanici na pobřeží ma- rockém. Přání to bylo zmařeno nedávnou do- hodou španělsko-francouzskou, v níž se zavá- zalo Španělsko ničeho ze své půdy na pobřeží tom cizímu státu nepostupovati. Rozmrzen tím Vilém II., jenž přičítal neúspěch plánu svého anglickým vlivům v Madridu, přilnul na jedné straně tím více k Rusku a na druhé straně odvetou zmařil záměr Alfonsa XIII. získati ruku některé princezny německé. Leč španělský král nemeškaje, obrátil prý se do Anglie a ucház se o ruku deery vévody z Connaughtu, prin- cezny Viktorie. Jsou-li odhalení ta pravdiva, do- kázala by ovšem poznovu jen starou pravdu. jak často rodinné příhody dynastií v čistě poli- tické zájmy států se zaměňují.
Vilém II Alfonso XIII Madrid Berlín Německo Španělsko Rusko Anglie Connaught Patria
7 article
Olázka posloupnosti v Lippe před spolkovou radou německou. Dnešní »Norddeutsche Allgemeine Zeitung«, orgán kancléřův, sděluje: V otázce lippského vladařstva konal dnes za předsednietví kanelé- řova spojený justiční a ústavní výbor rady spol- kové schůze a pak i plenum rady té. Dle ná- vrhu pruského usnesla se spolková rada jedno- hlasně, že jest srozuměna, aby spor o posloup- nosti mezi liniemi schaumburgsko-lippskoua biesterfeldsko-lippskou vyřízen byl smírčím výro- kem říšského soudu. Říšský soud ten má roz- hodnouti podle smlouvy smírčí o tom, zdaža v jakém pořadí po smrti nynějšího knížete čle- nové lippského rodu, náležející linii biesterfeld- ské, mají býti povoláni k nástupnictví. Také s dohodnutím, ve smírčí smlouvě obsaženým, že pro případ předčasného úmrtí nynějšího kní- žete — totiž dříve než by výrok smírčí byl pronešen —— má nynější vladařstvo bez ujmy ústavního práva lippského zůstati v platnosti — spolková rada projevila souhlas svůj. Kaneléř uložil presidentu říšského soudu, aby vy ko- nal neprodleně opatření. aby se smírčí soud ustavil a aby se řízení jeho ve smyslu smírčí smlouvy zahájilo. Na základě řízení toho učiní pak říšský soud roz- hodčí výrok svůj. Císař Vilém II. na návrh kancléřův nařídil, aby, když nyní usnesením spolkové rady právní stav věcí jest vyjasněn, vojsko v Lippe vladaři tamějšímu přísahu věrnosti vykonalo.
Vilém II Norddeutsche Allgemeine Zeitung rada společenský spolkový rada
8 article
Zemská komise pro úpravu řek v království českém konala dne 10. t. m. za předsedání místodržitele hr Coudenhova VI. plnou schůzi. Po schválení protokolu byla podána zpráva o pro- vedení usnesení posledního zasedání, zprávy presi- diální a návrby na schválení opatření, učiněných ex presidio. Dle těchto sdělení byl personál c. k. lesnicko-tech- nického oddělení na Král. Vinohradech tak rozmnožen aby přípravné práce k zahražování bystřin a k za- lesňování, jež mají býti při upravování řek prová- děny, v čas byly vykonány. Také při technickém oddělení místodržitelstva byla učiněna opatření, aby přípravné práce k regulování řek s potřebným urych- lením provedeny byly. Provedení úpravních prací na dolních tratích potoku Zubonického a Královského bude v nejbližš době zadáno. Také na zadání regulačních prací na Malém Labi bude vypsáno oflertní řízení Povšechný projekt na úpravu Úpy v Úpici jes ministerstvem vnitra schválen. Podrobný projekt pro úpravu Malše u Plava, jakož i zadání této stavhy zemským výborem bylo schváleno. Podrobný projekt úpravy Divoké Orlice u Kostelce n. Orl. byí schválen a konají se přípravy k výkupu pozemků.
Coudenhove Král Vinohrady Úpa Úpice Malše Orlice Kostelec můj Orlický Zubonický
9 article
Také podrobný projekt úpravy Nežárky Lužnice pod Mezimostí—Veselí byl schválena opatření ve příčině provedení těchto úprav byla pro- vedena. Schváleny byly povšechné částečné projekty na úpravy Lítavky, Klenice, Ohře, Chru- dimky v obvodu města Pardubie. Úpravní práce na Horním Labí v Henners dorfu jsou hotovy v délce 2 km a mají býti, jakož i úprava trati v Kunčicích letos dokončeny. U Vrch labí a na M. Labi byla provedena nezbytné potřebná zajištění břehů. Zaměřování údolní přepážky v lese Královstv bylo ukončeno. Přípravné práce k vypracování po- drobných projektů tratí km 11.5—15.0 na Horním Labí a km 5.4—5.8 na Malém Labi a na žádost obce Dol. Dvora také na trati km 0.4—0.7 na M. Lab byly provedeny a projekty budou v zimě vypracovány. Na Úpě jsou úpravy tratí km 2.3—2.86 ve Velk Úpě, km 9.2—112 v Maršově a km 18.0—18.9 v Kalné Vodě hotovy. Pro úpravy tratí km 14.35—14.58 v Ml. Bukách a km 27.2—28.0 v Poříči byly vypracovány podrobné projekty. Na zadání úprav na Úpě bylo vypsáno offertní řízení. Zaměřování ku vypracování podrobných projektů km. 36.9—41.0 v Úpici a k zajištění Marešova byla provedena. Na Divoké Orlici provedeno bylo podrobné zaměřování za účelem vypracování stavebního a vy vlastňovacího elaborátu. Podrobný projekt na úpravu 1.5 km. dlouhé trati Divoké Orlice a ústí řeky Alby bude během zimy úplně dohotoven. Také projek úpravy řeky Alby jest hoto. Na žádost městské rady kralohradecké byl sdě- lán projekt na úpravu spojených Orlic mezi jezem v Hradci Králové a ústím Orlice do Labe. Na dokončení projektu pro úpravu Divoké Orlice od Potštýna k Týnici, Tiché Orlice od Číčové k Tý- ništi a spojené Orlice od Týniště ke Hradci Králové se pracuje.
