ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 423bd590-770d-11dc-952e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 13 celkem · entity: person 55, place 29, org 8
1 article
měně důježilě jesl ustanovení; vydaně za Uím Kčelem, aby rozhodování soudcovské bylo svobodné a prosté všeho vlivu, že rozsudek čestné rady má býti vyne- sen na příště tajným hlasováním. Ve všem tom spo- čivá zřejmé a patrné rozšíření právn ochrany, posila záruk, že řízení čestně rady bude se konati s největší svědomitostí a objektiv ností. Zároveň s touto opravou řízení čestné rady přináší nový předpis též modernisování otázky soubojové, jakáž byla připravena již výnosem o souboji z r. 1901 a to v tom směru, aby vyřizování čestných afér mezi důstojníky zbraní bylo, pokud možná, omezeno. Nový předpis, jenž nabude platnosti již 1. října t. r., nedotkl se ještě pouze jediné příkrosti, totiž, že aktivní důstojník, je-li uznán vinným, pozbývá zaopatření. Toto trestní ustanovení, dotýkající se velice těžce zvláště důstojníka staršího, nemohlo býti v rámci nového předpisu odstraněno. Jeho změna je ponechána pro novelu k nynějšímu záko- nu o zaopatření, se kterou, jak se očekává, nebude již dlouho otáleno. Na všechen způsob zna- mená nastávající oprava cenné modernisová- ní vojenského čestného kodexu.
Uí
2 article
Žádná schůze cara s německým císařem. Z Berlína, 30. června. (K. k.) „Wolfova kancelář“ oznamuje z Petrohradu: „Rěč“ sděluje, že nastávající schůzka německého císaře s carem bu- de se konati na Baltickém moři koncem tohoto týdne. Iniciativa vychází prý se strany ně- mečké. K tomu podotýká „Wolfova kancelář“: Něme- ckému velevyslanectví není o tom ničeho známo. Dle našich zpráv jsou údaje ruského listu úplně bez- podstatny. Lodní cesta Baltické moře—Černé moře. Z Petrohradu, 30. června. (K. k.) Dle zpráv listů byl předseda dumy na zejtřejší odpoledne povolán do Petěrhofu, aby podal carovi zprávu o činnosti dumy. — Ministr dopravy vyslal komisi do Důna- burgu a Rigy, aby prozkoumala západní Dvinu po stránce paroplavební. Komise má vypracovati plán paroplavebního spojení Dviny s Dně- prem, kteréž má býti první etapou zamý- šlené lodní cesty Baltické moře—Černe moře. Z francouzské sněmovny. Z Paříže, 30. června. (K. k.) (Poslanecká sněmovna.) Ministr vyučování Doumergu podává osnovu zákona, dle které má na místě členů vyšší rady pro veřejné vyučování pře- vzíti stát zodpovědnost za chyby, jež se staly ve vy- konávání úřadu, kdyby otcové rodin podali stížnost. Sněmovna pokračuje pak v rokování o osnově daně z příjmů.
Wolfův Berlín Petrohrad baltický moře Černá moře Důn Dvina Paříž Nout poslanecký sněmovna
3 article
Nová srbská vláda. Z Bělehradu, 30. června. (K. k.) Vládní strana zmocnila staroradikály Velimiroviče. Milo- savljeviče a Milovanoviče, vyhlídnuté pro sestavení nového kabinetu, aby zejtra zahájili vyjed- návání s mladoradikály za účelem dosažení kompro- misu. Z ruské říšské dumy. Z Petrohradu, 30. června. (K. k.) V dnešní tajně schůzi večerní projednávala duma dvě předlohy ministra vojenství ve příčině povolení pro- středků na dopinění zásob a materialií na stavbu budovy za tím účelem a pak prostředky na vyzkoumání strategických cest v zá- padním území pohraničním. Sněmovna povolila první předlohu s úvěrem 92 milionů a druhou s úvěrem 98.000 rublů.
