1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v sobotu dne 19. listopadu 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
pled,lácí se
v Praze v admrinistranl
as měsíe
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
s dvojí donáškou
n. . . . 7 K 5oh
ve flialkách:
na měsic . . . . ..
Foštou:
na měsic. . . . . .
Praha
6
article
ke
na čtvrt lela . . . .
s dvojí zísilkou
za měste
n čtert leta . . . . 11 K h
7
article
Válka.
Válka.
L. Z Petrohradu, 18. listop. O 10. ho-
dině v noci. (Původní telegram zvláštního zpravo-
daje »Národ. Listů«.) Za krátko utvořeno
bude 17 zvláštních praporů, aby na-
hradily ztráty, způsobené armádě
mandžurské.
V Petrohradě očekává se k 23
listopadu povolání 30 000 záložníkův
k praporům, aby vypraveni byli na
bojiště.
Z Petrohradu, 18. listopadu. (C. -B.
Depeše generál-lientenanta Sacharova
ze dneška sdělnje: V noci na 18.
t. m. ujali se Japouci offensivy proti
postavení před Putilovskou horou.
byli ale odraženi zpět.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.)
Sacharov
Japouc
Petrohrad
Putilovska hora
8
article
Způsobila řeč dra. Körbra
vyjasnění?
Způsobila řeč dra. Körbra
vyjasnění?
Ze sedmi let parlamentního rozvratu, za-
hájeného německým podrytím státní autority
povalením prvního předpokladu ústavního živola
— práv vělšiny parlamentu, připadá na dobu
ministerstva dra. Körbra celých pět let, a proto
s jakousi zvědavosti byla očekávána řeč, již pro-
nese na počátku nynějšího zasedání říšské
Vždyť po dobu posledních dlouhých parla-
mentních prázdnin tak mnoho se napsalo ve
vládních časopisech o snahách předsedy mini-
sterstva, učiniti říšskou radu dělnou, že prá-
vem, jak co do úspěchů tohoto úsilí, tak co do
prostředků, jimiž se má k této dělnosti dospěti
hleděno k oné řeči, ne jako ku projevu řeční-
ckému, ale jako k výkonu státníka, eílů i pro-
středků k nim vedoucích, úplně si vědomého.
Nuže, řeč tato byla ve čtvrtek proslovena.
ale žádoucího světla neposkytla, úspěchy úsil
o sjednání dělného parlamentu se nepochlubila
prostředků, k cíli tomu vedoucích, nenaznačila, i
takto na novo potvrzuje předpoklad, že mini
sterstvo dra. Körbra nepřišlo, aby povznesloži
vol ústavní.
Dr. Körber sice jest si toho vědom, že
vnitřní zápasy v této polovině soustátí nabyly
neobyčejné příkrosti, ale ani k tomu se nedd-
hodial, aby je odklizoval prováděním platných
zákonů, rovné právo všech národů zaručujl-
cích, jemu stačí prohlášení, že vládě na tom
záleží, aby nikde nenarazila. Bezpříkladná roz
manitost národních a politických poměrů ve
stranách prý to s sebou přináší, že vláda jes
nezbytně nucena učiniti opatření, jímž se do-
dalečně dostane mylněho, strannického výkladu
Je prý daleka jekékoliv obmyslnosti, a jedná pr
pouze „se stanoviska státu“
Jaké je to stanovisko? Kdo určuje toto sta
nevisko, ne-li platné zákony? Či to bylo tak
státní stanovisko, když za jeho předchůdců se
kapitulovalo před menšinou, a když on sám
po pět let trval v tomto zajetí?
Körber
9
article
Dr. Körber si též stěžoval, že citlivost ná-
rodní nebezpečně vzrostla. A čí vinou se to
stalo? Zda-liž ode dávna vlády vídeňské se ne
řídily zásadou, „děl a panuj“, zda-liž po všeck
debu éry ústavní nepřekážely uskutočnění rov
ného práva neněmeckých národův, zda-liž ne-
nadržovaly jednostranně nadprávným choutkán
německým, zda-liž přímo nevypěstily domýšli
věst jejich? Neněmečtí národové ve svých po
žadaveích se nestavili nad zákon, neněmečt
národové nikdy se nevzpírali vyhovění skuteč
ným kulturním potřebám němockého národa
jako to činí Němci vůči nám, vůči Jihoslova-
nům, vůči Vlachům. Jak by neměli národové
neněmečtí býti do hloubi duše vzrušeni a „roz-
cillivěni“, jak po všech zkušenostech mají se
dobrati víry, že vlády vídeňské při všem tom
jednají jedině „se stanoviska státu?“ Což ne-
němečtí národové nejsou právě takovými občany
státu jako Němci?
Slibuje-li tedy dr. Körber, že chce ovlád-
nouti tuto citlivost, řídí se sice posledním pa-
stýřským listem rakouských biskupův, ale —
neslibuje konání práva vůči národům, dosu
vlidou odstrkovaným.