Veselý Marešův Orlik Mezimostí Klenice Ohře Chr Pardubie Labe Dolo Úpa Velk Úpa Buka Úpice Orlice spojený Orlice Hradec Králové Týnice Tichá Orlice Nežárka Lužnice km
10 article
Vypracování podrobného projektu upravení Chrudimky v obvodu města Pardubic při vy úslění do Labe zadáno bylo civilnímu inženýrovi. poněvadž byly všechny technické orgány jinými pra- cemi plně zaměstnány. Ke zřízení údolních přepažek na horním toku Chrodimky provádějí se přípravné práce. Na Doubravce konány studie ve příčině za- kládání projektovaných přehrad údolí na Hostačovce nad Pařížovem a nad Žleby. Na Cidlině bylo postupováno v měření množ- ství vody; podniknuto zaměřování ku vypracován podrobného projektu pro úpravu Cidliny mezi Žiže- licemi a Žehuňským rybníkem a kanálu při ústí Ci- dliny od Žehuňského rybníka a j. Provedena byla také měření na Javorce u Smidar a na ústí Ohni- šťanského potoka. Tok Jizery od ústí u Toušeně ke Hrušovu byl v délce 25 5 km. povšechně zaměřen; studia k zakládání přepažek v horní oblasti konána; z jara se bude pokračovati v zaměřování toku až do Turnova. Zdělání podrobných projektů na upravení Kle- nice bylo zadáno civilním inženýrům. Podrobný projekt úpravy údolní trati Ohře se dokončuje, pro- jekt úpravy na náhorní rovině se doplňuje. Studie ve příčině zřízení zahrážek na Zlatém potoku se konaji. Povšechný projekt úpravy Bělé byl podroben revisi Na podrobném projektu pro úpravu Malše o Plavu k Vidovu se pracuje. Podrobný projekt na úpravu Nežárky a Luž- nice pod Mezimostím-Veselím byl podroben technické revisi místní, provedení bude nyní zadáno a práce tyto mají býti v jednom stavebním období prove- deny. Připravné práce technické na Otavě, Sá- zavě, Berounce a Litavce dle programu po- stupují.
Chrudimka Pardubice Labe Doubravec Pařížov Cidlina Javorka Smidary Toušeň Hrušov Turnov Ohře Malše Plav Vidov Nežárka Luže Mezimostí Veselí Berounka Připravný práce technický na Otava sá km
11 article
Podrobný projekt úpravy rakovnického po toka v obvodu Městečka jest hofov. Komisionální po- chůzka Radbuzy (68 km.) byla provedena. Zamě- řování přepažky u Hostivaře na Botičí a doplňovac měření potočiště Botiče až do Prahy ukončeno. V měření pro horní trať potoka motolskéh se pokračuje a bude letes ukončeno. Povšechný pro- jekt pro upravení a zahražení Kocáby byl zrevi- dován. Projekt pro úpravu a zahražení potoka ohro- beckého jest vypracován. Pro zadání úprav dílčí trati potoka židovni- ckého vypsáno ofertní řízení. Lesnicko technické oddělení pro hražení bystřin předložilo přehled míst v oblastech upravovaných vodoloků, jež sluší na úcet fondu pro úpravy upraviti hražením bystřin a s ním souvisícím zalesňováním. Lesnická inspekce dala svými orgány konati šetření a přípravy za tím úče- lem, aby se mohlo se zalesňováním v roce 1905 počíti. Přísedíci zem. výboru Adámek žádal za sdě- lení, jsou-li již všechny vládě předložené pro jekty regulační schváleny a postačí-li technické síly k provedení všech přípravných prací v nastávající zimě tak, aby se v příštím období stavebním mohlo přistoupiti netoliko ku regulačním pracím na některých řekách, ale k stejnoměrnému prová- dění těchto úprav v eelém král. českém. Vrch. stav. rada Frank sdělil, že jsou dosu pouze dva projekty ministerstvem nevyřízeny, avšak že také tyto projekty budou záhy schváleny.
Kocáb Adámek Frank Zama Hostivař Botič Praha chůzek Radbuza km
12 article
Předseda projevil souhlas se zásadou, že jest nutno, aby bylo příštím rokem počato s regulačními pracemi v celé zemi a ujistil, že jsou učiněna opa- tření, aby k tomu účelu nutné práce přípravné včas byly ukončeny. Vrch. inž. Podhajský podal zprávu o poslupu technických praci a trval na tom, že v provádění regulací další průtah nenastane. Dr. Schreiner dokazoval, že musí býti př upravování řek brán hlavní zřetel k obnovování vy- puštěných rybníků. Prášek se přimlouval, aby byla pobřež regulovaných toků osazována stromovím, ukazuje k národohospodářské důležitosti a prospěšnosti tako- vého podnikání. Vrch. stav. rada Franz vytkl, že jest osazo- vání břehů regulovaných řek stromovím otázkou spornou, protože při vzrostlých stromech, za bouří a velkých větrů také náspy, hráze a j. mohou býti poškozeny; uznal však, že jest důležito, aby s o této otázce při vyřizování jednotlivých projekto pojednávalo. Po návrhu hr. Schönborna uloženo tech- nické komisi, aby o tomto podnětu uvažovala zprávu podala. Pleva upozornil na důležitost obnovení ryb- níků na Doubravce. Vrch. inž. Podhajský sdělil, že bude záby dokončen soupis rybníků, v král. českém vypuště ných, jakož i soupis rybníků, jež by se měly při regulování řek obnoviti. Návrh Schreinerův ve příčině obnovování ryb- níků prohlásil předseda za samostatný, o němž musí býti eventuálně zvláště jednáno.
