2
masthead
V Praze, ve středu dne 1. červencs,
Praha
4
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí, zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
K čislu 179,
Čislo v Praze za 21.
a na venkově za 4h
Předplacení
a inseráty
ijímá administrace
vrianské ulici,
Gčislo 3.
amhjestéž redakce
a expedice.
Praha
vrianský ulice
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z parlamentu.
Z Vídně, 1. července. Poslanecká sněmovna
pokračovati bude dnes v projednávání pil-
ných návrhů. Hned na počátku schůze
bude učiněn návrh na konec debaty, dále roz-
hodnuto o pilnosti návrhu posl. Malika ve pří-
čině událostí, které se sběhly ve Štyrském
Hradci, když posl. Hagenhofer přišel se sedláky
do university. Potom dojde na pilnost návrhů.
které souvisí s hromadnou vraždou,
spáchanou četnictvem na sedlá-
cích v Černichově. Soudi se, že po
prohlášení, které učiní ministr šl. Georgi o čet-
nících tamějších, bude pilný návrh při jat.
Na dnešek svolána jest konference
předsedů vládních stran k bar. Be-
ckovi. Tento chce napřed zkoumati terain, je-li
příznivý pro vyřízení úkolů, jež chce vláda mii
ještě v tomto zasedání odbyty.
Universitní trampoty.
Z Vídně, 1. července. »Zeit« oznamuje
na svůj vrub: Místodržitel v Štyrském Hradci
hr. Clary meškal ve Vídni a měl porady
s ministry Beckem, Bienerthem a Marchetem
o posledních událostech na štyrsko-
hradecké universitě. Vyložil, že jest
nemožno zachovati klid a pokoj ve studentstvu
prostředky dosavadními a přimlouval v se
za opatření ostřejší, prohlašuje, že
nebude-li dán souhlas s jeho názorem, ne-
mohl by nésti zodpovědnost za
další vývoj věcí. Mezi opatřeními těmi
nalézá se také všeobecná zápověď no-
sení barevných stuh a odzna ků
spolkových na universitě. Bar. Beck
měl ve věci té včera večer dlouhou poradu
s poslanci křesťanskolsociálními.
Malik
George
Claro
Beck
Bienerth
Marchet
Vídeň
Štyrský Hradec
poslanecký sněmovna
7
article
Nadporučíkem ztýraný sluha-voják.
Z Vídně, 1. července. V poslanecku sně-
movně bude dnes podán dotaz o této přihodě
v Salcpurku. Nadporučík 41. dělostře-
ieckého pluku Alexi bil a týra
svého sluhu-vojáka Seckauera a
stýral ho posléz tak, že tento musi
býti dopraven do nemocnice. Obyve
telé domu, ve kterém Alexi bydlil, věděli o ty-
rání tom již několik neděl. Pozastavovali se
často nad hlukem, který zazníval z bytu nad-
poručíkova. Myslili vždy, že se tam snad vlou-
pali zloději. Teprve když domovnice spatřila vo-
jáka krvácejícího z nosu a uší, an stojí celý
poděšený na schodech, tázala se ho, co jest mu.
On vypravoval, že 1o nemilosrdně nadporučík
ztlcukl. Poněvadž tento v noci několikrát potře-
boval čerstvé vody a vojín tak rychle nepřišel.
jak si pan nadporučik přál, uvázal Alex
na tělo svého sluhy špagát, provlékl
tento dírou do dveří, vedoucích ze světnice do
kuchyně a druhý konec upevnil na své posteli.
Potřeboval-li vojáka, zatáhl jenom
za provaz. Oběť svoji opět a o pět
ztloukl surově bičem, mnohdy do té
míry, že záda vojír ova i nohy byly od ran tak-
řka do modra a hněda zbarveny, jsouce pokryty
nesčíslnými stvrdlinami a boulemi. Levé o ko
mu úplně oteklo. Na zadní část
hlavy měl krvavé boule. Když se do-
movnice ho tázala, proč se nehlásí k raportua
nestěžuje si na surového oficíra, odpověděl jí
že se bojí, jelikož mu nadporučík po-
hrozil zastřelením, zmíní-li se někde
o tom. V noci na včerejšek opakovaly se suro-
vosti nadporučíkovy. Když pak včera odpoledne
sluha v čas nepřinesl boty důstojníkovi, A ler
počal zuřiti ztlouklho bičem tak.
