1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, v sobotu 15. listopadu 1913.
Praha
4
article
aranní a večerní Uinty
předplácíi se
v Prane v administrasi
měsle
na čkvrt lsta
4k -
a dvojí donáškou
nsele
ne Svrie k ae
ve dliálkash
kn
sa měsie-
a měslu Postos
5
article
Ei
Ei
s čtvrt iet
. dvojí sarsilko
a měsle
ne čtvrr ista
6
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 10,
s přílohou pro venkov o 14 stranách.
Praha
7
article
Ctvrtý balkánský mír.
Ctvrtý balkánský mír.
„Na včerejšek v noci podepsány byly
Athénách podmínky míru mezi králov-
stvím řeckým a Tureckem; jest to vedle
všeobecného londýnského prozatímního
míru, jenž dbal hlavně o zájmy evropské
při nadešlých změnách; vedle bukurešt-
ského, jenž se zabýval Balkánci a jejich
vzájemnými poměry; pak cařihradského,
jímž byly upraveny záležitosti bulharsko-
turecké, čtvrtý po řadě mír, zbývá ještě
dojednati mír mezi oběma státy srbskými
a Tureckem.
Úspěch míru athénského připisuje se
za zásluhu bukureštskému kabinetu, zvlá-
ště ministru vnitra Take Jonescuovi, jenž
si zajel zvláště do Athén, aby prostředko-
val mezi Řeky a Turky, ježto se zdálo, ž
jednání jejich o mír bude přerušeno a že
hrozí vypuknouti mezi nimi nová válka.
Take Jonescu přiměl sporné strany jednak
k tomu, že neřešené dotud otázky obme-
zily tím, že Turecko vzdalo se nároků na
náhradu za zrušený desátek z vakufu (mo-
hamedánského církevního statku), jednak
že záležitost soukromého státního majetku
říše turecké v krajích Řecku odstoupených
vznesena bude na smírčí soud v Haagu, aby
o ní rozhodl.
Rozhodčí postavení Rumunska, kteréž
vzniklo za války mezi spojenci a utvořilo
se pro udržení „rovnováhy mezi balkán-
skými státy za jednání o mír bukureštský
po válce mezi nimi, osvědčilo a upevnilo
se nyní i tímto dalším článkem mírového
řetězu, jímž se opět uvolňují ruce části
skupiny neslovanských států. Až se podaří
evropské komisi konečně ohraničiti i Alba-
nii, bude mimo Rumunsko i Turecko
Turecko i Řecko i Albanie tvořiti proti-
váhu slovanským státům, Srbsku, Černé
Hoře a Bulharsku ....
Athéna
Balkánec
Take Jonescu
Řek
Turek
Turecko
Atény
Řecko
Haag
Rumunsko
Albánie
Srbsko
Černá hoře
Bulharsko
8
article
To nutno míti stále na paměti, když
se oceňují následky rozkladu původního
balkánského svazu, v němž zastoupeno by-
lo vedle slovanské skupiny jenom Řeckoa
jenž provedl vítěznou válku proti Ture-
cku.
Prostředkování rumunské v nynějším
míru jest nejen dokladem, že dospělo mezi
Rumunskem a Řeckem k dalšímu sblížení
ale že oba státy: Rumunsko na pevnině
balkánské, Řecko pak na moři budou sei
v dalších obdobích východní politiky pod-
porovati, aby zabezpečily svou převahu.
Tolik se aspoň i veřejně doznává, že Ru-
munsko vykonalo nyní na Turecko vše-
možný nátlak, aby ho donutilo k mírus
Řeckem; zejména prý pohrozilo, že by ce-
lou svou brannou mocí postavilo se po bok
Řecku, kdyby Turecko zamýšlelo přes ú-
zemí Bulharsku odstoupené vtrhnouti do
državy řecké, a že by případ takový pova-
žovalo zároveň za porušení neutrality Bul-
harskemi ve
Zalekli-li se Turci této rumunské hroz-
by, nebude asi pravdou povídání o tajně
spojenecké úmluvě mezi Turky a Bulhary.
Řecko-tureckým míren nebude však posí-
leno ani postavení Srbska, jež nemůže ne-
viděti, že v poměru mezi Rumuny a Řeky
zůstává jaksi stranou.