Dr. Körber rozpoznává v „národnostním
soupeření“ nejen soutěž po zámožnosti, vědě
uméní, ale i boj o moc.
doktor
Körber
Němec
Vlach
10
article
Dokud Rakousko bude se vydávati za stá
úslavní, jest přímo svatou povinnosti neněme-
ckých národův, aby si zabezpečili podí
moci, tak jako nesou podíl břemen, na ně vy-
padajících. Kdyby toho nečinili, klesli by na
peuhé heloty a nebezpečí pro trvání slátu stale
by se pak naprosto neodvratným. Soustátí toto
by pozbylo tímž okamžikem svého existenčního
smyslu. Souhlasíme, že zápas o podil moci
má zůstati na půdě zákona, ale odmítáme ob-
sažený v tom předpoklad, jakoby národ náš
tnebo některý jiný neněmecký národ byl kdy
pědu tuto opustil. Největšího vybočení z této
pody dopustila se ona vláda, jež před terro-
rismem německým couvla!
Na dvou místech řeči své vzmohl se dr.
Körber na vyzvání, by se říšská rada vrátila
ke klidně společné poradě, a upozornil, že
„nadešla hodina rozhodnutí“, i jest
prý přesvědčen, že říšská rada význam této ho-
diny dovede oceniti. „Zodpovědnost“, končil
„klerouž tím na sebe vezmete, bude vám uspo-
kojením, bude vám chloubou, neboť si budete
moci říci, „že jste utvořili moderní hospodář-
ské Rakousko“. Proto volá podruhé říšskou radu
k jednomyslné práci.
Těmito výroky doznal vlastně dr. Körbe
že vláda, že on sám nijakého určitého, promy-
šleného, smiřovacího a sbližovacího programu
eemá, a že po několikáté a nyní velmi průhledně
doktor
Körber
Körbe
Rakousko
12
article
tuto svou neochotu či tento nedostatek odvahy
zakrývá — týmž parlamentem, jejž měl uči
niti, ale po pět let neučinil dělným.
Mluvil-li tedy předseda ministerstva o ho-
dině rozhodnutí — mohlo by se snadno
státi, že by toto rozhodnuti zasáhlo především
jeho vlastní osobu. Po pětiletém experimento-
vání na křesle ministerského předsednictví zdá
se nám toho býti velmi málo k dosažení dělnost
parlamentu — vypočte-li se řada návrhů
úkolů, jež na něj čekají, a vysloví-li se přání
aby „pracoval jednomyslně“ a „utvořil modern
hospodářské Rakousko“.
Však bychom byli málem přehlédli, že pan
předseda ministerstva také si ve své řeči vzpo
menul na nás Čechy. Poslední změnou v mini
sterstvu prý chce vláda osvědčiti, že nikdy ne-
zamýšlela odstrčiti vysoce vyvinutý národ český
a že si přeje s plným důrazem, aby zástupci na-
šeho národa čile se účastnili veškerého díla zá-
konodárného.
My Čechové už neoceňujeme dobrou vůl
vlády podle bezobsažných slov, ale podle
skutků. A skutků těch za posledních sedmi let
nakupilo se na obrovskou obžalobu, jež nedá
se nikterak umlčeti jmenováním dra. Randy mi-
nistrem krajanem. Přání po účastenství českýeh
zástupců v díle zákonodárném vyznívá tu stejně
bezobsažně, jako na konci řeči předsedy mini
sterstva, kdy se obrátil k celé sněmovně.
Rozprava, jež na radě řišské se vyvinula
o řeči dra. Körbra, dosud neposkytuje nic
z čeho by se dalo souditi, že se mu podařil
učiniti parlament dělným. Vyjímaje polského
řečníka, poskytují první dvě schůze rady říšské
obvyklý nechutný obraz.
Čecho
Randa
Rakousko
13
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.)
Z Vídně, 18. listopadu.
Také dnes byl nával obecenstva neoby
čejný. Tlačilo se u vchodů postranních a nahoře
na rampě, jakkoliv byl vyvěšen nápis: Všechny
vstupenky rozebrány. Čekale patrně, že dojde
ve sněmovně opětně ke srážkám mezi drem.
Körbrem a Němci na straně jedné a Němci a
Vlachy na straně druhé. Nedošlo k žádným.
Schůze byla krátká — sotva 4hodinná, naprosto
klidná, nepostrádala však momentů zajímavých.
Hr. Sternberg, když počal mluviti, mě
velký počet posluchačů. Rozehnal je sám. De-
butoval totiž v roli seriosního člověka. V té pal
rezhodně nepochodil. Nemá potřebných pod-
mínek. Nemá zejmena hlavní: Spolehlivých vě-
domosti a věcné znalosti. O jazykových výno-
sech Badenových řečniti a činiti výtky, a nemi
o kvalifikaci úřadníků, jimi stanovené, potuchy
jest počínání nejen povrchní a lehkomyslné
nýbrž všeho odsouzení hodné, protože dává
zbraň do rukou odpůrců. Jak soudil zástupee
venkovských obcí královéhradeckých dnes, tal
žalovali Němci r. 1897. Docela bezdůvodněa
bez příčiny.
