1
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 9. července.
Praha
2
masthead
K číslu 187.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h.
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z vídeňského parlamentu.
Z Vídně, 9. července. Po odvolání pilných
návrhů německých zbylo ještě pět pilných ná-
vrhů, které odvolány nebyly. Všechny tyto ná-
vrhy chce president dr. Weiskirchner dnes pro-
jednati, vlastně promrskati. Jsou to návrhy
posl. dra. Hajna a Breitera o poměrech tisko-
vých, Daszyňského o vodních stavbách, Buři-
vala o státních dluzích, Fresla o zdražování
uhlí a Choce o kartelech. Referenta o obou vo-
jenských předlohách hr. Kolowrata povolali sem
telegraficky, by byl na místě, když se budou
osnovy ty projednávati.
Je velice pozoruhodno, že přechod od pil-
ných návrhů ku prostému pořádku, tedy věc
docela přirozená, jednoduchá, samozřejmá, v ji-
ných parlamentech všední, vyhlašuje se dnes
v úvodní stati »Fremdenblattu« za »veliký
parlamentní úspěch.« Ještě pozoruhod-
nější je, kterak chovají se vládní a německé
noviny k německé obstrukci, pilnými návrhy
německých poslanců z království českého chy-
stané, nyní však zastavené. Tu je opět viděti,
jak nestejným loktem měří se Čechům a Něm-
cům. Ještě jiná věc je tu patrna: Čechům ve
Vídni chybí německý denník, ve kterém mohli
by se hájiti a brániti i hlásati svoji politiku.
doktor
Weiskirchner
Hajn
Breiter
Fresl
Choc
Kolovrat
Čecho
Vídeň
Německo
6
article
Když Čechové, jsouce do duše uraženi
zrušením jazykových výnosů, podávali pilné ná-
vrhy, vrhal se na ně všechen hněv, všechno
záští a všechny blesky vládních a německých
bohů a bůžků na politickém a novinářském
Olympu vídeňském. A když pak Čechové odvo-
lali pilné návrhy svoje, provázel je nehorázný
posméch s téhož Olympu. Docela jinak měří se
dnes Němcům z království: v zdává- se
jim v nejvládnějším listě po
chvala za to, že řídili se — smyslem pro
stát. A zase jinde uštědřuje se Němcům
z království českého uznání věru nezaslouženét
že prý neobchodují se svými požadavky, že
s nimi nekramaří, že jich pomocí nevydírají.
toho že jsou úplně daleci.
»Arb. Ztg.« sama jediná strouhá jim
mrkvičku, pravíc jim, že dostali od bar. Becka
zrovna tolik, kolik dostal od ministeriálních
chefů dr. Kramář: sliby. Dvě věci toliko vy
mohli podle jmenovaného listu Němci z Čech
že několik dní byli středem situace, a ževe
Čecho
Němec
Beck
Čo
Olymp
7
article
»W. Abendpostu« byla včera uveřejněna stat
o justičních poměrech v království českém.
Správné rozpoznání o rozřešení krise činí
zcela mimořádně »N. F. P.«, ovšem odečteme-li
její nevyléčitelnou strannickost a její nepolepši-
telnou omezenost v nazírání na skutečné poměry
v království českém. »N. F. P.« myslí, že mír,
který byl včera slepen, nemůže přinésti žádné-
ho trvalého zlepšení a uzdravení poměrů. Po-
řáde prý ještě hrozí Němcům ztráta vnitřní
němčiny úřadní. Tři němečtí ministři a tři ně-
mecké strany nejsou silnými dost, aby z mini-
sterstva obchodu odstranili p. Žampacha, jehož
historie s psacím stolkem generálního poštov-
ního rady Wagnera způsobila prý včera velikou
sensaci. (Podle pravdy nikdo si toho v parla-
mentě nevšiml, nikdo v parlamentě o tom ne-
mluvil. — Pozn. zpr.) Sliby bar. Becka a sliby
spojenců z alpských zemí přiměly Němce z krá-
lovství, by ještě nenastupovali cestu k oposici,
ale Němci z království vědí, že v Čechách ve-
likými a malými Žampachy a jejich vysokými
ochranci a těmi, kdož je v jich úřadních funk-
cích trpí, způsobeno bylo kvašení, které nedá
se překonati tak snadno, jako krise parlamentní.
