1
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 2. července.
Praha
2
masthead
K číslu 18U.
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilko
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
SlI
SlI
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Němci z českého království.
Z Vídně, 2. července. Situace »Čiň čertu
dobře, peklem se ti odmění!« Tuto lidovou
pravdu zakusili trpce na sobě dr. Körber a bar
Gautsch a tuto lidovou pravdu zakouší na sobě
nyní bar. Beck. Dr. Körber a bar. Gautsch
byli samé ohledy na Němce, kdykoli
však došlo k nějakému rozhodování kritickému,
Němci nechali je na holičkách, nebo jim na-
plili do polévky. Baron Beck za dvou
leté vlády pořáde měl upřeny zra-
ky ma Němice z království české ho
Jeho snahou bylo všeho se vyvarovati, co by
způsobilo nějaký mráček na čele p. Pergelta
nebo Funkeho. Nyní v těžké chvíli, ve které
mu jde o to, aby vymohl na parlamentě pře
rozchodem na letní prázdeň některé nezbytnosti
státní a lidové mohl právem očekávati, že
ho v první řadě Němci budou podporovati, tito
však nejen mu odpírají pomoc, nýbrž házejí mu
pod nohy klacky a balvany v podobě pilných
návrhů, k tomu ještě krajně politických.
Němec
doktor
Körber
Gautsch
Beck
Baron Beck
Pergelt
Funke
Vídeň
7
article
Baron Beck dobře ví, že s Němci z krá-
lovství českého nic není, jako to věděl již ne-
božtík hr. Taaffe. Vědí to také Poláci a vědí
to i křesťanští sociálové s drem. Luegrem. Co
se včera událo na konferenci vládních stran,
bohužel, musí býti poučením státníkům rakou-
ským, že s lidmi jako dr. Pergelta
soudr. nejsou možny žádné kom-
promisy.
List, Němcům úplně oddaný, jakým jes
»N. Wr. Tgbit.« o postupu dra. Pergelta, dra.
Urbana a dra. Funkeho pronáší se takto:
»Všechny námitky se všech stran, všechna uka-
zování k tomu, že kdyby němečtí poslanci
z Čech setrvali na svém stanovisku, tím způ-
sobí největší zmatky, že vzejdou krise
parlamentní, krise ministerská,
ba také krise v německých stra-
nách, nedošly žádného poslechu.
V čílé rozpravě, která se konala včera ve
výkonném výboru německých stran, bylo nej-
důtklivěji Němcům z království českého připo-
menuto, aby si dobře rozvážili, jaké
důsledky by mělo, kdyby setrval
Baron Beck
Němec
Taaff
Polák
Pergelt
N Wr
Funke
Urbano
Čechy
německý stran
8
article
na svém stanovisku. Bylo přohlášeno
způsobem nejrozhodnějším a nepokrytě, ja kou
zodpovědnost na sebe by uvalili, kdyby nevy.
hověli přání parlamentu a vlády a pilné návrhy
své neodvolali. Též ostatní německé strany.
zvláště z alpských zemí a co v tomto případě
zejmena jest významno, němečtí plo
slanci z Moravy a Slezska, kteří po-
stupuji vždy solídárně s poslanci z Čech
v otázkách národních, prohlásili přímo, že s ně-
meckými poslanci z Čech jíti ne-
mohou a ne chtějií a že by tedy němečt
poslanci následkem toho byli úplně osamoceni.
Dnes rozhodnou se němečtí poslanci z Čech
o svém dalším postupu. Včera nemohla být
konstatována žádná změna v jejich smýšlení. Do
dnešní porady přinesou jistotu.
