ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 81636260-75a5-11dc-b999-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 33, person 62, org 4, work 3
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v pátek 17. července 1903
Praha
3 masthead
Číslo 195.
4 article
Na ranní a odpol. listy předpláet ner v Praze v admlnistraci a měsíc na čtvrt lota . . . . 8 K —h s dvojí donáškou na nlsíc na čtní lata . . . . 7 K 50k va Slialkáchn na něsíe . . . . . . 2 K 301 Pošton? a měsle n čtvrt lela “ . . . s dvojí siellkou pl nv .. : k Bk
Praha
5 article Poznámky ke konferenci pražské.
Poznámky ke konferenci pražské. Rozčarování jest pravidelný následel přílišných nadějí. Nezklame se jen ten, kdo očekává co nejméně. V tomto vzhledě, zdá se, že pražská slovanská konference bude míti úspěch, neboť delegáti všech slovan- ských národů přijížděli do Prahy s tak znač- nou dávkou skepse, že i nepatrný praktický výsledek konference byl by přijat jako nová vymoženost. Pochybností bylo, jak přirozeno, nejvíce v delegaci polské. Soudě dle referátů vli stech polských polští delegáti, sotva že pře- kročili hranice království českého, bedlivě pozorovali vše, co se děje kolem nich, ba na zlatých vážkách odvažovali i náladu če ského obecenstva, s nímž se stýkali. Kdosi z nich si povšiml, že letos slovanští delegáti nebyli vítáni na venkovských železničních stanicích, ač jindy se to dálo. Z toho usu zuje, že bývalé nadšení ustoupilo chladnému vyčkávání. Na pondělním rautě zdálo se ji němu zpravodaji polského listu, že styl Čechů s Rusy byl dosti živý, Poláci však že se drželi více stranou. Je to špatná předzvěst? Jako charakteristickou známku prvých dvou dnů pražské konference kra- kovský »Czas« zaznamenává tu okolnost, že cizinci, cizí novináři přikládají sjezdu větší význam než svoji lidé, Slované. Tuto nedů věru v konečný úspěch sjezdu vykládá tak Z dosavadních styků delegátů je patrno, že je to prvý pokus vzájemného poznání a sblí- žení na společné půdě. Až dosud ne- bylo možno dosáhnouti ani tolik, neboť na slovanských sjezdech vždycky někdo scházel a proto skončilo vše, jak vtipně pravil srb ský delegát Gersič, poesií a bankety.
Čecho Polák Slovan Gersič Praha
6 article
Slovanští delegáti jeli do Prahy netoliko se značnou dávkou nedůvěry; jich orgány činily pořadatelstvu i leckteré výtky. Čtii jsme na př. v orgáně ruského delegáta, pana Sytina, »Ruském Slově« stesk, že pražské porady budon důvěrné, nikoli veřejné, a že na ně nebudou připuštěni ani novinářští zpravodajové. Jeho stesk vysvětlil se ovšem částečně nedorozuměním, neboť v Praze se nekoná slovanský kongres, nýbrž jen pří- pravná porada, která sama sebou ukládá některou důvěrnost. Požadavku novinářů. aby mohli býti svědky porad, dodatečně vy hověno aspoň z části. S ruské i polské strany žalováno, že z konferencí vyloučena politika. Zejména lvovské »Slowo Polskie« těžce postrádá poli- tiku při poradách. I v dnešním jeho čísle čteme: »Úřadně politika byla z programu konferencí vyloučena, což pokládáme za sla- bou jejich stránku.« Ale samo hned dodává »Ve skutečnosti však musí a zaujme se poli tickými olázkami, třebas ne úřadně. Již včera byla důvěrná porada polských a ru- ských delegátů, týkající se dorozumění. Snad to bude — praví dále — jediný náš zisk z celého podniku. Jakkoli si neslibujeme mnoho z takových sjezdů, napomáhají přece velice k orientaci. Kdyby nedošlo ani na vlastní kongres, k němuž se v Praze konají přípravy, nic bychom už neztratili, poněvadž na velikém sjezdě, majícím ráz manifestační. nedověděli bychom se více o významu pro- kazované nám přízně, než na důvěrn poradě, jež sama sebou nutí k upřímnosti.« Odpadl tedy i stesk, že politika je z konference vyloučena. A stejně, soudíme že zmizí i další výtka, jež se objevila v růz ných slovanských listech, že totiž konf erence byla svolána příliš rychle po poradách petro- hradských a že program její není dostatečně připraven,
