ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 818d2910-78e8-11dc-af23-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 33, person 70, work 3, org 13
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 9. května 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 126.
4 article
Na ranní a odpol. Hist předplání se- v Praze v adninistrael o něale . . . . . . 2 K — nčnrt leta . . . . 6k — h s dvoji donáiškou npirk . . . . nělot leta . . . . 7 K 50h vo dliališcht nzět . . . . . . 2 K 30 Poštont n . . . . 9 K 50 h s dvejí zisllkou pvdl n nus . . . H K con MI. Z Holína n. R., 8. května. (Pův. kelegr. »Nár. Listů«.) Z Gundžulinu ob- držela »Köln. Ztg.« telegramy, jež ujišťují, že ruská armáda ne- pochybně co nevidět zaháj ofensivu, kdežto u Japonců dalši ofensivní postup závisí od rozhodnutí na moři. A. Z Petroliradu, 8. května. (Pov telegr. »Nár. Listů«.) Dle zpráv z Gundžu- linu sem docházejících vyskytly se opětně pověsti o pohybech velkých japonských oddílů Mongolskem (Ostatní telegrafieké a telefonické zprávy víz na straně 4.)
Köln Japonec Praha Poštont můj Gundža Mongolsko Petrolirad
5 article Německá rašelina znovu se zapaluje.
Německá rašelina znovu se zapaluje. Záležel-li plán barona Gautscho, jak se od března lelošního roku proslýchalo, skutečn v tom, naladiti na sněmu českét. oba národy země české k jakémus příměři neb klidu zbraní, a utvrditi pak toto přiměří na říšské radě vi- deňské rekonstrukcí svého mini- slerstva úřadnického ve vládu koaličnía poloparlamentní — přibráním do ní asi po dvou neh třech německých, českých a pol- ských poslancích říšských —: tož mu dnos němečtí poslanci z Čech, tvrdie od jakživa v německé levici, či jak se nyní na- zývá, v „německém souručenství“ muziku, tento jeho koncept a plán na celé čáře do zákla dův pedkopávají, bourají a ničí. — Opět svěřili ko- rando všeněmeckým „osvědčeným“ štváčůma pedpalovačům furoru teutonského v německém lidu, opět jej děsí hrozným nebezpečím české zádavy, opět německý tisk bouří a na poplach bije, jakoby běželo Němcům o brdlo a bylo jim zoufalou obranou odrážeti „rány, na srdee Němectva namířené. Marně jim baron Gautsch nabízí vládní přodlohu o zřízení německé národní ku- rie ve sněmu českém, moci které by měli pro věčné časy, zajištěný více než náležitý počet svých samostatně volených zástupců v zemském výboru, ve správě ústavů zemských a všelikých komisích sněmovních: — marně jim chce př nezbytné již opravě volebního řádu zachovat Sohmerlingův pověstný „interessenvertretung“ , a zabozpečit jim 21 německých velkostatkářských pomocníků nezměnitelným novým řádom voleb- ním, kdežto nám, národu českému, nemá se ani ledještě dostati nadpoloviční vět- šiny na sněmu vlasti naší, v niž sidlíme pře vahou bez mála dvoutřetinnou: vše to panstvu neslačí, vše to je jim málo vůči ukrutnému bez práví, jakému prý v Čechách jsou vydáni.
Gautscho Němec Gautsch Sohmerlingův Čechy
6 article
Misto ke smíru — zvedají se s velikým hlukem a povykem „po spůsobě Cimbrů a Teutonů“ k nové válečné výpravě. „Nezastavujm nepřátelství!“ „Žádnou povol- nost!“ volá jejich Eppinger ve Vídni „Němci nechtějí a nepotřebují žád- ného českého sněmu v Praze, oni chtějí svůj vlastní německý sněm v některém něme- ckém městě, buď v Liberci nebo v Ústí nad Labem!“ volá jejich Prade v dnešním libe- reckém „Deut. Volksztgu.“ A všichni dohromady pebuřují německý lid, aby nedbal žádných roz- hodnutí nejvyšších soudův, ani říšského, ani správního, alébrž odmítal ve svých obcícha okresech česká podání nečtená, „poněvadž jsou sepsána v řeči nesrozumitelné“. Nevědí, ce činí, šílenci? Nevědí, jakých ponoršení, nepořádků a obtíží neskonalých by zplodilo uskutečnění tohoto schválu jejieh v celé správě země, kdyby měla v Čechách platit zásada, že žádná obec žídné zastupitelstvo okresní nemají přijímati pří- pisův jiného jazyka, než jakým samy úřadují.
