1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v pátek 17. července 1903
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předpláet ner
v Praze v admlnistraci
a měsíc
na čtvrt lota . . . . 8 K —h
s dvojí donáškou
na nlsíc
na čtní lata . . . . 7 K 50k
va Slialkáchn
na něsíe . . . . . . 2 K 301
Pošton?
a měsle
n čtvrt lela “ . . .
s dvojí siellkou
pl
nv .. : k Bk
Praha
5
article
Poznámky ke konferenci pražské.
Poznámky ke konferenci pražské.
Rozčarování jest pravidelný následel
přílišných nadějí. Nezklame se jen ten, kdo
očekává co nejméně. V tomto vzhledě, zdá
se, že pražská slovanská konference bude
míti úspěch, neboť delegáti všech slovan-
ských národů přijížděli do Prahy s tak znač-
nou dávkou skepse, že i nepatrný praktický
výsledek konference byl by přijat jako nová
vymoženost.
Pochybností bylo, jak přirozeno, nejvíce
v delegaci polské. Soudě dle referátů vli
stech polských polští delegáti, sotva že pře-
kročili hranice království českého, bedlivě
pozorovali vše, co se děje kolem nich, ba
na zlatých vážkách odvažovali i náladu če
ského obecenstva, s nímž se stýkali. Kdosi
z nich si povšiml, že letos slovanští delegáti
nebyli vítáni na venkovských železničních
stanicích, ač jindy se to dálo. Z toho usu
zuje, že bývalé nadšení ustoupilo chladnému
vyčkávání. Na pondělním rautě zdálo se ji
němu zpravodaji polského listu, že styl
Čechů s Rusy byl dosti živý, Poláci však
že se drželi více stranou. Je to špatná
předzvěst? Jako charakteristickou známku
prvých dvou dnů pražské konference kra-
kovský »Czas« zaznamenává tu okolnost, že
cizinci, cizí novináři přikládají sjezdu větší
význam než svoji lidé, Slované. Tuto nedů
věru v konečný úspěch sjezdu vykládá tak
Z dosavadních styků delegátů je patrno, že
je to prvý pokus vzájemného poznání a sblí-
žení na společné půdě. Až dosud ne-
bylo možno dosáhnouti ani tolik, neboť na
slovanských sjezdech vždycky někdo scházel
a proto skončilo vše, jak vtipně pravil srb
ský delegát Gersič, poesií a bankety.
Čecho
Polák
Slovan
Gersič
Praha
6
article
Slovanští delegáti jeli do Prahy netoliko
se značnou dávkou nedůvěry; jich orgány
činily pořadatelstvu i leckteré výtky. Čtii
jsme na př. v orgáně ruského delegáta, pana
Sytina, »Ruském Slově« stesk, že pražské
porady budon důvěrné, nikoli veřejné, a že
na ně nebudou připuštěni ani novinářští
zpravodajové. Jeho stesk vysvětlil se ovšem
částečně nedorozuměním, neboť v Praze se
nekoná slovanský kongres, nýbrž jen pří-
pravná porada, která sama sebou ukládá
některou důvěrnost. Požadavku novinářů.
aby mohli býti svědky porad, dodatečně vy
hověno aspoň z části.
S ruské i polské strany žalováno, že
z konferencí vyloučena politika. Zejména
lvovské »Slowo Polskie« těžce postrádá poli-
tiku při poradách. I v dnešním jeho čísle
čteme: »Úřadně politika byla z programu
konferencí vyloučena, což pokládáme za sla-
bou jejich stránku.« Ale samo hned dodává
»Ve skutečnosti však musí a zaujme se poli
tickými olázkami, třebas ne úřadně. Již
včera byla důvěrná porada polských a ru-
ských delegátů, týkající se dorozumění. Snad
to bude — praví dále — jediný náš zisk
z celého podniku. Jakkoli si neslibujeme
mnoho z takových sjezdů, napomáhají přece
velice k orientaci. Kdyby nedošlo ani na
vlastní kongres, k němuž se v Praze konají
přípravy, nic bychom už neztratili, poněvadž
na velikém sjezdě, majícím ráz manifestační.
