ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 81655e30-75a5-11dc-8b9b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 104, place 65, org 13, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
17. července 1908.
4 masthead
Císlo 195.
5 article
západoevropského knižního trhu v Lipsku jed- notná organisace slovanského knihkupectva s ústře- dím v Praze. Provedení organisace této budiž svěřeno Spolku českých knihkupců a nakladatelů v Praze. který by se postaral dohodou s ostatními od bornými činiteli, zejmena v Rusku a Polsku jakož i v ostatních národech slovanských, kde organisací odborných dosud není, o realisování akce ve smyslu referátu, do kteréžto doby budiž reforát, jak jej vypracoval p. posl. Gabráček, v detailech svých prohlášen důvěrným. Konečně bylo v poradě jednomyslně uvl- táno, že má dojíti současně také k organisaci jednotlivých kulturních korporací ve Slovanstvu dle přednesených včera referátů prof. Čela kovského a Bechtěreva. Na to referuje dr. Karel Viškovský, zemský poslanec a rada českého odboru zemědělské rady pro království české,
profesor Bechtěrev doktor Viškovský Lipsko Praha Rusko Polsko český odbor zemědělský rada pro království český
6 article
»O vzájemných stycích slovanských v oboru zemědělství«. Jest význačnou známkou letošního sjezdu slo- vanského, že snaží se nalézti nová pojítka pro vzá- jemnost slovanskou v oboru společných zájmů du- ševních: hospodářských. Kdežto prvý sjezd slovan- ský konal se v Praze v době, jejíž myšlenkový rá- mec charakterisuje náš básník slovy „milovat a smát se“, v době politického jara národů a prvního tán ledů ve Slovanstvu, kdy s všelidskou myšlenkou svo- body lidské budilo se i vědomí svoboďy Slovanstva a jeho vzájemnosti, dnes překročili jsme již tuto dobu první lásky a hledáme nové vztahy mezislovanské v oněch oborech a na oněch základech, na nichž dnes spočívá život národů a na jejichž základě tvoři s0 i nojbezpečnější svazky mekinárodní, to jest v oboru společných zájmů kulturních a hospodářských Uvážíme-li, jak v oboru zájmů hospodářských právě zemědělství ve Slovanstvu jest význam no, pak není divu, hledámo-li také na tomto poli no- vé vzlahy pro utužení společných svazků Slovanstva
Praha
7 article
Ložíť zemědělské povolání hluboko v charakteru všeho Slovanstva a bylo by omylem souditi, že další pochod civilisace ve Slovanstvu půjde neb jili musí jen k industrialisaci. Soudím, že přes nutný vývoj průmyslu a obchodu gros slovanského lidu lne a lnouti bude k zemědělství. Přechod obyvatelstva slovanského k oborům průmyslovým děje se tlaken poměrů, srdce lidu však tihne ku povolání země- dělskému. Froto vidím též nejbezpečněji pocho slovanské civilisace a národnostního osobilého vý- voje ve Slovanstvu v prvé řadě při udržení země- dělské povahy u gros slovanského obyvatelstva. C vilisace očkovaná na zemědělský ráz slibuje nám udržeti slovanský charakter, civilisace očkovaná nn kvapnou industrialisaci znamená nebezpečí odnárod- nění, u nás speciálně nebezpečí germanisace. O ton máme své smutné zkušenosti.
8 article
Cítím, že právě Slovanstvo jest s to prokázati světu možnost vysoké kullury na půdě zemědělského povolání svého lidu, kulturu tím více slovansky rá- zovitou i směry svými novou, čím více ostatní vy- soká, alo umdlévající kultura západní tkví v rychlém. ale neklidném průmyslovém a obchodním rozvoj tamních národů Při tomlo typicky slovanském významu země- dělského povolání mám za to, že olázka zemědělsků ve svém celku musí býti i kusem všeslovanské otáz- ky, neboť v prosperitě zemědělství tkví i hospodářský základ našich slovanských národů, A právě ak jako problém zemědělský v Evropě při dnešním industri- alisačním víru a dnešním nebezpečí zemědělské sou- těže zámořské jest mezinárodního významu, jest v olázce zemědělské také mnoho speciálně slovan- ského a všeslovánského. I když zachováme si svů rámec a volný prostor pro individuální vývoj v ze- mědělství každého státu a národa, zůstane nám přec v této otázce mneho společného a to v prvé řadi to největší a nejušlechtilejší, t. j. péče slovanských národů o udržení a vývoj evropského zemědělství v těžkém zápasu jeho s krížícími se hospodářskými zájmy domácími i v boji proli úporné soutěži ze zámoří. Tento veliký úkol ponese Slovanslvo jmé- nem zemědělstva celé Evropy z největší části na svých bedhech; toto poslání jest také v naší ří.. sil- nou vniternou páskou pro politické seskupení Slo- vanslva v politice říšské a musí s dalším vývojem věcí pojiti nás Slovany i přes hranice států. A nebudiž zapomenuto zde ani toho, že sou vislost slovanské půdy na slovanském západě, ze- jména udržení onoho pro Slovanstvo tak význam ného mostu od českého ku polskému národu, o kte rý se tak houževnatě bijeme na hranicích moravsko slezských, závisi ne na průmyslu, nýbrž na ma jetku zemědělské půdy a vytrvalosti zemědělského tidu našeho.