Teuton Němec Vídeň Praha Liberec Ústí nad Labe Čechy
7 article
Aby uchránili při tom své kůže, poroučejí pá- nové vládě, by se nejdříve povýšila němčinu zákonem na jazyk státní, aby pak veškeří úřadové samosprávní i v ryze slovanských krajích byli povinni přijímeti pří- pisy německé. Ano, na týden před svoláním „smiřovacino“ sněmu českého veškeří n- mečtí poslanci říšští z Čech s panem Bärnreithrem v čele, přijdou se — S chö- nererovým požadavkem po uzáko- něnístátní němčinyl! Možno pro z m ar všeliké, byť i sebe skrovnější smiřovací akce ještě něco horšího si vymyslit, nad tento surový, přímo mommsenov ský kyj, pohlavách našich metaný Officiosové vídeňšti neustávají velebit slát- nické umění a „šťastnou smiřovací ruku“ páně Gautschovu. Nuže, zde vidíme drasticky resul- táty posavadního jeho umění státnického vůči zdejším, nepravíme Schalkům, Irůr a Bareu- thrům, ale i vůči Bärnreithrům, Pradům, Fun- kům a Eppingrům. Všichni jsou dnes šťastně na- laděni na tóninu — Wolfovu! Připustí snad „milostivě“ projednání zemského rozpočtu nouzových předloh, poněvadž by vlastní lid ně- mecký je hnal, kdyby ho svou obstrukcí ni- čemnou déle hospodářsky poškozovali, přijmou snad velkomyslně ten dar „německé kurie“, ale jinak — „žádnou povolnost!“ „žádné ustá- ní v nepřátelství proti Čechům!“ nýbrž „rozdělení Čech a uizákonění státní němčiny!“ jest a zůstává jejich — „smířovacím“ heslem s kterým za týden vstoupí do českého sněmu..
Bärnreithr Gautschův Schalek Irůr Barea Wolfův Čecho Čechy Prado
8 article
Té „duhy smíru“, jaká se na1 timto sně- mem sklene, zajisté neviděno od očí Noemových Může-li si tedy již dnes baron Gautsch říci že mu němečtí pohlaváři z Čech zkazili důkladně hned prvni náběh — tož mu zároveň koterie ně meckých pokrokářů hatí také, jak náleží čilea úsilovně též další plán jeho státnicke stavby: totiž sroubení koaličního, ně- mecko-česko-polského minister- stva, které prý hodlal nastolit „co možná nej dřív“ po šťastném ukončení českého sněmo- vání, někdy v červnu t. r. — Německo pokrokový tisk a s ním i prvn místopředseda poslanecké sněmovny vídeňské pan Kaiser polemisují a brojí všemi možnými ná- mitkami a důvody proli léto myšlence » nezralée a »dobrodružné«, jako proti nástraze nalíčené prý od polských a českých baživcův nu lapení cližádostivých německých hejlův. »Ve- liké národní jako politieké obavy — dovozuje prof. Kaiser v nedělní »Bohemii — staví se proti zřízení vlády par- lamentní.«
Noemův Gautsch Kaiser profesor Čechy Německo poslanecký sněmovna Bohemia
9 article
»Předpokladem pro každé parlamentní mini- storstvo jest, aby vládní strany měly aspoň do jisté míry souhlasný program. Takého souhlasu lze však velmi nesnadno dociliti u stran, na něž se zde pomýšli, poněvadž tyto jak v ohledu národním (a tu nejpří- křeji), tak i v ohledu politickém (liberálové, křesťanšti sociálové a klerikálové) jakož i v ohledu hospodářském (snahy agrárníků a průmyslníků) proti sobě trčí. Již v ohledu politickém a národohospodářském bylo hy tedy nebezpečí, že by se parlamentní ministři z ohledů na své kollegy cítili ve své činnosti slisněnými a ve společněm kabinetě by se takořka ochromovali na vzájem. Ještě hůře bylo by pak na poli národním. Tu se nedá ani pomyslit, aby národní záležitosti byly úplně odstaveny, a sice již proto ne, poněvadž sou- visí otázky národní na mnoze úzce s hospo- dářskými a politickými, jako na př. při udílení podpor, při jmenování úřadníků, při zřizování jistých ústavů a úřadů atd. — Na zřizení ně- meckého parlamentního ministerstva nelz již dnes pomýšlet. Jest to zhola nemožné; i nedá se parlamentní ministerstvo jinak myslit, nežli že by nejméně jedna, neb dvě slovanské strany lidové mu- sily býti pojaty do kombinace