Sytin Praha kazovaný já přízeň Slowo Polskie
7 article
Program byl ohlášen hned po poradách petrohradských. Bylo tedy dosti času na jeho zkoumání. Otázkou mohlo býti pouze to, zavládne-li mezi deputáty ona nálada, které je třeba, aby zástupcové všech slovanských národů přijali ten neb onen programový bod za společný, všeslovanský. A tuto náladu skutečně vytvořilo pražské ovzduší. Kdež jinde, ne-li v Čechách, mohou Slované pocí titi potřebu společné obrany proti hlavnímu, společnému nepříteli všeho Slovanstva? Ru- sovi na př. stačí prožíti několik dní na území českém, aby vystihl nezbytnost houževnaté práce proti přesile německé. A. Stolypin, trávící právě ve Františkových Lázních, píše do »Nov. Vr.«: »Zde se ocelí duch a ostří se rozum Slovana, zde v neustálé práci mo- hutní jeho svaly, protože zde není možno složiti ruce v klín. Složiti ruce znamenalo by utonouti v moři cizí kultury«. N. Levitský píše v petrohradském »Slově«: »Kdo sedí doma v Rusku, sotva si může učiniti pojem o položení Slovanů. o významu slovanské otázky, zvláště pak o významu Ruska jako slovanského státu pro slovanský svět a jednotlivě slovanské národy. Jenom tam na místě, kdesi v daleké slovan- ské zemi nejen pochopíš, ale i pocítíš, ba přímo makati můžeš veškeru sílu a všechen význam slovanské otázky.« Pražské a vůbec české ovzduší nemi- nulo se účinku na naše slovanské hosty. Sotva minuly tři dni a nedůvěrou zchladlé tváře počaly se rozehřívati a vyjasňovati.
Slovan A Stolypin Čechy Františkův lázeň Rusko
8 article
První radostný účinek českého ovzduší bylo prohlášení jihoslovanských deputátů, ozná- mené ve středeční schůzi, že všechny jiho- slovanské narodnosti spojily se po společné úradě v jednu delegaci. Ctyři jiho- slovanské deputace, které přijely do Prahy jako samostatné, od sebe neodvislé korpo- race, prodchnuly se myšlenkou jednotya vystupují v Praze od středy jako deputace jediné slovanské národní skupiny. Jaký to potěšitelný pokrok od nedávného sjezdu po- krokového studentstva, jemuž bylo málo do- savadních slovanských růzností a protosi usmyslil uvěsti v řadu historických slovan- ských národů nový, národ běloruský ! Za prvou radostnou zvěstí šla v zápětí druhá, ohlašující výsledek důvěrné porady rusko-polské. Ruští delegáti ústy svého vůdce Krasovského oznamují, že všichnisi přejí, aby překážky, které se snad dosud kladou rozvoji polského ducha a kultury, rozvoji duševnímu a hospodářskému, co možná nejdříve byly odstraněny. Věří také, že nastala v Rusku přeměna poměrů (ústava) jest zárukou toho, že dřívější nedo- rozumění nebudou se opakovati při světle »národního svědomí« (říšské dumy). Prohlášení ruských delegatů nevrací ovšem ruským Polákům polského úřadování ve sborech samosprávných a ve státních úřadech, ani polského vyučovacího jazyka poněvadž je to zatím jen projev soukromých osob, nemajících ve svých rukou výkonnou moc. Ale ruští delegáti pražské konference jsou členy státní rady a ruské dumy, jsou přislušníky velikých politických stran, v nichž mohou a zajisté budou působiti v témž du- chu, ve kterém učinili v Praze své prohlá šení, a tím jejich slova nabývají významu politického. Tak význam konference počínají znenáhla uznávati také již »svoji«, kteří se do Prahy sjížděli s tak značnou dávkou skepse.
