ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 0ba00b40-71f0-11dc-82a4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 14 celkem · entity: person 36, place 21, org 2
1 masthead
Románová příloha
2 masthead
„Národních Listů“ k číslu 44. ze dne 13. února 1904.
3 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Generál Davoust, bývalý velkokancléř řádu čestné legie, zemřel ve středu v Paříži. Leopold Claude Etienne Davoust, vévoda z Auerstaedtu, na- rodil se dne 9. srpna 1829 v Escolives, departemen Yonne. Po smrti bratra svého děda, slavného fran- couzského maršálka Ludvíka Mikuláše Davousta, vé- vody z Auerstaedtu a knížete z Ecknmehlu, jenž ze- mřel bez přímých potomků, zdědil titul vévodský.
Davoust Leopold Claud Ludvík Mikuláš Davousta Paříž Auerstaedt Escolives Yonne
4 article
Generá! Davoust sloužil nejprve u pěchoty, r. 187 stal se plukovníkem, velel ve válce francouzsko- německé 11. pluku pěchoty a dostal se do německé- ho zajetí. Vrátiv se, zúčastnil se bojů proti pařížské komuně a získal si zvláštní přízeň Thiersovu, jenž jej roku 1871 jmenoval generálem brigády, načež roku 1877 stal se generálem divise a dvě léta po- zději jménoval jej ministr války Gresley náčelníkem generálního štábu. V srpnu 1880 stal se velitelem 10 armádního sboru v Rennes, r. 1884 sboru 19. v Al- žíru a r. 1885 sboru 14. v Lyonu. V lednu 1889 stal se inspektorem armády a členem nejvyšší vo- jenské rady. Uveřejnil také několik vojenských spisů a před několika lety uchýlil se do soukromí. Dě- dicem historického jeho jména stane se 27letý jeho syn Ludvík Mikuláš Marie Davoust, toho času po- ručík u 66. pluku pěchoty — Theoretický anarchista professorem německé university. Známý filosof Eugen Schmidt, jenž vydal různé spisy theoreticko-anarchistické a jenž žije v Pešti, byl povolán jako professor na universitu v Tubinkách. Schmidt byl ve svých mladších letech zaměstnán jako katastrální diurnista v jednom ven- kovském městě uherském a neabsolvoval ani střední školu. Tehdáž vypsala jakás německá akademie sou- těž na sepsání filosofického díla o Kantovi. Schmidt se účastnil soutěže a získal první cenu. Potom by povolán jako professor na uherskou reálku a musil se později vzdáti professury pro svoje anarchistick spisy. Od té doby vydal Schmidt řadu filosofických a sociálně-politických spisů.
Generý Thiersův Ludvík Mikuláš Davoust Schmidt Kant Rennes Alo Lyon Pešť
5 article
= Námořní bitvy jindy a nyní. O rázu současné námořní bitvy na rozdíl od starých dob podává Frank T. Ballen v jednom londýnském listě zajíma- vou úvahu. Hrůzy námořské bitvy dovede si jen málokdo představit ve své obraznosti. V době, kdy se Britannie stávala první námořní mocí světa a dře- věné plovoucí její hrady po celé dny byly nepřáteli napadány, stávalo se často, že rozstřílené lodi ply- nuly po celé dny na moři, kdežto skrovné mužstvo, zůstavší na živu, zápasilo o život s mořem, jako před tím s nepřítelem. Rozbité části lodní odklizeny, čerpadly odstraňována vniknuvší voda a vnitřek lodi vyčistěn, aby se zabránilo nákazám, zkrátka napí- nány všechny síly, aby poškozená loď se dostala do bezpečného přístavu. V době plachet a dříví však přese všecku příšernost měly pohyby takového okří- dleného loďstva na moři cosi romantického. Jaksi slavnostní byl také pohled na dvě nepřátelská lod- stva, přípravená k boji a přinucená bezvětřím k bez- děčné zahálce. Velkolepý byl pohled na loďstvo, bo- jující v bouři: příšerný zápas živlů neměl nijakého vlivu na zápas lidí. Hřmění děl závodí s rachotem hromu. Malé rudé blesky na kolísající se palubě lodní lze jedva pozorovat vedle nádhery blesků Novodobá námořní válka skorem vše to změnila.
