Strana 2.

NÁRODNÍ LISTY

9. května 1905. Číslo 126.

Náklonnost k luteránství skutečně byla u Petra Velikého i u části našeho duchovenstva. S velkou nedočkavostí pravoslavná církey bude očekávati slíbeného církevního sně- mu všeruské církve, na němž bude zapotřebí přítomnosti všeobec- ných patriarchů. Angličtí admirálové proti Německu. V sobotním čísle zaznamenali jsme velmi vážný hlas admirála Filzgeralda, dychlícího po válce s Německem dříve, nežli Německo svoje loďstvo dobuduje. Nyní třeba slohem zaobale- nějším vstoupil v šlépěje jeho i admirál Bridge. V rozmluvě se zástupcem »Evening Standardu« projevil nelibost nad tím, že Němei napadali Anglii v poslední době za zamýšlené nové rozdělení loďstva jejího. »Němci nemají práva«, děl admírál, »předpisovati Anglii, jak má své loďstvo organisovati«. Vzrůstu obchod- ního loďstva německého admirál se neleká, neboť právě tím Německo bude odkázáno více než dnes na milost velké námořní moci, jakou jest Anglie. Za to však veliký rozmach něme- ckého námořnictva vojenského mohl by těžce dopadnouti na vážky proti Anglii zvláště pro případ, že by Anglie vedla válku s jiným státem. Anglie musí tudíž, doloži admirál, chystati se na veškeré eventnalily.

Ještě k odložení manévrů anglického leďslva. Odložení angliekých manévrů námořníeh stalo se, jak nyní v Londýně se tvrdi, proto. že stálé ještě trvání války s Japonskem učinilo povážlivými operace námořní při shaslých světlech. Loď by se tak snadno srazila s lodí některé válčíe strany, z čehož mohl by vzniknouti konfli kt. Manévry měly míti tentokrát zcela neobvyklý rozsah a měla mobilisace pro- vésti se v rozměrech a za okolností téměř stej- ných s rozměry a okolnostmi skufečné války. Manévry měly čeliti proti domnělému nepřiteli ve všech dilech světa, z čehož prý zvláště hro- zilo nebezpečí zmíněných povážlivých nahodi- losti. Admirálové měli při dopravování a vysí- lání lodí postupovati jako za skutečné války samostatně a nikoli v neuslálém dotyku s vo- jenskou správou londýnskou. Snad ale právě nebezpečí skutečných komplikael v Evropě dotu — vzhledem na otázku balkánskou i marockou — nijak nevyloučené, rozhodovalo též při úmyslu vlády britské manévry odložiti a rozptýlení lod- stva manévry těmi, třeba dočasné, zameziti. Za- jímavé jest doznání, že Anglie před časem uchy- stavší manévry tyto, počítala, že do té doby bude válka rusko-japonská skončena. Dle všeho v Anglii přičitali Rusku méně síly v odporua vytrvalosti, nežli jak nově se o ní nyní ke svému sklamání přesvědčili.

K velké porážce Turkův. Panství sultána Abdul Hamida v jihozá- padní Africe zdá se býti vážně ohroženo. Vidno tak i z rozsáhlého zbrojení vojenského, jímž hledí nebezpečné povstání kmenův tamějších udolati. Ještě před týdnem myslilo se, že vrchní velitel v arabském území Yemenu, Ríza paša pokládá spojení hlavního města Sany s pobřežím za zabezpečené, ale hned v zápětí došla zvěst o velké porážce Turkův a pádu Sany. Šejk Hamid Eddin, vůdce arabského povstání v Yemenu, ukázal se býti mocnějším nepřítelem než i Turei sami věřili. V únoru podařilos Turkům po krvavém boji s předvojem Hamid Eddinovým obsaditi město Menaka na ceste z přístavu Hodeidy do Sany.

