boru: tak, aby s nimi byli Němci spoko- jeni. Za takových okolností tím více se o to při- činíme, aby neměli k tomu příležitosti. Třetí návrh. o jehož autorství se tahá nyní dr. Funke s dr. Fuchsem, zní v ten smysl, aby předčítání došlých spisů, petic, návrhů atd. bylo položeno pokaždé až na konec schůze. Tomu ale se opřel nacionál Kaiser i ostatní, poněvadž by si tím dali vzít z rukou pro eventuální případy výdatnou zbraň. To tedy tak nešlo. Ostatně by to nic nepomohlo. Jsou ještě jiné prostředky, jimiž by eventuálně česká obstrukce vý- datně mohla manipulovati. Třetí byl návrh neunav- ného pana Jaworského, jenž bez prvního čtení přikázati chtěl předlohy jazykové výboru, dáti mu 14denní lhůtu k poradám a zavázati se, že průběhem doby té nebude se o politických a národních věcech v parlamentě jednati, nýbrž výhradně jen o záležitostech hospodářských. Ostatní ko- mise by při tom rovněž mohly zasedati i bylo by snad možno, aspoň rozpočtové provisorium dotáhnouti do stadia druhého čtení. A také zá- ležitost investicí dostala by se tím do proudu.

To všechno snad by se dalo provést — kdyby tu byl jen stín možnosti na naší straně, jazy- kové uspořádání věcí přijati v zásadě tak, jak navrhuje dr. Körber. My ale především nedáme si líbit žádných tlumočníků a nepřipustíme, aby k vůli pohodlí a ignoranci několika lidí v cen- trálkách, do nichž jakoby česká noha páchnout nesměla, byl jazyk náš vylučován z celé řady důležitých úřadův a ústavův, a my s nej- větší indignací, kdyby k nějakému jednání přes náš odpor, jejž povedeme do krajnosti, snad přece došlo, jazykový zákon pro Moravu hodíme původcům jeho pod nohy. Všechny tyto tři mo- dality jsou však té doby již odbyty. Proto prý se díti budou pokusy s českými poslanci, domlu- vami v dobrotě přiměti tyto k tomu, aby aspoň investice a rozpočet z obstrukce vynechali.

Rozhodné slovo s Čechy prý dosud promluveno nebylo, stane prý se to teprve těchto dnův Pešti. Tam prý se jim dají následující tři otázky: »Co jest příčinou vaší obstrukce?« — »Jaký je její cil?« — »A za jakých jen poně- kud přijatelných podmínek byste od ní upu- stili?« Zodpovědění těchto otázek bude prý míti na utváření se parlamentních poměrů na pravici význam veliký. Pravice, bez vý- jimky, je prý odhodlána užiti proti Čechům nejdrastičtějších pro- středků, kdyby s sebou nedali jed- nati. Jsou prý ale vážné důvody — o nichž nemožno se veřejně roz- hovořiti — a které asi Čechyk tomu donutí, připustiti, aby v té či oné formě mohly býti rozpočet a investice parlamentně projed- nány. Čechové dobře vědi, oč tu jde, o mnohem víc, než co veřejnosto tom tuší. — — — Divíme se tomu, že pravice ani dnes ještě neví, proč odhodlali s poslanci češti k obstrukci. Což páni zaspali, co od 17. října m. r. se událo? Naše odpověd, které tomu, kdo na ni reflektoval, dávno již se dostalo, je přece jasná a prostá. Chopili jsme se obstrukce jako výdatné zbraně, jež Němcům vynesla pravý triumf, z té příčiny, že nám způ- sobena byla těžká křivda a krvavá urážka od- voláním jazykových nařízení. Účelem obstrukce naší jest, tak dlouho mařit parlamentní a tím všechnu ústavní práci, dokud našim oprávněným žádostem po plné rovnoprávnosti s Němci ne- bude vyhověno. A cena, za jakou bychom od obstrukce upustili, je rovněž známa: »restituce jazykových poměrů v obou zemích českých i ve Slezsku, jaké tam byly před 17. říjnem 1899.« Takové se dostane pánům odpovědi v Pešti.

