1
article
měně důježilě jesl ustanovení; vydaně za Uím Kčelem,
aby rozhodování soudcovské bylo svobodné a prosté
všeho vlivu, že rozsudek čestné rady má býti vyne-
sen na příště tajným hlasováním. Ve všem tom spo-
čivá zřejmé a patrné rozšíření právn
ochrany, posila záruk, že řízení čestně rady
bude se konati s největší svědomitostí a objektiv ností.
Zároveň s touto opravou řízení čestné rady přináší
nový předpis též modernisování otázky
soubojové, jakáž byla připravena již výnosem
o souboji z r. 1901 a to v tom směru, aby vyřizování
čestných afér mezi důstojníky zbraní bylo, pokud
možná, omezeno.
Nový předpis, jenž nabude platnosti již 1. října
t. r., nedotkl se ještě pouze jediné příkrosti, totiž,
že aktivní důstojník, je-li uznán vinným, pozbývá
zaopatření. Toto trestní ustanovení, dotýkající se
velice těžce zvláště důstojníka staršího, nemohlo býti
v rámci nového předpisu odstraněno. Jeho změna
je ponechána pro novelu k nynějšímu záko-
nu o zaopatření, se kterou, jak se očekává,
nebude již dlouho otáleno. Na všechen způsob zna-
mená nastávající oprava cenné modernisová-
ní vojenského čestného kodexu.
Uí
2
article
Žádná schůze cara s německým císařem.
Z Berlína, 30. června. (K. k.) „Wolfova kancelář“
oznamuje z Petrohradu: „Rěč“ sděluje, že nastávající
schůzka německého císaře s carem bu-
de se konati na Baltickém moři koncem
tohoto týdne. Iniciativa vychází prý se strany ně-
mečké.
K tomu podotýká „Wolfova kancelář“: Něme-
ckému velevyslanectví není o tom ničeho známo. Dle
našich zpráv jsou údaje ruského listu úplně bez-
podstatny.
Lodní cesta Baltické moře—Černé moře.
Z Petrohradu, 30. června. (K. k.) Dle zpráv listů
byl předseda dumy na zejtřejší odpoledne povolán
do Petěrhofu, aby podal carovi zprávu o činnosti
dumy. — Ministr dopravy vyslal komisi do Důna-
burgu a Rigy, aby prozkoumala západní Dvinu po
stránce paroplavební. Komise má vypracovati plán
paroplavebního spojení Dviny s Dně-
prem, kteréž má býti první etapou zamý-
šlené lodní cesty Baltické moře—Černe
moře.
Z francouzské sněmovny.
Z Paříže, 30. června. (K. k.) (Poslanecká
sněmovna.) Ministr vyučování Doumergu
podává osnovu zákona, dle které má na místě členů
vyšší rady pro veřejné vyučování pře-
vzíti stát zodpovědnost za chyby, jež se staly ve vy-
konávání úřadu, kdyby otcové rodin podali stížnost.
Sněmovna pokračuje pak v rokování o osnově daně
z příjmů.
Wolfův
Berlín
Petrohrad
baltický moře
Černá moře
Důn
Dvina
Paříž
Nout
poslanecký sněmovna
3
article
Nová srbská vláda.
Z Bělehradu, 30. června. (K. k.) Vládní strana
zmocnila staroradikály Velimiroviče. Milo-
savljeviče a Milovanoviče, vyhlídnuté pro
sestavení nového kabinetu, aby zejtra zahájili vyjed-
návání s mladoradikály za účelem dosažení kompro-
misu.
Z ruské říšské dumy.
Z Petrohradu, 30. června. (K. k.) V dnešní tajně
schůzi večerní projednávala duma dvě předlohy
ministra vojenství ve příčině povolení pro-
středků na dopinění zásob a materialií
na stavbu budovy za tím účelem a pak
prostředky na vyzkoumání strategických cest v zá-
padním území pohraničním. Sněmovna povolila první
předlohu s úvěrem 92 milionů a druhou s úvěrem
98.000 rublů.
