ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 81ab7790-8f1b-11dd-aac1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 43, person 51, org 8
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, v sobotu 15. listopadu 1913.
Praha
3 masthead
Čislo 314.
4 article
aranní a večerní Uinty předplácíi se v Prane v administrasi měsle na čkvrt lsta 4k - a dvojí donáškou nsele ne Svrie k ae ve dliálkash kn sa měsie- a měslu Postos
5 article Ei
Ei s čtvrt iet . dvojí sarsilko a měsle ne čtvrr ista
6 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 10, s přílohou pro venkov o 14 stranách.
Praha
7 article Ctvrtý balkánský mír.
Ctvrtý balkánský mír. „Na včerejšek v noci podepsány byly Athénách podmínky míru mezi králov- stvím řeckým a Tureckem; jest to vedle všeobecného londýnského prozatímního míru, jenž dbal hlavně o zájmy evropské při nadešlých změnách; vedle bukurešt- ského, jenž se zabýval Balkánci a jejich vzájemnými poměry; pak cařihradského, jímž byly upraveny záležitosti bulharsko- turecké, čtvrtý po řadě mír, zbývá ještě dojednati mír mezi oběma státy srbskými a Tureckem. Úspěch míru athénského připisuje se za zásluhu bukureštskému kabinetu, zvlá- ště ministru vnitra Take Jonescuovi, jenž si zajel zvláště do Athén, aby prostředko- val mezi Řeky a Turky, ježto se zdálo, ž jednání jejich o mír bude přerušeno a že hrozí vypuknouti mezi nimi nová válka. Take Jonescu přiměl sporné strany jednak k tomu, že neřešené dotud otázky obme- zily tím, že Turecko vzdalo se nároků na náhradu za zrušený desátek z vakufu (mo- hamedánského církevního statku), jednak že záležitost soukromého státního majetku říše turecké v krajích Řecku odstoupených vznesena bude na smírčí soud v Haagu, aby o ní rozhodl. Rozhodčí postavení Rumunska, kteréž vzniklo za války mezi spojenci a utvořilo se pro udržení „rovnováhy mezi balkán- skými státy za jednání o mír bukureštský po válce mezi nimi, osvědčilo a upevnilo se nyní i tímto dalším článkem mírového řetězu, jímž se opět uvolňují ruce části skupiny neslovanských států. Až se podaří evropské komisi konečně ohraničiti i Alba- nii, bude mimo Rumunsko i Turecko Turecko i Řecko i Albanie tvořiti proti- váhu slovanským státům, Srbsku, Černé Hoře a Bulharsku ....
Athéna Balkánec Take Jonescu Řek Turek Turecko Atény Řecko Haag Rumunsko Albánie Srbsko Černá hoře Bulharsko
8 article
To nutno míti stále na paměti, když se oceňují následky rozkladu původního balkánského svazu, v němž zastoupeno by- lo vedle slovanské skupiny jenom Řeckoa jenž provedl vítěznou válku proti Ture- cku. Prostředkování rumunské v nynějším míru jest nejen dokladem, že dospělo mezi Rumunskem a Řeckem k dalšímu sblížení ale že oba státy: Rumunsko na pevnině balkánské, Řecko pak na moři budou sei v dalších obdobích východní politiky pod- porovati, aby zabezpečily svou převahu. Tolik se aspoň i veřejně doznává, že Ru- munsko vykonalo nyní na Turecko vše- možný nátlak, aby ho donutilo k mírus Řeckem; zejména prý pohrozilo, že by ce- lou svou brannou mocí postavilo se po bok Řecku, kdyby Turecko zamýšlelo přes ú- zemí Bulharsku odstoupené vtrhnouti do državy řecké, a že by případ takový pova- žovalo zároveň za porušení neutrality Bul- harskemi ve Zalekli-li se Turci této rumunské hroz- by, nebude asi pravdou povídání o tajně spojenecké úmluvě mezi Turky a Bulhary. Řecko-tureckým míren nebude však posí- leno ani postavení Srbska, jež nemůže ne- viděti, že v poměru mezi Rumuny a Řeky zůstává jaksi stranou. Mír athénský ovšem neuspokojil vše- chny nároky řecké, zejména ne ostrovní
