1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 44. ze dne 13. února 1904.
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Generál Davoust, bývalý velkokancléř řádu
čestné legie, zemřel ve středu v Paříži. Leopold
Claude Etienne Davoust, vévoda z Auerstaedtu, na-
rodil se dne 9. srpna 1829 v Escolives, departemen
Yonne. Po smrti bratra svého děda, slavného fran-
couzského maršálka Ludvíka Mikuláše Davousta, vé-
vody z Auerstaedtu a knížete z Ecknmehlu, jenž ze-
mřel bez přímých potomků, zdědil titul vévodský.
Davoust
Leopold
Claud
Ludvík
Mikuláš
Davousta
Paříž
Auerstaedt
Escolives
Yonne
4
article
Generá! Davoust sloužil nejprve u pěchoty, r. 187
stal se plukovníkem, velel ve válce francouzsko-
německé 11. pluku pěchoty a dostal se do německé-
ho zajetí. Vrátiv se, zúčastnil se bojů proti pařížské
komuně a získal si zvláštní přízeň Thiersovu, jenž
jej roku 1871 jmenoval generálem brigády, načež
roku 1877 stal se generálem divise a dvě léta po-
zději jménoval jej ministr války Gresley náčelníkem
generálního štábu. V srpnu 1880 stal se velitelem 10
armádního sboru v Rennes, r. 1884 sboru 19. v Al-
žíru a r. 1885 sboru 14. v Lyonu. V lednu 1889
stal se inspektorem armády a členem nejvyšší vo-
jenské rady. Uveřejnil také několik vojenských spisů
a před několika lety uchýlil se do soukromí. Dě-
dicem historického jeho jména stane se 27letý jeho
syn Ludvík Mikuláš Marie Davoust, toho času po-
ručík u 66. pluku pěchoty
— Theoretický anarchista professorem německé
university. Známý filosof Eugen Schmidt, jenž vydal
různé spisy theoreticko-anarchistické a jenž žije
v Pešti, byl povolán jako professor na universitu
v Tubinkách. Schmidt byl ve svých mladších letech
zaměstnán jako katastrální diurnista v jednom ven-
kovském městě uherském a neabsolvoval ani střední
školu. Tehdáž vypsala jakás německá akademie sou-
těž na sepsání filosofického díla o Kantovi. Schmidt
se účastnil soutěže a získal první cenu. Potom by
povolán jako professor na uherskou reálku a musil
se později vzdáti professury pro svoje anarchistick
spisy. Od té doby vydal Schmidt řadu filosofických
a sociálně-politických spisů.
Generý
Thiersův
Ludvík Mikuláš
Davoust
Schmidt
Kant
Rennes
Alo
Lyon
Pešť
5
article
= Námořní bitvy jindy a nyní. O rázu současné
námořní bitvy na rozdíl od starých dob podává
Frank T. Ballen v jednom londýnském listě zajíma-
vou úvahu. Hrůzy námořské bitvy dovede si jen
málokdo představit ve své obraznosti. V době, kdy
se Britannie stávala první námořní mocí světa a dře-
věné plovoucí její hrady po celé dny byly nepřáteli
napadány, stávalo se často, že rozstřílené lodi ply-
nuly po celé dny na moři, kdežto skrovné mužstvo,
zůstavší na živu, zápasilo o život s mořem, jako
před tím s nepřítelem. Rozbité části lodní odklizeny,
čerpadly odstraňována vniknuvší voda a vnitřek lodi
vyčistěn, aby se zabránilo nákazám, zkrátka napí-
nány všechny síly, aby poškozená loď se dostala do
bezpečného přístavu. V době plachet a dříví však
přese všecku příšernost měly pohyby takového okří-
dleného loďstva na moři cosi romantického. Jaksi
slavnostní byl také pohled na dvě nepřátelská lod-
stva, přípravená k boji a přinucená bezvětřím k bez-
děčné zahálce. Velkolepý byl pohled na loďstvo, bo-
jující v bouři: příšerný zápas živlů neměl nijakého
vlivu na zápas lidí. Hřmění děl závodí s rachotem
hromu. Malé rudé blesky na kolísající se palubě
lodní lze jedva pozorovat vedle nádhery blesků
Novodobá námořní válka skorem vše to změnila.