Šejk ale mezitím pokračoval s hlavním vo- jem svým v oblehání Sany, k jejíž vyproštění Riza paša z Hodeidy vytáhl i s posilami, zatím ze Syria přitáhnuvšími. O Menaku opřen, vrhl se Riza paša na nepřitele, byl ale s 20.000 muži svými několik mil jihozápadně od Sany Hami Eddinem úplně poražen. Děla a vo- zatajstvo turecké ztraceny a Riza paša sám dostihl jen s 1000 muž a několika velbloudy Sany, jež n to — nepochybně mezi 23. a 26. m. m. byla nucena se vzdáti. Krátce na to obkli- čili povstalci i Menaku a dobyl ji. Vítězství své Arabové děkují nechuti tureckých vojákův, bojovati proti šejkovi jakožto potomku Mohameda. Vojenské spiknuti v Pařížl. Za předsednictví rady Bondouxa započslo dnes policejní soudní jednání proti reservním setníkům Tamburiniovi a Volpertov jakož i jejich spoluvinníkům Hausenov Mayerovi a Briantovi pro svádění dů- stojníků ke spiknutí proti vládě. Hlavní zájem přelíčení, jež bude trvati tři dny, bude spočívat ve zjištění, odkud dostali Tamburini a jeho spo- lečníci vydané jimi obnosy v celku asi 20.000 franků a zdali peníze nepocházejí od prince Viktora Napoleona, což se ovšem energicky po- pírá. Tamburini zapíral, tvrdil při přelíčení, že neměl nijakého úmyslu sváděti důstojníky. Uni- formy, u něho nalezené, měly sloužiti k nahra- žení uniforem, jež se ztratily ze skladiště spra- vovaného jistým s ním spřáteleným důstojníkem. Patrony koupil Buneau, který zachránil se útě- kem před zatčením, jenž se zanášel plánem utvořiti velké podniky v koloniích. Nikdy ho prý nenapadla myšlénka na spiknuti.

Marokko a Francie. Na Quni d'Orsay je opět klid a p. Del- cassé sedí ve svém křesle pevně. Nepodařil se jej přivěsti do ostřejšího konfliktu s mini- sterským předsedou Rouvierem. Otázk marocká zaměstnává stále více zahraničního mi- nistra i Rouviera, kteří si položili za úkol věc urovnati. Die nejnovějších zpráv afféra je dalek hladkého upravení, neboť vyskytují se nové komplikace. Tak »Echo de Paris« ozna- muje, že sultán marocký hodlá propustiti fran- couzské vojenské delegáty a chce svěřit reformu armády německým důstoj- nikům. Vojenští průvodci hraběte Tattenbacha mají se zabývati otázkou opravy armády sultána marockého. Dále připomíná pařížský žurnál, že ještě před nedávnem se tvrdilo v Berlíně, že se upustí od vysílání německých důstojníků do eiziny. Dle posledních zpráv z Fezu pokračuje vyjednávání a Francií pravidelně. Ministr za hraničních záležitosti uspořádal 1. května hostinu na počest členů francouzské missie. Demonstrace proti Vilému II. Studentstvo techniky v Karlsruhe odmítl žádost městské rady, aby při uvítání Viléma tvořilo špalír. Důvodů neuvedlo. Císař odjel dnes z Karlsruhe na Hoch- königsberg, odkudž i Štrasburk navštiví.

Mezi Německem a Italií. Při odjezdu z Italie zaslal Vilém II. ital- skému králi telegram, v němž děkoval za uví- tání a v němž těšil se z toho, že mohl »posilit svazky, jež pojí naše domy a naše země.« Nyní uveřejňuje se i odpověď italského hosta. Viktor Emanuel III. těší se z toho, že jako již za ná- vštěvy jeho, může i tuto Vilému poznovu pro- hlásíti, »že lid můj a já vždy s nejživější ochotou ujmeme se příležitosti, bychom tobě a tvému domu a Německu svou skutečnou oddanost osvědčili.« Paříž, kdež se oddávali již optimistické na- ději, že bude Italie jejich politiku marockou podporovati, tato depeše nebude libě komento- vána. Ale není nikdy pozdě, zhostiti se illusí. Domuělý spoluvinník královrahův. Anarchista Saffei, bývalý celní hlídač v Ka- hýře jako spoluvinník Bresciův zatčený (Viz pondělník. Pozn. red.) byl opět propuštěn na svobodu, protože se zjistilo, že své doby byl již italskými úřady pro nedostatek důkazův ne- vinným uznán. (A nikoli tedy in contumatiam na doživotí odsouzen, jak tvrdily některé ně- mecké listy.) Saffei odplul již do Řecka.