nedověděli bychom se více o významu pro-
kazované nám přízně, než na důvěrn
poradě, jež sama sebou nutí k upřímnosti.«
Odpadl tedy i stesk, že politika je
z konference vyloučena. A stejně, soudíme
že zmizí i další výtka, jež se objevila v růz
ných slovanských listech, že totiž konf erence
byla svolána příliš rychle po poradách petro-
hradských a že program její není dostatečně
připraven,
Sytin
Praha
kazovaný já přízeň
Slowo Polskie
7
article
Program byl ohlášen hned po poradách
petrohradských. Bylo tedy dosti času na jeho
zkoumání. Otázkou mohlo býti pouze to,
zavládne-li mezi deputáty ona nálada, které
je třeba, aby zástupcové všech slovanských
národů přijali ten neb onen programový bod
za společný, všeslovanský. A tuto náladu
skutečně vytvořilo pražské ovzduší. Kdež
jinde, ne-li v Čechách, mohou Slované pocí
titi potřebu společné obrany proti hlavnímu,
společnému nepříteli všeho Slovanstva? Ru-
sovi na př. stačí prožíti několik dní na území
českém, aby vystihl nezbytnost houževnaté
práce proti přesile německé. A. Stolypin,
trávící právě ve Františkových Lázních, píše
do »Nov. Vr.«: »Zde se ocelí duch a ostří
se rozum Slovana, zde v neustálé práci mo-
hutní jeho svaly, protože zde není možno
složiti ruce v klín. Složiti ruce znamenalo
by utonouti v moři cizí kultury«.
N. Levitský píše v petrohradském
»Slově«: »Kdo sedí doma v Rusku, sotva
si může učiniti pojem o položení Slovanů.
o významu slovanské otázky, zvláště pak o
významu Ruska jako slovanského státu pro
slovanský svět a jednotlivě slovanské národy.
Jenom tam na místě, kdesi v daleké slovan-
ské zemi nejen pochopíš, ale i pocítíš, ba
přímo makati můžeš veškeru sílu a všechen
význam slovanské otázky.«
Pražské a vůbec české ovzduší nemi-
nulo se účinku na naše slovanské hosty.
Sotva minuly tři dni a nedůvěrou zchladlé
tváře počaly se rozehřívati a vyjasňovati.
Slovan
A Stolypin
Čechy
Františkův lázeň
Rusko
8
article
První radostný účinek českého ovzduší bylo
prohlášení jihoslovanských deputátů, ozná-
mené ve středeční schůzi, že všechny jiho-
slovanské narodnosti spojily se po společné
úradě v jednu delegaci. Ctyři jiho-
slovanské deputace, které přijely do Prahy
jako samostatné, od sebe neodvislé korpo-
race, prodchnuly se myšlenkou jednotya
vystupují v Praze od středy jako deputace
jediné slovanské národní skupiny. Jaký to
potěšitelný pokrok od nedávného sjezdu po-
krokového studentstva, jemuž bylo málo do-
savadních slovanských růzností a protosi
usmyslil uvěsti v řadu historických slovan-
ských národů nový, národ běloruský !
Za prvou radostnou zvěstí šla v zápětí
druhá, ohlašující výsledek důvěrné porady
rusko-polské. Ruští delegáti ústy svého vůdce
Krasovského oznamují, že všichnisi
přejí, aby překážky, které se snad dosud
kladou rozvoji polského ducha a kultury,
rozvoji duševnímu a hospodářskému, co
možná nejdříve byly odstraněny. Věří také,
že nastala v Rusku přeměna poměrů
(ústava) jest zárukou toho, že dřívější nedo-
rozumění nebudou se opakovati při světle
»národního svědomí« (říšské dumy).
Prohlášení ruských delegatů nevrací
ovšem ruským Polákům polského úřadování
ve sborech samosprávných a ve státních
úřadech, ani polského vyučovacího jazyka
poněvadž je to zatím jen projev soukromých
osob, nemajících ve svých rukou výkonnou
moc. Ale ruští delegáti pražské konference
jsou členy státní rady a ruské dumy, jsou
přislušníky velikých politických stran, v nichž
mohou a zajisté budou působiti v témž du-
chu, ve kterém učinili v Praze své prohlá
šení, a tím jejich slova nabývají významu
politického. Tak význam konference počínají
znenáhla uznávati také již »svoji«, kteří
se do Prahy sjížděli s tak značnou dávkou
skepse.