Bulhar Rumun Řek Rumunsko Řecko Turecko Bulharsko Turec Srbsko
9 article
protože evropská konference londýnská vyhradila otázku tureckých ostrovů Egejském moři rozhodnutí velmocenské- mu; ale pro poměry balkánské zůstává ve- lice významným, což dokazuje i projev řeckého krále, učiněný k dopisovateli ru- munského listu „Universul“. Pravil prý, že naděje na revisi bukureštského míru jsou marné, a že mír tento bude ne sice věčně, ale dlouho trvati. Nevidí ani v bu- doucnosti možnost, aby Řecko a Rumun- sko se rozešly, protože vláda řecká splnila všecka přání Kucovlachů; není sice mezi Rumuny a Řeky psané smlouvy spolkové, ale spolek ve skutečnosti již existuje. Kdy- by i Srbsko spolku se zúčastnilo, byla by to veliká vojenská i mravní síla; i Turecko by mohlo přistoupiti. Bulhary síce nelze zavazovati, aby učinili taktéž, ale budou-i jen trochu moudře uvažovati, učiní faktéž. Možno jasněji vyjádřiti touhu po pře- vaze rumunsko-řecké na Balkáně?
Rumun Bulhar Řecko Turecko Balkán
10 article
Tyto názory řeckého krále, jakož i pro- jevy anglických a ruského ministra o u- klidňujícím postupu věcí balkánských (má- me tu na mysli nedávné řeči Greye, Asquitha a Kokovcova) mohou vzbuditi zdání, že opravdu na Balkáně zavládne co nejdříve doba úplného klidu, ale posavadní zkušenosti po londýnské konferenci udržu- jí stále ještě vážné pochybnosti! Vždyť ze všech jejich projevů vyznívalo zároveň do- znání, že „byly chvíle veliké tísně“ a že „možno doufati, že souhlas Evropy překo- ná i obtíže, jež ještě nastanou Připouští se tedy mezi diplomaty a stát- níky, nejlépe informovanými, že obtíže a nesnáze dosud trvají a že šmahem ještě překonány nebyly. Stačí připomenouti je- nom neřešené otázky finanční (pařížská fi- nanční komise balkánská), otázku ture- ckých ostrovů a — ohraničení Albanie! A proč se dále zvláště z Anglie ustavičně napomíná Turecko, aby provádělo reformy a neohrožovalo i svou asijskou državu?
Grey Asquith Kokovcův Balkán Evropa Albánie Anglie Turecko
11 article
Však ani to není vše. Ani otázka bu- doucího seskupení balkánských států ne- zdá se býti věcí všemi velmocemi stejně pochopovanou. Dle zpráv ze Sofije usiluje ruská diplomacie o obnovení styků srbsko- bulharských, jejichž přerušení válkou dle londýnských „Times“ upřímněa úzkostlivě se snažila zabrániti. V Paříži, jak soudí tamní „Temps“, schvalují výše vzpomenuté myšlenky řeckého krále, ale v Německu zrazují z nich, upozorňujíce Rumuny, že by si tím obmezili politiku vol- ných rukou, jež jim tak mnoho prospěla, kdyby vstoupili do pevného svazku s jiný- mi balkánskými státy, kdežto nyní uznávaií vůdčí posici Rumunska i Balkánci i vel- moci. Rovněž Řecko, jako nově rostoucí námořní moc, těší se prý podpoře a přízni všech, proč by mělo vzdát se této vý- hody? Ani athénským mírem nebyl tedy ještě zjednán trvalý stav na blízkém východě! Boj o předlohu o místních drahách. Z Vídně, 14. listopadu. (Zyl. telef, zpr.) Zprávy, že ministr železnic v nejbližších dnech máv úmyslupodatiparlamen- tupředlohu odraháchbosenských vzrušily značně poslance všech stran. Posl.