Milovanovič Bělehrad Petrohrad Mila
4 article
Z norského parlameniu Z Kristianie, 30. června. (K. k.) Ve storthingu interpeloval rektor Gundesen státního ministr Knudsena ve příčině řeči, kterou pronesl státní mi- nistr na anglické admirálské lodi „King Edvard VII. na hostině, uspořádané admirálem Beressonem. Pra- vil v řeči té, že Norsko, kdyby nastaly zá- pletky, by spoléhalo na národ angli- cký. Státní ministr Knudsen odpověděl, že tím chtěl jenom vyjádřiti, jak by se Norsko postavilo za nějakého možného sporu budoucího. Jestliže lod- stvo jednoho ze států, podepsavších smlouvu o inte- gritě, navštíví Norsko, a má-li za tuto návštěvu po- děkovati, jest přirozeno, že při tom řekne, že Norsko ve případě nějakého konfliktu spolehne na tuto zemi. Nechtěl tím říci, že Norsko chce spoléhati více na Anglii, nežli na jiné státy, podepsavší smlouvu integritě. Byl by stejně mluvil, kdyby bylo Norsko navštívilo loďstvo německé nebo ruské, nebo fran- couzské. Gundesen prohlásil, že je odpovědí stát- ního ministra uspokojen a vyslovil naději, že tato událost bude míti za následek, že na příště žádný norský státník se nevysloví o zahraničních poměrech politických, neuváživ dříve přesně výroků svých. Události v Marokku. Z Tetuanu, 29. června. (K. k) V mešitě byl čten list Muleje Hafida, ve kterém vyslovuje městu díky za to, že jej zvolilo sultánem a ve kterém žádá, aby byla do Fezu vyslána deputace, která má odevzdat dar 500.000 peset. Z Uezzanu, 30. června. (K. k.) Šerif Achmed dal několik židů uvrhnouti do vězení, protože odepřeli vydati mu svá zaručená majetková práva. Jednání šerifovo vysvětluje se odnětím ochrany a renty, kte- rouž mu dosud Francie poskytovala
Knudsen Beresson Šerif Achmed Kristiania Norsko Anglie Maroko Tetuan Uezzan Francie King Edvard
5 article Státní převrat v Persii.
Státní převrat v Persii. Z Londýna, 30. června. (K. k.) Dolní sněmovna. Státní tajemník Grey odpovídaje na dotaz o nepokojích v Teheranu sdělil, že několik osob hledalo útočiště na britském vyslanectví, a při tom se zmínil o tom, že šach postavil nedaleko vyslanectva vojsko — nepříslušné to jednání, proti kte- rému britská vláda podala pro- test a které mělo za následek výměnu dopisů s vládou perskou, protože uprchlíci nemohou bez závazných záruk pro jejich osobní bezpeč- nost býti zůstaveni sami sobě. Z provincií došly zprávy o nepokojích, všecky však souhlasí v tom, že cizincům nebezpečí nehrozí. Dillon se tázal, zdali vláda přijme slovo šachovo za rukoje m- ství, načež státní tajemník Grey odpověděl, ž se o tom uvažuje, jaké záruky mají býti žádány.
Dillon Persie Londýn Dolní sněmovna Grey
6 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Wolf, Drtina, Masaryk. Maluje-li „Čas? ornamenty kolem kaňky poslanců profesorů Ma- saryka a Drtiny, nebude kaňka o nic krásnější Ani jubilejní citát z Maxe Burekharda o „mož- nosti přesvědčení“ Josefa Ungra, císařem prý uznané, nevymluví a nevypře zbrklost, jaké se oba pánové dopustili svým hlasováním pro Wol- fovu resoluci o německé akademii. Žádné dekla- mace obou statečných zástupců národa neza- temní pravý stav věci, třeba se na sjezdu pokro- kové strany po Drtinovi o to pokoušel také Ma- saryk. Výklad prof. Masaryka o prospěchu, jaký realistické hlasování přinese českému nároku na ryze českou akademii umění, jest naprosto ne- přijatelný, mohlo by se říci nerealistický, to jest, věc nevystihující. Praví-li prof. Masaryk, že nás Němci i v tomto případě musejí nutit, aby naše Akademie umělecká byla česká, je to prostě jeden z jeho obvyklých paradoxů. Nebot je-li pan profesor skutečně tak informován o věci, jak by měl býti, pak ví, že není reso- luce Wolfova míněním rozhodujících kruhů ně- meckých o otázce pražské akademie umění.