že tento prchl. Domovnice na to odebrala
se na policii a pak na velitelství, kde véc prostě
udala.
Alex
Vídeň
Seckauer
8
article
K procesn Sičynského.
K procesn Sičynského.
Ze Lvova, 1. července. O půlnoci vynesl
porotci rozsudek v procesu Sičynského. Soud
vyhověl obhžjcům, připustiv eventuální otázku
na zločin zabití. Porotcové sice přisvědčili jedno-
myslně ke hlavní otázce na prostou vraždu.
projevili však svoji rozmyslnost v tom, že vy
loučili úmysl úkladný z otázky viny
a uznavše Sičynského vinným toliko zločinem
prosté vraždy. Jakkoliv nemohlo to míti žádného
účinku na trest smrti, přece byla tím dán
možnost, navrhnouti proň milost
Skutečně se proslýchá, že soud se usnesl do-
poručiti Sičynského milosti pa-
novníkově. Porady o tom se zúčastnil také
státní žalobce a také dal zajisté k tomu souhlas.
Umírněnost, se kterou si počínali všichni či-
nitelé při procesu tom ýnedostatek jakékoliv
vášnivosti, kteráž by nebyla ani s podivením
při tak velikém rozechvění, ovládajícím četné
mysli v této věci, bude míti za následek, že
proces ten nebude míti v zápětí
žádné nové roztrpčení. Členové rodiny
Sičynského, když vyhlášen byl rozsudek, pro-
volali »slávu«. Asi šedesát ruských studentů vy-
provodilo členy rodiny po skončeném procesu do
bytu, který se nalézá nedaleko místodržitelské
budovy. Demonstrace se žádné neudály.
Sičynský
Lvov
9
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního věstníku.
10
article
Z Vídně, 1. července. (K. k.) »Wiener Zeitung«
uveřejňuje finanční zákon na rok 1908, dále
zákon ve příčině použitelnosti dílčích dlužních
úpisů půjčky, jež uzavře město Víden
v obnosu 360 milionů korun, k zúročitelnému uklá-
dání kapitalů nadačních, popilárních a pod. —
»Wiener Zeitung« oznamuje: Císař propůjčil cvičné-
mu učiteli na ústavu ke vzdělání učitelů s něme-
ckým jazykem vyučovacím v Praze, Janu Schnei-
derovi, odcházejícímu do vyžádané trvalé výslužby,
zlatý záslužný kříž s korunou. — Ministerstvo
v nitra schválilo změnu společenstevních stanov,
usnesenou dne 2. dubna a 15. listopadu 1907 valný-
mi hromadami akcionářů »Děčínské akc iové
knih- a kamenotiskárny, dříve August
Hampl v Děčíně«.
Schnei
Hampl
Vídeň
Praha
Děčín
Wiener Zeitung
Wiener Zeitung
11
article
Nový předpis o vojenské čestné radě.
Z Vídně, 1. července. (K. k.) »Fremdenblatt«
sděluje: Jak se dovídáme, bude co nejdříve vydan
nový předpis o řízení čestné rady, kte-
rýž byl císařem právě schválen. Tím provádí se
oprava, vyhovující mnohému modernímu směru doby,
která vyžadovala četných studií a vyjednávání, oprava,
která vyhovuje různým přáním, projevovaným jak
v armádě, tak v obyvatelstvu, jež se za jedno cítí
se zdarem armády. Důležitou změnou jest zřízen
čestné rady z povolání. Všecka usnesení
čestné rady, ať jsou učiněna kdekoliv, budou na
příště, jestliže proti nim bylo podáno odvolání, při-
kázána k opětnému prozkoumání a usnesení čestné
radě z povolání, jež bude vykonavati svůj úřad
v sídle říšského ministerstva vojenství.
