3
masthead
17. července 1908.
5
article
západoevropského knižního trhu v Lipsku jed-
notná organisace slovanského knihkupectva s ústře-
dím v Praze.
Provedení organisace této budiž svěřeno
Spolku českých knihkupců a nakladatelů v Praze.
který by se postaral dohodou s ostatními od
bornými činiteli, zejmena v Rusku a Polsku
jakož i v ostatních národech slovanských, kde
organisací odborných dosud není, o realisování
akce ve smyslu referátu, do kteréžto doby budiž
reforát, jak jej vypracoval p. posl. Gabráček,
v detailech svých prohlášen důvěrným.
Konečně bylo v poradě jednomyslně uvl-
táno, že má dojíti současně také k organisaci
jednotlivých kulturních korporací ve Slovanstvu
dle přednesených včera referátů prof. Čela
kovského a Bechtěreva.
Na to referuje
dr. Karel Viškovský,
zemský poslanec a rada českého odboru zemědělské
rady pro království české,
profesor
Bechtěrev
doktor
Viškovský
Lipsko
Praha
Rusko
Polsko
český odbor zemědělský rada pro království český
6
article
»O vzájemných stycích slovanských
v oboru zemědělství«.
Jest význačnou známkou letošního sjezdu slo-
vanského, že snaží se nalézti nová pojítka pro vzá-
jemnost slovanskou v oboru společných zájmů du-
ševních: hospodářských. Kdežto prvý sjezd slovan-
ský konal se v Praze v době, jejíž myšlenkový rá-
mec charakterisuje náš básník slovy „milovat a smát
se“, v době politického jara národů a prvního tán
ledů ve Slovanstvu, kdy s všelidskou myšlenkou svo-
body lidské budilo se i vědomí svoboďy Slovanstva
a jeho vzájemnosti, dnes překročili jsme již tuto dobu
první lásky a hledáme nové vztahy mezislovanské
v oněch oborech a na oněch základech, na nichž
dnes spočívá život národů a na jejichž základě tvoři
s0 i nojbezpečnější svazky mekinárodní, to jest v
oboru společných zájmů kulturních a hospodářských
Uvážíme-li, jak v oboru zájmů hospodářských
právě zemědělství ve Slovanstvu jest význam
no, pak není divu, hledámo-li také na tomto poli no-
vé vzlahy pro utužení společných svazků Slovanstva
Praha
7
article
Ložíť zemědělské povolání hluboko v charakteru
všeho Slovanstva a bylo by omylem souditi, že
další pochod civilisace ve Slovanstvu půjde neb jili
musí jen k industrialisaci. Soudím, že přes nutný
vývoj průmyslu a obchodu gros slovanského lidu lne
a lnouti bude k zemědělství. Přechod obyvatelstva
slovanského k oborům průmyslovým děje se tlaken
poměrů, srdce lidu však tihne ku povolání země-
dělskému. Froto vidím též nejbezpečněji pocho
slovanské civilisace a národnostního osobilého vý-
voje ve Slovanstvu v prvé řadě při udržení země-
dělské povahy u gros slovanského obyvatelstva. C
vilisace očkovaná na zemědělský ráz slibuje nám
udržeti slovanský charakter, civilisace očkovaná nn
kvapnou industrialisaci znamená nebezpečí odnárod-
nění, u nás speciálně nebezpečí germanisace. O ton
máme své smutné zkušenosti.
8
article
Cítím, že právě Slovanstvo jest s to prokázati
světu možnost vysoké kullury na půdě zemědělského
povolání svého lidu, kulturu tím více slovansky rá-
zovitou i směry svými novou, čím více ostatní vy-
soká, alo umdlévající kultura západní tkví v rychlém.
ale neklidném průmyslovém a obchodním rozvoj
tamních národů
Při tomlo typicky slovanském významu země-
dělského povolání mám za to, že olázka zemědělsků
ve svém celku musí býti i kusem všeslovanské otáz-
ky, neboť v prosperitě zemědělství tkví i hospodářský
základ našich slovanských národů, A právě ak jako
problém zemědělský v Evropě při dnešním industri-
alisačním víru a dnešním nebezpečí zemědělské sou-
těže zámořské jest mezinárodního významu, jest v
olázce zemědělské také mnoho speciálně slovan-
ského a všeslovánského. I když zachováme si svů
rámec a volný prostor pro individuální vývoj v ze-
mědělství každého státu a národa, zůstane nám přec
v této otázce mneho společného a to v prvé řadi
to největší a nejušlechtilejší, t. j. péče slovanských
národů o udržení a vývoj evropského zemědělství v
těžkém zápasu jeho s krížícími se hospodářskými
zájmy domácími i v boji proli úporné soutěži ze
zámoří. Tento veliký úkol ponese Slovanslvo jmé-
nem zemědělstva celé Evropy z největší části na
svých bedhech; toto poslání jest také v naší ří.. sil-
nou vniternou páskou pro politické seskupení Slo-
vanslva v politice říšské a musí s dalším vývojem
věcí pojiti nás Slovany i přes hranice států.
A nebudiž zapomenuto zde ani toho, že sou
vislost slovanské půdy na slovanském západě, ze-
jména udržení onoho pro Slovanstvo tak význam
ného mostu od českého ku polskému národu, o kte
rý se tak houževnatě bijeme na hranicích moravsko
slezských, závisi ne na průmyslu, nýbrž na ma
jetku zemědělské půdy a vytrvalosti zemědělského
tidu našeho.
Slovan
Evropa
St
9
article
Po této úvaze o všeokecněm zájmu slovanskén
v oboru zemědělství přechází referent k otázkán
spociálního uspořádání styků slovanských na růz
ných polích zemědělské práce.