Tripolská afféra. »Corriere della Sera« prohlašuje, že sultán nikdy žádné evropské společnosti nežádal o stavbu přístavní v Tripolisu. Ani italské nikoli, neboť nedůvěřuje zvláště Italům od tě doby, co Francie i Anglie projevily souhlas s italskými nároky na Tripolis. Naopak sultán vyslal tyto dny komisi z tureckých a z německý ch (německá účasť jest tu zvláště pozoruhodná!) důstojníků do Tripolisu, aby prohlédla nynějši tvrze a aby učinila návrhy na jich vyzbrojení a na obranu přístavu. Posádka tripolská bylao 6000 mužů rozmnožena. Nepokoje v Chicagu. Počet stávkujících v Chicagu stále roste Nepokoje vrcholily v požáru, založeném v bu- dově společnosti Peabody. Přerušení dopravy způsobí koncem tohoto téhodne drahotu a snad hlad. Doufá se ale, že Roosevelt, jenž na své cestě na zotavenou ve středu pojede Chicagem způsobí smírčí vyřízení sporů.

Z parlamentních výborů. Z Vídně, 8. května. (C. B) Rozpočtový výbor přijal v rozpočtu miní- sterstva vnitra projednávaný lit.: »Ústřední správa škol«, načež začalo se rokovati o »poštovních spotitelnách« v rozpočtu ministerstva ob- chodu. Ref. Kienmann vytkl její vzkvět a finanční sílu při emissích i stabilisování kursů, doporučoval rozšířiti její působnost chekovým řízením státních úřadův a pokladen a povolováním levného úvěru ze- mědělským společenstvům. Konečně navrhoval, aby uvážilo se, nemohlo li by se použíti části poštovních pohledávek k veřejným účelům živnostenským hospodářským a podala se o tom zpráva příštímu rozpočtu. Poslanci Menger, Procháska, Hofmann a Schalk přimlouvali se za zlepšení poměrů po- štovních zřízencův obojího pohlaví; dále účastnili se debaty ministr bar. Call a posl. dr. Kramář, načež položka »Poštovní spořitelny« byla přijata. Příští schůze bude ve středu o 6. hod. večer ní. Odbor cukerního výboru panské sněmovny skončil za včerejší a dnešní schůze své porady o rayonov é předloze. Oslava padesátých narozenin prof dra. I. Hlavy.

Za přehojného účastenství lékařů, profes- sorů, assistentů klirk i ústavu, zástupců lékař- ských korporací a přátel jubilantových oslaveny byly včera abrahamoviny českého věhlasného učence, prof. dra. Hlavy. Do ozdobené místnosti pracovní o 10. hod. shromáždili se gratulanti, aby projevili úctu milému, všem sympatickému jubilárovi a oce- nili zároveň význam tohoto jubilea pro vědu lékařskou českou naši věc národní i kulturní vůbec. Oslavence první oslovil děkan sboru pro- fessorského, p. dvorní rade dr. J. Horbaczewski. Vytknul zejmena vědeckou i učitelskou činnost prof. Hlavy, jenž od začátku jest členem sboru učitelského, pointoval okolnost, že práce Hla- vovy jsou základem vědecké vážnosti fakulty české, a že fakulta doznává i v cizině sympati- ckého uznání, jest také z velké části dílem Hlavovým. I přeje, aby Hlava nerušeně mohl i dále ke zdaru české lékařské vědy pracovati. Za assistenty a personál ústavu oslovil jubi- lanta nejstarší člen ústavu prof. dr. R. Kimla a projevil mu sympatie, úctu i vděk jako vezdy výbornému vůdci, laskavému chefu a učiteli.

Jost tomu přes dvacet let — pravil — kdy jste se ujal, mladistvý a ideálně horující muž, ve- dení tak zvaného ústavu pathologicko-anatomi- ckého. Pravím, t. zv., neb ústavem nebylo lze nazvati několik nevhodných, poloprázdných, rezstrkaných místností, které Vám byly dány k disposici. Nebylo tu ničeho ani v konkretním ani v abstraktním smyslu slova. Byl jste prvni v pustém poli, dosud téměř nedotčeném. Na Vás bylo, abyste z nepatrných prostředků a po- čátků stvořil ústav, vyškolený personál, věde- ckou mluvu odbornou, učebnice a položil prvé základy též ke vědeckému dílu českému z oboru pathologické anatomie. Mám ve svěží paměti ty Vaše zápasy se vším a proti všemu, vidím Vás, kterak v posluchárně massou studentstva jste v pravém slova smyslu tísněn, v pitevně věč- nými rigorosy o drahocenný čas olupován. Vi- dím Vás, kterak večer jak večer, po denní lopotě úmorné, sedáte u svého pracovního stolku až do pozdních hodin, nalézaje ve vědecké práci je- diný zdroj uklidnění a odpočinku. Poznal jsem záhy Vaši devisu: Neměřit práci a jen stále v před. Vidím Vás, kterak ve spolku častým přednáškami a demonstracemi oživujete klidné druhdy a lenivé vlny spolkového života. Na

