ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 826cce90-676c-11dc-b254-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 12 celkem · entity: place 15, person 19, org 5, work 4
1 masthead
V Praze, ve středu dne 9. května.
Praha
2 masthead
K číslu 127.
3 article
Na »Národní Listye ranní a odpolední předplácí se v Praze v administ raci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou na měsíc 3 K 20 s dvojí zásilko na měsíc 3 K 80
Praha
4 title
NARUDNI LISIY.
5 article Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Telefonické zprávy „Nár. Listů“ Česká obstrukce. Z Vídně, 9. května. Nemůžeme sobě tajiti, že čeští poslanci zahajujíce ve vídeň- ské sněmovně obstrukci proti vládě, jsou sami na říšské radě a že mají proti sobě všechno ve státě: vládu, byrokracii, strany německé, strany slovanské, veškerý vídeňský tisk a veškerý vídeňský lid. To se ukázalo za včerejší schůze, to se jeví také dnesv časopisectvu. Veškeré žurnály vídeňské, vyjma »Arbeiter Zeitung«, se dnes předsti- hují v nejprudších útocích na Čechy. Ba sama »Reichswehr« jakoby závodila o palmu. »Deutsche Zeitung« soptí a chrlí hrůzy. Německá Vídeň prý nestrpí české obstrukce. Čeho se dožili Čechové včer z galerie, byla prý jen slabá, bledá předtucha oněch demonstraci, které nastávají, neuhnou-li Čechové. Obstrukce jejich musí býti potřena par lamentem. Kdyby se to nepodařilo, nebo kdyby to nestačilo, pak prý nebude nic pře- kážeti, by obyvatelstvo samo zjednalo pořá- dek způsobem jiným. Všude prý zavzní hlas: Ven s českou obstrukcí z německé Vídně! »Fremdenblatt« appelluje na mi močeské strany pravice, by ze všech sil lo- kalisovaly požár české obstrukce. Nebude-l tento živen z venku, pak prý dodoutná záhy a sněmovna bude moci potom českému lidu nabídnouti ona práva, která jeho zástupcové dnes zpupně odmítají.
Čecho Fremdenblatt Vídeň Čechy Arbeiter Zeitung Deutsche Zeitung
6 article
»Neues Wiener Journal« sdě- luje, že Poláci a katolická strana lidová za- hájili akci ku potření české obstrukce. Dnes budou konati schůzi v této věci. Poláci do ní delegují svou parlamentní komisi. Vláda djsše a je při tom vyloučena. »Reichswehr« radí, by se oktroyo- val nový jednací řád, stejně jako se to stalo nedávno ve sněmovně italské. Týž list sděluje, že chystají se ve všech vídeňských okresích valné schůze proti české obstrukci. President dr. Fuchs prý zahájil akci, jež čelí k tomu, přiměti strany posla- necké sněmovny k energické demonstraci proti Čechům. Proslýchá se prý, že se již konají porady o tom, jak by se provésti dala změna jednacího řádu. V katolické straně lidové podle téhož listu rolničtí poslanci prohlásili, že všeliký postup s Čechy je vyloučen, teď i do bu- doucna. Klub prý učiní i ostatním stranám sněmovny návrhy na zdolání české ob- strukce. Konečně »Reichswehr« opakuje hloupé tlachy, jakoby český klub nebo ně- kteří jeho členové chtěli vypuditi dra. Re- zka z kabinetu. nn e »Arbeiterzeitung« píše: »Ano ještě officiosům vlády vrtalo hlavou, proti kterým věcem budou Čechové prováděti ob- strukci, tito sami byli již odhodláni vzíti věci od podlahy. Sáhli hned k nejvydatněj- šímu prostředku obstrukčnímu, ke hlasování dle jmen o peticích. Protože jich mají několik tisíc a protože budou míti na dlouho ještě 50 lidí ke hla- sování dle jmen — musilí je dodati včera docela sami, ježto jim nepomohl zatím včera ni jediný člověk mimo jejich klub, — nelze dohlédnouti, jak by mohl tento vzdor jejich býti zlomen. Včera činil dojem naprosto roz- hodný. Čechové se podobají takřka spiklen- cům, kteří jsou odhodláni jíti za svým cílem beze všech ohledů.