Mír athénský ovšem neuspokojil vše-
chny nároky řecké, zejména ne ostrovní
Bulhar
Rumun
Řek
Rumunsko
Řecko
Turecko
Bulharsko
Turec
Srbsko
9
article
protože evropská konference londýnská
vyhradila otázku tureckých ostrovů
Egejském moři rozhodnutí velmocenské-
mu; ale pro poměry balkánské zůstává ve-
lice významným, což dokazuje i projev
řeckého krále, učiněný k dopisovateli ru-
munského listu „Universul“. Pravil prý, že
naděje na revisi bukureštského míru jsou
marné, a že mír tento bude ne sice věčně,
ale dlouho trvati. Nevidí ani v bu-
doucnosti možnost, aby Řecko a Rumun-
sko se rozešly, protože vláda řecká splnila
všecka přání Kucovlachů; není sice mezi
Rumuny a Řeky psané smlouvy spolkové,
ale spolek ve skutečnosti již existuje. Kdy-
by i Srbsko spolku se zúčastnilo, byla by
to veliká vojenská i mravní síla; i Turecko
by mohlo přistoupiti. Bulhary síce nelze
zavazovati, aby učinili taktéž, ale budou-i
jen trochu moudře uvažovati, učiní faktéž.
Možno jasněji vyjádřiti touhu po pře-
vaze rumunsko-řecké na Balkáně?
Rumun
Bulhar
Řecko
Turecko
Balkán
10
article
Tyto názory řeckého krále, jakož i pro-
jevy anglických a ruského ministra o u-
klidňujícím postupu věcí balkánských (má-
me tu na mysli nedávné řeči Greye,
Asquitha a Kokovcova) mohou vzbuditi
zdání, že opravdu na Balkáně zavládne co
nejdříve doba úplného klidu, ale posavadní
zkušenosti po londýnské konferenci udržu-
jí stále ještě vážné pochybnosti! Vždyť ze
všech jejich projevů vyznívalo zároveň do-
znání, že „byly chvíle veliké tísně“ a že
„možno doufati, že souhlas Evropy překo-
ná i obtíže, jež ještě nastanou
Připouští se tedy mezi diplomaty a stát-
níky, nejlépe informovanými, že obtíže
a nesnáze dosud trvají a že šmahem ještě
překonány nebyly. Stačí připomenouti je-
nom neřešené otázky finanční (pařížská fi-
nanční komise balkánská), otázku ture-
ckých ostrovů a — ohraničení Albanie! A
proč se dále zvláště z Anglie ustavičně
napomíná Turecko, aby provádělo reformy
a neohrožovalo i svou asijskou državu?
Grey
Asquith
Kokovcův
Balkán
Evropa
Albánie
Anglie
Turecko
11
article
Však ani to není vše. Ani otázka bu-
doucího seskupení balkánských států ne-
zdá se býti věcí všemi velmocemi stejně
pochopovanou. Dle zpráv ze Sofije usiluje
ruská diplomacie o obnovení styků srbsko-
bulharských, jejichž přerušení válkou dle
londýnských „Times“ upřímněa
úzkostlivě se snažila zabrániti. V Paříži,
jak soudí tamní „Temps“, schvalují výše
vzpomenuté myšlenky řeckého krále, ale
v Německu zrazují z nich, upozorňujíce
Rumuny, že by si tím obmezili politiku vol-
ných rukou, jež jim tak mnoho prospěla,
kdyby vstoupili do pevného svazku s jiný-
mi balkánskými státy, kdežto nyní uznávaií
vůdčí posici Rumunska i Balkánci i vel-
moci. Rovněž Řecko, jako nově rostoucí
námořní moc, těší se prý podpoře a přízni
všech, proč by mělo vzdát se této vý-
hody?
Ani athénským mírem nebyl tedy ještě
zjednán trvalý stav na blízkém východě!
Boj o předlohu o místních
drahách.
Z Vídně, 14. listopadu.
(Zyl. telef, zpr.)
Zprávy, že ministr železnic v nejbližších
dnech máv úmyslupodatiparlamen-
tupředlohu odraháchbosenských
vzrušily značně poslance všech stran. Posl.
Rumun
Posl
Sofijá
Paříž
Německo
Rumunsko
Řecko
blízký východ
Vídeň
Times
12
article
Maštálka konferoval v této věci v posled-
ních dnech jednak s ministerským předsedou.
jednak s ministrem financí a ministrem želéz-
nic, zastávaje při tom požadavek, že nen
myslitelno, aby byla projednávána před-
loha o drahách bosenských, aniž by
byla předlcha o místních drahách současně
podána parlamentu a uzákončna.