Hrůza
Britannia
6
article
Ještě hroznější, ale na štěstí také ještě kratsí
jsou teď srážky nepřátelských loďstev. Vzhledem
k velkému nebezpečí, jež může vzniknout od
střepů granátů a ohně, odstraňuje se před
bitvou vše, co je ze dřeva, i čluny. K vlastní-
mu boji pak má plavec zapotřebí dvojnásobné sta-
tečnosti, nesmí ani pomýšlet o možnosti, že by
některá z oněch hrozných, dvanáctipalcových střel
loď prorazila a potopila. Loď, klesající do hlubiny
jako kámen, strhne s sebou všechno mužstvo. Zní
snad krutě a necitelně, praví li se, že to konec na
štěstí rychlý, ale vzhledem ke hrůzám starých dře-
věných lodí, jež po bitvě plynuly po moři jako plu-
jící kostnice, nelze jiného výrazu užít. Na každý
způsob moderní válečná loď, jež proražena klesá,
neprodlužuje smrtelný zápas mužstva. Ponořuje se
rychle, obklopena parou, do vířícího proudu vln a po
pěti minutách není po ní stopy. Jen jsou-li jiné lodi
zcela na blízku, jest možno zachránit několik obrat-
ných plavců, kteří se s nadlidským namáháním vy-
prostili z víru. Více než hrstka nemůže jich býtv
žádném případě, neboť ocelem obrněné obludy pou-
štějí se do bitvy tak, že sotva kde nějaký muž je
viditelný, skorem všichni jsou až do zkásonosné
rány skryti za silnými ocelovými stěnami. Okázalost
a malebnost válečného umění námořního z dob Nel-
sonových jsou ty tam, novodobá válečná loď bere se
zasmušile, bez ozdoby a zdánlivě puzena vlastní
svojí vůlí do boje jako fantastická mořská obluda.
Také živly nepřičiňují již ničeho k zadržení neb ury-
chlení výsledku, ať je tišina či bouře, jasná obloha
nebo mlha, den či noc — bitva počne. Ke všem
těmto hrozným podmínkám druží se torpéda a (na
štěstí ještě ne dnes) podmořské čluny, jimiž člověk
bojiště na moři ještě nerozšířil.
7
article
= Dábelská pomsta. Přítel našeho listu píše
nám z Vola: V Tyrnovu žil G. Sinaitis dlouhý čas
se svou sestrou, provdanou za D. Haramalu, v ne-
sváru, jelikož se nemohli dohodnouti o dědictví.
Minulý čtvrtek odebral se Sinaitis do bytu své sestry.
která byla právě samotna doma a po delším vyjed-
návání smířil se s ní zdánlivě. Když odcházel, zpo-
zoroval na dvoře malého pětiletého synáčka své sestry
hráti si na zemi. Dítě běželo, by jej pozdravilo, ale
on, vytáhnuv dlouhý nůž, podřízl mu krk a potom
odříznuv mu hlavu postavil ji na plot, vzdálil se
rychle, by utekl pronásledování. Nešťastná matka zpo-
zorovala hned hroznou vraždu a volala zoufale o
pomoc, tak že se neprodleně sebralo na dvoře množ-
ství lidí, z nichž se někteří s otcem zavražděného
dítěte a několika četníky vydali na hon vraha. Ne-
minuly ani dvě hodiny a podařilo se jim dostihnouti
ukrutného zločince, který se chtěl útěkem spasitiv
horách a připojiti se tam k loupežníkům, kteří již
dlouhý čas v okolí Tyrnova řádí. Že ho obyvatelé na
místě neroztrhali, může jen co děkovati četníkům,
kteří ho před rozzuřeným lidem chránili. Při výslechu
se přiznal, že spáchal, hroznou tu vraždu z pomsty
a že se smířil se sestrou jen proto, by měl k ní pří-
ležitost.