Jejich taktika není schvalována ostatním
stranami, jejich chování ruší tkanivo německých
stran, může ohroziti čiňnost parlamentu, ba
může vésti k ministerské krisi. Veliká zodpo
vědnost spočinula tedy na německých poslancích
Nechtějíce vyšetřovati, pokud oprávněny jsou
jejich stesky, že se zanedbávají jejich požadavky
a věčné jejich tužby, musíme přece zaznamenati
všeobecný dojem, že ve všech kruzích, kterým
záleží na zachování sněmovny lidové a na
zdárném zakončení nynější sesse, pociťuje se
velmi trapně, že nespokojenost Němců z Čech
před samým koncem zasedání vybuchla jako
z kanohu.«
Týž list oznamuje, že v kruzích pravice
postup německých poslanců z Čech prohlášen
za neslýchaný a že poslanci ti přímo maří
ovoce nynějšího zasedání. Čechové mají připra-
veno pilných návrhů na 200 a podají je, ne-
stane-li se změna ve smýšlení německých po-
slanců z Čech.
Němec
Čecho
Morava
Slezsko
Čechy
9
article
Dr. Uriel na odpočinek.
Dr. Uriel na odpočinek.
Z Vídně, 2. července. »Zeit« oznamuje, že
dr. Josef rytíř Uriel, šéf důstojnického sboru
vojenských lékařů a představený XIV. oduělení
v ministerstvu vojenství, generální vrchní štábní
lékař, po 50leté službě co nevidět odebéře se
na trvalý odpočinek a jeho nástupcem že stane
se lékař generálního štábu dr. Lyrcka cz,
čelný medik.
doktor
Uriel
Josef
rytíř
Lyrck
Vídeň
10
article
Všeněmci a ministr dr. Fiedler.
Z Vídně, 2. července. Němci, zejména
radikálové skupiny Wolfovy, zase osnují nový
útok na ministra obchodu dra.
Fiedlera. Jako ministr rakouský, troufal si,
což zajisté jest zločinem na soudu velkoně-
meckém, chrániti rakouský průmysl a obchod.
Vydal výnos vzhledem na boykot,
který se provádí v polských ze-
mích proti pruskému průmyslua
obchodu, ke všem obchodním komorám ra-
kouským a vyzval je, aby využily této
situace. Ve výnose tom se praví, že boykot
Poláků proti pruskému dovozu byl zosnován
následkem protipolské předlohy.
Co se nevyrábí v království polském, má
býti dováženo z Anglie, Rakouska a Amerikya
za tím účelem se zřídila informační kancelář ve
Varšavě. Zvláště namířen jest boykot proti stroj-
nímu hnojivu a proti zemědělským strojům. Dr.
Fiedler
Němec
Wolfův
Polák
Vídeň
Anglie
Rakousko
Varšava
11
article
Fiedler pak ve svém výnosu pokračuje: „Navá-
žou se styky také s továrnami na stroje v krá-
lovství českém. Hudebniny se uhradí publika-
cemi vídeňskými. Spolek lékárníků nechť omezí
dovoz německých chemikálií na minimum, ze-
jména nemají se dále odbírati minerální vody
z Německa. Tato konjunktura, pro ra-
kouský vývoz velmi příznivá, bu-
diž vykořistěna se vším urychle-
ním, dokud nynější ruch trvá v takové inten-
sitě. Kdyby se některým (rakouským), továr-
nám uvedených odvětví průmyslových podařilo
pevně zakotviti v pruském Polsku, mohly by če-
liti také později úspěšně konkurenci německé
říše. Proto se vyšlou neprodleně agenti, kteří
jsou znalí po stránce věcné i místní, nežli
akce polská ochabne, nebo najdou se
jiné zdroje. Také budiž učiněna náležitá rekla-
ma, též vyslány buďtež cenníky jazykem pol-
ským, vzorky atd.“ — Takový jest obsah taj-
ného důvěrného výnosu ministra
obchodu u každý nepředpojatý člověk, také
němečtí průmyslníci a vývozníci, doznají, že
jeví se v něm zájem o tom, aby boykotu pro-
vozovanému proti německé říši a proti Prusku
využitkováno bylo na prospěch průmyslu a vý-
vozu rakouského.