Milovanovič
Bělehrad
Petrohrad
Mila
4
article
Z norského parlameniu
Z Kristianie, 30. června. (K. k.) Ve storthingu
interpeloval rektor Gundesen státního ministr
Knudsena ve příčině řeči, kterou pronesl státní mi-
nistr na anglické admirálské lodi „King Edvard VII.
na hostině, uspořádané admirálem Beressonem. Pra-
vil v řeči té, že Norsko, kdyby nastaly zá-
pletky, by spoléhalo na národ angli-
cký. Státní ministr Knudsen odpověděl, že tím
chtěl jenom vyjádřiti, jak by se Norsko postavilo
za nějakého možného sporu budoucího. Jestliže lod-
stvo jednoho ze států, podepsavších smlouvu o inte-
gritě, navštíví Norsko, a má-li za tuto návštěvu po-
děkovati, jest přirozeno, že při tom řekne, že Norsko
ve případě nějakého konfliktu spolehne na tuto zemi.
Nechtěl tím říci, že Norsko chce spoléhati více na
Anglii, nežli na jiné státy, podepsavší smlouvu
integritě. Byl by stejně mluvil, kdyby bylo Norsko
navštívilo loďstvo německé nebo ruské, nebo fran-
couzské. Gundesen prohlásil, že je odpovědí stát-
ního ministra uspokojen a vyslovil naději, že tato
událost bude míti za následek, že na příště žádný
norský státník se nevysloví o zahraničních poměrech
politických, neuváživ dříve přesně výroků svých.
Události v Marokku.
Z Tetuanu, 29. června. (K. k) V mešitě byl čten
list Muleje Hafida, ve kterém vyslovuje městu díky
za to, že jej zvolilo sultánem a ve kterém žádá, aby
byla do Fezu vyslána deputace, která má odevzdat
dar 500.000 peset.
Z Uezzanu, 30. června. (K. k.) Šerif Achmed dal
několik židů uvrhnouti do vězení, protože odepřeli
vydati mu svá zaručená majetková práva. Jednání
šerifovo vysvětluje se odnětím ochrany a renty, kte-
rouž mu dosud Francie poskytovala
Knudsen
Beresson
Šerif Achmed
Kristiania
Norsko
Anglie
Maroko
Tetuan
Uezzan
Francie
King Edvard
5
article
Státní převrat v Persii.
Státní převrat v Persii.
Z Londýna, 30. června. (K. k.) Dolní
sněmovna. Státní tajemník Grey odpovídaje na
dotaz o nepokojích v Teheranu sdělil,
že několik osob hledalo útočiště na britském
vyslanectví, a při tom se zmínil o tom, že
šach postavil nedaleko vyslanectva vojsko —
nepříslušné to jednání, proti kte-
rému britská vláda podala pro-
test a které mělo za následek výměnu dopisů
s vládou perskou, protože uprchlíci nemohou
bez závazných záruk pro jejich osobní bezpeč-
nost býti zůstaveni sami sobě. Z provincií
došly zprávy o nepokojích, všecky
však souhlasí v tom, že cizincům nebezpečí
nehrozí. Dillon se tázal, zdali vláda
přijme slovo šachovo za rukoje m-
ství, načež státní tajemník Grey odpověděl, ž
se o tom uvažuje, jaké záruky mají
býti žádány.
Dillon
Persie
Londýn
Dolní sněmovna
Grey
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Wolf, Drtina, Masaryk. Maluje-li „Čas?