Čekal
Němec
Vlach
Rozehnal
Badenův
Vídeň
Hradec
Sternberg
poslanecký sněmovna
14
article
Nedlouhý proslov nového předsedy kol
polského hr. Dzieduszyckého byl sie
projevem pro myšlenku národní a proti nesnáše
livosti Němců po stránce nacionální a kulturn
a proklamoval podporu polské delegace všem
národům, kteří se domáhají práv jim přísluše
jících; ale projev ten rozplýval s
ve všeobecnostech, postrádajících
určitosti, které je třeba zvláště v situne
nejasné, jakou jest nynější.
Do debaty zasáhl první Vlach, poslane
Mazorana, professor státní průmyslové školy
v Terstu. Byl o krvavé noci 3. listopadu v Inš
pruku a vypravoval názorně své zkušenosti
Vzbudilo nemalý rozruch, když tvrdil a dokázal
že nebylo stříleno pouze Vlachy, nýbrž t ak
— a to dříve — Němci.
Ostatní výklady vlašského mluvčího nara
zily na prudký odpor u Všeněmců, tak že by.
to několikanásobný rozhovor, který skončil pro
hlášením posl. Mazorana, že Vlachové trvají na
požadavku svém, aby pro ně universita zřídila
se v Terstu. To jest a bude nepochybně celerum
censec všech řečníků vlašských.
O posl. Pernerstorferovi na tomto míst
těžko se pronásti. Patrně pobouřen a podnícer
byl útoky, které činil hr. Sternberg na člena
císařského rodu. Sociální demokrat stoupl všal
ještě výše. Ministerský předseda dr. Körber na-
před nepokojně poposedal na svém křesle, poton
chodil sněmovnou a naposledy rozezlen, odešel.
když pozoroval, že z presidia nebrání se zataho
vání koruny do debaty. Teprve ex post dostale
se za to posl. Pernerstorfrovi důtky.
Němec
Vlach
Mazoran
doktor
Körber
Pernerstorfr
Terst
Sternberg
státní průmyslový škola
15
article
Posl. dra. Tschana, který sídli v Inšpruku
a jest poslancem za království české, téměi
nikdo neposlouchal a na prázdno vyzněla jeho
hrozba, že celé Tyrolsko by se pobouřilo, kdyby
se stal pokus, v Inšpruku fakultu právnickou
ponechati.
Zejíra jest první na řadě posl. dr. Dem
Vyměnil si místo s prof. Kaisrem a nejspíše jen
a jedině uvede na přetřes zřízení parallelek slo
vanských na paedagogiích slezských. Možno po
kládati pravděpodobným, ba jistým, že některý
den s neděle ujme se po třelí slova ještě mini
sterský předseda dr. Körber.
Z Vídně, 18. listopadu. (C.- B.)
Předseda hr. Vetter zabajuje schůzi o 121
hod. dopol.
Došlé spisy předčítají se doslovně. Po projednán
několika peticí rokovalo se dál
o včerejším projevu min. předsedy dra. Körbra.
Poslanec hr. Sternberg praví, že za poslednícl
20 let se v Rakousku nic nestalo. Porovnává hospo
dářský rozkvět pruský s rakouským. Zmiňuje se
Körbrově projevu praví, že německá politika nen
politikou státní, nýbrž plemennou a obětuje zájmy
rakouského státu za zájmy vlastního plemene. Nej-
lépe dokázaly to události v Inšpruku. Čin vlašskýci
studentů byl úplně oprávněnou obranou v lísni.
Posl
Tschan
dema
Kaiser
doktor
Körber
Vetter
Körbrův
Vídeň
Rakousko
Inšpruk fakulta
16
article
Byl-li zabit namátkou člověk, je náhoda. Lépe
kdyby místo malíře bývali skolení, kdo poštvali dav
(Pokřiky Všeněmců.) Naše politika ve sněmovněje
vlastně jen studentskou politikou; ještě nikdy ne
byla rozřešena opravdu hospodářská záhada.
Odvolání jazykových nařízení je velikým poru
šením práv českého národa. Rovnoprávnost je postu
látem a každý Němec a Rakušan musí jej povoliti
Právem Čechové žádají, by němečtí úřadníci učili se
česky. Je pochopitelno, že trpělivost mladočeského
klubu jest u konce a že požaduje práva, českému
národu frivolním způsobem uloupená. Obstrukc
není radna, ale je přímo nemožna, zvlášť, ne-
slibuje-li nijaký úspěch. Parlamentní postup strany
musí býti vždy přiměřen její síle. Zatracuje ob
strukci a snaží se dokázati, že širokých vrstev oby-
vatelstva zmocnilo se zoufalství, vážnost sněmovny
poklela a že podporuje se absolutismus. Plá s
Němců, čeho dosáhli podporováním vlády. Vlaši do
stali svou právnickou fakultu, Čechové ministra
krajana. Němci jen frási. Úkolem české politiky
musí býti: povznésti moc a vážnost parlamentu
posíliti konstilucionalismus.