Wiener Polák doktor Fuchs Čecho Čechy Re NN e Arbeiterzeitung Reichswehr
7 article
Zůstali zcela klidnými, také když anti- semité začali jim spílati nejsprostšími na- dávkami. Jako byli křesťanští za Badena stavěcími psy proti německé obstrukci, tak byli nyní stavěcími psy proti české. Při ka- ždém hlasování dle jmen tropili nejhrubší skandály. V jejich čele hloupý August (Bie- lohlawek). Čechové však vyslechli tyto vý- buchy vzteku zcela chladně a žádali další hlasování dle jmen. Zůstali také klidnými, když začala vřavu druhá galerie a je potupila nej- neslýchanějším způsobem. Tato scéna byla prostě skandální. O jazýkových osnovách dra. Körbra. Z Vídně, 9. května. Listy uveřejňují čelné stati poslanců samych o vládních před- lohách jazykových. Ve všech jeví se úsilí, vzbuditi zdání, jakoby osnovy ty byly na škodu Němců, zvláště moravských. Opakují se tam stará hesla, že předlohami těmi má býti fedrováno počeštění království a mar- krabství a pak ohrožena jednotná správa politická a justiční. Jako se po publikaci svatodušního pro- gramu německého strany při něm zúčast- něné nerozpakovaly namlouvati velké veřej- nosti a rozhodujícím kruhům, že tato charta obsahuje rovnoprávnost českého jazyka, tak se nalhává nyní, že p. dr. Körber po- dává Čechům nejen rovné právo jejich jazyka v úřadování vnějším, nýbrž také vnitřním. Čislo v Praze za 2b a na venkově za 31 Přodplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
August Bie Čecho doktor Körber Vídeň Praha
8 article
»Neue Freie Presse« tvrdí, že se Körbrovým operátem zavádí dokonce vnitřní čeština služební také na Moravě. To je nestoudná, drzá, naprostá lež. Jediný po- hled do § 12. jazykové předlohy pro Moravu dostačí, bychom se přesvědčili, že na Moravě. je veškerý vnitřní služební jazyk, t. j. vlastní služební jazyk český naprosto vyobcován. Delegace. Z Vídně, 9. května. Do té chvíle ne- má rakouská delegace designovaného presi- denta. Baron Dipauli, který byl vyhlédnut, odmítl. Pomýšlí se nyní na ryt. Jawor- ského, jemuž však vadí důkladná nedo- slýchavost. Referentem o zahraničních zále- žitostech bude po nebožtíku Dumbovi markýz Baguehem. Předsedou rozpočto- vého výboru delegačního stane se baron Chlumetz ky. Soudní dražebna v Brně. Z Vídně, 9. května. Úřadní list uve- řejňuje výnos ministra spravedlnosti ve pří- čině zřízení soudní dražební síně v Brně, počínaje dnem 1. črvna t. r.
Körbrův Baron Jawor Bagueh Chlumetz Morava Vídeň Brno Neue Frei Presse
9 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Vídeňské hlasy o osnovách Kör- brových. Z Vídně, 9. května. (C.-B.) »Neu Freie Presse« praví: Vládě nemůže býti odepřeno vysvědčení, že svými osno- vami vykonala dílo, jež může býti pro strany, kterým jde vážně o mír, podkladem k po- ctivému dorozumění. »Neues Wiener Tagblatt« na- zývá předlohy vládní vrácením se k prak- tickému přemýšlení o otázce jazykové. Již jejich podání má prý politickou cenu a ne- zůstane prý na příští posici národů v Ra- kousku bez účinku. »Fremdenblatt« dovozuje: Jazy- kové předlohy a vývody chéfa kabinetu bu- dou historickým dokumentem toho, jak se jedná v Rakousku s národnostmi. »Vaterland« píše: Jestli vůbec ně- jaká řeč byla s to zvrátiti Mladočechy v je- jich úmyslu obstruovati, byla to výborná úvodní řeč ministrpresidenta. »Deutsches Volksblatt« praví: Slova ministrpresidentova zněla velice dů- razně a vážně. »Deutsche Zeitung« označuje upřímně míněnou řeč ministrpresidentovu jako varování sněmovny před politickou sebe- vraždou.