Krasovský
Polák
Praha
Rusko
9
article
A cizí? Dnešní »Zeit« má úvodník
o pražské konferenci. Začíná slovy, že praž-
ský sjezd slovanské inteligence od severua
jihu představuje sice pestré divadlo, ale hlub-
šího zájmu prý nebudí. Končí však doslovně
»Všechny kulturné a hospodářské otázky.
které se projednávají v Praze, jsou obráceny
proti Němcům. Sbližují se tam na slovan-
ském podkladě, aby se uzavřeli proti sou-
sednímu němectví. Snahy o literární a so
ciátnou vzájemnost jsou na pohled čistě
ideové, ale z takových začátků vyrostla poli-
tická emancipace většiny slovanských národů.
A tak nepolitické podniky, k nimž se
v Praze dává podnět, mohou míti v budou-
cnosti politické následky, jsou-li všeslo
vanské snahy dosti silny, aby překonaly kul-
turné rozdíly mezi slovanskými národy.«
V štyrském »Tagespostě« zabývá se naší
konferencí korutanský poslanec dr. Dober-
nig. Zajímá se hlavně o hospodářskou část
programu, v níž tuší promyšlený postup Slo-
vanů proti dosavadní hospodářské nadvládě
německé. Zejména v jižních zemích rakou
ských. Tam dle obavy Dobernigovy slovanský
kapitál nabude vrchu nad německým, slo-
vanská banka vytlačí z Kraňska, Korutana
Istrie německou říšskou banku. Slovanský
kapitál posílí pak i Slovanstvo v těchto od
Němců dosůd závislých zemích. »My Němci, «
končí posl. Dobernig, »se smějeme a Slované
pracují. Pak není těžko se domysliti, kdo
nabude vrchu,«
Není tedy chyba, že jsme do pražské
konference šli s chladnou skepsí. Dnes už
víme, že rozčarování nebudeme.
Němec
doktor
Dober
Dobernigův
Slovan
Praha
Kraňsko
Zeit
10
article
Třetí den přípravného sjezdu
slovanského.
Včerejší dopoledne věnováno bylo celé dů
věrným poradám jednotlivých sekcl národnost
ních a odpolední konference společná vykonala
zase značný kus plodné práce. Jednání na kon
ferencích společných jde hladce a přesně, dle
programu předem do podrobnosti vypracovaného
Zajímavě a poučně se při tom ukázalo, jak
jednoduše i prakticky zároveň rozřešena otázk
jazyková tím, že každý z delegátů mluví prostě
svým rodným jazykem. Sdělení presidiální
striktní návrhy přednášejí se česky a rusky, ně-
který z delegátů překládá je dle potřeby ještě
i do polštiny neb do některého z jihoslovan
ských jazyků; ale obyčejně rozlehnou se uni-
sono z úst všech delegátů hlasy: něnužno
není třeba — zbytečno, neboť všichni delegát
rozumějí si navzájem výborně.
11
article
Po důvěrných poradách, jež trvaly nepře
tržitě od 9. hod. ranní až do 113 hod., odebral
se všichni účastníci sjezdu do hotelu de Saxe.
kde byl uspořádán společný oběd. Přípitků ne-
bylo. Dobrá nálada, již hosté jeví po celou dobu
svého pobytu v Praze, zdá se stoupati každým
dnem, na všech stranách zavládlo opravdov
přátelství.
Odpolední plenární schůzi zahájil předsed
dr. Kramář o 4. hod. sdělením, že ho došlu
některé návrhy posl. Št. Radiče, které budou
doručeny národnostním delegacím.
