1
masthead
V Praze, ve středu dne 9. května.
Praha
3
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administ raci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou
na měsíc 3 K 20
s dvojí zásilko
na měsíc 3 K 80
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Česká obstrukce.
Z Vídně, 9. května. Nemůžeme sobě
tajiti, že čeští poslanci zahajujíce ve vídeň-
ské sněmovně obstrukci proti vládě, jsou
sami na říšské radě a že mají proti sobě
všechno ve státě: vládu, byrokracii, strany
německé, strany slovanské, veškerý vídeňský
tisk a veškerý vídeňský lid. To se ukázalo
za včerejší schůze, to se jeví také dnesv
časopisectvu. Veškeré žurnály vídeňské,
vyjma »Arbeiter Zeitung«, se dnes předsti-
hují v nejprudších útocích na Čechy. Ba
sama »Reichswehr« jakoby závodila o palmu.
»Deutsche Zeitung« soptí a chrlí
hrůzy. Německá Vídeň prý nestrpí české
obstrukce. Čeho se dožili Čechové včer
z galerie, byla prý jen slabá, bledá předtucha
oněch demonstraci, které nastávají, neuhnou-li
Čechové.
Obstrukce jejich musí býti potřena par
lamentem. Kdyby se to nepodařilo, nebo
kdyby to nestačilo, pak prý nebude nic pře-
kážeti, by obyvatelstvo samo zjednalo pořá-
dek způsobem jiným. Všude prý zavzní
hlas: Ven s českou obstrukcí z německé
Vídně!
»Fremdenblatt« appelluje na mi
močeské strany pravice, by ze všech sil lo-
kalisovaly požár české obstrukce. Nebude-l
tento živen z venku, pak prý dodoutná záhy
a sněmovna bude moci potom českému lidu
nabídnouti ona práva, která jeho zástupcové
dnes zpupně odmítají.
Čecho
Fremdenblatt
Vídeň
Čechy
Arbeiter Zeitung
Deutsche Zeitung
6
article
»Neues Wiener Journal« sdě-
luje, že Poláci a katolická strana lidová za-
hájili akci ku potření české obstrukce. Dnes
budou konati schůzi v této věci. Poláci do
ní delegují svou parlamentní komisi. Vláda
djsše a
je při tom vyloučena.
»Reichswehr« radí, by se oktroyo-
val nový jednací řád, stejně jako se to stalo
nedávno ve sněmovně italské.
Týž list sděluje, že chystají se ve všech
vídeňských okresích valné schůze proti české
obstrukci. President dr. Fuchs prý zahájil
akci, jež čelí k tomu, přiměti strany posla-
necké sněmovny k energické demonstraci
proti Čechům. Proslýchá se prý, že se již
konají porady o tom, jak by se provésti dala
změna jednacího řádu.
V katolické straně lidové podle téhož
listu rolničtí poslanci prohlásili, že všeliký
postup s Čechy je vyloučen, teď i do bu-
doucna. Klub prý učiní i ostatním stranám
sněmovny návrhy na zdolání české ob-
strukce.
Konečně »Reichswehr« opakuje
hloupé tlachy, jakoby český klub nebo ně-
kteří jeho členové chtěli vypuditi dra. Re-
zka z kabinetu. nn e
»Arbeiterzeitung« píše: »Ano
ještě officiosům vlády vrtalo hlavou, proti
kterým věcem budou Čechové prováděti ob-
strukci, tito sami byli již odhodláni vzíti
věci od podlahy. Sáhli hned k nejvydatněj-
šímu prostředku obstrukčnímu, ke hlasování
dle jmen o peticích.
Protože jich mají několik tisíc a protože
budou míti na dlouho ještě 50 lidí ke hla-
sování dle jmen — musilí je dodati včera
docela sami, ježto jim nepomohl zatím včera
ni jediný člověk mimo jejich klub, — nelze
dohlédnouti, jak by mohl tento vzdor jejich
býti zlomen. Včera činil dojem naprosto roz-
hodný. Čechové se podobají takřka spiklen-
cům, kteří jsou odhodláni jíti za svým cílem
beze všech ohledů.
