1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, ve středu dne 16. listopadu 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí s
v Praze v administraci
sa něsl
sřirrt leta . . . . 6 K —
s dvojí čeníškou
z8 nič no
ss čt leta . . . . 7 K 50h
ve slialkáck:
B něí . . . . . . 2 K 80h
Teštout
ss na Siaše
n řtvrt leta . . . . 9 K 50i
s dvejí zásilkou
sa nže
za čiort ista . . . . 11 K so
Praha
B něí
5
article
Nynější diplomatické pozadí
války rusko-japonské.
Nynější diplomatické pozadí
války rusko-japonské.
Prvotně předpověděli Japonci jistojistě, že
Port Artur musí padnout do dne narozenin mi-
kadových. To prý bude pro něho nejkrásnější
národní present. Narozeniny mikadovy minuly,
od té doby prošlo čtrnácte dní a Port Artur do-
sud je v rukou ruských. Však prorokovat o jeho
pádu musí se dále, aby přátelé žlutého plemene
v Evropě měli stále nějakou hezkou naději. Jen
že ty lhůty pro jeho opanování vojskem japon-
ským stále se prodlužují. Nyní sahají už k Vá-
nccům. Tím časem diplomacie japonská, jež
obstarává korrespondenci z bojiště do časopisův
evropských, ji ochotně přístupných, vrhla se na
vyličování přežalostného stavu, v němž prý po-
sádka ruská v Port Arturu už se nalezá. Na
základě takových vlastních zpráv svých tisková
agentura japonská sama pak usuzuje, že není
potřebí žádného „optimismu“, očekává-li se pád
Port Arturu „obecně“ pro dobu nejbližší. To
„optimistické“ očekávání a ta „obecnost“ jsou
ovšem jen zbožím jich vlastním. Ostatní veřej-
nost všech pěti dílů světa tím časem zabývá
se úvahami, jaké události na bojišti rusko-japon-
ském budou za doby zimní vůbec možny a ne-
bylo-li by přece lze, bezpečnou přestávku v pod-
nicích válečných vyplniti pokusy o zjednání
míru.
Japonec
Artur
Evropa
6
article
Ačkoliv totiž válka zůstává obmezena na
oba státy, které v měsíci únoru t. r. v ní byly se
utkaly, přece účinky tohato obrovského zápasu
zasahuji kruhy většími a většími i do státův
nestranných a jeví se v nich způsobem velice
škodlivým ve všech stránkách života hospodář-
ského. Odtud lze vysvětliti si přání a snahu to-
lika říší a národův, ve válce rusko-japonské zcela
nezúčastněných, aby tomuto hroznému divadlu
dle možnosti brzy učiněn byl konec. Škodlivé
účinky války rusko-japonské jsou patrny i v kra-
jích, od bojiště velice vzdálených, a není pří-
kladu v dějinách světa, aby pouzí divěci váleč-
ných dějův tak upřímně byli práhli po zjednání
míru, jako nyní vzhledem k velikému souboji.
trvajícímu na severovýchodním břehu asijském.
I lidskost sama hlásí se všud. ke svému právu.
počítajíc hromady mrtvol a potoky krve, obě-
tované sporu, jenž nabyl rozměrův, zajisté ni-
kým netušených při vzniknutí svém.
7
article
Otázka míru rusko-japonského hlásí se na
veřejnosti s několika stran. Prvotně hnuli jí, ač
jen tak na zkoušku, co k tomu řeknou Rusově,
evropšlí přátelé Japoncův, Angličané. Pokusu
jejich, či vlastně pokušení, dostalo se z Petro-
hradu neprodleně rázného odbytí. Firma spro-
stredkovatelův vsím právem-byla na Rusi velie
skompromitována svým předchozím štvaním Ja-
ponců do války i ze starší doby, totiž z po-
slední války s Tureckem, z níž Rusko mělo na-
učení, jak upřímně a nezištně Anglie dovede se
poslarati o obnovení míru, jejž před tím sama
byla zkalila. Výzvědy její, bylo-li by Rusko
ocholno smluviti se s Japonci o mír ještě před
událostmi u Ljaojanu, skončily tedy zaslouže-
ním povržením.
Srozumitelnou odpověď k nim podal pal
Kuropatkin ve svém památném armádním roz-
kaze, v němž vojákům svým uváděl ve známost
nezlomnou vůli carovu, aby proti Japoncům
se bojovalo tak dlouho, až budou přemoženi.