Ing Podhajský doktor Schreiner Prášek Franz Schönborn Pleva Schreinerův Doubravec
13 article
Technický výbor podal zevrubnou zprávu o zři zování údolních přepažek na Labi a Úpě a opí- raje se zvláště o dobrozdání prof. Intze, navrhoval aby se komise usnesla, aby se na Labi mi mo vodní nádrže v lese Království zřídila ještě druhá přepažka v trati mezi Spin- delmühle a Vrchlabím u horního mlýna Krausova nákladem asi 3 mill. K. Kromě toho navrhováno, aby bylo zřízení přepažky u Sla tiny na Úpě vzhledem k odporu interessentů odro- čeno k druhému období stavebnímu a aby v prvním stavebním období byla zřízena k účelům ochrany před velkými vodami údolní přepažka v Hohenbrüicke. Výloly na novou přepažku udolí u horního mlýna Krausova měly by se uhraditi ze záložního fondu, kterýž by! pro první stavební období rozměřen na 7 mill. K, z nákladu na úpravu Labe, rozpočte- ného na 9,555.000 K a ůsporami při úpravě dol- ního toku Labe a jiných toků v Čechách. Přísedíci zemského výboru Adámek konstatoval, že prof. Jutze, kterýž platí v Německu za největší autoritu při provádění přepážek údolních, ve svém dobrozdání pouze projevil plný souhlas se základ- ními zásadami, na nichž byl vybudován našimi techniky generální program upravování vod, jenom že co oni vypověděli přesně a stručně, vyložil obšír něji a zevrubněji. Prof. Jutze sice nic nového nepověděl, ale aby jaksi odůvodnil své poslání, činí přece nové a to drahé návrhy Bude-li přijat návrh Jutzův na zřízení nové pře- pážky údolní v prameništi Labe, musí takové do plnění přepážek býti důsledně provedeno při všech řekách, jež mají býti regulovány.
profesor Intze Krausův Adámek Jutz Labe Úpa Vrchlabí Čechy Německo
14 article
Zřízení přepážky u Slatiny má se odročiti do druhého stavebního období a zatím má se zříditi přepážka na horní Úpě u Hohenbrucku. Jaký vliv však bude míti eventuální vypuštění zřízení pře- pážky u Slatiny, jemuž interessenti rozhodný odpo kladou, na celý regulační projekt, se nevyložilo. Středolabský komitét ohražuje se proti tomu, aby se údolní přepážky v nejhořejších povodích Labe a Úpy, žádané průmyslníky, snad zři- zovaly na účet přepážek v lese Království a u Sla- Po návrhu prof. Jutze mají se provésti na hor ním Labi prozatím pouze dílčí úpravy zajištění břehů, jež se jeví býti nulnými vzhledem k více roků trvající stavbě přepážek údol- ních. Tímto pouze částečným regulováním vzrostou náklady, protože bude poměrně dražší, nežli úpravy celého toku najednou, soustavně prováděné. Uhražení těchto větších nákladů, jakož i uhra žení nákladu na nově projektovanou přehradau mlýna Krausova, jenž převýší 3 mill, korun, není zabezpečeno. Z reservy 7 mill. koran nemohou být takové a podobné náklady uhražovány, jak bylo také panem předsedou svého času zřejmě uznáno, již nyní, nýbrž až ke konci prvého stavebního období a nesmí býti pomíjeno, že reserva tato jest zřízena k uhražování nepředvídaných a jiných vydání pi regulování všech řek v království če- ské m.
Jutz Krausův Úpa hořejší povodí Labe
15 article
Ujišťování, že bude lze k uhražování těchto ná kladů přispěti z úspor, jež se docílí při upravování dolního toku Labe a ostatních řek v král. českém, jest předčasné a dosavadními zkušenostmi na dobro neodůvodněné. Není regulačního projektu, při němá by se bylo docílilo značnějších úspor a bylo by po- vážlivo, aby se při provádění regulací na újmu jieh dokonalosti pouze proto šetřilo, aby se opatřily pro- středky k uhražování nákladů na nové práce, jež byly schváleny, aniž by současně bylo postaráne o opatření prostředků na jich provedení. Při takovémto postupu hrozí velké nebezpečí provádění regulací, jež se při nehotovosti projekto opozdí a na něž by se při takovém přestupování původních rozpočtů později nedostalo peněz. Kromě toho nejsou také technické práce na novou nádržku u mlýna Krauslova dosud ani za- počaty, takže na ten čas není ani známo, bude-li lze tento projekt v ohledu technickém provésti také není předložen ani aproximativní rozpočet. Přís. z. v. Adámek žádal za další objasnění těchto návrhů netoliko po stránce technické, a le také po stránce finanční, žádaje vládní zástupce za zřejm vyjádření, jaká situace by nastala, kdy by takovými většími pracemi byl obno na regulace řek dříve vyčerpán, nežl by veškeré tyto práce byly dokončeny Vrch. st. r. Rytíř vyložil, že jest situace pro zřízení přepažky u mlýna Krauslova v ohledu tech- nickém velmi příznivá, avšak podrobnější rozpoče nákladů že na ten čas nemožno předložiti. Náklad na úpravu Úpy a Labe povolený nemá býti pře- pažkami přesloupen. Dr. Schreiner sdilí sice pochybnosti přísed. z. v. Adámka, avšak přijímá návrhy technické ko- mise, protože se shodují s návrhy prof. Jutze, v jehož tiny
Krauslův Adámek doktor Schreiner profesor Jutz Úpa
16 article
autoritu má neobmezenou důvěru. Žádá, aby př zřizování nádrže se bral pilný zřetel k zájmům zemědělství a průmyslu. Vrch. stav. rada Franz ujistil dra. Schreinera že se při stavbě údolních přepažek bude hledět šetřiti zájmů zemědělství a průmyslu, avšak že ná- sledkem toho vzrostlé náklady stavební musí pokud lze uhraditi interessenti. K dotazu přísedícího zem výboru Adámka uznal, že na regulace řek povolený úhrnný úvěr nemůže býti přestoupen. Přís. z. v. Adámek vidí ve výkladu vrchníh stav. rady Franze potvrzení svých pochybností a obav a proto nemůže i po projevu neobmezené dů- věry dra. Schreinera v autoritu prof. Jutze a při vši vážnosti k vynikajícím odborníkům technické komise hlasovali pro předložené návrhy. Za usnesení zemské komise odpovídá tato komise a nikoliv komise technická a této odpovědnosti musí si býti vědomi všichni její členové. Z jednání celého vyšlo, že tento projekt vůbec ani po stránce techni- cké ani po stránce finanční není dosud tak propra- cován, aby se mohla zemská komise již dnes usnésli na tom, že se má přepažka údolí nad mlýnem Krau- sovým zřídit a j. Proto navrhl přísedící Adámek, aby se komise pouze na tom uanesla, aby byl pro- jekt a rozpočet na tuto přepažku vy- pracován a komisi k příslušnému pro- zkoumání a usnesení předložen. Podnět dra. Schreinera, aby při zřizování nádržek bylo dbáno zájmů zemědělských a průmyslových přísedici Adámek pokládá za samozřejmý a plně odn- vodněný. Vrchní lesní rada Wang nepokládá odůvodněn zřízení nové nádrže na Labi za náležitě odůvodněné zvláště pak vytýká, že podal nesprávné porovnání poměrů řek alpských s poměry horního toku Labe i ukazuje k smutným zkušenostem, jež byly nastřá dány při neracionálním upravování vod v alpských zemích.
