Periodikum ALTO Viewer

1

ens oluoisnso

2

notasel

3

e se sllnio a

4

na olělěvle

5

do otoi vda eměběs ovislesog čde

6

žnen onsol

7

obudem bužoh .alavosovo

8

sno ni

9

oens

10

peine

11

V Praze, v úterý dne 15. května.

Praha

12

Číslo v Praze za 2h

Praha

13

K číslu 133.

14

a na venkově za 3

15 article

Na »Národní Listy ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — b ve filiálkách na měsíc 2 K 30b Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h

Praha

16 article Telefonické zprávy „Nár. Listů“.

Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Česká obstrukce. v b Z Vídně, 15. května. Z Pešti dochá- zejí zprávy, které budí domněnku, že byly zahájeny nové pletky mezi Poláky a levicí. Tvrdí-li se ve dnešní »Neue Freie Presse«, že vyjednává se tam s českými delegáty, tož můžeme tuto zprávu prohlásiti za z cela lichou. »Neues Wiener Tagblatt« ozna- muje patrně z uherského hlavního města, že sprostředkovací akce k záchraně parlamentu byla v posledních dnech obno- vena. Strany pravice — patrně se tu míní Poláci a katolická strana lidová — učinily konferenci předsedů levice návrhy ve příčině vyřízení rozpočtu, návrhy pro případ, že by Čechové vůči těmto předlohám, které se prohlašují opět za státní nezbytnosti, neza stavili obstrukci. Levice bude se tím- to projektem teprve zabývati Návrhy uvedené byly by bezpředmětnými kdyby Čechové obstrukci dále neprováděli. Zároveň se oznamuje, že vláda ve dnech nejblíže příštích podá poslanecké sněmovně předlohu o zatímním rozpočtu na druhé půlletí tohoto roku, která obsaho- vati bude také zmocnění pro inve- stice, ovšem jen ve skrovné míře, t.j. pro ony, které byly projektovány na rok loňský a letošní. Zdá se, že při této před- loze budou podniknuty všechny kroky, a by česká obstrukce byla zdolána, jinak aby se ukázala síla mimoče- ských stran proti Čechům. V italské sněmovně opět obstrukce. Z Říma, 15. května. Krajní levice se na včerejší večerní schůzi usnesla zahá jiti zase obstrukci. Z Říma, 15. května. Skoro všichni poslanci sjednocených stran lido- vých mluvili v neděli před voliči o si tuaci v parlamentě. Hájili svůj dosa

Polák Wiener Čecho Vídeň Pešť Řím Neue Frei Presse

17 article NARUDN

NARUDN vadní postup a prohlásili, ze při něm se- tryají, dokud nebude nový jed- nací řád odvolán. Stoupenci Zanar- delliho nejšou ještě rozhodnuti. Vláda doufá, že zůstane při hrozbách, a že zase- dání mine klidně. mýva bsj

18 article Paříž proti vládě.

Paříž proti vládě. Z Paříže, 15. května. Z jednotlivostí nedělních voleb vychází na jevo, že Pa- říž volila jednak proti vládě, jednak proti socialistům. Na listině tak zv. »Obrany republikán- ské« byli postaveni jako kandidáti vesměs socialisté. Voličové však raději dali přednost kandidátům nacionalistickým. Pozo- ruhodno je, že ve čtvrti » des enfants rouges«, kde za ruchu boulangistického r. 1889 kan- didát boulangistický propadl, zvolen byl kan- didát nacionalistický Dausset, který ne- dávno teprve vládou byl zbaven úřadu,a který nyní kandiduje za předsedu munici- pální rady. Avšak nacionalistická většina chce povýšiti na tuto hodnost bývalého bou- langistu Grébanvala, redaktora monar- chistického časopisu »La Cocarde«. V nové obecní radě je: 21 nacionalistů a monarchi- stů, 16 radikálů a radikálních socialistů, 23 socialistů. Vládní kruhy jsou výsledkem vo- lleb vělice sklíčeny.

Dausset Paříž Poza Le Cocarde

19 article Telegrafické zprávy.

Telegrafické zprávy. Z Vídně, 15. května. (C.-B.) Listy oznamují, že snatek princezny Marie Louisy Cumberlandské s princem Maximilianem Badenským bude se konati dne 10. července ve Gmundenu. Zúčastní se ho císař František Josef, král dánský, král řecký a německý korunní prine. Z Pešti, 15. května. (C.-B.) Většina členů rakouské deputace kvótové odjela včera večer do Vídně.