Slovan Evropa St
9 article
Po této úvaze o všeokecněm zájmu slovanskén v oboru zemědělství přechází referent k otázkán spociálního uspořádání styků slovanských na růz ných polích zemědělské práce. Produkce zemědělská od doky prvě porady vše slovanské v Praze učinila i ve Slovanstvu netušené pokroky. Prvý sjezd slovanský zastihl ještě nevolni- civí v zemědělství v poslední jeho fasi. Pod dojmen svobodových ideí čeští lidě Rieger a Brauner přilo žili jako první ruce k osvobození zemědělstva a tal Slován prvý hlásal svobodu zemědělstvu národů slo vanských i neslovanských v této tíši. Přišlo osvo bození zemědělslva i v jiných státech a na svatě Rusi činom cara osvoboditele. Řada agrárních refo- rem měla v dalším postupu své nositele v lidech slo- vanských. Zemědělská produkce v slovanských ze- mích vzrůstem svým brzo překročila ráz produkce lorální. Jakostí neb množstvím, namnoze v obojím směru, získala si produkce slovanských zemí trl ciziny, ano i trh světový. Ruské zemědělství stal se regulatorem spotřeby obilní v Evopě, s nímž Evropa a zvláště Německo musí nezbytně čílati, če- ský zemědělec a lesník dodává Německu i daleké cizině své kvalitní ječmeny a chmele, dříví atd., ha- ličský zemědělec dobytek, obilí atd. Světový trh cu- kerní a spotřeba Anglie i Ameriky počítá nulně s če- ským a nyní i s ruským cukrem. Sláty balkánské zásobují sousední i vzdálené země obilím i zvířecími produkty, jižní Slované rakouští vínem atd. Zásluhu o tento rozvoj má v prvé řadě proslý ale obezřetný a pilný slovanský rolník, ať Čech, at Polák. Rus atd., klerý v těžkém boji s půdou a živly snažil se za těžsých poměrů majetkových a za ne- příznivé situace tržební, která vyvrcholila od le osmdesátých v praveu krisi, nejen udrželi, nýbrž stále povznášeti intensitu své zemědělské produkce.
Rieger Brauner Rus Slovan Polák Praha Evropa Německo Anglie Amerika Čechy
10 article
Ve snanách těchto podporovalo pak naše hospodáře odberné vzdělání zemědělské, které ulě- šeně šíří se po slovanských vlastech. Čelné odborne ústavy od drobných škol pre dorost malého hospo- dáře až do speciálního odborného a vysokého země- dělského školství, vychovávají dnes náš hospodářský dorost. Směrem od západu k východu a od severu k jihu postupuje vývoj odborných učilišť zeměděl- ských a institucí ku povzbuzení a povznesení ze- mědělství Právě v poslední době pak s radostí vítáme program ke kulfurnímu a hospodářskému povzne- sení zanedlávaného zemědělství dalmatského, nej- jižnějšího to slovanského území v naší říši. Tou do- bou čítá české zemědělství v Čechách a na Moravě v oboru hospodářského školství jedno české vy soké učení zemědělské, jednu zemědělskou akade- mii, tři střední školy hospodářské, jednu vyšší les- nickou, osmnáct dvouletých škol s celoročním vy- učováním, 46 dvoulotých škol ke zimním vyuče váním, šest škol hospodyňských pro odbornou vý- chovu dívek selských, kromě četně řady drobných škol pokračovacích. Více než půldruha tisíce budou- cích hospodátů a hospodářských úřadníků české ná- rodnosti opouští ročně lalo učiliště. Živel polský naší říši má 14 hospodářských škol, Slovinci tři Rusové jednu. Význačné ústavy zemědělské má říše ruská, kde existují tři vysoké ústavy zemědělské (v Moskvě, No- vé Alexandrovce, Rize), vyšší vinařský kurs v Nikit- sku, řada středních hospodářských škol, nižších ho- spodářských škol, něgojik hospodyňských škol, řaa nižšícle speciálních škol pro ovocnictví, vinařství zelinátství, mlékařství a speciální školy, jako pre bo ritóry, ovčářství atd. a vedle toho iistý počet růz
Slovinec západ Čechy Morava Moskva Nikita Alexandrovci
11 article
ných škol (učitelských seminářů, farních i měst ských), na nichž se konají hospodářské přednášky Také v ostatních zemích slovanských, Bulharsku Srbsku rezvíjí se školství zemědělské. Máme své zkušební ústavy, své ústřední korpo- race a zemědělské rady; nové vyučovací a jiné ústa vy pomocné budou v rychlém postupu zařizovány Mnohé z ústavů těchto jsou vzorně zařízeny a po věst i vliv jejich jde i za vlastní hranice jejich půso biště. Tak na př. byla ode dávna a jest dosud hospo- dářská akademie táborská v království českém ohni- skem zemědělského vzdělání nejen pro dorost če- ský, nýbrž vychovala stalnou řadu zemědělského do- rostu polského a z části i srbského a bulharského l'rávě zřízené vysoké učení zemědělské v Praze vstu- puje pak do těchže šlépějí, soustřeďujíc adepty ze- mědělského studia z různých národů slovanských. Vedle ústavů vyučovacích jsou to dále i ho spodářští praktikové (správci, pachtýři, stat- káhi), kteží vyšedše ze zemí hospodářsky pokroči- lejších, nesli světlo pokrokku do jiných slovanských zemí. Tane mi tu na mysli statná řada hospoduř- ského úřadnictva českého, působícího na slovanském Balkáně, na Rusi, v Haliči a jinde. Téměř všude zn- staly blahodárné stopy jejich činnosti. Český přistě- hovalý farmář v gubernii volyňské zavedl tam vý- nosné chmelařství, hospodářství a lesní úřadníc čeští povznesli hospodaření a lesní těžbu ve svých jinoslovanských působištích.