Fiedler
Prusek
Německo
Polsko
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(8. prosince 1793) odvedena večer na popraviště.
Tak skončil její život, který jí povždy byl jediným
krásným snem, na konec nejkrutější krvavou
skutečností.
13
article
Madame du Barry
Barr
14
article
Historik Claude Saint-André vydal právě v Pa-
říži novou knihu o poslední milence Ludvíka XV.
hraběnce Du Barry, v níž na základě dlouhých ar-
chiválních studií a neuveřejněných rukopisů líčí osob-
nost její zcela jinak, než placení literáti z tábora
jejího nepřítele, padlého Choiseula.
Inteligence a vřelé srdce vedly ji k mírnosti
proti všemu ukrutenství. Svého vlivu na krále po-
užívala jen k urovnání rozporů, přímluvě za milost
a zrušení rozsudků smrti, kde pak své moci nad stár-
noucím králem využila pro politické záměry, stalo se
tak, aby se zabránilo prolévání krve a byl způsoben
pád Choiseulův, bez něhož by bylo došlo k válce
s Anglií.
Byla dítětem chudých rodičů, přes to však do-
stalo se jí necbyčejně pečlivého vychování a když
v 15 letech opouštěla klášter, aby zi pokud možno
vlastní silou zabezpečila budoucnost, nebyla mladá
duše ještě dosti silna, aby odolala nebezpečím života.
Jako společnice vstoupila do domu staré dámy, Mme.
de Delay de la Garde a mladá, oslnivě krásná, vždy
čilá a veselá Jeanne byla hned obklopena zbožňo-
vateli, kteří využili jejího odvislého postavení. Dívka
nedovedla dlouho vzdorovati útokům, padla, musíla
opustiti dům a tím byl osud její zpečetěn. Dostal
se do jednoho z oněch modních salonů, jimž slouží
moda jen za vývěsní štít a když jí bylo dvacet let,
odešla k jistému „hraběti Du Barry“, jenž se zabýval
různými spekulacemi, domáhal se vojenských dodá-
vek a používal světlovlasé krásky jako vhodné pro-
střednice.
Byolela v rue de la Jussienne, ale nesmělost bý-
valé mamselky z modního závodu již zmizela, je již
velkou dámou, která vede velkou domácnost, Ri-
chelieu, kníže de Ligne a jiné přodní osoby ze spo-
lečnosti neostýchají se ji navštěvovati a všude se
Claud
Ludvík XV
Barr
Delay
jít le garde
Jeanne
Ri
Ligne
Anglie
rue jít le Jussienne
15
article
hovořilo jen o okouzlující ženě se smavými rtya
zářivýma očima. Když chtěla požádati Choiseula
o nějakou výhodu pro Jeana Du Barry, setkala se
s králem. Lebel, komorník panovníkův, tento „mi-
nistr bez portefeuille“, uvedl ji r. 1768 ke králi a dne
23. července téhož roku upravena vnější forma tím,
že „vdova po panu Jean-Jacques Gomardovi de Vau-
bernier“, jak se Jeanne ve svatební smlouvě nazý-
vala, provdala se za Viléma, bratra posavadního
svého přítele Jeana Du Barry.
Rok na to byla oficiálně uvedena ke dvorua
stala se hned středem života ve Versaillu. Choiseul,
jenž cítil, že se blíží nebezpečí, opíral se o princezny
a jejich dámy: u nich byla Du Barry jen „ta krea-
tura“, chtěli krále oženiti s arcivévodkyní, ale Je-
anne zůstala konečně vítězkou. Dámy strany mini-
sterské vypřáhly nejdříve a přešly k nové milostnici,
na niž posud pohlížely - opovržením a řada uděle-
ných milostí, jež Du Barry na králi vymohla, zí-
skala ji také přízeň obecenstva Spisovatelé seji
ujímali, princ z Condé pozval ji do Chantilly, král
zahrnoval ji něžnými pozornostmi a tak zaujala po-
koj, v němž kdysi vládla všemocná Mme, de Pom-
padour.
