ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 82fcab10-71f7-11dc-b591-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 42, person 102, org 13, work 1
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 19. listopadu 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 320.
4 article
Na ranní a odpol. listy pled,lácí se v Praze v admrinistranl as měsíe na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvojí donáškou n. . . . 7 K 5oh ve flialkách: na měsic . . . . .. Foštou: na měsic. . . . . .
Praha
5 article
2 K 30h
6 article
ke na čtvrt lela . . . . s dvojí zísilkou za měste n čtert leta . . . . 11 K h
7 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 18. listop. O 10. ho- dině v noci. (Původní telegram zvláštního zpravo- daje »Národ. Listů«.) Za krátko utvořeno bude 17 zvláštních praporů, aby na- hradily ztráty, způsobené armádě mandžurské. V Petrohradě očekává se k 23 listopadu povolání 30 000 záložníkův k praporům, aby vypraveni byli na bojiště. Z Petrohradu, 18. listopadu. (C. -B. Depeše generál-lientenanta Sacharova ze dneška sdělnje: V noci na 18. t. m. ujali se Japouci offensivy proti postavení před Putilovskou horou. byli ale odraženi zpět. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Sacharov Japouc Petrohrad Putilovska hora
8 article Způsobila řeč dra. Körbra vyjasnění?
Způsobila řeč dra. Körbra vyjasnění? Ze sedmi let parlamentního rozvratu, za- hájeného německým podrytím státní autority povalením prvního předpokladu ústavního živola — práv vělšiny parlamentu, připadá na dobu ministerstva dra. Körbra celých pět let, a proto s jakousi zvědavosti byla očekávána řeč, již pro- nese na počátku nynějšího zasedání říšské Vždyť po dobu posledních dlouhých parla- mentních prázdnin tak mnoho se napsalo ve vládních časopisech o snahách předsedy mini- sterstva, učiniti říšskou radu dělnou, že prá- vem, jak co do úspěchů tohoto úsilí, tak co do prostředků, jimiž se má k této dělnosti dospěti hleděno k oné řeči, ne jako ku projevu řeční- ckému, ale jako k výkonu státníka, eílů i pro- středků k nim vedoucích, úplně si vědomého. Nuže, řeč tato byla ve čtvrtek proslovena. ale žádoucího světla neposkytla, úspěchy úsil o sjednání dělného parlamentu se nepochlubila prostředků, k cíli tomu vedoucích, nenaznačila, i takto na novo potvrzuje předpoklad, že mini sterstvo dra. Körbra nepřišlo, aby povznesloži vol ústavní. Dr. Körber sice jest si toho vědom, že vnitřní zápasy v této polovině soustátí nabyly neobyčejné příkrosti, ale ani k tomu se nedd- hodial, aby je odklizoval prováděním platných zákonů, rovné právo všech národů zaručujl- cích, jemu stačí prohlášení, že vládě na tom záleží, aby nikde nenarazila. Bezpříkladná roz manitost národních a politických poměrů ve stranách prý to s sebou přináší, že vláda jes nezbytně nucena učiniti opatření, jímž se do- dalečně dostane mylněho, strannického výkladu Je prý daleka jekékoliv obmyslnosti, a jedná pr pouze „se stanoviska státu“ Jaké je to stanovisko? Kdo určuje toto sta nevisko, ne-li platné zákony? Či to bylo tak státní stanovisko, když za jeho předchůdců se kapitulovalo před menšinou, a když on sám po pět let trval v tomto zajetí?
Körber
9 article
Dr. Körber si též stěžoval, že citlivost ná- rodní nebezpečně vzrostla. A čí vinou se to stalo? Zda-liž ode dávna vlády vídeňské se ne řídily zásadou, „děl a panuj“, zda-liž po všeck debu éry ústavní nepřekážely uskutočnění rov ného práva neněmeckých národův, zda-liž ne- nadržovaly jednostranně nadprávným choutkán německým, zda-liž přímo nevypěstily domýšli věst jejich? Neněmečtí národové ve svých po žadaveích se nestavili nad zákon, neněmečt národové nikdy se nevzpírali vyhovění skuteč ným kulturním potřebám němockého národa jako to činí Němci vůči nám, vůči Jihoslova- nům, vůči Vlachům. Jak by neměli národové neněmečtí býti do hloubi duše vzrušeni a „roz- cillivěni“, jak po všech zkušenostech mají se dobrati víry, že vlády vídeňské při všem tom jednají jedině „se stanoviska státu?“ Což ne- němečtí národové nejsou právě takovými občany státu jako Němci? Slibuje-li tedy dr. Körber, že chce ovlád- nouti tuto citlivost, řídí se sice posledním pa- stýřským listem rakouských biskupův, ale — neslibuje konání práva vůči národům, dosu vlidou odstrkovaným. Dr. Körber rozpoznává v „národnostním soupeření“ nejen soutěž po zámožnosti, vědě uméní, ale i boj o moc.