V désledeích fohoto armádního rozkazu Kuro
palkinova objevuje se hrdinství vojska ruského
v nepředstižné a obdivuhodné vytrvalosti svo
i při všech nehodách, jež stíhají prapory jeho
na půdě mandžurské a jimž zajisté nejedno
jiné vojsko bylo by dávno podlehlo. O nějak
skličenosti a beznadějnosti, jež by se byla
zmocnila tábora ruského, nedovedou vypravo-
vati ani zpravodajové japonští, ač výmluvně a
živě vyličují všelikou hmotnou trýzeň a bídu.
klerou ruský voják daleko od vlasti své snášeti
musl.
Rusův
Japoncův
Angličan
Rus
Japonec
Turecko
Rusko
Anglie
petrahrad
8
article
Obecné jest nyní přesvědčení, že při ne
zlomně odhodlanosti celého ruského národa,
vésti válku proti Japoncům, pokud nebudou
sami přinucení žádati za mír, ani pád Port Ar-
turu neučinil by válee konec. Nicméně dějí se
přece opět pokusy a tentokráte velice vážné, aby
dalším hrůzám války rusko-japonské učiněna
byla přítrž. Uveřejnili jsme již ve včerejším
ranním čísle svého listu článek, jejž bývalý mi-
nistr zahraničné politiky francouzské, p. H an-
noteaux otiskl v pařížském časopisu „Jour-
nal“ a jímž doporučoval oběma bojujícím stra-
nam, aby se smiřily. Pan Hiannoteaux odůvodnil
svůj smiřovací návrh posavadní bezvýslodnosti
krvavého dramatu a zároveň přesvědčením, ž
ani není naděje, aby jen v dozírné budouenost
ta neb ona strana přemohla soupeře svého hru-
bou zbraní. Proto prý nezbývá, než aby zasta-
veno bylo další, úplně marné plýtvání životy lid
skými a bezúčelné vzájemné poškozování blaho-
bylu obou státův. Někdejší ministr zahraničné
pliiky francouzské znám jest jakožto věrnýa
dobrý přítel státu a národa ruského. Vždyť právě
za jeho úřadování uzavřen byl spolek rusko-
francouzský. Nieméně ani jeho návrh nedošel
v Pelrohradě přijetí a schválení. Uveřejnili jsme
také již včera odpověď, již časopis „Novoje
Vremja“ dal přátelské radě jeho. Opakuje si-
tuzci, která mezi Ruskem a Japonskem byl
před početím války, řečený časopis rád při-
znává, že pan Hannoteaux jest dobrým přítelem
Ruska, ale přece že není Rusem.
Japonec
Hiannoteaux
Hannoteaux
Ruse
H an
Rusko
Japonsko
Ara
Novoj Vremja
9
article
V těehto slovech vyjádřen jest hlavní a úpln
postačitelný důvod, pro který Rusko k něja-
kému vyjednávání o mír s Japonskem za posa-
vadních poměrův, když dle samého výroku fran-
couzského politika všechen boj až dosud nemá
výsledku, nabidnouti se nemůže. Ne-
dovolujeť mu toho národní jeho česť, vědomí
dobrého práva a důstojnosti velmocenské. Pa-
mátná jsou slova, která „Novoje Vremja“ při té
přiležitosti uveřejňuje: „Kdyby pan Hannoteaux
byl Rusem, neřekl by, že vojna neskonči ničím.
Vojna zajisté skonči a může skončiti jen jedním
způsobem: úplným vítězstvím Ruska. Žádný
Vremja
Hannoteaux
Ruse
Rusko
Japonsko
10
article
Rus, ať patří ke kterémukoliv táboru, nesmýšli
a nemůže smýšleti jinak. Rusové budou bojovati,
dokud nedosáhnou úplného a bezpodmínečného
vítězství. Dokud Japonci jsou na pevníně, dotu
ani nejlepší přátelé nezadrží Rusko od dalšího
bojování.
Jestliže takové odpovědi dostalo se smiřo
vacímu pokusu, jenž vyplynul ze smýšlení Ru-
sku příznivého, možno si představiti, s jakým
přijetím setkal by se na Rusi s návrhem ke
smíru jednatel podezřelý aneb nepřílel sebe
lstivěji zakuklený. Přesvědčení, že Rusko jest
pevně odhodláno přes všechnu posavadní ne-
přízeň válečného štěstí pokračovati v boji proli
Japoncům, pokud nebude naplněna vůle carova.
již tlumočil armádní rozkaz Kuropatkinův a ve-
dle toho upřímná touha, aby mír rusko-japonský
přece nebyl odložen do nedohledné dálky, daly
podnět nejnovějším pověstem, dle kterých car
ruský s císařem německým v nejbližší době se
sejde ve Skjěrněvicích. Z Berlína i z Petrohradu
tato zpráva sice se popírá, ale v Paříži nejen
trvají na pravdivosti její, nýbrž i doplňují ji
další sensační novinou, že schůze skjerněvická
velmi snadno může připraviti světu všeliké
překvapení.