Barr
Jean
Gomard Vau
Jeanne
Vilém
Choiseul
jít pomnout
Chantilly
16
article
Roku 1770 padl konečně Choiseul a hraběnk
stala se všemohoucí. Po dobu její »vlády« je však
chování její bezvadné. Zabývala se především uměním
a literaturou. Pokládalo se za čest přečísti jí rukopis.
Delille předložil jí nejprve svůj překlad Aeneidya
Voltaire ji psal dopisy. Hraběnka nesledovala při
tom všem jen modu, nýbrž hověla vnitřnímu popudu.
Milovala knihy opravdu, ale především byla ženou,
milovala klenoty. Milovala také toalety a při tom
rozvíjela obraznost a vznešený vkus, prozrazující
umělecké nadání. Toalety její jsou mistrovské výtvory
harmonie.
Pouze šest roků trvala její doba. Smrtí královou
končí její moc, téhož dne ještě vypověděli ji ze
zámku. Anglie stala se jí novým domovem, ale za
revoluce nevydržela déle v cizině, nechtěla náležeti
k emigrantům a vrátila se do Francie. Brzy obrátila
na sebe pozornost revolučního hnutí. Roku 1793
stála před revolučním tribunálem jako »podezřelá«
a odsouzena k smrti. Dne 18. frimairu. roku 2.
Anglie
Francie
17
article
— Zajímavé ostrovy. Míti stálé bydliště, zdržo-
vati se tam a přece vlastně „nikde“ nebydleti, tako-
výto odpor není v Anglii nikterak nemožný. Do-
konce možno takto býti majitelem celého ostrova,
totiž Lundy Islandu, jenž na mapě Evropy zaujímá
zvláštní, ojedinělé postavení. Leží u vchodu bristolsk.
kanálu, jen devět mil od pevniny vzdálen a proto
náleží eo ipso k Anglii, ale otázku, v kterém správ-
ním obvodu nebo v které provincii leží, nemůže ní-
kdo zodpověděti. Topografové britské říše malý
ostrov přehlédli. Nenáleží nikam, je „nowhere“ a ná-
sledkem toho jest majitel Lundy Islandu na své půdě,
jež obsahuje 1047 akrů, neobmezeným samovládcem.
Nikomu neplatí daně, nikomu není poddán a nepři-
sluší k žádnému policejnímu nebo soudnímu okresu.
Míťa
Lund
Anglie
Evropa
Lund Island
18
article
To vše bylo líčeno růžovými barvami, když byl ne-
dávno ostrov veřejně na prodej a měl býti přířknuit
podavateli nejvyšší nabídky. Ale přes tyto lákavé
zvláštnosti dostoupily však nabídky jen 450.000 K
a to zdálo se posavadnímu majiteli za jeho klenot
málo, proto si jej ponechal t pyšným vědomím, že
„nebydlí nikde“. Nedaleko Lundy lslandu jest jiný,
s topografického stanoviska rovněž velmi zajímavý
britský ostrov a sice The Island of Ascensionv
Atlantickém oceáně. Zde nemá rovněž berní úřad,
policie ani soud žádného práva, neboť tento ostrov,
jak dekretuje klassifikace říše, není dle práva žád-
ným ostrovem, není vůbec zemí, nýbrž lodí. Jest ma-
jetkem britské admirality a ve všech listinách admi-
rality se uvádí jako loď a sice náležející k příslu-
šenství válečné lodi. Správa přísluší námořnímu dů-
stojníku a nejen mužstvo, které na ostrově koná
službu, podléhá stejným předpisům, jaké platí na pa-
lubě lodi, nýbrž předpisy tyto vztahují se do jisté
míry také na osoby civilní. Ačkoli mají pod nohama
pevnou půdu, nalézají se dle mapy generálního štá-
bu britské říše prece „na palubě“. Mořskou nemoc
snad dle předpisu dostati nemusejí.
Lund
Island