ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 82967f60-764e-11dc-88a0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 16 celkem · entity: place 19, person 58, work 1
1 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 9. července.
Praha
2 masthead
K číslu 187. Čislo v Praze za 2h a na venkově za 4h
Praha
3 article
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h. Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80 h
Praha
4 title
NAR
Nara
5 article Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Z vídeňského parlamentu. Z Vídně, 9. července. Po odvolání pilných návrhů německých zbylo ještě pět pilných ná- vrhů, které odvolány nebyly. Všechny tyto ná- vrhy chce president dr. Weiskirchner dnes pro- jednati, vlastně promrskati. Jsou to návrhy posl. dra. Hajna a Breitera o poměrech tisko- vých, Daszyňského o vodních stavbách, Buři- vala o státních dluzích, Fresla o zdražování uhlí a Choce o kartelech. Referenta o obou vo- jenských předlohách hr. Kolowrata povolali sem telegraficky, by byl na místě, když se budou osnovy ty projednávati. Je velice pozoruhodno, že přechod od pil- ných návrhů ku prostému pořádku, tedy věc docela přirozená, jednoduchá, samozřejmá, v ji- ných parlamentech všední, vyhlašuje se dnes v úvodní stati »Fremdenblattu« za »veliký parlamentní úspěch.« Ještě pozoruhod- nější je, kterak chovají se vládní a německé noviny k německé obstrukci, pilnými návrhy německých poslanců z království českého chy- stané, nyní však zastavené. Tu je opět viděti, jak nestejným loktem měří se Čechům a Něm- cům. Ještě jiná věc je tu patrna: Čechům ve Vídni chybí německý denník, ve kterém mohli by se hájiti a brániti i hlásati svoji politiku.
doktor Weiskirchner Hajn Breiter Fresl Choc Kolovrat Čecho Vídeň Německo
6 article
Když Čechové, jsouce do duše uraženi zrušením jazykových výnosů, podávali pilné ná- vrhy, vrhal se na ně všechen hněv, všechno záští a všechny blesky vládních a německých bohů a bůžků na politickém a novinářském Olympu vídeňském. A když pak Čechové odvo- lali pilné návrhy svoje, provázel je nehorázný posméch s téhož Olympu. Docela jinak měří se dnes Němcům z království: v zdává- se jim v nejvládnějším listě po chvala za to, že řídili se — smyslem pro stát. A zase jinde uštědřuje se Němcům z království českého uznání věru nezaslouženét že prý neobchodují se svými požadavky, že s nimi nekramaří, že jich pomocí nevydírají. toho že jsou úplně daleci. »Arb. Ztg.« sama jediná strouhá jim mrkvičku, pravíc jim, že dostali od bar. Becka zrovna tolik, kolik dostal od ministeriálních chefů dr. Kramář: sliby. Dvě věci toliko vy mohli podle jmenovaného listu Němci z Čech že několik dní byli středem situace, a ževe
Čecho Němec Beck Čo Olymp
7 article
»W. Abendpostu« byla včera uveřejněna stat o justičních poměrech v království českém. Správné rozpoznání o rozřešení krise činí zcela mimořádně »N. F. P.«, ovšem odečteme-li její nevyléčitelnou strannickost a její nepolepši- telnou omezenost v nazírání na skutečné poměry v království českém. »N. F. P.« myslí, že mír, který byl včera slepen, nemůže přinésti žádné- ho trvalého zlepšení a uzdravení poměrů. Po- řáde prý ještě hrozí Němcům ztráta vnitřní němčiny úřadní. Tři němečtí ministři a tři ně- mecké strany nejsou silnými dost, aby z mini- sterstva obchodu odstranili p. Žampacha, jehož historie s psacím stolkem generálního poštov- ního rady Wagnera způsobila prý včera velikou sensaci. (Podle pravdy nikdo si toho v parla- mentě nevšiml, nikdo v parlamentě o tom ne- mluvil. — Pozn. zpr.) Sliby bar. Becka a sliby spojenců z alpských zemí přiměly Němce z krá- lovství, by ještě nenastupovali cestu k oposici, ale Němci z království vědí, že v Čechách ve- likými a malými Žampachy a jejich vysokými ochranci a těmi, kdož je v jich úřadních funk- cích trpí, způsobeno bylo kvašení, které nedá se překonati tak snadno, jako krise parlamentní.