Němec
Rakušan
Čecho
Vlach
český národ
17
article
Pojednávaje o Wallburgově afléře, praví, žeti
kdo neváží si vlastní krve a kydají na ni hanu, ne
mohou žádati na jiných, aby si jí vážili. Žena gar
dového důstojníka byla 14 dní ve vězení jako zlo
dějka, protože činila civilní cestou nároky na jed
noho arciknížete, a její manžel byl vyloučen z gardy
Jak má lid věřiti v právo a zákon, jsou li soudn
řízení plna falešných křestních a úmriních listů, pa
dělaných nejvyššími pány, již vydávají taková svě
dectví veřejně —— soudu, aby uspořili několik tisí
zlatých. (Posl. Gl5ckner: Svrchované darebáctvíl
Dál zmínil se řečník o případu Bachrach Matassi
chově a žádá předsedu ministerstva, by chránil spo
lečnost před zločinným úpadkem a čest nebyla dá
vána v šane.
Posléze appelluje na předsedu ministerstva, aby
požadoval vlastenectví nejen od širokých vrstev oby
vatelstva, nýbrž také od nejvyšších kruhů a generálo
s měkkými kostmi.
Předseda volá poslance Sternberga pro jeho
útoky na členy císařského rodu k pořádku.
Poslanec Pernerslorfer posuzuje ostře pohořelou
poliliku Körbrovu. Velebená svoboda shromažďování
a tisku jest jen zdí, za níž ministerský předseda skrývá
práci nejpodlejší reakce; hájí jen zájmy dynastie
a jeznitického katolicismu. Němci myslili, že Körben
je má rád, ale klamali se. Dr. Körber má rád jen seb
a své místo. Marné je namahání dra. Erlera, svrbnonti
ministerského předsedu; parlament nechuraví jen ná
rodními boji, ale také rakouským servilismem. Zmíniv
se o Inšpruku a zabitém tam malíři, pravil, že zdi
se, jako by vláda usilovala o zmar smíru mezi rakou-
skými národy, jak vidělo se v Tyrolsku, Tamější
místodržitel je feudálním šlechticem a takým se Körbei
vždycky klaní. Haličská cesta měla zabezpečiti mini.
Wallburgův
Posl
Gl
Bachrach Matassi
Sternberg
Pernerslorfer
Körbrův
Němec
Körben
doktor
Körber
Erler
Tyrolsko
18
article
sterskému předsedovi podporu klubu polského. Po-
dobně vnadil křesťanské sociály. Varuje, aby dělni
ctvo se nedráždilo, neboť by se mohlo zúčastniti
hnuti »Pryč od Říma!« Pojednav o zpozdilosti rakou
ského průmyslu, vyčítal průtahy v prováděc í sociál
ních oprav. Kdo je tím vším vinen? Odpovězte po
ctivě a zjevně. Nejsou vinni ubozí národové, ale hals
burská dynastie! (Hlučná pochvala mezi řečníkovým
přátely.) Ta nás vždycky jen vykořisťovala. (Tak jest
mezi sociálními demokraly.) Tento útisk snášíme již
600 let. Rodina ta množí se úžasně. Jak uhradit
množící se potřeby civilní listy a apanáže? Máme te
lidi ustavičně vydržovali? Zvláštními víastnostmi ne-
vynikují. Ženy jsou bigolní a mužští klerikálním
stranníky, vělšinou nevzdělaní a nevědomi. O nekalém
soukromém živobylí mnohých nechci mluviti. Jednou
jsem tak učinil a vedlo se mi zle. Byl jsem tehda
přepaden. (Předseda zvoní.)
Poslanec S chuhmejer: Posaďte se, pane pře
sedo! Vy to nenapravíte
Poslanec hr. Sternberg vyrušuje pokřiky, n
něž sociální demokralé posměšně odpovídají.