Vzhledem na odmítavé chování vlády v
této věci svolal posl. Maštálka ja ko
předseda železničního výboru ně-
které členy tohoto výboru ku po-
radě. Původně byl úmysl, aby neprodleně
svolán byl železniční výbor, který by k těmto
záměrům vlády zaujal stanovisko. Od tohoto
úmyslu však bylo upuštěno, poněvadž celý
den trvala schůze sněmovny a nebylo tudíž
možno, aby současně také byla schůze želez-
ničního výboru.
Dnešní porady zúčastnili se kromě svola-
vatele také posl. dr. Kolischer a Rauch
z Polského kola, Niklas za křesťanské so-
ciály, Hofmann z Wellenhofu a Hein
za německo-národní svaz, Conci, Kadl-
čák. Malíatti a Biankini.
Posl. Maštálka sdělil, že vláda zanáší
se úmyslem zítra dodat sněmovně před-
lohu o bosenských dráhách. Sou-
časně s ní bude podána také v uherské sně-
movně tatáž předloha a zamýšlí se, aby pora-
dy o tomto předmětu byly konány stejnoměr-
ně. Předlohu o místních dráhách vláda proza-
tím by předložiti nemínila, ukazujíc na nepří-
znivou finanční situaci a zdůrazňujíc, že by
předloha, vyžadující nákladu 250 mil. K, musi-
la rozvrátit poměry na peněžním trhu. Posl.
Maštálek
doktor
Kolischer
Rauch
Niklas
Hofmann
Wellenhof
Hein
Posl
národní svaz , Conec
Kadnout
13
article
Maštálka zdůraznil, že veškeré námitky, které
byly sděleny příslušným ministrům, že pro zá-
stupce lidové je nemyslitelno, aby hlasovali
pro stavbu drah v Bosně, když by ve vlastní
zemi stavba místních drah měla odpočívati a
že také přítomná situace národohospodářská
vyžaduje, aby se některými pracemi většího
rozsahu stůj co stůj počalo, narážejí na odpor
vlády a na její finanční námitky. Za těchto
okolností nezbývá nic jiného, než aby co nej-
energičtěji bylo sděleno vládě, že je jednomy-
slným požadavkem celé sněmovny, aby splnily
se vícekráte již dožadované dlouholeté sliby
vlády, aby se vyhovělo oprávněným přáním
rozsáhlých krajů i volání dělnictva po nutném
zaměstnání.
Debata ukázala, že toto stanovisko před-
sedy je sdíleno všemi stranami. Posl. Koli-
scher za Polské kolo konstatoval, že polšt
poslanci se usnesli snošiti předlohu o bosen-
ských drahách s předlohou o místních drahách
a že přijetí této poslední bez první předlohy je
pro Poláky nemyslitelno. Posl. Hein i Hoí-
mann z Wellenhofu sdělili, že něme-
cko-národní svaz se usnesl trvati na tom, aby
předloha o bosenských drahách se projedná-
vala současně s předlohou o drahách místních.
Posl. Niklas konstatoval, že křesťansko-
sociální sdružení předložilo již předsedovi mi-
nisterstva ve zvláštním rozkladu tatáž přání.
na jejichž bezpodmínečném splnění budou kře-
sťanští sociálové trvat. Posl. Zahradník
z českého klubu agrárního zdůraznil, že je pro
české agrárníky nemožno vstoupit do projed-
návání předlohy o bosenských drahách, kdyby
předloha o místních drahách měla být oddá-
lena.
Porada skončila usnesením, aby požádán
byl ministerský předseda ke společné poradě.
ve které by přítomným zástupcům stran na-
skytla se příležitost konstatovat jednomyslně
požadavek o projednání předlohy o drahách
místních.
Maštálek
Posl
Polák
Hein
Niklas
Zahradník
Boseň
Koli
národní svaz
sociální sdružený
14
article
Z usnesení schůze odebral se
posl. Maštálka k ministerskému
předsedovi, jenž neprodleně na to povo-
lal k sobě ministra železnic dra. Forstra,
vrátivšího se právě ze slyšení u panovníka a
správce ministerstva financí bar. Engla.