doktor Körber Němec Vlach
10 article
Dokud Rakousko bude se vydávati za stá úslavní, jest přímo svatou povinnosti neněme- ckých národův, aby si zabezpečili podí moci, tak jako nesou podíl břemen, na ně vy- padajících. Kdyby toho nečinili, klesli by na peuhé heloty a nebezpečí pro trvání slátu stale by se pak naprosto neodvratným. Soustátí toto by pozbylo tímž okamžikem svého existenčního smyslu. Souhlasíme, že zápas o podil moci má zůstati na půdě zákona, ale odmítáme ob- sažený v tom předpoklad, jakoby národ náš tnebo některý jiný neněmecký národ byl kdy pědu tuto opustil. Největšího vybočení z této pody dopustila se ona vláda, jež před terro- rismem německým couvla! Na dvou místech řeči své vzmohl se dr. Körber na vyzvání, by se říšská rada vrátila ke klidně společné poradě, a upozornil, že „nadešla hodina rozhodnutí“, i jest prý přesvědčen, že říšská rada význam této ho- diny dovede oceniti. „Zodpovědnost“, končil „klerouž tím na sebe vezmete, bude vám uspo- kojením, bude vám chloubou, neboť si budete moci říci, „že jste utvořili moderní hospodář- ské Rakousko“. Proto volá podruhé říšskou radu k jednomyslné práci. Těmito výroky doznal vlastně dr. Körbe že vláda, že on sám nijakého určitého, promy- šleného, smiřovacího a sbližovacího programu eemá, a že po několikáté a nyní velmi průhledně
doktor Körber Körbe Rakousko
12 article
tuto svou neochotu či tento nedostatek odvahy zakrývá — týmž parlamentem, jejž měl uči niti, ale po pět let neučinil dělným. Mluvil-li tedy předseda ministerstva o ho- dině rozhodnutí — mohlo by se snadno státi, že by toto rozhodnuti zasáhlo především jeho vlastní osobu. Po pětiletém experimento- vání na křesle ministerského předsednictví zdá se nám toho býti velmi málo k dosažení dělnost parlamentu — vypočte-li se řada návrhů úkolů, jež na něj čekají, a vysloví-li se přání aby „pracoval jednomyslně“ a „utvořil modern hospodářské Rakousko“. Však bychom byli málem přehlédli, že pan předseda ministerstva také si ve své řeči vzpo menul na nás Čechy. Poslední změnou v mini sterstvu prý chce vláda osvědčiti, že nikdy ne- zamýšlela odstrčiti vysoce vyvinutý národ český a že si přeje s plným důrazem, aby zástupci na- šeho národa čile se účastnili veškerého díla zá- konodárného. My Čechové už neoceňujeme dobrou vůl vlády podle bezobsažných slov, ale podle skutků. A skutků těch za posledních sedmi let nakupilo se na obrovskou obžalobu, jež nedá se nikterak umlčeti jmenováním dra. Randy mi- nistrem krajanem. Přání po účastenství českýeh zástupců v díle zákonodárném vyznívá tu stejně bezobsažně, jako na konci řeči předsedy mini sterstva, kdy se obrátil k celé sněmovně. Rozprava, jež na radě řišské se vyvinula o řeči dra. Körbra, dosud neposkytuje nic z čeho by se dalo souditi, že se mu podařil učiniti parlament dělným. Vyjímaje polského řečníka, poskytují první dvě schůze rady říšské obvyklý nechutný obraz.
Čecho Randa Rakousko
13 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.) Z Vídně, 18. listopadu. Také dnes byl nával obecenstva neoby čejný. Tlačilo se u vchodů postranních a nahoře na rampě, jakkoliv byl vyvěšen nápis: Všechny vstupenky rozebrány. Čekale patrně, že dojde ve sněmovně opětně ke srážkám mezi drem. Körbrem a Němci na straně jedné a Němci a Vlachy na straně druhé. Nedošlo k žádným. Schůze byla krátká — sotva 4hodinná, naprosto klidná, nepostrádala však momentů zajímavých. Hr. Sternberg, když počal mluviti, mě velký počet posluchačů. Rozehnal je sám. De- butoval totiž v roli seriosního člověka. V té pal rezhodně nepochodil. Nemá potřebných pod- mínek. Nemá zejmena hlavní: Spolehlivých vě- domosti a věcné znalosti. O jazykových výno- sech Badenových řečniti a činiti výtky, a nemi o kvalifikaci úřadníků, jimi stanovené, potuchy jest počínání nejen povrchní a lehkomyslné nýbrž všeho odsouzení hodné, protože dává zbraň do rukou odpůrců. Jak soudil zástupee venkovských obcí královéhradeckých dnes, tal žalovali Němci r. 1897. Docela bezdůvodněa bez příčiny.