Produkce zemědělská od doky prvě porady vše
slovanské v Praze učinila i ve Slovanstvu netušené
pokroky. Prvý sjezd slovanský zastihl ještě nevolni-
civí v zemědělství v poslední jeho fasi. Pod dojmen
svobodových ideí čeští lidě Rieger a Brauner přilo
žili jako první ruce k osvobození zemědělstva a tal
Slován prvý hlásal svobodu zemědělstvu národů slo
vanských i neslovanských v této tíši. Přišlo osvo
bození zemědělslva i v jiných státech a na svatě
Rusi činom cara osvoboditele. Řada agrárních refo-
rem měla v dalším postupu své nositele v lidech slo-
vanských. Zemědělská produkce v slovanských ze-
mích vzrůstem svým brzo překročila ráz produkce
lorální. Jakostí neb množstvím, namnoze v obojím
směru, získala si produkce slovanských zemí trl
ciziny, ano i trh světový. Ruské zemědělství stal
se regulatorem spotřeby obilní v Evopě, s nímž
Evropa a zvláště Německo musí nezbytně čílati, če-
ský zemědělec a lesník dodává Německu i daleké
cizině své kvalitní ječmeny a chmele, dříví atd., ha-
ličský zemědělec dobytek, obilí atd. Světový trh cu-
kerní a spotřeba Anglie i Ameriky počítá nulně s če-
ským a nyní i s ruským cukrem. Sláty balkánské
zásobují sousední i vzdálené země obilím i zvířecími
produkty, jižní Slované rakouští vínem atd.
Zásluhu o tento rozvoj má v prvé řadě proslý
ale obezřetný a pilný slovanský rolník, ať Čech, at
Polák. Rus atd., klerý v těžkém boji s půdou a živly
snažil se za těžsých poměrů majetkových a za ne-
příznivé situace tržební, která vyvrcholila od le
osmdesátých v praveu krisi, nejen udrželi, nýbrž
stále povznášeti intensitu své zemědělské produkce.
Rieger
Brauner
Rus
Slovan
Polák
Praha
Evropa
Německo
Anglie
Amerika
Čechy
10
article
Ve snanách těchto podporovalo pak naše hospodáře
odberné vzdělání zemědělské, které ulě-
šeně šíří se po slovanských vlastech. Čelné odborne
ústavy od drobných škol pre dorost malého hospo-
dáře až do speciálního odborného a vysokého země-
dělského školství, vychovávají dnes náš hospodářský
dorost. Směrem od západu k východu a od severu
k jihu postupuje vývoj odborných učilišť zeměděl-
ských a institucí ku povzbuzení a povznesení ze-
mědělství Právě v poslední době pak s radostí vítáme
program ke kulfurnímu a hospodářskému povzne-
sení zanedlávaného zemědělství dalmatského, nej-
jižnějšího to slovanského území v naší říši. Tou do-
bou čítá české zemědělství v Čechách a na Moravě
v oboru hospodářského školství jedno české vy
soké učení zemědělské, jednu zemědělskou akade-
mii, tři střední školy hospodářské, jednu vyšší les-
nickou, osmnáct dvouletých škol s celoročním vy-
učováním, 46 dvoulotých škol ke zimním vyuče
váním, šest škol hospodyňských pro odbornou vý-
chovu dívek selských, kromě četně řady drobných
škol pokračovacích. Více než půldruha tisíce budou-
cích hospodátů a hospodářských úřadníků české ná-
rodnosti opouští ročně lalo učiliště. Živel polský
naší říši má 14 hospodářských škol, Slovinci tři
Rusové jednu.
Význačné ústavy zemědělské má říše ruská, kde
existují tři vysoké ústavy zemědělské (v Moskvě, No-
vé Alexandrovce, Rize), vyšší vinařský kurs v Nikit-
sku, řada středních hospodářských škol, nižších ho-
spodářských škol, něgojik hospodyňských škol, řaa
nižšícle speciálních škol pro ovocnictví, vinařství
zelinátství, mlékařství a speciální školy, jako pre bo
ritóry, ovčářství atd. a vedle toho iistý počet růz
Slovinec
západ
Čechy
Morava
Moskva
Nikita
Alexandrovci
11
article
ných škol (učitelských seminářů, farních i měst
ských), na nichž se konají hospodářské přednášky
Také v ostatních zemích slovanských, Bulharsku
Srbsku rezvíjí se školství zemědělské.
Máme své zkušební ústavy, své ústřední korpo-
race a zemědělské rady; nové vyučovací a jiné ústa
vy pomocné budou v rychlém postupu zařizovány
Mnohé z ústavů těchto jsou vzorně zařízeny a po
věst i vliv jejich jde i za vlastní hranice jejich půso
biště. Tak na př. byla ode dávna a jest dosud hospo-
dářská akademie táborská v království českém ohni-
skem zemědělského vzdělání nejen pro dorost če-
ský, nýbrž vychovala stalnou řadu zemědělského do-
rostu polského a z části i srbského a bulharského
l'rávě zřízené vysoké učení zemědělské v Praze vstu-
puje pak do těchže šlépějí, soustřeďujíc adepty ze-
mědělského studia z různých národů slovanských.
Vedle ústavů vyučovacích jsou to dále i ho
spodářští praktikové (správci, pachtýři, stat-
káhi), kteží vyšedše ze zemí hospodářsky pokroči-
lejších, nesli světlo pokrokku do jiných slovanských
zemí. Tane mi tu na mysli statná řada hospoduř-
ského úřadnictva českého, působícího na slovanském
Balkáně, na Rusi, v Haliči a jinde. Téměř všude zn-
staly blahodárné stopy jejich činnosti. Český přistě-
hovalý farmář v gubernii volyňské zavedl tam vý-
nosné chmelařství, hospodářství a lesní úřadníc
čeští povznesli hospodaření a lesní těžbu ve svých
jinoslovanských působištích.
