1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 187. ze dne 9. července 1908.
2
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
O velikou reorganisaci vlašského di-
vadelnictví, jmenovitě opery, činí již delší
dobu praktické pokusy hrabě Enrico di San
Marlino Valperga, muž mající velký smysl
pro umění a zároveň praktický, který dovedl pro
svoje plány zainteresovati i několik argentinských
boháčů, rodilých Italů, v Buenos Aires. Pomo
jejich peněz uvedl hrabě v život Společnost
k po-znesení vlašského umění oper-
ního, a tato Společnost, jak se ujišťuje, provede
již počátkem roku 1911 veliký Operní trust
v Italii, najmouc řadu předních, ba nejpřednějších
divadel (mezi nimi Teatro Constanzi v Ří mě,
Teatro Fenice v Benátkách, Teatro Pergole ve
Florencii, Teatro San Carlo v Neapoli, měst-
ské divadlo v Palermu a j.), v čele jim pak bude
státi proslulé, ba nejproslulejší v poslednich letech
milánské Teatro della Scala. Repertoir
pro všecky tyto opery s jednotným hlavním kmenem
bude míti na tento způsob k disposíci mohutný umě-
lecký personál, takže všecky opery budou moci býti
obsazeny trojnásobně a čtyřnásobně, a personálu
i orchestru zaručí se platy tak dobré a konstantní.
aby mohly sezóny divadelní trvati celé tři čtvrt
roku. Tímto opatřením má se čeliti zvláště konku-
renci americké, která nejlepší operní síly italské
z pravidla zlákala za oceán, protože i velké opery
vlašské měly tak neuspořádané poměry, že jejich
saisona trvala ročně pouze 2—3 měsíce.
San Marlino
Italos
Poma
vlašský di
Buenos Aires
Italia
Benátky
Florencie
Teatro San Carlo
Neapol
Palermo
přední divadlo
Teatro Fenice
Teatro pergola
Teatro della Scala
3
article
Slavná italská tragédka Eleonora Duse za-
ložila společně s turinským časopisem »La Stampa
cenu na nejlepší italské drama mladé generace
literární. Zvolená literární porota usnesla se nyní
tuto cenu uděliti mladému dramatikovi Monicel-
liovi, jehož práce, do soutěže zadaná a titulem
»Poutník«, je vůbec prvotinou, ale vzácně
slibných kvalit. Hrdinou kusu jest sociálně demokra-
tický idealista, tak trochu utopista, jenž nechápán
jde světem. O cenu ze soutěže ucházelo ne i několik
uznaných italských dramatiků dobrými pracemi, ale
ti z ní vyloučeni, protože cena určena výhradně dra-
matikovi z generace mladé, dosud ne osvědčené.
Proslulá Galerie Borghese v Římě jest již
úplně zrestaurována a přístupnou učiněna opět
cizincům.
První všeruský sjezd novinářů, jehož
přípravy jsme již před nedávnem oznámili, byl za-
hájen v Petrohradě v neděli 5. července. Předsedou
zvolen M. M. Fedorov, redaktor »Slova«, jeden
z předních publicistů ruských, který přijede také
v příštích dnech do Prahy k poradám slovanských
delegátů. O průběhu sjezdu a důležitějších otázkách,
jimiž se bude obírati, neopomeneme přinésti podrob-
nější zprávu. Většina velkých denníků ruských vě-
novala zahájení sjezdu sympatické články i úvodníky.
Eleonora
M M Fedorov
Řím
Petrohrad
Praha
Galerius Borghese
Le Stamp
4
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
C. k. vyšší reálka v Žižkově. Konečný výsledek
zkoušek maturitních v roce 1907/8 jest tento: dospě-
lými s vyznamenáním uznáno 9, prostě dospělými
40 a reprobováni na rok byli 3 žáci. Do první třídy
konati se bude zápis 16. září od 8—10 hod. dopol.