Čekal Němec Vlach Rozehnal Badenův Vídeň Hradec Sternberg poslanecký sněmovna
14 article
Nedlouhý proslov nového předsedy kol polského hr. Dzieduszyckého byl sie projevem pro myšlenku národní a proti nesnáše livosti Němců po stránce nacionální a kulturn a proklamoval podporu polské delegace všem národům, kteří se domáhají práv jim přísluše jících; ale projev ten rozplýval s ve všeobecnostech, postrádajících určitosti, které je třeba zvláště v situne nejasné, jakou jest nynější. Do debaty zasáhl první Vlach, poslane Mazorana, professor státní průmyslové školy v Terstu. Byl o krvavé noci 3. listopadu v Inš pruku a vypravoval názorně své zkušenosti Vzbudilo nemalý rozruch, když tvrdil a dokázal že nebylo stříleno pouze Vlachy, nýbrž t ak — a to dříve — Němci. Ostatní výklady vlašského mluvčího nara zily na prudký odpor u Všeněmců, tak že by. to několikanásobný rozhovor, který skončil pro hlášením posl. Mazorana, že Vlachové trvají na požadavku svém, aby pro ně universita zřídila se v Terstu. To jest a bude nepochybně celerum censec všech řečníků vlašských. O posl. Pernerstorferovi na tomto míst těžko se pronásti. Patrně pobouřen a podnícer byl útoky, které činil hr. Sternberg na člena císařského rodu. Sociální demokrat stoupl všal ještě výše. Ministerský předseda dr. Körber na- před nepokojně poposedal na svém křesle, poton chodil sněmovnou a naposledy rozezlen, odešel. když pozoroval, že z presidia nebrání se zataho vání koruny do debaty. Teprve ex post dostale se za to posl. Pernerstorfrovi důtky.
Němec Vlach Mazoran doktor Körber Pernerstorfr Terst Sternberg státní průmyslový škola
15 article
Posl. dra. Tschana, který sídli v Inšpruku a jest poslancem za království české, téměi nikdo neposlouchal a na prázdno vyzněla jeho hrozba, že celé Tyrolsko by se pobouřilo, kdyby se stal pokus, v Inšpruku fakultu právnickou ponechati. Zejíra jest první na řadě posl. dr. Dem Vyměnil si místo s prof. Kaisrem a nejspíše jen a jedině uvede na přetřes zřízení parallelek slo vanských na paedagogiích slezských. Možno po kládati pravděpodobným, ba jistým, že některý den s neděle ujme se po třelí slova ještě mini sterský předseda dr. Körber. Z Vídně, 18. listopadu. (C.- B.) Předseda hr. Vetter zabajuje schůzi o 121 hod. dopol. Došlé spisy předčítají se doslovně. Po projednán několika peticí rokovalo se dál o včerejším projevu min. předsedy dra. Körbra. Poslanec hr. Sternberg praví, že za poslednícl 20 let se v Rakousku nic nestalo. Porovnává hospo dářský rozkvět pruský s rakouským. Zmiňuje se Körbrově projevu praví, že německá politika nen politikou státní, nýbrž plemennou a obětuje zájmy rakouského státu za zájmy vlastního plemene. Nej- lépe dokázaly to události v Inšpruku. Čin vlašskýci studentů byl úplně oprávněnou obranou v lísni.
Posl Tschan dema Kaiser doktor Körber Vetter Körbrův Vídeň Rakousko Inšpruk fakulta
16 article
Byl-li zabit namátkou člověk, je náhoda. Lépe kdyby místo malíře bývali skolení, kdo poštvali dav (Pokřiky Všeněmců.) Naše politika ve sněmovněje vlastně jen studentskou politikou; ještě nikdy ne byla rozřešena opravdu hospodářská záhada. Odvolání jazykových nařízení je velikým poru šením práv českého národa. Rovnoprávnost je postu látem a každý Němec a Rakušan musí jej povoliti Právem Čechové žádají, by němečtí úřadníci učili se česky. Je pochopitelno, že trpělivost mladočeského klubu jest u konce a že požaduje práva, českému národu frivolním způsobem uloupená. Obstrukc není radna, ale je přímo nemožna, zvlášť, ne- slibuje-li nijaký úspěch. Parlamentní postup strany musí býti vždy přiměřen její síle. Zatracuje ob strukci a snaží se dokázati, že širokých vrstev oby- vatelstva zmocnilo se zoufalství, vážnost sněmovny poklela a že podporuje se absolutismus. Plá s Němců, čeho dosáhli podporováním vlády. Vlaši do stali svou právnickou fakultu, Čechové ministra krajana. Němci jen frási. Úkolem české politiky musí býti: povznésti moc a vážnost parlamentu posíliti konstilucionalismus.