Dr. Kramář potom postupuje předsednick
křeslo mistopředsedovi p. Krasovskému a chápe
se slova jako referent o otázce organi s a c
slovanské žurnalistiky. Vzhledem
k značnému počtu různých návrhů referent po-
kládá za nutné, aby tyto referáty byly přiká-
zány užšímu komitétu, jenž by se mohil co nej
častějí scházet. Komilét má být zodpovědný
vůči celé slovanské veřejnosti, pod jejíž kontro-
lou se bude též nacházet. Komitét má sestávst
z 2 Rusů, 2 Poláků a po jednem Čechu, B l-
haru, Srbu, Chorvatu a Slovinci. Dále má ko-
mitét pečovat o to, aby v každém význačném
slovanském středu se utvořil zvláštní s po lek
slovanské vzájemnosti, jenž by by
Sax
Kramář
Radič
Krasovský
Polák
Čech
Srba
Chorvat
Praha
B l
Rus
12
article
jaksi ústředím pro slovanskou akci v tě oně
zemi. Každý spolek slovanské vzájemnosti měj
5 odborů, nájmě: 1. kulturní, 2. ekonomický.
3. turisticko-informační, 4 sokolský, 5. žurnali-
sticko-organisační. Tyto odbory by vždy pro-
pracovaly určité návrhy a předložily je potom
svému spolku slovanské vzájemnosti. Spolky by
se nacházely v stálém spojení s ústředním slo-
vanským komitélem. Komitét má se starat též
o organisaci slovanské žurnalistiky, o utvoření
svazu slovanských žurnalistů. Na včerejší dů-
věrné schůzi bylo usneseno, že nutno utvořio
zvláštní telegrafiekou kancelář za účelem správ-
ného informování slovanské žurnalistiky a ce
lého světa o slovanských událostech. Hlavní
z podaných návrhů vyzněl v ten smysl, že or-
ganisací telegrafické kanceláře má být pověřen
Svaz rakouských slovanských žurnalistů. Refe-
rent připominá, že předseda ústředního svazu
slovanských novinářů p. Chyliňski a pokladnik
svazu p. Prokop Grégr již dlouhá léta pracují
na této věci. Dr. Kramář žádá, aby slovanské
městské rady vyměňovaly si navzájem pozdravné
telegramy, co zajisté nemálo přispěje k utužení
slovanských styků. (Přiklad — styky Paříže
s Prahou).
Prokop Grégr
Kramář
Paříž
Praha
13
article
Potom dr. Kramář resumoval svou reč
rusky.
P. Hovorka přeložil tento referát polsky
dodal, že nutno vřele vítati návrh, aby se utvo-
řil »Svaz všech slovanských novinářů«. Dosa-
vadní »Ústřední svaz slovanských novinářů«
plní svěj úkol v Rakousku, soustřeďuje v sobě
všechny slovanské jednoty novinářské v říši ra-
kouské; nový spolek nechť soustředí dle vzoru
»L'association de la Presse« všechny slovanské
novináře tak, aby příští sjezdy slovanských no
vinářů konaly se v Petrohradě, Moskvé, Var
šavě, Bělehradě, Sofii, Cetyni atd. a vyřizovaly
záležitosti všech slovanských novinářů. Doporu-
čuje se, aby tento svaz se uslavil na sjezdu
slovanských novinářů v Lublani dne 8. září t. r.
Kramář
P Hovorka
jít le Presse
Dosa
Rakousko
Petrohrad
Moskvá
Vara
Bělehrad
Sofie
Lublaň
14
article
Spolky žurnalistů polských a českých roz-
hodly se neobeslati letos internacionální sjezd
žurnalistů v Berlíně z té příčiny, že koná se
v zemi, jejíž vláda potlačuje vše slovanskéa
zejměna národnost polskou. K rozhodnutí novi-
nářů polských a českých připojí se zajisté i ko
legové rušti a neobešlou sjezdu berlínského.
Dr. Kramář připojuje se k výzvě p. Ho-
vorky a vřele se přimlouvá, aby zvláště ruská
žurnalistika hojným účastenstvím na lublaňském
sjezdě manifestovala pro solidaritu slovanských
novinářů,
Na jednacím pořadu nachází se debata
»Slovanské bance«.
Poslanec Hribar, jenž nemohl se včera
zúčastniti sjezdového jednání prohlašuje, že zá-
sadně souhlasí s referátem dra. Preisse. Na to
předčítá svůj vlastní referát, jímž v prineipu
navrhuje, aby se uznala nutnost zřízení Slovan-
ské banky, dále aby byl zvolen komitét 12členný
a jemu bylo uloženo, aby v nejkratším čase vy
pracoval návrh stanov pro Slovanskou banku
K tomu účelu ponechává se komitétu doplnit
se potřebnými znalci, při čemž má býti dbáno
na přivzetí znalců ze středu všech slovanskýeh
narodů. Ke konečné poradě sejdou se členové
komitétu se znalci ve Varšavě. Po ukončen
připravných praci komitét má zaříditi veškeré
kroky ke zřízení Slovanské benky.