Němec Žampach Wagner Beck Čechy
8 article
Svoji úvahu pak zakončuje »N. F. P.« těmito slovy: »Německý lid nikdy opravdově neuvěří. že poslanci jejich snesou vylákanou a tajně vy. moženou, avšak trpěnou vnitřní češtinu; ta ne- může býti přiznána ani veřejně ani mlčky. Proto parlamentní letní klid neskončí horký po- litický boj ve voličstvu. Parlamentní krise je uklizena, prohloubil se však rozkol, který roz- trhl ministerské strany. Co bylo slíbeno Němcům z Čech? Z Vidně, 9. července. „N. F. P.“ sděluje, že Němcům českým bylo slíbeno toto: 1. bude dána do rozpočtu na r. 1909 položka pro zří- zení krajského soudu v Trutnově (na jakých podmínkách zřízení tohoto soudu krajského zá- visí, je obecně povědomo); 2. do osnovy zá- kona, postátňujícího českou dráhu severní, bude vložena táž klausule, která se nalézá v zákoně, postátňujícím severní dráhu císaře Ferdinanda; 3. obsadí se některá úřadnická místa v králov- ství českém; 4. bude systemisována hodnost vicepresidenta poštovního ředitelství v Prazea zadána Němci; 5. zřídí se personální komise při poštovním ředitelství v Praze; 6. vystaví se nová budova pražské německé techniky; 7. bylo
Němec Ferdinand Čechy Trutnov Praha
9 article
Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. am je též redakce a expedice.
10 article
Němcům slíbeno, že budou uklizeny zlořády v jednání úřadním po stránce jazykové. Dle jiné zprávy slíbil bar. Beck při jednání o obsazení soudcovských míst v král. českém poslancům německým, že místa ta budou obsa- zena co možná nejrychleji, a že ministerský předseda míní, že bude možno jmenováním tím vybověti oprávněným tužbám, na obou stranách hlásaným. Němci z Čech a snahy o nápravu zemských financi. Z Vídně, 9. července. „N. W. Tgbl.“ sdě- luje, že na včerejší poradě Němců z království s vládou jednalo se též o sanaci zemských finan- ci, která zahájena bude v ten rozum, že úděl z lihové daně pro království české bude zvýšen a zároveň bude ustanoven výhradně na účely školské, to jest především na úpravu platů uči- telů, kteří mají býti postaveni na roveň úřadní- kům posledních čtyř služebních tříd; pro učitele bude prý zavedena 35letá služební doba. Úmysly prof. Wahrmunda. Z Vídně, 9. července. „N. W. Tagblatt“ oznamuje, že důvěrníci liberálního studentstva vídeňského vznesli na prof. Whrmunda dotaz, je-li pravda, že na podzim odejde na dlouhou dovolenou. Prof. Wahrmund odvětil, že původně zamýšlel na podzim odjeti na dovolenou do Pa- říže, že však upustil od zámyslu toho v zájmu zachování svobody vyučování a že tedy učitel- skou činnost svou v Praze nastoupí záhy po- čátkem zimního semestru.