Hrůza Britannia
6 article
Ještě hroznější, ale na štěstí také ještě kratsí jsou teď srážky nepřátelských loďstev. Vzhledem k velkému nebezpečí, jež může vzniknout od střepů granátů a ohně, odstraňuje se před bitvou vše, co je ze dřeva, i čluny. K vlastní- mu boji pak má plavec zapotřebí dvojnásobné sta- tečnosti, nesmí ani pomýšlet o možnosti, že by některá z oněch hrozných, dvanáctipalcových střel loď prorazila a potopila. Loď, klesající do hlubiny jako kámen, strhne s sebou všechno mužstvo. Zní snad krutě a necitelně, praví li se, že to konec na štěstí rychlý, ale vzhledem ke hrůzám starých dře- věných lodí, jež po bitvě plynuly po moři jako plu- jící kostnice, nelze jiného výrazu užít. Na každý způsob moderní válečná loď, jež proražena klesá, neprodlužuje smrtelný zápas mužstva. Ponořuje se rychle, obklopena parou, do vířícího proudu vln a po pěti minutách není po ní stopy. Jen jsou-li jiné lodi zcela na blízku, jest možno zachránit několik obrat- ných plavců, kteří se s nadlidským namáháním vy- prostili z víru. Více než hrstka nemůže jich býtv žádném případě, neboť ocelem obrněné obludy pou- štějí se do bitvy tak, že sotva kde nějaký muž je viditelný, skorem všichni jsou až do zkásonosné rány skryti za silnými ocelovými stěnami. Okázalost a malebnost válečného umění námořního z dob Nel- sonových jsou ty tam, novodobá válečná loď bere se zasmušile, bez ozdoby a zdánlivě puzena vlastní svojí vůlí do boje jako fantastická mořská obluda. Také živly nepřičiňují již ničeho k zadržení neb ury- chlení výsledku, ať je tišina či bouře, jasná obloha nebo mlha, den či noc — bitva počne. Ke všem těmto hrozným podmínkám druží se torpéda a (na štěstí ještě ne dnes) podmořské čluny, jimiž člověk bojiště na moři ještě nerozšířil.
7 article
= Dábelská pomsta. Přítel našeho listu píše nám z Vola: V Tyrnovu žil G. Sinaitis dlouhý čas se svou sestrou, provdanou za D. Haramalu, v ne- sváru, jelikož se nemohli dohodnouti o dědictví. Minulý čtvrtek odebral se Sinaitis do bytu své sestry. která byla právě samotna doma a po delším vyjed- návání smířil se s ní zdánlivě. Když odcházel, zpo- zoroval na dvoře malého pětiletého synáčka své sestry hráti si na zemi. Dítě běželo, by jej pozdravilo, ale on, vytáhnuv dlouhý nůž, podřízl mu krk a potom odříznuv mu hlavu postavil ji na plot, vzdálil se rychle, by utekl pronásledování. Nešťastná matka zpo- zorovala hned hroznou vraždu a volala zoufale o pomoc, tak že se neprodleně sebralo na dvoře množ- ství lidí, z nichž se někteří s otcem zavražděného dítěte a několika četníky vydali na hon vraha. Ne- minuly ani dvě hodiny a podařilo se jim dostihnouti ukrutného zločince, který se chtěl útěkem spasitiv horách a připojiti se tam k loupežníkům, kteří již dlouhý čas v okolí Tyrnova řádí. Že ho obyvatelé na místě neroztrhali, může jen co děkovati četníkům, kteří ho před rozzuřeným lidem chránili. Při výslechu se přiznal, že spáchal, hroznou tu vraždu z pomsty