Společně s těmi konána potom porada se sho-
ra zmíněnými členy železničního výboru, v níž
byl jednomyslně tlumočen požadavek po
předložení a projednání osnovy o místních
drahách. V zastoupení svých stran tlumočili
toto přání všichni přítomní poslanci. Předseda
ministerstva v dlouhém rozkladu sdělil, že ne-
zamýšlí hrát si na schovávanou a že musí sku-
tečně sdělit, že vláda chce podat parlamentu
pouze předlohu o bosenských drahách. K to-
muto kroku nutí vládu mimořádná příležitost
bosenských drah se stanoviska vojenského.
V Bosně mají být stavěny trati, které mají
zlepšit poměry pohybu armády. V zemi, která
stále ještě může být jevištěm důležitých udá-
lostí, nutno dráhy budovat. Dráhy, které se
mají v Bosně zřídit, mají odbřemeniti obtížnou
dislokaci vojska, která způsobuje, že musí být
držáno v garnisonách více záložníků, než by
snad tomu bylo, kdyby tato místa byla spoje-
na dopravně vhodnými tratěmi s monarchií.
Maštálek
Forstra
Boseň
15
article
Předsedovi ministerstva není neznámo, že bý-
valé vlády daly v příčině předlohy o místních
drahách určitý slib a že nynější ministr želez-
nic byl také poukázán připravit předlohu, kte-
rá ovšem nabyla netušeného rozsahu, vyžadu-
jíc nákladu 250 mil. K. Zatím se však finanční
situace vytvářila tak, že předloha stává se
jedním z nejtěžších problémů opatření vládní-
ho. Předseda ministerstva obává se situace
rozpočtu, jakož i úsudku veškeré finanční ve-
řejnosti a rozvrácení úvěru, když by v přítom-
né době přistoupil na požadavek, aby se před-
loha o místních drahách projednávala v celém
rozsahu. Nicméně děkuje posl. Maštálkovi ja-
ko předsedovi této porady, že přímým stykem
se zástupci klubů bylo mu umožněno seznati
názory, jaké panují v kruzích parlamentních a
ujišťuje, že sdělení mu učiněná bere se vší
vážností na vědomí a že své vládě prozatím
vyhrazuje na základě těchto sdělení přes
svrchu oznámené námitky k otázce místních
drah zaujmouti stanovisko.
Předsedovi ministerstva bylo potom sdč-
leno, že zástupci parlamentních stran očeká-
vají, že v prohlášení úterním, kterým má býti
provázena předloha o bosenských drahách.
vláda určitě a jasně zaujme stanovisko vůči
místním drahám a že vyhoví požadavku a vo-
lání po projednání předlohy o bosenských dra-
hách s předlohou o drahách místních.
Maštálek
16
article
Život — tvůrčí síla.
Život — tvůrčí síla.
(Přednáška J. M. rektora české university Karlo-
Ferdinandovy, prof. dra. Františka Mareše, při
slavnostní instalaci 13. listopadu.)
Starobylý obyčej ukládá nastupujícímu rektoru
promluviti ke vzácným hostům i ke shromážděné
obci akademické o některé otázce vlastního oboru
vědného, která by vzbudila účast všech fakult,
duchu university.
Výzkum životních výkonů, můj obor, podává
mnoho takových otázek, a největší z nich: Co je
život.
Vědecký výzkum koná se předně k opatřent
životních potřeb, v lékařství a hospodářství. Avšak
otázka: co jest život? má též mravní vý-
znam. Na odpovědi záleží, jaký smysl má dát
člověk svému životu.
Na tuto otázku odnovídalo si lidstve poesií
náboženstvím, filosofií. Když však se ukázaly u-
spěchy vědeckého výzkumu života, očekává se od
vědy o životě, od biologie, jisté poznání života vů-
bec, ze kterého se podá i jeho smysl
Biologie počala výzkum života jako přírod-
ního zjevu, přijímajíc přednoklady i methody
profesor
doktor
Mareš
český univerzita KarlaFerdinandov
17
article
V drobnem prodajla
rauní dlalo » sopa
sa s
večer í
na si
Ve HalkAch on venková
rarní čislo . . . 10t
vučerni
o . . . 5
1e
Inaeráe i
platí sa hotové napřen
Předplneení a inserty příjíma
sdministracs v Marianské ul., a
Tam nacházejí se 40ů
ředakce, tiskárna a sxpedine
„Národnich Listů-
Rukopisy ve naveanni
18
article
přírodní vědy. Zkoumá živé tělo jako před-
mět, pozorováním. Ozbrojuje smysly ná-
stroji, takže pronikají až k nejmenšímu, koná po-
kusy, upotřebujíc přejemných method. dle vzoru
fysiky a chemie, I nachází v živém těle stejné
prvky a síly, působící látkové a energetické pro-
měny dle stejných zákonů, jaké stanovila fysika
a chemie v proměnách nerostných. A z toho závěr.