Potvrdí-li se zpráva o sjezdu obou řeče-
ných panovníkův, není pochyby, že by se konala
jedině k vůli válce rusko-japonské a že za ji-
stých předpokladův tato válka mohla by se
octnouti v období zcela novém.
Rus
Japonec
Rus
Rusko
Berlín
Petrohrad
Paříž
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 15. listopadu. (České míněn
o situaci.) „Nová Reforma“ otiskuje ve ví
deňském dopise mínění jednoho z vůdců české
delegace o nastávajícím zasedání říšské rady
Dle slov českého politika časopisy předbíhaj
příliš odvážně budoucí události, představují-li
věci tak, jakoby mělo za kulisami dojíti na do-
rozumění mezi drem. Körbrem a českými po-
slanci. „Mohu vás co nejrozhodněji ubezpečiti
— pravil český politik — že to není pravda,
ačkoli náš poměr ke vládě jmenováním ministra
krajana dra. Randy se zlepšil aspoň potud, že
jsme opět navázali zpřetrhané s ním styky. Vy-
jednáváme s vládou a nic více. Do úmluv jest
velice daleko a jest vůbec pochybno, dojde-li
k uzavření jaké úmluvy. Jsme příliš obratní
politikové, abychom po tolikerém zklamání měli
se spokojiti krásnými slovy nebo sliby. Žá-
dáme záruky; nedostaneme-li jich, naše
politika jak vzhledem k parlamentu, tak i vzhle-
dem ke vládě nezmění se v ničem bez ohledu
na českého ministra krajana.“ Na dotaz pisatele.
jaké jsou nynější české požadavky, český politik
odvětil: „Mohu jen říci, že trváme a budeme
trvati na tom, aby se v plné míře vyhovělo
především našim kulturním a hospodářským po-
třebám... Stane-li se to moravskou universitou
neb něčím jiným, o tom by bylo předčasno nyní
mluviti. Jen tolik mohu říci určitě, že se nikým
nedáme vylákati do pole a v našem obstrukčním
Portartuře nebudeme kapitulovati, majíce silnou
a zdravou zálohu, schopnou, aby odrazila nej
silnější útoky nepřátel. Máme také dostatei
zbraně a zdravou posádku.
Randa
Praha
Český
12
article
V Praze, 15. listopadu. (Změna situac
v Uhrách.) Když hr. Tisza v sobotní schůz
uberské sněmovny bez patrné vnější příčiny
(dotaz Bolgarův byl objednaný!) ohlásil za-
vedení dvouleté činné služby vojenské a slíbil
zřízení honvedského dělostřelectva, bylo jasno,
že se uherská vláda chystá opět k jakémusi roz-
hodnému kroku, při němž bude míti zapotřebí
vydatné pomoci vládní strany. Jaký to bude
krok, o tom hr. Tisza poučil liberální klub ve
včerejší večerní schůzi, když si vyžádal jeho
přispění na takové zostření jednacího řádu, jaké
měl na mysli již ve svém návrhu ze dne 5.
března t. r. Vládní strana, plně uspokojena no-
vými vymoženostmi pro uherské vojsko, přislí-
bila vládě bez debaty svou pomoc a již v dnešní
schůzi posl. Daniel podal jménem Jiberáln
strany návrh, shodující se s Tiszovým návrhem
ze dne 5. března. Vzhledem k tomuto
návrhu liberální strany hr. Tisza odvolal
všechny dosavadní vládní návrhy
tak že sněmovna může jednati nyní pouze o ná
vrhu Danielově. Liberální strana jest tak pře-
svědčena o své přesile nad opposicí, že nepochy
buje, že návrh Danielův bude v brzku přija
přes nejhouževnatější a nejkrajnější odpo
opposice.