Franz Schreiner Adámek Franze Jutz Wang
17 article
Když byli vrchní stavební rada France a dvor rada Mrazík prohlásili souhlas s návrhem Adámko- vým, byl tento návrh všemi hlasy proti hlasům dra. Síchreinera a dra. Werunského příjat. Technická komise navrhla, aby byla úprava Rad- buzy a Mže v Plzni po vyloučení pobřežních zdí a obnosu za vodní silu získanou při vykoupení Pan- ského mlýna a obnosu za stavební plochu nabytou při téže přiležilosti, uznána za podnik spadající do zákona ze dne 13. února 1903. Dr. Schreiner se ohražuje, aby tato obe bohaté Plzni nebyla na újmu provedení regulování řeky Radbuzy nad Pizní a uznává za nutné, aby tyto poměry, hlavně pokud se týče obnovování rybníků. byly důkladně prostudovány. Přís. zemského výboru Adámek vypočítal oběti, jež Plzců na úpravu Radbuzy ve svém ob vodu již podnikla a jež jako rostoucí velkoměsto k veřejným účelům podnikali musí i dovodil, že by upravení Radbuzy bez upravení jejího toku v obvodu města Pizně jenom zvýšilo nebezpečí povodní. Sta- novisko, jež v léto otázce dr. Schreiner oproti bo haté Plzni zaujal, jest nejméně řečeno po- divné. Vzhledem k situaci upouští od zamýšleného návrhu na upuštění od navrhovaných podmínek.
Mrazík Werunski doktor Schreiner Adámek Mže Plzeň Radbuza Franca
18 article
Po výkladech stav. r. Franze a vrch, stav, rady Rytíře byly návrhy komise s formální změnou, na- vrženou hr. Schönbornem, přijsty. Návrhy techuické komise na schválení projekto na úpravy Nežárky v Lusenicích, Otavy u Zví- kova (zřízení pevného jezu a propustí i zadání pro- vedeni), potoka rakovnického v obvodu Mě stečka (zadání provedení), potoka ohrobeckéh (zadání provedení) potoka zvolského a zadán různých prací při upravování Úpy (lapač štěrku nad Pecerem) úpravu ve V. Úpě km. 2.860 až 3.350 v M. Bukách a v Pořičí schváleny. Dále učiněno usnesení ve příčině uhražení vět- ších nákladů na úpravu Cidliny v jičínském okresu. upravování Klenice a ve příčině refundaci nákladů. vzešlých městu Trutnovu prováděním ochranných pobřežních staveb na Úpě. Učiněno opatření, aby také členové zem. ko- mise, kteří nejsou členy komise lechnické, jednán této komise mohli býti přítomnými a aby den před schůzí zem. komise byly projekty, o nichž má býti jednáno, k nahlédnutí vyloženy,
Franze Rytíř Schönborn Otava M Buk Nežárka Úpa V . Úpa Cidlina Klenice Trutnov
19 article
O representačním domě obce pražské. Po celé řadě schůzí veřejných, věnovaných olázce slavby representačního domu, dostala se tato i na přetřes ve Spolku architektů a inženýrů, ledy korporace, jež v mnohém jest rozhodným faktorem. Stalo se tak včera za velké účasti členstva i hostů ve dvoraně Měšťanské besedy. Schůzi zahájil předseda spolku inž. R. Jahn vřelou vzpomínkou na zesnulého stavebního radua člena spolku architektů a inženýrů p. R. Terebu a udělil slovo architektu panu Ant. Balšánkovi, jenž promluvil a projektu ropresentačního domu obce pražské. Zmíniv se o historii myšlenky zbudovati re- presentační dům u Prašné brány, promluvil o vý- znamu jeho pro život národní, osvětový a společenský. Když jednalo se o parcelaci a prodej pozemků u ka- detní školy, poznala se v naší obecní representaci ohromná důležitost toboto místa pro příšti obra města a v ohledu národním. Zachovati tento monu- mentální vstup k srdci Prahy na věčné časy v ru- kou českých — toť byl první podnět, který vede ke koupi míst těchto obcí pražskou. Krok to, jenž v národě našem doznal jednomyslného souhlasu.