Bulharsko Srbsko Balkán Rus Halič vysoký učený zemědělský v Praga
12 article
Vidíme-li, kterak bez zvláštní organisace s hle- diska styků všeslovanských děje se již nyní vzá- jemná výměna zemědělského vzdělámní a pokroku mezi národy slovanskými, tu jest na snadě myšlenka že by výměna tato nabyla dím většího významu rozsahu, kdyby soustavně byla zorganisována Zemědělsky pokročilejší národové slovánští ne- mají pak dnes ani hmotného zájmu na tom; aby ee pokrok zemědělský nešířil od nich do jiných krajů slovanských. Vždyť rozpor zájmů hospodářských mezi různými státy vyrovnán a upraven jest dnes státní politikou celní, která ustálila vzájemný pomě soutěže. Nemusí tedy dnes na př. český zeměděleo báti se zvelebení zemědělské produkce na Rusi neb na Balkáně, neboť celní politika poskytuje mu dnes ochranu proti možnosti tamní soutěže. Ale juko Slo- van může a musí vítati rozvoj tamního zemědělslví, který jest podkladem pro kulturní rozvoj tamních slovanských spolubratři a Slovanstva jako celku Německý císa vydal heslo výměny vědecké práce mezi Evropou a Amerikou; myšlenku tuto pro- vád výměnou sil mezi universilami německými americkými. Proč by nemělo Slovanstvo ve svých rozsáhlých vlastech prováděti kulfurní směnu tute v oboru zemědělství (a neméně i v oborech jiných) mezi sebou?
Rus Balkán Evropa Amerika
13 article
Příklady a počátky jsou již zde, dlužno jen or- ganisovati a budovati dále. Možnost tuto vidímv oboru teorie i praxe Přistupuji ke konkretním návrhům; a) V prvé řadě bude tu běžeti o orkanisování návštěvy osvědčených slovanských odborných učilise zemědělských v zemích Hospodářsky pokročilýel studujícími z jiných zemí slovanských. Z jednoho ústředí v každé zemi měl by řízen býti příliv schop- ných žáků, resp. mělo by sprostředkováno býti jejich příjetí do ústavu, podkávání pokynů, rad o volbě ústa- vu, měl by se konati dozor nad frekventanty slo- vanskými z jiných zemí. Akce tato mohla by pak podporována býti i učitelstvem takových škol, zna- lým jiných slovanských jazyků, úpravoha učebnie neb jiných učebných pomůcek v jazyce frekventanto jiného slovanského národa.
14 article
b) Vedla návštěvy škol odborných bylo by na místě organisovati a podporovati přijímání zeměděl- ského dorostu ze zemí slovanských do hospodářské praxe u osvědčených praktických hospodářů. Úkolem organisace bylo by voliti vhodná hospodářství, na něž by dorost z jiných zemí slovansíkých pro vhod- né vlastnosti statku i statkáře bylo umistili, sledovati výsledky a vésti dozor nad celou akci. Akce tato mohla by — vhotně jsouc organisována — stejně býti na prospěch výcviku odborněmu, jako i sesí- lent národnostních styků mozi zemědělci různých zemí slovanských. Jak jsem předběžně zjistil, byli by na př. v království českém a na Moravě speciálně v selských řádných rodinách synkové, snad i dcerky selské z jiných zemí slovanských rádi přijímání a jako členové rodiny na statku bezplntně umístěni, začež by konali jisté práce v hospodářství. Podobně mohli by tací mladí lidé umístěni býti v Čechách a na Moravě v četných zdejších družstevních podni- cích zemědělských, na př. v mlékárnách, lihovarech. podicích ke zpracování ovoce atů. jako praklikanti.
Morava Čechy
15 article
Připonnám, že již dnes ovšem bez zvláštního sy- stému, se tak od případu ku případu ne bez úspěchu děje. V oboru družstevním děje se výcvik pro so- vanské adeply družstevnictví u nás již soustavno u ústřední jednoty českých hospodářských spolo- čenstev c) Dále Bylo By na místě organisovati umísto- vání hospodářsky vzdělaných sil jakožto úřadníků nájemců, farmářů atd, do jiných zemi slovanských V lidech odborně i všeobecně vzdělaných, slovansky prebdlých nalezl by nejen pokrok hospodážský, nýbrž i pokrok kulturní vůbec své pionéry v měně probudilých krajích Slovanstva. Příliv osob toho druhu měl by býti organisován a to jak s hledisk čislě odborného, tak i se zorného úhlu kulturně-slo- vanskéh poslání a měli by vždy jen praví lidé sla věni býli na pravá mísla. d) Neméně představuji si možnoc! výměny kul turní práce mezi odbornými učilišti a zejména vě- deckými výzkumnými úslavy zemědělskými, lesni- ckými a hospodářsko-průmyslovými. Výměna tate mohla by se díti nejen založením orgánu oro sledo- vání vědeckých prací slovanských ústavů věde- ckých, nýbrž i vzájemným stykem osobním, zejména návštěvami, resp. i delší praxí jednotlivých odbor níků, zvláště mladších učenců, na jinoslovanských odborných ústavech. Akce ta mohla by podporována býti i stipendii, zejména mohlo by k tomu užito býti veřejných (na př. i státních) stipendií cestovních kterých dnes po většině k cestám do jiné neslovan- ské ciziny se užívá.