mysli mám Vaši organisátorskou činnost na sjezdech mezinárodních, v nichž stavíte se v čelo národního odboru českého a získáváte české práci vědecké v cizině uznání. Přehlížím statnou řadu prací vědeckých, vyšlých z Vašeho pilného péra, 1 z ústavu Vašeho, od spolupracovníků Vašich a jsem přesvědčen, že i výsledkem Va- šich vzpomínek na dobu uplynulou jest uspoko- jení Vaše z práce dosud vykonané. Projevuje jménem svých soudruhů vřelou gratulaci k abrahamovinám Vašim, přeji Vám, abyste p uplynutí dalších dvou decennií, až stanete na vrcholu dráhy své, mohl ve zdraví a při svč- žesti nezkalené ducha i těla, s plným klidem vykonané povinnosti, zvolati: Exegi monumen- tum aere perennius. Za lékařskou komoru dostavili se pp. doc dr. Heveroch, předseda, a zapisovatol dr. Pa nýrek. Předseda dr. Heveroch pravil mimo jině České lékařstvo, jehož velká čásť chlubí se tím že byla Vaším žákem, gratuluje Vám k tomu v jak šťastných okolnostech dožil jste se svých padesátých narozenin. Ne číslo prožitých let, ale ta okolnost, že dožil jste se počtu toho v pln svěžesti s mladým cítěním a nadšením a že vy- kázati se můžeta tak bohatým výkonem. své hlu- boké práce vědecké a svého umění v jiných lásku ku přísné vědě probouzet a rozdmychávat to vše svedlo nás sem a nutí nás k tomu, aby- chom Vám gratulovali a na sebe vyzradili, jak Vás máme rádi. Celé lékařstvo české sklání se s úctou před tím, jak vysokého došel jste jména vědeckého a sklání se s nadšením před tím, jak vzácným jste člověkem. Jménem Ústřední jednoty českých lékařo v zemích koruny české předstoupili pp. doc. dr.

Procházka a dr. Janota. Slovy významnými pro- mluvil prvý z nich o povolání praktiekých lékařů, kteří nemocným i zdravým v boji proti nemocem pomáhají. Věda lékařská stále pokračuje a Jík četným a pilným pracovníkům postupuje statečně v před a lékař, ktorý chec státi na výši své doby, je nucen stále slodovati tento postup vědy, je nucen stále se učiti. Pathologická anatomie se svými odvětvím je základním kamenem vědy lékařské a je tudíž nanejvýš důležito, v jakých rukou je stolice tohoto učení a kdo je přednostou ústavu tak dů- ležitého, jako jest pathologicko-anatomický ústav. Prosti všeho byzantinismu, s plným pře- svědčením vyslovujeme, že nemůžeme si přát lepšího obsazení nežli je — přísný vědec s vý borným učitelem v jedné osobě! České lékař- stvo miluje Vás jako svého výborného učitele je hrdo na Vás pro věhlas vědecký a chápe se s radostí příležitosti, by vzdalo Vám svůj hold a přoje Vám v dlouhých létech budoucích nej- lepšího zdaru. Za Spolek českých lékařů, zastou- pených velmi četně, místopředseda dr. Chvojka blahopřál k dosažení vědeckých úspěchů prof. Hlavy, který do svých padesáti let vyšinul se de prvé řady učenců vůbec a slovanský ch zvlášt. Vidíme ve Vás přítele svého, podporovatel svých snah, zkrátka, příznivce svého, jenž vždy radou i skutkem ochoten jest spolku pomáhati. Vrchní zdravotní rada dr. J. Dvořák, ředite nalezince a porodnice připomíná, že oba tyto ústavy povždy hojně těžily z bohatých plodů zá- služné vědecké práce prof. Hlavy a bývaly vždy účastnými netoliko vzácné a pověstné jeho ochoty a laskavosti, nýbrž těšily se vždy nej- rozsáhlejší odborné vědecké součinnosti jeho.