Zápis nových žáků do ostatních tříd konati se bude
dne 16. a 17. září dopoledne. Zápis (předběžný) záků
Žižkov
5
article
ze škol měšťanských díti se bude dne 14. září od
8—10 hod. dopol. Zkoušky opravné a dodatečné ko-
nati se budou dne 16. září o 8. hod. ranní. Výroční
zpráva reálky za školní rok 1907/8 obsahuje též stat.
„Do kterých škol nebo praktických oborů může vstou-
piti žák reálné školy“
Místa skutečných učitelů obsadí se: na gymna-
siích v Králové Hradci pro češtinu a němčinu, v Jin-
dřichově Hradci a v Plzni pro klas. filologii s vedlejš
češtinou; — na reálce v Lounech pro tělocvik. Žá-
dosti do 17., 28. a 29. července. — Misto zatí m-
ného učitele pro klas. filologii s vedlejší češti-
nou obsadí se na gymnasiu v Něm. Brodě. Žádosti
do 25. . m.
Místa učitelská ve školních okresech:
kutnohorském: učitele 2. tř. v Malešově;
strakonickém. učitele 1. tř. v Podsrpu. —
Žádosti od 8. července.
Místa skutočných učitelů na Moravě. Na zem-
ských reálkéch v Bučovicích a Velkém Meziříčí pro
přírodopis s vedlejšími předměty mathematikoua
fysikou, v Moravské Ostravě a Jevíčku pro češtinu
a němčinu — na státní reálce v Novém Městě pro
dějepis a zeměpis, pro mathematiku a deskriptivu
a pro kreslení. Žádosti do 20. t. m.
Hradec
Jin
Plzeň
Louny
Německo . Brod
Malešov
Podsrp
Morava
Bučovice
Velký Meziříčí
Ostrava
Jevíčko
7
article
Ze soudu živnostenského.
Ze soudu živnostenského.
Truhlářský pomocník Arnošt L. pracoval u mi-
stra truhlářského Františka S. za pevný týdenní plat,
při čemž smluvena byla bezvýpovědnost pracovního
poměru. Pomocník vystoupil mezi týdnem z práce,
mistr však zdráhal se mu vyplatiti za tři pracovní
dny, poněvadž pomocník nezhotovil osm rámů tak,
jak měl nařízeno. Pomocník zažaloval mistra na za-
placení 8 K za tři pracovní dny, uváděje, že obnos
tento zadržen mu byl neprávem poněvadž rámy zho-
tovil jako obyčejně. — Žalovaný naproti tomu na-
mítal, že právem zadržel si mzdu pomocníkovu, po-
něvadž tento nezhotovil rámy tak, jak měl. Na d-
kaz toho přinesl k soudu jeden rám na ukázku.
truhlářský František S
8
article
Soud, jehož přísedící byli oba odborníci, uznal sice,
že truhlářskou práci na rámu za čistou a dovednou
uznati nelze, přes to však vyhověl žalobě pomoc-
níkově a odsoudil mistra k zaplacení zadrženého ob-
nosu 8 K z těchto důvodů: Soud neshledal, že by
žalobce žalovanému nějakou škodu a zejména ve
výši žádané byl způsobil, ač výslovně připouští, že
práci soudu předloženou za čistou a bezvadnou uznati
nelze. Žalobce pracoval za týdenní mzdu a nikoliv
od kusu a žalovaný již v sobotu při výplatě viděl, že
žalobce rámy nedovede. Bylo proto jeho povinností
jinou práci mu přiděliti, aneb při bezvýpovědnosti
pracovního poměru pomocníka okamžitě z práce
propustiti. To však se nestalo. Mistr nechal dále po-
mocníka na rámech pracovati a teprvé, když tento
sám z práce vystoupil, zadržel mu mzdu za tři dny
pracovní. K tomu však žalovaný nebyl a není opráv-
něn, aby nyní mzdou žalobcovou se hojil za to, že
žalobce nedovedl zhotoviti přidělené mu rámy tak,
jak si toho žalovaný přál a vyžadoval. K zadržení
mzdy a k nějaké kompensaci za domněle od žalobce
žalovanému způsobenou škodu není žádného dů-
vodu, poněvadž žalovaný měl hned v sobotu při vý-
platě pomocníkovi neschopnost vytknouti a z práce
jej propustiti. Že tak neučinil, je jeho chyba a musí
také škodu z toho vzniklou sám nésti, ježto mzda
dle ustanovení řádu živnostenského má se vypláceti
vždy hotovými. Žalovaný musil proto býti odsouzen,
aby žalobci zadrženou mzdu v nesporné výši 8 K
zaplatil, poněvadž k zadržení její nebylo tu žádného
zákonného důvodu. Soudu předsedal rada zemského
soudu p. Müller.