16 article
e) V zájmu slovanského sebepoznání, rozšířen pokroku a povznesení slovanských styků mezi ze- mědělským obyvatelstvem a odbornými pracovníky v odvětví zemědělském bylo by na místě zařídit vhodnou trvalou instiluci, která by soustřeďovala v sobě slovanskou práci zemědělskou a stavěla ji na odiv obyvatelstvu různých slovanských národů i ci- zině. Mám tu na mysli zejména soustavné pořádán velkých zemědělských výslav v jistém soustavném postupu od země k zemi. K tomu mohly by se pak pojiti i občasné všeslovanské sjezdy zemědělské. Vý stavy ony mohly by pak vésti k vybudování země- dělských museí v jednotlivých zemích slovanských, kteréž by navzájem byly ve styku a mohly by vy- vrcholiti pak v jedno ústřední zemědělské museum slovanské. Organisační práci za účelem uskuločnění uvede. ných prací měly by na se vzíti zemědělské ústřednt (zemské) korporace (resp zemědělské rady) slovan- ské a kde jich snad dosud neni, měly by býti v každ zemi zařízen Pokud běží o ústřední korporace království českém, (český odbor zemědělské rady Ústřední hospodářská společnost) mohu již dnes uji- stiti jejich ocholou k součinnosti. Omezil jsem se na tyto kongretní návrhy a n hlavní obrysy celé akce, zachovávaje při tom poku možno zásadu plné věcnosti a střízlivosti svých ná- vrhů. Rude lépe, postupovati v mezích možnosti krok od kroku ku pozvolnému, ale solidnímu vybudován slovanské vzájemnosti na tomto pol, než rozptylovat se v dalekých sice, ale v dohledné době neuskuteč nitelných vidinách. Porady naše mají vybudovat základy pro velikou budovu všeslovanské vzájem- nosti: necht vzájemnost na poli zemědělském stan ze budově té nejbezpečnějším kamenem.
Rude
18 article
Dr. Kramář končí schůzi a oznamuje, že zejtra plenární schůze začíná o 11. hod. ráno. Před plenární schůzí sejdou se jednotlivé ná- rodní skupiny, aby projednaly podané návrhy referáty. Navrhuje zároveň, aby hned porokovalyo otázce příštího slovanského sjezdu. Nemyslí, že by všeslovanský sjezd v pravém slove smyslu mohl být brzo svolán. Doufá však, že v příštím roce zase se sejde slovanská konfe- rence, která podá úsudek o tom, co bylo vyko- náno a určí direktivu pro budoucí práci. Česká sekce má poradní schůz na radnici o 10. hodině. Dodatkem ke středeční dopolední schůzi třeba uvésti ještě poznámku ruského zástupce hraběte V. A. Bobrinského, jenž reagova na prohlášení polského delegáta dra. Greka. Hrabě Bobrinský neshledává příhodným roze- bírati zde ukrajinskou otázku, zejména v ne- přítomnosti strany ukrajinské. Ve svém nedávném přípitku nemluvil o národech, nýbrž jen o těch stranách, které se vyloučily ze slo- vanské jednoty, zejména o ukrajinské straně a slovinských klerikálech. Dále prohlásil, že není jeho věcí dotýkati se otázky, jak se jmenuje v polské řeči obyvatelstvo východní Haličea srdečně pozdravil ruský překlad p. Straszewicze, jenž nazval národ ten národem ruským. To mu jako Rusu stačí.
Kramář Bobrinský Greco Straszewicz Rus
19 article
Společná večeře na vý- stavišti- Na pozvání výkonného výboru jubilejní vý- stavy shromáždili se slovanští delegáli ve středu večer k banketu, pořádanému« na výstavišli ve velkém sále Choděrova restaurantu. Vedle host slovanských a presidia rady městské zúčastnil se ho přední české kruhy obchodní a průmysl nické, členové obchodní a živnostenské komory i výstavního výboru. Řadu vyhražených přípitků zahájil předseda výkonného výboru výstavního p. Léon Bondy vítaje vzácné hosty ze všech krajů slovanskýci a vyslovuje povděk nad tm, že dána jim při- ležitost shlédnouti letošní výstavu pražskou, vý- sledek české práce hospodářské, obraz vyspě- losti českého rozvoje průmyslového i kulturního V odpověď na tento pozdravný přípitek povstal delegát ruský M. V. Krasovskij, ujišťuje, že všichni zástupcové slovanští odnesou si z Prahy krásné a vděčné upomínky. Skvělá výstava česká dává jim nejlépe poznati, co dokázala přičinli vost země české, malé co do prostranství, ale veliké ve svém rozmachu po cestě za vývojem průmyslovým i osvětným. Polský delegát dr. A. Doboszyňski resguje na správná slova, jež padla na předcházejíeí konferenci dopolední, že každý národ sám musí pracovat ke své svobodě — pracovat k ní ne ustálou snahou po pokroku, po rozvoji všech složek národních sil. Národ český podal příklad takové krásné a silné snahy a my všichni, ktet jsme se sem sjeli ze všech konců slovanského světa, můžeme se právě na jeho bohaté a skvělé výstavě o tom přesvědčiti, Výstava je v první řadě zásluhou těch, kdož ji organisovali, a jim patří všechna čest, v podstatě své však je dilem celého národa a na jeho pro- spěch, na jeho rozkvět půzvedá řečník číši. Předseda konferencí slovanských dr. Kramář jest povděčen českým členům výstavy komorní, že pozvali slovanské delegáty na svoji výstavu.