10 article
Byli by tedy jmenováni dva, tři nebo do konce i čtyři muži slovanšti ministry, kteří by ve svých oborech ku trvalé škodě Němců moll provádět poslovanšťění tělesa úřadnického. Vzpo meňme jen na dalekosáhlou moc ministraf nanci nebo stálních železnic. Tím by poslovan štění v širém německém území mnohem snad něji a rychleji se dařilo.« — zkrátka, Němci nemohou dopustit, aby v Ra kousku většina slovanská kdy dostala v mini- sterstvu své náležité zastoupení vedle nich, a proto když již pouze německé parlamentní minister- stvo není možným raději na věky žádné, nýbrž v čele konstituční Cislajtanie panujž stále jen ministerstvo úřadnické, které vždy bude německým a nepotřebuje se na přání a po- třeby národnosti a stran slovanských ohlížel, nýbrž může si proti jejich opposici ponechat i na dále vesele — § 14. Tak zní přiznání německé svobodomyslnosti. Tak vypadá ústavní věrnost a jejich smýšlení konstituční, těch nosičů něme- cké kultury. Raději absolutism, jen když bude něme- ekým, nežli řádnou konsliluei s parlamentní odpovědnou vládou, když by v ní vedle Němců měli zasedati a spoluvládnouti také S lované! Den před tím orgán něme ckého kasina diktoval nám tuto podmníku »Toliko kdyby se Češi skutečn zřekli druhé české university jakož i vnitřní úřadní češtiny bylo by Němeům možno účastni se vůbec s nimi parlamentní vlády. Takové jsou vyhlídky na pěkné poča v Cislajtanii ..
Němec Cislajtanie Čech Něme
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 8. května. (Adresní ná v rl národnostního klubu uherské ho Telegrafní kancelář podala z adresního návrhu národnostního pouze několik nesouvislých vět Majíce před sebou text celého návrhu, vybíráme z něho dodatečně některá místa. Adresa upozor- ňuje v úvodě, že ani letošními volbami celý po- litický národ uherský nemohl pronésti svého soudu, poněvadž při volbách sotva jedna pětin občanstva má hlas a ten se nad to často zahluš násilím. Proto v uherském sněmě menšina sm tvrditi o sobě, že zastupuje mlnění většíny ná- roda; takové tvrzení stalo by se nemožným, kdyby se zavedlo všeobecné právo volební. P tom musilo by se prohlásiti, že všich n státní občané bez ohledu na ná rodnost jsou rovnoprávnými členy jediněho, nerozdílného politie kého národa uherského, Adresa liluje dále, že se za neurovnaných poměrů v Uhrách dostaly na jednací pořad olázky tak důležité, jako je hospodářský poměr k Rakousku. Otázku
Praha Uhry Rakousko
12 article
tu může rozřešiti jen zastupitelstvo celého ná- roda; ale má-li nyní z 20 millionů obyvatelů sotva jeden million volební právo, nemůže se tento sněm právně vydávati za zástupce všeho občanstva uberského. Neúplnost volebního zá- kona, tendenční rozdělení volebních okresů násili při volbách působí, že skutečná většina obyvatelstva uherského na sněmě vůbec nen zastoupena. Takový nesprávný stav zavinil, že nemaďarští občané, lnoucí k vlasti a své národ- nosti se stejnou láskou, jako Maďaři, nemohou se účastniti ústavního života a tak byli zatlačení do passivity. Poslanci národnostní žádají tedy všeobecné volební právo a spravedlivé rozdělen volebních okresů. Každý občan uchazeč má být účasten všech práv ústavních, různá omezování svo- bod vedla k tomu, že ani všichni maďar. občané ne- těší se dnes všem ústav. svobodám. Liberální vlády od r. 1867 nedbaly schválených zákonů a právo spolčovací a shromažďovaci nebylo ani řádne kodifikováno a závisí proto od libovůle vlády.