Němec Rakušan Čecho Vlach český národ
17 article
Pojednávaje o Wallburgově afléře, praví, žeti kdo neváží si vlastní krve a kydají na ni hanu, ne mohou žádati na jiných, aby si jí vážili. Žena gar dového důstojníka byla 14 dní ve vězení jako zlo dějka, protože činila civilní cestou nároky na jed noho arciknížete, a její manžel byl vyloučen z gardy Jak má lid věřiti v právo a zákon, jsou li soudn řízení plna falešných křestních a úmriních listů, pa dělaných nejvyššími pány, již vydávají taková svě dectví veřejně —— soudu, aby uspořili několik tisí zlatých. (Posl. Gl5ckner: Svrchované darebáctvíl Dál zmínil se řečník o případu Bachrach Matassi chově a žádá předsedu ministerstva, by chránil spo lečnost před zločinným úpadkem a čest nebyla dá vána v šane. Posléze appelluje na předsedu ministerstva, aby požadoval vlastenectví nejen od širokých vrstev oby vatelstva, nýbrž také od nejvyšších kruhů a generálo s měkkými kostmi. Předseda volá poslance Sternberga pro jeho útoky na členy císařského rodu k pořádku. Poslanec Pernerslorfer posuzuje ostře pohořelou poliliku Körbrovu. Velebená svoboda shromažďování a tisku jest jen zdí, za níž ministerský předseda skrývá práci nejpodlejší reakce; hájí jen zájmy dynastie a jeznitického katolicismu. Němci myslili, že Körben je má rád, ale klamali se. Dr. Körber má rád jen seb a své místo. Marné je namahání dra. Erlera, svrbnonti ministerského předsedu; parlament nechuraví jen ná rodními boji, ale také rakouským servilismem. Zmíniv se o Inšpruku a zabitém tam malíři, pravil, že zdi se, jako by vláda usilovala o zmar smíru mezi rakou- skými národy, jak vidělo se v Tyrolsku, Tamější místodržitel je feudálním šlechticem a takým se Körbei vždycky klaní. Haličská cesta měla zabezpečiti mini.
Wallburgův Posl Gl Bachrach Matassi Sternberg Pernerslorfer Körbrův Němec Körben doktor Körber Erler Tyrolsko
18 article
sterskému předsedovi podporu klubu polského. Po- dobně vnadil křesťanské sociály. Varuje, aby dělni ctvo se nedráždilo, neboť by se mohlo zúčastniti hnuti »Pryč od Říma!« Pojednav o zpozdilosti rakou ského průmyslu, vyčítal průtahy v prováděc í sociál ních oprav. Kdo je tím vším vinen? Odpovězte po ctivě a zjevně. Nejsou vinni ubozí národové, ale hals burská dynastie! (Hlučná pochvala mezi řečníkovým přátely.) Ta nás vždycky jen vykořisťovala. (Tak jest mezi sociálními demokraly.) Tento útisk snášíme již 600 let. Rodina ta množí se úžasně. Jak uhradit množící se potřeby civilní listy a apanáže? Máme te lidi ustavičně vydržovali? Zvláštními víastnostmi ne- vynikují. Ženy jsou bigolní a mužští klerikálním stranníky, vělšinou nevzdělaní a nevědomi. O nekalém soukromém živobylí mnohých nechci mluviti. Jednou jsem tak učinil a vedlo se mi zle. Byl jsem tehda přepaden. (Předseda zvoní.) Poslanec S chuhmejer: Posaďte se, pane pře sedo! Vy to nenapravíte Poslanec hr. Sternberg vyrušuje pokřiky, n něž sociální demokralé posměšně odpovídají.