Rumun Posl Sofijá Paříž Německo Rumunsko Řecko blízký východ Vídeň Times
12 article
Maštálka konferoval v této věci v posled- ních dnech jednak s ministerským předsedou. jednak s ministrem financí a ministrem želéz- nic, zastávaje při tom požadavek, že nen myslitelno, aby byla projednávána před- loha o drahách bosenských, aniž by byla předlcha o místních drahách současně podána parlamentu a uzákončna. Vzhledem na odmítavé chování vlády v této věci svolal posl. Maštálka ja ko předseda železničního výboru ně- které členy tohoto výboru ku po- radě. Původně byl úmysl, aby neprodleně svolán byl železniční výbor, který by k těmto záměrům vlády zaujal stanovisko. Od tohoto úmyslu však bylo upuštěno, poněvadž celý den trvala schůze sněmovny a nebylo tudíž možno, aby současně také byla schůze želez- ničního výboru. Dnešní porady zúčastnili se kromě svola- vatele také posl. dr. Kolischer a Rauch z Polského kola, Niklas za křesťanské so- ciály, Hofmann z Wellenhofu a Hein za německo-národní svaz, Conci, Kadl- čák. Malíatti a Biankini. Posl. Maštálka sdělil, že vláda zanáší se úmyslem zítra dodat sněmovně před- lohu o bosenských dráhách. Sou- časně s ní bude podána také v uherské sně- movně tatáž předloha a zamýšlí se, aby pora- dy o tomto předmětu byly konány stejnoměr- ně. Předlohu o místních dráhách vláda proza- tím by předložiti nemínila, ukazujíc na nepří- znivou finanční situaci a zdůrazňujíc, že by předloha, vyžadující nákladu 250 mil. K, musi- la rozvrátit poměry na peněžním trhu. Posl.
Maštálek doktor Kolischer Rauch Niklas Hofmann Wellenhof Hein Posl národní svaz , Conec Kadnout
13 article
Maštálka zdůraznil, že veškeré námitky, které byly sděleny příslušným ministrům, že pro zá- stupce lidové je nemyslitelno, aby hlasovali pro stavbu drah v Bosně, když by ve vlastní zemi stavba místních drah měla odpočívati a že také přítomná situace národohospodářská vyžaduje, aby se některými pracemi většího rozsahu stůj co stůj počalo, narážejí na odpor vlády a na její finanční námitky. Za těchto okolností nezbývá nic jiného, než aby co nej- energičtěji bylo sděleno vládě, že je jednomy- slným požadavkem celé sněmovny, aby splnily se vícekráte již dožadované dlouholeté sliby vlády, aby se vyhovělo oprávněným přáním rozsáhlých krajů i volání dělnictva po nutném zaměstnání. Debata ukázala, že toto stanovisko před- sedy je sdíleno všemi stranami. Posl. Koli- scher za Polské kolo konstatoval, že polšt poslanci se usnesli snošiti předlohu o bosen- ských drahách s předlohou o místních drahách a že přijetí této poslední bez první předlohy je pro Poláky nemyslitelno. Posl. Hein i Hoí- mann z Wellenhofu sdělili, že něme- cko-národní svaz se usnesl trvati na tom, aby předloha o bosenských drahách se projedná- vala současně s předlohou o drahách místních. Posl. Niklas konstatoval, že křesťansko- sociální sdružení předložilo již předsedovi mi- nisterstva ve zvláštním rozkladu tatáž přání. na jejichž bezpodmínečném splnění budou kře- sťanští sociálové trvat. Posl. Zahradník z českého klubu agrárního zdůraznil, že je pro české agrárníky nemožno vstoupit do projed- návání předlohy o bosenských drahách, kdyby předloha o místních drahách měla být oddá- lena. Porada skončila usnesením, aby požádán byl ministerský předseda ke společné poradě. ve které by přítomným zástupcům stran na- skytla se příležitost konstatovat jednomyslně požadavek o projednání předlohy o drahách místních.