Bolgarův
Tisza
Daniel
Tiszův
Danielův
Praha
Uhry
Tisza
13
article
Z Pešti, 15. listopadu. (Zuherské sně
movny.) Uherská sněmovna byla dnes neoby-
čejně četně navštívena poslanci všech stran,
neboť bylo známo, že nastává rozhodující mo-
ment v tomto zasedání parlamentu. Prve než
se přešlo k jednacímu pořadu, vyžádal si slove
čestný předseda strany neodvislosti Kolo m an
Thaly a zmíniv se o včerejší konferenci libe-
rální strany, prohlásil, že opposice poctivě spl-
nila závazek, jejž přijala v březnu a obstrukei
zastavila. Úmysl ministerského předsedy, zre-
vidovati jednací řád, jest úplně bezdůvodný a
řečník se proto připojuje k názoru hr. Apponye,
že tu běží vlastně jen o nějakou utkvělot my-
šlenku ministerského předsedy. Tato myšlenka
ministerského předsedy jest politická ne-
loyálnost a opposice bude proti ní bojovati
do krajnosti. (Hlučná pochvala na levici.)
Ministerský předseda hr. Tisza namilá,
že opposice v březnu převzala jen závazek, po-
voliti bez průtahů kontingent nováčků za rok
1903, ale nezavázala se, že nebude obstruovati
jiné předlohy. S druhé strany také řečníksi
vyhradil, že se znovu uchopí odložené v březnu
zbraně, jestliže obstrukce opět vypukne. (Hluk
na levici.) Ale i jinak jest přesvědčen, že jest
nezbytně třeba revise jednacího řádu, aby byl
zabezpečen pořádek ve sněmovně. (Pochvala na
pravici, hluk na levici.) Nechať posl. Thaly
vyzve opposici, aby se zavázala, že nebude ob-
strukcí mařiti revisi jednacího řádu, pohybující
se ve známých mezích, a pak návrh liberáln
strany bude zbytečný. (Trvalý hluk na levici.)
Tisza
Pešť
14
article
Dnes mohou ještě porušovati svobodu slova, ale
až odbije hodina účtování, národ bude volit
mezi námi (Hluk na levici, pochvale na pravici)
a oněmi, kteří pod rouškou příjemných hesel
ryjí v morku národa jako červ ve stromě.
(Bouřlivá pochvala a potlesk na pravici; hluk
na levici.)
Posl. Ugron praví, že kromě ministe
ského předsody nikdo nevidí nebezpečí ob-
strukce. Jako všichni absolutisté, tak i mini
sterský předseda mluví stále o jednacím řádě
o reformách a mírném rozvoji, jichž užívá za
pláštík při potlačování svobod a parlamentn
kritiky.
Posl. Eötvös prohlašuje, že nepřipra-
voval v létě obstrukci, nýbrž jen řekl, že se z
práva maďarského jazyka musí bojovati do kraj-
nosti. Sám se nikdy obstrukce neúčastnil.
Hr. Tisza namítá, že jest třeba největší
shovívavosti, chce-li kdo b posl. Eötvösovi tv -
diti, že se nikdy neúčastnil obstrukce, když
zasypal hanou ty poslance, kteří se obstrukce
vzdali.
Posl. Eötvö s odpovídá, že ve výrocíeh
ministerského předsedy spatřuje pouze švindler
ství nešťastného mladíka. (Veselost na levici.)
Na to přechází se k jednacímu pořadu
rokuje dále o Tiszově návrhu.
Posl. G. Daniel (lib. str.) ujímá se slova
za velkého hluku levice, tak že není slyšeti ani
slova. Je pouze viděti, jak odevzdává sněmov-
nímu komisaři jakýsi arch a ten jej podává
předsedovi, jenž oznamuje, že posl Daniel podal
resoluční návrh, podepsaný předsedou liberální
strany, aby sněmovna zatím zostřila jednací řád,.
protože navržená volba revisního výboru setkává
se s ustavičnou obstrukcí. Navržená zostřen
shodují se s návrhem březnovým.
Posl
Eötvös
Tisza
Eötvö
Tiszův
Daniel
Hradec
15
article
Danielův návrh čten za ustavičného hluku
na levici.
Posl. Udvary opřel se ministr-presiden-
tovu návrhu a za jeho řeči opposice odevzdala
arch s 20 podpisy, aby se konala schů ze
důvěrná, čemuž vyhověno a galerie vy
prázdněna.
V důvěrné schůzi několik opposičních řeč
níků dokazovalo nepřípustnost Danielova návrhu
Posl. Holló opřel se mu proto, že poru-
šuje jednací řád, neboť o každém návrhu možně
jednati, není li tu jiné předloby.
M.p. Tisza prohlásil, že ve veřejné
schůzi odvolá všecky sněmovné podané předlohy
vládní.