Müller
9
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Střelectví-
** Slavnost 10letého trvání Nár.
jednoty českých střelců na Smíchově
byla zahájena bohatou výstavkou. Výstavka rozdě-
lena na Z oddělení. Při vstupu upoutala první sku-
pina br. J. Matouška, obsahující ukázky našich i ci-
zích střeleckých závodů, terčů, nábojů i prachu.
Dale byly tu ceny dobyté členem jednoty br. Hrou-
dou v lehkoathletických závodech. Ve středu umí-
stěny známé věčné poháry schwarzenbergský a harra-
chovský a dále ceny schwarzenbergská a Ringboff-
rova, pimž se družily trofeje členů ze střeleckých
závodů (stříbrný věnec br. Vošty), skupina předsta-
vující umírajícího ruského vojína (br. Smíšek) a nád-
berné ceny získané členy šermířského kroužku br.
Parůžkem a Křížem na šermířských turnajích. Třetí
část, levé křídlo, naplněno nespočetnou řadou věc-
ných cen, o které se dělí Hora, Šuma, Smíšeka
Vošta. Na stěně umístěna malá galerie obrazů s vý-
jevy z různých střeleckých závodů v Anglii, Ame-
rice, Uhrách a ve Francii, jejichž rozkvět jest v Če-
chách věcí naprosto netušenou. Dále tu byly diplomy
vítězů z I. a II. národních závodů střeleckých, ze
šermířských turnajů i čestných členů jednoty smí-
chovské. Celek doplněn ladně skupinou praporů a
cen pro závody při slavnosti pořádané. V hodinách
dopoledních ruch slavnostní, oživovaný příchodem
střeleckých spolků Čes. svazu střeleckého a dvěma
kapelami, se soustředil do sálu, kde činěny přípravy
k zahájení slavnostní valné hromady. Na vyvýšené
estradě s předsednickými stoly zaujali místa slav-
nostní řečníci redaktor V. Heinz-Henry a řídící uč.
pan Šťastný za Ústř. Mat. školskou, předsednictvo
Čes. svazu střeleckého, správní výbor jednoty smí-
chovské a zástupci přibylých korporací. Po uvítání
br. starosty J. Šumy čtena zpráva o 10leté činnosti
jednoty.
J Matoušek
Dale
Vošta
Smíšek
Hora
Šum
Smíšek Vošta
Heinz
Henry
Mat
J Šum
Smíchov
Anglie
Uhry
Francie
Če . svaz
10
article
Po široce založené přednášce p. red. Heinz na-
stínil význam a činnost jednoty a národních závodů
střeleckých, jí založených. Naznačil podstatu my-
šlenky střelecké, její sportovní a výchovný význam.
Ocenil odvahu jednoty, která postavila se před dvě-
ma lety v čelo nového směru, její první bojea
úspěchy. Líčí ohromný rozvoj střelectva u jiných
národů, zvláště ve Švýcarsku, Belgii, Italii, sportovně
vyspělé Anglii; poukázav na německé střelectvo,
obírá se mohutnou organisací francouzského střele-
ctva. Vrací se k úkolům jednoty a Čes. sv. střele-
ckého a přeje jim mnoho zdaru. Častý souhlas po-
sluchačstva mezi přednáškou, bouřlivý potlesk po ní,
nesčetné projevy díků od všech representantů če-
ského střelectva byly zaslouženou odměnou řečníku,
který skvěle zhostil se svého úkolu. Potom ujímá se
slova zástupce Ústřední Matice skolské řídící učitel
Heinz
svatý . střela
Švýcarsko
Belgie
Italia
Anglie
11
article
Gabriela se divila, že musí teď vypravovati o ženě
čalounikově. Byl to však poslední černý stín, jenž duši
její lekal, i chtěla se ho tudíž rychle zbaviti.