Maďar
13 article
Svoboda tisková a svoboda slova porušuje se téměř každodenně, zejmena v krajích nemaďar- ských. Jedním z hlavních pramenů zla jest, ž zákon z r. 1868 o rovnoprávnosti národnost netoliko se neprovádí, nýbrž národnosti se bez ohledně utiskují a překáží se jich rozvoji. Ná rodnostní zákon ukládá vládě zřizovati školy v nichž by se mládež mohla vzdělávati v ja zyků mateřském; ale vlády toho zákona nedbaj a nad to brání národnostem, aby si samy zři zovaly své školy. Některé nemaďarské národ nosti nemají vůbec škol středních a odborných takže museji své syny posílati do ciziny, aby se na tamních školách mohli vzdělávati ve své mateřštině. Taktéž se nešetří národnostního zá- kona před soudy, čímž se občanům nemadar- škým stěžuje dovolati se spravedlnosti. V otázee vojenské veškeré občanstvo uherské přeje s dvouleté činné služby. Výevik vojska byse urychlil, kdyby se s vojáky mluvilo jich jazy- kem a proto jazyku mužstva má se věnovat větší péče, než dosud. Každý obžalovaný voják má míti právo hájiti se před soudem svým ja- zykem mateřským. Dále se žádá spravedlivějš rozdělení daní, ochrana existenčního minima podpora malých živnostníků a rolníků. Při ře- šení hospudářského poměru k Rakousku nesm se zapomínati, že veliká většina obyvatelstv uherského živí se rolnietvím. Má-li dojíti na celní samostatnost, může se to státi pouze po důkladných připravách, až se zjistí, že země- dělské obyvatelstvo neutrpí škody. Tento adresn návrh podepsali poslanci dr. Theod. Mihali, Jun Russu-Sirianu, Aurel Novacu, dr. Karel Vlad dr. Mikul. Comsa, dr. Jan Suciu, dr. Štěpán Čiča-Pop, Vazul Damian, dr. Lubom. Pavlovič a Milan Hodža.
doktor Theod Jun Sirian Novacu Vlad Mikul Sucia Čiča Lubom Pavlovič Hodža Rakousko Comsa Vazul Damian
14 article
V Praze, 8. května. (Uherská krise. Hr. Štépán Tisza po včerejším slyšení u pa- novnika vyhledal společného ministra financi správce Bosny a Hercegoviny, bar. Buriana snaže se ho přemluviti, aby se postavil v čel zatímného kabinetu uherského. Baron Burian odmitl však tuto nabídku co nejrozhodněji Dnes v poledne byl hr. Tisza opět u panovníka aby mu sdělil výsledek svého vyjednávání s bar Burianem. Ve tři hodiny s poledne hr. Tisz odejel nazpět do Pešti. Vzhledem k řešení uherské krise nestalo se opět nijaké rozhodnutí také o cestě panovníkově do Pešti není dosu pranic známo. Z Pešti, 8. května. (Uherská sně movna.) V dnešní sehůzi poslanecké sněmovny uherské pokračováno v adresní debatě. Slova se ujal rumunský národnostní poslanec Štép. Pop-Čičo a polemisuje s hr. Tiszou bar. Banfřem. Na poznámku Tiszovu, že jenti příslušníci uheršti mohou býti pokládáni z pravé syny vlasti, kteří se připojí k některé z trvajících politických stran maďarských, od- povídá, že je dobrým vlastencem, jako každý jiný, ale žádá, aby se mu označila ta strana, která respektuje oprávnéná a zá- kony uherskými zabezpečená prá- va národnostní. (Odpor na pravici i na levicí).