Bulharsko
Srbsko
Balkán
Rus
Halič
vysoký učený zemědělský v Praga
12
article
Vidíme-li, kterak bez zvláštní organisace s hle-
diska styků všeslovanských děje se již nyní vzá-
jemná výměna zemědělského vzdělámní a pokroku
mezi národy slovanskými, tu jest na snadě myšlenka
že by výměna tato nabyla dím většího významu
rozsahu, kdyby soustavně byla zorganisována
Zemědělsky pokročilejší národové slovánští ne-
mají pak dnes ani hmotného zájmu na tom; aby ee
pokrok zemědělský nešířil od nich do jiných krajů
slovanských. Vždyť rozpor zájmů hospodářských
mezi různými státy vyrovnán a upraven jest dnes
státní politikou celní, která ustálila vzájemný pomě
soutěže. Nemusí tedy dnes na př. český zeměděleo
báti se zvelebení zemědělské produkce na Rusi neb
na Balkáně, neboť celní politika poskytuje mu dnes
ochranu proti možnosti tamní soutěže. Ale juko Slo-
van může a musí vítati rozvoj tamního zemědělslví,
který jest podkladem pro kulturní rozvoj tamních
slovanských spolubratři a Slovanstva jako celku
Německý císa vydal heslo výměny vědecké
práce mezi Evropou a Amerikou; myšlenku tuto pro-
vád výměnou sil mezi universilami německými
americkými. Proč by nemělo Slovanstvo ve svých
rozsáhlých vlastech prováděti kulfurní směnu tute
v oboru zemědělství (a neméně i v oborech jiných)
mezi sebou?
Rus
Balkán
Evropa
Amerika
13
article
Příklady a počátky jsou již zde, dlužno jen or-
ganisovati a budovati dále. Možnost tuto vidímv
oboru teorie i praxe
Přistupuji ke konkretním návrhům;
a) V prvé řadě bude tu běžeti o orkanisování
návštěvy osvědčených slovanských odborných učilise
zemědělských v zemích Hospodářsky pokročilýel
studujícími z jiných zemí slovanských. Z jednoho
ústředí v každé zemi měl by řízen býti příliv schop-
ných žáků, resp. mělo by sprostředkováno býti jejich
příjetí do ústavu, podkávání pokynů, rad o volbě ústa-
vu, měl by se konati dozor nad frekventanty slo-
vanskými z jiných zemí. Akce tato mohla by pak
podporována býti i učitelstvem takových škol, zna-
lým jiných slovanských jazyků, úpravoha učebnie
neb jiných učebných pomůcek v jazyce frekventanto
jiného slovanského národa.
14
article
b) Vedla návštěvy škol odborných bylo by na
místě organisovati a podporovati přijímání zeměděl-
ského dorostu ze zemí slovanských do hospodářské
praxe u osvědčených praktických hospodářů. Úkolem
organisace bylo by voliti vhodná hospodářství, na
něž by dorost z jiných zemí slovansíkých pro vhod-
né vlastnosti statku i statkáře bylo umistili, sledovati
výsledky a vésti dozor nad celou akci. Akce tato
mohla by — vhotně jsouc organisována — stejně
býti na prospěch výcviku odborněmu, jako i sesí-
lent národnostních styků mozi zemědělci různých
zemí slovanských. Jak jsem předběžně zjistil, byli
by na př. v království českém a na Moravě speciálně
v selských řádných rodinách synkové, snad i dcerky
selské z jiných zemí slovanských rádi přijímání a
jako členové rodiny na statku bezplntně umístěni,
začež by konali jisté práce v hospodářství. Podobně
mohli by tací mladí lidé umístěni býti v Čechách a
na Moravě v četných zdejších družstevních podni-
cích zemědělských, na př. v mlékárnách, lihovarech.
podicích ke zpracování ovoce atů. jako praklikanti.
Morava
Čechy
15
article
Připonnám, že již dnes ovšem bez zvláštního sy-
stému, se tak od případu ku případu ne bez úspěchu
děje. V oboru družstevním děje se výcvik pro so-
vanské adeply družstevnictví u nás již soustavno
u ústřední jednoty českých hospodářských spolo-
čenstev
c) Dále Bylo By na místě organisovati umísto-
vání hospodářsky vzdělaných sil jakožto úřadníků
nájemců, farmářů atd, do jiných zemi slovanských
V lidech odborně i všeobecně vzdělaných, slovansky
prebdlých nalezl by nejen pokrok hospodážský,
nýbrž i pokrok kulturní vůbec své pionéry v měně
probudilých krajích Slovanstva. Příliv osob toho
druhu měl by býti organisován a to jak s hledisk
čislě odborného, tak i se zorného úhlu kulturně-slo-
vanskéh poslání a měli by vždy jen praví lidé sla
věni býli na pravá mísla.
d) Neméně představuji si možnoc! výměny kul
turní práce mezi odbornými učilišti a zejména vě-
deckými výzkumnými úslavy zemědělskými, lesni-
ckými a hospodářsko-průmyslovými. Výměna tate
mohla by se díti nejen založením orgánu oro sledo-
vání vědeckých prací slovanských ústavů věde-
ckých, nýbrž i vzájemným stykem osobním, zejména
návštěvami, resp. i delší praxí jednotlivých odbor
níků, zvláště mladších učenců, na jinoslovanských
odborných ústavech. Akce ta mohla by podporována
býti i stipendii, zejména mohlo by k tomu užito býti
veřejných (na př. i státních) stipendií cestovních
kterých dnes po většině k cestám do jiné neslovan-
ské ciziny se užívá.