Nejsme zpupnými a vi bůh, že v zájmu míru a pokoje i k obětem bychom byli ochotni, však v Rakousku někoho se bát jsme už dávno zapomněli. —Z Jičína. (Prohlášení.) Výbor poli- tického klubu pro město Jičína okolí usnesl se ve výborové schůzi dne 9. května 1900 jednohlasně na tomto projevu: Vládní předlohy jazykového zákona pro králov- ství české a pro markrabství moravské, jakož i předloha o zřízení krajských vlád v království českém, podané dne 8. května vládou Körbro- you na říšské radě, odmítáme co nejrozhodněji a protestujeme proti jakémukoli jich projedná vání, neřku-li snad dokonce jich uzákonění. Především činíme tak se stanoviska našeho stát- ního práva zemí koruny české. Všecky tři před- lohy spočívají totiž na zásadě našich odpůrců německých a zejmena první a třetí předlohou má býti fakticky roztržena jednota a nedilnost českého království, která byla trvala nepřetržitě

po tak dlouhá již stoleti! Vláda kapitulovala předlohami těmito nepopíratelně před známým svatodušním programem německým, stanovisko pak českého národa, opírající se nejen o celou historii, ale především také o právo přirozené i o dnešní platné zákony, ostentativně ignoro- vala, ba postavila se proti němu čistě nepřátel- sky. Co se týče předlohy pro Moravu, rovněž postavila se v dokladu nejkřiklavějším na sta- novisko Němců proti nám. Celé předlohy ty do- kazují, že vláda chtěla se zavděčiti Němcůma že nechtěla napraviti křivdy, po staletí na prá- vech našeho národa páchané, Jazykovými před- lohami Körbrovými pro Čechy a Moravu po- rušen by byl dále zejmena také § XIX. základ- ních zákonů státních o rovném právu všech národností v soustáti rakouském. Avšak též i proti trvající dnes praksi obsahují tyto před- lohy značné zhoršení a nemůžeme je uznati nikdy ani za základ jednání. My trváme věrně na úplné a naprosté rovnoprávnosti obou národností v celém území koruny české, ve

Slezsku pak, které opětně i zde bylo opome- nuto, žádáme rovnoprávnost pro bydlící tam Čechy, Poláky i Němce. Od úřadníků, zejmena v Čechách a na Moravě, budiž žádána bezpod- mínečně znalost obou řečí a obě tyto řeči buďtež v celé oblasti naší ve vnitřním i zevním úřado- vání plně rovnoprávnými. Co se týče právomoci k uzákonění těchto zásad, trváme i dále na své zásadě posavadní, že projednati se mohou otázky ty jedině na sněmu a nikdy v centralistické radě říšské. Zřízení krajských vlád mohli bychom uvítati jedině tehdy, kdyby šetřeno bylo při podobné předloze především nedílnosti království českého a opětně i zde plné rovnoprávnosti. Avšak předloha ministerstva Körbrova i v tomto směru hledí uplatniti německou zásadu, rozhra- ničení obou národností, zřízení tak zv. suzavře- ného území« německého a proto s ní, nehledě ani k jiným námitkám, souhlasiti nemůžeme.

Obstrukci našich poslanců proti předlohám těm a proti vládě Korbrově vítáme a úplně sní souhlasíme, poněvadž po vyčerpání veškeré dlouholeté naší trpělivosti a neuznaného, ani neoceněného Rakouskem sebezapření české de- legace, zejmena v posledních dobách po pověst- ném činu vlády Claryovy, po marném čekání satisfakce našemu národu, jsme přesvědčeni my a české voličstvo vůbec, že naši poslanci nemohli jednatí jinak, nežli rozhodnouti pro obstrukci co nejrozhodnějsí a neúprosnou, a to jak v zájmu naši národní cti, tak i v zájmu našeho národního prospěchu. My obstrukci ne- vyvolali, my bylí k ní dohnáni bezohledností vídeňských vlád a zejmena německým strani- etvím ministerstva Körbrova, které také nese celou odpovědnost. Hospodářské předlohy ně- které, jež vláda na rychlo vypracovala, aby v lidu i v řadách našich spojenců vůbeca jihoslovanských zvláště, vyvolala odpor proti české obstrukci, považujeme sice za důležité, avšak, nehledě ani k uvedené této neupřímnosti a úskočné vypočítavosti vlády, prohlašujeme otevřeně, že zájmy našeho národa a jednotné naší vlasti jsou nám nade všecko a že jsme ochotni pro zájmy tyto přinésti každou obět.

