1
article
jené loďstvo — čtyři monitory — nebylo ještě
příležitosti, ukázati se s nimi. Hezké malé lodice
ty zde zná každý; meškají tu často. V r. 1889,
když dosedl na trůn nešťastný král Alexandr,
objevila se tato flotilla před Bělehradem, ale
nedošlo k ničemu. Loni v letě, v době
královraždy, obávali se v Bělehradě je-
jich příchodu; lodi stály tehdy v Pe-
trovaradíně, očekávajíce rozkazu; ale ani
tehdy se nic nestalo. Nyní, jak se zdá, chystají
se potřetí k vyplutí; ve starobudínském přístavě
pilně se pracuje na jich výpravě. Budou prý
konati na jižním Dunaji hlídky. Dle doslechu
poplují až k bulharským hranicím.
Bělehrad
Dunaj
2
article
Neutralita Francie.
Francie
3
article
Z Paříže, 12. února. (C.-B.) Ministři věcí
zahraničních, námořnictví a kolonií nařídili
ihned po výbuchu rusko-japonské války telegra-
ficky důstojníkům a úřadníkům, aby oproti vál-
čícím stranám dle mezinárodních zvyků zacho-
vávali úplnou nestrannost.
Neutralita Nizozemska.
Z Petrohradu, 13. února. (C.-B.) Nizozemská
vláda ohlásíla Rusku úřadně, že ve válce rusko-
japonské zachová úplnou nestrannost.
Jak udávají Japonci své zkrály.
Z Londýna, 13. února. (C.-B.) »Morning-
postu« telegrafuje se z Washingtonu ze
dne včerejšího: Zdejší japonské vyslanectvo ob-
drželo dnes pozdě odpoledne telegram, kterýmž
se poprvé dává zpráva o ztrátách Ja-
ponců u Port Arthuru. Dle této zprávy
byli 4 Japonci zabiti a 54 raněni a
to jenom na palubě japonské lodi
torpedové, kdežto ostatní japonské lodi ne-
porušeny zůstaly.
Na ochranu katolíku v Koreji.
Z Paříže, 13. února. (C.-B.) »Agence
Havas« oznamuje: Ujišťuje se, že účelem ne-
dávného zakročení zdejšího nuncia
u japonského vyslance bylo dosažení
ochrany katolíků v Koreji a eventu-
álně v Číně, ale nikterak nabídka prostředkování
papežova. Vyslanec prohlásil, že Japonsko, pokud
to bude v jeho moci, tuto ochranu zajistí.
Neutralita Španělska.
Z Madridu, 13. února. (C.-B.) Vláda uči-
nila v přístavech veškerá opatření pro přesné
dodržování neutrality Španělska. Španělský
»Červený kříž« nabídl ruským i japon-
ským spolkům »Červeného kříže« své služby.
Anglie se chystá.
Z Londýna, 12. února. Rozkaz námořního
vrchního velitelství stanoví místo, kam mají se
dostaviti námořní záložníci pro případ mobi-
lisace.
Japonec
Arthur
Havas
Paříž
Nizozemsko
Petrohrad
Rusko
Londýn
Washington
Korea
Čína
Japonsko
Španělsko
Madrid
Anglie
Morning
4
article
Doprava po dráze mandžurské.
Z Petrohradu, 12. února. Expressní vlaky
osobní na dráze mandžurské byly na rozkaz
ministerstva železnic až na další ustanovení zru-
šeny. Dráhy slouží výhradně vojenským účelům.
trémou. Již chtěla se vrátit a dáti vzkázat kon-
sulovi, že je churava.
Komorník ji chlácholil a jejího nápadu se
zhrozil:
»Ten by mne pěkně přijal, kdybych přijel
bez vás.«
Když přijěla do zámku, pověstný Rustan ji
uvedl do velkého pokoje s ohromnou postelí
širokým divanem, hedvábnými záclonami.
S tlukoucím srdcem očekávala příchod Bo
napartův.