R Jahn R Tereba Antonín Balšánek Praha spolek architekt spolek Ing reprezentační dům
20 article
Druhů myšlenka byla, vytěžiti z těchto míst co nejvíce k účelům osvětovým a národním; myšlenka tato vykrystallisovala se jako myšlenka postavení re- presenlačního domu obce pražské, kterýžto název vlastně zaměněn býti měl pravým označením — do- munárodního. Mezi předními úkoly příštího obec- ního domu jest, aby byl střediskem české společnosti pražské, až dosud na různých místech Prahy roztří- štěné. Soustředili ony třídy, které tvoří jádro a výkvět české společnosti pod jednou střechou, soustřediti in- telligenci národa, spolky politické, literární i umě- lecké v útulném domově, toť byla jedna část pro- pramu. Druhá, nezbytný její doplněk, byly cílo osvě- tově. Obecní dům má poskytnouti místo ku pořádání přednášek, veřejných shromáždění, menších koncertů, národních slavností, menších divadelních zábav, ob- časných výstav uměleckých — veskrze to projevů kulturní práce. Tento úkol — soustřediti celý společenský život — připadnouti měl za patronance obce pražské naší Mě- šťanské besedě, která měla býti jaksi paní domu. Proto také veškeré práce, zejmena přípravné, dály se za součinnosti M. B., která ve příčině programu stavebního kladla své určité požadavky a zavázala se jako nájem z místností svých a částečného po- užívání sálu, platili obci pražské ročně 30.000 zlatých.
Praha
21 article
Známo, že první rozvrhové skizzy, na jichž základě koupě pozemků sborem obecních starších byla odhla- sována dne 5. ledna r. 1903, navrhoval stav. rada O. Polívka na vyzvání Měšťanské besedy. Sbor obecních starších usnesl se, aby na vypracování návrhů obec- ního domu vypsána byla veřejná soutěž se lhůtou do 1. dubna 1903. Soutěž byla vypsána za neobvyklých podmínek bez cen a došlé projekty odměněny jen honoráři. Porola roztřídila došlé projekty do určitých rovnocenných skupin, jež dle jistého poměru byly po- děleny cenami. Z té příčiny žádný návrh nebyl označen jako relativně nejlepší. Porota doporučila potom, aby autoři těchto pro- jektů byli vyzváni k užší soutěži se lhůtou do 15. července za honorář 2000 K. Avšak ani tento krok nevedl k cíli. Porota prohlásila, že žádný z došlých návrhů nemůže doporučiti k provedení — bez udání příčin a důvodů. V srpnu na to vyzváni p. přednášející a stav. rada p Polívka, aby vypracovali stavební projekt obecního domu na základě nového programu městskou radou schváleného. Stalo se tak a v prosinci minulého roku podána skizza projektu definitivního, jež ve schůzi městské rady dne 23. prosince m. r. schválena byla.
O Polívka Polívka obecní dom
22 article
Dne 17. května předložen pak projekt definitivní ke schválení. Projekt tento odpovidá striktně danému programu, jenž položil zvláště na váhu stránku representační a to jak pro místnosti veřejně (sály), tak pro místnosti restaurační a kavárenské, kteréž z důvodu tohoto umístěny byly do hlavního průčelí na Příkopy a Josefské náměstí obráceného Pan přednášející podává pak na plánech vylíčení pro- jektu, jak to byl učinil v informační schůzi sboru obecních starších dne 10. listopadu t. r. (Viz „N. L. č. 312 ranní.) Podobně referát svůj opakoval i stavební rada p Oskar Polívka. Do debatv, jež se rozpředla po obou relerátech, zasáhl prof. K. Koula; jenž přímlouval se v zásadě o projekt přednášejících a p. Stol z. Přijata pak resoluce tohoto zněni; „Spolek architektů a inženýrů v království če ském, pojednav v dnešní týdenní členské schůzio projektu obecního domu u Prašné brány, usnesl se jednohlasně na následujícím projevu: 1. Uvažujíce, že král. hlav. město Praha po- strádá dosud důstojných místností pro společenskou representaci, tak že nucena jest hosty své a hosty celého národa voditi do soukromých hostinců; 2. uvažujíce, že vývoj národního a společen- ského života českého nutně vyžaduje toho, aby pro representaci král. hlav, města Prahy opatřeny byly místnosti na místě významném, jakým jest pozemel u Prašné brány, jejíž význam historický a monumen- tální nepřipouští, aby v sousedství jejím postaveny byly obyčejné činžovní budovy; 3. uvažujíce, že jest to dále požadavkem ná rodní
N L Polívka K Koula josefský náměstí Praha spolek architekt obecní dom
23 article
cti a hrdosti, aby usnesení representace král. hlav města Prahy o stavbě obecního domu u Prašné brány jež setkalo se s vřelým souhlasem nejen všeho če- ského obyvatelstva Prahy, ale i celé české veřejnosti vůbec a k jehož provedení již tolik přípravných prací bylo podniknuto, co nejdřívo skutečně též bylo pro vedeno; 4. uvažujíce, že stavbou obecního domu, jak nyn se projektuje, i když pojal bude do projektu velký sál, jehož zřízení domáhá se Měšťanská beseda a jehož potřebu i my plně uznáváme, dle provedené kalkulace — díky výhodnému financování — provésti lze bez zalížení obecních důchodů, ježto nepatrné roční pří- platky na úrok a anuity po dobu amortisace pozemku a budovy při millionovém rozpočtu veleobce praž- ské zajisté nepadají nikterak na váhu; 5. uvažujíce, že stavbou obecního domu opatř se ne delší dobu práce českému živnostnictvu a děl- nicivu pražskému, nynější krisí stíženému; 6. uvažujíce, že stavbou nové budovy poskytnuta bude možnost českým živnostníkům a obchodníkům, aby za přiměřené nájemné usaditi se mohli na míst pro obchod tak významném, jakým jest okolí Prašné brány žádáme slavnou městskou radu a slavný sbor obecních starších co nejdůtklivěji, aby selrvá n bylo při původním usnesení slavného sboru obecních starších, že na pozemku u Prašné brány postaven býti má obecní dům a aby stavba ta dle projektu po- sledního — jenž však též vyhověti má požadavkům Měšťanské besedy — c nejdříve byla provedena. Zároveň vyslovuje se shromáždění proti navrho- vané stavbě divadla z důvodů naprosté finanční ne- vhodnosti.