Choděrův Léon Bond M V Krasovskij doktor A Doboszyňski Kramář Praha jubilejní vý
20 article
My Češi máme všechnu příčinu býti hrdými na vykonanou tady práei. Neboť dobyto z de bylo rozhodného vítézství proti velmi nebezpečné konkurenci ně- mecké. Slovanští hosté odnesou si z Prahy cenné dojmy věcně, i příjemné vzpomínky přá- telské. Rozejdeme se dojista všichni jako upřímní přátelé. (Hlučný souhlas.) Ale to by nestačilo samo o sobě. Právě jsme se rozhodli na tom, uspořádati v Moskvě všeslovanskou výstavu. Je dobře, že právě vy; kleří jste tak dalekosáhlé a významné usnesení učinili, máte přiležitost viděli naší hospodářskou práci. Ne- chceme se vám vtírati pod lesklým heslem slo- vanství a slovanského přátelství, přicházíme jako významná a rovnoprávná jednotka, která tako něco umí a něco nabízí. Slovanské sblížení má ve svém programu i hospodářskou jednotu všeho Slovanstva. Je to nezbytno v době, kdy hospodářská expanse nám jde přímo na existenci národní Za takových poměrů nelze se nám ohlížeti na výtky činěné odkudkoli a třeba bez ohledů na kohokolí organisovati so ho spo- dářsky. A odstaviti stranou všecky spory. často tak malicherné, které nikomu tak ne- škodí, jako nám samým, a nikomu tak neprospívají, jako našim ná- rodním i hospodářským nepřáte- lům. (Bouře potlosku.) Proslov svůj končil řečník slovy: »Nelze toho neviděti a netřeba toho zapírati: nejenom přibuzenství krevní nás pojí, nýbrž i reální in- teresy! Viděli jste, že naše slovanská práce není pouhou frází, není lehkým pozlátkem. Tim věcnější a odůvodněnější jsou vyhlídky v nas budouenost, na budoucí sjednocení Slovanstva na poli hospodářské práce, jemuž připijím!« V dalším průběhu animovaného večera vy střídala se ještě řada přípitků českých i jino slovanských delegátů.
Čech Tim Praha Moskva
21 article
Banket města Prahy na Žofíně. Včera konal se na počest slovanských de- legátů banket, pořádaný obecní representae král, hlavního města Prahy, jehož zúčastnilo se přes 200 osob. Veliká dvorana žofinská byla skvéle vyzdobena a dámy cizích delegátů pražské dámy objevily se ve velikých toilettách. Mezi ofieialními přípitky první platily panovní- kům: rakouskému, ruskému, srbskému i bul- harskému a potom ještě následovala řada vzáe- ných a duchaplných projevů, z nichž některé zvláště význačné uvedeme zejtra v plném znění Dologáti ruské sekce Krasovskij a Makla- kov, jakož i delegáti sekce polské hrabě Pofock a M. Chyliňski vykonali včera návštěvu u místo- držitele hraběte Coudenhova, jenž jim bě hem odpoledne návštěvu v hotelu oplatil. Ke konferencím slovanským dostavil se dnes vynikající ruský publicista Stolypin, re- daktor „Nového Vremene“ a bratr ministerského předsedy ruského. Uvſtán srdečně svými kra- jany, zůčastnil se hnod dopoledne jejich porady a odpoledne jednání společného. Účastníci slovanského sjez d navštíví v neděli a pondělí český Jih. Odjedou z Prahy v neděli o 7. hod. 25 min. do Tábora. kdež prohlédnou sobě tamější ústavy hospodář ské a památnosti města; odpoledne odjedou do Písku, aby si prohlédli lesnické ústavy. Náš Ji uvítá zajisté s radostí poctu, jaké se mu dostává vzácnou touto návštěvou a učiní vše, aby jízda hostí stala se vroucím projovem slovanského vědomí jeho. Ceskoruská sekce »Klubu rakouských národností« ve Vídni zaslala ruskému ministerstvu vnitra i orby žádost, v níž odůvodňuje obšírně svoj prosbu, aby zákon, kterýž zapovídá cizincům nabý vati půdy v Rusku a jmenovitě v Sibiři, byl zrušer ve prospěch Slovanů.