Tisza Burian Baron Burian Štép Pop Čiča Praha Hradec Bosna a Hercegovina Pešť poslanecký sněmovna Tisza bar
15 article
Předseda přerušuje řečníka a vykládá že pan poslanec chce uherský parlament vylíčili tak, jako by chtěl véstí plemenný zápas. T není správné. Takovým tvrzením dal by se ple- menný zápas skutečně vzbuditi. Upozorňujep. poslance, že národnosti nemaji nikde lepšího osudu než u nás (!), neboť v této zemi nikdo národnostem nebere jazyk. Ovšem jedno žádá země a k tomu každá země má právo, a by se každý naučil jazyku státu. (Vše- obecná pochvala.) Posl. Pop pokračuje v řeči a končí, ž odmítá adresní návrh koalice, poněvadž se ne- domáhá ani všeobecného volebního práva a při- v drobném prodejí: anní číslo o sobě . . . za 8 odpolední . . . . . . . za 2h Ve úlialkích na renkověi razní číslo. . . . . . . . 20h odpolední . . . . . . . . Bh Inseráty platí se hotově napřeš. Přečpdaeoní a interty přijtmá ndminí- strace v Marisnské ulici č. z. Tam nacházejí se též redak Giskárna a ozpedice „Národních Listi“ Rukopšny se nevzaesjí.
Posl Pop Marisnský ulice národní List
16 article
pojuje se k adresnímu návrhu Mihaliovu. (Po- chvala u poslanců národnostních.) Poslanec Metzner (strana neodvislosti) přimlouval se za adresní osnovu koaliční; — Dessy přavil, že spolčené strany jsou povinny vytknouti program, na jehož základě mohla by se krise rozřešiti. Pojednav o předložených adresách, prohlásil, že třeba zachovati liberální stranu k obraně základu z r. 1867 i k zacho- vání liberální ideje. (Hlučná pochvala v levo.) Poslanec Kermer (strana neodvislosti) nalebal na odstoupení vlády, jejíž setrvání v úřadě dosvědčuje, že v Uhrách lze vládnouti protiústavně v ústavní formě. Hrabě Tisza se stále chlubí, že koná svou povinnost, ale svoj úkol usnadňuje si tím, že z velkého kříže dělá jiné větší — menší pro své přivržence. (Hlučná veselost.) Nejedná se o to, kolik máme práv, nýbrž kolik síly k jich udržení. (Hlučná po- chvala.) Rokování bylo potom o 2. hod. přerušeno a bude se v něm pokračovati zejtra o 10. hodině dopolední.
Metzner Kermer Tisza Uhry
17 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 8. května. Význam ruského tolerančního patentu. V „Novém Vremeni“ píše starý A. S. Suvo- rin: Letošní Velikonoce zůstanou věčně památ- nými v ruských dějinách. Car vyplnil dávné svoje přání a dal Rusku svobodu vyznání. Úkaz o tom je veliké dílo, krásný památník nynějšího panování. Dílo toto staví v bratrský poměr všecky národy Ruska, všecka náboženství, všecky sekty. Pravoslavný může býti hrd na své náboženství, může podati bratrskou ruku Po- lákům katolíkům i všem katolíkům Slovanům. Není více překážek smíšeným manželstvům mezi křesťany různých vyznání. Svoboda svě- domí podává ruku politické svobodě a svobodě tisku. Ona ukládá i pravoslavné církvi nové po- vinnosti, aby vysoko třímala svůj prapor, aby vysoce sloužila svému národu, jeho osvětěa upevnění víry v něm. Před ruským duchoven- stvem nikdy ještě nestála tak ohromná úloha, jako nyní, a taková potřeba reformy vnitřního stroje církve.