Na to promluvil k téže věci jménem polské
sekce hrabě Montwill, jehož doklady pro jich
významnost uvedeme zejtra v přesném českém
znění.
Delegát Krasovskij jménem delegace ruské
vílá také myšlenku zřízení Slovanské banky
a má za to, že již důstojnost sjezdu sa
mého vyžaduje toho, aby myšlenka tato byla
co nejdříve uskutečněna. Contrála budiž s po-
doktor
Kramář
Hribar
Preiss
Montwill
Berlín
Varšava
Slovan
15
article
V drobném prodejí:
ranní číslo o sobě . . . za
odpoledni . . . . . . . za 2 h
Ve tlialkách na venkově
ranní číslo. . . . . . . . 10h
vůpolední . . . . . . . . 4a
Inseráf
plati se hotově napřed.
Předplacení a inserty pěljímá sdninl-
strace v Marlanské ulici č. 3
Tam narhárejí se těž rečakoe.
tiskirna a ezpedice „ Národnich Listů“
Dukepisy se névrnesji.
Marlanský ulice
16
article
čátku zařízena v Praze. Kapitál budiž opatřen
stejným dílem v Čechách a Rusku, část mezi
ostatními Slovany a zbytek, bylo-li by třeba,u
těch národů, kteří nejsou Slovanům nepříznivi.
K vypracování stanov budiž zvolena komise vý-
konná česká. Až budou češti delegáti hotovi
s touto prací, až budou hotovy rozpočty, bude
třeba vstoupiti ve styky s velkými francouzskými
úvěrními ústavy. Na to, až další tyto práce
budou skončeny, nechť sejdou se čeští delegáti
s ruskými v Petrohradě ku poradě o definitiv-
ním rozřešení této otázky.
Dr. Preiss jménem české sekce činí toto
prohlášení: Česká sekce slovanského příprav-
ného sjezdu vyslovuje zásadní souhlas se zříze-
ním Slovanské banky, která by sloužila úkolům,
jak v referátu českém uvedeny. Poněvadž však
nutno, aby zástupci jednotlivých slovanských
národů přesné návrhy organisace i působnosti
se týkající po dohodě se svými odbornými znalci
a dle svých zvláštních potřeb vypracovali, do-
poručuje česká sekce, aby tyto komitéty jedno-
tlivých národů co nejdříve svoje elaboráty vy-
pracovaly, vzájemně si vyměnily, načež by svo-
lána byla společná konference delegátů, zvole-
ných do bankovního odboru s přibráním odbor-
níků do některého slovanského města, na němž
by se delegáti dohodli.
Timto postupem dána bude pevná základna
pro účelné vybudování podniku, který pokládáme
pro zpevnění hospodářských vzájemných styků
za prospěšný. Delegáty českými zvoleni do ko-
mitétu bankovního pp. vrchní ředitel dr. Matluš,
dr. P. Šamal a dr. J. Preiss.
Slovan
doktor
Preiss
Matluš
P Šamal
J Preiss
Praha
Čechy
Rusko
Petrohrad
17
article
Dr. Preiss praví, že ví, že organisace slo-
vanské banky bude vyžadovat velké námahy a není
otázkou blízké budoucnosti. Musí býti jmenován
zvláštní komitét, jenž by vykonal přípravné práce.
Do programu působnosti banky musí býti pojat
zemědělský a komunální úvěr. Chceme-li však
uskutečniti sen velkého slovanského banku, jest
nutno především pracovati ke kulturnímu obrození
slovanských národů, jen povznesením kultury lze
docíliti hospodářského blahobytu. Jděme k vel-
kému slovanskému banku třeba malými začátky,
ale jděme k němu jedině správnou cestou a to
jest cesta kulturní. Silnou kulturou k stlné eko-
nomii a silnou ekonomií k silně kultuře.