Wolf Drtina Masaryk Burekhard Ungr profesor Němec Wolfův Ma profesor Ma akademie uměný
7 article
Němci nás nenutí k české akademii, Němci ne- chtějí svou vlastní akademii v Pra- ze, poněvadž na ni naprosto nedostačují žád- ným směrem. Náruživí zastanci principu náro- nostního dělení v keždém ohledu, naši Eppin- grovci, tváří se hluchými vůči naší argumenta o nemožnosti a kulturní nepřípusv- nosti národnostně smíšené uměle- cké školy a stojí s největší urputností na jmenování dalších německých profesorů na do- savadní c. k. akademii, na provedení utrakvismu do posledního puntíku, hlavně proto, že tím ničí českou kulturní državu a zohavují Akade- mii, jejíž utrakvismus až do prof. Thiela byl utrakvismem takřka jenom dle jména. Brániti ze všech sil jmenování německých profesorů na dosavadní akademii, to jest jedině správným českým postupem. Resoluce Wolfova se neusku- teční, poněvadž Němci nemají ani profesorů an žáků, poněvadž nemají svého specifického uměn v Čechách, neboť první shon o něm ozval se současně s cinkotem císařských dukátů na Mo- derní Galerii. Němci nás tedy nenutí ve smysl paradoxní ironie Masarykovy k české akademi a naši realističtí profesoři sami nejednají upřím- ně, když tvrdí, že hlasujíce pro Wolfovu reso- luci, hlasovali pro požadavek obecné kultury
Němec profesor Thiel Wolfův Masarykův Čechy
8 article
Tolik známosti mají o situaci umění v Čechách aby věděli, že by Wolfova akademie byla nej- směšnějším monstrem, o němž správného pojmu nabude každý návštěvník Thielova oddělení na výročních exposicích akademie. Není tudíž je- jich hlasování žádným kulturním činem, nýbrž spíše protikulturním. Proč se tedy odbodlali — podle ujištění prof. Masaryka — po zralé úvaze k této demonstraci, která posici strany v české veřejnosti tak citelně poškozuje? Pro — „dobrou pověst“ realismu mezi Němci za hranicemi K témuž účelu sloužila i t. zv. „solidarita“ s ně- meckými studenty. Pro krásu pósy? Pro pů- vab živého sousoší Wolf-Masaryk-Drtina? „Náš čin byl činem kulturním,“ hlásá p. prof. Drtina a pokračuje: „V Rakousku bude lépe, promě- ní-li se dnešní národnostní půtky a třenice o ušlechtilé zápolení na poli kulturním. A právě Němci měli by si vzpomenouti ušlech- tilých idejí svých velikánů Kant a Herdera, měli by pochopiti vý- znam kulturního činu, zříci (llli se své hegemonie a panovačno st a nebrániti kulturnímu vývoji ne- německých národů.“ Tohle povídá dr.
Wolfův Thielův profesor Masaryk Němec Wolf Drtina Kant Herder Čechy Rakousko
9 article
Drtina Karlu Heřmanu Wolfovi? Za Drtinův a Masarykův hlas a kulturní čin sřeknou se Němei své hegemonie a panovačnosti? Že by tomu vě- řila česká veřejnost, nemyslí ovšem ani jeden ani druhý z obou českých filosofů-politiků! Tvrdí-li však pánové tito, že Němci v Rakousku kdy upustí od své hegemonie a panovačnosti že kdy národnostní boje budou v Rakcusku na- hraženy ušlechtilým jakýmsi zápolením, potom buď tvrdí opak oprávněného ponětí o této záleži- tosti, aneb nemají správného ponětí c ní! Kate- gorickým imperativem Němců není Kantův im perativ, nýbrž Bismarckův a Mommsenův, víra, že by někdy od něho upustili, je směšná. Budcu jej prováděti do té doby, dokud nenastane ta- ková situace mezinárodní, která jim v tom za brání. Kdo není c tom přesvědčen, tomu schází smysl pro vážnost situace a celé budoucnosti národní. Národové v Rakousku ani v moci ne- mají, zastaviti své národní boje. — Výsledek včerejší doplňovací volby sně- movní. Z odevzdaných 9207 hlasů obdrželi: kandidát národní strany svobodomyslné dr. V ej- var 3831, kandidát strany národně-sociální Choc 4022 a kandidát strany sociálně-demo- kratické Jaroš 1257 hlasů. 73 hlasy byly neplatně. Protože žádný z nich nedosáhl nad- poloviční většiny hlasů, jest nutnou druhá volba.
Drtina Heřman Wolf Drtinův Masarykův Němec Kantův Bismarckův Mommsenův doktor Jaroš Rakousko
10 article
— K manifestační slavnosti klerikální v Pro- stějově připomínáme, že se jí zúčastnil činně též poslanec říšský p. dr. Vrtal, zvolený jako kandidát strany lidové. Vítal přítomné jmenem svých voličů, ač voliči jeho mu dali i makavým způsobem na jevo nelibost svoji, když se ubíral na místo slavnosti. Zmíněný poslanec jest čle- nem městské rady, která se výslovně usnesla nezúčastniti se této klerikální slavnosti. — Osobní. Nadporučík pěš. pluku č. 91 Jiří Sychrava byl jmenován prozatímným revírním inspek- torem XI. hodn. třídy ve stavu c. k. bezpečnostnl stráže v Praze. — Úmrtí. V úterý dne 30. června t. r. zemřel v Praze pan Josef Svoboda, soukromník,v 80. roce věku svého. Pohřeb konati se bude ve čtvr- tek dne 2. července t. r. o 10. hod. dopol. z ústřední síně na břbitovech olšanských.
