ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 82822b50-676c-11dc-9827-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 19 celkem · entity: person 30, place 21, work 1, org 5
1 masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 127. ze dne 9. května 1900.
2 masthead
Různé zprávy.
3 article
= Palác krále Mina. Z Cařihradu se ozna- muje: Anglická archeologická výprava při kopání blíže Knossu nedaleko Heraklionu na ostrově Krétě nalezla pozůstatky budovy, pocházející z doby před- mykenské, o níž se předpokládá, že to byl palác, kde sídlel král Minos a jeho nástupci. Objev tento byl však provázen objevem ještě důležitějštm a za- jímavějším. V budově nalezeno několik cihel a desk s nápisy, jež, jak se zdá, potvrzují názor mr. Evansa, že foenická abeceda musila vzniknouti te- prve po písmu předhomerském. Z toho se soudí dále, že kultura krétská, jež se později rozšířila po Řecku, nebyla původu cizího, nýbrž že vznikla na ostrově samém, v dobách předhistorických a tam se též vyvinula. = Pan Henry Roujon, sympatický ředitel krásných umění, nezištný to rádce a upřímný přítel všech mladých francouzských a zahraničních umělců, sochařů a malířů, povýšen u příležitosti zahájení svě- tové výstavy krásných umění na pařížské výstavě na hodnost komandéra řádu čestné legie. Pan Henry Boujon je 47letý, působil nejprve ve státní službě jako tajemník Jul. Ferryho a L. Bourgeoisa a jme- nován v říjnu 1891 ředitelem krásných umění po Larroumetovi. Pan H. Roujon se proslavil pod pseu- donymem »Henry Laujol« svou »Miremonde«a skvostnými politickými statěmi (portraits politiques) v pařížské »Revue Bleue«.
Minos Roujon Boujon Jula Ferry L Bourgeoiso H Roujon Laujol král Min Cařihrad Knoss Heraklion Kréta Řecko
4 article
= Šprýmovnou episodu přináší »Nowa Re- forma« u příležitosti úmrtí biskupa Labosa. Bylo to v den slavného vjezdu biskupova do Nového Sonče roku 1890. Obyvatelstvo města, chtějíc uctít vjezd hosta tak vzácného, vyzvalo okolní venkovany, aby pomohli utvořit okázalý špalír v ulici Krakovské na náměstí od vítězné brány na mostě přes Dunajec až do farního chrámu, ve svátečních selských kro- jích na koních, ozdobených pestrými stuhami. Zatím co členové selských bandérií čekali v krčmě »na He- leně« až nastane chvíle k odjezdu na vykázaná sta- noviště, přišel mezi ně železniční úřadník pan K—, náruživý sportsman a jezdec a smluvil se s jedním z účastníků, aby mu půjčil svůj kroj a koně, nebot se chtěl zúčastnit banderia. Sedlák svoli! a pan K.
Laboso Sedlák Dunajec He
5 article
se převlékl do jeho šatů, ale byl velice mrzut, že jsou mu boty jeho příliš veliké, ale spolehal, že až bude mít nohy ve třmenech, nespadnou mu. Zane- chal sedláka v krčmě v úplných nedbalkách, nechav mu v opatrování svoji uniformu a sednuv na kůň, odjel s ostatními účastníky banderia na náměstí. Na- stala chvíle napjatého očekávání, oči všech byly obráceny k ozdobené ulici, když se v tom objevila v davu postava, jež rázem upoutala k sobě veškeru pozornost: oděná elegantní uniformou železniční, s čapkou, ale bez nákrčníku, s ohrnutými spodky, s výrazem tváře, nejevícím nikterak intelligenci, již předpokládá takovýto úřad, a což nejpovážlivějšího, bosa, ukazujíc světu ohromné nohy. Úžas obecenstva neměl mezí, ale kdo popíše rozpaky pana K., sedí- cího na koni, když v tomto divném úboru poznal svého sedláka, jenž nemoha odolati touze, spatřiti biskupa a nemaje po ruce jiných šatů, oblékl sev uniformu sobě svěřenou. A poněvadž nemohl vtěsna svoje ohromné nohy do botek úřadníkových, vydal se na cestu bos, patrně nechápaje, proč by želez- niční úřadník nemohl chodit po ulici také bos.
na náměstí
6 article
= Zapomenutá stráž. Šprýmovná historka udála se onehdy v Paříži. O bezpečnost státní za- stavárny v Mont de Piété pečuje stráž pěchoty, číta- jící osm mužů a poddůstojníka. Těchto dnů dostavila se na stráž u zastavárny četa 115. pluku pěchoty v ustanovenou hodinu. Minuly den a noc, aniž se přihodilo cos zvláštního. Druhého dne, ke 5/410 hod — ve Francii děje se střídání stráží o 10. hod. dop. — přichystala se stráž dle předpisu k vystřídání. S tor- nistry na zádech čekali na znamení hlídky, že se blíží nová stráž. Odbila desátá, nikde ani památky. Netrpělivě rozhlíží se desátník po ulici v pravo i v levo — nic není vidět. Jest jedenáct hodin a do- sud nejsou vystřídáni. Odbila dvanáctá a mužstvo počíná pozbývat mysli. Což pak na ně zapomenuli?