Po delší formální debatě obnovena o 3 15
hod. veřejná schůze a m. p. hr. Tisza odvo
lal všecky předlohy, prohlásil však, že je po
revisi jednnclho řádu zake obnoví. Na výtky
opposiční o nepřipustnosti Danielova návrhu
odpověděl, že liberální strana a vláda jsou po-
vinny užiti proti obstrukci, jež již za rokován
o volbě revisního výboru debatu tak prolaho
vala, nejostřejších prostředků. Naproti loyálním
odpůrcům zachovala by se vláda ochotně. Avšak
útok obstrakce na parlamentarismus musí od
raziti. (Hlučná pochvala v pravo.)
Debata byla potom přerušena a přisu
schůze ustanovena na zejtřek.
Danielův
Posl
Tisza
Tisza
16
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
Franko-italské bratrství.
Asi 250 delegátův italských městských ra
a komor obchodních přibylo včera do Paříže
aby oplatilo návštěvu svých kollegů za přítomnost
presidenta Loubeta v Ilalii.
Jakou opposici dělá lid maltský.
Obyvatelstvo ostrova Malty odepřelo
hromadně účast svou při oslavě
narozenin krále anglického Edu
arda VII., suveréna svého, aby tak proteslovalo
proti obmezení samosprávy ostrova a proti za-
tlačení vlašského jazyka z úřadu.
Stále hůře pro Němce v Africe.
Po Hererech a Vitbojech bouří se prol
Němcům i ostatní kmeny hotentotské. Tento
vzrůst povstání v jihoafrické osadě zaznamenávají
dnešní listy berlinské. Sdělují, že vzbouřil se
i kmen severobetanský a dokládají, že nepochybně
i bersabský a veldukvanský kmen již německ
tíši věrnost vypověděl.
Loubet
Němec
Herero
Vitbojy
Franca
Paříž
Malta
Afrika
17
article
Schodek v Německu.
Schodek německé říše bude, jak v Berlíně
přiznávají, letos nepochybně ještě větší nežl
schodek loňský, přes to, že v rozpočtu zave
deny pronikavé úspory. Bude zapotřebí uzavříi
novou půjčku. Okolnost ta slibuje pohnuté
schůze říšského sněmu, jenž bude 29. t. m. za-
hájen. Jak jsme již sdělili, bude sněm požádán
i za dodatečný úvěr 80 mill. marek na polla-
čení povstání afrického.
Triumí defraudanta při velbách.
Roztomilé občanstvo sicilského města Tra-
poni jest stále ještě u vytržení nad vítězstvím
svého miláčka Nasía, bývalého ministra vyučo-
vání, kterýž, jak známo, defraudoval fondy
ministerstva svého, po odhalení tom, učiněném
po jeho demissi, z Italie uprchl, aby unik
soudnímu stíhání, k němuž sněmovna byla při-
volila. Někteří voliči traponští, aby mohli Nasia
voliti, dali se do Traponi dopraviti až z Tunisu,
kdež právě byli dleli. Po volbě byli opěts
hudbou a prapory dopraveni na parníky. Došlo
i na další radostné projevy, při nichž kanovník
katedrály traponské slavil nevinného, bez příčiny
prý pronásledovaného zvolence. Když byl pre
fekt insultován, zakročilo vojsko. Při prvém vý
střelu však davy uprchly částečně do paláce
kavalíra Alia, jenž jim poskytl útulek. Protože
v paláci nalezá se konsulát francouzský i ra-
kouský, policie tam nechtěla vniknouti. V Itali
myslí se, že Nasi bude se moci do Italie vrá-
titi a že až do nového jeho vydání sněmovnou
může se tam volně pohybovati . . . Nescházejí
se ale hlasy, jež tvrdl, že Nasi jako bývalý mi
nistr měl by postaven býti před senát jakožto
před státní soud. Nasi tvrdí, že by se soudu
tomuto dobrovolně postavil.
Německo
Berlín
Nasía
Tunis
18
article
Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská.
L. Z Petrohradu, 15. listopadu o 8.
hod. večer. (Pův. tel. zvlášt. zpravodaje » Ná
rodních Listů«.) Dnes odjedou z Vilna
důstojníci generálního štábu generála
Grippenberga.
Akce chunchuzů nabývá stále vět-
ších rozměrů. V Sinmintinu Rusové
organisují službu proti nim a sesilujt
hlídky.