Wiener
Polák
doktor
Fuchs
Čecho
Čechy
Re
NN e
Arbeiterzeitung
Reichswehr
7
article
Zůstali zcela klidnými, také když anti-
semité začali jim spílati nejsprostšími na-
dávkami. Jako byli křesťanští za Badena
stavěcími psy proti německé obstrukci, tak
byli nyní stavěcími psy proti české. Při ka-
ždém hlasování dle jmen tropili nejhrubší
skandály. V jejich čele hloupý August (Bie-
lohlawek). Čechové však vyslechli tyto vý-
buchy vzteku zcela chladně a žádali další
hlasování dle jmen. Zůstali také klidnými, když
začala vřavu druhá galerie a je potupila nej-
neslýchanějším způsobem. Tato scéna byla
prostě skandální.
O jazýkových osnovách dra.
Körbra.
Z Vídně, 9. května. Listy uveřejňují
čelné stati poslanců samych o vládních před-
lohách jazykových. Ve všech jeví se úsilí,
vzbuditi zdání, jakoby osnovy ty byly na
škodu Němců, zvláště moravských. Opakují
se tam stará hesla, že předlohami těmi má
býti fedrováno počeštění království a mar-
krabství a pak ohrožena jednotná správa
politická a justiční.
Jako se po publikaci svatodušního pro-
gramu německého strany při něm zúčast-
něné nerozpakovaly namlouvati velké veřej-
nosti a rozhodujícím kruhům, že tato charta
obsahuje rovnoprávnost českého jazyka, tak
se nalhává nyní, že p. dr. Körber po-
dává Čechům nejen rovné právo jejich
jazyka v úřadování vnějším, nýbrž také
vnitřním.
Čislo v Praze za 2b
a na venkově za 31
Přodplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
August
Bie
Čecho
doktor
Körber
Vídeň
Praha
8
article
»Neue Freie Presse« tvrdí, že se
Körbrovým operátem zavádí dokonce
vnitřní čeština služební také na Moravě. To
je nestoudná, drzá, naprostá lež. Jediný po-
hled do § 12. jazykové předlohy pro Moravu
dostačí, bychom se přesvědčili, že na Moravě.
je veškerý vnitřní služební jazyk, t. j. vlastní
služební jazyk český naprosto vyobcován.
Delegace.
Z Vídně, 9. května. Do té chvíle ne-
má rakouská delegace designovaného presi-
denta. Baron Dipauli, který byl vyhlédnut,
odmítl. Pomýšlí se nyní na ryt. Jawor-
ského, jemuž však vadí důkladná nedo-
slýchavost. Referentem o zahraničních zále-
žitostech bude po nebožtíku Dumbovi
markýz Baguehem. Předsedou rozpočto-
vého výboru delegačního stane se baron
Chlumetz ky.
Soudní dražebna v Brně.
Z Vídně, 9. května. Úřadní list uve-
řejňuje výnos ministra spravedlnosti ve pří-
čině zřízení soudní dražební síně v Brně,
počínaje dnem 1. črvna t. r.
Körbrův
Baron
Jawor
Bagueh
Chlumetz
Morava
Vídeň
Brno
Neue Frei Presse
9
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Vídeňské hlasy o osnovách Kör-
brových.
Z Vídně, 9. května. (C.-B.) »Neu
Freie Presse« praví: Vládě nemůže
býti odepřeno vysvědčení, že svými osno-
vami vykonala dílo, jež může býti pro strany,
kterým jde vážně o mír, podkladem k po-
ctivému dorozumění.
»Neues Wiener Tagblatt« na-
zývá předlohy vládní vrácením se k prak-
tickému přemýšlení o otázce jazykové. Již
jejich podání má prý politickou cenu a ne-
zůstane prý na příští posici národů v Ra-
kousku bez účinku.
»Fremdenblatt« dovozuje: Jazy-
kové předlohy a vývody chéfa kabinetu bu-
dou historickým dokumentem toho, jak se
jedná v Rakousku s národnostmi.
»Vaterland« píše: Jestli vůbec ně-
jaká řeč byla s to zvrátiti Mladočechy v je-
jich úmyslu obstruovati, byla to výborná
úvodní řeč ministrpresidenta.
»Deutsches Volksblatt« praví:
Slova ministrpresidentova zněla velice dů-
razně a vážně.
»Deutsche Zeitung« označuje
upřímně míněnou řeč ministrpresidentovu
jako varování sněmovny před politickou sebe-
vraždou.