ornamenty kolem kaňky poslanců profesorů Ma-
saryka a Drtiny, nebude kaňka o nic krásnější
Ani jubilejní citát z Maxe Burekharda o „mož-
nosti přesvědčení“ Josefa Ungra, císařem prý
uznané, nevymluví a nevypře zbrklost, jaké se
oba pánové dopustili svým hlasováním pro Wol-
fovu resoluci o německé akademii. Žádné dekla-
mace obou statečných zástupců národa neza-
temní pravý stav věci, třeba se na sjezdu pokro-
kové strany po Drtinovi o to pokoušel také Ma-
saryk. Výklad prof. Masaryka o prospěchu, jaký
realistické hlasování přinese českému nároku na
ryze českou akademii umění, jest naprosto ne-
přijatelný, mohlo by se říci nerealistický, to jest,
věc nevystihující. Praví-li prof. Masaryk, že nás
Němci i v tomto případě musejí nutit, aby naše
Akademie umělecká byla česká, je to prostě
jeden z jeho obvyklých paradoxů. Nebot
je-li pan profesor skutečně tak informován
o věci, jak by měl býti, pak ví, že není reso-
luce Wolfova míněním rozhodujících kruhů ně-
meckých o otázce pražské akademie umění.
Wolf
Drtina
Masaryk
Burekhard
Ungr
profesor
Němec
Wolfův
Ma
profesor Ma
akademie uměný
7
article
Němci nás nenutí k české akademii, Němci ne-
chtějí svou vlastní akademii v Pra-
ze, poněvadž na ni naprosto nedostačují žád-
ným směrem. Náruživí zastanci principu náro-
nostního dělení v keždém ohledu, naši Eppin-
grovci, tváří se hluchými vůči naší argumenta
o nemožnosti a kulturní nepřípusv-
nosti národnostně smíšené uměle-
cké školy a stojí s největší urputností na
jmenování dalších německých profesorů na do-
savadní c. k. akademii, na provedení utrakvismu
do posledního puntíku, hlavně proto, že tím
ničí českou kulturní državu a zohavují Akade-
mii, jejíž utrakvismus až do prof. Thiela byl
utrakvismem takřka jenom dle jména. Brániti
ze všech sil jmenování německých profesorů na
dosavadní akademii, to jest jedině správným
českým postupem. Resoluce Wolfova se neusku-
teční, poněvadž Němci nemají ani profesorů an
žáků, poněvadž nemají svého specifického uměn
v Čechách, neboť první shon o něm ozval se
současně s cinkotem císařských dukátů na Mo-
derní Galerii. Němci nás tedy nenutí ve smysl
paradoxní ironie Masarykovy k české akademi
a naši realističtí profesoři sami nejednají upřím-
ně, když tvrdí, že hlasujíce pro Wolfovu reso-
luci, hlasovali pro požadavek obecné kultury
Němec
profesor
Thiel
Wolfův
Masarykův
Čechy
8
article
Tolik známosti mají o situaci umění v Čechách
aby věděli, že by Wolfova akademie byla nej-
směšnějším monstrem, o němž správného pojmu
nabude každý návštěvník Thielova oddělení na
výročních exposicích akademie. Není tudíž je-
jich hlasování žádným kulturním činem, nýbrž
spíše protikulturním. Proč se tedy odbodlali —
podle ujištění prof. Masaryka — po zralé úvaze
k této demonstraci, která posici strany v české
veřejnosti tak citelně poškozuje? Pro — „dobrou
pověst“ realismu mezi Němci za hranicemi
K témuž účelu sloužila i t. zv. „solidarita“ s ně-
meckými studenty. Pro krásu pósy? Pro pů-
vab živého sousoší Wolf-Masaryk-Drtina? „Náš
čin byl činem kulturním,“ hlásá p. prof. Drtina
a pokračuje: „V Rakousku bude lépe, promě-
ní-li se dnešní národnostní půtky a třenice
o ušlechtilé zápolení na poli kulturním. A právě
Němci měli by si vzpomenouti ušlech-
tilých idejí svých velikánů Kant
a Herdera, měli by pochopiti vý-
znam kulturního činu, zříci (llli
se své hegemonie a panovačno st
a nebrániti kulturnímu vývoji ne-
německých národů.“ Tohle povídá dr.
Wolfův
Thielův
profesor
Masaryk
Němec
Wolf
Drtina
Kant
Herder
Čechy
Rakousko
9
article
Drtina Karlu Heřmanu Wolfovi? Za Drtinův a
Masarykův hlas a kulturní čin sřeknou se Němei
své hegemonie a panovačnosti? Že by tomu vě-
řila česká veřejnost, nemyslí ovšem ani jeden
ani druhý z obou českých filosofů-politiků!