Němec
Žampach
Wagner
Beck
Čechy
8
article
Svoji úvahu pak zakončuje »N. F. P.« těmito
slovy: »Německý lid nikdy opravdově neuvěří.
že poslanci jejich snesou vylákanou a tajně vy.
moženou, avšak trpěnou vnitřní češtinu; ta ne-
může býti přiznána ani veřejně ani mlčky.
Proto parlamentní letní klid neskončí horký po-
litický boj ve voličstvu. Parlamentní krise je
uklizena, prohloubil se však rozkol, který roz-
trhl ministerské strany.
Co bylo slíbeno Němcům z Čech?
Z Vidně, 9. července. „N. F. P.“ sděluje,
že Němcům českým bylo slíbeno toto: 1. bude
dána do rozpočtu na r. 1909 položka pro zří-
zení krajského soudu v Trutnově (na jakých
podmínkách zřízení tohoto soudu krajského zá-
visí, je obecně povědomo); 2. do osnovy zá-
kona, postátňujícího českou dráhu severní, bude
vložena táž klausule, která se nalézá v zákoně,
postátňujícím severní dráhu císaře Ferdinanda;
3. obsadí se některá úřadnická místa v králov-
ství českém; 4. bude systemisována hodnost
vicepresidenta poštovního ředitelství v Prazea
zadána Němci; 5. zřídí se personální komise při
poštovním ředitelství v Praze; 6. vystaví se nová
budova pražské německé techniky; 7. bylo
Němec
Ferdinand
Čechy
Trutnov
Praha
9
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
10
article
Němcům slíbeno, že budou uklizeny zlořády
v jednání úřadním po stránce jazykové.
Dle jiné zprávy slíbil bar. Beck při jednání
o obsazení soudcovských míst v král. českém
poslancům německým, že místa ta budou obsa-
zena co možná nejrychleji, a že ministerský
předseda míní, že bude možno jmenováním tím
vybověti oprávněným tužbám, na obou stranách
hlásaným.
Němci z Čech a snahy o nápravu zemských
financi.
Z Vídně, 9. července. „N. W. Tgbl.“ sdě-
luje, že na včerejší poradě Němců z království
s vládou jednalo se též o sanaci zemských finan-
ci, která zahájena bude v ten rozum, že úděl
z lihové daně pro království české bude zvýšen
a zároveň bude ustanoven výhradně na účely
školské, to jest především na úpravu platů uči-
telů, kteří mají býti postaveni na roveň úřadní-
kům posledních čtyř služebních tříd; pro učitele
bude prý zavedena 35letá služební doba.
Úmysly prof. Wahrmunda.
Z Vídně, 9. července. „N. W. Tagblatt“
oznamuje, že důvěrníci liberálního studentstva
vídeňského vznesli na prof. Whrmunda dotaz,
je-li pravda, že na podzim odejde na dlouhou
dovolenou. Prof. Wahrmund odvětil, že původně
zamýšlel na podzim odjeti na dovolenou do Pa-
říže, že však upustil od zámyslu toho v zájmu
zachování svobody vyučování a že tedy učitel-
skou činnost svou v Praze nastoupí záhy po-
čátkem zimního semestru.
Němec
Beck
N W Tgbl
profesor
Wahrmunda
N W
Wahrmund
Čechy
Vídeň
Praha
11
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 9. července. (K. k.) »W. Zig.« ohlašuje:
Konceptní praktikanti Bohumil Peška, František We-
nisch, dr. Emil Novák a Josef Heckl v Praze byli
jmenováni poštovními koncipisty.
Tittoni a bar. Achrenthal se opět sejdou.