Připomíná zejmena neblahých dob, kdy bylo věsti krutý zápas proti nevítanému a nezhostitel- nému hostu — endemii tyfové. V prvé řadě vzácné odborné součinnosti prof. Hlavy, boha- tým vědeckým plodům ducha jeho i vědy, ochot- né součinnosti celého jeho ústavu podařilo se udolati potměšilého zhoubce tolika životů ošetřo- vanek a utlumiti nebezpečí, stále nás ohro- žující. Za Spolek českých zvěrolékařů starosta pan J. Svohoda ubezpečoval, že čeští zvěrolékaři nikdy nezapomenou, že prof. dr. Hlava byl první, jenž sc jich ujal, jenž jim hleděl nahraditi ne- dostatek vlastní vysoké školy tím, že je ku práci povzbuzoval a je v práci stále ochotně podporo- Městský okresní lékař pan MUDr. Skalička za Spolek ke zřízení a vydržování sanatoria pro choré zhoubnými novotvary, zvláště rakovinou. srdečnými, přátelskými slovy děkoval prof. Hla- vevi, který byl vždy účinným a věrným zastan- cem i příznivcem tohoto spolku, dokládaje, že „náš spolek Tvé neztenčené přízně a činnosti v době svého příštího působení potrádati ne- bude.“ Za Spolek českých mediků starosta pan MUC. Vysušil pravil: Budiž mi dovoleno, abych Vás ujistil, že jako před 12 léty veškero naše členstvo zvolilo Vás jednohlasně čestným čle- nem — tak i dnes přes 260 mediků a více jak 200 mladých doktorů, ve spolku našem sou- středěných — v tom za jedno jsou, že den Vašich narozenin je svátkem velikého významu v ději- nách české kultury. My všichni v tom se shodu- jeme, že po červáncích české vědy lékařské, za- hájených Janem Ev. Purkyní, nastala doba klas- sická, jíž Vy jeden z hlavních jste represen- tantů. Máme svůj vzor síly, svěžesti a energie životní ve Vás. Dvojí jest, zač medik český Vám vždy vděčen bude — toť učebnice Vaše „Patho- logická anatomie“ a Vaše činnost učitelská.

Pronesli ještě gratulace, dv. rada Eiselt, assistent dr. Votruba za I. interní kliniku, načež blahopřáno jednotlivě četnými přítomnými, z nichž zejmena jmenujeme kromě již zmíně- ných: prof. Chodounského, Rubešku, Kabrhela, Hnátka, Schrutze, Frankenbergra, Veselého, Syllabu, dále z doc.: dr. Jedlička, Výmola, Haškovec, Jesenský za Spolek českých zubníeh lékařů, Srdínko, dr. Kose, zástupcové klinik dále slč. Vozábova, městský okresní lékař dr Martin, primáři Michal a Semerád, bývalí assi- stenti ústavu: dr. Komrs, dr. Švácha, Riegel. Stretti, Daniček, Hřivna, Hovorka, Spilka a j. Ze Zemské jednoty král. českého spolku rak. zvěrolékařů správce Vacata; pracovnici ústavu dr. Vilímek z Nového Yosku, dr. Placák z Cle- velandu, dr. Axamit, Prettner, Císler, a četní lé- kaři pražští i nemocniční. Prof. dr. Hlava v poděkovací řeči pravil- Až horko mne přechází, slyším-li tolik chvály o sobě. Že mne těší, nepotřebuji ujišťovat — neb v každém člověku jest určitá dávka ješit- nosti — ano, těší mne i když rozumně 259 z chvály odrazím. Zbývá mně dosti. S padesáti- letým jubileem spojujeme zvláštní jubileum sice skoro 25 let práce a v tom vězí pro mn val.

hlavní chlouba. Může se zalíbiti některým směr našeho bádání, jiní jej prohlásí za obstojný všichni přece uznati musí, že snahy moje, jakož i snahy mých spolupracovníků se nesly směrem pokrokovým, že práce naše s oblibou se zaná- šela luštěním otázek dosud neznámých. Těmto pracem děkujeme, že ústav náš jest šíře znám. Nemohli mně tudíž páni assistenti a spolupra- cevníci ústavu udělati větší radost a poctu, než když uveřejňují po řadu týdnů v našem Časopise řadu pěkných i zajímavých prací — jim při- náleží na prvním místě můj dík. Velectění pá- nové, jest pravda, že přináležím od začátku znovuzřízení české university do sboru učitel- ského a že od začátku jsem přednostou ústavu, který z malých počátků vyrostl v ústav velký že jest na mně kus historie naš fakulty. Hledě! jsem přispěti, pokud síly mé stačí, ke vzrůstu prestiže fakulty naší a mohl jsem tak učiniti jen ve spolupůsobení svých pližších pomahačů páno assistentů, jimž všem, od Joklíka k Obrzutovi. od Kimly k Honlovi až k Daníčkovi-Schöblov jsem díky zavázán. Jsem přesvědčen, že všichni v stejných cílech v mých intencích pracovati bu- dou ku povznesení české vědy lékařské. Přítel