Řím
19
article
Posl. Pernerstorfer: Kdo tofmyslí s liden
dobře a poctivě, řekne mu pravdu. Ať se zde vy-
jasní situace panovnické rodiny a ministerský před
seda ať působí v tomto směru. Kdo chce Rakousko
zachránili, musí opřiti se privilegovanému panství
vzkřísiti sílu lidu. Z těch poměrů vyvá zneme, opíra-
jíce se o národní samosprávu a demokratické insti-
luce. Lid musí dostati slovo. Dr. Körber měl použit
lonské příležitosti a se ctí odstoupili. Kdyby od
stoupil ted, bude obtížen hanbou a potupou. Nyní
měli by se všichni spolčit, aby se zbavili tohoto ha-
nebného polilika. Je čas. aby sněmovna provolal
velkým hlasem: Pryč s Körbrem! (Hlučná pochval
mezí sociálními demokraty. Posl. Sternberg
Ať žije h)
Posl. hr. Dzieduszycki brojí proti Pernerstorfero
vým vývodům, jimiž prý se podrývají základy stálu
a urážejí city většiny sněmovny i obyvatelstva. Ny
nější debata nebyla zahájena k vůli Inšproku, aie
o ministr-presidentově proslovu, v němž vyložen
stanoviště vlády naproti národním svárům a ohledně
zachování pokoje a v kterém vláda ohlásila parla-
mentu mncho důležilých předloh. Žalostným poblou-
zením, utlačováním cizinců, chtělo se prospěti vlastní
národnosti. Národní zášť překáží vývoji Rakouska
proto třeba upomenouti bojující strany, že prováděj
sice svou hru populárně, ale ne ku prospěchu říš
a lidu. Zatracuje obstrukci a varuje slovanské ná
rody, aby neničili parlament, jenž může vyhověti je
jich přáním. Avšak Němci nesmějí odporovat tvrdo
šíjně požadavkům jiných národů.
Posl
doktor
Körber
Němec
Rakousko
Lido
20
article
Důležilým prostředkem k řešení národních spor
bylo by splnění kulturních požadavků neněmeckýc
národů. Národní napjetí v budoucnosti rozmnoží se
nebude-li se již teď dbát o jeho zmírnění. Polsky
klub také budoucně nespustí se zřetele státního celku
zároveň však zastane se vždy kulturních a hospo
dářských zájmů polského národa. Nenapadne mu
překážeti kulturním snahám jiných národů, nýbrž
bude je podporovati. (Hl učná pochivala.)
Posl. Mazzorana praví, že soudní vyšetřování
není ještě u konce a německé noviny již Vlachy
odsuzují. Tito vědí, že počet žalobců je skrovný, ale
proto přece chtěli, aby se v parlamentě promiuvil
o inšpruckých událostech, doufajíce, že se tak oprav
úsudek o jejich krajanech. Vylíčiv inšprucké události
z vlastního názoru za poklikování Němců, polemi-
soval a Erlerem, dokazoval, že vlašští studenti bránili
se výstřely, protože byli v tísni, ohrožováni suro
vými úteky. Vznáší žalobu na německé radikály, ně-
meckou inšpruckou městskou radu a na vládu. Moráln
zodpovědnost za inšprucké události lpí na hejlo
řváčích, na obecní radě, jež nestarala se o bezpeč-
nost a osobní ochranu. Také vláda je vinna, protože
přes odpor Vlachův i Němců zřidila v Inšpruku
vlašskou právnickou fakultu, jež patří do Terstu
Posl
Vlach
Němec
Erler
Vlachův
Polsko
Terst
vlašský právnický
21
article
(Pochvala mezi Vlachy.) Musí se dbát, aby se neod
straňovaly teprve následky, ale hlavní příčiny roz
ladu. (Pochvala mezi Vlachy.)
Posl. Tschan jako Tyrolák zastává se Inšpruku
a nám. purkmistrova Erlera, jenž s městskou radou
byl povinen chránit Inšpruk před povlašťováním
Tamější vlaští studenti počínali si vždy vyzývavě
Vlašské noviny je nabádali, aby se ozbrojili revol
very. Vyzývá ministra zemské obrany, aby řekl, c
se stalo s podmyslivcem, jenž probodl malíře Pezzeye.
co se zástupníkem, jenž podněcoval vojsko, a cos
setníkem, jemuž svěřena vyzývavě, dva dni napřed.
vojenská assistence. Zřízením vlašské fakulty na
inšprucké universitě porušen zákon. Brojil proti tonu
včerejší Körbrovy řeči a vyhrožoval konečně, olevře l
vláda zase vlašskou fakultu v Inšpruku, že může
připraviti se na bouři, jaké ještě nezažila, a v ní
ani děla a zadovky ničeho nesvedou (Hlučná po
chvala v levo.)
Vlach
Posl
Erler
22
article
Rokování přerušuje se.
Rokování přerušuje se.
Posl. Malik (v dotazu) nalehá na svolání vina
ského výboru a táže se předsedy, domluví-li mini
strovi orby, aby vylkl svůj agrárně-politický program
Předseda hr. Vetter odpověděl na včerejš
Bergerův dotaz, že by považoval za překročení obor
své působnosti a povážlivé ohrožení předsednick
objektivity, kdyby chtěl nějak působiti na jednání
vlády. Proto odmítá všelikou ingerenci v naznačeném
směru.
Konec schůze v 6 hod. 15 min. večer; příšt
bude zejtra.