Po několika poznámkách chorvatského de-
legáta Štěpána Radiče předseda prohlašuje debatu
za skončenou a sděluje, že různé návrhy, které
podrobně nelze projednat, budou přikázůny zvlá-
štní komisí, kterou svolá senior dr. K. M attua
ješté dříve, než se delegáti rozjed dou.
Komise sestává z těchto členů: za Rusy
Ozerov, Gey, Dudykievíč, za Polaky
Doboszynski, Swierszyňski, Mont-
will, za Jihoslovany Hribar, Dražkovié.
Luckanov, za Čechy dr. Mattuš, dr.
Šámal, dr Prei ss.
Delegát Krasovskij navrhuje, aby byl z tělo
komise utvořen užší komitét, jenž by měl mož-
nost scházeti se k častějším poradám. Spojený
návrh dra. Kramáře a Krasovskéha
jest přijat jednohlasně.
Dr. Mattuš svolá komisi nejspíše již dnes.
doktor
Preiss
jítlegát
Radič
K M
Rus
Ozerov
Gey
Dudykievíč
Polak Doboszynski
Jihoslovan
Hribar
Dražkovié
Čecho
Mattuš
Šámal
ss
Krasovskij
Kramář
Krasovskéh
Montwill
doktor Prei
18
article
Poslanec A. Gabršček z Gorice
přednáší pak svůj referát
O organisaci slovanského knih-
kupectva,
jenž rozdán byl účastníkům slovanské konfe
rence tiskem v různých jazycích slovanských,
a jeho podrobnosti prohláženy za důvérne.
Na základě včerejší předporady odborníků, shro-
mážděných v Národní radě české, připojuje
k nému referent ještě toto prohlášení:
V zásadě schvaluje se jednomyslně návrh
p. referentův, aby v zájmu kulturního sblížení
slovanských národů a z důvodů merkantilních
i geografického položení, zřízena byla v náhradu
A Gabršček
Gorica
19
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Cíle a úkoly psychoneurologického
ústavu.
Řeč J. Exc. prof. dra. V. M. Bechtěreva,
pronesená při otevření úslavu.
(Pokračování.)
Po soudu komise bylo by nutno v různých
zemích zříditi celou síť podobných ústavů, které
by byly povinny druh druhu vzájemně pomábat
a podporovat se společnou prací. Při tom komise
tato co nejurčitěji vytkla, že po jejím soudu one
faktum, že všichni kulturní národové jsou in-
teresování na rozřešení zde probíraných úkolů
musí sloužiti za důvod, aby se zřídila mezináro
ní organisace těchto institutů.
Tím způsobem mezinárodní svaz vědeckýeh
ekademií přišel k závěru, že otázka poznán
mozku v nynější čas jest velice vážnou aže
za tím účelem jest nutno zříditi celou síť tako
vých ústavů ve všech kulturních vlastech.
A skutečně nelze se nediviti tomu nápad-
nému fsklu, že v ten čas, kdy kulturní člověl
se domnívá býti vládcem přírody a opatřuje s
svou oxistenci různými podmínkami, sdělaným
s pozoruhodnou obratností jeho ducha, stan to-
hote ducha, sám mozek, do dnešní doby i v sa
mém architektonickém či jinak řečeno morfolo
gickém směru ponechal málo prozkoumaným
To pak je tím více nápadno, že znalost skladb
druhých orgánů našeho těla už dávno dostihla
vyšší úrovně v dobách dřívějších, kdežto zkou
mání mozku počalo teprve v dobách posledníel
a bude nutno ještě třeba mnoho úsilí lidského
ducha, aby znalost jeho dostoupila tamže, co
znalost orgánů druhých.
Při tomto uvažování připadne zajisté kaž-
dému na mysl, že jen od neobyčejně složité
skladby mozku všechny obtíže tyto závisí.
Nelze opominouti to, že naše nedostatečná
znalost mozku i od té skolnosti v značné míře
profesor
doktor
Bechtěrev
20
article
odvisí, že k naučení se skladby toho nejdůleži
tějšího ústroje věnuje se málo času v oněch
vysokých školách, které zabývají se vůbec uče-
ním o lidském organismu, což spociálně platá
o medicinských fakultách našich universit.