= Jak nabyli, tak pozbyli. Z Nizzy se ozna-
muje: Důstojníci a mužstvo vojska knížete Alberta
monackého, jež, jak známo, bylo po Novém roce
rozpuštěno, octlo se prý ve velmi trapných nesná-
zích. Kníže Albert ve své známé velikomyslnostia
štědrosti dal při rozpuštění armády, jež čítala as
100 mužů s deseti důstojníky, Francouzů a Italů,
vyplatit každému důstojníku po 1000 fr,, každému
G Sinaitis
Albert
Francouz
Italos
Nizza
8
article
poddůstojníku po 500 fr. a každému prostému vojínu
po 200 fr. Až do té chvíle z příčin snadno pochopi-
telných bylo příslušníkům armády zakázáno vkročiti
do herny, avšak při vyplacení dotace bylo jim ozná-
meno, že nyní nabyli plných práv občanských a že
tudíž není nijaké závady, aby navštívili hernu. Tento
jemný pokyn úplně dostačil. Ze 110 mužů bývalé
slavné armády monacké nechyběl odpoledne v herně
ani jediný. A trvalo to jedva tři hodiny a kapsy sta-
tečných vojínů byly prázdné. Bývalí vojíni, tak bo-
hatě obdaření, nevěděli teď ani, kde sehnat peníze
na cestu k domovu. Ale dostali je jako každý v herně
nadobro oškubaný z fondu kasina. Lid prý ještě té-
hož večera milovanému knížeti, jenž se tak otcovsky
o to postaral, aby všechny peníze zůstaly pěkně v
zemi, uspořádal nadšenou ovaci
= Léčení modlitbou po telefonu. Kejkle s léče-
ním modlitbou nabývají i v Německu čím dál tím
větších rozměrů. Odborný jeden lékařský list přináší
následující zprávu: Známý ženský lékař v Berlíně
byl povolán k mladé dámě, které byl již jednou při-
spěl na pomoc. Když přišel, pravila mu matka dámy
s politováním, že byl příliš záhy vyrušen. Po něko-
lika hodinách posláno opět pro něho a opět s týmiž
výmluvami snažili se zabránit mu přístup. Tu lékař
pozbyl trpělivosti, zakročil s největším důrazem a vy-
mohl si přístup k pacientce. Nalezl ji již velmi vysí-
lenou. Odstranil operací nebezpečí a všechno se šťa-
stně zdařilo. Lékař, jemuž se celá ta věc zdála být
velmi podivnou, žádal o vysvětlení a po dlouhém zdrá-
hání bylo mu pověděno, že manžel mladé matky
mešká v Hanoveru, odkud se dal telefonicky spojit
se svým bytem v Berlíně a zapřísahal svoji tchyni,
aby se nedomáhala pomoci lékařské, poněvadž v Ha-
noveru dává modlením zjednati pomoc své manželce
a očekávanému dítěti.
Německo
Berlín
Hanover
9
article
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
V sobotu 13. února.
O 3. hod. odpoledne.
Představení pro děti.
Perníková chaloupka.
Pohádková opera o 3 dějstvích. Text napsala Adéla
Wettová. Přeložil Aug. E. Mužík. Hudbu složil
Engelbert Humperdinck.
Dirigent Moric Anger. Režisér Robert Polák.
V sobotu 13. února.
106. hra v předpl.
(2. čtvrtka.)
Orfeus v podsvětí.
Komická opereta o čtyřech dějstvích. Složil J. Offen-
bach. Text dle Cremieuxa přeložil V. Bení šek.
Dirigent Moric Anger. Režisér Adolf Krössing.
Po druhém dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec o 1/210. hod.
Král
Wettová
Aug
E Mužík
Engelbert Humperdinck
Anger
Robert Polák
Orfeus
Složil
J Offen
Cremieuxa
Krössing
Praha
národní divadlo
10
article
Lidové divadlo ,, Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo ,, Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražskěho měšť. pivovaru.