že v žívém těle nepůsobí nic jiného, než v dějství
nerostném, zejména že tu nezasahuje žádná řídící
síla, povaby nefvsické aneb metafysické.
To jest základ mechanické theorie života, jež
nabyla váhy jako přírodovědecké přesvědčení, zva-
né prostě mechanísm.
Avšak mechanism spočívá na předpokladu, že
živé tělo jest jen předmět pro pozorovatele, nepři-
hlíží k tomu, že živé tělo jest asi též něco sobě
samému, že prožívá svůj život sobě.
A tu vystupuje, vedle mechanismu, ještě jiný
názor životat vitalism. Uznává látkové a ener-
getické proměny tělesné za fysický podklad života;
uznává, že tyto proměny probíhají po fysikální zá-
konitosti, ne proti ní, uznává též za první úkol
fysiologie určiti tyto proměny. Neuznává však to
vše za dostatečné k úplnému vystižení života.
Neboť látkové a energetické proměny v živém
těle mají význačný směr k sebezachování a roz-
množení, kdežto proměny nerostné mají spád k za-
stavení se a rozptýlení. Proto uznává vitalism
zvláštní řídicí sílu životní, která upotřebuje fysi-
ckých prostředků ke svému tvoření, ovšem podle
jejich zákonitosti, na které nemůže nic změníti
Může věak využíti neurčeností fysikálních, jež
připouštějí různé uskutečnitelné možnosti. Tak u-
skutečňuje život svobodu, možnou mezi nutnostmi
fysikálních zákonů, a to právě prostředkem těchto
nutností.
19
article
Ku poznání této svézákonné, tvůrčí, duchové
síly možno dospěti z bezprostředního prožívání ži-
vota, skrze cit a pud, hledající v nerostných lát-
kách a energiích prostředky k zachování, roz-
množení a zvelebení života.
Tyto dva různé názory života, mechanismus a
vitalismus, jsou spolu ode dávna v tuhém sporu.
Vážený můj předchůdce v úřadě rektorském, mluvě
s tohoto místa „O dvou záhadách biologi-
ckých“, ukázal též na tento spor, dotknuv se
jednoho zvláště význačného bodu. Kdyby totiž se
ukázalo odůvodněným, že život vznikl na zemiz
nerostných látek a sil. beze všeho zasáhnulí zvlášt-
ního životního činitele, vzaly by za své veškeré
vitalistické koncepce života.
Tak možno spor vyvrcholiti v otázku: jest ži-
vot produkt nerostných látek a sil, či produkuje
sám životní útvary a výkony prostředkem nerost-
ných látek a sil?
Většina přírodozpytců uznává možnost, že jest
život původu nerostného, ježto nebyl možný na
zemi v žáru a musil tedy vzniknouti za jejího
chladnutí: tu dály se obrovské převraty, látkovéa
energetické proměny, ze kterých mohly vzniknoutí
organické sloučeniny jakožto pratvary živé hmoty.
Většina přírodozpyteů nejen uznává tyto možnosti,
nýbrž jest přesvědčena o jejich dávno minulé sku-
tečnosti. Ano, to vydává se za pravé vědecké
přesvědčení na předních vědeckých místech svě-
tových.
20
article
Avšak základ tohoto přesvědčení není vědecká
zkušenost, nýbrž předpoklad nerostné vědy pří-
rodní, že poslední nubstance všech zjevů přirod-
ních jest hmota — energie. Veškerá vědecká zku-
šenost ukazuje dědičnost života, živé povstává jen
ze živého. Dědičnost života je vlastně pravá vě-
decká odpověď na otázku původu života.
Dědičnost života jest nepochybná skutečnosí:
záhadné jest jen, jak se uskutečňuje. To rozluštiti
jest v mezích možné zkušenosti, která pokračuje
se zdarem, jak ukázal můj vážený předchůdce. Zá-
hada původu živola však uvádí v pochybnost vše-
obecnou jeho dědičnost nebo původnost, a vzniká
jen logicky z předpokladů přírodní vědy, přijíma-
ných dogmaticky.