Tvrdí-li však pánové tito, že Němci v Rakousku
kdy upustí od své hegemonie a panovačnosti
že kdy národnostní boje budou v Rakcusku na-
hraženy ušlechtilým jakýmsi zápolením, potom
buď tvrdí opak oprávněného ponětí o této záleži-
tosti, aneb nemají správného ponětí c ní! Kate-
gorickým imperativem Němců není Kantův im
perativ, nýbrž Bismarckův a Mommsenův, víra,
že by někdy od něho upustili, je směšná. Budcu
jej prováděti do té doby, dokud nenastane ta-
ková situace mezinárodní, která jim v tom za
brání. Kdo není c tom přesvědčen, tomu schází
smysl pro vážnost situace a celé budoucnosti
národní. Národové v Rakousku ani v moci ne-
mají, zastaviti své národní boje.
— Výsledek včerejší doplňovací volby sně-
movní. Z odevzdaných 9207 hlasů obdrželi:
kandidát národní strany svobodomyslné dr. V ej-
var 3831, kandidát strany národně-sociální
Choc 4022 a kandidát strany sociálně-demo-
kratické Jaroš 1257 hlasů. 73 hlasy byly
neplatně. Protože žádný z nich nedosáhl nad-
poloviční většiny hlasů, jest nutnou druhá volba.
Drtina
Heřman Wolf
Drtinův
Masarykův
Němec
Kantův
Bismarckův
Mommsenův
doktor
Jaroš
Rakousko
10
article
— K manifestační slavnosti klerikální v Pro-
stějově připomínáme, že se jí zúčastnil činně
též poslanec říšský p. dr. Vrtal, zvolený jako
kandidát strany lidové. Vítal přítomné jmenem
svých voličů, ač voliči jeho mu dali i makavým
způsobem na jevo nelibost svoji, když se ubíral
na místo slavnosti. Zmíněný poslanec jest čle-
nem městské rady, která se výslovně usnesla
nezúčastniti se této klerikální slavnosti.
— Osobní. Nadporučík pěš. pluku č. 91 Jiří
Sychrava byl jmenován prozatímným revírním inspek-
torem XI. hodn. třídy ve stavu c. k. bezpečnostnl
stráže v Praze.
— Úmrtí. V úterý dne 30. června t. r. zemřel
v Praze pan Josef Svoboda, soukromník,v
80. roce věku svého. Pohřeb konati se bude ve čtvr-
tek dne 2. července t. r. o 10. hod. dopol. z ústřední
síně na břbitovech olšanských.
doktor
Vrtal
Sychrava
Svoboda
Praha
Olšanský
11
article
— Veřejná schůze poštovních a telegrafních zři-
zenců. Přes 2000 poštovních a telegrafních zřízenců
shromáždiio se v neděli 28. června o 4. hodině od-
poledne v sále plodinové bursy pražské, by vyslechli
zprávy jednotlivých delegátů o nynějším stavu dávno
slibované a dávno nutné úpravy materialních svých
poměrů. Schůze měla průběh dosti bouřlivý a bylo
patrno, že zřízenci, s nimiž prohlásili se úřadníci
solidárními, má dosti již stálých slibů a žádá konečně
také jednou skutky. Když zvoleni byli do předsedni-
ctva pp. Fišer, Šesták a Prokop, ujal se nej-
prvé slova předseda pan Fišer, který nastíniv situaci,
akcentoval, že dosavadní kroky minuly se účinkem
a že doba nynější vyžaduje, by požadavky zřízenců
byly konečně také splněny. Jménem obchodní a živ-
nostenské komory pražské pan poslanec Krejčík
žádá, by zřízenectvo zachovalo rozvahu, poukazuje,
že obchodní komora, řemeslnicko-živnostenská beseda
i obchodnictvo doposud hleděly vždy k tomu, by po-
žadavky poštovního zřízenectva byly splněny a zmí-
ňuje se o akcích v ohledu tom podniknutých. Pošta
rakouská jest aktivní, netřeba tudíž čekat na příjmy
nové, ale výlohy krýti z příjmů stávajících. Na dele-
gaci záleží, by u ministerského předsedy bar. Becka
prosadila, by spravedlivé požadavky poštovních
a telegrafních zřízenců byly proraženy a uskutečněny.