16
article
e) V zájmu slovanského sebepoznání, rozšířen
pokroku a povznesení slovanských styků mezi ze-
mědělským obyvatelstvem a odbornými pracovníky
v odvětví zemědělském bylo by na místě zařídit
vhodnou trvalou instiluci, která by soustřeďovala
v sobě slovanskou práci zemědělskou a stavěla ji na
odiv obyvatelstvu různých slovanských národů i ci-
zině. Mám tu na mysli zejména soustavné pořádán
velkých zemědělských výslav v jistém soustavném
postupu od země k zemi. K tomu mohly by se pak
pojiti i občasné všeslovanské sjezdy zemědělské. Vý
stavy ony mohly by pak vésti k vybudování země-
dělských museí v jednotlivých zemích slovanských,
kteréž by navzájem byly ve styku a mohly by vy-
vrcholiti pak v jedno ústřední zemědělské museum
slovanské.
Organisační práci za účelem uskuločnění uvede.
ných prací měly by na se vzíti zemědělské ústřednt
(zemské) korporace (resp zemědělské rady) slovan-
ské a kde jich snad dosud neni, měly by býti v každ
zemi zařízen Pokud běží o ústřední korporace
království českém, (český odbor zemědělské rady
Ústřední hospodářská společnost) mohu již dnes uji-
stiti jejich ocholou k součinnosti.
Omezil jsem se na tyto kongretní návrhy a n
hlavní obrysy celé akce, zachovávaje při tom poku
možno zásadu plné věcnosti a střízlivosti svých ná-
vrhů. Rude lépe, postupovati v mezích možnosti krok
od kroku ku pozvolnému, ale solidnímu vybudován
slovanské vzájemnosti na tomto pol, než rozptylovat
se v dalekých sice, ale v dohledné době neuskuteč
nitelných vidinách. Porady naše mají vybudovat
základy pro velikou budovu všeslovanské vzájem-
nosti: necht vzájemnost na poli zemědělském stan
ze budově té nejbezpečnějším kamenem.
Rude
18
article
Dr. Kramář končí schůzi a oznamuje, že
zejtra plenární schůze začíná o 11. hod. ráno.
Před plenární schůzí sejdou se jednotlivé ná-
rodní skupiny, aby projednaly podané návrhy
referáty.
Navrhuje zároveň, aby hned porokovalyo
otázce příštího slovanského sjezdu. Nemyslí, že
by všeslovanský sjezd v pravém slove
smyslu mohl být brzo svolán. Doufá však, že
v příštím roce zase se sejde slovanská konfe-
rence, která podá úsudek o tom, co bylo vyko-
náno a určí direktivu pro budoucí práci.
Česká sekce má poradní schůz
na radnici o 10. hodině.
Dodatkem ke středeční dopolední schůzi
třeba uvésti ještě poznámku ruského zástupce
hraběte V. A. Bobrinského, jenž reagova
na prohlášení polského delegáta dra. Greka.
Hrabě Bobrinský neshledává příhodným roze-
bírati zde ukrajinskou otázku, zejména v ne-
přítomnosti strany ukrajinské. Ve svém nedávném
přípitku nemluvil o národech, nýbrž jen
o těch stranách, které se vyloučily ze slo-
vanské jednoty, zejména o ukrajinské straně
a slovinských klerikálech. Dále prohlásil, že není
jeho věcí dotýkati se otázky, jak se jmenuje
v polské řeči obyvatelstvo východní Haličea
srdečně pozdravil ruský překlad p. Straszewicze,
jenž nazval národ ten národem ruským. To
mu jako Rusu stačí.
Kramář
Bobrinský
Greco
Straszewicz
Rus
19
article
Společná večeře na vý-
stavišti-
Na pozvání výkonného výboru jubilejní vý-
stavy shromáždili se slovanští delegáli ve středu
večer k banketu, pořádanému« na výstavišli ve
velkém sále Choděrova restaurantu. Vedle host
slovanských a presidia rady městské zúčastnil
se ho přední české kruhy obchodní a průmysl
nické, členové obchodní a živnostenské komory
i výstavního výboru.
Řadu vyhražených přípitků zahájil předseda
výkonného výboru výstavního p. Léon Bondy
vítaje vzácné hosty ze všech krajů slovanskýci
a vyslovuje povděk nad tm, že dána jim při-
ležitost shlédnouti letošní výstavu pražskou, vý-
sledek české práce hospodářské, obraz vyspě-
losti českého rozvoje průmyslového i kulturního
V odpověď na tento pozdravný přípitek povstal
delegát ruský M. V. Krasovskij, ujišťuje, že
všichni zástupcové slovanští odnesou si z Prahy
krásné a vděčné upomínky. Skvělá výstava česká
dává jim nejlépe poznati, co dokázala přičinli
vost země české, malé co do prostranství, ale
veliké ve svém rozmachu po cestě za vývojem
průmyslovým i osvětným.
Polský delegát dr. A. Doboszyňski resguje
na správná slova, jež padla na předcházejíeí
konferenci dopolední, že každý národ sám musí
pracovat ke své svobodě — pracovat k ní ne
ustálou snahou po pokroku, po rozvoji všech
složek národních sil. Národ český podal příklad
takové krásné a silné snahy a my všichni, ktet
jsme se sem sjeli ze všech konců slovanského
světa, můžeme se právě na jeho bohaté a skvělé
výstavě o tom přesvědčiti, Výstava je v první
řadě zásluhou těch, kdož ji organisovali, a jim
patří všechna čest, v podstatě své však je
dilem celého národa a na jeho pro-
spěch, na jeho rozkvět půzvedá řečník číši.