Persekucí a protivenství nelekáme se žádných, nechať přicházejí tyto z vládních kruhů vídeň- ských, či od sfanatisovaných našich protivníků německých. Opouštějí-li nás někteří tak zv. spojenci z říšské rady, my nedáme se přece ničím zvábiti z nastoupené cesty za svoje právo a byť bychom třeba zůstali osamoceni. Lid český však a poslance naše zvláště síliti bude v boji tom vědomí, že zápasíme proti přesile mocných, za právo a pravdu a neustoupíme tak dlouho, dokud celý, nám nepřátelský systém nepřivedeme k pádu. Nikdy však toho nedočkají se vlády vídeňské a odpůrci našeho národa vůbec, abychom dobrovolně zadali svoje práva a pro vždy vzdali se tím nároku na to, co nám po spravedlnosti náleží. — Za výbor politického klubu pro město Jičín a okolí: JUDr. Frant. Klouček, starosta, Em. Loskot, jednatel.

— Z Libně. (Pův. zpráva »N. L.« Ob- čanský klub v Libni souhlasí úplně s technickou obstrukcí zástupeů našich na radě říšské, žádá by v této setrvali, pokud nebude odčiněn zločin ze dne 17. října m. r. na ná- rodě našem spáchaný, by terrorismus zástupců »vícecenného« národa v parlamentě a jimi po- štvané ulice vídeňské ignorovali u vědomí, že za nimi stojí celý národ český. V Libni, dne 12. května 1900. Bedřich Wagner, předseda, Karel Vocetka, jednatel. — Národní rada Čechů dolnorakou- ských. Oznamuje se nám: Hned v den pro- hlášení »svatodušního programu německého bylo usneseno v úzkém kruhu Čechů vídeň- ských opříti se novým útokům Němců na živel český v Dol. Rakousích a sestaviti ze schop- ných a obětavých soukmenovců »Národní radu Čechů dolnorakouských«, jež by se starala o všeobecnou národní organisaci a o takové záležitosti, jež jsou všem národně smýšlejícím Čechům společny. V četných pora- dách přípravného výboru vypracovaný organi- sační řád byl ve větší důvěrné poradě, konané v březnu t. r. schválen a ustanoveno, aby v dubnu t. r. svolán byl první sjezd širší ho čili poradního sboru »Národní rady«. Týž se konal v neděli dne 29. dubna.

Mimo důvěrníky vídeňské zastoupen byl též venkov, zvláště Čechové v Cmuntu, ve Floris- dorfu, ve Švechatu a v Mödlinku usídlení. České obce dolnorakouské byly zastoupeny za- sloužilým starostou poštorenským panem Anto- nínem Košťálem. Na sjezdu zvolen byl užší čili výkonný sbor, jemuž jest pracovati, aby účelu »Národní rady« bylo dosaženo, totiž odporovati germanisaci českého lidu ve Vídni i na venkově, domáhati se jazykové rovnoprávnosti a pečovati o kulturní, hospodářské a sociální povznesení českého kmene v Dolních Rakousích. Že ku společným záležito- stem patří i svorný postup při volbách a snaha, aby sčítání lidu bylo spravedlivě provedeno, roz- umí se samo sebou, právě tak, jako že germa- nisace dala by se nejlépe zastaviti dosažením veřejných českých škol a českých bohoslužeb. Též bude nutno vytknouti poměr větve podunaj- ské k celému národu českému, jakož i ku všem v Dolních Rakousích usídleným příslušníkům ná- rodů slovanských. Výkonný sbor »Národní rady«, dosazený vůlí 80 na sjezdu přítomných národ- ních pracovníků, může zajisté býti považován za dočasného representanta českého lidu. On však přece vyžádal si na sjezdu plnou moc, aby mohl povolávati do svéhe středu i jiné schopné a obětavé krajany a přibírati takové, kteří by se ku společné práci sami přihlásili. Poměry, v nichž Čechové dolnorakouští dosud žijí, jsou hrozné; jazyk český je na veřejnosti zcela odstrčen, většina lidu českého národně hyne — poněmčuje se! Dejž bůh, aby se česká věc na Dunaji lépe měla a rychle postupovala, aby »Národní rada« setkala se s důvěrou a se zdarem! - — k.