Fišer
Šesták
Prokop
Krejčík
Beck
12
article
Obchodní komora si přeje, by přání tomuto vyšlo se
co nejdříve vstříc, ne-li, spadá zodpovědnost za vzniklé
důsledky na vládu; obchodnictvo zachová zřízenectvu
i na dále plné, zasloužené sympatie. Ke konci žádá,
by zřízenci s konečným rozhodnutím ještě nějaký čas
sečkali. Za městskou radu král. hlavního města Prahy
pan kontrolor Slavík doporučuje setrvání na půdě
zákona. Městská rada chce požadavky poštovního zří-
zenectva dle všech svých sil podporovati a přeje
jednání plný zdar. Pan Dvořák poukazuje na trudné
postavení sluhů, pan oficiant Bergman praví, že
postavení úřadníků není o nic lepší onoho zřízenců
a prohlašuje jménem spolku českých oficiantů plnou
solidaritu. Pan poštmistr Veselý promlouvá o ne-
snesitelných poměrech neerárních poštmistrů a sluhů,
žádá poslance, aby se zasadili, by úprava započala
od zřízenců neerárních a ostře odsuzuje, že k zlepšení
poměrů zřízenců má přispěti — alkohol. Když pro-
mluvil ještě pan asistent Husák, přítomní posianci
a četní delegáti, byla navržena resoluce zamítnuta
a ministerskému předsedovi bar. Beckovi a ministru
obchodu dru. Fiedlerovi zaslán telegram, v němž žádá
se brzké upravení neudržiteluých poměrů.
— V zájmu advokátních a notářskýchi úřadníků.
Slavík
Dvořák
Bergman
Veselá
Husák
Beck
Fiedler
Praha
městský rada král
13
article
Zemská jednota advokátních a notářských úřadníků
v král. českém zjistila v několika případech, žev
Praze i u venkovských okresních soudů z nedostatku
dobrých sil vysílány jsou k intervenci při úkonech
exekučních nezletilé osoby, někdy ani do stavu ad-
vokátního úřadnictva nepřináležející a k úkonům tak
důležitým naprosto neschopné a že tyto osoby okres-
ní soudy k intervencím bez průkazu zletilosti při-
pouštějí. Zjev tento dávno již vyžaduje náležité úpra-
vy poměrů advokátního úřadnictva a potvrzuje nedo-
statek kvalifikovaných sil, který dnes již v advo-
kátních kancelářích i jinde jest pociťován. Jednota
domáhati se bude u vrch. zemského soudu v Praze,
aby obnoveno bylo nalizení, vydané svého času k její
žádosti, kterým se ukládá okresním soudům přísná
kontrola, aby zabráněno bylo nešvarům, jimiž trpí
nejen úřadnictvo, nýbrž i občanstvo, právo své u sou-
du hledající. Upravení hmotných a služebních po-
měrů advokátního úřadnictva stalo se dnes požadav-
kem spravedlnosti a lidskosti. Jest nepochopitelno, že
ve službách obhajců spravedlnosti — justice — tak
těžko a bezvýsledně lze se dovolávati = sprave-
dlnosti.
— Odbor Jedoty samosprávných úřadníků pre
bývalý kraj jičínský pořádá v neděli dne 5. července
1908 v Železnici přátelský sjezd s následujícím po-
řadem: 1. Dopoledne o 10 hod. zahájení sjezdua
přednáška z oboru české samosprávy. 2. Společný
oběd v lázeňském hotelu. 3. Vycházka do krásného
okolí. 4. Společná přátelská zábava.
— Cestujícím listky okružními. Český zemský
svaz ku povznesení návštěvy cizinců v království če=
ském v Praze seznal při několika příležitostech, že
Praha
Český zemský svaz