Předseda konferencí slovanských dr. Kramář
jest povděčen českým členům výstavy komorní,
že pozvali slovanské delegáty na svoji výstavu.
Choděrův
Léon Bond
M V Krasovskij
doktor
A Doboszyňski
Kramář
Praha
jubilejní vý
20
article
My Češi máme všechnu příčinu býti hrdými na
vykonanou tady práei. Neboť dobyto z de
bylo rozhodného vítézství proti
velmi nebezpečné konkurenci ně-
mecké. Slovanští hosté odnesou si z Prahy
cenné dojmy věcně, i příjemné vzpomínky přá-
telské. Rozejdeme se dojista všichni jako upřímní
přátelé. (Hlučný souhlas.) Ale to by nestačilo
samo o sobě. Právě jsme se rozhodli na tom,
uspořádati v Moskvě všeslovanskou výstavu. Je
dobře, že právě vy; kleří jste tak dalekosáhlé
a významné usnesení učinili, máte přiležitost
viděli naší hospodářskou práci. Ne-
chceme se vám vtírati pod lesklým heslem slo-
vanství a slovanského přátelství, přicházíme jako
významná a rovnoprávná jednotka, která tako
něco umí a něco nabízí. Slovanské sblížení má
ve svém programu i hospodářskou jednotu všeho
Slovanstva.
Je to nezbytno v době, kdy hospodářská
expanse nám jde přímo na existenci národní
Za takových poměrů nelze se nám ohlížeti na
výtky činěné odkudkoli a třeba bez ohledů
na kohokolí organisovati so ho spo-
dářsky. A odstaviti stranou všecky spory.
často tak malicherné, které nikomu tak ne-
škodí, jako nám samým, a nikomu
tak neprospívají, jako našim ná-
rodním i hospodářským nepřáte-
lům. (Bouře potlosku.)
Proslov svůj končil řečník slovy: »Nelze
toho neviděti a netřeba toho zapírati: nejenom
přibuzenství krevní nás pojí, nýbrž i reální in-
teresy! Viděli jste, že naše slovanská práce
není pouhou frází, není lehkým pozlátkem. Tim
věcnější a odůvodněnější jsou vyhlídky v nas
budouenost, na budoucí sjednocení Slovanstva
na poli hospodářské práce, jemuž připijím!«
V dalším průběhu animovaného večera vy
střídala se ještě řada přípitků českých i jino
slovanských delegátů.
Čech
Tim
Praha
Moskva
21
article
Banket města Prahy na
Žofíně.
Včera konal se na počest slovanských de-
legátů banket, pořádaný obecní representae
král, hlavního města Prahy, jehož zúčastnilo se
přes 200 osob. Veliká dvorana žofinská byla
skvéle vyzdobena a dámy cizích delegátů
pražské dámy objevily se ve velikých toilettách.
Mezi ofieialními přípitky první platily panovní-
kům: rakouskému, ruskému, srbskému i bul-
harskému a potom ještě následovala řada vzáe-
ných a duchaplných projevů, z nichž některé
zvláště význačné uvedeme zejtra v plném znění
Dologáti ruské sekce Krasovskij a Makla-
kov, jakož i delegáti sekce polské hrabě Pofock
a M. Chyliňski vykonali včera návštěvu u místo-
držitele hraběte Coudenhova, jenž jim bě
hem odpoledne návštěvu v hotelu oplatil.
Ke konferencím slovanským dostavil se
dnes vynikající ruský publicista Stolypin, re-
daktor „Nového Vremene“ a bratr ministerského
předsedy ruského. Uvſtán srdečně svými kra-
jany, zůčastnil se hnod dopoledne jejich porady
a odpoledne jednání společného.
Účastníci slovanského sjez d
navštíví v neděli a pondělí český Jih. Odjedou
z Prahy v neděli o 7. hod. 25 min. do Tábora.
kdež prohlédnou sobě tamější ústavy hospodář
ské a památnosti města; odpoledne odjedou do
Písku, aby si prohlédli lesnické ústavy. Náš Ji
uvítá zajisté s radostí poctu, jaké se mu dostává
vzácnou touto návštěvou a učiní vše, aby jízda
hostí stala se vroucím projovem slovanského
vědomí jeho.
Ceskoruská sekce »Klubu rakouských
národností« ve Vídni zaslala ruskému ministerstvu
vnitra i orby žádost, v níž odůvodňuje obšírně svoj
prosbu, aby zákon, kterýž zapovídá cizincům nabý
vati půdy v Rusku a jmenovitě v Sibiři, byl zrušer
ve prospěch Slovanů.
M Chyliňski
Coudenhove
Stolypin
Praha
Žofín
Tábor
Písek
Vídeň
Rusko
Sibiř
Slovan
22
article
Telegramy,
Telegramy,
došlé k zahájení slovanského příprav
ného sjezdu.
Jsem nešťasten, že nemohl jsem se připojit
k delegátům ruským jako představitel ruského prů
myslu na kongresu slovanském. Račtež sdělit
vzácným hostem mé nejvřelejší sympatie pro vzne-
šený eil, který sledujete. Andrej Bobrinski
z Pelrohradu.
Piného zdaru! Kéž z porad Vašich nová dob
vzkvete slovanským národům! Dr. Bedřich Pacák
ministr m. sl.
Bůh žehnej dílu Vašemu. Na zdar! Všemu Sl-
vanstvu a shromážděným bratřím slovanským posllá
vřelý pozdrav Slovanskábeseda ve Vídni.
Městská rada v Třeboni nadšeně vítá
a vroucně zdraví slovanský sjezd, jakožto krásnou
jitřenku lepší budoucnosti a pospolitosti Slovanstva.