Machar mně píše, že bohové nedopustí, aby- chom stárli; skutečně nechci stárnouti neb mám ještě mnoho úkolů před sebou, o jichž roz- luštění se pokusiti chci; cítím se pln sila proto s úsměvem na rtech přestupuji rubikon svých padesáti jar. Děkuji ct. panu kollegovi Herbaczewskému, jenž mně byl svou tichou prací vzorem, za slova uznání; z vrouci duše děkuji nestorovi professorů české fakulty p. dv. radovi Eiseltovi, u něhož jsem akademickou kariéru jako fiskus začal, za jeho, mně vždy pro- jevovanou přízeň a náchylnost; hluboce jsem do- jat slovy uznání své učitelské a badatelské, spolkové a sjezdové činnosti se strany paaa ředitele porodnice dra. Dvořáka, p. místopřed- sedy Spolku českých lékařů, dra. Chvojky; mile se mne dotkla slova uznání, pronesená úsly hlavy „omšených“ mých pánů assistentů, prof.

Kimly; pohnut jsem byl do srdce procítěnými slovy presidenta komory, doc. dra. Heverocha, doc. dra. Procházky, předsedy Ústř. jednoty lékařů českých, dra. Votruby, jménem I. int. kliniky, dra. Skaličky, zástupce Českého spolku zvěrolékařů Svobody, Zemského spolku zvěro- lékařů p. Vacaty a obzvláště mile se mne dotklo přání mých posluchačů, přednesené předsedou Spolku českých mediků, p. Vysušilem, vůbec všem pánům kollegům, praktickým lékařům, pro fessorům, docentům a assistentům-demonstrá terům atd. děkuji srdečně. Nesčetné množství obdržel oslavenec blaho přejných projevů písemných z Čech, Moravy Slezska, Srbska, Polska atd. Předmětem ovací byl prof. Hlava i v před nášce, medikům potom konané, kdež vylíčiv směry a důležitost pathologie anatomické, zá- kladní discipliny pro každého medika, před- nášel „O nynějším stavu aetiologi- eké otázky rakoviny“ Schůze voličská v Domažlicích. (Pův. zpráva »Národních Listů«.) Schůze voličská, kterou zdejší městská rada svolala na neděli 7. t. m. do těločvičny chla- pecké školy, byla přes časnou hodinu odpolední a krásný jarní den navštívena četně se shro- máždivším obecním zastupitelstvem, intelligenet a kruhy řemeslnickými a obchodními. Zabájilji náměstek starosty města p. Ludvík (starosta p. Hana léčí se v Opatiji), k jehož návrh zvolen byl předsedou p. MUDr. Halík, místo- předsedou okresní starosta pan M. Duíťek zapisovatelem pan Holub.

Říšský poslanec p. dr. Ladislav Dvořák, který se potom slova ujal, vylíčil poutavě po- měry politické na radě říšské, ocenil význam pádu Körbrova, osvětlil střizlivě poměr delegace k ministerstvu barona Gautsche, uvedl, že delegace musí si v rukou podržeti zcela svobodné rozhodnutí o stát- nich nezbytnostech i zařídit se na cesty vládě nejnebezpečnější, životné, ostré opposiee, kdyby baron Gautsch ne snad jen nechtěl, ale i ne- mohl zaručit a splnit požadavků našich, vy- světlil s širokého hlediska dějinného a poměrů mezinárodních události posledních let, silunei našeho národa a důsledky krise uherské pro naše poměry. S odborného stanoviska národo- hospodářského promluvil pak zevrubně o poža- davcích živnostnietva a obchodnictva vzhledem k reformě živnostenského řádu, prohlásiv, že čeští členově živnostenského odboru sněmovního budou požadavky ony podporovati a že zasadi se o to, aby dle nich vládní osnova byla změ- něna. Zvláště konkretní návrhy, jež činil, sledo- vány byly se zvláštním zájmem. Vzletným appellem na součinnost na poslední výspě slo- vanské, o níž praví německý badatel, že ukazuje velkou houževnatost živlu českého, který vní se udržel, ačkoli národové slovanšti na sever i jih poledníku přes Domažlice vedeného dříve bydlíci vymizeli a se odnárodnili, ukončil pan dr. Lad. Dvořák svou řeč téměř 19 hod. trvající za hlučného potlesku a souhlasu shromáždéní.