Odvolání má se podati písemně do 14 dní po
doručení usnesení čestné rady. Druhá podstatná no-
vota spočívá v rozšíření práv hájení. Obhájci bude
na příště ve všech stadiích řízení dovoleno nahléd-
nouti do spisů, jakož i dostaviti se do konference
důstojníků. Též dosavadní obmezení ve volbě ob-
hájce dle šarže a druhu zbraně v novém předpisu
je zrušeno. Tím projevuje se oprava, vyhovující pod-
statě práva moderního, kterážto oprava poskytuje
výhody, jak obviněnému, tak i jeho obhájcům. Ne-
Vídeň
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Manželství u Indiánů.
Za podpory Pierponta Morgana bude nyní v Ame-
rice vydáno velké dílo, v němž budou vylíčeny ži-
vot, mravy a obyčeje Indiánů, jejich dějiny i vznik
jejich řečí a sice jedním z nejlepších znalců indián-
ského života Eduardem Curtisem. Dílo toto, obsahu-
jící více než tisíc fotografií, odstraní mnohé staré
předsudky o světovém a životním názoru rudého
muže a v obšírné předmluvě, sepsané Rooseveltem,
poukazuje president na význam této velké práce
která jaksi jako pomník vymírajícímu plemeni ame-
rických praobyvatelů má pro bádání neobyčejnou
cenu.
Zvláštní zájem budí, co Curtis sděluje o manžel-
ském životě u lndiánů, jak nyní uveřejňuje »World
Magazine«. Vypravuje o náčelníku Apsaroků, jenž
jako zástupce svého kmene přišel před senátní ko-
misi a kterého učenec již znal z doby svého pobytu
na západe. V obrazném proslovu k americkým se-
nátorům uvedl starý náčelník také staré obyčeje
manželství, které se u rudochů udržely v platnosti o
šerého davnověku. Starý zákon pokládá mnohoženství
za něco samozřejmého a za nutnost u národa, jehož
mužové vidí největší čest v tom, aby padli v mla-
dých fetech na válečné stezce a raději umírají v plné
mužné síle, než by skončili život jako starci.
Ale sláva vátečníka neměří se dle počtu žen,
které měl, nýbrž dle počtu žen odmítnutých, od
nichž se odloučil. Míti silné srdce, jest nejvyšší sna-
hou Indiána a nic nemůže lépe utužiti odvahu, se-
bezapření a sílu vůje bojovníka, než odloučení o
ženy, kterou celou duší miluje. Proto nemluví mu-
žové, kteří vynášejí vlastní čest, o počtu žen, jež jim
náležely, nýbrž o počtu žeh odmítnutých. Stařičký
načelník uvedl před senátní komisí s hrdostí deset
žen, od nichž se odloučil, ale Curtis vypravuje, že
měl 19 žen, z nichž jen jediná sestárla po jeho boku.
Indián
Morgan
Curtis
Roosevelt
Apsaroka
Míťa
ame
World magazín
13
article
»Seděla při tom, když vyprávěl o jiných a v jejích
očích zářila láska, která by každého muže učinila
šťastným. Nezapomenu nikdy na vznešený tón hlasu,
jímž náčelník tehdy pravil, položiv jednu ruku na
mé rameno a druhou na rameno své ženy: »Nikdy
jsem nepronesl k některé z těchto žen hněvivého
slova.« Druhého dne mne navštívil v táboře a sdělil,
že má jíti do Washingtonu, aby promluvil s velkým
bílým otcem Byl šťasten, neboť doufal, že bude moci
mnoho dobrého dosáhnouti pro svůj lid. V očích
jeho ženy však ležel hluboký smutek a pravila s vý-
čitkou: »Nemiluješ mne již jako dříve, sice bys ode
mne na tak dlouho neodcházel; mluvíš-li o cestě.
zračí se štěstí v tvé tváři a v srdci tvém nedlí žádny
smutek.«
V dřívějších desítiletích, kdy Indiáni byli ještě
lovci a bojovníky, nikoli bezmocnými svěřenci státní
správy, měli všichni udatní bojovníci několik žen,
jichž nabyli námluvami nebo lupem a náležela
k tomu celá odvaha muže, aby je pak odmítli. Ale
vždy musila žena odejíti a muž nesměl učiniti pokus,
aby ji zadržel, nechtěl-li na sebe uvaliti hanbu a
opovržení. Býti koupena bylo ctižádostí každě dívky
a čím vyšší byla cena, tím větší čest. Po celý život
honosila se pak žena vysokou cenou, jakou zal ni
muž obětoval a se shovívavým úsměvem mluvilao
těch, za něž byl dán jen poloviční počet koní.