Maštálek Posl Polák Hein Niklas Zahradník Boseň Koli národní svaz sociální sdružený
14 article
Z usnesení schůze odebral se posl. Maštálka k ministerskému předsedovi, jenž neprodleně na to povo- lal k sobě ministra železnic dra. Forstra, vrátivšího se právě ze slyšení u panovníka a správce ministerstva financí bar. Engla. Společně s těmi konána potom porada se sho- ra zmíněnými členy železničního výboru, v níž byl jednomyslně tlumočen požadavek po předložení a projednání osnovy o místních drahách. V zastoupení svých stran tlumočili toto přání všichni přítomní poslanci. Předseda ministerstva v dlouhém rozkladu sdělil, že ne- zamýšlí hrát si na schovávanou a že musí sku- tečně sdělit, že vláda chce podat parlamentu pouze předlohu o bosenských drahách. K to- muto kroku nutí vládu mimořádná příležitost bosenských drah se stanoviska vojenského. V Bosně mají být stavěny trati, které mají zlepšit poměry pohybu armády. V zemi, která stále ještě může být jevištěm důležitých udá- lostí, nutno dráhy budovat. Dráhy, které se mají v Bosně zřídit, mají odbřemeniti obtížnou dislokaci vojska, která způsobuje, že musí být držáno v garnisonách více záložníků, než by snad tomu bylo, kdyby tato místa byla spoje- na dopravně vhodnými tratěmi s monarchií.
Maštálek Forstra Boseň
15 article
Předsedovi ministerstva není neznámo, že bý- valé vlády daly v příčině předlohy o místních drahách určitý slib a že nynější ministr želez- nic byl také poukázán připravit předlohu, kte- rá ovšem nabyla netušeného rozsahu, vyžadu- jíc nákladu 250 mil. K. Zatím se však finanční situace vytvářila tak, že předloha stává se jedním z nejtěžších problémů opatření vládní- ho. Předseda ministerstva obává se situace rozpočtu, jakož i úsudku veškeré finanční ve- řejnosti a rozvrácení úvěru, když by v přítom- né době přistoupil na požadavek, aby se před- loha o místních drahách projednávala v celém rozsahu. Nicméně děkuje posl. Maštálkovi ja- ko předsedovi této porady, že přímým stykem se zástupci klubů bylo mu umožněno seznati názory, jaké panují v kruzích parlamentních a ujišťuje, že sdělení mu učiněná bere se vší vážností na vědomí a že své vládě prozatím vyhrazuje na základě těchto sdělení přes svrchu oznámené námitky k otázce místních drah zaujmouti stanovisko. Předsedovi ministerstva bylo potom sdč- leno, že zástupci parlamentních stran očeká- vají, že v prohlášení úterním, kterým má býti provázena předloha o bosenských drahách. vláda určitě a jasně zaujme stanovisko vůči místním drahám a že vyhoví požadavku a vo- lání po projednání předlohy o bosenských dra- hách s předlohou o drahách místních.
Maštálek
16 article Život — tvůrčí síla.
Život — tvůrčí síla. (Přednáška J. M. rektora české university Karlo- Ferdinandovy, prof. dra. Františka Mareše, při slavnostní instalaci 13. listopadu.) Starobylý obyčej ukládá nastupujícímu rektoru promluviti ke vzácným hostům i ke shromážděné obci akademické o některé otázce vlastního oboru vědného, která by vzbudila účast všech fakult, duchu university. Výzkum životních výkonů, můj obor, podává mnoho takových otázek, a největší z nich: Co je život. Vědecký výzkum koná se předně k opatřent životních potřeb, v lékařství a hospodářství. Avšak otázka: co jest život? má též mravní vý- znam. Na odpovědi záleží, jaký smysl má dát člověk svému životu. Na tuto otázku odnovídalo si lidstve poesií náboženstvím, filosofií. Když však se ukázaly u- spěchy vědeckého výzkumu života, očekává se od vědy o životě, od biologie, jisté poznání života vů- bec, ze kterého se podá i jeho smysl Biologie počala výzkum života jako přírod- ního zjevu, přijímajíc přednoklady i methody