M Chyliňski Coudenhove Stolypin Praha Žofín Tábor Písek Vídeň Rusko Sibiř Slovan
22 article Telegramy,
Telegramy, došlé k zahájení slovanského příprav ného sjezdu. Jsem nešťasten, že nemohl jsem se připojit k delegátům ruským jako představitel ruského prů myslu na kongresu slovanském. Račtež sdělit vzácným hostem mé nejvřelejší sympatie pro vzne- šený eil, který sledujete. Andrej Bobrinski z Pelrohradu. Piného zdaru! Kéž z porad Vašich nová dob vzkvete slovanským národům! Dr. Bedřich Pacák ministr m. sl. Bůh žehnej dílu Vašemu. Na zdar! Všemu Sl- vanstvu a shromážděným bratřím slovanským posllá vřelý pozdrav Slovanskábeseda ve Vídni. Městská rada v Třeboni nadšeně vítá a vroucně zdraví slovanský sjezd, jakožto krásnou jitřenku lepší budoucnosti a pospolitosti Slovanstva. Kéž se zdaři velkolepé dílo mohutného sjednocen všeho Slovanstva pod praporem bratrské lásky rovnoprávnosti na obranu národních práv ke kultur- nímu, hospodářskému, osvětovému a pokrokovému povznesení všech věcí slovanských. Společné, bra trské, slovánské věci »Na zdar!« Josel Buzek. starosta. K dnešnímu průběhu sjezdovému přeji jménem rady královského města Chrudimi mnoho zdaru ! Sta rosta dr. Wagner z Chrudimi. Přejíce jednání mnoho zdaru, těšíme se, že čeln účastníci přijedou k nám odpočinouti sobě ve slo vanských lázních luhačovických. Reditelstv lázní luhačovícký ch Rada města Semi! pozdravujíe srdeční všechny účastníky sjezdu a přejíe jednání jeho plny zdar, projevuje naději, že bude jitřenkou nové doby Slovanstva, založené na základech osvěty a svobody Dr. Špidlen, starosta.
Bobrinski doktor Pacák Josel Buzek Wagner Špidlen Pelrohrad Vídeň Třeboň Chrudim Rada město Se
23 article
Poradám sjezdu přejí plného úspěchu a shr mážděným srdečný slovanský pozdrav posílají prol fesor dr. Ant. Veselý a dr. Frant. Veselý z Lu hačovic. Slovensko-planinské družstvo v Lu blani, zřízené pro veškeré slovinské území, s nad šením zdravi založení všeslovanského turistického svazu od Urala do Triglava. Ve výročí slavné porážky Křižáků u Grun waldu provolávám, ať bratrství národů slovanských zakládající se na myšlence rovnosti a spravedlnosti uchystá nepřátelům Slovanstva nový Grunwald nové Psí pole. Kryštof Janowicz, místopředseda prvního výboru na oslavu porážky Křižáků u Grun waldu ve Lvově. S nevýslovnou radostí vítám slovanský sjer na němž poprvé scházejí se Polácí a Rusové ku poradám o společných osudech. Shoda jest potřebna a žádoucí pro celé Slovanstvo. Nemoha pro nedo statek zdraví tentokráte zúčastniti se, posílám ve jménu polské křesťanské strany lidové ode dávna upřímné, slovanské přání, aby nejen duch shody bratrské lásky řídil porady, ale aby také řídilo je pochopení společného zájmu a vzájemné blahovůle ke štěstí a slávě Ruska, Polska a celého utlačova- ného Stovanstva. Posl. P. Stojalowaki, sou- druzi Szajer, Dobija, Fíjak v Bialé.
doktor Antonín Veselá František hačovic Křižák Grun Janowicz Rus Posl P Stojalowaki Szajer Dobija Fíjak Triglava Lvov Rusko Polsko
24 article
Nejlepším synům pramäti Slávy, radícím s o dobru Slovanstva, posilá z kraje její věrné dcery haličské Rusi, pozdrav a projev úcty reda ke »Nauky« ve Lvově. Poradám bratří slovanských přeje požehnán nebes redakee »Smiechu« v Essenu (West fálsko). Přeji, aby práce sjezdu staly se novou pru- žinou rozvoje kulturního a sjednocení Slovanstva P. Jeniszewski z Krakova. Svaz křesťansko-národní, jako iniciátor prvn oslavy porážky Křižáků u Grunvaldu přeje sjezdu aby ovoce jeho způsobilo novou porážku Křižáke v sjednocení všech Slovanů na základě rovnosti spravedlnosti. Chauer, předseda ve Lvově. Z Prostějova. (Pův. zpráva.) V plném pochopení světodějného významu sjezdu slovanských národo v královské naší Praze, jenž bohdá bude počátken konce slovanské poroby a zdrojem slavné a velk budoucnosti všeho Slovanstva, zdravíme v nadšen zástupce slovanského sjezdu a slovanské žurnali- stiky. Kéž vedení bratrskou láskou my Slované urovnáme všechny své neshody mezi sebou jak rodní bratří a ovládání bezohledným a zdravým egoismem vůči arcivrahům našim Němectvu a Ma- darstvu ve velké době jsme dosti velkými, abychom konečně již přítrž učinili všem slovanským úlrapám Slavné slovanské budoucnosti volůme bratrské »N zdar!« — Český politický spolek v Prostějově.
Křižák Grunvald Slovan Chauer Rus Lvov Essen West fálsko Krakov Prostějov Praha Ma svaz křesťanskýnárodní spolek v Prostějov
25 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 104.) Ve Vídni, 16. července. (Pdyodní telef, zpráva »Nár. Listů«.) Sněmovna neobyčejně hojně navštíven dnes schválila zákon o povinném ručení za jízdu automobilovou a sice tak, jak byla vyřízena pan- skou sněmovnou, aby nemusila této býti vrá- cena. Však rychle to nešlo. Zpravodaj dr. Pattai začal svůj doslov, řka: „Nesmíme zmařiti je dinou minutu a zdržovat uplatnění osnovy tél“ Pověděv to — mluvil celou hodinu. Zastupitelstvo lidové, vyšlé ze všeobecného rovného práva hlasovacího, dnes učinile prva průlom do jednacího řádu poslanecké sněmovny od r. 1875 platného a nezměněného: místo dvou vícepresidentů bude jich teď pět. Zvláštní výbor pro změnu jednacího řádu navrhoval nové více- presidenty toliko dva. Posl. dr. Kramář a soudr podali minoritní votum, aby se volilo všcepresi- dentů pět. Toto minoritní votum, které háji horlivě probošt dr. Stojan a slovinský kněz dr.