Mezi došlými spisy byly pilné návrhy posl
Fresla a spol. na brzké svolání sněmův, aby vy
pracovaly zákony proti zdražování potravin, neb n
předlohu takového zákona poslanecké sněmovně; —
Pachera a spol. na uzavření vlašské právnické fa
kůlty v Inšpruku; — Wolfa a spol. v záležifost
zkoušek na záhřebské universitě pro rakouskou státn
službu; — Schreitera a spol. na zrušení slo
vanských parallelek v Opavě a Těšíně.
Z Královéhradecka bylo podáno asi 50 petic ven
kovských obcí za snížení daně cukerní.
Panská sněmovna bude míti schůzi v
středu, 7. prosinee.
Posl
Malik
Vetter
Bergerův
Fresl
Wolf
Inšpruk
Opava
Těšín
Královéhradecko
poslanecký sněmovna
23
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 18. listopadu. (Slovanské li st;
o říšské radě.) Charakteristickou zmínkou vše-
obecné nejistoty ve vnitřních poměrech rakouskýc
jest vyčkávací stanovisko, které téměř všechny poli
tické strany zaujaly vůči počínající parlamentní kam
pani. Ba ani orgány polského kola, které — by
proti svému přesvědčení — šíři z pravidla optimistick
názory na rakouský parlament, netroufají si letos vy-
stoupiti s určitou předpovědí lepěících se poměrů
spokojují se domněnkou, že di. Randa nevsloupil
do kabinetu bez určitých přípovědí ve prospěch če-
ského národa, takže možno očekávati konce české ob-
strukce. Ale v posledních měsících nakupilo se v růz
ných zemích opěl tolik hořlavých látek, že dělnos
parlamentu nezávisí už pouze od taktiky české
proto konec konců i „Czas“ zavírá svou předparl
mentní úvahu steskem, že „celá parlamentní budoue
nost jest stále ještě nejistá.
S lepší nadějí pohlíží na počínající sněmou
kampaň orzán liberálních Slovinců. I ten vycház
z předpokladu, že vláda nabyla konečně přesvědčení
že v Rakousku se nedá vládnouti bez Čechů a tín
méně proli nim a že tedy se postarala, aby mohl
vládnouti a Čechy. Na základě tohoto předpoklad
soudí, že po některých bouřlivých počátečních schů
zích vrátí se do rakouského parlamentu po dlouh
době opět normální pořádky. Závěr by byl správný
kdyby byl správný i předpoklad. O tom však pochy
Randa
Czas
Čecho
Praha
Rakousko
24
article
Z Pešti, 18. listopedu. (Denní schůze uher
ské sněmovny) Před přechodem k jednacím
pořadu dnešní schůze uherské sněmovny prohlási
posl. J. Justhze strany neodvislosti, 2o návrh, aby
se konaly parallelní schůze, jest nezákonný
že opposice bude proti němu bojovati všem
prostředky. M.-p. hr. Tisza odpovídá, že neodpo
na poslední hrozbu, jež se rovná vzpouře proti práv-
nímu řádu. Pokud se týče merita této olázky, jes
fakt, že sněmovna minulého roku se usnesla konat
parallelní schůze. (Pochvala na pravici)
Hr. Apponyi pokládá parallelní schůze též z
nezákonné. Naproli tvrzení ministorského předsedy, ž
on (hr. Apponyí) vstupuje na nebezpečnou půdu
ohlašuje-li, ze se vzepře novému jednacímu řádu, pro-
hlašuje, že k výroku takovému zavdalo mu podně
stálé porušování jednacího řádu skrze vládu, jež tín
dává možné v budoucnosti prolinárodní vládě příklad
jak lze porušovati zákony. (Hlučná pochivala na levici
Jestliže — praví řečník — člověk, blízký šedesátce
odhodlá se po zralé úvaze ke kroku, který se příč
celé jeho individualitě, možno se domysliti, že mě
pro to vážný důvod
Posl. Hollo praví, že opposice bude nucena
použíli síly svých svalů, aby zabránila chystaném
darebáckému kousku. (Hluk a odpor na pr
vici) Posl. Rakovszky vytýká minislerskému
předsedovi, že svého předchůdce vytlačil z úřadu pod
vodem. (Odpor na pravici.) Pak vyzývá ministra fi
nanci Lukacse, aby pod čestným slovem prohlási
nenabídi-li mu hr. Tisza kdysi spojenství a neslibil-li
že vsloupí do kabinetu, jehož by on Lukacs) by
hlavou. (Opětné odpor na pravici.) Je-li ministerskému
předsedovi forma vedlejší věcí, co soudí o pří s a z
králově? Jest i ta vedlejší věcí? (Opě
veliký hluk.) Na té cestě nestaneme se osmačtyřicát
níky, nýbrž revolucionáři. Po něm útoči prudce n
J Justhz
Posl
Tisza
Pešť
Hradec
uherský sněmovna
Tisza
25
article
Tiszu posl. Hock, ale za jeho řeči hr. Tisza s veliko
částí liberální pravice opouští ostenlativně sněmovnu
Nastala přestávka. Fo přestávce hr. Tisz a o-
mítá výtku, že by byl inírikoval proti Szellovi nek
jinému ministru Sněmovna přechá zí pak k jednacímu
pořadu — ke změně jednacího řádu. Proti návrh
mluví košutovec Mez5ssi. Předkládá manifest, po
depsaný celou opposicí, v němž se prohlašuje, z
předseda sněmovny, připustiv Tiszův návrh, abys
konaly parallelní schůze, prohřešil se netolik
proti povinnosti, hájiti práv sněmovních, nýbržn
přání ministerského předsedy ukázal se ochotným
zmařiti obranu práv menšinových. Vládní státní pře-
vrat, násilí předsedy, nebo sloučení obého nemůž
však nikdy býti uznáno za právní pramen změny jed
nacího řádu. Opposice prohlašuje, že se nikdy ne
skloní před jednacím řádem, provedeným násilným
způsobem takovými prostřodky. Nechať tedy sněmovn
prohlásí, že předseda Perezel násilnictvím a jedná-
ním, odporujícím jednacímu ládu, stal se nehodným
důvěry.