Na počátku schůze žádal zástupce sdru- žení národně-sociálního o zaručení slova řeč- níku národně-sociálnímu, který z Prahy ke schůzi přijel; na přímluvu pana dra. Dvořáka bylo mu, ač nevoliči, udělení slova přislibeno mluvčí národních sociálů i s hloučkem svým po řečí pana dra. Dvořáka ze sálu se však vy- tratili, patrně vidouce dojem, který výklady posl. dra. Dvořáka v posluchačstvu vyvolaly, o slovo již se nepřihlásíli.

Potom podal zemský poslanec p. dr. Alcis Mašek věcnou a důkladnou zprávu o sně- movních zasedáních v novém období volebním, doloživ čísly nespravedlivost volebního řádu. Také vývody jeho byly potleskem a souhlasem provázeny. Pan náměstek starostův Ludvík navrhl potom z usnesení městské rady tuto resoluci »Voličové král. města Domažlic, vyslechnuvše na schůzi dne 7. května 1905 v Domažlicích zprávy svých poslanců pana dra. Lad. Dvořáku a p. dra. Al. Maška, prohlašují: že trvaji nezvratně na stanovisku českého státního práva, odmítají všecky pokusy o rozdě- lení českého království v kterémkoliv směru požadují provedení úplné rovnoprávnosti jazy- kově, opatření škol menšinových a spravedlivou v ohledu sociálním i národním opravu voleb- ního práva, dále věnování všemožné péče ozdravění zemského finančního hospodářství nu

základech samostatně — pokud možno — z ské berní politiky, od státní správy finanbn neodvislé. Odsuzujíce svévolnou a ničím ne odůvodněnou obstrukci, kterou Němci na sněn prováděli, upozorňujeme poslance naše na f. ské radě, aby v nynější vážné a snad historici době, kdy v obou polovinách říše vnitřní p měry jsou rozhárány, na paměti měli jen blab, a prospěch národa, nedali se zvábiti pouhými sliby vlády, nýbrž aby jen za hotové činy a skutky ochotní bi opposiční své stanovisko umírniti a ku prie v parlamentě přivoliti, neboť boj mezi sprarež- nosti a křivdou, mezi rovností národů a n vládou musí býti v naší polovici říše vybojori jenom dle práva, spravedlnosti a rovnosti nín a tedy ku prospěchu národa českého! Poslancům našim projevujeme u přintí díky za jich činnost a zvláště děkujeme pr dru. Lad. Dvořákovi za účinnou pi kterou v zájmu našem tolikráte a v tak boje míře osvědčil a vyslovujeme jim uzniil a další důvěr u«. Když resoluce tato byla jednomy slnl přijata a nikdo ke slovu se již nehlásil, bj schůze skončena díky předsedajícího pana d Halika přítomným pp. poslancům.

Denní zprávy. — Domnělé usnesení městské rady c vj kladních skříních a naše nedělní zpráva ve příčině zaměstnávala »Bohemii« ve včerejšln odpoledním vydání. List pokouší se o to, d kázati rozpor mezi touto naší zprávou a našln sdělením na jiném místě otištěným v ten smye, že jednou tvrdíme, že takového usnesení městsk rady není a podruhé že oznamujeme, kten prý místodržitel »následkem interpelace něme ckých poslanců na říšské radě ve příčině po- žadavku obce pražské, aby na nových portálec byly pouze české nápisy,« otázal se staros měst pražských dra. Srba, v jakém stadiu a otázka tato nalézá. Z odůvodnění interpelao německých poslanců, nebo z vyslovené ji domněnky, že usneseno v městské radě nat kovém požadavku, tvrditi, že skutečně k usne sení došlo a že si tudíž odporujeme, tol schopna jest jenom »Bohemia«. Otázka pan místodržitele nemůže býti jinak zodpověděn leč fakty v naší informační zprávě uveřejn nými. Naproti tvrzení s jiné strany, jímžu původce zprávy o »rozhodnutí městské radj označuje se naše redakce, budiž uvedeno,i tvrzení to je stejně nepravdivě, jako nejapné My k zasáhnutí do věci byli přinucení tolik výpady »Bohemie« a »Tagblattu«. Ostatně n bylo jednání se stranami, najímajícími od sl vebního úřadů města Prahy část uličního p zemku pro výkladní skříně, žádným tajemstvín pro toho, kdo se o věc zajímal. Neboť ve sbor obecních starších veřejně projednáno a zanl nuto bylo již před tím několik odvolání stra z podmínek činěných jim v příčině nápísů n portálech a výkladních skříních !