Marie Louisa Cumberlandský Maximilian badenský František Josef Vídeň Gmunden Pešť

20 title

Lls

21 article

Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.

22 article

Z Cařihradu, 14. května. (C.-B.) Sultán zaslal řeckému králi za příčinou sňatku velkoknížete Jiří Michajloviče s princeznou Marií řeckou blahopřéjný telegram. Král vyslovil pak opět telegraficky sultánovi nejsrdečnější díky. Uherské mlýnské spolky se hájí. Z Pešti, 15. května. (Zpráva uherské korresp. kanceláře.) Ve včerejší konferenci veškerých uherských mlýnských spol- ků bylo prohlášeno bezdůvodným obvinění, jakoby uherskými mlýny byla dopravována do Rakouska jemná mouka, deklarovaná jako mouka na krmení, aby takto účinky zruše- ného mlecího řízení byly odčiněny. Bylo ale řečeno, že by uherské mlýnské spolky samy takové jednání rozhodně odsoudily.

Jiří Michajlovič Marie Cařihrad Pešť Rakousko

24 article Protesty

Protesty proti osnově jazykového zákona vlády Körbrovy. Z Pardubic. (Pův. zpráva.) Slavnému klubu českých poslanců na říšské radě ve Vídni! S nadšením vítáme rázný, mužný, neohrožený zápas poselstva českého na říšské radě ve Vídni za svatá, nezadatelná práva ná- roda českého. Souhlasíme naprosto a bez vý- hrady s taktikou poslanců českých. Rozhodný okamžik nadešel. V nerovném těžkém boji buďtež neoblomnost, nepodajnost a vytrvalost zbraněmi poselstvu našemu! Mužně v před ke cti a slávě jména českého a k prospěchu národa. Chceme spravedlnost a rovnoprávnost. Svaté a spravedlivé věci naší musí dostati se vítězství! Siliž Vás vědomi, že celý český národ jest jedné duše, jedné mysli s Vámi. — Za politický klub národní strany svobodomyslné v Pardubicích: On. Vančura, předseda. Dr. Vojt. Horák, jednatel. Za selskou jednotu politickou pro okresy pardubický, holický a přeloučský: Jos. Slavík, předseda. V. Váňa, jednatel. Z Jilemnice. (Pův. zpr.) Politický klub pro Jilemnici a okoli projevil ve své schůzi úplný souhlas se zahájením obstrukce na říšské

Körbrův Vančura doktor V Váňa Pardubice Vídeň Jilemnice

25 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Za májového večera. Tiché, smutné, chudobné městečko, jež by se bylo nejraději ukrylo do nejtmavějších hlubin svých sousedních lesů, ale zvláštní ironií osudu vystrčeno bylo na nejstrmější stráň celého sširého okolí jako žebrácká košile na nejvyšší kůl plotu — — zdali pak ještě se tak zdáš nyněj- šímu pokolení jako nám, pamětníkům před tři- ceti lety? Snad již neviditelná víla modernosti dotknuvši se tebe kouzelným proutkem svým, rozestřela i po tobě pozlátko blahobytu a zá- možnosti. Snad již nevtiskuje nouze a bída ubohým bezzemkům tvým po bohatém pyšném kraji na vyzáblé čelo známku opovržení pro podloudný způsob tvojí výživy? Kolik mladých písklat tvých, sotva se opeřivších v rodném hnízdě, uletělo z tebe radostně do širého světa, a nikdy již se nevrátí do tvé nuzoty, do tvých těsných, lopotných poměrů ! A přece jsme tě milovali z celé duše a jak jsme stávali na vrcholku návrší u bílého kostelíka tvého a rozhlíželi se na míle daleko až k strmé baště Krkonoš a Kladských hor, dívali jsme tak pyšně jako kníže s cimbuří hradu svého a dýchali jsme jistě svobodněji než tam ti za řekouv nejbohatším koutě »zlatého prutu«, obaleného hustě kyprou, draze placenou zeleninou. Tak opravdově vysoko nestál vskutku nikdo z nich v svém bohatství jako my ve své chudobě, ma- jíce z »první ruky« ten svěží, ach až příliš ča- sto jako bodavý a jako břitva řezavý vánekz Krkonoš! Zimy bývaly obyčejně dlouhé a tuhé. »Zas ti Prajzi bzdí!« smávali jsme se ironicky nejostřejšímu severáku, jenž prostříhával chatrné štruksy a sattingle našich úborů a pod nímž