Krasovský Polák Praha Rusko
9 article
A cizí? Dnešní »Zeit« má úvodník o pražské konferenci. Začíná slovy, že praž- ský sjezd slovanské inteligence od severua jihu představuje sice pestré divadlo, ale hlub- šího zájmu prý nebudí. Končí však doslovně »Všechny kulturné a hospodářské otázky. které se projednávají v Praze, jsou obráceny proti Němcům. Sbližují se tam na slovan- ském podkladě, aby se uzavřeli proti sou- sednímu němectví. Snahy o literární a so ciátnou vzájemnost jsou na pohled čistě ideové, ale z takových začátků vyrostla poli- tická emancipace většiny slovanských národů. A tak nepolitické podniky, k nimž se v Praze dává podnět, mohou míti v budou- cnosti politické následky, jsou-li všeslo vanské snahy dosti silny, aby překonaly kul- turné rozdíly mezi slovanskými národy.« V štyrském »Tagespostě« zabývá se naší konferencí korutanský poslanec dr. Dober- nig. Zajímá se hlavně o hospodářskou část programu, v níž tuší promyšlený postup Slo- vanů proti dosavadní hospodářské nadvládě německé. Zejména v jižních zemích rakou ských. Tam dle obavy Dobernigovy slovanský kapitál nabude vrchu nad německým, slo- vanská banka vytlačí z Kraňska, Korutana Istrie německou říšskou banku. Slovanský kapitál posílí pak i Slovanstvo v těchto od Němců dosůd závislých zemích. »My Němci, « končí posl. Dobernig, »se smějeme a Slované pracují. Pak není těžko se domysliti, kdo nabude vrchu,« Není tedy chyba, že jsme do pražské konference šli s chladnou skepsí. Dnes už víme, že rozčarování nebudeme.
Němec doktor Dober Dobernigův Slovan Praha Kraňsko Zeit
10 article
Třetí den přípravného sjezdu slovanského. Včerejší dopoledne věnováno bylo celé dů věrným poradám jednotlivých sekcl národnost ních a odpolední konference společná vykonala zase značný kus plodné práce. Jednání na kon ferencích společných jde hladce a přesně, dle programu předem do podrobnosti vypracovaného Zajímavě a poučně se při tom ukázalo, jak jednoduše i prakticky zároveň rozřešena otázk jazyková tím, že každý z delegátů mluví prostě svým rodným jazykem. Sdělení presidiální striktní návrhy přednášejí se česky a rusky, ně- který z delegátů překládá je dle potřeby ještě i do polštiny neb do některého z jihoslovan ských jazyků; ale obyčejně rozlehnou se uni- sono z úst všech delegátů hlasy: něnužno není třeba — zbytečno, neboť všichni delegát rozumějí si navzájem výborně.
11 article
Po důvěrných poradách, jež trvaly nepře tržitě od 9. hod. ranní až do 113 hod., odebral se všichni účastníci sjezdu do hotelu de Saxe. kde byl uspořádán společný oběd. Přípitků ne- bylo. Dobrá nálada, již hosté jeví po celou dobu svého pobytu v Praze, zdá se stoupati každým dnem, na všech stranách zavládlo opravdov přátelství. Odpolední plenární schůzi zahájil předsed dr. Kramář o 4. hod. sdělením, že ho došlu některé návrhy posl. Št. Radiče, které budou doručeny národnostním delegacím. Dr. Kramář potom postupuje předsednick křeslo mistopředsedovi p. Krasovskému a chápe se slova jako referent o otázce organi s a c slovanské žurnalistiky. Vzhledem k značnému počtu různých návrhů referent po- kládá za nutné, aby tyto referáty byly přiká- zány užšímu komitétu, jenž by se mohil co nej častějí scházet. Komilét má být zodpovědný vůči celé slovanské veřejnosti, pod jejíž kontro- lou se bude též nacházet. Komitét má sestávst z 2 Rusů, 2 Poláků a po jednem Čechu, B l- haru, Srbu, Chorvatu a Slovinci. Dále má ko- mitét pečovat o to, aby v každém význačném slovanském středu se utvořil zvláštní s po lek slovanské vzájemnosti, jenž by by
Sax Kramář Radič Krasovský Polák Čech Srba Chorvat Praha B l Rus
12 article
jaksi ústředím pro slovanskou akci v tě oně zemi. Každý spolek slovanské vzájemnosti měj 5 odborů, nájmě: 1. kulturní, 2. ekonomický. 3. turisticko-informační, 4 sokolský, 5. žurnali- sticko-organisační. Tyto odbory by vždy pro- pracovaly určité návrhy a předložily je potom svému spolku slovanské vzájemnosti. Spolky by se nacházely v stálém spojení s ústředním slo- vanským komitélem. Komitét má se starat též o organisaci slovanské žurnalistiky, o utvoření svazu slovanských žurnalistů. Na včerejší dů- věrné schůzi bylo usneseno, že nutno utvořio zvláštní telegrafiekou kancelář za účelem správ- ného informování slovanské žurnalistiky a ce lého světa o slovanských událostech. Hlavní z podaných návrhů vyzněl v ten smysl, že or- ganisací telegrafické kanceláře má být pověřen Svaz rakouských slovanských žurnalistů. Refe- rent připominá, že předseda ústředního svazu slovanských novinářů p. Chyliňski a pokladnik svazu p. Prokop Grégr již dlouhá léta pracují na této věci. Dr. Kramář žádá, aby slovanské městské rady vyměňovaly si navzájem pozdravné telegramy, co zajisté nemálo přispěje k utužení slovanských styků. (Přiklad — styky Paříže s Prahou).