a že se smířil se sestrou jen proto, by měl k ní pří- ležitost. = Jak nabyli, tak pozbyli. Z Nizzy se ozna- muje: Důstojníci a mužstvo vojska knížete Alberta monackého, jež, jak známo, bylo po Novém roce rozpuštěno, octlo se prý ve velmi trapných nesná- zích. Kníže Albert ve své známé velikomyslnostia štědrosti dal při rozpuštění armády, jež čítala as 100 mužů s deseti důstojníky, Francouzů a Italů, vyplatit každému důstojníku po 1000 fr,, každému
G Sinaitis Albert Francouz Italos Nizza
8 article
poddůstojníku po 500 fr. a každému prostému vojínu po 200 fr. Až do té chvíle z příčin snadno pochopi- telných bylo příslušníkům armády zakázáno vkročiti do herny, avšak při vyplacení dotace bylo jim ozná- meno, že nyní nabyli plných práv občanských a že tudíž není nijaké závady, aby navštívili hernu. Tento jemný pokyn úplně dostačil. Ze 110 mužů bývalé slavné armády monacké nechyběl odpoledne v herně ani jediný. A trvalo to jedva tři hodiny a kapsy sta- tečných vojínů byly prázdné. Bývalí vojíni, tak bo- hatě obdaření, nevěděli teď ani, kde sehnat peníze na cestu k domovu. Ale dostali je jako každý v herně nadobro oškubaný z fondu kasina. Lid prý ještě té- hož večera milovanému knížeti, jenž se tak otcovsky o to postaral, aby všechny peníze zůstaly pěkně v zemi, uspořádal nadšenou ovaci = Léčení modlitbou po telefonu. Kejkle s léče- ním modlitbou nabývají i v Německu čím dál tím větších rozměrů. Odborný jeden lékařský list přináší následující zprávu: Známý ženský lékař v Berlíně byl povolán k mladé dámě, které byl již jednou při- spěl na pomoc. Když přišel, pravila mu matka dámy s politováním, že byl příliš záhy vyrušen. Po něko- lika hodinách posláno opět pro něho a opět s týmiž výmluvami snažili se zabránit mu přístup. Tu lékař pozbyl trpělivosti, zakročil s největším důrazem a vy- mohl si přístup k pacientce. Nalezl ji již velmi vysí- lenou. Odstranil operací nebezpečí a všechno se šťa- stně zdařilo. Lékař, jemuž se celá ta věc zdála být velmi podivnou, žádal o vysvětlení a po dlouhém zdrá- hání bylo mu pověděno, že manžel mladé matky mešká v Hanoveru, odkud se dal telefonicky spojit se svým bytem v Berlíně a zapřísahal svoji tchyni, aby se nedomáhala pomoci lékařské, poněvadž v Ha- noveru dává modlením zjednati pomoc své manželce a očekávanému dítěti.
Německo Berlín Hanover
9 article
Král.české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. V sobotu 13. února. O 3. hod. odpoledne. Představení pro děti. Perníková chaloupka. Pohádková opera o 3 dějstvích. Text napsala Adéla Wettová. Přeložil Aug. E. Mužík. Hudbu složil Engelbert Humperdinck. Dirigent Moric Anger. Režisér Robert Polák. V sobotu 13. února. 106. hra v předpl. (2. čtvrtka.) Orfeus v podsvětí. Komická opereta o čtyřech dějstvích. Složil J. Offen- bach. Text dle Cremieuxa přeložil V. Bení šek. Dirigent Moric Anger. Režisér Adolf Krössing. Po druhém dějství přestávka. Začátek o 7. hod. Konec o 1/210. hod.