Z Vídně, 9. července. (K. k.) Italské listy uve-
řejnily nedávno zprávu o nastávající schůzce mezi
italským ministrem zahraničních záležitostí Tittonem
a svob. pánem Aehrenthalem. Se strany dobře infor-
mované se potvrzuje, že tato zpráva se zakládá na
správné informaci. Tittoni zavítá asi ještě v letě na
lovecký výlet do Rakouska a při té příležitosti sejde
se se svob. pánem Aehrenthalem. Místo ani bližší
doba této schůzky není ještě stanovena. Pokud jde
o nedávno uveřejněnou zprávu o schůzce ruského
ministra zahraničních záležitostí Izvolského se svob.
pánem Aehrenthalem, možno sděliti, že I zvol'ský,
který, jak známo, bude se léčit v Karlových Varech,
W Zig
Pešek
doktor
Novák
Heckl
Tittoni
Aehrenthal
Vídeň
Praha
Rakousko
Karlová Vary
František Inisch
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Sláva a žaludek
13
article
Nedávno objevil jistý učenec jakousi souvislo
mezi genialitou a tělnatostí. Byl to Švýcar, k němuž
se brzy připojil jistý Angličan s daty a doklady. Tyto
zajímavé statistiky povzbudily pařížského causeura
Claude Bretona, jenž přispívá četnými anekdotam
k vybudování nové theorie.
Má spisovatel dobře jísti? Má se naopak poněku
umrtvovati? Henri Lavedan líčí v jednom svém dia
logu romanopisce, jenž při prvním jídle vysrkl vej
ce na měkko a snědl kousek ryby, nic více, poněvad
fosforu, v rybě obsaženého, je třeba ke tvoření moz
ku. Théophile Gautier naopak soudí, že spisovate
se musí řádně vyživovati, praví o sobě, že se každéh
rána probouzí s chutí na syrové maso.
Balzac vstával o 11. hodině, posnídal, psal do-
pisy, připravoval se k denní činnosti, obědval
čtvrté hodině velmi hojně, spal dvě hodiny, pil kávu
a dal se do práce, která mu působila velkou námahu
a nešla mu nikterak lehce od ruky. Potom večeřel.
vypil spoustu černé kávy a psal dále až do rána.
Viktor Hugo měl dvě periody, romantickou hubenou
a klassickou dobře živenou. Z počátku vystačil s fran-
kem denně, později — už to nepočítal. Ještě v osm-
desáti letech dovoloval mu jeho chrup snísti pomo-
ranč, do něhož vtlačil kousek cukru, i se slupkou.
Švýcar
Angličan
Claud Breton
Lavedan
Gautier
Balzac
Hugo
14
article
Koteletty dovedl prý pozříti i s kostmi. Vůbec jedl
poněkud bez výběru, jako jedlík, nikoli jako la-
bužník
Dumas otec byl nejen velkým romanopiscem,
nýbrž také velkým kuchařem. Upravil svýma měk-
kýma, masitýma rukama mnohý pokrm a mezi čet-
nými knihami, jež napsal, nezapomněl na kuchařskou
knihu. Recept japonského salátu, který vynalezl jebo
syn, nalézá se ve „Francillonu“, podobně jako v Ro-
standově „Cyranu“ jsou udány všechny podrobnosti
úpravy mandlových koláčků. Hubený Lamartine živíl
prý se nejraději zmrzlinou, tlustý Stendhal makka-
rony. Také Flaubert byl velmi korpulentní a velký
jedlík před hospodinem. Štíhlý Daudet naopak rád
jedl paštiky, olivy a pil lehké bílé víno.
Zola rovněž měl dvě periody. První, kdy jed
mnoho a dobře, byl nesmírně tlustý a psal „Nanu“
„Assommoir“, „Bete humaine“ a j., pak druhou,
více asketickou, kdy vznikla jeho moralistní díla.
Aby poněkud zhubl, přímo se umrtvoval a pil denně
toliko dvě malé sklenky červeného vína. V mladých
letech byl chudokrevný a živil se po osm dní se svou
chotí pouze chlebem, rozmočeným v oleji.
O revolučním filosofu Renanovi se vypravuje
že kterési dámě, jež chtěla, aby u jejího stolu každý
řečnil, na vyzvani, aby promiuvil, odpověděli: »o
madame, prosím ještě jednou o sladký hrášek.