Jest překvapující slyšeti přírodozpytce, kteří
přece prohlašují jedině smyslovou zkušenost za
pravý základ vědy a zavrhují všechno rozumování
přes meze možné zkučenosti, jak právě v otázce
původu života vzdorují zkušenosti, vynášejíce protí
ní rozumové možnosti a nutnosti.
Biology totiž stále okouzluje ideál astronomi-
ckého poznání, kde mathematická rovnice, vy-
jadřující massy a pohyby planet ve sluneční sou-
stavě, vyjadřuje též všechny jejich polohy a po-
hyby v minulosti a budoucnosti: kde vše je dáno,
nic nového nepovstává, ježto nic nevypočíta-
telného, tvořivého nezasahuje.
Mechanická theorie života jest pamětíhodný
pokus rozluštiti problém života popřením ži-
vota. Blologie — bez života. A tu povstá-
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
vbeli
v(Život starých Slovanů.) Pře
pětadvaceti lety mladý, nastávající docent.
dříve ještě než vstoupil na českou universitu,
učinil si pevné rozhodnutí, přejmouti Šafaří-
kovo dědictví, vybudovati „obraz prvotní hi-
storie a kultury národa slovanského na zá-
kladě vědomosti doby poslední“. Byl-li úkol
takový příliš těžký za dob Šafaříkových pro
nedostatek prací průpravných i pramenů, stí-
žil se koncem devatenáctého věku obrovským
vzrůstem materiálu i literatury. Ovšem, v mla-
dých letech se osnují poměrně snadno roz-
sáhlé plány rozsáhlých systematických prací,
ale kolik se jich rozpadá časem v trosky,
tak že místo obrovského životního úkolu zbý-
vá leckdy jen trochu studií, příprav a marných
pokusů.
Lubor Niederle však, jenž nastoupil po-
volání universitního učitele, maje svůj životní
úkol jasně před očima, zůstal mu po všecka
léta svého vědeckého působení věren; a dnes,
po čtvrtstoleté práci, vyvstává jeho soustavné
dílo již v určitých obrysech, jsouc z velké části
vybudováno.
Počal svého času pracemi methodickými.
studoval prachistorii a anthropologii Evropy.
lidový život dnešních Slovanů, archaeologické
sbírky evropské, opatřovat se znalostí mate-
riálu, literatury i methody studijní. Výsledkem
jeho vlastní přípravy k životnímu dílu byl ob-
sáhlý spis „Lidstvo v době předhistorické“,
přihlížející k Slovanstvu. V něm osvětlil si ob-
dobné studie o jiných národech evropských.
prozkoumal problemy, jimž se věda o počát-
cích národů a kulturního života Evropy vy-
hnouti nemůže, prohlédl výsledky této vědy
a probral je s kritickou opatrností, hledaje
především pevný základ bezpečného vědění.
Niederle
Evropa
Slovan
22
article
Po této všeobecné přípravě soustředil
všechno své úsilí na Starožitnosti slovanské.
jež chtějí býti bezpečným vědeckým zákla-
dem duchové a kulturní jednoty slovanské.
beta odkv
I když během práce odchýlil se k otázkám
speciálným, v studiích o otázce makedonské.
o počátcích dějin zemí českých, o rozloze a
počtu dnešních Slováků, o statistických úda-
jích dnešního Slovanstva, tíhla jeho mysl ne-
ustále i těmito pracemi k původnímu cíli.
R. 1902 vyšel první svazek Starožitnosti
slovanských a s ním rozvrh celého díla, jež
obsahuje dva samostatné oddíly: starožitnosti
historické a starožitnosti kulturní slovanského
národa.