Vídeň Rakousko Neo Frei Presse Deutsche Zeitung Neue Wiener Tagblatt Deutsches Volksblatt
10 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Na pochodu. Zamlkle táhli v nepravidelných řadách hlu- bokým údolím. V hrozném tom tichu dusného, jižního odpoledne v nejparnějším létě, podobal se spíše všemu jinému než oddílu vojska. Šat zedraný, sem tam v něm díra od rány sečné, sem tam i otvor, jejž vyvrtala zablou- dilá kule některého rebela. Nohy únavou zmořené vypovídaly službu zkrvené, prachem pokryté oči úzkostlivě těkaly po skaliskách. Leckdes zírala z nich zoufalost, ztrnulá odevzdanost osudu: nadšení nebylo viděti žád- ného. Konec údolí nikde, hory jako by se táhly do nekonečna. A všude po stranách ta zrádná skaliska. Dávno už měli býti na místě, kde doufal pro dnes nalézti odpočinek. A zejtra? Na to zejtra nikdo nemyslil. Snad ustelou mu někde tady ve skalách, co záleží na tom, bude-li to dnes, zejtra, nebo později? A snad se vrátí zas l? Každý z nich se na to na počátku těšil a doufal, ale když viděli, jak řada za řadou řídne,
konec údolí
11 article
že čím hlouběji postupují, tím častěji vnikají koule do jejich řad, když slyšeli, jak druh druhu říkal, co má vyřídit doma matce, milé ženě, dětem, kdyby se nevrátil a začasté ještě před zavřením očí viděl, jak jiná kule vyrazila duši z prsou kamarádových a s ní i jeho vzkaz, tu důvěry v návrat v řadách ubývalo. Když před srážkou nebo pochodem dů- stojníci znova a znova čest armády připomínali, tu často na rtech zachvěla se kletba a zlořečení na tu slávu, která je tak laciná pro ty, kteří ji na sebe strhují. . . Nezvítězíme my, padneme, přijdou jiní a zvítězí. Ale nezáviděli těm druhům, kteří po nich měli přijíti. Oddíl se pojednou zastavil. Údolí dále ne- pokračovalo, ale místo roviny, na niž čekali, objevila se jim příkrá, skalnatá stráň. Na tváři poručikově objevily se sklamání a úzkost. Ohledl se nazpět do řad a spatřil oči bez vý- razu, v nichž četl jenom otázku: Co teď ? A jako odpověď na nevyslovený dotaz za- houklo sé stráně několik ran; jen několik, ale s jistotou poslaných. A zase to naříkání, jako ráno, jako včera. — Povstalců bylo málo, zmizeli po první salvě ve skalách. »Ten je mrtev, ten také« — čítali mrtvé a raněné.
12 article
A vysílení vojáci s tupým výrazem pocho- vávali mrtvé, co zatím poručík rozdával pušky mrtvých a těžce raněných mužstvu. Mnohý měl už dvě od rána. Lehčeji ra- nění musili své pušky nésti. Namáhavě slezli stráň a znova nastal úmorný pochod. Už nešli ani v řadě. Ranění zůstávali pozadu, parné slunce jítřilo rány. »Nemohu už,« zasténal jeden z posledních a puška klesla mu s ramene do prachu; ne- shýbl se pro ni a podporován druhy vlekl se dále.- »Nemáš tu krajana?« »Nemám, jen pana lajtnanta.« »Kde máš pušku?« ptal se poručík po- sledního. »Nemohl jsem ji unést, ztratil jsem ji.e Oko poručíkovo se zalesklo. »Stůj rovně !« »Nemohu!« Lesklá šavle se jen kmitla, vojín klesl bez hlesu, z prsou se mu širokou ranou řinula krev. Když ho druhové obrátili, hledal očima poručíka a s krví vyhrklo mu chraplavě ně- kolik slov: »Vyřiďte matce, až se nevrátím, — já jsem Pourů, pane lajtnante.« — sae as Filip.
Pour lajtnant