doktor Vrtal Sychrava Svoboda Praha Olšanský
11 article
— Veřejná schůze poštovních a telegrafních zři- zenců. Přes 2000 poštovních a telegrafních zřízenců shromáždiio se v neděli 28. června o 4. hodině od- poledne v sále plodinové bursy pražské, by vyslechli zprávy jednotlivých delegátů o nynějším stavu dávno slibované a dávno nutné úpravy materialních svých poměrů. Schůze měla průběh dosti bouřlivý a bylo patrno, že zřízenci, s nimiž prohlásili se úřadníci solidárními, má dosti již stálých slibů a žádá konečně také jednou skutky. Když zvoleni byli do předsedni- ctva pp. Fišer, Šesták a Prokop, ujal se nej- prvé slova předseda pan Fišer, který nastíniv situaci, akcentoval, že dosavadní kroky minuly se účinkem a že doba nynější vyžaduje, by požadavky zřízenců byly konečně také splněny. Jménem obchodní a živ- nostenské komory pražské pan poslanec Krejčík žádá, by zřízenectvo zachovalo rozvahu, poukazuje, že obchodní komora, řemeslnicko-živnostenská beseda i obchodnictvo doposud hleděly vždy k tomu, by po- žadavky poštovního zřízenectva byly splněny a zmí- ňuje se o akcích v ohledu tom podniknutých. Pošta rakouská jest aktivní, netřeba tudíž čekat na příjmy nové, ale výlohy krýti z příjmů stávajících. Na dele- gaci záleží, by u ministerského předsedy bar. Becka prosadila, by spravedlivé požadavky poštovních a telegrafních zřízenců byly proraženy a uskutečněny.
Fišer Šesták Prokop Krejčík Beck
12 article
Obchodní komora si přeje, by přání tomuto vyšlo se co nejdříve vstříc, ne-li, spadá zodpovědnost za vzniklé důsledky na vládu; obchodnictvo zachová zřízenectvu i na dále plné, zasloužené sympatie. Ke konci žádá, by zřízenci s konečným rozhodnutím ještě nějaký čas sečkali. Za městskou radu král. hlavního města Prahy pan kontrolor Slavík doporučuje setrvání na půdě zákona. Městská rada chce požadavky poštovního zří- zenectva dle všech svých sil podporovati a přeje jednání plný zdar. Pan Dvořák poukazuje na trudné postavení sluhů, pan oficiant Bergman praví, že postavení úřadníků není o nic lepší onoho zřízenců a prohlašuje jménem spolku českých oficiantů plnou solidaritu. Pan poštmistr Veselý promlouvá o ne- snesitelných poměrech neerárních poštmistrů a sluhů, žádá poslance, aby se zasadili, by úprava započala od zřízenců neerárních a ostře odsuzuje, že k zlepšení poměrů zřízenců má přispěti — alkohol. Když pro- mluvil ještě pan asistent Husák, přítomní posianci a četní delegáti, byla navržena resoluce zamítnuta a ministerskému předsedovi bar. Beckovi a ministru obchodu dru. Fiedlerovi zaslán telegram, v němž žádá se brzké upravení neudržiteluých poměrů. — V zájmu advokátních a notářskýchi úřadníků.
Slavík Dvořák Bergman Veselá Husák Beck Fiedler Praha městský rada král
13 article
Zemská jednota advokátních a notářských úřadníků v král. českém zjistila v několika případech, žev Praze i u venkovských okresních soudů z nedostatku dobrých sil vysílány jsou k intervenci při úkonech exekučních nezletilé osoby, někdy ani do stavu ad- vokátního úřadnictva nepřináležející a k úkonům tak důležitým naprosto neschopné a že tyto osoby okres- ní soudy k intervencím bez průkazu zletilosti při- pouštějí. Zjev tento dávno již vyžaduje náležité úpra- vy poměrů advokátního úřadnictva a potvrzuje nedo- statek kvalifikovaných sil, který dnes již v advo- kátních kancelářích i jinde jest pociťován. Jednota domáhati se bude u vrch. zemského soudu v Praze, aby obnoveno bylo nalizení, vydané svého času k její žádosti, kterým se ukládá okresním soudům přísná kontrola, aby zabráněno bylo nešvarům, jimiž trpí nejen úřadnictvo, nýbrž i občanstvo, právo své u sou- du hledající. Upravení hmotných a služebních po- měrů advokátního úřadnictva stalo se dnes požadav- kem spravedlnosti a lidskosti. Jest nepochopitelno, že ve službách obhajců spravedlnosti — justice — tak těžko a bezvýsledně lze se dovolávati = sprave- dlnosti. — Odbor Jedoty samosprávných úřadníků pre bývalý kraj jičínský pořádá v neděli dne 5. července 1908 v Železnici přátelský sjezd s následujícím po- řadem: 1. Dopoledne o 10 hod. zahájení sjezdua přednáška z oboru české samosprávy. 2. Společný oběd v lázeňském hotelu. 3. Vycházka do krásného okolí. 4. Společná přátelská zábava. — Cestujícím listky okružními. Český zemský svaz ku povznesení návštěvy cizinců v království če= ském v Praze seznal při několika příležitostech, že
Praha Český zemský svaz