Jednání se přerušuje. Předsednictví ujímás
místopředseda Feilitsch a oznamuje, že se při
kročí k hlasování o Tiszovu návrhu stran parallelních
schůzí. Posl. Košut poznamenává, že opposice ne
chce svou přítomností v zasedací stai dáti sankci hla
sování vládní strany a proto opustí sněmovnu. Čle-
nové opposice odcházejí ze sněmovny
zpívajíce píseň Košutovu. Liberální strana přijím
s dlouhým eljenováním Tiszův návrh.
Schůze se opětně přerušuje. Když jednání opě
zahájeno, místopředseda oznamuje, že příští schůz
bude ve 4 hodiny odpoledne. Posl. Lengyel hlást
se o slovo k jednacímu pořádku a prolestuje prot
příjetí Tíszova návrhu. (Bouře na levici. Hlasy: Toje
podlos t!) — Na to denní schůze ve 2 1/% hod
Hock
Tisza
Fo
Tiszův
Posl
Košut
Košutův
Lengyel
Bouře
Tisza
Perezel násilnictví
27
article
skončena
V drebném prodeji:
puní čáslo o zobě . . . ra S
olpolední . . . . . . . za 2 h
Ve filialkách na venkově
ranní číelo. . . . ..
odpolediní.
. . . . . . . sh
Inseráty
platí se hotově zapřea.
Předplsceni a inserty přijímá zdmini-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí ze táž redake
tiskárna a ezpedine „Národnich Listi“
Rukopisy se nevracsji
Národnich List
28
article
Z Inšpruku, 18. listopadu. (Propuštění z
vazby vlašských studentů.) Dnes ráno
bylo z vyšetřovací vazby propuštěno 58 vlašských
studentů, kteří byli pod ochranou silné policejnía
četnické stráže dopraveni na jižní nádraží. Z nich
odejelo 14 do Vídně, ostatní do Terstu, Št. Hradce,
Tridentu atd. K průvodu připojilo se množství diváků.
ale pořádek nebyl porušen. Vyšetřování s propuště-
nými studenty povede se dále.
Z Turč. sv. Martina, 17. listopadu. Posl. J an
Valášek nastoupil dne 15. t. m. jednoroční stáln
vězení ve Vácově.
Martino
Posl
J Valášek
Vácův
Inšpruk
Vídeň
Terst
Hradec
Trident
29
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 18. listopadu.
Boj a smír mezi Srby a Bulhary v Makedonii.
Bulharské a srbské noviny vedou prudkou
polemiku za příčinou krvavých srážek makedon-
ské organisace s četami srbské propagandy.
Bulharskou veřejnost obzvlášť rozčiluje, že srb-
ský vojvoda Micko zajal bulharského vojvodu
Damjana Grujeva, jenž, byv od Turků raněn do
nohy, léčil se v nějaké vsi, kde ho Srbové
obkličili a zajali. Bulharský povstalecký komitét
v Bitolii hned písemně oznámil srbskému kon-
sulu v Skoplji, že vzkládá zodpovědnost za
osud Grujeva na všechny srbské konsulya
vůbec všechny Srby v Makedonii. Konsul od-
pověděl, že to oznámí Mickovi, že však navzá-
jem žádá za některé ústupky pro srbskou pro-
pagandu. Mezilím už bitolijský komitét uloži
Tončevu, aby si vzal 60 mužů povstalců
Grujeva osvobodil. Četa tato byla cestou přepa-
dena tureckými bašibozuky a rozbita. Vojvoda
Damjsn přes to byl Mickem osvobozen, když
o to byl požádán osobami, blízkými srbské
vládě. Vyhojený Grujev byl srbskými povstalci
doprovozen do Skoplje a tam odevzdán bulhar-
ským povstalcům, jimž bylo vzkázáno, abysi
pro vojvodu přišli. Tento skutek učinil na
komity výborný dojem, zvláště když jim bylo
známo, že turecká vláda vypsala na hlavu
Damjana Grujeva cenu pět tisíc tureckých liber
(120.000 K).