Němec Beck N W Tgbl profesor Wahrmunda N W Wahrmund Čechy Vídeň Praha
11 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 9. července. (K. k.) »W. Zig.« ohlašuje: Konceptní praktikanti Bohumil Peška, František We- nisch, dr. Emil Novák a Josef Heckl v Praze byli jmenováni poštovními koncipisty. Tittoni a bar. Achrenthal se opět sejdou. Z Vídně, 9. července. (K. k.) Italské listy uve- řejnily nedávno zprávu o nastávající schůzce mezi italským ministrem zahraničních záležitostí Tittonem a svob. pánem Aehrenthalem. Se strany dobře infor- mované se potvrzuje, že tato zpráva se zakládá na správné informaci. Tittoni zavítá asi ještě v letě na lovecký výlet do Rakouska a při té příležitosti sejde se se svob. pánem Aehrenthalem. Místo ani bližší doba této schůzky není ještě stanovena. Pokud jde o nedávno uveřejněnou zprávu o schůzce ruského ministra zahraničních záležitostí Izvolského se svob. pánem Aehrenthalem, možno sděliti, že I zvol'ský, který, jak známo, bude se léčit v Karlových Varech,
W Zig Pešek doktor Novák Heckl Tittoni Aehrenthal Vídeň Praha Rakousko Karlová Vary František Inisch
12 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Sláva a žaludek
13 article
Nedávno objevil jistý učenec jakousi souvislo mezi genialitou a tělnatostí. Byl to Švýcar, k němuž se brzy připojil jistý Angličan s daty a doklady. Tyto zajímavé statistiky povzbudily pařížského causeura Claude Bretona, jenž přispívá četnými anekdotam k vybudování nové theorie. Má spisovatel dobře jísti? Má se naopak poněku umrtvovati? Henri Lavedan líčí v jednom svém dia logu romanopisce, jenž při prvním jídle vysrkl vej ce na měkko a snědl kousek ryby, nic více, poněvad fosforu, v rybě obsaženého, je třeba ke tvoření moz ku. Théophile Gautier naopak soudí, že spisovate se musí řádně vyživovati, praví o sobě, že se každéh rána probouzí s chutí na syrové maso. Balzac vstával o 11. hodině, posnídal, psal do- pisy, připravoval se k denní činnosti, obědval čtvrté hodině velmi hojně, spal dvě hodiny, pil kávu a dal se do práce, která mu působila velkou námahu a nešla mu nikterak lehce od ruky. Potom večeřel. vypil spoustu černé kávy a psal dále až do rána. Viktor Hugo měl dvě periody, romantickou hubenou a klassickou dobře živenou. Z počátku vystačil s fran- kem denně, později — už to nepočítal. Ještě v osm- desáti letech dovoloval mu jeho chrup snísti pomo- ranč, do něhož vtlačil kousek cukru, i se slupkou.
Švýcar Angličan Claud Breton Lavedan Gautier Balzac Hugo
14 article
Koteletty dovedl prý pozříti i s kostmi. Vůbec jedl poněkud bez výběru, jako jedlík, nikoli jako la- bužník Dumas otec byl nejen velkým romanopiscem, nýbrž také velkým kuchařem. Upravil svýma měk- kýma, masitýma rukama mnohý pokrm a mezi čet- nými knihami, jež napsal, nezapomněl na kuchařskou knihu. Recept japonského salátu, který vynalezl jebo syn, nalézá se ve „Francillonu“, podobně jako v Ro- standově „Cyranu“ jsou udány všechny podrobnosti úpravy mandlových koláčků. Hubený Lamartine živíl prý se nejraději zmrzlinou, tlustý Stendhal makka- rony. Také Flaubert byl velmi korpulentní a velký jedlík před hospodinem. Štíhlý Daudet naopak rád jedl paštiky, olivy a pil lehké bílé víno. Zola rovněž měl dvě periody. První, kdy jed mnoho a dobře, byl nesmírně tlustý a psal „Nanu“ „Assommoir“, „Bete humaine“ a j., pak druhou, více asketickou, kdy vznikla jeho moralistní díla. Aby poněkud zhubl, přímo se umrtvoval a pil denně toliko dvě malé sklenky červeného vína. V mladých letech byl chudokrevný a živil se po osm dní se svou chotí pouze chlebem, rozmočeným v oleji. O revolučním filosofu Renanovi se vypravuje že kterési dámě, jež chtěla, aby u jejího stolu každý řečnil, na vyzvani, aby promiuvil, odpověděli: »o madame, prosím ještě jednou o sladký hrášek.