doktor Pattai Posl Kramář Stojan Vídeň poslanecký sněmovna
26 article
Korošec, bylo skutečně přijato. Proň hlasoval celá sněmovna, vyjímaje Rusy, české radikály a malou hrstku Všeněmců. V presidiu bude t šest funkcionářů: jeden předseda a pět jeho ná- městků. Novými vicepresidenty stanou se: soci- ální demokrat — nejspíše posl. Pernerstorfer. německý lidovec — asi posl. prof. Steinw ender a Slovinec — patrně posl. Pogačník. Možno sice souditi o tomto rozložení presidia na šest mužů všelijak, avšak se slovanského stanovisk bylo naprosto nepřípustno složení takové, by v čele sněmovny nalézal se Němec jako presi- dent, Čech jalo první místopředseda, Polák jako druhý místopředseda, jako třetí mistopředseda také Němec, k tomu Němec s minulostí schöne- rerovskou, jakou má posl. Pernerstorfer a čtvrtý vicepresident zase Němec s minulosti opět tak krajně nacionální, jakou má prof. Stoinwender Proto, jakkoliv podle našeho soudu, stačiloa stačilo by také nadále presidium tříčlenné, dá- váme přednost presidiu šestičlennému, ve kte rém budou tři Slované, před presidiem pětičlen ným, ve ktorém byli by Slované pouze dva.
Rus profesor Steinw Němec Polák Slovan Čechy
27 article
Poláci a křesťanští sociálové chtěli cel elaborát výboru pro změnu jednacího řádu, na- vrhujícímu toliko dva nové místopředsedy, vrá- titi, by provedl ještě jiné změny na jednacím řádě, ale ve zvláštní schůzi klubovní se roz- hodli jinak a hlasovali pro nové tři místopřed- Změna, kterou přijala poslanecká sněmovna ve příčině svého předsednictva, jesť autonomním usnesením jejím, které nepodléhá ni souhlasu panské sněmovny ni sankci. Usnesení to nabývá neprodleně platnosti ve chvíli, ve které jest při- jato. Jest úmyslem, vykonati volbu nových tř místopředsedů již počátkem zejtřejší schůze. bude-li dosažena v záležitosti té dohoda mezi stranami a budou-li do té doby nominování kan- didáti. Oba jihoslovanské kluby ustanovily posl. Pogačníka kandidátem. Sněmovna načala ještě zákon, kterým zlep- šují se platy nejnižším kategoriím poštovních a železničních zaměstnanců. Zejtra projedná mimo tento zákon ještě zákon o české dráze severní a hromadu drobností. Protože po návrhu posl. Čecha počne zejtřejší schůze již o 10. hod., je naděje, že večer o 7. neb 8. hodině poslanecká sněmovna rozejde se na letní prázdniny. Do sněmovny dostavil se a složil přísabu 88. člen svazu sociálně-demokratického posl. Müller, předevčírem zvolený v doplňovací volbě místo nobožtíka Kaisra ve Frývaldově. Jeho sou- druzi připravili mu, když byl složil přísahu věr- nosti cisaři, blučné ovace, které ho zajisté přo- kvapily: nemohl si vysvětliti, čím si zasloužil takové pocty, neboť ještě ničeho ve sněmovně nevykonal. V němém úžase sledovali křesťanští sociálové a němečtí lidovci tuto demonstraci.
Polák Čecho Müller Kaiser Frývaldov poslanecký sněmovna svaz sociálnodemokratický posl
29 article
Z Vídně, 16. července. (K. k) Předsada dr. Weiskirchner zahájil schůzi v 11.15 hod, Návrhy podali poslanci: Cinger a sp. na zř- zení st. průmyslové školy s českým vyučovacím jazykem v Polské Ostravě: — dr. Drtina, Ma sa- ryk a sp. na reorganisaci pražské umělecké akade- mie; — Pik a sp. na zřízení dráhy z Rakovník do Radnie. Dolazy podali poslanci: Dr. Hajn a sp. po po- měrech u c. k. tel. koresp. kanceláře ve Vldni a jej filiálek v Praze a Brně, žádajíce mezi jiným, aby v n byli ustanoveni úřadníci, znalí češtiny. Ministr spravedinosti dr. Klein, odpovídaje n příslušné dolazy, prohlásil, že justiční správa je po- vinna, dbát o přiměřené a stálé zaměstnání trestanců- V trestnicích nelze zistavil úplně práce živnosten- ské. Přání, by treslanci byli zaměstnáni při zeměděl- ských pracích v Dalmacii, je se zřetelem na tamějši podnebí poněkud omezeno. V mnohých případech třeba, aby trestanci, zvláště ze stavu živnostenského- dostato se dalšího výcvkku v jeho živnosti. Jusliční správa dbá, aby řemeslná práce, pokud jí Uřeba, byla tak upravena, aby soutěž, poškozující svobodné živ- noslníky, byla všude, kde te možná, držána v urči- tých mezích. Min. spravedlnosti, zadávajíc tresta- necké síly pracovní, řídí se výhradně zájmy veřej- ného blaha a propůjčuje tudíž ku pracím při slávkách trastance z praavidla jen na čas a jedná se při tom s největší opatrností. — na Mühlwertův a sp. dotaz po reformě treslního práva, že od loňské kvělnové ankety pokrnčuje se nepřetržitě v práci. Posud jsou ukončeny: celá obecná část i odslavce, jednající o trestních činech proli slátu, branné povinnosli, cizím státům, korporacímn, velejnému pořádku a povinnostem veřejného úřadu.