Praha Rusko Slovan
18 article
Velmi se raduji za staroobřadce, kteří tak dlouho trpěli pronásledování. Když se členové rodiny nenávidí, to jest jedna z nejkrutějších nenávistí. Tak bylo i mezi rodnými sestrami, mezi pravoslavím a staroobřadstvím. Sekty, vzdálenější od pravoslaví nebo docela od něho odpadší, zakoušely měně pronásledováni. Ale zde, v poměru k staroobřadcům, bylo cosi mali- cherného, urážlivého, ponižujíeího. Staroobřadei zakalili se v tomto boji a zůstali upřímnými ruskými lidmi i v Rusku, i v Prusku, i v Ra- kousku, i v Americe. Zastavení tohoto nepřátel- ství je důležité nejen s hlediska náboženského, nýbrž i rusky společenského. Vrácena jsou ob- čanská a politická práva několika millionům upřímných ruských lidí, hotových státi za svou národnost za každou cenu. Zachovávajíce starý obřad, církevni obec a volby svých duchovních i biskupů, staroobřadci nikterak se neprotiví osvětě. Nyní je si ještě nesnadno představiti všechny ty výhody, kterých získává ruský stát v těchto občanech, silných, čilých, pra- covitých, přesvědčených a znajících z vlast- ní zkušenosti cenu solidárnosti. Pozoruje hodno, že staroobřadci, tak dlouho pro- následovaní a neuznávaní, stávají se vzory. Pravoslavní nemají ani povné církevní obce s těmi blahodárnými a osvětnými zřízeními jako jest u staroobřadců, ani si nevolí svých duchovních. Staroobřadci drželi se nejen sta- rého obřadu, nýbrž i důležitých společenských svebod staré doby. Moskevský mitropolit Joan- nikij říkával: kdyby nebylo staroobřadců, pravo- slaví dávno by se bylo proměnilo v luteránství.
Joana Rusko Prusko Amerika
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Friedrich Schiller bojovník za svobodu. —a. Dnes tomu sto let, co ve výmarském zátiší zhasla nejskvělejší hvězda, jež ve věčném koloběhu geniů objevila se na německém nebi duchovním, co zhasnu! Friedrich Schiller. A třeb zdálo by se to paradoxní, pravdu měl veliký druh jeho, jenž pravil, že smrtí Schillerovou utrpěl německý národ větší ztrátu, než porážkou u Jeny. A pouze německý národ? Jestli který veleduch vymknul se z dráhy cbmezené interessem národním, aby vyměnil za ni interes veškerého svěla, v němž trůni vzne- šenost a krása, byl to Schiller, v jehož veliko- lepé pozůstalosti marně dnes hledají epigoni zlomečky důvodu, aby ho zvednouti mohli, hol- dujíce proudu doby, na šlít myšlénky německo- národní. Schiller náleží světu a ne pouze Něm- cům, především ale náleží utiskovaným, utla- čovaným bojujícím za právo a volnost. A ten Schiller, jenž zvěčněn je v Berlině pomní- kem dosti prostičkým před tamějším královským činoherním divadlem, poblíže chrámu starých
Schiller Schillerův Německo Berlín královský činoherní divadlo
20 article
Hlugenoltův, dojista vypnul by dnes hrdě prs nad velikostí a slávou, jíž vyzdobil se jeho národ, ale zároveň by pěstí pohrozil tém, ktet velikosti tě zneužíti se snaži na úkor svobody doma i jinde. Ponoříme-ii se dnes v poklady jež Schiller zanechal, skláníme se hluboce ne pouze před bohatostí myšlenek a krásou řeči, ale obdivujeme se především hloubce básníka my- slitele, z něhož vnikly do všech vrstev lidu cele leg ony slov okřídlených a jenž zanechal folik dralokamů roztroušených, že i dnes ještě po sto létech zdobí se jimi houfy těch, již toužl po lesku, nedovedou ale sami ze štěrku všednost Vynésli na povrch diamanty. Abychom ale oce- nili Schillera plně jako proroka, jehož díla jsou nejmohutnějším protestem proti zvrhlosti, jež rozhostila se všude ve světě a jež v patrné předtuše svého blízkého a hrozného konce sla- vila pusté orgie, třeba vrátili se s nim v dobu. kdy žil a kdy pronásledování, ba i žalářován brozilo básníku pro to, že změnil pobyt svů proti vůli toho kterého malého despoty, jen poroučel i zakazoval, co tisknouti se má co ne.