Dumas Lamartine Flaubert Daudet Zola Nana Assommoir Bout Renan
15 article
Básník Glatygni, známý jako nejhubenější syn mus, velmi často hladověl. Když se měl jednou bíti v souboji, nabídli mu peníze. Trpce a vesele zároveň prý zvolal: »Celé týdny sháním se po několika francích, abych ukojil hlad a nenašel jsem nikoho, kdo by mi je půjčil. Nyní však, kdy mám býti zastřelen, otevírají se mi najednou všechny tobolky.« Berton neodvažuje se mnoho mluviti o součas- nících z bázně, aby nikoho neoloupil o iluse, jen krátce se zmiňuje, že Catulle Menděs se silně chýlí k tělnatosti, Rostand je velmi štíhlý a že nejznám- nější francouzské umělkyně mají skoro všechny svižnou postavu. Francouzky vůbec nejsou náchylny k tělnatosti. Francie pokládá se všeobecně za kla- sickou půdu požitku. Charakteristická je anekdota o Rabelaisovi, jenž prý měl ve zvyku reservovati si ve společnosti svá zamilovaná jídla varovným vo- láním: »Těžko ztravitelné!« Rovněž episoda, kterou Rousseau vypravuje ve svých »Confessions« jest pří- značna. Když mu ještě v domě rodičů za trest měla býti odepřena večeře, šel smutně po kuchyní a zvolal na červenající se pečeni tak bolestně »Adieu roti l-, že mu přece kousek dali. Přes to však byl Rousseau hubený, stejně jako jeho současník Vóltaire, jenž vypil denně šedesát koflíků černé kávy. Joseph Prudhomme pronesl roku 1830 proslulá slova: »Literatura je řemeslo, při němž se umírá hladem,« ale to bylo skoro před 80 lety — dnes mají se na Parnassu lépe.
Glatygni Berton Catullus Menděs Rostand Francouzek Rabelais Rousseau Vóltaire Prudhomme Francie
16 article
— Pro záchranu doškových střech. Přátelé ven- kovských krás litují, že ponenáhlu mizí staré selské domy s doškovými střechami, které stavební policie chce úplně odstraniti jako nebezpečné při požáru. Kromě toho vyhovovaly doškové střechy také s prak- tického stanoviska, neboť chránily v létě dobře proti horku a v zimě proti mrazu. V dolnosaských spol- cích, jež se zasazují o udržení starého způsobu lidové stavby, pracuje se horlivě o zachování doškových střech. Ve Worpswede ujímají se věci zvláště usedlí tam malíři, zvláště však známý malíř Hans am Ende. Na jeho podnět zahájil účinnou akci také okrašlovací spolek ve Worpswede a čeho bylo dosaženo, pokládá se v celém kraji za záchranu doškové střechy. Minu- lou neděli dali zapáliti deset metrů dlouhou kolnu, krytou částečně slamou dle starého způsobu, částečně lepenkou, cementovými a červenými taškami, z části pak došky impregnované slámy. Komise znalců zji- stila, že krytba jest provedena přesně dle způsole v kraji obvyklého. Hořlavinami naplněná kolna stála brzy v jednom plameni. Došková krytba dle starého způsobu brzy spadla, ještě hoříc, takže by záchrana lidí a dobytka ve stavení takto krytém byla obtížna, impregovaná sláma spadla však teprve, když po 15 minutách přehořely všechny příčky krovu. Při tom nelítala hořící sláma a vlastně impregnovaná sláma vůbec ani nehořela, jednotlivé došky byly jen na okraji zuhelnatělé. Očekává se, že impregnované do- šky, jež se zevně úplně podobají starým doškům, budou stavební policií a také pojišťovnami uznány za poměrně bezpečnou krytbu a takto se krajině za- chovají doškové střechy, které k ní jaksi patří a ský- tají sedláku velké výhody.
Hans