Kéž se zdaři velkolepé dílo mohutného sjednocen
všeho Slovanstva pod praporem bratrské lásky
rovnoprávnosti na obranu národních práv ke kultur-
nímu, hospodářskému, osvětovému a pokrokovému
povznesení všech věcí slovanských. Společné, bra
trské, slovánské věci »Na zdar!« Josel Buzek.
starosta.
K dnešnímu průběhu sjezdovému přeji jménem
rady královského města Chrudimi mnoho zdaru ! Sta
rosta dr. Wagner z Chrudimi.
Přejíce jednání mnoho zdaru, těšíme se, že čeln
účastníci přijedou k nám odpočinouti sobě ve slo
vanských lázních luhačovických. Reditelstv
lázní luhačovícký ch
Rada města Semi! pozdravujíe srdeční
všechny účastníky sjezdu a přejíe jednání jeho plny
zdar, projevuje naději, že bude jitřenkou nové doby
Slovanstva, založené na základech osvěty a svobody
Dr. Špidlen, starosta.
Bobrinski
doktor
Pacák
Josel Buzek
Wagner
Špidlen
Pelrohrad
Vídeň
Třeboň
Chrudim
Rada město Se
23
article
Poradám sjezdu přejí plného úspěchu a shr
mážděným srdečný slovanský pozdrav posílají prol
fesor dr. Ant. Veselý a dr. Frant. Veselý z Lu
hačovic.
Slovensko-planinské družstvo v Lu
blani, zřízené pro veškeré slovinské území, s nad
šením zdravi založení všeslovanského turistického
svazu od Urala do Triglava.
Ve výročí slavné porážky Křižáků u Grun
waldu provolávám, ať bratrství národů slovanských
zakládající se na myšlence rovnosti a spravedlnosti
uchystá nepřátelům Slovanstva nový Grunwald
nové Psí pole. Kryštof Janowicz, místopředseda
prvního výboru na oslavu porážky Křižáků u Grun
waldu ve Lvově.
S nevýslovnou radostí vítám slovanský sjer
na němž poprvé scházejí se Polácí a Rusové ku
poradám o společných osudech. Shoda jest potřebna
a žádoucí pro celé Slovanstvo. Nemoha pro nedo
statek zdraví tentokráte zúčastniti se, posílám ve
jménu polské křesťanské strany lidové ode dávna
upřímné, slovanské přání, aby nejen duch shody
bratrské lásky řídil porady, ale aby také řídilo je
pochopení společného zájmu a vzájemné blahovůle
ke štěstí a slávě Ruska, Polska a celého utlačova-
ného Stovanstva. Posl. P. Stojalowaki, sou-
druzi Szajer, Dobija, Fíjak v Bialé.
doktor
Antonín
Veselá
František
hačovic
Křižák
Grun
Janowicz
Rus
Posl
P Stojalowaki
Szajer
Dobija
Fíjak
Triglava
Lvov
Rusko
Polsko
24
article
Nejlepším synům pramäti Slávy, radícím s
o dobru Slovanstva, posilá z kraje její věrné dcery
haličské Rusi, pozdrav a projev úcty reda ke
»Nauky« ve Lvově.
Poradám bratří slovanských přeje požehnán
nebes redakee »Smiechu« v Essenu (West
fálsko).
Přeji, aby práce sjezdu staly se novou pru-
žinou rozvoje kulturního a sjednocení Slovanstva
P. Jeniszewski z Krakova.
Svaz křesťansko-národní, jako iniciátor prvn
oslavy porážky Křižáků u Grunvaldu přeje sjezdu
aby ovoce jeho způsobilo novou porážku Křižáke
v sjednocení všech Slovanů na základě rovnosti
spravedlnosti. Chauer, předseda ve Lvově.
Z Prostějova. (Pův. zpráva.) V plném pochopení
světodějného významu sjezdu slovanských národo
v královské naší Praze, jenž bohdá bude počátken
konce slovanské poroby a zdrojem slavné a velk
budoucnosti všeho Slovanstva, zdravíme v nadšen
zástupce slovanského sjezdu a slovanské žurnali-
stiky. Kéž vedení bratrskou láskou my Slované
urovnáme všechny své neshody mezi sebou jak
rodní bratří a ovládání bezohledným a zdravým
egoismem vůči arcivrahům našim Němectvu a Ma-
darstvu ve velké době jsme dosti velkými, abychom
konečně již přítrž učinili všem slovanským úlrapám
Slavné slovanské budoucnosti volůme bratrské »N
zdar!« — Český politický spolek v Prostějově.
Křižák
Grunvald
Slovan
Chauer
Rus
Lvov
Essen
West fálsko
Krakov
Prostějov
Praha
Ma
svaz křesťanskýnárodní
spolek v Prostějov
25
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 104.)
Ve Vídni, 16. července.
(Pdyodní telef, zpráva »Nár. Listů«.)
Sněmovna neobyčejně hojně navštíven
dnes schválila zákon o povinném ručení za jízdu
automobilovou a sice tak, jak byla vyřízena pan-
skou sněmovnou, aby nemusila této býti vrá-
cena. Však rychle to nešlo. Zpravodaj dr. Pattai
začal svůj doslov, řka: „Nesmíme zmařiti je
dinou minutu a zdržovat uplatnění osnovy tél“
Pověděv to — mluvil celou hodinu.