— Osobní. Pan JUDr. Eman. Podubecký přesídlil svou advokátní kancelář z Král. Vinohradů do Říčan. — Pan Václav Ziegrosser, rodemz Vodňan, solicitator v Hoře Kutné, jmenován byl ta- jemníkem města Netolic. — Rodinné zprávy. Slečna Maruša Bie- gelova a pan Jan Kulhánek slaviti budou sňatek dne 15. května v Klášteře n. L. — Úmrtí. Ve Slaném zemřela včera dopoledne slečna Anna Manšingrova, industriální učitelka, v 34. roce věku svého po krátké, ale trapné nemoci. Pochována bude v neděli 13. května t. r. o 4. hod. odpol. na tamějším hřbitově. — Dne 11. t. m. ráno zesnul po delší nemoci pan Tomáš Honsa, farář v Husinci. Pohřeb konán bude v pondělí dne 14. května o 10. hod. dopolední. — Ve prospěch »Českého domu ve Vídni« koná v neděli dne 13. t. m. večer »na Rabštejně« společnou schůzi Čtenářská beseda a »Sokol« v Ko- stelci n. Orl. »O významu Čechů ve Vídni a soustře- dění nejdůležitějších jejich spolků, jakož o jejich, potřebě důstojných representačních místností« roz- hovor zahájí p. Ant. Kubias, uč. měšť. školy.

— Přednášky. Řemeslnicko-živ no- stenská beseda na Král. Vinohra- dech pořádá v sobotu dne 12. května t. r. o půl 8. hodině večerní v Národním domě (v zimní za- hradě) na Král. Vinohradech II. přednášku o paříž- ské výstavě světové s demonstracemi. Přednášeti bude prof. pan J. A. Chudoba. Vstup jest volnýa hosté vítáni. Po přednášce přátelská zábava, při které laskavě účinkovati přislíbili pp. K. Šicner a K. Cy- ránek.- — Nedělní klid. Národní podnik obchodní průmyslový poskytnul svému personálu v měsících květnu, červnu a červenci úplný nedělní klid. Na dny sváteční úřaduje se pouze od 9 do 11 hod. do- poledne tím způsobem, že se jednotliví páni úřad- níci střídají. — Odešel z domova. Píše se nám ze spoje- ných obcí Zálezlic, Zátvor a Kozarovic v okresu mělnickém: Asi před třemi nedělemi odešel od svých rodičů žák zdejší školy I. tř. Rudolf Krejza a dosud se nevrátil. Týž je 9letý, na svůj věk dosti vyvinutý. oči má modré, vlasy světle kaštanové, obličej kulatý. Šaty měl šedé, podobně čepici se světlým štítkem. Kdo by co o něm věděl, nechť to zmíněnému obec- nímu úřadu laskavě oznámí. — Voják na útěku. Od 12. setniny zeměbra- neckého pluku č. 8 uprchl vojín František Zima, 22letý kočí. Uprchlík byl zvláštní náhodou dopaden. Včera dopoledne přišel totiž Zima do vestibulu ná- draží Františka Josefa a v domnění, že není pozoro- ván, odcizil dvě pilky obchodníku s dřívím Kučerovi a dal se na útěk. Parketář Václav Náprstek zpozo- roval ho a za chvíli byl vojín zatčen. Ze strážnice odvedla ho policejní hlídka do kasáren. — Nehoda dělníka. Na vozovém lešení dnes ráno zřízenec elektrické dráhy spravoval vrchní ve- dení v Palackého tř. na Kr. Vinohradech. Náhle koně