profesor doktor Mareš český univerzita KarlaFerdinandov
17 article
V drobnem prodajla rauní dlalo » sopa sa s večer í na si Ve HalkAch on venková rarní čislo . . . 10t vučerni o . . . 5 1e Inaeráe i platí sa hotové napřen Předplneení a inserty příjíma sdministracs v Marianské ul., a Tam nacházejí se 40ů ředakce, tiskárna a sxpedine „Národnich Listů- Rukopisy ve naveanni
18 article
přírodní vědy. Zkoumá živé tělo jako před- mět, pozorováním. Ozbrojuje smysly ná- stroji, takže pronikají až k nejmenšímu, koná po- kusy, upotřebujíc přejemných method. dle vzoru fysiky a chemie, I nachází v živém těle stejné prvky a síly, působící látkové a energetické pro- měny dle stejných zákonů, jaké stanovila fysika a chemie v proměnách nerostných. A z toho závěr. že v žívém těle nepůsobí nic jiného, než v dějství nerostném, zejména že tu nezasahuje žádná řídící síla, povaby nefvsické aneb metafysické. To jest základ mechanické theorie života, jež nabyla váhy jako přírodovědecké přesvědčení, zva- né prostě mechanísm. Avšak mechanism spočívá na předpokladu, že živé tělo jest jen předmět pro pozorovatele, nepři- hlíží k tomu, že živé tělo jest asi též něco sobě samému, že prožívá svůj život sobě. A tu vystupuje, vedle mechanismu, ještě jiný názor životat vitalism. Uznává látkové a ener- getické proměny tělesné za fysický podklad života; uznává, že tyto proměny probíhají po fysikální zá- konitosti, ne proti ní, uznává též za první úkol fysiologie určiti tyto proměny. Neuznává však to vše za dostatečné k úplnému vystižení života. Neboť látkové a energetické proměny v živém těle mají význačný směr k sebezachování a roz- množení, kdežto proměny nerostné mají spád k za- stavení se a rozptýlení. Proto uznává vitalism zvláštní řídicí sílu životní, která upotřebuje fysi- ckých prostředků ke svému tvoření, ovšem podle jejich zákonitosti, na které nemůže nic změníti Může věak využíti neurčeností fysikálních, jež připouštějí různé uskutečnitelné možnosti. Tak u- skutečňuje život svobodu, možnou mezi nutnostmi fysikálních zákonů, a to právě prostředkem těchto nutností.
19 article
Ku poznání této svézákonné, tvůrčí, duchové síly možno dospěti z bezprostředního prožívání ži- vota, skrze cit a pud, hledající v nerostných lát- kách a energiích prostředky k zachování, roz- množení a zvelebení života. Tyto dva různé názory života, mechanismus a vitalismus, jsou spolu ode dávna v tuhém sporu. Vážený můj předchůdce v úřadě rektorském, mluvě s tohoto místa „O dvou záhadách biologi- ckých“, ukázal též na tento spor, dotknuv se jednoho zvláště význačného bodu. Kdyby totiž se ukázalo odůvodněným, že život vznikl na zemiz nerostných látek a sil. beze všeho zasáhnulí zvlášt- ního životního činitele, vzaly by za své veškeré vitalistické koncepce života. Tak možno spor vyvrcholiti v otázku: jest ži- vot produkt nerostných látek a sil, či produkuje sám životní útvary a výkony prostředkem nerost- ných látek a sil? Většina přírodozpytců uznává možnost, že jest život původu nerostného, ježto nebyl možný na zemi v žáru a musil tedy vzniknouti za jejího chladnutí: tu dály se obrovské převraty, látkovéa energetické proměny, ze kterých mohly vzniknoutí organické sloučeniny jakožto pratvary živé hmoty. Většina přírodozpyteů nejen uznává tyto možnosti, nýbrž jest přesvědčena o jejich dávno minulé sku- tečnosti. Ano, to vydává se za pravé vědecké přesvědčení na předních vědeckých místech svě- tových.