Řím
19 article
Posl. Pernerstorfer: Kdo tofmyslí s liden dobře a poctivě, řekne mu pravdu. Ať se zde vy- jasní situace panovnické rodiny a ministerský před seda ať působí v tomto směru. Kdo chce Rakousko zachránili, musí opřiti se privilegovanému panství vzkřísiti sílu lidu. Z těch poměrů vyvá zneme, opíra- jíce se o národní samosprávu a demokratické insti- luce. Lid musí dostati slovo. Dr. Körber měl použit lonské příležitosti a se ctí odstoupili. Kdyby od stoupil ted, bude obtížen hanbou a potupou. Nyní měli by se všichni spolčit, aby se zbavili tohoto ha- nebného polilika. Je čas. aby sněmovna provolal velkým hlasem: Pryč s Körbrem! (Hlučná pochval mezí sociálními demokraty. Posl. Sternberg Ať žije h) Posl. hr. Dzieduszycki brojí proti Pernerstorfero vým vývodům, jimiž prý se podrývají základy stálu a urážejí city většiny sněmovny i obyvatelstva. Ny nější debata nebyla zahájena k vůli Inšproku, aie o ministr-presidentově proslovu, v němž vyložen stanoviště vlády naproti národním svárům a ohledně zachování pokoje a v kterém vláda ohlásila parla- mentu mncho důležilých předloh. Žalostným poblou- zením, utlačováním cizinců, chtělo se prospěti vlastní národnosti. Národní zášť překáží vývoji Rakouska proto třeba upomenouti bojující strany, že prováděj sice svou hru populárně, ale ne ku prospěchu říš a lidu. Zatracuje obstrukci a varuje slovanské ná rody, aby neničili parlament, jenž může vyhověti je jich přáním. Avšak Němci nesmějí odporovat tvrdo šíjně požadavkům jiných národů.
Posl doktor Körber Němec Rakousko Lido
20 article
Důležilým prostředkem k řešení národních spor bylo by splnění kulturních požadavků neněmeckýc národů. Národní napjetí v budoucnosti rozmnoží se nebude-li se již teď dbát o jeho zmírnění. Polsky klub také budoucně nespustí se zřetele státního celku zároveň však zastane se vždy kulturních a hospo dářských zájmů polského národa. Nenapadne mu překážeti kulturním snahám jiných národů, nýbrž bude je podporovati. (Hl učná pochivala.) Posl. Mazzorana praví, že soudní vyšetřování není ještě u konce a německé noviny již Vlachy odsuzují. Tito vědí, že počet žalobců je skrovný, ale proto přece chtěli, aby se v parlamentě promiuvil o inšpruckých událostech, doufajíce, že se tak oprav úsudek o jejich krajanech. Vylíčiv inšprucké události z vlastního názoru za poklikování Němců, polemi- soval a Erlerem, dokazoval, že vlašští studenti bránili se výstřely, protože byli v tísni, ohrožováni suro vými úteky. Vznáší žalobu na německé radikály, ně- meckou inšpruckou městskou radu a na vládu. Moráln zodpovědnost za inšprucké události lpí na hejlo řváčích, na obecní radě, jež nestarala se o bezpeč- nost a osobní ochranu. Také vláda je vinna, protože přes odpor Vlachův i Němců zřidila v Inšpruku vlašskou právnickou fakultu, jež patří do Terstu
Posl Vlach Němec Erler Vlachův Polsko Terst vlašský právnický
21 article
(Pochvala mezi Vlachy.) Musí se dbát, aby se neod straňovaly teprve následky, ale hlavní příčiny roz ladu. (Pochvala mezi Vlachy.) Posl. Tschan jako Tyrolák zastává se Inšpruku a nám. purkmistrova Erlera, jenž s městskou radou byl povinen chránit Inšpruk před povlašťováním Tamější vlaští studenti počínali si vždy vyzývavě Vlašské noviny je nabádali, aby se ozbrojili revol very. Vyzývá ministra zemské obrany, aby řekl, c se stalo s podmyslivcem, jenž probodl malíře Pezzeye. co se zástupníkem, jenž podněcoval vojsko, a cos setníkem, jemuž svěřena vyzývavě, dva dni napřed. vojenská assistence. Zřízením vlašské fakulty na inšprucké universitě porušen zákon. Brojil proti tonu včerejší Körbrovy řeči a vyhrožoval konečně, olevře l vláda zase vlašskou fakultu v Inšpruku, že může připraviti se na bouři, jaké ještě nezažila, a v ní ani děla a zadovky ničeho nesvedou (Hlučná po chvala v levo.)
Vlach Posl Erler
22 article Rokování přerušuje se.