V prvním oddílu je vylíčen vývoj dnešních
slovanských kmenů z původního celku a jed-
noty, a způsob, jakým Slované zaujali svá
pozdější sídla. Tedy jednak počátky národa
slovanského, pokud žil v původním svém úze-
mí a nenastoupil ještě svůj rychlý, usilovný
rozchod, jednak tento rozchod třemi hlavními
směry: na jih, na západ a na východ, a roz-
sazení Slovanů do pozdějších sídel, historicky
známých. Úkol ten z valné části Niederle již
vykonal, vylíčiv ve dvou svazcích prvního dílu
„Starožitností“ počátky slovanského života
až po první historické zprávy, probrav kriti-
cky starověké prameny,. Slovanů se týkající
až do druhého století po Kristu, a určiv, po-
kud to možno, pravlast Slovanů od nejstarš
známé doby až do doby římské. Výklad o roz-
chodu Stovanů z původních sídel počal prv-
ním svazkem druhého dílu, jenž obsahuje
zkoumání původu a počátku Slovanů jižních
Zbývá mu ještě podati třetí a čtvrtý díl, o pů-
vodu a počátku druhých dvou větví slovan-
ských, západní a východní.
Slovák
Slovan
Niederle
Krist
23
article
Vedle počátků slovanské historie počal
se Niederle téměř současně zabývati také po-
čátky slovanské kultury. Zamýšlel původně
učiniti kulturní oddíl závěrem celého díla, ale
jednak rostl mu materiál během práce netu-
šenou měrou, jednak vábil jej stále úsilněj
právě tento obor, nikým dříve soustavně ne-
zpracovaný. A tak vedle skupiny historické
počala vycházeti skupina kulturní „Život sta-
rých Slovaná“.
Chce býti obrazem slovanské kultur
z druhé polovice prvního tisíciletí po Kristu
kdy Slované vstupují již do plné historie.
Niederle úmyslně zvolil dobu poměrně pozdn
a nepokusil se o soustavný obraz kultury pra-
slovanské, předhistorické. Jsou o ní sice mož-
ny z jazykozpytu a archaeologie jisté dohady
ale přes to byl by obraz takový jen uměle
sestrojený. Niederle chce však podati reálný,
pevně vědecky opřený, soustavný a úplný po-
pis duševního i hmotného života starých Slo-
vanů, a ten je možný jen z doby, kdy počíná
již historie Slovanstva. Je to ovšem doba,
v níž do původního, pohanského života Slo-
vanů vniká křesťanství a s ním mnoho nových.
cizích prvků. Je také nutno, pokud to pra-
meny dovolují, sestupovati od této doby do
tmy minulosti, a zacházeti naopak i do svět-
lejších pozdějších století, pokud v nich oznívá
původní způsob života a myšlení. Ale přes to
obdebí, Niederlem zvolené, jistě je nejvhod-
nější, má-li obraz bytu slovanského být co
nejucelenější a nejpravdivější — třeba jen vy-
mýtiti z něj cizí vlivy, římsko-byzantské, nor-
dické i východní, a sebrati věrně zprávy za-
ručené. lna
Niederle
Slovan
24
article
Tento kulturní obraz života starých Slo-
venů rozdělil Niederle na tři díly: první mí
obsahovati charakteristiku a rozlohu původ-
ního slovanského území, a popis tělesného ži-
vota Slovanů, druhý právní a sociální řády.
víru a náboženství, třetí domácí zaměstnání
obchod, vojenství, umění, písmo a počátky
nauk. První díl je právě vydaným svazkem
ukončen. )
V prvním svazku počíná otázkou původ-
ního slovanského území. Nemůžeme sice přes-
ně určiti místo, jež bylo kolébkou slovanského
národa, ale můžeme ji pravděpodobně klásti
do kraje kolem bařinatého Polesí, mezi Vislu
a horní tok Dněpru, do obvodí řeky Pripeti
V prvním a druhém století po Kristu jsou Slo-
vané již u Odry a Labe jako jeden z největších
národů. Význačným rysem slovanského území
od Labe na východ po Desnu a Horní Dněpr
) Slovanské starožitnosti: Oddíl kulturní. Živet
starých Slovanů. Dílu I. svazek 2. Praha, Bursík
a Kohout 1913.
jsou rozsáhlé lesy. Cizí kulturní prvky vni
kaly do tehoto území asi velmi záhy kultur-
ními drahami, na západě po Odře a Visle, na
východě po Buhu a Dněpru, ač vnitro zůstá-
valo těmito vlivy bezpochyby dlouho nedo-
tčeno:
O jednorodě, ucelené kultuře slovanské
v době primitivní není v dochovaných dokla-
dech zpráv. I v nejstarších doložených dobách
jeví se rozdíly tří hlavních větví slovanských.
a lze předpokládati i v prvotním sídle časné
rozpoltění kultury na východní a západní. Po-
vaha území slovanského, lesnatého, bažina-
tého, na sever posunutého, málo přístupného,
zavinila opoždění kultury slovanské za řím-
sko-řeckou, germánskou, iránskou i turko-
tatarskou. Původní kultura slovanská byla
chudá a prostá, přejímala proto záhy dychtivě
cizí prvky; po stránce mravní a intelektuální
však nezůstávají Slované za svými sousedy
pozadu.