Schiller
21 article
Vmysleme se v ústředí, z něhož Schille vyrostl jako synek nepatrného dohližitele nad vévodskými zahradami ve Štulgartu a čtěmež po tom divoké jeho hymny svobody, jež trhají pouta, kácejí staré modly s otlučenými nosy popraskanými lebkami s piedestalů a staví na ně poprsí bohů a bohyň nových. Vmysleme se v dobu tu a ve spuchřelou společnost, jež na- máhala se zadržeti proudy, jež valily se již světem, když byly eneyklopedisté vytáhli stavidla velikých nových idei. A užasneme nad smělost a statečností nevázaného, hubeného, nepatrného, pihovatého mladíka z Karlovy felčarské školy. jenž měl odvahu zahřměti do duše tyranům, kteří chvěli se před slovem genia, jež bylo proto tak mocné, že bylo krásné. A kde čerpa Schiller vzněty ke svým hymnám volnosti, kde byl zdroj, z něhož pil plným douškem nadšent pro svobodu? Byl to pramen, z něhož čerpal tak mnozi jinl. Byl to Jean Jacques Roussenu. Týž prorok ermenonvillský to byl, jenž v době, kdy zpupnost privilegovaných nabyla rázu šílenství, měl odvahu hlásati, co nedlouho na to vykoupeno bylo proudy krve. Své vyznání, jak to pravidlem bývá, vloži Schiller do své dramatické prvotiny, do — »Lou pežníků«. Charakteristický pro Schillera byl lístek jejž zaslal jako absolvent akademie jednomu ze svých přátel: »Radiš mi, abych se dal spoutati etihodným šlendriánem. Pokud duch můj volně hude se moci vznésti, nedá se okovy sevřiti
Schill Schiller Jean Jacques Roussena Lou Karlov felčarský škola
22 article
Muži svobodnému hnusí se již pouhý pohled na otroetví a muž ten trpělivě měl by přihlížeti. jak mu pouta kují? Ne, Karle. V srdelch našicl žije docela jiný svět než skutečný, náš svět je světem ideálů A třeba že »Loupežníci« byli plni vad že exposice jejich velice je slabá, intrika naivní líčení charakteru psychologicky neoprávněné, třeba že by před přisným soudem Lessingovy dramaturgie neobstáli, působí v nich tím mo- hutněji tendence a odvážlivost, pomocí jichž aulor dodělal se nejskvělejších effektů. Přebytek sily v dramatě tom, která po- smívá se jakémukoli zákonu, divokým proudem žene se od scény ke scéně, do krajnosti smělý duch hrdinů drlí jako třtinu předsudky shnilé společnosti a neuhasitelná žízeň po svobodě z idealních reků dělá loupežní ky a darebáky. »Mně hnusí se ink oustové století, čtu-li ve Plutarchu o velikých mužích. Hanba schátra- lému století kastrátů, jež nedovede nic jiného než přežvykovat činy z minulosti. Postavte mne před armádu takových chlapíků, jakým jsem já, a Německo stane se republikou, oproti ní Řím a Sparta byly pravé ženské kláštery.« A aby nebylo pochybnosti, jakým směrem o »Loupežníeích« Schiller v před se žene, učini opatření, aby třeti vydání dramatu toho opatřeno bylo vignettou s hněvivým lvem a s heslem: »In tyrannos«, Kromě toho dal vytisknouti před textem výrok Hippokratův: »Co nedá se vylé- čiti medieinou, železem léčeno býti musí.A nač železo nestačí, léčeno budiž ohném!« A proto nechtěli intendanti dvorních diva- del »Loupežníky« uvěsti na jeviště. Jeden z nieh snažil se přiměti Schillera, aby přeložil děj o několik stoleti do zadu, v dobu loupeživýeh ryur. A totéž nadšení pro svobodu, jež v mla distvé duši básníka »Loupežníků« háralo bez- uzdným plamenem, provázelo Schillera, když psal svého »Fiesea«, tento velkolepý protes
Karel Lessingův Schiller Hippokratův Německo Řím Sparta
23 article
proti tyranii . . . Schiller povznesl se v tétc tragedii nad líčenou jemnost a rokokovou ma nýrnost tehdejší doby. Hrdinové jeho mluvíve »Fieseu« řeči, jež připomínají dikci moderních dramat nejpovážlivějšího druhu i nelze diviti se že tragedie ta pokládána obecně za »surovon«. neboť jak může se odvážit Fiesco k výroku,ž přál by si, aby měl stavbu božího světa v svých zubech, aby mohl všechnu přírodu roz- škrábat ve šklebící se nestvůru, aby vypadala tak, jako jeho bolest«. A nelze diviti se, že v zcela jiném ovzduší pohybující se Göthe byo nešťastným nad zevními úspěchy Sehillerovým a že takto se vyslovil o prvních jeho třech kusech: »Nenávidím Schillera, poněvadž v něm silný, ale nezralý talent, právě ony elické divadelní paradoxy, od nichž se očisliti jsem se snažil, znovu plným proudem vylil d vlasti.« Dvorni rada Göthe patrně cítil zdreujíe výrok Schillerův v »Úkladech a láska«, v nichž líčena na tehdejší dobu velice realisticky zkaže ženost na dvorech malých potentátů, jež poklá dali život měšťanský a selský pouze za objek vyučování a jimž byli měšťanští otcové slič ných dcerušek především »dvorními dodavateli rozkoše«.