Praha obecní dom
24 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — »Krví a železem«. Německý radikáln tisk neztrávil dosud Inšpruk, naopak oddává se rozkoším přežívání čim dále tím náruživěji. Úkaz, že brutální klackářství německých bur- šáků mohlo se setkat zase jednou se smrtelně vážnou odpovědí napadené menšíny a že jest možným i připad vojenského zakročení proti tisícům Němců, ohrožujícím ve svrchované be- stiálnosti sta Neněmeů, jest německému svělu takovou novinkou, že se z ní nemohou vzpa- matovat. Včera na úvodním místě uvedli jsme zmínkou článek Pradova libereckého »Volks- zeitungu«, nadepsaný »Krví a železem« a dovo- zující, že rakouským systémem jest ničení Němců a troufalejších obranců krví a železem.
Němec
25 article
Téhož dne přinesl liberecký list pod týmž zá- hlavím druhý článek, obrácený k německé říši, kterouž vyzývá prostě a nezahaleně ke bran- nému zakročení proti Rakousku ve prospěch rakouských Němeů. Článek div neprokliná říši Vilémovu, že už tak neučinila, i praví, že není potupnějšího období v dějinách jejích nad ny- nější, kdy Německo s tupou mysli sed! na Bis- markově dědietví a nevšímá si útrap, jež ně- mecký národ musí snášeti mimo hranice něme- cké řiše. »To jsou hanebné poměry, « volá li- berecký německo-nacionální list, »kteréž přišly na celou německou vlast, i musí vehnati rů- měnec studu ve tvář každému poctivému Němci... K čemu byla stvořena ně- mecká říše. Dnešní stav jest tak pobuřující, že patří k tomu všechno přemáhání, aby Němei nezoufali nad vlastním národem. Půjde-li to tak dále, musí Němec vůbec pozbýti cilu, že má nějakou vlast. S Němci rakouskými přišlo to tak daleko, neboť ve vlastní své domovině pro- bodají je vojáci nepřátelské národnosti . . . Kul- turní cizopasníci Němeů nastupují panství nad svými mistry.« Je v tom kus bezděčné a tím trpči ironie sebe sama. Je-li střelba vlašských studentů, kteři, mimochodem řečeno, vypálili bez mála 200 ran do vzduchu dříve než zbraň sklonili, skutkem od německé kultury pochyceným, jak vypadají tito kulturní mistři » kullurních cizn- pasníků«? Aby se ukázalo, jak vede se slo- vanským vyděděncům z národního práva v jieh nejvlastnějších vlaslech, není třeba uváděli historii německých politických vražd, spáchaných na
Bis Němec Němei Rakousko Německo Kula
26 article
Češích porůznu v Čechách i na Moravě, netřeba uváděti oběti r. 1897 a r. 1899, ale co se týče užívání revolverů na ulici jsou Němci skutečně kulturními — vzory a mistry. Byly v Praze doby, ve klerých portýři německých studentskýel herberků přijímali jich revolvery jako čásť gar- deroby k uschování, aby jim je vydali opětne při odchodu. Dávno před inšpruckou salvou vlašských studentů zaznamenali jsme my, zde v Praze, skon českého studenta, zasaženého kul z buršáckého revolveru! .. . Než, slyšme konee libereckého článku, hrozicího Rakousku něme- ckým »železem a krví«. Dříve ovšem musí být odstraněn trojspolek: »Tato neblahá konstellace připravila Německ ve stav, kterýž všechny Němce jako hora tíží kteráž na místě vlastních, velikých, Německu ne- přátelských mocností, umožnila skupině malých zakouslých protivníků, aby si na německé obrovské moci schlazovali svou žáhu, a železem a krví proti ní nastupovali. To se změní jedním rázem až jednou tyto poměry proti přírodě konec ve- zmou. Všechny tyto nekonečné spory Východo němčů s nepřátelsky proti nim nastupujícími Slo- vany a Vlachy dojdou potom rychle svěho právoplatného rozhodnutí. Krví a že- lezem byla německá jednota ukuta. krví a železem bude nutno dílo dokonati. Malín Pezzej není poslední německý muž, který za ve- likost a slávu Německa svou krev prolil.« Potud liberecká »D. Volksztg.« a její mluva jest, jak doufáme, zřetelna.
Čech Němec Německ D Volksztg Čechy Morava Praha Německo Malín
27 article
— Kluby občanské. Novoměstský občanský klub v Praze má schůzi správního výboru dnes o 8. hod. večerní v Mě- šťanské besedě v Praze. — Rodinné zprávy. Slečna Mína Motejlova. dcera zemského advokála v Praze, slaviti bude sňatek manželský s panem MUDrem. Cyrillem Knei- dlem, lékařem v král. zemském českém ústavu pro choromyslné v Praze, dne 22. listopadu 1904 o 101 hodině dopolední v kapli sv. Václava v metropolitním chrámu sv. Víta na král. hradě pražském. — Slečna Boženka Hessova a pan Jak. Em. Tisch ler budou v neděli dne 20. listopadu o 11. hodině dopo- lední v chrámu sv. Ludmily na Král. Vinohradech slaviti sňatek svůj. — Úmrtí. V pátek dne 18. t. m. zemřel v Nym- burce o 6. hod. ranní dlouholelý ředitel kanceláře okr výhoru p. Karel Bervic, ve věku 68, let. Zesnulý pamětník a vlastenec z lež osmačtyřicátých; tér 40 let působil v oboru samosprávy v okresu nymbur ském a „eunavná a horlivá píle jeho v úřadě i činnos ostatní na venek uznávána byla povždy s velikou pochvalou. Okres nymburský ztrácí v zesnulém pra- covníka, který do posledního vzdechu hlásil se a pilně pracoval ve prospěch národní strany svobodomyslné a pro tyto zásluhy těšil se všeobecné sympatii. Pohře zesnulého koná se v neděli odpoledne na občanský hřbitov nymburský. — V Praze zemřela paní Anna Šmidlová v 65. roce věku svého. — Vyznamenáni. Městské zastupitelstvo na Krl.