Rokování přerušuje se. Posl. Malik (v dotazu) nalehá na svolání vina ského výboru a táže se předsedy, domluví-li mini strovi orby, aby vylkl svůj agrárně-politický program Předseda hr. Vetter odpověděl na včerejš Bergerův dotaz, že by považoval za překročení obor své působnosti a povážlivé ohrožení předsednick objektivity, kdyby chtěl nějak působiti na jednání vlády. Proto odmítá všelikou ingerenci v naznačeném směru. Konec schůze v 6 hod. 15 min. večer; příšt bude zejtra. Mezi došlými spisy byly pilné návrhy posl Fresla a spol. na brzké svolání sněmův, aby vy pracovaly zákony proti zdražování potravin, neb n předlohu takového zákona poslanecké sněmovně; — Pachera a spol. na uzavření vlašské právnické fa kůlty v Inšpruku; — Wolfa a spol. v záležifost zkoušek na záhřebské universitě pro rakouskou státn službu; — Schreitera a spol. na zrušení slo vanských parallelek v Opavě a Těšíně. Z Královéhradecka bylo podáno asi 50 petic ven kovských obcí za snížení daně cukerní. Panská sněmovna bude míti schůzi v středu, 7. prosinee.
Posl Malik Vetter Bergerův Fresl Wolf Inšpruk Opava Těšín Královéhradecko poslanecký sněmovna
23 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 18. listopadu. (Slovanské li st; o říšské radě.) Charakteristickou zmínkou vše- obecné nejistoty ve vnitřních poměrech rakouskýc jest vyčkávací stanovisko, které téměř všechny poli tické strany zaujaly vůči počínající parlamentní kam pani. Ba ani orgány polského kola, které — by proti svému přesvědčení — šíři z pravidla optimistick názory na rakouský parlament, netroufají si letos vy- stoupiti s určitou předpovědí lepěících se poměrů spokojují se domněnkou, že di. Randa nevsloupil do kabinetu bez určitých přípovědí ve prospěch če- ského národa, takže možno očekávati konce české ob- strukce. Ale v posledních měsících nakupilo se v růz ných zemích opěl tolik hořlavých látek, že dělnos parlamentu nezávisí už pouze od taktiky české proto konec konců i „Czas“ zavírá svou předparl mentní úvahu steskem, že „celá parlamentní budoue nost jest stále ještě nejistá. S lepší nadějí pohlíží na počínající sněmou kampaň orzán liberálních Slovinců. I ten vycház z předpokladu, že vláda nabyla konečně přesvědčení že v Rakousku se nedá vládnouti bez Čechů a tín méně proli nim a že tedy se postarala, aby mohl vládnouti a Čechy. Na základě tohoto předpoklad soudí, že po některých bouřlivých počátečních schů zích vrátí se do rakouského parlamentu po dlouh době opět normální pořádky. Závěr by byl správný kdyby byl správný i předpoklad. O tom však pochy
Randa Czas Čecho Praha Rakousko
24 article
Z Pešti, 18. listopedu. (Denní schůze uher ské sněmovny) Před přechodem k jednacím pořadu dnešní schůze uherské sněmovny prohlási posl. J. Justhze strany neodvislosti, 2o návrh, aby se konaly parallelní schůze, jest nezákonný že opposice bude proti němu bojovati všem prostředky. M.-p. hr. Tisza odpovídá, že neodpo na poslední hrozbu, jež se rovná vzpouře proti práv- nímu řádu. Pokud se týče merita této olázky, jes fakt, že sněmovna minulého roku se usnesla konat parallelní schůze. (Pochvala na pravici) Hr. Apponyi pokládá parallelní schůze též z nezákonné. Naproli tvrzení ministorského předsedy, ž on (hr. Apponyí) vstupuje na nebezpečnou půdu ohlašuje-li, ze se vzepře novému jednacímu řádu, pro- hlašuje, že k výroku takovému zavdalo mu podně stálé porušování jednacího řádu skrze vládu, jež tín dává možné v budoucnosti prolinárodní vládě příklad jak lze porušovati zákony. (Hlučná pochivala na levici Jestliže — praví řečník — člověk, blízký šedesátce odhodlá se po zralé úvaze ke kroku, který se příč celé jeho individualitě, možno se domysliti, že mě pro to vážný důvod Posl. Hollo praví, že opposice bude nucena použíli síly svých svalů, aby zabránila chystaném darebáckému kousku. (Hluk a odpor na pr vici) Posl. Rakovszky vytýká minislerskému předsedovi, že svého předchůdce vytlačil z úřadu pod vodem. (Odpor na pravici.) Pak vyzývá ministra fi nanci Lukacse, aby pod čestným slovem prohlási nenabídi-li mu hr. Tisza kdysi spojenství a neslibil-li že vsloupí do kabinetu, jehož by on Lukacs) by hlavou. (Opětné odpor na pravici.) Je-li ministerskému předsedovi forma vedlejší věcí, co soudí o pří s a z králově? Jest i ta vedlejší věcí? (Opě veliký hluk.) Na té cestě nestaneme se osmačtyřicát níky, nýbrž revolucionáři. Po něm útoči prudce n