Prokop Grégr Kramář Paříž Praha
13 article
Potom dr. Kramář resumoval svou reč rusky. P. Hovorka přeložil tento referát polsky dodal, že nutno vřele vítati návrh, aby se utvo- řil »Svaz všech slovanských novinářů«. Dosa- vadní »Ústřední svaz slovanských novinářů« plní svěj úkol v Rakousku, soustřeďuje v sobě všechny slovanské jednoty novinářské v říši ra- kouské; nový spolek nechť soustředí dle vzoru »L'association de la Presse« všechny slovanské novináře tak, aby příští sjezdy slovanských no vinářů konaly se v Petrohradě, Moskvé, Var šavě, Bělehradě, Sofii, Cetyni atd. a vyřizovaly záležitosti všech slovanských novinářů. Doporu- čuje se, aby tento svaz se uslavil na sjezdu slovanských novinářů v Lublani dne 8. září t. r.
Kramář P Hovorka jít le Presse Dosa Rakousko Petrohrad Moskvá Vara Bělehrad Sofie Lublaň
14 article
Spolky žurnalistů polských a českých roz- hodly se neobeslati letos internacionální sjezd žurnalistů v Berlíně z té příčiny, že koná se v zemi, jejíž vláda potlačuje vše slovanskéa zejměna národnost polskou. K rozhodnutí novi- nářů polských a českých připojí se zajisté i ko legové rušti a neobešlou sjezdu berlínského. Dr. Kramář připojuje se k výzvě p. Ho- vorky a vřele se přimlouvá, aby zvláště ruská žurnalistika hojným účastenstvím na lublaňském sjezdě manifestovala pro solidaritu slovanských novinářů, Na jednacím pořadu nachází se debata »Slovanské bance«. Poslanec Hribar, jenž nemohl se včera zúčastniti sjezdového jednání prohlašuje, že zá- sadně souhlasí s referátem dra. Preisse. Na to předčítá svůj vlastní referát, jímž v prineipu navrhuje, aby se uznala nutnost zřízení Slovan- ské banky, dále aby byl zvolen komitét 12členný a jemu bylo uloženo, aby v nejkratším čase vy pracoval návrh stanov pro Slovanskou banku K tomu účelu ponechává se komitétu doplnit se potřebnými znalci, při čemž má býti dbáno na přivzetí znalců ze středu všech slovanskýeh narodů. Ke konečné poradě sejdou se členové komitétu se znalci ve Varšavě. Po ukončen připravných praci komitét má zaříditi veškeré kroky ke zřízení Slovanské benky. Na to promluvil k téže věci jménem polské sekce hrabě Montwill, jehož doklady pro jich významnost uvedeme zejtra v přesném českém znění. Delegát Krasovskij jménem delegace ruské vílá také myšlenku zřízení Slovanské banky a má za to, že již důstojnost sjezdu sa mého vyžaduje toho, aby myšlenka tato byla co nejdříve uskutečněna. Contrála budiž s po-
doktor Kramář Hribar Preiss Montwill Berlín Varšava Slovan
15 article
V drobném prodejí: ranní číslo o sobě . . . za odpoledni . . . . . . . za 2 h Ve tlialkách na venkově ranní číslo. . . . . . . . 10h vůpolední . . . . . . . . 4a Inseráf plati se hotově napřed. Předplacení a inserty pěljímá sdninl- strace v Marlanské ulici č. 3 Tam narhárejí se těž rečakoe. tiskirna a ezpedice „ Národnich Listů“ Dukepisy se névrnesji.