Král Wettová Aug E Mužík Engelbert Humperdinck Anger Robert Polák Orfeus Složil J Offen Cremieuxa Krössing Praha národní divadlo
10 article Lidové divadlo ,, Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo ,, Urania“ v VII. části Prahy. V zahradě I. pražskěho měšť. pivovaru. V sobotu, 13. února. Začátek o 1/28. hod. Spolek přátel dělnictva pořádá ve prospěch svých účelů Po druhé: Flachsman vychovatel. Veselohra o třech jednáních. Napsal Otto Ernst Přeložil Fr. Petřík. Režisér B. Kovář.
Ernst Petřík Praha Francie lidový divadlo
11 article
»Na shledanou, bratře. A panu komandantu Tardi- učiň i za mne poklonu !« »Učiním tak !« Rozloučili se.
Tardi
13 article
Týž večer pan Béryllon zpravil svého pomocníka v obchodu, že odjíždí na cestu a sice již vlakem půl- nočním, kterýž měl jej dovézti přes Kolín nad Rýnem Lutych za čtyryadvacet hodin na to na severní nádraží v Paříži. »Nevím přesně, jak dlouho budu Berlína vzdálen. Sdělím vám ale v čas den, kdy se opět vrátím sem.« O půl dvanácté pan Béryllon, vlastně Pavel Steiger, když byl podal vak svůj jako zavazadlo a lístek do kapsy zastrčil, procházel se po perronu a dokuřoval doutník svůj, dříve nežli vstoupil do vagonu. Byl si zabezpečil koutek svůj v kupé, položiv na něj cestovní přikrývku svou i prohlížel si cestující, kteří přicházeli, aby zaujali místo v tomže vlaku Tvářil se, jakoby je pozoroval jen roztržitě, tak jen, jakoby si tím krátil jen dlouhou chvíli. Náhle pan Béryllon sebou živě trhl, ale ihned po- tlačil tento projev překvapení. Nový cestující objevil se na perronu, vycházeje z čekárny. Kráčel krokem klidným, vzpřímen ve svém kožichu a tvář jeho jevila bezstarostnost Sluha následoval ho asi šest kroků za ním, nesa mu vak, přikrývky.
Béryllon Pavel Steiger Kolín nad Rýn Lutych Paříž Berlín
14 article
Bedřich vyprázdnil džbánek z polovice a nabíd potom hned kamarádu: »Odejděmež !« »Ano, odejděmež.« Oba mužové vyšli a ubírali se opět ulicí zpět bok po boku. Po několik chvil mlčeli oba. Pavel byl starší nežli hulán; na pohled bylo mu asi osmatřicet let; kníry měl po francouzsku zatočeny. Byl postavy vysoké, souměrně vyvinuté a vzezření jeho energické jevilo chladnokrevnost. Oděn byl prostě, ale slušně. Když byli již po delší dobu kráčeli a když octli se na jedné z cest, jež vede k Postupimi, uvolnili krok. Pavel, obrátiv se k vojínu, děl mu tentokráte — až dotud byli hovořili oba jen jazykem německým francouzsky »Nuže, můj milý, dej mi ten obrázek !« Bedřich rozhlédl se kolem do kola pátravě, aby se přesvědčil, že jsou úplně sami, načež rozepjal rychle tři knofliky svého kabátce, sáhl pod něj, vyňal obálku a po- dal ji bratru. Druhý vytáhl snímek z polovice z obálky a zvolal: »Ach, toť skutečně to! Jest dobře zachycen.« A fotografie zmizela ihned ve vnitřní kapse pře- vlečníku jeho. Na to dodal »Komandant bude spokojen: bude míti vše, oč mne. žádal. Mohu si pomysliti, že věc spěchá velice, nebot obdržel jsem dnes ráno od něho nepřímo depeši, v níž žádá mne, abych přijel ihned se vším, co mám a co jsem si zjednal. Proto právě odjedu ješté dnes večer. Zaprodáni nopžiteli.
Bedřich Pavel Postupim