Zastupitelstvo lidové, vyšlé ze všeobecného
rovného práva hlasovacího, dnes učinile prva
průlom do jednacího řádu poslanecké sněmovny
od r. 1875 platného a nezměněného: místo dvou
vícepresidentů bude jich teď pět. Zvláštní výbor
pro změnu jednacího řádu navrhoval nové více-
presidenty toliko dva. Posl. dr. Kramář a soudr
podali minoritní votum, aby se volilo všcepresi-
dentů pět. Toto minoritní votum, které háji
horlivě probošt dr. Stojan a slovinský kněz dr.
doktor
Pattai
Posl
Kramář
Stojan
Vídeň
poslanecký sněmovna
26
article
Korošec, bylo skutečně přijato. Proň hlasoval
celá sněmovna, vyjímaje Rusy, české radikály
a malou hrstku Všeněmců. V presidiu bude t
šest funkcionářů: jeden předseda a pět jeho ná-
městků. Novými vicepresidenty stanou se: soci-
ální demokrat — nejspíše posl. Pernerstorfer.
německý lidovec — asi posl. prof. Steinw ender
a Slovinec — patrně posl. Pogačník. Možno
sice souditi o tomto rozložení presidia na šest
mužů všelijak, avšak se slovanského stanovisk
bylo naprosto nepřípustno složení takové, by
v čele sněmovny nalézal se Němec jako presi-
dent, Čech jalo první místopředseda, Polák jako
druhý místopředseda, jako třetí mistopředseda
také Němec, k tomu Němec s minulostí schöne-
rerovskou, jakou má posl. Pernerstorfer a čtvrtý
vicepresident zase Němec s minulosti opět tak
krajně nacionální, jakou má prof. Stoinwender
Proto, jakkoliv podle našeho soudu, stačiloa
stačilo by také nadále presidium tříčlenné, dá-
váme přednost presidiu šestičlennému, ve kte
rém budou tři Slované, před presidiem pětičlen
ným, ve ktorém byli by Slované pouze dva.
Rus
profesor
Steinw
Němec
Polák
Slovan
Čechy
27
article
Poláci a křesťanští sociálové chtěli cel
elaborát výboru pro změnu jednacího řádu, na-
vrhujícímu toliko dva nové místopředsedy, vrá-
titi, by provedl ještě jiné změny na jednacím
řádě, ale ve zvláštní schůzi klubovní se roz-
hodli jinak a hlasovali pro nové tři místopřed-
Změna, kterou přijala poslanecká sněmovna
ve příčině svého předsednictva, jesť autonomním
usnesením jejím, které nepodléhá ni souhlasu
panské sněmovny ni sankci. Usnesení to nabývá
neprodleně platnosti ve chvíli, ve které jest při-
jato. Jest úmyslem, vykonati volbu nových tř
místopředsedů již počátkem zejtřejší schůze.
bude-li dosažena v záležitosti té dohoda mezi
stranami a budou-li do té doby nominování kan-
didáti. Oba jihoslovanské kluby ustanovily posl.
Pogačníka kandidátem.
Sněmovna načala ještě zákon, kterým zlep-
šují se platy nejnižším kategoriím poštovních a
železničních zaměstnanců. Zejtra projedná mimo
tento zákon ještě zákon o české dráze severní
a hromadu drobností. Protože po návrhu posl.
Čecha počne zejtřejší schůze již o 10. hod., je
naděje, že večer o 7. neb 8. hodině poslanecká
sněmovna rozejde se na letní prázdniny.
Do sněmovny dostavil se a složil přísabu
88. člen svazu sociálně-demokratického posl.
Müller, předevčírem zvolený v doplňovací volbě
místo nobožtíka Kaisra ve Frývaldově. Jeho sou-
druzi připravili mu, když byl složil přísahu věr-
nosti cisaři, blučné ovace, které ho zajisté přo-
kvapily: nemohl si vysvětliti, čím si zasloužil
takové pocty, neboť ještě ničeho ve sněmovně
nevykonal. V němém úžase sledovali křesťanští
sociálové a němečtí lidovci tuto demonstraci.
Polák
Čecho
Müller
Kaiser
Frývaldov
poslanecký sněmovna
svaz sociálnodemokratický posl
29
article
Z Vídně, 16. července. (K. k)
Předsada dr. Weiskirchner zahájil schůzi
v 11.15 hod,
Návrhy podali poslanci: Cinger a sp. na zř-
zení st. průmyslové školy s českým vyučovacím
jazykem v Polské Ostravě: — dr. Drtina, Ma sa-
ryk a sp. na reorganisaci pražské umělecké akade-
mie; — Pik a sp. na zřízení dráhy z Rakovník
do Radnie.
Dolazy podali poslanci: Dr. Hajn a sp. po po-
měrech u c. k. tel. koresp. kanceláře ve Vldni a jej
filiálek v Praze a Brně, žádajíce mezi jiným, aby v n
byli ustanoveni úřadníci, znalí češtiny.
Ministr spravedinosti dr. Klein, odpovídaje n
příslušné dolazy, prohlásil, že justiční správa je po-
vinna, dbát o přiměřené a stálé zaměstnání trestanců-
V trestnicích nelze zistavil úplně práce živnosten-
ské. Přání, by treslanci byli zaměstnáni při zeměděl-
ských pracích v Dalmacii, je se zřetelem na tamějši
podnebí poněkud omezeno. V mnohých případech
třeba, aby trestanci, zvláště ze stavu živnostenského-
dostato se dalšího výcvkku v jeho živnosti. Jusliční
správa dbá, aby řemeslná práce, pokud jí Uřeba, byla
tak upravena, aby soutěž, poškozující svobodné živ-
noslníky, byla všude, kde te možná, držána v urči-
tých mezích. Min. spravedlnosti, zadávajíc tresta-
necké síly pracovní, řídí se výhradně zájmy veřej-
ného blaha a propůjčuje tudíž ku pracím při slávkách
trastance z praavidla jen na čas a jedná se při tom
s největší opatrností.