Vídeň
Rakousko
Neo Frei Presse
Deutsche Zeitung
Neue Wiener Tagblatt
Deutsches Volksblatt
10
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Na pochodu.
Zamlkle táhli v nepravidelných řadách hlu-
bokým údolím. V hrozném tom tichu dusného,
jižního odpoledne v nejparnějším létě, podobal
se spíše všemu jinému než oddílu vojska.
Šat zedraný, sem tam v něm díra od rány
sečné, sem tam i otvor, jejž vyvrtala zablou-
dilá kule některého rebela.
Nohy únavou zmořené vypovídaly službu
zkrvené, prachem pokryté oči úzkostlivě těkaly
po skaliskách.
Leckdes zírala z nich zoufalost, ztrnulá
odevzdanost osudu: nadšení nebylo viděti žád-
ného.
Konec údolí nikde, hory jako by se táhly
do nekonečna. A všude po stranách ta zrádná
skaliska.
Dávno už měli býti na místě, kde doufal
pro dnes nalézti odpočinek. A zejtra? Na to
zejtra nikdo nemyslil. Snad ustelou mu někde
tady ve skalách, co záleží na tom, bude-li to
dnes, zejtra, nebo později? A snad se vrátí
zas l?
Každý z nich se na to na počátku těšil a
doufal, ale když viděli, jak řada za řadou řídne,
konec údolí
11
article
že čím hlouběji postupují, tím častěji vnikají
koule do jejich řad, když slyšeli, jak druh
druhu říkal, co má vyřídit doma matce, milé
ženě, dětem, kdyby se nevrátil a začasté ještě
před zavřením očí viděl, jak jiná kule vyrazila
duši z prsou kamarádových a s ní i jeho vzkaz,
tu důvěry v návrat v řadách ubývalo.
Když před srážkou nebo pochodem dů-
stojníci znova a znova čest armády připomínali,
tu často na rtech zachvěla se kletba a zlořečení
na tu slávu, která je tak laciná pro ty,
kteří ji na sebe strhují. . . Nezvítězíme my,
padneme, přijdou jiní a zvítězí. Ale nezáviděli
těm druhům, kteří po nich měli přijíti.
Oddíl se pojednou zastavil. Údolí dále ne-
pokračovalo, ale místo roviny, na niž čekali,
objevila se jim příkrá, skalnatá stráň. Na tváři
poručikově objevily se sklamání a úzkost.
Ohledl se nazpět do řad a spatřil oči bez vý-
razu, v nichž četl jenom otázku: Co teď ?
A jako odpověď na nevyslovený dotaz za-
houklo sé stráně několik ran; jen několik, ale
s jistotou poslaných.
A zase to naříkání, jako ráno, jako včera. —
Povstalců bylo málo, zmizeli po první salvě
ve skalách.
»Ten je mrtev, ten také« — čítali mrtvé
a raněné.
12
article
A vysílení vojáci s tupým výrazem pocho-
vávali mrtvé, co zatím poručík rozdával pušky
mrtvých a těžce raněných mužstvu.
Mnohý měl už dvě od rána. Lehčeji ra-
nění musili své pušky nésti. Namáhavě slezli
stráň a znova nastal úmorný pochod. Už nešli
ani v řadě. Ranění zůstávali pozadu, parné
slunce jítřilo rány.
»Nemohu už,« zasténal jeden z posledních
a puška klesla mu s ramene do prachu; ne-
shýbl se pro ni a podporován druhy vlekl
se dále.-
»Nemáš tu krajana?«
»Nemám, jen pana lajtnanta.«
»Kde máš pušku?« ptal se poručík po-
sledního.
»Nemohl jsem ji unést, ztratil jsem ji.e
Oko poručíkovo se zalesklo.
»Stůj rovně !«
»Nemohu!«
Lesklá šavle se jen kmitla, vojín klesl bez
hlesu, z prsou se mu širokou ranou řinula krev.
Když ho druhové obrátili, hledal očima
poručíka a s krví vyhrklo mu chraplavě ně-
kolik slov:
»Vyřiďte matce, až se nevrátím, — já jsem
Pourů, pane lajtnante.« —
sae
as
Filip.
Pour
lajtnant