Napjetí mezi Francií a Japonskem
Napjetí, které náhle vzniklo mezi Franer
a Japonskem následkem hrubianství, které ja-
ponský ministr učinil francouzskému zahranič-
nému ministru, dodává větší zajímavosti tokij
skému dopisu „Tempsu“, i pravděpodobnost
onehdejšímu prohlášení ve francouzské sně
movně, že Japonsko, připravujíe se k válce, bylo
na vahách, má-li začíti spor s Ruskem nebo
Francií.
Dopisovatel praví, že Japonsko vždyeky
bude nebezpečno panství Evropanů v Asii.
I když se mu nepodaří sjednotiti a pozdvihnouti
žluté i bílé Asiaty proti evropskému panstvi, Ja-
ponsko samo sebou je velkým nebezpečím pr
mír na dálném Východě. Evropa má pouze je-
diný prostředek, kterým to nebezpečí může o
sebe odvrátiti; musí míti na vodách dálného Vý-
chodu silné loďstvo a jím Japonce držeti na
ostrovech.
Zeměpisné položení Japonska je takové, že
za pět let bude jim i nátlakem hospodářských
podmínek nuceno z dvihnouti se na fran-
couzskou Indočínu, k čemuž bude
míti dosti sil, ikdyžbude od Ruska
poraženo. Ať mají evropské velmoci cokol
mezi sebou, proti společnému neb ez-
pečí musejí se sjednotiti.
Grippenberg
Rus
Franer
Evropan
Japonec
Petrohrad
Vilno
Francie
Japonsko
Rusko
Asie
Evropa
Indočína
19
article
Co se týče války s Ruskem, dopisovatel je
přesvědčen, že Japonsko bude pora-
ženo. Japone: sami už to cítl. Př-
lišná domýšlivosť msti se na nich. Nopřipustil
si úvahu, že prostředky jejich co do lidí i peněz
jsou velmi omezené. Síly Japonska jsou dove-
deny do krajního napřažení, jež nelze dlouho vy-
držeti. Bojovnost japonského obyvatelstva již se
ochladila. Přese všecko své opovrho-
váni smrtí Japonci jsou velice
otřeseni ztrátam; jejich armády
I pessimisté mezi nimi odhadovali před válkou
možné ztráty japonské armády jedva na polo-
vinu té číslice, které dosáhly už nyní. Protaho-
vání války do nekonečna, postupující ožebra-
čení národa, smutek, jímž je zahalena již každá
japonská rodina, nabyly vrchu nad radostným
opojením, které vyvolaly prvé vojenské úspěchy.
Nyní nastala všecbecná ochablosť, je
však možno, že armáda této náladě nepodlehine.
Ať je konec vojny jakýkoli, tolik jest jisto, že
žluté nebezpečí není mythem a že
Evropané museji se proti němu
o zbrojiti. Evropa nesmi zapomínati, že za
30 let bude Evropa ohrožena nejen Japonskem,
nýbrž nepoměrně více hroznou říší činskou.
V Praze, 15. listopadu.
Japonec
Evropan
Rusko
Japonsko
Evropa
Praha
20
article
Anglický list o Stesseljovi.
„Daily Telegraph“ v Londýně dosáhl nej-
většího odbytu, díky svým zprávám o Port Ar
turu. Některá čísla jeho vycházejí v druhém vy
dání. V jednom z posledních čísel radí angli-
ckému čtenářstvu, aby nevěřilo pověstemo
blízké kapitulaci Port Arturu. List praví, že ne-
vyrovnaná obrana Port Arturu nuti všecka
srdce, aby bila pro její hrdiny a zvláště pro
jejich vůdce. Stesselj nutí Japonsko bojovati na
dva fronty a připravuje ruskou offensivu. Stes-
selj je více než genij, on je nepřemožitelným
vojínem a bude bojovati, dokud bude míti př
sobě jediného vojína. Japonci neočekávali ni-
čeho podobného.
Nová japonská půjěka.
Nová japonská půjčka 12 mill. lib. št. ne-
daří se. V Anglii i japonofilové odsuzují japon-
skou vládu, že ji vypsala. Dle jejich mínění Ja-
ponsko nedostane žádné půjčky, dokud nedo-
bude Port Arturu. Jinak by musilo dáti . zástavu
všechno své přírodní bohatství a zadlužiti se n
věčné časy. Ale bez půjčky Japonsko nen
s to dále válku vésti.
Artur
Japonec
Londýn
Japonsko
Anglie
Daily Telegraph
21
article
Admirál Alexějev.