Paříž Mont jít Piété Francie
7 article
Odměřený krok nové stráže dosud se neozývá, ale tím citelněji hlásí se hlad, nebožáci těžce postrádají obvyklé stravy. Co počít? Něco koupit? Na to ne- stačí peníze. Tu přišel jako vytoužený spasitel ko- misař zastavárny, jenž uspořádal mezi úřadníky sbírku pro vyhladovělé vojín? a dal přinést z blízké vinárny jídlo. Při této neočekávané hostině zapome- nuli vojáčkové na svůj nepříjemný osud a neoby- čejně dlouhý pobyt na strážnici nebyl jim již nikte- rak nepříjemný. Teprve po několika hodinách — bylo již k večeru — byli vystřídáni. Teď se vše vy světlilo. Nová stráž byla omylem poddůstojníka, jenž rozděloval službu, poslána místo na Mont de Piété k bance francouzské a když shledala, že tu stráž již vystřídána, musila se vrátit opět do ka- sáren. Teď se musilo teprve zjistit, která stráž ještě nebyla vystřídána. A poněvadž to trvalo nějakou chvíli, stalo se, že stráž na Mont de Piété měla službu prodiouženou o 7 až 8 hodin. = Panika v kostele. Cařihradské listy ozna- mují: Drzostí několika dolinářů způsobena byla mi- nulé neděle ve chrámu Panny Marie panika, při níž několik dam bylo dosti povážlivě poraněno. Ja- kýs dolinář ukradl jedné dámě hodinky; jakýs mla- dík to však zpozoroval a srazil darebu k zemi. Sou- druh dolinářův, aby pomohl kamarádu k útěku, bodnul dámu do paže, takže hlasitě vykřikla. Ná- sledkem toho byla panika, jež se zmocnila všech přítomných ve chrámě. Vše tlačilo se k východům, mnoho osob bylo povaleno a pošlapáno, jiným byly roztrhány šaty anebo ztratily klobouky, kabáty atd.
jít Piété Marie Mont jít Piété Mont
8 article
Velký počet dám omdlel a jiné byly v tlačenici těžce pomačkány. Dolináři unikli i s hodinkami. Téhož večera opakován týž manévr ve chrámě sv. Petra v Galatě. Při tom strhla se rvačka a jakýs Maltán byl dareby těžce pobodán. = Čínští pirati. Z Kantonu se oznamuje: Cizím obchodním závodům zdejším zaslány byly těchto dnů výhružné dopisy za účelem vydírání pe- něz. Dopisy ty měly obsah as následující: »Pisatelé tohoto dopisu tvoří silnou a mocnou lupičskou tlupu na řece Západní a Severní. Poněvadž naše pro- středky nestačí, vaše firma pak, jak jsme slyšeli. jest velmi bohata, vyzýváme vás, abyste nám zaslal podporu 2000 dollarů. Splníte-li náš požadavek, vezmeme vaší firmu pod svoji ochranu. Prosíme, abyste peníze toliko po jediném muži v bankovkách zaslali ke květinovému člunu Jung Hua, a odevzdali je tam členu naší společnosti jmenem San Ho, jenž tam bydlí. Kdyby vaše firma požadavku našema ne- vyhověla, aneb oznámením úřadům způsobila naše pronásledování, vyhodíme váš dům prachem do po- větří a všem obyvatelům srazíme hlavy. To bude najisto provedeno. Pošlete-li peníze, neposílejtes nimi mnoho lidí (jak již praveno), neboť by nás ani nespatřili. Vina za následky padla by na vás. San Ho Tang«. — Na žádost konsulů bylo vyšetřování ihned zavedeno. Vyslovuje se pochybnost, pochá zejí-li tyto dopisy vskutku od piratů.
Petro Jung Hu Galata San jmen Sana ho
9 article Král. české zem. divadlo v Praze-
Král. české zem. divadlo v Praze- Národní divadlo Dnes ve středu 9. května. Začátek o 3. hod Lidové představení. rtaáča- Dnes ve středu 9. května. 213. hra v předpl. 1. čtvrtka. Zkušební kandidát. Po druhém jednání delší přestávka. Začátek o 7. hodině. Konec po 1/210. hod
Král Praha národní divadlo dnes
10 article Arena na Smíchově.