— Sdružení moravských umělců výtrat- ných. V moravském listě čteme zprávu o chy- stané organisaci »stálého ústředí pro umělsek záležitosti moravské, sdružením moravskte umělců výtvarných«. Snahy tyto vyličují se jaki souběžně s pokusy o sdružení literátů morar- ských, důvodem jich jest veliký počet výtvarnik českých z Moravy, jenž sám sebou volá pe organisaci a sečlenění. Střediskem má bjt Praha a na Moravě zřízeny odbory důvěrníků. Dojmy z tohoto úmyslu jsou prý na Morat radostné a souhlas nadšený. Ježto pak se mluvi o »vedlejším neodvislém středisku moravských výtvarníků« jest zjevno, že k dosavadním vý- tvarnickým spolkům v Praze má přibýti úplne nový, že se tedy nejedná o pouhý moravslj odbor v některém z dosavadních. — Program sjezdu slovanských novináři ve dnech 14., 15. a 16. květn a ve Volosce- Opatiji jest tento: Dne 14. května dopole- dne o 10. hodině ve velké dvoraně Národníh domu ve Volosce. I. Zahájení sjezdu předsedoa ústředního svazu slovanských novinářů. II. Schvá- lení protokolu pátého sjezdu v Plzni, sdělen a návrhy předsednictva. III. Organisace novinát českých, polských, ruských v Haličí, slovinskýe chorvatských, slovenských a srbských. IV. Úkol ústředního svazu slovanských novináčů. (Společný oběd pořádaný zastupitelstvem města Voloshy v Opatiji. Návštěva rovů slovanských novinát na místním hřbitově. O půl 9. hodině večení koncert a ples.) Dne 15. května o 9. hodiné dopolední: I. »O svědecké povinnosti redaktorůe pan R. Cejnek, redaktor »Politik«. II. »O novén tiskovém zákoně«, pan dr. Antonín Benupr redaktor »Glosu Naroda«, III. »O předplácen časopisů poštou a praktické potřeby haličske- ruského tisku«, pan V. A. Markov, redaktu

»Galičanina«. (O 12. hodině společný oběd v Ni rodním domě ve Volosce. O 1. hodině odpol dne odjezd lodí kol bakarského zálivu, Kralje vice, Crhvenice, Nového do Sinje. Návrat d Opatije) Dne 16. května o 9. hodiněd poledne: I. Zpráva o slovanské tiskové kanceli II. Valná hromada ústředního svazu slovanských novinářů. III. Ukonč sjezdu. (Odjezd do Rěky. Odpoledne prohlidk města Rěky. Rozjezd.) Schůze výboru svan koná se dne 14. května o 9. hodině dopoleda v Národním domě ve Volosce. Účastníci, kt přijedou v pátek večer do Matulje, se žádei aby ihned oznámili přijezd svůj na adresu: »Ka gres slavenskih novinara, Voloska-Opatija«, s mohl býti připraven potřebný počet povozů u stanice do Volosky. Veškeré dotazy vyřizuje j do 10. května jednatel svazu pan Františe Hovorka v Praze, Žitná ulice č. 21 n., 12. května ve Volosce, Národní dům. Admis strace všech slovanských časopisů se žádají,b po čas sjezdu listy své zasílali na adresu: »Kso gres slavenskih novinara, Volosko Opatija, N- rodni dom«. — Kluby občanské. Novoměstskt občanský klub v Praze koná d nei o 8. hodině večerní řádnou schůzi sprárník výboru v hotelu »u černého orla« na Pona Účast všech členů výboru žádoucí. — Sborník spisů politických a národe- hospodářských, vydávaný péčí Klubu národlní strany svobodomyslné redakcí posl. dra. Lad. Dvořáka a nákladem J. Otty, počne v braki době otiskovati politické spisy a řeči dra. J Kaizla. Soustavné uspořádání jejich převnl a výklady a situačními nástiny je opatří pu