Francouzské listy očišťují admirála Alexě-
jeva od vin, které mu na vrub klade evropské
veřejné mínění, jež mu zejmena vytýká, že je
přičinou ruské nepřipravenosti k válce, žev
bitvě ljaojanské neposlal Kuropatkinovi z Muk-
dena tolik vojska, kolik mu bylo zapotřebí k do-
bytí vítězství, a že hnal Kuropatkina k offen-
sivě dříve, než on sám za dobré uznal změniti
taktiku. Rusové, jak vidno z jeho uvítání v
Moskvě a Petrohradě, nesdílejí toho názoru na
činnosť Alexějeva na dálném Východě. V Moskvě
ho na nádraží sibiřské dráhy pozdravila depu
tace tamního Slovanského spolku, jehož před-
seda, p. Čerep Spiridovič, pronesl řeč, kterou
ho vítal jako čestného člena moskevského Slo
vanského spolku a jako muže, velice zaslouži
lého o Rusko i Slovanstvo. Slova p. Čerep
Spiridoviče: „Slovanský spolek úplně sdíli mi
nění, vyjádřené druhým jeho čestným členem,
Alexějem Nikolajevičem Kuropatkinem, že jste
skutečně dobrým geniem dálného Východu““ —
rozptylují vše, co bylo slyšno o antagonismu
V drobném prodejit
ranní čísle e sobě . . . za 8h
odpolední
. . . za 2h
Ve filialkách na venkovš.
ranní čtslo. . . . . . . . 10h
sdpolední . . . . . . . . B h
Inseráty
platí se hotově napřel
Předplacení a inserty přijímá zdnini-
strnce v Marianské ulici č.3
Tam nacházeší se těš redakee
tiskárna a expedice „Náredních Listi“
Rukopisy se nevraosji.
Alexějev
Alex
Rus
Čerep Spiridovič
Alexěj Nikolajevič Kuropatkin
Moskva
Petrohrad
dálný východ
Rusko
genius dálný východ
Náredne List
22
article
mezi Alexějevem a Kuropatkinem.“ Pan Čerep
Spiridovič mimo to admirála Alexějeva pozdra-
vil jako čestného předsedu kelto-
romansko-slovanské ligy v Paříži,
jež konati bude dne 21. t. m. v Sorbonně prvou
valnou hromadu, a skončil přáním: „Hospodin
dej síly Vašemu talentu a energii, aby jejich
spolupůsobením koráb státní lodi Ruska veplul
v směr jasně zářícího ideálu slovanské my-
šlenky, bez níž veliká budoucno s
našídrahé vlastipřímo je nemysli-
telna.
Čerep
Alexějev
Paříž
Rusko
Sorbonna
23
article
Položení v Mandžurii.
Položení v Mandžurii rýsuje zpravodaj
„Berliner Tageblattu“ z Mukdena takto: Není
žádné podstatné změny. V posledních dnech
byla očekávána bitva, děla pracovala čileji, ale
posice obou armád jsou tak silně opevněny, že
se nepodobá pravdě, aby jeden nebo druhý
z protivníků přešel v přímý útok, přes to, že
jsou si tak blízko. Ne útokem, nýbrž jen pře-
kvapením může býti jeden neho druhý ze
své posice vypáčen. Ruské vojsko je velmi silně
vyzbrojeno děly, také těžkými. Před frontem
každého z obou vojsk je nakladeno a nastaveno
množství nepřekonatelných překážek. Posádky
předových ruských okopů jsou dobře chráněny
nejen od japonských střel, nýbrž i od zimy.
Již po týdny dovážejí do Mukdena celé řady
vozů teplé šaty a přikrývky pro vojsko. Zásobo-
vání je pravidelné, zdraví vojska ruského dobré,
počasí neobyčejně mírné a slunné, takové, ja ko
bývá v střední Evropě počátkem října. Pro ru-
ské vojsko je velkou výhodou, že drží Mukden, a
také držení Telinu, spojeného řekou Ljaohem
se stanicí Sinmintunem, není bez ceny. Nálada
ruského vojska jest odhodlaná. Příjezd „táty Li-
neviče“ ruská vojska obodřil. Posily stále při-
cházejí. Myslím, že by Japonci mohli teprve ně-
kelik neděl po pádu Port Arturu zahájiti znova
útočnou válku s některou čákou na úspěch, a že
také Rusové teprve potom se vzchopí k nové
ráně v Mandžurii i v Korei, až budou míti velkou
přesilu. Ovšem, větší srážky budou pořád
možny, ale vojenské rozhodnutí sotva nadejde
před jarem 1905.