Dumas
Lamartine
Flaubert
Daudet
Zola
Nana
Assommoir
Bout
Renan
15
article
Básník Glatygni, známý jako nejhubenější syn mus,
velmi často hladověl. Když se měl jednou bíti
v souboji, nabídli mu peníze. Trpce a vesele zároveň
prý zvolal: »Celé týdny sháním se po několika
francích, abych ukojil hlad a nenašel jsem
nikoho, kdo by mi je půjčil. Nyní však, kdy mám
býti zastřelen, otevírají se mi najednou všechny
tobolky.«
Berton neodvažuje se mnoho mluviti o součas-
nících z bázně, aby nikoho neoloupil o iluse, jen
krátce se zmiňuje, že Catulle Menděs se silně chýlí
k tělnatosti, Rostand je velmi štíhlý a že nejznám-
nější francouzské umělkyně mají skoro všechny
svižnou postavu. Francouzky vůbec nejsou náchylny
k tělnatosti. Francie pokládá se všeobecně za kla-
sickou půdu požitku. Charakteristická je anekdota
o Rabelaisovi, jenž prý měl ve zvyku reservovati
si ve společnosti svá zamilovaná jídla varovným vo-
láním: »Těžko ztravitelné!« Rovněž episoda, kterou
Rousseau vypravuje ve svých »Confessions« jest pří-
značna. Když mu ještě v domě rodičů za trest měla
býti odepřena večeře, šel smutně po kuchyní a zvolal
na červenající se pečeni tak bolestně »Adieu roti l-,
že mu přece kousek dali. Přes to však byl Rousseau
hubený, stejně jako jeho současník Vóltaire, jenž
vypil denně šedesát koflíků černé kávy.
Joseph Prudhomme pronesl roku 1830 proslulá
slova: »Literatura je řemeslo, při němž se umírá
hladem,« ale to bylo skoro před 80 lety — dnes
mají se na Parnassu lépe.
Glatygni
Berton
Catullus Menděs
Rostand
Francouzek
Rabelais
Rousseau
Vóltaire
Prudhomme
Francie
16
article
— Pro záchranu doškových střech. Přátelé ven-
kovských krás litují, že ponenáhlu mizí staré selské
domy s doškovými střechami, které stavební policie
chce úplně odstraniti jako nebezpečné při požáru.
Kromě toho vyhovovaly doškové střechy také s prak-
tického stanoviska, neboť chránily v létě dobře proti
horku a v zimě proti mrazu. V dolnosaských spol-
cích, jež se zasazují o udržení starého způsobu lidové
stavby, pracuje se horlivě o zachování doškových
střech. Ve Worpswede ujímají se věci zvláště usedlí
tam malíři, zvláště však známý malíř Hans am Ende.
Na jeho podnět zahájil účinnou akci také okrašlovací
spolek ve Worpswede a čeho bylo dosaženo, pokládá
se v celém kraji za záchranu doškové střechy. Minu-
lou neděli dali zapáliti deset metrů dlouhou kolnu,
krytou částečně slamou dle starého způsobu, částečně
lepenkou, cementovými a červenými taškami, z části
pak došky impregnované slámy. Komise znalců zji-
stila, že krytba jest provedena přesně dle způsole
v kraji obvyklého. Hořlavinami naplněná kolna stála
brzy v jednom plameni. Došková krytba dle starého
způsobu brzy spadla, ještě hoříc, takže by záchrana
lidí a dobytka ve stavení takto krytém byla obtížna,
impregovaná sláma spadla však teprve, když po 15
minutách přehořely všechny příčky krovu. Při tom
nelítala hořící sláma a vlastně impregnovaná sláma
vůbec ani nehořela, jednotlivé došky byly jen na
okraji zuhelnatělé. Očekává se, že impregnované do-
šky, jež se zevně úplně podobají starým doškům,
budou stavební policií a také pojišťovnami uznány
za poměrně bezpečnou krytbu a takto se krajině za-
chovají doškové střechy, které k ní jaksi patří a ský-
tají sedláku velké výhody.
Hans