Indián
Washington
14
article
Ke starým mravům náleželo také, že mužové
v první noc válečného tažení u ohně v táboře vy-
kládali o svých milenkách a dotvrzovali svál Jlíčení
tím, že předložili upomínky a milostné dárky. Mnohý
milostný dárek, jenž pak koloval kolem ohně, byl
majetkem některého válečněho soudruha, jenž seděl
při tom a mlčky naslouchal. Ukázati hněv a rozhoř-
čení bylo pod důstojností klamaného, naopak se od
něho očekávalo, že dokáže sílu svého srdce, že
droha, jenž potají dobyl jeho ženy, zvolí si za
přítele a že při návratu řekne své manželce: »Mi-
luješ onoho muže, musíš jíti k němu«. S ní však
přecházela také většina majetku, nabytého za trvání
manželství, na nového manžela.
Z jara obyčejně kradli bojovníci ženy svým
sousedům. Muž oznámil, že chce ukrásti ženu a žá-
dal spolubojovníky, aby jej provázeli. Vigvam ženy,
jež měla býti ukradena, byl pozorován, ale nikdo
nevešel, dokud u ní nebyl její manžel. Pak vešel
uchazeč a pravil k ženě, že přišel pro ni. Manžel
nehnul ani brvou a řekl prostě: »Přišli k vůli tobě,
mé srdce jest silno, jdi!« To bylo jeho chlouboua
jedinou pomstou, dokázal, že duše jeho byla silna.
Jlíčení
15
article
Běda však tomu, kdo by se byl snažil přemlouvati
ženu, aby zůstala. Potupa a opovržení jej stihlya
celý kmen pokládal se za zneuctěna takovýmto pří-
slušníkem. Bojovník, jenž zvěděl o tajném poměru
své ženy k jinému muži, mičel a čekal na nejbližší
velkou slavnost. Pak v největším slavnostním ve-
selí vyvolal jméno sokovo, zavolal svou ženu a do-
nutil oba, aby vešli do okruhu shromáždění. A před
celým kmenem pak manžel zvolal: »Má žena byla
nevěrná. Miluje tohoto muže. Mé srdce je silno —
dávám mu jí. Ať jsou šťastni.-
— Střelba bez hluku. Dle zprávy z Nového Yor-
ku konal Hiram Percy Maxim v pondělí první veřejné
pokusy se svou bezhlučnou střelnou zbraní a sice
v místnostech společnosti pro ochranu zvírat, která
se živě zajímá o Maximův vynález, ježto přátelé
zvířat již dávno hledají způsob, jímž by se docílilo
rychlého a tichého usmrcení zvířat ve velkých jat-
kách. Nyní poráží se hovězí dobytek ranou kladi-
vem, ale tento způsob jest málo bezpečný a často
bývá dosti ukrutný. Při zmíněných pokusech podařilo
se vynálezci nové zbraně prostřeliti dvě knihy, do-
hromady šest palců tlusté, aniž by ve vedlejším po-
koji bylo slyšeti co ňného, než náraz kohoutku. Do
dvou nebo tří měsíců hodlá Maxim předložiti vojen-
ské komisi pušku, málo se lišící od nynějšího mo-
delu, při níž bude zmírněn dokonce i hluk, nárazem
kohoutku způsobený. Průbojná síla nové zbraně jest
o deset procent menší než u dosavadních střelných
zbraní. Bližšího nesdělil Maxim o svém vynálezu
ještě nic, poněvadž v některých zemích nebyla posud
vymožena patentní ochrana. Tvrdí, že německá vláda
s ním navázala v té věci stýky a sice pomocí jistého
sprostředkovatala
Hiram Percy
Maximův
Maxim
Nový Yor