J Justhz Posl Tisza Pešť Hradec uherský sněmovna Tisza
25 article
Tiszu posl. Hock, ale za jeho řeči hr. Tisza s veliko částí liberální pravice opouští ostenlativně sněmovnu Nastala přestávka. Fo přestávce hr. Tisz a o- mítá výtku, že by byl inírikoval proti Szellovi nek jinému ministru Sněmovna přechá zí pak k jednacímu pořadu — ke změně jednacího řádu. Proti návrh mluví košutovec Mez5ssi. Předkládá manifest, po depsaný celou opposicí, v němž se prohlašuje, z předseda sněmovny, připustiv Tiszův návrh, abys konaly parallelní schůze, prohřešil se netolik proti povinnosti, hájiti práv sněmovních, nýbržn přání ministerského předsedy ukázal se ochotným zmařiti obranu práv menšinových. Vládní státní pře- vrat, násilí předsedy, nebo sloučení obého nemůž však nikdy býti uznáno za právní pramen změny jed nacího řádu. Opposice prohlašuje, že se nikdy ne skloní před jednacím řádem, provedeným násilným způsobem takovými prostřodky. Nechať tedy sněmovn prohlásí, že předseda Perezel násilnictvím a jedná- ním, odporujícím jednacímu ládu, stal se nehodným důvěry. Jednání se přerušuje. Předsednictví ujímás místopředseda Feilitsch a oznamuje, že se při kročí k hlasování o Tiszovu návrhu stran parallelních schůzí. Posl. Košut poznamenává, že opposice ne chce svou přítomností v zasedací stai dáti sankci hla sování vládní strany a proto opustí sněmovnu. Čle- nové opposice odcházejí ze sněmovny zpívajíce píseň Košutovu. Liberální strana přijím s dlouhým eljenováním Tiszův návrh. Schůze se opětně přerušuje. Když jednání opě zahájeno, místopředseda oznamuje, že příští schůz bude ve 4 hodiny odpoledne. Posl. Lengyel hlást se o slovo k jednacímu pořádku a prolestuje prot příjetí Tíszova návrhu. (Bouře na levici. Hlasy: Toje podlos t!) — Na to denní schůze ve 2 1/% hod
Hock Tisza Fo Tiszův Posl Košut Košutův Lengyel Bouře Tisza Perezel násilnictví
27 article
skončena V drebném prodeji: puní čáslo o zobě . . . ra S olpolední . . . . . . . za 2 h Ve filialkách na venkově ranní číelo. . . . .. odpolediní. . . . . . . . sh Inseráty platí se hotově zapřea. Předplsceni a inserty přijímá zdmini- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí ze táž redake tiskárna a ezpedine „Národnich Listi“ Rukopisy se nevracsji
Národnich List
28 article
Z Inšpruku, 18. listopadu. (Propuštění z vazby vlašských studentů.) Dnes ráno bylo z vyšetřovací vazby propuštěno 58 vlašských studentů, kteří byli pod ochranou silné policejnía četnické stráže dopraveni na jižní nádraží. Z nich odejelo 14 do Vídně, ostatní do Terstu, Št. Hradce, Tridentu atd. K průvodu připojilo se množství diváků. ale pořádek nebyl porušen. Vyšetřování s propuště- nými studenty povede se dále. Z Turč. sv. Martina, 17. listopadu. Posl. J an Valášek nastoupil dne 15. t. m. jednoroční stáln vězení ve Vácově.
Martino Posl J Valášek Vácův Inšpruk Vídeň Terst Hradec Trident
29 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 18. listopadu. Boj a smír mezi Srby a Bulhary v Makedonii. Bulharské a srbské noviny vedou prudkou polemiku za příčinou krvavých srážek makedon- ské organisace s četami srbské propagandy. Bulharskou veřejnost obzvlášť rozčiluje, že srb- ský vojvoda Micko zajal bulharského vojvodu Damjana Grujeva, jenž, byv od Turků raněn do nohy, léčil se v nějaké vsi, kde ho Srbové obkličili a zajali. Bulharský povstalecký komitét v Bitolii hned písemně oznámil srbskému kon- sulu v Skoplji, že vzkládá zodpovědnost za osud Grujeva na všechny srbské konsulya vůbec všechny Srby v Makedonii. Konsul od- pověděl, že to oznámí Mickovi, že však navzá- jem žádá za některé ústupky pro srbskou pro- pagandu. Mezilím už bitolijský komitét uloži Tončevu, aby si vzal 60 mužů povstalců Grujeva osvobodil. Četa tato byla cestou přepa- dena tureckými bašibozuky a rozbita. Vojvoda Damjsn přes to byl Mickem osvobozen, když o to byl požádán osobami, blízkými srbské vládě. Vyhojený Grujev byl srbskými povstalci doprovozen do Skoplje a tam odevzdán bulhar- ským povstalcům, jimž bylo vzkázáno, abysi pro vojvodu přišli. Tento skutek učinil na komity výborný dojem, zvláště když jim bylo známo, že turecká vláda vypsala na hlavu Damjana Grujeva cenu pět tisíc tureckých liber (120.000 K).