Schiller Fiesco Göth Schillerův boží svět
24 article
Co praví v kusu tom president svému se kretáři? »Téšte se s naší slechtou. U nási sotv kdy se uzavře sňatek, aniž by aspoň půl kopy svatebních hostí nebylo s to geometricky změ- řiti ráj ženichův...« A bouřili se snad jen knížata a vévodove a jejich kreatury nad smělcem, jemuž nebyl nic svato? Nikoli. Mimo nadšenou mládež od- mítali Sehillera všichni, kteří osobovali si mit právo pronášeti úsudek ve věcech literárních Co napsal právě o »Úkladech« — kterýžto titu pochází vlastně od Ifflanda — oblíbený tehdy kritik »Berlínských novin o státních a učenýeh věcech« (»Vossische Zeitung«) Moritz? »Opět kus, jenž našemu národu ostudu zplodí. Jak to vypadá asi v básníkově hlavě a v srdei Věčné opakování rouhavých frásí a vtipů, sebraných mezi luzou. Hejsek rve se v kuse tom k vůli domýšlivě panence s Prozřetelností!« — Dramatický protest proti zvrhlostem velkýeh pokládá tehdejší doba za hřích, spáchaný na krásnu. Jest pravda. Schiller prodělal týž proces, jako všichni vynikající duchové, jež v mládí svém, v periodě bouře a nepokojné touhy rvali hvězdy s nebe a celý svět vyzývali na souboj — stal se věkem klidnějším a při- lnul znenáhla — a to opět vší silou duše své — ku pravému opaku toho, co tvořilo kvas německé periody »des Sturm und Dranges« : ku Kantově vášně prostě filosofii.
Moritz Schiller Kantův Vossische Zeitung Sturm und Drange
25 article
Však i v době duševní své renaissance zůstal vždy veleknězem myšlénky svobody. Zá- stal jím ne pouze jako básník, jenž slavil ve svém markýzu Posovi typ aristokrata s demo- kratickými zásadami, jenž vzpírá se autokratismu, živenému ve dvorní společnosti pochlebenstvím a lží a jenž žádal to, co revoluce francouzská právo člověka a zůstal jím i ve svých exkur- sích historických ba i jako lyrik. Nenáviděl panství jednoho všude bez vý jimky a hrozně působil na chabé duše verš jeho o bojích řeckých: »Vy všickni svržení jste byli, by jedinký jen vládnout mohl.« Schiller myšlence svobody ani zpronevěřiti se nemohl, jež proto ne, že byl v nejryzejším slova toho smyslu humanistou, o němž napsal Novalis, že ho osud obmyslil božským darem proměniti všechno, čeho se jen dotknul, v nej- ryzejší zlato zušlechtěné lidskosti. Jakkoli nemáme příčiny provázeti významné a slavné dny národa německého s onou účasti, s jakou bychom je provázeli, kdyby nebyli po- tomci Schillerovi dopustili se prorady na idešch jeho, neváháme přes to složiti povinný hold pa- mátce velikána, jehož díla měla účinek i na vý- voj náš ve směru svobody a jenž bojoval z volnost všech, bez rozdílu jakého byli jazyk a původu
Schiller Novalis