Motejlův MUDr svatý . Václav svatý . Vít Boženek Hessův svatý . Ludmila Král Bervic Šmidlová Praha novoměstský občanský klub český ústav pro choromyslný v Praga Cyrill Knei
28 article
Vinohradech udělilo ve schůzi dne 9. listopadu zla- lou medailli městské obce Král. Vinohradů pann Josefu Fuksovi, městskému radnímu a řediteli škol v. v., za vynikající zásluhy o místní školství ná- rodní a průmyslové, panu Matěji Novolnému. městskému radnímu, za horlivou činnost v hospodál- ství obecním a úspěšné řízení městského hasičského sboru a panu Mag. Ph. Janu Štěpánkovi, měst- skému radnímu, za účinnou práci a snahu o povznesen veřejného zdravotnictví a o zvelebení městských sadů. Sluší doložili, že jmenovaní pánové působí ve správě obecní již od let sedmdesátých a že tudíž zárovei náležejí mezi nejstarší její členy. — Z městské rady pražské. Ve včerejší schůi vyřízeny byly tyto záležitosti: Vzhledem k tomu. že na hořejším Novém městě nebylo nalezeno vhodné místo pro stavbu lidových lázní, schválen byl návr p. rady K. Vlčka, aby místo ono bylo vyhledáno v ně- kterém bloku v Podskali, obci patřícím. Měst. rada pan Lada žádal, aby stejně konaly se přípravné kroky pro zřízení lázní lidových na Starém městě, pro něl p. K. Vlček doporučoval hledati místo v sousedství domu s řemeslnickými byty a dílnami. Za totéž při- mlouval se p. Holubovský. M. r. pan Brož poukazoval na naléhavou nutnost lázní pro Malou stranu a Hrad- čany a m. r. pan Filip dovolával se zrízení láznív Libni. Pan dr. Podlipný vyslovil náhled, že netřeb pro lidové a sprchové lázně stavěti zvláštní budovy, nýbrž lze je, jako se děje v cizozemsku, zřizovati i v najatých místnostech domů soukromých, jež levně a rychle, tudíž prakticky dají se přizpůsobit a potře- bám všech částí města bylo by možno v brzku vy- hověti. Návrhy tyto odkázány stavebnímu úřadu. —
Král Fuks Novolný Mag Štěpánek K Vlček Lada Holubovský Brož Filip doktor Podlipná Libeň
29 article
M. r. pan Kasalický navrhoval, aby stánečná míst trhu v Sokolské třídě nebyla jako dosud označována dehtem a dále aby dle možnosti byly pro trhovce zřízeny přístřešky při zahradm zdi. Návrhy přikázány dozorčí radě nad tržnicí. Do školního výboru pokrač. škol řemeslnických zvolen byl opět p. Havlíček. — Ob. st. p. dr. Jeřábek sdělil presidiu městské rady. že dle bezpečné zprávy, vzdor nedávnému zamítavému vyřízení žádosti obce pražské ministerstvem železnic, bude již v létě 1905 zaveden rychlovlak z Prahy de Marianských Lázní, o který sbor obceních starších se zasazoval. Následkem tohoto spojení bude cesta z východu do Marianských Lázní aspoň tak výhodná, jako dosavadní cesta přes Vídeň nebe Drážďany. — Týž navrhl presidiu, aby učinilo všechny vhodné kroky k obnovení přímých vozů mezi Vlissingy—Ha- novery—Lipskem—Prahou, které před 2 roky bylo zru- šenc a za přímé vozy k Vídni přes Děčín. Toto spo- jení zajisté by účinně podporovalo stále rostoucí zájem turistů anglických o Prahu. Pan Bondy, člen želez- niční rady, sdělil, že ve smyslu požadavků obce praž- ské domáhal se zavedení příznivého rychlíkového spojení Prahy s Vratislavi. Ministerstvo železnic sdě- lilo, že na tento požadavek bude vzat zřetel při úpravě jízdních řádů, o které se dne 7. prosince bude konsl porada v Mnichově a že lze předpokládati, že spojení bude uskutečněno rychlíkem, odjíždějícím z Praby v 6.20 hod. ráno a dojiždějícím do Vratislavi ve 47 hod. odpol. Podobná časová úprava bude i při vlalu opačným směrem a bude pamatováno i na vhodné připojení směrem k Mnichovu. Sdělení toto vzal rada městská na vědomí a p. Bondyovi vysloveny díky. — Starostův náměstek p. Scifert naléhal na to, aby urychleny byly všecky kroky, umožňující brzlé zahájení stavby budovy reálky v Holešovicích. —
kasalický Havlíček Ob doktor Jeřábek Bond Bondy Scifert Praha Vídeň Drážďany Lipsko Děčín Vratislav Mnichov Holešovice ministerstvo železnice
30 article
Archiv městský a vládní rada prof. Tomek oznámili radě městské, že p. dr. Teige pracuje — jako dříve prof. Tomek — o starém místopise pražském, zejmena od r. 1437 do r. 1620, a doporučili vydání fohoto místopisu obcí pražskou. Na základě dobrozdání fi- nanění komise schválila rada městská vydání tohoto spisu a bude do letošního rozpočtu zařaděna prví splátka k tomuto cíli. Za vydání to přimlouvali se pp. dr. Podlipný, Brož a dr. Scharf. — Mostného bylo při- jato v týdnu od 6. do 12. t. m.: na lávkách železnič- ního mostu mezi Vyšehraddem a Smíchovem 266k 90 h, na mostě Palackého 4873 K 50 h, na můstku žolínském 258 K 54 h, na novém mostě kamenněm 4336 K 64 h, na mostě Františka Josefa 3743 K 90h, na pilotovém mostě přes Štvanici 2638 K, na mostě libeňském 496 K 50 h. — V lázních obnášel příjem v témž týdnu: na Žofíně v parních a vanových 791 k 20 h, ve slatinných 80 K, v uhličnatých 12 K, v lido- vých v Holešovicích 120 K 75 h. — Dělníků zaměst- návala obec 3223, z nichž 250 mimořádných.