Marlanský ulice
16 article
čátku zařízena v Praze. Kapitál budiž opatřen stejným dílem v Čechách a Rusku, část mezi ostatními Slovany a zbytek, bylo-li by třeba,u těch národů, kteří nejsou Slovanům nepříznivi. K vypracování stanov budiž zvolena komise vý- konná česká. Až budou češti delegáti hotovi s touto prací, až budou hotovy rozpočty, bude třeba vstoupiti ve styky s velkými francouzskými úvěrními ústavy. Na to, až další tyto práce budou skončeny, nechť sejdou se čeští delegáti s ruskými v Petrohradě ku poradě o definitiv- ním rozřešení této otázky. Dr. Preiss jménem české sekce činí toto prohlášení: Česká sekce slovanského příprav- ného sjezdu vyslovuje zásadní souhlas se zříze- ním Slovanské banky, která by sloužila úkolům, jak v referátu českém uvedeny. Poněvadž však nutno, aby zástupci jednotlivých slovanských národů přesné návrhy organisace i působnosti se týkající po dohodě se svými odbornými znalci a dle svých zvláštních potřeb vypracovali, do- poručuje česká sekce, aby tyto komitéty jedno- tlivých národů co nejdříve svoje elaboráty vy- pracovaly, vzájemně si vyměnily, načež by svo- lána byla společná konference delegátů, zvole- ných do bankovního odboru s přibráním odbor- níků do některého slovanského města, na němž by se delegáti dohodli. Timto postupem dána bude pevná základna pro účelné vybudování podniku, který pokládáme pro zpevnění hospodářských vzájemných styků za prospěšný. Delegáty českými zvoleni do ko- mitétu bankovního pp. vrchní ředitel dr. Matluš, dr. P. Šamal a dr. J. Preiss.
Slovan doktor Preiss Matluš P Šamal J Preiss Praha Čechy Rusko Petrohrad
17 article
Dr. Preiss praví, že ví, že organisace slo- vanské banky bude vyžadovat velké námahy a není otázkou blízké budoucnosti. Musí býti jmenován zvláštní komitét, jenž by vykonal přípravné práce. Do programu působnosti banky musí býti pojat zemědělský a komunální úvěr. Chceme-li však uskutečniti sen velkého slovanského banku, jest nutno především pracovati ke kulturnímu obrození slovanských národů, jen povznesením kultury lze docíliti hospodářského blahobytu. Jděme k vel- kému slovanskému banku třeba malými začátky, ale jděme k němu jedině správnou cestou a to jest cesta kulturní. Silnou kulturou k stlné eko- nomii a silnou ekonomií k silně kultuře. Po několika poznámkách chorvatského de- legáta Štěpána Radiče předseda prohlašuje debatu za skončenou a sděluje, že různé návrhy, které podrobně nelze projednat, budou přikázůny zvlá- štní komisí, kterou svolá senior dr. K. M attua ješté dříve, než se delegáti rozjed dou. Komise sestává z těchto členů: za Rusy Ozerov, Gey, Dudykievíč, za Polaky Doboszynski, Swierszyňski, Mont- will, za Jihoslovany Hribar, Dražkovié. Luckanov, za Čechy dr. Mattuš, dr. Šámal, dr Prei ss. Delegát Krasovskij navrhuje, aby byl z tělo komise utvořen užší komitét, jenž by měl mož- nost scházeti se k častějším poradám. Spojený návrh dra. Kramáře a Krasovskéha jest přijat jednohlasně. Dr. Mattuš svolá komisi nejspíše již dnes.