— na Mühlwertův a sp. dotaz po reformě treslního
práva, že od loňské kvělnové ankety pokrnčuje se
nepřetržitě v práci. Posud jsou ukončeny: celá obecná
část i odslavce, jednající o trestních činech proli
slátu, branné povinnosli, cizím státům, korporacímn,
velejnému pořádku a povinnostem veřejného úřadu.
Předsad
doktor
Weiskirchner
Cinger
Drtina
Hajn
Klein
Vídeň
Ostrava
Rakovník
Radnie
Praha
Brno
Dalmacie
Ma sa
30
article
Dále jsou též projednány odslavce, jednající o delik-
tech proti životu a tělu, jakož i velká kapitola o de-
liktech proti majetku, lakže mnohem více než polo-
vina zákona bude ještě před prázdninami zrevido-
vána. Kdy bude predtoha Skoncována, udati nemůže.
Ministr jest ochoten v přiměřených mezích podporo-
vati návrh na zvýšení hodnotové meze a odsíraniti
nedostalky nižších mezí platného práva, bude-li třeba
ještě před reformou trestního zákona
Sněmovna rokovala dál
o povinném ručení aulomobilá
Posl. Seitz, rofereni menšiny, snažil se o schvá-
lení svého návrhu, aby povinnému ručemí podléha
jen majilel antomobilu.
Zpravodaj menšiny dr. Winter odůvodňoval svůj
návrh na škrtnutí dodníku panské sněmovny k §e
a pro případ jeho zamilnutí. žádal za schválení doda-
tečného návrhu, aby 4nedělní reklamační lhůta byla
prodloužena na tři měsíce
Po věcně opravě hr. Kolowrata, že šlechtici
nechávají své úrazem postižené chauffeury na ho-
ličkách, a po doslovu ref. Pattaie byl zákon po
zamttnutí menšinových návrhů schválen dle
texlu panské sněmovny.
Posl
Seitz
doktor
Winter
Kolovrat
panská sněmovna
31
article
Potom rokovalo se
o imunilních záležitostech
a většina výborových zpráv schválena.
Vyhověno žádosti za vydání posl. Bösmülle-
ra, Klofáče, Kroye, V. Myslivce, Němee
(ve dvou připadech), Pospíšila a Prokeše;
nevyhověno žádosti za vydání posl. Fresla, Něm-
ce, Prokeše (ve dvou případech), Redlicha
dra. Soukupa, konečně za vydání poslanců Se-
ligera, Eldersche a Pernerstorfera pro
přestupek proti bezpečnosti cti (žaluje hr. Sternberg).
jakož i za vydání posl. Seligera též pro zločin
dle § 99. trestního zákonníka.
V imunitní záležitosti posl. Habermann
byl návrh výburu na vydání zamítnuti
Dále byla na řadě výborová zpráva
o návrliu Chinrově.
Ref. dr. Steinwender dovozoval nezbylnou nu-
nost reformy jednacího řádu. V nynější zprávě jde
se zřetelem na větší počet poslanců jen o nezbylně
nutné rozmnožení počtu místopředsedů ze dvou n
čtyři místopředsedy a zapisovatelů ze 12 na 15.
Zpravodaj menšiny pos). Slojam přimlouval se
aby počet míslopředsedů byl rozmnožen na pět a př
télo příležilosti stalo se po právu Jihoslovanům. (P -
chvala.)
Posl. Schrafíl soudí, že třeba změnit aspoň ně-
která ustanovení jednacího řádu. Doufá, že podaří se
jednací řád zreformovati tak, aby uplatněna byla
parlamertní zásada. V té příčině bude podán návrh
a jeho strana činí na hlasování závislým své slano-
visko k nynějšímu návrhu Chiarovu. (Hlučná po-
chvala.)
Posl. Nilsche navrhl resoluci, by výbor uvažoval.
neměl-li by se počet pořadatelů rozmnožiti ze dvou
na čtyři.
Klofáč
Kroy
Pospíšil
Prokeš
Fresl
Redlich
Soukup
Seliger
Habermann
Ref
doktor
Steinwender
Jihoslovan
Posl
Chiarův
Německo
Němee
32
article
Posl. Chiari soudí, že jeho slrana bude hlaso-
vati pro výborovou zprávu. Jde o technickou mež-
nost, aby porady mohly se provésti řádným způso-
bem a zabránilo se svévolnému rušení. Navrhuje
by výboru pro jednací řád bylo nařízeno, aby podal
co nejdríve ku projednání a schválení předlohu
změně jednacího řádu. (Hlučná pochvala.)
K návrhu posl. Šillingna bylo rokování uza-
vřeno za proleslu posl. Choce, Fresla a Bu-
řívala.
Posl. Iro navrhl resoluci, aby výbor noschváli
žádnou změnu, v níž by se omezovala parlamentní
činnost a svobodu slova menších stran a přiznávala
se vládním předlohám oproti jiným přodlohám ještě
vělší přednost.
Hlavní řečník proti návrhu posl. Korošec pro-
hlásil, že slovinští poslanci budou dbát, aby v ka-
ždém jednacím řádu byly malé strany chráněny
vyslovil přání, by sněmovna schválila minoritní návrh
dra. Kramáře a Stojana. (Pochvala.)
Hlavní řečník pro návrh dr. Adler vyslovil s
pro Chiarův návrh. Jeho schválením bude lze uspo-
kojiti nároky sociálních demokratů a německých na-
cionálů. Sociální demokraté budou však hlasovati
také pro návrh Kramářův, aby i Jihoslované byl
v předsednictvu zastoupeni. Sociáln demokraté budou
souhlasili s každou reformou jednacího řádu, jež
přispěje k délnosti a k posllení sněmovny. Při n
Posl
Šillingno
Choc
Fresl
Kramář
Stojan
Adler
Chiarův
Kramářův
Jihoslovan