Konečně se objevil. Měl hedvábné punčochy,
kalhoty z bílého satinu, zelenou uniformu. Slečna
Georgesova povstala. Přistoupil k ní se vztaženou
rukou, »s tím okouzlujícím úsměvem, který má
pouze on.«
Posadil mladistvou herečku vedle sebe na
divan a odňal jí závoj, který bez okolků hodil
na podlahu.
Držel ji za ruku a domlouval jí vlídně
žertovně, aby se ho nebála.
Vyslovil obdiv její hře i její kráse. Mluvil
o divadle, o něž se velmi zajímal. Vyptával se
jí na všechno, na její život, práci i zábavy.
Ptal se též na Sapiehu.
»Dobře,« odpověděl, »vím, že nelžete, ale
musíte být diskretní a budete mne navštěvovat.«
Bonapart byl velmi delikátní, něžný, nijakou
nedočkavou brutálností nedotekl se její cudnoste
a cele okouzlil hezkou umělkyni.
První setkání Bonaparta s Georgesovou tr-
valo do 5 hodin do rána.
Druhého dne jej navštívila mladá krasavice
opět a stala se sladkou milenkou velkého muže.
Manon.
Bo
Georgesův
Bonapart
Bonaparte
Manon
Petrohrad
5
article
Postrach v čínské residenci.
Z Pekina, 12. února. Rozčilení v Pekině
je veliké. Jako za dřívějšího povstání čínského
konají se přípravy k přestěhování se dvorua
k převežení státního pokladu. Vojsko stahuje se
k hlavnímu městu. Vyslanectvo japonské oče-
kává sem posily. Číňané obávají se, že Rusové
vtrhnou do Pekina.
Obyvatelstvo ruské veleříše carovi.
Z Petrohradu, 11. února. Ministr vnitra
podal carovi adresu zemstva gubernie jaroslav-
ské, zaslanou telegraficky, ve kteréž prosí shro-
máždění ministra, by tlumočil caru nadšené po-
city nejvěrnější oddanosti za příčinou vypuknutí
války rusko-japonské. Car napsal k tomu na
okraj vlastnoruční odpověď: »Děkuji upřímně a
srdečně zemstvu za vyjádření těchto vřelých po-
citů, kteréž, jak jsem přesvědčen, ovládajív
tomto okamžiku každého pravého Rusa.«
Podobnými nadšenými projevy oddanosti je
zaplavován carův kabinet denně ze všech kon-
čin veleříše.
Červený kříž německý.
Z Berlína, 12. února. Ve schůzi ústředního
výboru německého spolku »Červeného kříže«
usneseno, aby služby jeho byly nabídnuty Ru-
sům i Japonců m.
Japonci zbrojí úsilovně.
Z Říma, 12. února. Ze Santiaga se sděluje
že Japonci zakoupili od čílské republiky obr
něnce »Capitan Prat«, vystavěného v r. 1890
s nosností 6900 tun a rychlostí 15 uzlů, vy-
zbrojeného mimo jiné 12 velkokaliberními děly
dále křižák »Chabuco« s nosnosti 4500 tun, rych-
losti 23 uzle a konečně výzvědnou torpedovou
lodici »Admiral Condell, s nosností 750 tuna
rychlostí 21 uzlů. Nové tyto lodi vyplují co
nejdříve na místo svého určení.
Velitel japonského pozemního vojska.
Z Londýna, 12. února. Japonské lod-
stvo, čítající 17 křižáků a bitev-
ních lodí, bylo dne 10. t. m. viděno neda-
leko Činvantanu, u zálivu liautunského. — Ve-
litelem japonského pozemního
vojska jmenován generál Kodama.
Číňan
Rus
Japonec
Pekina
Petrohrad
Berlín
Řím
Santiago
Londýn
Capitan Prat
Admiral Condell
6
article
K vojenské situaci na bojišti.