20 article
Avšak základ tohoto přesvědčení není vědecká zkušenost, nýbrž předpoklad nerostné vědy pří- rodní, že poslední nubstance všech zjevů přirod- ních jest hmota — energie. Veškerá vědecká zku- šenost ukazuje dědičnost života, živé povstává jen ze živého. Dědičnost života je vlastně pravá vě- decká odpověď na otázku původu života. Dědičnost života jest nepochybná skutečnosí: záhadné jest jen, jak se uskutečňuje. To rozluštiti jest v mezích možné zkušenosti, která pokračuje se zdarem, jak ukázal můj vážený předchůdce. Zá- hada původu živola však uvádí v pochybnost vše- obecnou jeho dědičnost nebo původnost, a vzniká jen logicky z předpokladů přírodní vědy, přijíma- ných dogmaticky. Jest překvapující slyšeti přírodozpytce, kteří přece prohlašují jedině smyslovou zkušenost za pravý základ vědy a zavrhují všechno rozumování přes meze možné zkučenosti, jak právě v otázce původu života vzdorují zkušenosti, vynášejíce protí ní rozumové možnosti a nutnosti. Biology totiž stále okouzluje ideál astronomi- ckého poznání, kde mathematická rovnice, vy- jadřující massy a pohyby planet ve sluneční sou- stavě, vyjadřuje též všechny jejich polohy a po- hyby v minulosti a budoucnosti: kde vše je dáno, nic nového nepovstává, ježto nic nevypočíta- telného, tvořivého nezasahuje. Mechanická theorie života jest pamětíhodný pokus rozluštiti problém života popřením ži- vota. Blologie — bez života. A tu povstá-
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. vbeli v(Život starých Slovanů.) Pře pětadvaceti lety mladý, nastávající docent. dříve ještě než vstoupil na českou universitu, učinil si pevné rozhodnutí, přejmouti Šafaří- kovo dědictví, vybudovati „obraz prvotní hi- storie a kultury národa slovanského na zá- kladě vědomosti doby poslední“. Byl-li úkol takový příliš těžký za dob Šafaříkových pro nedostatek prací průpravných i pramenů, stí- žil se koncem devatenáctého věku obrovským vzrůstem materiálu i literatury. Ovšem, v mla- dých letech se osnují poměrně snadno roz- sáhlé plány rozsáhlých systematických prací, ale kolik se jich rozpadá časem v trosky, tak že místo obrovského životního úkolu zbý- vá leckdy jen trochu studií, příprav a marných pokusů. Lubor Niederle však, jenž nastoupil po- volání universitního učitele, maje svůj životní úkol jasně před očima, zůstal mu po všecka léta svého vědeckého působení věren; a dnes, po čtvrtstoleté práci, vyvstává jeho soustavné dílo již v určitých obrysech, jsouc z velké části vybudováno. Počal svého času pracemi methodickými. studoval prachistorii a anthropologii Evropy. lidový život dnešních Slovanů, archaeologické sbírky evropské, opatřovat se znalostí mate- riálu, literatury i methody studijní. Výsledkem jeho vlastní přípravy k životnímu dílu byl ob- sáhlý spis „Lidstvo v době předhistorické“, přihlížející k Slovanstvu. V něm osvětlil si ob- dobné studie o jiných národech evropských. prozkoumal problemy, jimž se věda o počát- cích národů a kulturního života Evropy vy- hnouti nemůže, prohlédl výsledky této vědy a probral je s kritickou opatrností, hledaje především pevný základ bezpečného vědění.
Niederle Evropa Slovan
22 article
Po této všeobecné přípravě soustředil všechno své úsilí na Starožitnosti slovanské. jež chtějí býti bezpečným vědeckým zákla- dem duchové a kulturní jednoty slovanské. beta odkv I když během práce odchýlil se k otázkám speciálným, v studiích o otázce makedonské. o počátcích dějin zemí českých, o rozloze a počtu dnešních Slováků, o statistických úda- jích dnešního Slovanstva, tíhla jeho mysl ne- ustále i těmito pracemi k původnímu cíli. R. 1902 vyšel první svazek Starožitnosti slovanských a s ním rozvrh celého díla, jež obsahuje dva samostatné oddíly: starožitnosti historické a starožitnosti kulturní slovanského národa. V prvním oddílu je vylíčen vývoj dnešních slovanských kmenů z původního celku a jed- noty, a způsob, jakým Slované zaujali svá pozdější sídla. Tedy jednak počátky národa slovanského, pokud žil v původním svém úze- mí a nenastoupil ještě svůj rychlý, usilovný rozchod, jednak tento rozchod třemi hlavními směry: na jih, na západ a na východ, a roz- sazení Slovanů do pozdějších sídel, historicky známých. Úkol ten z valné části Niederle již vykonal, vylíčiv ve dvou svazcích prvního dílu „Starožitností“ počátky slovanského života až po první historické zprávy, probrav kriti- cky starověké prameny,. Slovanů se týkající až do druhého století po Kristu, a určiv, po- kud to možno, pravlast Slovanů od nejstarš známé doby až do doby římské. Výklad o roz- chodu Stovanů z původních sídel počal prv- ním svazkem druhého dílu, jenž obsahuje zkoumání původu a počátku Slovanů jižních Zbývá mu ještě podati třetí a čtvrtý díl, o pů- vodu a počátku druhých dvou větví slovan- ských, západní a východní.