»Šlo opět o tu děsnou vraždu v Boulogneském
lesíku!«
Gaston jen po druhé zívl, poněkud déle než poprvé
a prohodil pouze:
»Tak, tak?«
»Žena onoho nešťastníka, jenž byl zatčen, bylau
mne. Jest to šlechetná žena —«.
»On se přiznal!« přerušil ji Gaston.
»Jak to víš?«
Gabriel
Gaston
12
article
»Večerní listy popisují tu konfrontaci. Přinesl jsem
»Večerní listy popisují tu konfrontaci. Přinesl jsem
ti je. Tu máš, přečti si je!«
13
article
Po slovech těch vytáhl noviny z kapsy a podával
Po slovech těch vytáhl noviny z kapsy a podával
je Gabriele.
Gabriel
14
article
Tato noviny od něho vzala, ale nerozevřela jich,
Tato noviny od něho vzala, ale nerozevřela jich,
nýbrž položila je na stůl.
»Ubohá žena!« pravila s povzdechem. »Z celého
srdce ji lituji.«
»Bylo to pro ni asi strašné překvapení, když muž
její byl zatčen! Divím se však, že dosud věří v nevinu
svého muže. O vině jeho nelze přece pochybovati ! To
malé kladívko, jež bylo u něho nalezeno, jest — jak
úřadně bylo zjištěno — vražedným nástrojem, jehož po-
užil!«
15
article
»Jaké kladívko?« tázal se René, jenž poslouchal
»Jaké kladívko?« tázal se René, jenž poslouchal
sice, ale nerozuměl, o čem se mluví.
Rodiče nedali mu žádné odpovědi. René však, jenž
bezpochyby v malých kladívkách měl velikou zálibu, opa-
koval svou otázku:
»Jaké kladívko ? Jaké kladívko ?s
René
16
article
»Což nelhu? Což nebyla žena čalouníkova mnou
oklamána? Zdali nenutila jsem se k úsměvu, abych za-
kryla před ní smrtelné své úzkosti? Pravila mi, že nejde
jí pouze o zachránění mužovo, nýbrž též o jeho čest.
Nuže, i já chci hájiti cti jména svého! Avšak najdu-li
důkazy proti Gastonovi, místo abych sbírala důkazy, jež
by o nevině jeho svědčily, dovedu se s dostatek přetvá-
řeti, aby nikdo obav mých nepozoroval ?«
Hlasitý hovor v předšíni přerušil smutné její roz-
jímání.
Gaston a René vrátili se z procházky. Přišli domů
v dobré míře, neboť zpívali. Byl to dvojí zázrak: pan
z Monterey jindy nikdy nezpíval, protože neměl pěvecké-
ho nadání a malý René uvykl si v smutném tom domě
mnohem tišeji a klidněji se chovati, než bylo obyčejemu
hochů jeho věku.
Což snad Gaston, ten povedený lhář, také o celé té
věci přemýšlel a teď se namáhal, aby manželce své uká-
zal, k jaké dokonalosti v přetvářce dospěl?
»Ah, přesvědčím se brzo, jestli lže!« pomyslila si
Gabriela, vzpominajíc si na slova Emiliina a domnívajíc
se, že neomylnost pravé lásky pozná právě tak snadno
lež jako pravdu.
Gaston a René vešli do salonu odměřeným krokem,
jako hošl, kteří si hrají na vojáky.
Gabriela usmívajíc se šla jim vstříc.
René byl hezký hoch. Po matce měl modré, něžné
oči a malá ústa, jež v zamyšlení dovedl jako matka jeho
sevříti; po otei měl bílou, něžnou pleť. Byl sice úplně
zdráv, ale v melancholickém tom okoli nemohl se duševně
zcela správně vyvíjeti. Za to rostl však rychle do výšky
„Ocelové kladív ko“.
149 —
Gaston
René
Gabriel
Emiliin