V sobotu, 13. února.
Začátek o 1/28. hod.
Spolek přátel dělnictva pořádá ve prospěch svých
účelů
Po druhé: Flachsman vychovatel.
Veselohra o třech jednáních. Napsal Otto Ernst
Přeložil Fr. Petřík. Režisér B. Kovář.
Ernst
Petřík
Praha
Francie
lidový divadlo
11
article
»Na shledanou, bratře. A panu komandantu Tardi-
učiň i za mne poklonu !«
»Učiním tak !«
Rozloučili se.
Tardi
13
article
Týž večer pan Béryllon zpravil svého pomocníka
v obchodu, že odjíždí na cestu a sice již vlakem půl-
nočním, kterýž měl jej dovézti přes Kolín nad Rýnem
Lutych za čtyryadvacet hodin na to na severní nádraží
v Paříži.
»Nevím přesně, jak dlouho budu Berlína vzdálen.
Sdělím vám ale v čas den, kdy se opět vrátím sem.«
O půl dvanácté pan Béryllon, vlastně Pavel Steiger,
když byl podal vak svůj jako zavazadlo a lístek do kapsy
zastrčil, procházel se po perronu a dokuřoval doutník
svůj, dříve nežli vstoupil do vagonu.
Byl si zabezpečil koutek svůj v kupé, položiv na
něj cestovní přikrývku svou i prohlížel si cestující, kteří
přicházeli, aby zaujali místo v tomže vlaku
Tvářil se, jakoby je pozoroval jen roztržitě, tak
jen, jakoby si tím krátil jen dlouhou chvíli.
Náhle pan Béryllon sebou živě trhl, ale ihned po-
tlačil tento projev překvapení.
Nový cestující objevil se na perronu, vycházeje
z čekárny.
Kráčel krokem klidným, vzpřímen ve svém kožichu
a tvář jeho jevila bezstarostnost
Sluha následoval ho asi šest kroků za ním, nesa
mu vak, přikrývky.
Béryllon
Pavel Steiger
Kolín nad Rýn
Lutych
Paříž
Berlín
14
article
Bedřich vyprázdnil džbánek z polovice a nabíd
potom hned kamarádu:
»Odejděmež !«
»Ano, odejděmež.«
Oba mužové vyšli a ubírali se opět ulicí zpět bok
po boku.
Po několik chvil mlčeli oba.
Pavel byl starší nežli hulán; na pohled bylo mu asi
osmatřicet let; kníry měl po francouzsku zatočeny.
Byl postavy vysoké, souměrně vyvinuté a vzezření
jeho energické jevilo chladnokrevnost.
Oděn byl prostě, ale slušně.
Když byli již po delší dobu kráčeli a když octli se
na jedné z cest, jež vede k Postupimi, uvolnili krok.
Pavel, obrátiv se k vojínu, děl mu tentokráte —
až dotud byli hovořili oba jen jazykem německým
francouzsky
»Nuže, můj milý, dej mi ten obrázek !«
Bedřich rozhlédl se kolem do kola pátravě, aby se
přesvědčil, že jsou úplně sami, načež rozepjal rychle tři
knofliky svého kabátce, sáhl pod něj, vyňal obálku a po-
dal ji bratru.
Druhý vytáhl snímek z polovice z obálky a zvolal:
»Ach, toť skutečně to! Jest dobře zachycen.«
A fotografie zmizela ihned ve vnitřní kapse pře-
vlečníku jeho.
Na to dodal
»Komandant bude spokojen: bude míti vše, oč mne.
žádal. Mohu si pomysliti, že věc spěchá velice, nebot
obdržel jsem dnes ráno od něho nepřímo depeši, v níž
žádá mne, abych přijel ihned se vším, co mám a co
jsem si zjednal. Proto právě odjedu ješté dnes večer.
Zaprodáni nopžiteli.
Bedřich
Pavel
Postupim