Předsad doktor Weiskirchner Cinger Drtina Hajn Klein Vídeň Ostrava Rakovník Radnie Praha Brno Dalmacie Ma sa
30 article
Dále jsou též projednány odslavce, jednající o delik- tech proti životu a tělu, jakož i velká kapitola o de- liktech proti majetku, lakže mnohem více než polo- vina zákona bude ještě před prázdninami zrevido- vána. Kdy bude predtoha Skoncována, udati nemůže. Ministr jest ochoten v přiměřených mezích podporo- vati návrh na zvýšení hodnotové meze a odsíraniti nedostalky nižších mezí platného práva, bude-li třeba ještě před reformou trestního zákona Sněmovna rokovala dál o povinném ručení aulomobilá Posl. Seitz, rofereni menšiny, snažil se o schvá- lení svého návrhu, aby povinnému ručemí podléha jen majilel antomobilu. Zpravodaj menšiny dr. Winter odůvodňoval svůj návrh na škrtnutí dodníku panské sněmovny k §e a pro případ jeho zamilnutí. žádal za schválení doda- tečného návrhu, aby 4nedělní reklamační lhůta byla prodloužena na tři měsíce Po věcně opravě hr. Kolowrata, že šlechtici nechávají své úrazem postižené chauffeury na ho- ličkách, a po doslovu ref. Pattaie byl zákon po zamttnutí menšinových návrhů schválen dle texlu panské sněmovny.
Posl Seitz doktor Winter Kolovrat panská sněmovna
31 article
Potom rokovalo se o imunilních záležitostech a většina výborových zpráv schválena. Vyhověno žádosti za vydání posl. Bösmülle- ra, Klofáče, Kroye, V. Myslivce, Němee (ve dvou připadech), Pospíšila a Prokeše; nevyhověno žádosti za vydání posl. Fresla, Něm- ce, Prokeše (ve dvou případech), Redlicha dra. Soukupa, konečně za vydání poslanců Se- ligera, Eldersche a Pernerstorfera pro přestupek proti bezpečnosti cti (žaluje hr. Sternberg). jakož i za vydání posl. Seligera též pro zločin dle § 99. trestního zákonníka. V imunitní záležitosti posl. Habermann byl návrh výburu na vydání zamítnuti Dále byla na řadě výborová zpráva o návrliu Chinrově. Ref. dr. Steinwender dovozoval nezbylnou nu- nost reformy jednacího řádu. V nynější zprávě jde se zřetelem na větší počet poslanců jen o nezbylně nutné rozmnožení počtu místopředsedů ze dvou n čtyři místopředsedy a zapisovatelů ze 12 na 15. Zpravodaj menšiny pos). Slojam přimlouval se aby počet míslopředsedů byl rozmnožen na pět a př télo příležilosti stalo se po právu Jihoslovanům. (P - chvala.) Posl. Schrafíl soudí, že třeba změnit aspoň ně- která ustanovení jednacího řádu. Doufá, že podaří se jednací řád zreformovati tak, aby uplatněna byla parlamertní zásada. V té příčině bude podán návrh a jeho strana činí na hlasování závislým své slano- visko k nynějšímu návrhu Chiarovu. (Hlučná po- chvala.) Posl. Nilsche navrhl resoluci, by výbor uvažoval. neměl-li by se počet pořadatelů rozmnožiti ze dvou na čtyři.
Klofáč Kroy Pospíšil Prokeš Fresl Redlich Soukup Seliger Habermann Ref doktor Steinwender Jihoslovan Posl Chiarův Německo Němee
32 article
Posl. Chiari soudí, že jeho slrana bude hlaso- vati pro výborovou zprávu. Jde o technickou mež- nost, aby porady mohly se provésti řádným způso- bem a zabránilo se svévolnému rušení. Navrhuje by výboru pro jednací řád bylo nařízeno, aby podal co nejdríve ku projednání a schválení předlohu změně jednacího řádu. (Hlučná pochvala.) K návrhu posl. Šillingna bylo rokování uza- vřeno za proleslu posl. Choce, Fresla a Bu- řívala. Posl. Iro navrhl resoluci, aby výbor noschváli žádnou změnu, v níž by se omezovala parlamentní činnost a svobodu slova menších stran a přiznávala se vládním předlohám oproti jiným přodlohám ještě vělší přednost. Hlavní řečník proti návrhu posl. Korošec pro- hlásil, že slovinští poslanci budou dbát, aby v ka- ždém jednacím řádu byly malé strany chráněny vyslovil přání, by sněmovna schválila minoritní návrh dra. Kramáře a Stojana. (Pochvala.) Hlavní řečník pro návrh dr. Adler vyslovil s pro Chiarův návrh. Jeho schválením bude lze uspo- kojiti nároky sociálních demokratů a německých na- cionálů. Sociální demokraté budou však hlasovati také pro návrh Kramářův, aby i Jihoslované byl v předsednictvu zastoupeni. Sociáln demokraté budou souhlasili s každou reformou jednacího řádu, jež přispěje k délnosti a k posllení sněmovny. Při n
Posl Šillingno Choc Fresl Kramář Stojan Adler Chiarův Kramářův Jihoslovan