Při velikém přeplnění studia jinými discipli-
nami, jichž známost pro medicinu je naprosto
nevyhnutelna, pro seznámení se s mozkem zbý
vá málo času i u anatoma i u histologa, u fysio-
lega a pathologa a následkem toho seznání to-
hoto orgánu provedeno je na fakultách neúplně
zejména ve srovnání s tím, jak by o ně mělo
býti postaráno, vzhledem k neobyčejné důloži-
tosti tohoto orgánu, neboť jen jim je člověk po-
výšen nad živou přírodu vůkol něho.
O druhých školách, kde na studium lid-
ského organismu ještě mnohem méně času zbývá
než na fakultách medicinských, netřeba se zmi-
ňovati.
Vezmeme-li v úvahu tyto okolnosti, nen
těžko si ujasnit, z jakých motivů vycházeli přod-
stavitelé akademií celého světa, volíce zvláštní
mezi národní komisi pro badání mozku a coje
vedlo ku požadavku zřízení zvláštních ústavo
ko zkoumání mozku v různých vlastoch.
Zřízený právě psychonourologieký úslav
v Rusku, třebas i počal se vytvářet nezávisle o
mezinárodního svazu akademuí a i o něco dřive,
než tento se ustavil, přec úplně slouží těmže
úkolům, probadání mozku, jak ve směru jeho
skladu a vývoje tak i ve směru jeho funkcí, pro-
čež náš ústav, čině zadost těmže potřebám,
vchází jako nutný článek v řetěz mezinárodníe
ústavů, jak se měl na mysli mezinárodní svaz
akademií věd v kulturních zemích.
Leč vzniká otázka, zda může se považo
vati prozkum mozku a jeho funkcí za dosti úplný
bez nejpodrobnějšího a nejpečlivějšího prozku
mu psychiky, jíž projevuje se činnost mozková
bez prozkumu různotvarných její projevů a po-
drobného seznámení se s podmínkami projevo
duše.
Rusko
svaz akademie věda
21
article
Abychom si poměry vyjasnili, můžeme a
položiti otázku, na příklad, zda bude naše zna-
lost o svalu úplná, budeme-li znáti skladbu jeho
a nesoznáme jeho funkci.
Mysleme si na příklad, že máme před sebou
goniálního myslitele, který řadou složitých kon-
copcl odkrývá taje obklopující nás přírody
a představme si výtečného umělce, jebož vý-
tvory otvírají divukrásný svět barev a tónů, bu-
dicí tolik cenných dojmů v othickém smyslu
citů lásky a něhy.
Připusťme dále, že máme zbádati mozek
toholo hlubokého myslitele a tohoto goniálnoho
umělce za tím účelem, abychom nabyli poznání
co vlastně je příčinou této hlubokosti a geniál
nosti.
Zda možno úplně rozluštiti tento úkol, když
budeme zkoumati jen mozek a nevezmeme-l
zřetel k samé osobnosti genia a umělce, nebu-
deme-li přiblížeti k tvůrčím jeho dílům, nebu-
demo-li přillížeti k těm podminkám, za kterých
dála se tato tvoření? Už proto, že veškerá síla
rezumu i síla fantasie projevila se v daném při-
padě v pozoruhodných produktech ducha a umě-
leckých obrazech, už proto nemůžeme doula
v úspěšné rozřešení úkolu a v dostatečnou úpl
nest badání, když nobereme zřetele ku pro-
zkumu zvlášlností těchto produktů ducha i tvor
by a když neprostudujeme s plnou podrobnost
samu osobu a ony zevní vlivy, které spolu pů-
sobily na rozvoj všech vlastností genia duche
a genia citu
A vezměme s druhé strany v úvahu případ
úplně opačný.
Vezmeme si člověka úplně degenerovaného
který se vyznamenává negativní veličinou ve
všeobecném smyslu — člověka, který následkem
svého nedokonalého vývoje, následkem duševn
nesouměrnosti a sklonnosti ke všem možným
pošetilostem, stává se všemožným rušitelem ve-
řejného řádu, těžkým břomenem své rodinya
předmětem starostí a opav se strany úřadů.
22
article
Zdaž stačí probádati jenom mozek télo osoby.