Arena na Smíchově. Ve středu 9. května. Začátek o 1/27. hod Cyklu nové frašky večer první. Poprvé na českém repertoiru Páté přes deváté. Fraška o 3 jednáních od A. Bissona. Přel. J. Kubík Před tím: 11005 Král Kaudaules.
Fraško A Bisson J Kubík Smíchov
11 article Pištěkovo letní divadlo na Král. Vinohradech
Pištěkovo letní divadlo na Král. Vinohradech Ve středu 9. května. Začátek o 6. hod. První lidové představení při polovičních cenách. Pražský flamendr. Obraz ze života měšťanského o 4 jednáních od J. K. Tyla. 10999
Král Tyl Pištěkův letnit divadlo
12 article Ve vlastním řízení od roku 1847
Ve vlastním řízení od roku 1847 Jediný nejstarší křesťanský obchod se suknem
14 title
HAVELOKY
15 article
a pbs
17 article
do Paříe — 412-
18 article
Glenfaba. »Ach, můj milý Jene Storme, žhavé uhlí hroma- díte na mou hlavu, nebo hořící síru? Váš poslední dopis se svými proudy nadšení přihnal se na mne jako příval. V jaké jste to práci ! Jaký život! Jaký účel! Kdežto já — já zde ležím jako stará trepka, odhozená na mořský břeh. Oh, jak je to líto, jak je to líto! Jak je to asi slavné, býti uprostřed chvatu a kypění tak skvostného pokusu, nechť cokoliv z něho vyjde! Duše se chvěje v člověku, srdce se rozpíná! Co mne se týče, zahrada mé mysli vadne, a já trávím sémě, jež jsem měla vyseti. Rosa přijela. Je zde již skoro měsíc, a je vskutku roztomilá, říkejte si, co chcete, Myšlenky její mají ráz velkoměstský, a já ji ráda slyším mluviti. Pravda, zne- pokojuje mne někdy, než to jest pouze má závisť, ne- přízeň a všechna nelaskavost. Když mi vypravuje o Betty a Elleně a jejich úžasném úspěchu a triumfech, jsem nejbídnější hříšník, který se plazí pod sluncem. Je to směšné, dívati se, jak starouškové se kní chovají. Tetička Ráchelka se na ni dívá jako na uměl- kyni a zřejmě se bojí, že již již vypukne v šílenství. Teté Anně nelíbí se její vlasy, že jsou sčesány jako u muže, a její sukně, jež »by nebyla špatná, kdyby se tak nepodobala páru nohavie«, přivezla si totiž svůj velocipéd. Mluví také o nebezpečných předmětech, a ta- kové věci nikdo nedělal, když byly tetičky mladé. Oslo- vuje staré děvy jako já, a dědouškovi říká »dědečku«, a je jako čarodějka Endorská vůbec naplněna rodinným duchem. To se rozumí, že jí dávám čas ob čas různé
Storm Betty Ráchelka Anna Endorská Oslo
19 article
kolébce a mladší dítě bylo na posteli. Aggie přišla za nimi a stála u dveří třesouc se a plačíc. »Teď, má dívenko, si najděte své děcko,« řekl Jan, a mladá matka spěchala s dychtivýma očima od proutěné kolébky k dřevěné a od dřevěné k posteli. »Ano, zde je,« vykřikla. »Ne — oh ne, ne !«a počala lomiti rukama. »Vždyť jsem vám to řekla,« děla žena a se škodo- libým úšklebkem ukázala na úmrtní lístek na zdi. Aggiino dítě bylo mrtvo a pohřbeno. Průjem! Sta- ničný doktor vydal potvrzení smrti a Karel se rozdělil o pojistné. »Pán bůh dal, že je po něm !« řekl. Odté doby byl opilý. Nebohá dívka byla ztrnulá. Neplakala již. »Ach, ach, ach! Co si počnu?« řekla. »Čí je toto dítě?« pravil Jan, stoje nad proutěnou kolébkou. Maličký trpitel se zamčenými dásničkamise uspal pláčem. »To je opravdové lady,« řekla žena. »Paní Jupová řekla, že máme dáti velký pozor na ně. Otec je nějakým lordem.« »Má ubohá dívko,« děl Jan, obrátiv se k Aggii, ne mohla byste mi odnésti toto dítě domů?« »Ach, ach, ach!« řekla dívka, než ovinula shaw kolem děcka a zvedla je spící. »Ne, to neuděláte!« řekl muž, postaviv se na stráž přede dveře. »To dítě je mi dražší nad sto liber, a — »Odstüpte, necito!« děl Jan, a vyšel s dívkou jejím nákladem z domu. Domovní vrata byla otevřena a sousedstvo bylo po- zdviženo. Ženské v nedbalkách, ve spodničkách s vlasy Křeslaa.
Jan Karel bůh Jupová