Niederle
Krist
Bursík
Visla
Slovan
Visla
Dněpr
Odra
Labe
Desna
Horní Dněpr
Praha
Slovan
25
article
Vyloživ všeobecné základy, a otisknuv
velmi zajímavé zprávy historické o povaze
Slovanův, buduje Niederle s neúmornou píl
a úzkostlivou opatrností popis slovanského
života. Kniha jeho není snadné čtení pro zá-
bavu, ani poetickým stylem vytvořený obraz.
Zprávy byly dosud příliš roztříštěny, příliš
málo kriticky ohledány, příliš násilně a ukva-
peně zpracovávány. Je nutno zápasiti
s ohromným aparátem kritickým a materiálem
velmi různorodým, neustále zjišťovat doku-
menty, shledávat, třidit, vybírat, odmitat, od-
hadovat hodnotu různých theorií a teprve
úmorným, vytrvalým, pomalým postupem do-
budeme hrst fakt, jasně zdůvodněných, navzá-
jem příčinně sepjatých a většinou definitivně
zhodnocených. Niederle ovládá tuto nezdol-
nou látku pevnou rukou a podává své výsled-
ky prostým stylem, přístupným i pozornému
neodbornému čtenáři.
Rozvíjí zvolným postupem z chaosu nej-
různějších údajů, zpráv a theorií obraz slo-
vanského života: narození dítěte, první doby
kojení a dětství, dospívání, svatbu s jejími ob-
řady, projevy života pohlavního, hygienu tě-
lesnou, lázně, toaletní prostředky, jídlo a pití,
Slovanův
Niederle
26
article
péči o nemoci a umírání. Množství archaeo-
logických nálezů v hrobech vyžádalo si zvlášt-
ní kapitolu o pohřbu a úpravě hrobů, doplně-
nou zajímavým vypravováním arabského ce-
stopisce Fadlána o staroruských obřadech po-
hřebních.
Ve druhém svazku „Života starých Slo-
vanů“, jenž právě vyšel, jsou obšírné zprávy
o kroji slovanském, mužů i žen, o úpravě hla-
vy, výzdobě šatů a špercích. Pak zvláštní ka-
pitola, zvlášť důležitá a obsáhlá, založená na
vlastním speciálním studiu autorově o slovan-
ském příbytku. Tím je obraz hmotného života
Slovanů skončen.
27
article
Liší se dojista v mnohém od dosavadních
dohadů a předpokladů, přináší umělcům tvo-
ření zcela jiné, nové základy k vytváření
scén a postav ze života slovanského. Ruší sice
mnohou ilusi o primitivním zlatém věku slo-
vanském o holubičí povaze našich předků
ale má vzácnou a neocenítelnou vlastnost: je
pevně zdůvodněný a prodchnutý mužným, či-
stým úsilím po střízlivé, vědecké pravdě, ne-
kalené žadnými touhami, ilusemi a naivnír
úskoky fantasie, přenášející se lehce přes
těžce přístupná fakta k nedoloženým chimé-
rám. Je třeba radostně zdůraznit tuto vlast-
nost Niederlova díla, postaveného na logické,
důmyslně vyvozované a střízlivě kritické sou-
dy. Ještě dnes, a právě v oboru slovanské
vědy, neustále objevují se nejnaivnější a nej-
dětinštější hračky vědecké, nejpustší diletan-
tism zachází s jazykozpytem, archaeologií,
mythologií, folklorem zcela nezodpovědně,a
hromadí spousty nemožností a nesprávností
jakoby to byly nejvážnější věděcké poznatky
a samozřejmá fakta.
Miluji Niederlovo dílo právě pro jeho me-
thodu, poctivou, střízlivou, logickou, v pravdě
vědeckou, která vzdává se všech citových
sklonnosti, všech fantasií a vší přízně davu,
a neuchází se o přízeň povrchního veřejného
mínění, znajíc jen jedinou rozkoš: železnou
vlastní disciplinu a dychtivé hledání pravdy
ve skutečnosti — i v sobě.
Niederlův