Srba Bulhar Damjan Grujev Mick Tončev Grujev Mick osvobodit Damjan Praha Makedonie Skoplje
30 article
Nyní už na srbské i bulharské straně po zoruje se přání smířiti se a učiniti si vzájemné ústupky. Značně působí ke smíru sblížení mezi oběma vládami, jež nastalo po návštěvě krále Petra v Sofii. Bulharská vláda snaží se při- měli Makedonce v Bulharsku, aby působili na komity, aby upustili od krvavého nepřátel- ství naproti Srbům. Současně srbský zahraničný ministr Pašič povolal tyto dny srbské konsuly v Skoplji a Solunu do Bělehradu, aby vyslechl jich zprávyo záležitostcch makedonských v přítomnosti srbského diplomatického agent v Sofii, Světislava Simiče, dal jim potřebné po- kyny. Uložil jim, aby budoucně působili smírně na makedonské Srby a pracovali v duchu srbsko-bulharské i mürzstegské dohody, zasta- vujíce všude spory, různice a vraždy mezi bratrskými národy. Jestliže dostali podobné nařízení bulharšt agenti v Makedonii a budou-li se jím spravovati, bude možno odevzdati zapomnění ty smutné případy, stejně ohavné jako hloupé, kde bul- harští komitové v Makedonii pomáhali své věci úkladným vražděním Srbů, v čemž neustali, dokud se Srbové nevzehopili k odvetě.
Makedonec Srba Pašič Světislava Simič Sofie Bulharsko Bělehrad Makedonie
31 article
Svobodní zednáři vypovídají poslušnosf. Sotva se vláda Combesova zbavila nebezpečí možné porážky ve sněmovně, odstranivši z svého středu hlavu denunciantské organisace svobodně zednářské, už vzniká jí nová potiz z druhé strany. K ministerskému předsedovi Combesovi a k ministru spravedlnosti dostavila se totiž deputace poslanců svobodně zednářských, jež podala protest proti potrestání několika úřad- níků státních na venkově, zvláště jistého soudce, kteří v kampani proti denunciacím v armádě byli označeni jako informátoři svobodných zed nářů při jejich dobrovolných detektivních služ- bách proti nacionalistickým důstojníkům. Minist spravedlnosti prohlásil, že nemůže jinak, nežli při svém potrestání úřadníků denunciantů setrvati Jeden z poslanců svobodně zednářských pro hlásil potom, že uvede věc tu ve sněmovně n přetřes. Jiná nesnáz vzniká vládě z ohlášeného do- tazu Grosjeanova, proč vládní předloha o odluee státu od církve nebyla podepsaná také ministrem Delcassem. Bez jeho podpisu nelze totiž kon- kordátu vypověděti, i praví se v některých po- slaneckých kruzích, že Deleassé podpis svůj odpírá.
Combesův Grosjeanův Delcass Deleassé Combes
32 article
Prusko proti Slovanům. Na ústavu marianském v Poznaňsku bude z rozkazu pruských úřadů na příště udělováno poučení ke zpovědí místo polsky německy všem žákům polským, již mají příjmení německá (l) aneb jsou syny úřadnikův státních. Portugalský král v Anglii. Královšti manželé porlugalští prodlí do pon- dělka v Anglii. Za návštěvy jejich podepsána byla smlouva o smírčím soudě k řešení sporů anglo-portugalských, kteráž ovšem jest toliko zpečetěním allianční smlouvy dřívější. o níž již před léty proniklo mnoho zvěstí do veřejnosti, aniž ale obsah její oficiálně sdělen byl. Tehdy již tvrdilo se, že smlouva ta týká se příštího osudu zátoky delagojské a jiých afrických držav portugalských, kteréž Anglies chce zabezpečiti vůči německé rozpinavosti ko- loniální pro případ, že by někdy Portugalsko mínilo se jich zříci, začež prý sama Portu- galsku poskylla některé defensivní záruky. Avšak, jak řečeno, nic ofieiálního o smlouvě té allianční podnes nebylo vyhlášeno, ač k exi- stenci jeji poukazují přípilky včera ve Windsoru
Slovan Anglies Prusko Poznaňsko Anglie Portugalsko Windsor