Slovák Slovan Niederle Krist
23 article
Vedle počátků slovanské historie počal se Niederle téměř současně zabývati také po- čátky slovanské kultury. Zamýšlel původně učiniti kulturní oddíl závěrem celého díla, ale jednak rostl mu materiál během práce netu- šenou měrou, jednak vábil jej stále úsilněj právě tento obor, nikým dříve soustavně ne- zpracovaný. A tak vedle skupiny historické počala vycházeti skupina kulturní „Život sta- rých Slovaná“. Chce býti obrazem slovanské kultur z druhé polovice prvního tisíciletí po Kristu kdy Slované vstupují již do plné historie. Niederle úmyslně zvolil dobu poměrně pozdn a nepokusil se o soustavný obraz kultury pra- slovanské, předhistorické. Jsou o ní sice mož- ny z jazykozpytu a archaeologie jisté dohady ale přes to byl by obraz takový jen uměle sestrojený. Niederle chce však podati reálný, pevně vědecky opřený, soustavný a úplný po- pis duševního i hmotného života starých Slo- vanů, a ten je možný jen z doby, kdy počíná již historie Slovanstva. Je to ovšem doba, v níž do původního, pohanského života Slo- vanů vniká křesťanství a s ním mnoho nových. cizích prvků. Je také nutno, pokud to pra- meny dovolují, sestupovati od této doby do tmy minulosti, a zacházeti naopak i do svět- lejších pozdějších století, pokud v nich oznívá původní způsob života a myšlení. Ale přes to obdebí, Niederlem zvolené, jistě je nejvhod- nější, má-li obraz bytu slovanského být co nejucelenější a nejpravdivější — třeba jen vy- mýtiti z něj cizí vlivy, římsko-byzantské, nor- dické i východní, a sebrati věrně zprávy za- ručené. lna
Niederle Slovan
24 article
Tento kulturní obraz života starých Slo- venů rozdělil Niederle na tři díly: první mí obsahovati charakteristiku a rozlohu původ- ního slovanského území, a popis tělesného ži- vota Slovanů, druhý právní a sociální řády. víru a náboženství, třetí domácí zaměstnání obchod, vojenství, umění, písmo a počátky nauk. První díl je právě vydaným svazkem ukončen. ) V prvním svazku počíná otázkou původ- ního slovanského území. Nemůžeme sice přes- ně určiti místo, jež bylo kolébkou slovanského národa, ale můžeme ji pravděpodobně klásti do kraje kolem bařinatého Polesí, mezi Vislu a horní tok Dněpru, do obvodí řeky Pripeti V prvním a druhém století po Kristu jsou Slo- vané již u Odry a Labe jako jeden z největších národů. Význačným rysem slovanského území od Labe na východ po Desnu a Horní Dněpr ) Slovanské starožitnosti: Oddíl kulturní. Živet starých Slovanů. Dílu I. svazek 2. Praha, Bursík a Kohout 1913. jsou rozsáhlé lesy. Cizí kulturní prvky vni kaly do tehoto území asi velmi záhy kultur- ními drahami, na západě po Odře a Visle, na východě po Buhu a Dněpru, ač vnitro zůstá- valo těmito vlivy bezpochyby dlouho nedo- tčeno: O jednorodě, ucelené kultuře slovanské v době primitivní není v dochovaných dokla- dech zpráv. I v nejstarších doložených dobách jeví se rozdíly tří hlavních větví slovanských. a lze předpokládati i v prvotním sídle časné rozpoltění kultury na východní a západní. Po- vaha území slovanského, lesnatého, bažina- tého, na sever posunutého, málo přístupného, zavinila opoždění kultury slovanské za řím- sko-řeckou, germánskou, iránskou i turko- tatarskou. Původní kultura slovanská byla chudá a prostá, přejímala proto záhy dychtivě cizí prvky; po stránce mravní a intelektuální však nezůstávají Slované za svými sousedy pozadu.