Z Paříže, 12. února. »Temps« dovídá se
podrobnosti o tom, jak v ruském gene-
rálním štábu soudí o vojenské situaci na
bojišti. Generální štáb ruský soudí prý, že js ou
všechny námořní útoky Japoneů
jenom manévry na oklamání nepřítelea
že se všechna skutečná snaha Japonců nese
jenom k tomu, aby se na Koreji pevně
usadili. Japonci dopustili prý se veli ké
chy by, že vysadili vojsko na břeh dříve, n ež
si pojistili panství na okolním
moři. Napoleon učinil prý taktéž chybuv
Egyptě. I když se jim dobře povede, budou prý
Japonci potřebovat aspoň pěti neděl, nežs
zjednají na Korej pevné a bezpečné výcho-
disko, z něhož by dále na Mandžursko mohli
postoupit.
Rakouský štábní důstojník do Japonska.
Z Vídně, 12. února. Setník generálního
štábu šl. Dáni, jenž povolán byl, aby jakožto
zástupce rakousko-uherské vlády v japonském
hlavním stanu války se zúčastnil, odplujev
úterý z Terstu přes Šanchaj do Kobe. Dáni po
važuje se za jednoho z nejschopnějších důstoj
níků generálního štábu a je znám tím, že vy-
konal již studijní cestu do Sibíře a Mandžurska
tak že s jevištěm očekávané pozemní války již
obeznámen jest.
Japonec
Napoleon
Dáňa
Paříž
Korea
Egypt
Japonsko
Vídeň
Terst
Šanchaj
Kobe
Sibíř
7
article
Černomořské ruské loďstvo nesmí proplouti
Dardanellami.
Černomořské ruské loďstvo nesmí proplouti
Dardanellami.
Z Berlína, 12. úňora. V diplomatických
kruzích se vypravuje, že Rusko již před 14 dny
mocnostem, podepsavším pařížskou smlouvu,
oznámilo, že požádá Turecko o svolení, aby jeho
válečné loďstvo černomořské smělo proplouti
úžinou Dardanellskou. Proti vyhovění této žádosti
prohlásila se však Anglie a dosud nepodařilo
se její odpor překonati. Rozumí se pak samo
sebou, že Turecko proti vůli Anglie ruskému
přání vyhověti se neodváží.
Berlín
Rusko
Turecko
Anglie
8
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 13. února. (C.-B.) »Wiener Zei-
tung« oznamuje: Císař udělil řádnému profes-
soru české university dru. Jiřímu Pražákov
a řádnému professoru německé universityv
Praze dru. Gustavu L aubovi titul a karakten
dvorního rady s prominutím tax. Císař jmeno-
val faráře a děkana v Kravařích Václava Sitta
kanovníkem a faráře a arcidě kana v Pankraci
Josefa Rauschera čestným kanovníkem sídelní
kapitoly v Litoměřicích.
Francie a Siam.
Z Paříža, 12. února. (C.-B.) Předseda parla-
mentní skupiny pro zahraniční obchod poslanec
Etienne prohlašuje, že jednání mezi Francií
a Siamem pokročilo již značně daleko. Siam
povolil Francii všechna jí žádaná zadostučinění
a žádá, aby v den, kdy bude nová smlouva
ratifikována, byl Čantabul vyklizen. Eti-
enne má za to, že Francie musí míti Čanta-
bul tak dlouho obsazen, dokud nebudou vše-
chny sliby Siamu splněny.
Pražákov
Gustav
Sitta
Rauscher
Etienne
Čantabul
Vídeň
Kravaře
Litoměřice
Francie
Siam
Paříža
Wiener Zei
9
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Po maďarsku. Našemu listu bylo, jak
známo, odňato v Uhrách právo na časopiseckou
dopravu. Nechceme se o tomto opatření blíže
zmiňovati. Každý stát může tak jednati, když
nabude přesvědčení, že rozšířováním listu po-
škozuje vlastní svůj interes, neb ohrožuje-li tím
v jakémkoli směru své obyvatelstvo. Státy sku-
tečně svobodomyslné, založené na mravných
podkladech a nikoli na hrubém násilí a na bez-
ohledném potlačování slabších, činí takováto
opatření, když stanou se nezbytna. Když ne-
bezpečný list vzpouru šíří neb hrozi an-
archistickými převraty a nikoli tehdy jen,
když dovoli si kritisovati státní hospodářství.