Krkonoše

26 article

tuhla v žilách nejvřelejší krev. Věděli jsme co od jakživa značí to slovo »Prajzi« v životě na- šem v poměrech celého toho, jim nejbližšího českého kraje. To byla celá věkovitá ne- návist, děděná s pokolení na pokoleni a ži- vená neustálým vypravováním starších o vo- jenských, krvavých nájezdech Prušáků těch za dob dřívějších i o obchodních nájez- dech současných na týdenní trhy měst po celém kraji, jež po jieh příchodu podobaly se pravé rekvisici válečné: veškeré zásoby tržní, zelenina, obili i ovoce skupovány zde najednou před »suchou hubou« domácího čekajícího oby vatelstva, nakládány na vozy a odváženy k se- verním neúrodným lánům hladovícího molocha pruského . .. A za to na nás dýchali dechem nejprudší »lásky prušácké«, mrazící až do kosti každé tělo české, proti níž však my stavěli jsme své pyšné, stoletým vzdorem obra otupené čelo rodové, dědené s děda na vnuka a stále stejně vzdorné a nepodajné! Ale konečně, když nastalo přece jaro, zdali mohlo kde býti krásnější nežli zde v těch lesích, prosetých milliony trsů bledého kouko- říku, velikých bílých konvalin a růžového lýkavce? Chladná, sladce mdlá, bažinatá vůně zalehla celé městečko. A když nastal posléze zlatý, vytoužený máj, nesoucí už bezpečné sucho všem chodcům, lačné teplo nebeské všem polo- skřehlým dětem a krásnou pohodu všem, at kdo nemohl jí nikterak upotřebiti, nemaje ani šlépěje vlastního pole, nastalá oktáva svatojan- ská shromažďovalas každoročně hrstku domácích lidí, stále se obrozující a doplňující, před ztrnu- lou, kamennou sochu mlčelivého světce, jenž, ozářen mythickými hvězdami svými hlída jako stráž nezmožitelného despotismu du

Prajz

27 article

ševního na dolním konci městečka vchod každé nové, svěžejší, rouhavé myšlenky, té Pravdy, která bojí se křičeti, aby ji všickni slyšeti mohli, ale která pronásledována zá- konnou mocí, světskou i duchovní. loudí se toliko potají a pozvolna do venkovských chat s každou čítankou dítěte a kalendářem od stavení ku stavení půjčovaným. Ale zde o vlahém večeru májovém, kdy hluk a shon za bědným kusem chleba pone- náhlu usínal a hladový pro dnes žaludek sytil se nadějí, že aspoň zítra jistě se nasytí, zde bývalo opravdu krásně: mohutné kaštany, clo- nící chladnou sochu, rozpučely guirlandami svých květů, podobných tolik nádherným kyti- cím v bílých manšetách; řada topolů šumělaa tiše hrála jako varhany adagio jiných sféra pod nimi rojil se dav prostých, skromných lidí, které svála sem na chvíli tu i sladká nyvost zbožných bájí i dlouholetý zvyk i příklada příkaz starších i prostá zvědavost, která zá- možné lidi ve městech pudí do divadel a kon- certů spirituálních. Sešeřilo se. Kolem hrudi světcovy zaplál oblouk drobných olejových různobarevných lampiček. Nádherná temná klenba nebeská ozla- tila se prvními velkými hvězdami, jichž si nikdo nevšímal, maje oči pouze pro tuto oranžovanou, podle data vždy předvedenou a zase odklízenou féerii. Z tajemného přítmi na úpatí sochy roz- lehl se promíchaný, ženský a dětský zpěv bez- duché písně, v níž podle starodávné neumělé metriky klne český lid starému českému králi . .. »Vzteklý tyran rozlícený . ..« Zpívají s dojemným nadšením. A tváře hoří, oči blýskají posvátnou nevolí lidu, jenž by nej- raději kosti onoho »tyrana« vyhodil ze hrobu