Niederle Krist Bursík Visla Slovan Visla Dněpr Odra Labe Desna Horní Dněpr Praha Slovan
25 article
Vyloživ všeobecné základy, a otisknuv velmi zajímavé zprávy historické o povaze Slovanův, buduje Niederle s neúmornou píl a úzkostlivou opatrností popis slovanského života. Kniha jeho není snadné čtení pro zá- bavu, ani poetickým stylem vytvořený obraz. Zprávy byly dosud příliš roztříštěny, příliš málo kriticky ohledány, příliš násilně a ukva- peně zpracovávány. Je nutno zápasiti s ohromným aparátem kritickým a materiálem velmi různorodým, neustále zjišťovat doku- menty, shledávat, třidit, vybírat, odmitat, od- hadovat hodnotu různých theorií a teprve úmorným, vytrvalým, pomalým postupem do- budeme hrst fakt, jasně zdůvodněných, navzá- jem příčinně sepjatých a většinou definitivně zhodnocených. Niederle ovládá tuto nezdol- nou látku pevnou rukou a podává své výsled- ky prostým stylem, přístupným i pozornému neodbornému čtenáři. Rozvíjí zvolným postupem z chaosu nej- různějších údajů, zpráv a theorií obraz slo- vanského života: narození dítěte, první doby kojení a dětství, dospívání, svatbu s jejími ob- řady, projevy života pohlavního, hygienu tě- lesnou, lázně, toaletní prostředky, jídlo a pití,
Slovanův Niederle
26 article
péči o nemoci a umírání. Množství archaeo- logických nálezů v hrobech vyžádalo si zvlášt- ní kapitolu o pohřbu a úpravě hrobů, doplně- nou zajímavým vypravováním arabského ce- stopisce Fadlána o staroruských obřadech po- hřebních. Ve druhém svazku „Života starých Slo- vanů“, jenž právě vyšel, jsou obšírné zprávy o kroji slovanském, mužů i žen, o úpravě hla- vy, výzdobě šatů a špercích. Pak zvláštní ka- pitola, zvlášť důležitá a obsáhlá, založená na vlastním speciálním studiu autorově o slovan- ském příbytku. Tím je obraz hmotného života Slovanů skončen.
27 article
Liší se dojista v mnohém od dosavadních dohadů a předpokladů, přináší umělcům tvo- ření zcela jiné, nové základy k vytváření scén a postav ze života slovanského. Ruší sice mnohou ilusi o primitivním zlatém věku slo- vanském o holubičí povaze našich předků ale má vzácnou a neocenítelnou vlastnost: je pevně zdůvodněný a prodchnutý mužným, či- stým úsilím po střízlivé, vědecké pravdě, ne- kalené žadnými touhami, ilusemi a naivnír úskoky fantasie, přenášející se lehce přes těžce přístupná fakta k nedoloženým chimé- rám. Je třeba radostně zdůraznit tuto vlast- nost Niederlova díla, postaveného na logické, důmyslně vyvozované a střízlivě kritické sou- dy. Ještě dnes, a právě v oboru slovanské vědy, neustále objevují se nejnaivnější a nej- dětinštější hračky vědecké, nejpustší diletan- tism zachází s jazykozpytem, archaeologií, mythologií, folklorem zcela nezodpovědně,a hromadí spousty nemožností a nesprávností jakoby to byly nejvážnější věděcké poznatky a samozřejmá fakta. Miluji Niederlovo dílo právě pro jeho me- thodu, poctivou, střízlivou, logickou, v pravdě vědeckou, která vzdává se všech citových sklonnosti, všech fantasií a vší přízně davu, a neuchází se o přízeň povrchního veřejného mínění, znajíc jen jedinou rozkoš: železnou vlastní disciplinu a dychtivé hledání pravdy ve skutečnosti — i v sobě.
Niederlův