Japonec
Artur
Rus
Mukden
Evropa
spojený řeka
Berliner Tageblatta
Sinmintun
24
article
Americký soud o situaci Ruska.
Mac Cormick, vyslanec Spojených státův
v Petrobradě, interwievován byl za svého pobytu
Paříži dopisovatelem agentury »Associat
Press«, jemuž vyjádřil své dojmy, jež siz
Ruska odnesl, takto:
»Kdo nežil v Rusku, může jen nesnadno
utvořiti si pojem o klidu, který tam
vJádne. Přes stašlivé události na bojišti
Petrohrad zachoval svůj vzhled obvyklý. Lidé
tám tráví čas svůj jako jindy a divadla a re-
staurace vykazují i na dále dobré příjmy.
Obchody vedou se tam pravidelně a li
jeví velmi málo nepokoje. Cestoval jsem minule
v nitru země a shledal jsem tentýž klid. Nie-
méně musím doznati, že jsem někdy přítomen
byl scénám tragickým — viděl jsem matky
ženy plakati při odjezdův synův a manželův,
ale naviděl jsem nikoho si stěžovati.
Oddanost lidu jest taková, ž
obětuje rád své syny pro blaho vlasti. Lid jest
bez nepokoje, protože má plnou důvěru k vládě.
Jsou zajisté v Rusku živly nepokojné, ale
massa lidu jest oddána duší tělem
caru; všude jsou přesvědčeni, že vláda vy-
koná vše možné, aby zabezpečila vítézství zbra-
ním ruským.«
V příčině hospodářské situ a ce
Ruska Mac Cormick sdělil dopisovateli:
»Dle mého náhledu nic nedokazuje,
že by válka vadila vážně obchodu
a finaneím ruským. V obchodních
kruzlch ruských není pozorovati
ni stísněnost ni paniku. Státní po-
kladna byla s to bez potíží hraditi útraty
válečné.
Poslední emisse obligací vládou ruskou
jest toho skvělým důkazem; po nějakém kolí-
sání počátečním papíry ty skutečně stouplyv
ceně a byly znamenány 251 franky v říjau.
Mac Cormick
Rusko
spojený státův
Paříž
Petrohrad
Petrobrad
Associat Press
25
article
Protože jsou to především trhy cizí, jež
mají papíry ty, haussa nadešlá neplynula nijak
z ruského optimismu; dokazuje naopak
důvěru, kterou i cizina má k situaci Ruska.
Dle měho náhledu Rusko tedy nemá nedostatek
peněz, aby mohlo ve válce pokračovati.«
Ke konci rozhovoru pan Mae Cormiek
dodal, že poměr rusko americký jest nejuspokoji-
vější. Některé příhody, ostatně málo důležité,
jež se udály za války, byly vyřízeny uspoko-
jivé pro oba státy a to tím spíše, kdyžtě úřady
ruské v každém případě dokázaly, že si přejí
zachovati tradicionální přátelské styky, jež tak
šťastně mezi Ruskem a Spojenýmni státy byly
zjednány.
Co stála bitva u Ljaojanu?
Otázku tuto projednává odbornik v angli-
ckém listě a praví: 125 000 Rusů a 150.000
Japonců zúčastnilo se bitvy. Odpočitají-li se zá-
lohy, možno počítati, že na 60.000 Rusůa
80.000 Japonců 60 hodin stálo v boji. Tito
spotřebovali 1200 patron pro muže, takže
160,000.000 v celku, což representuje 8,000.000
korun. Na 300 děl, jež v bitvě pálila, vystřelilo
4,500.000 granátů, jichž průměrná cena činí
8 K. To representuje 36,000.000 K. Do těchto
sum není přirozeně započten obnos za opotře-
bení děl, jež stala by se po dvou neb třech
podobných bitvách úplně nepotřehnými.
Starý Čerkes dobrovolník.
Mezi kavkazskými dobrovolníky, kteří ne-
dávno jeli Charbinem na bojiště, budil ob-
zvláštní pozornost 72letý Čerkes jménem Batok
Liša, rodilý v aule Kozetu u Jekaterinodaruv
kubanské oblasti. V době pokoření Kavkazu
Batok Liša byl v řadách černomořských kozáků.
Tento kavkazský veterán byl při zajetí Šamyla,
na to bojoval s Turky proti Rusům, potom se
Mae
Rus
Japonec
Čerkes
Batok Liša
Turek
Rusko
Charbin
Kavkaz
Ljaojan
Kozet
Jekaterinodaruv
Rusů