Zdaž stačí probádati jenom mozek télo osoby.
abychom chápali ono zlo, které souvisí s pro
jevem defektu? Zdaž není nutno, abychom pro
vedli nejpočlivější rozbor psychologických vlast-
ností této osoby? Jenom tehdy budou naše po-
znatky v tom směru úplnými, jestli probádáme
a ujasníme si všechny podmánky i sociální i bio-
lagické, které vedou k degeneraci lidského poko
loní, k tomu strašnému zlu, proti němuž must
býti bez odkladu organisována systematická
vojna jak samou společností tak i státem.
Představme si dále člověka týraného osu-
dem, na něhož dolehly nejtěžší starosti o chlebn
vozdujší, syna bídy a opovržení, člověka, jehož
celé konání jeví se jako protispolečenské a jako
řelěz přestupků proti trvajícumu řádu. Zda mů-
žeme chápati tento stav, když se omozime pouze
na bádání mozku a nevšimneme si podrobně
osobních vlastností tohoto individun, když ne-
přikročíme k rozboru všech příčin, které pře-
vedly toto individuum na cestu zločinu?
Nemůže být jiné odpovědi na tyto otázky
než odpověď záporná.
Z toho je jasno, proč při zakládání psycho-
neurologického ústavu položen důraz netoliko na
zkoumání mozku, nýbrž i na všestranné pro
bádání psychiky vůbec a zvláště na probádání
různotvarných projevů života rozumu i tvorby
lidské a zároveň na studium všech důležitých
v nejširším smyslu řečeno chorobných úchylek
duševní činnosti člověka.
V tomto směru vyplňuje psychoneurologický
ústav skutečnou mezeru na našich vysokýeh
školách, která právě v nynější době, kterou pro-
zíráme, jeví se zvlášť citelnou.
Takový stěžejní předmět jako všeobecná
psychologie, která má ohromný, všeobecně vzdě
lavací význam i jako věda sama, přednáší se
jako povinný předmět toliko na historicko-filo
logické fakultě našich universit a zde nemá své
vlastní stolice, nýbrž jest přiřazena ke kathedře
filosofie.
23
article
Jsouc takto podřazenou diseiplinou, lepí
se neustále na paty filosofie, nomůže nikdy s
řádně rozvinouti a uplatniti, jak jest potřeba.
Při tom samo sebou se rozuní, že těsný svazek
psychologie s filosofií neposkytuje příznivých
podmínek k rozvoji experimentální psychologi-
cké methody vyšetřovací, která má tak veliký
význam pro současnou psychologii
Ještě horší jsou poměry s psychologií n
medicinských fakultách, kde jsou stolice du-
ševních chorob, jichž studium má se opíratio
psycholngii, totiž o nanku o normálním dušev-
ním životě a ve skutečnosti vidíme, že není vů-
bec na medicínských fakultách stolic psycho-
Vzpomenutá mezera v učebním programu
našich universit stává se v poslední době stále
zřetelnější, tak že již i mládež sama počíná kří-
siti otázku o putnosti zavedení psychologie jako
sumostatné kathedry na vysokých školách, jax
mimo jiné nedávno se stalo na schůzi studentů
petrohradské university.
Nelze při tom si nepovšimnouti onoho z-
jmu a onoho významu, který nutno přikládat
i druhým odvětvím psychologie, zvláště psycho-
logie osobní a psychologie sociální, čili jinak
řečeno psychologie jednotlivých osob a jednotli-
vých vrstev národa, dále i nelze pominouti
mlčením srovnávací psychologii různých národů,
kterou počali v poslední době pozvedat jako
zvláštní vědeckou disciplinu,
Každému je zřejmo, jakého významu mo-
hou nabýti tyto nauky, když s jejich pomocí po-
daři se utišiti národní tepnu, když budou osvět-
lovati psychologickou stránku veřejného života
a dají možnost předvídati vznik lidových nepo-
kojů. Ačkoliv jsou to ještě nade vši pochybnost
otázky budoucnosti, přece se jich dotýkám, ježto
rozřešení možno dojíti jen cestou vědeckého
bádání, jímž právě zabývá se všeobecná psycho-
logie a srovnávací psychologie národů.
ODokončení