doktor Preiss jítlegát Radič K M Rus Ozerov Gey Dudykievíč Polak Doboszynski Jihoslovan Hribar Dražkovié Čecho Mattuš Šámal ss Krasovskij Kramář Krasovskéh Montwill doktor Prei
18 article
Poslanec A. Gabršček z Gorice přednáší pak svůj referát O organisaci slovanského knih- kupectva, jenž rozdán byl účastníkům slovanské konfe rence tiskem v různých jazycích slovanských, a jeho podrobnosti prohláženy za důvérne. Na základě včerejší předporady odborníků, shro- mážděných v Národní radě české, připojuje k nému referent ještě toto prohlášení: V zásadě schvaluje se jednomyslně návrh p. referentův, aby v zájmu kulturního sblížení slovanských národů a z důvodů merkantilních i geografického položení, zřízena byla v náhradu
A Gabršček Gorica
19 article FEUILLETON
FEUILLETON Cíle a úkoly psychoneurologického ústavu. Řeč J. Exc. prof. dra. V. M. Bechtěreva, pronesená při otevření úslavu. (Pokračování.) Po soudu komise bylo by nutno v různých zemích zříditi celou síť podobných ústavů, které by byly povinny druh druhu vzájemně pomábat a podporovat se společnou prací. Při tom komise tato co nejurčitěji vytkla, že po jejím soudu one faktum, že všichni kulturní národové jsou in- teresování na rozřešení zde probíraných úkolů musí sloužiti za důvod, aby se zřídila mezináro ní organisace těchto institutů. Tím způsobem mezinárodní svaz vědeckýeh ekademií přišel k závěru, že otázka poznán mozku v nynější čas jest velice vážnou aže za tím účelem jest nutno zříditi celou síť tako vých ústavů ve všech kulturních vlastech. A skutečně nelze se nediviti tomu nápad- nému fsklu, že v ten čas, kdy kulturní člověl se domnívá býti vládcem přírody a opatřuje s svou oxistenci různými podmínkami, sdělaným s pozoruhodnou obratností jeho ducha, stan to- hote ducha, sám mozek, do dnešní doby i v sa mém architektonickém či jinak řečeno morfolo gickém směru ponechal málo prozkoumaným To pak je tím více nápadno, že znalost skladb druhých orgánů našeho těla už dávno dostihla vyšší úrovně v dobách dřívějších, kdežto zkou mání mozku počalo teprve v dobách posledníel a bude nutno ještě třeba mnoho úsilí lidského ducha, aby znalost jeho dostoupila tamže, co znalost orgánů druhých. Při tomto uvažování připadne zajisté kaž- dému na mysl, že jen od neobyčejně složité skladby mozku všechny obtíže tyto závisí. Nelze opominouti to, že naše nedostatečná znalost mozku i od té skolnosti v značné míře
profesor doktor Bechtěrev
20 article
odvisí, že k naučení se skladby toho nejdůleži tějšího ústroje věnuje se málo času v oněch vysokých školách, které zabývají se vůbec uče- ním o lidském organismu, což spociálně platá o medicinských fakultách našich universit. Při velikém přeplnění studia jinými discipli- nami, jichž známost pro medicinu je naprosto nevyhnutelna, pro seznámení se s mozkem zbý vá málo času i u anatoma i u histologa, u fysio- lega a pathologa a následkem toho seznání to- hoto orgánu provedeno je na fakultách neúplně zejména ve srovnání s tím, jak by o ně mělo býti postaráno, vzhledem k neobyčejné důloži- tosti tohoto orgánu, neboť jen jim je člověk po- výšen nad živou přírodu vůkol něho. O druhých školách, kde na studium lid- ského organismu ještě mnohem méně času zbývá než na fakultách medicinských, netřeba se zmi- ňovati. Vezmeme-li v úvahu tyto okolnosti, nen těžko si ujasnit, z jakých motivů vycházeli přod- stavitelé akademií celého světa, volíce zvláštní mezi národní komisi pro badání mozku a coje vedlo ku požadavku zřízení zvláštních ústavo ko zkoumání mozku v různých vlastoch. Zřízený právě psychonourologieký úslav v Rusku, třebas i počal se vytvářet nezávisle o mezinárodního svazu akademuí a i o něco dřive, než tento se ustavil, přec úplně slouží těmže úkolům, probadání mozku, jak ve směru jeho skladu a vývoje tak i ve směru jeho funkcí, pro- čež náš ústav, čině zadost těmže potřebám, vchází jako nutný článek v řetěz mezinárodníe ústavů, jak se měl na mysli mezinárodní svaz akademií věd v kulturních zemích. Leč vzniká otázka, zda může se považo vati prozkum mozku a jeho funkcí za dosti úplný bez nejpodrobnějšího a nejpečlivějšího prozku mu psychiky, jíž projevuje se činnost mozková bez prozkumu různotvarných její projevů a po- drobného seznámení se s podmínkami projevo duše.