Srba
Bulhar
Damjan Grujev
Mick
Tončev
Grujev
Mick osvobodit
Damjan
Praha
Makedonie
Skoplje
30
article
Nyní už na srbské i bulharské straně po
zoruje se přání smířiti se a učiniti si vzájemné
ústupky. Značně působí ke smíru sblížení mezi
oběma vládami, jež nastalo po návštěvě krále
Petra v Sofii. Bulharská vláda snaží se při-
měli Makedonce v Bulharsku, aby působili
na komity, aby upustili od krvavého nepřátel-
ství naproti Srbům. Současně srbský zahraničný
ministr Pašič povolal tyto dny srbské konsuly
v Skoplji a Solunu do Bělehradu, aby vyslechl
jich zprávyo záležitostcch makedonských
v přítomnosti srbského diplomatického agent
v Sofii, Světislava Simiče, dal jim potřebné po-
kyny. Uložil jim, aby budoucně působili smírně
na makedonské Srby a pracovali v duchu
srbsko-bulharské i mürzstegské dohody, zasta-
vujíce všude spory, různice a vraždy mezi
bratrskými národy.
Jestliže dostali podobné nařízení bulharšt
agenti v Makedonii a budou-li se jím spravovati,
bude možno odevzdati zapomnění ty smutné
případy, stejně ohavné jako hloupé, kde bul-
harští komitové v Makedonii pomáhali své věci
úkladným vražděním Srbů, v čemž neustali,
dokud se Srbové nevzehopili k odvetě.
Makedonec
Srba
Pašič
Světislava Simič
Sofie
Bulharsko
Bělehrad
Makedonie
31
article
Svobodní zednáři vypovídají poslušnosf.
Sotva se vláda Combesova zbavila nebezpečí
možné porážky ve sněmovně, odstranivši z
svého středu hlavu denunciantské organisace
svobodně zednářské, už vzniká jí nová potiz
z druhé strany. K ministerskému předsedovi
Combesovi a k ministru spravedlnosti dostavila
se totiž deputace poslanců svobodně zednářských,
jež podala protest proti potrestání několika úřad-
níků státních na venkově, zvláště jistého soudce,
kteří v kampani proti denunciacím v armádě
byli označeni jako informátoři svobodných zed
nářů při jejich dobrovolných detektivních služ-
bách proti nacionalistickým důstojníkům. Minist
spravedlnosti prohlásil, že nemůže jinak, nežli
při svém potrestání úřadníků denunciantů setrvati
Jeden z poslanců svobodně zednářských pro
hlásil potom, že uvede věc tu ve sněmovně n
přetřes.
Jiná nesnáz vzniká vládě z ohlášeného do-
tazu Grosjeanova, proč vládní předloha o odluee
státu od církve nebyla podepsaná také ministrem
Delcassem. Bez jeho podpisu nelze totiž kon-
kordátu vypověděti, i praví se v některých po-
slaneckých kruzích, že Deleassé podpis svůj
odpírá.
Combesův
Grosjeanův
Delcass
Deleassé
Combes
32
article
Prusko proti Slovanům.
Na ústavu marianském v Poznaňsku bude
z rozkazu pruských úřadů na příště udělováno
poučení ke zpovědí místo polsky německy všem
žákům polským, již mají příjmení německá (l)
aneb jsou syny úřadnikův státních.
Portugalský král v Anglii.
Královšti manželé porlugalští prodlí do pon-
dělka v Anglii. Za návštěvy jejich podepsána
byla smlouva o smírčím soudě k řešení sporů
anglo-portugalských, kteráž ovšem jest toliko
zpečetěním allianční smlouvy dřívější.
o níž již před léty proniklo mnoho zvěstí do
veřejnosti, aniž ale obsah její oficiálně sdělen
byl. Tehdy již tvrdilo se, že smlouva ta týká
se příštího osudu zátoky delagojské a jiých
afrických držav portugalských, kteréž Anglies
chce zabezpečiti vůči německé rozpinavosti ko-
loniální pro případ, že by někdy Portugalsko
mínilo se jich zříci, začež prý sama Portu-
galsku poskylla některé defensivní záruky.
Avšak, jak řečeno, nic ofieiálního o smlouvě té
allianční podnes nebylo vyhlášeno, ač k exi-
stenci jeji poukazují přípilky včera ve Windsoru
Slovan
Anglies
Prusko
Poznaňsko
Anglie
Portugalsko
Windsor