profesor Tomek doktor Teige Podlipná Brož Scharf Palacký František Josef Smíchov Holešovice
31 article
— Městské zastupitelstve v Žižkově konalo včera odpoledne řádnou schůzi, k níž se dostavilo mnoho posluchačů. Starosta p. G. Žák především sdělil, že na místo člena zastupitelstva, uprázdněné úmrtím p. V. Stomea byl povolán náhradník v prvním sboru stavitel p. Ant. Lupíšek, jejž žádal, aby povinnosti, které na něj budou vloženy, pilně a svědomitě vy- konával. — Tajemník p. Klán přečetl zprávu o čin- nosti městské rady, která po některých vysvětlivkách byla schválena. — Úmluva s p. M. Zadákem ve pří- čině zdravotního poplatku v obnosu 1200 K byia schválena. — Vybírání obecmí dávky 2 hal. z 1 litru piva v láhvích bylo na dva roky zadáno spolku ho- stinských „Fastr“ za roční poplatek 720 K. — Vy- hověno žádosti p. Fr. Bláhy, aby právo k vybírání tržného a místného bylo mu postoupeno až do konce roku 1905. — Následoval rozhovor o rozpočtu obecním na rok 1905. Týž vykazuje potřebu 975.521 K, úhradu 763.661 K. Schodek 211.860 K uhra- dí se 30% obecní přirážkou (na letošek byly přirážky obecní 28%). Rozpočet školní vykazuje vydání 156.188 K, příjem 5620 K, schodek uhradí se 21 přirážkou školní (letos byla 18%) Přirážky šiní na rok 1905 celkem 51%, na rok 1904 byly 467%.
G Žák V Stome Klán Bláha Žižkov
32 article
V debatě přimlouval se p. Cakl za upravení ulice Přemyslovy, p. Vacek za opravu silnice poděl olšan- ského hřbitova a cesly malešické. Pan Šmídl pravil, že pronášeny jsou stesky na elektrické osvětlení v Ži- kově. To zaviňují nedostatečné stroje a proto je nulno pamatovati na rozšíření elektrárny. Starosta p. Žák sdělil, že obec má různé potřeby a povinnosti; na jedné straně žádá obyvatelstvo upravení ulic, zlepšení osvětlení a pod. a na druhé straně replá se proti uza- vírání nových výpůjček. Tyto dvě okolnosti nelz sloučit a proto je nutno nalézti vhodnou cestu k vy- hovění všech potřeb. — Pan Růžička upozornil n velmi nedostatečné místnosti poštovního úřadu v Žiž- kově a usneseno požádati erár o vystavění důstojné budovy poštovní v Žižkově. Týž řečník přimlouval se za zřízení bursy práce, stavby chudobince a sirol- čince, a pokračovacího kursu pro dívky. Pan ředitel Adamec podporoval zřízení tohoto kursu. Přijal byl návrh p. řed. Bílého, aby na zřízení kursu zařaděna byla položka do rozpočtu a měslská rada aby snažl se co nejdříve školu takovou zřídit. — Při rozpočt školním žádal pan Šmídl, aby se na příště rozhodn působilo k tomu, aby do německé školy žižkovs nebyly přijímány české dítky. V době, kdy ve zněm- čeném území české školy jsou pronásledovány, obe žižkovská pečlivě slará se o školu německou — če- skými dítkami naplněnou! K návrhu p. Tožičky usne- seno otázati se zemské školní rady a zemského vý- boru, z jakých důvodů byla německá škola v Žižkovi zřízena. — Následoval návrh na obsazení místa měst- ského lékaře v Žižkově na místo po zemřelém p. dr.
Cakl Přemyslův Vacek Šmídl Žák Růžička Adamec Tožička Žiž Žižkov
33 article
Zelenkovi. Žádostí podáno 6 a rada městská doporučila toto terno: pp. dr. Červený, dr. Bouček a dr. Karfik. Pan Tožička přimlouval se za zvolení israelity dra. Hermanna. (Souhlas na galerii. Starosta p. Žák upo- zorňuje posluchače na nepřístojnost projevování bud souhlasu či nesouhlasu.) Pan Petera pravil, že sociálni demokraté nejsou spokojeni s p. drem. Červeným, ale dle toho zastupitelstvo se nemusí řídit. Dělníei nebyli spokojeni také s drem. Klímou a s drem. Ko- týnkem. Pan Vajtr podotýká, že ani z národní hrdosti nemůže být hlasováno o návrhu p. Tožičky. Po delší debatě hlasováno o obsazení místa městského lékaře a byl 22 hlasy zvolen p. MUDr. Josef Červený. — Potom vyřízeny ještě jiné drobné záležilosti. — Vojenský věstník. Generalmajor Schlögel- hofer, přednosta 8. oddělení ministerstva vojenství, jmenován velitelem technických odborných kursů; ředitel genijní v Tridentu, plukovník Alexandr Ble nesi, přednostou zmíněného oddělení ministerského a plukovník štábu genijního Václav Testein ná stupcem Blenesiovým.
Zelenka doktor Červená Bouček Karfik Tožička Hermann Žák Petera Klíma Vajtr MUDr ble Testein Blenesiův ko Generalmajor Schlögel Trident ministerstvo vojenství