V Uhrách dle všeho v tomto směru jiné platí
zásady a sice nejen pro země vlastní, nýbrž i
pro cizí, do nichž pánům Maďarům nic není.
Máme také abonenty v Bosně a Hercegovině a
čísla tam určená jdou v uzamčených pytlích
přes Uhry. Leč maďarské orgány i tyto
transitní zásilky zcela proti inter-
nacionálním úmluvám, i proti
právu a slušnosti otvírají a z nich-
co jim nevoní, z další dopravy vy,
lučují. Zadržují tímto způsobem
též »Národní Listy« do Bosny
určené a zadržují je libovolně a
nepřípustným jednáním. Poněvadž
víme, že úřadové zdejší nemají odvahy opříti
se orgánům maďarským ani když jde o nej-
hrubší porušení zákona, zeptáme se na věc,
jakmile bude svolána říšská rada. Uvidíme,
zdali ještě v tomto státě tolik síly, co stačí,
aby tento zjevný nešvar byl konečně odstraněn.
— Po průtahu celého týdne odpovídá ko-
nečně p. dr. P. Pražák na obvinění proti němu
učiněná p. Al. Hajnem v »Osvětě lidu«. Jak
známo a také námi uvedeno, vyzval pan Al.
Maďar
doktor
Hajn
Al
Uhry
Boseň a Hercegovina
Bosna
10
article
Hayn p. dra. Pražáka k zodpovídání za skutky
za vinu mu kladené a z té příčiny diffamující,
že pan dr. Dvořák, jako hlavní člen redakce
»Obrany zemědělců«, vydatně agituje pro samo-
statného agrárního kandidáta hr. V. V. Stern-
berga, který všemi prostředky potírá p. Srdinko,
oficiálního kandidáta výkonného výboru strany
agrární. Zejmena kladeno p. dru. Pražákovi
za vinu, že telefonickou německou rozmluvou
objednával hraběcího kandidáta do josefov-
ského hotelu »u slunce« a vyzývaje jej,
aby s sebou přinesl asi 800 korun
proti »angriffu« na hraběte chystanému. Obvi-
nění v »Osvětě lidu« otištěné výslovně praví,
že dr. Pražák byl dne, v telefonické rozmluvé
udaného, v Josefově »u slunce« ve společnosti
hraběte Sternberga skutečně viděn, jeho osob-
nost zjištěna a že teprve na základě tohoto
zjištění byla zprávě o rozmluvě Pražákově se
Sternbergem přiložena víra. Pan dr. Pražák vy-
zván byl v »O. l.«, aby mluvil bezodkladně
ihned odpověděl. Jak řečeno, vyhověl ob-
viněný až teprve dnešním dnem a svém
zaslánu praví, že se odpověď jeho opozdila
proto, že své »alibi« jedinému jím uznávanému
tribunálu, totiž výkonnému výboru strany, pro-
kázal a protože doufal, že jeho úplná nezúčastně-
nost ve volebním boji na Hradecku vyjde sama
sebou na jevo. Ve věci samé jest apologie
p. Pražákova dost opatrná, velice pythicky zní
aspoň na příklad věta: »Není vůbec pravda, že
pro někoho nebo proti někomu agituji a za to
si platiti nechávám.« Historii o roz-
mluvé hr. Sternberga, o telefonické rozmluvě
s ním aneb kýmkoli jiným považuje (?) za
smýšlenou, poněvadž prý ví, jaké mystifi-
kace pomocí telefonu již byly pro-
vedeny. Také toto popření není tak
určité průkaznosti, aby odstranilo veškeré
zbytky podezření. Kterak se mohli
pak mýliti svědkové, kteří p. dra. Pražáka nejen
doktor
Dvořák
V V Stern
Srdinko
Pražák
Sternberg
Pražákův
Josefov