Rusko svaz akademie věda
21 article
Abychom si poměry vyjasnili, můžeme a položiti otázku, na příklad, zda bude naše zna- lost o svalu úplná, budeme-li znáti skladbu jeho a nesoznáme jeho funkci. Mysleme si na příklad, že máme před sebou goniálního myslitele, který řadou složitých kon- copcl odkrývá taje obklopující nás přírody a představme si výtečného umělce, jebož vý- tvory otvírají divukrásný svět barev a tónů, bu- dicí tolik cenných dojmů v othickém smyslu citů lásky a něhy. Připusťme dále, že máme zbádati mozek toholo hlubokého myslitele a tohoto goniálnoho umělce za tím účelem, abychom nabyli poznání co vlastně je příčinou této hlubokosti a geniál nosti. Zda možno úplně rozluštiti tento úkol, když budeme zkoumati jen mozek a nevezmeme-l zřetel k samé osobnosti genia a umělce, nebu- deme-li přiblížeti k tvůrčím jeho dílům, nebu- demo-li přillížeti k těm podminkám, za kterých dála se tato tvoření? Už proto, že veškerá síla rezumu i síla fantasie projevila se v daném při- padě v pozoruhodných produktech ducha a umě- leckých obrazech, už proto nemůžeme doula v úspěšné rozřešení úkolu a v dostatečnou úpl nest badání, když nobereme zřetele ku pro- zkumu zvlášlností těchto produktů ducha i tvor by a když neprostudujeme s plnou podrobnost samu osobu a ony zevní vlivy, které spolu pů- sobily na rozvoj všech vlastností genia duche a genia citu A vezměme s druhé strany v úvahu případ úplně opačný. Vezmeme si člověka úplně degenerovaného který se vyznamenává negativní veličinou ve všeobecném smyslu — člověka, který následkem svého nedokonalého vývoje, následkem duševn nesouměrnosti a sklonnosti ke všem možným pošetilostem, stává se všemožným rušitelem ve- řejného řádu, těžkým břomenem své rodinya předmětem starostí a opav se strany úřadů.
22 article Zdaž stačí probádati jenom mozek télo osoby.
Zdaž stačí probádati jenom mozek télo osoby. abychom chápali ono zlo, které souvisí s pro jevem defektu? Zdaž není nutno, abychom pro vedli nejpočlivější rozbor psychologických vlast- ností této osoby? Jenom tehdy budou naše po- znatky v tom směru úplnými, jestli probádáme a ujasníme si všechny podmánky i sociální i bio- lagické, které vedou k degeneraci lidského poko loní, k tomu strašnému zlu, proti němuž must býti bez odkladu organisována systematická vojna jak samou společností tak i státem. Představme si dále člověka týraného osu- dem, na něhož dolehly nejtěžší starosti o chlebn vozdujší, syna bídy a opovržení, člověka, jehož celé konání jeví se jako protispolečenské a jako řelěz přestupků proti trvajícumu řádu. Zda mů- žeme chápati tento stav, když se omozime pouze na bádání mozku a nevšimneme si podrobně osobních vlastností tohoto individun, když ne- přikročíme k rozboru všech příčin, které pře- vedly toto individuum na cestu zločinu? Nemůže být jiné odpovědi na tyto otázky než odpověď záporná. Z toho je jasno, proč při zakládání psycho- neurologického ústavu položen důraz netoliko na zkoumání mozku, nýbrž i na všestranné pro bádání psychiky vůbec a zvláště na probádání různotvarných projevů života rozumu i tvorby lidské a zároveň na studium všech důležitých v nejširším smyslu řečeno chorobných úchylek duševní činnosti člověka. V tomto směru vyplňuje psychoneurologický ústav skutečnou mezeru na našich vysokýeh školách, která právě v nynější době, kterou pro- zíráme, jeví se zvlášť citelnou. Takový stěžejní předmět jako všeobecná psychologie, která má ohromný, všeobecně vzdě lavací význam i jako věda sama, přednáší se jako povinný předmět toliko na historicko-filo logické fakultě našich universit a zde nemá své vlastní stolice, nýbrž jest přiřazena ke kathedře filosofie.
23 article
Jsouc takto podřazenou diseiplinou, lepí se neustále na paty filosofie, nomůže nikdy s řádně rozvinouti a uplatniti, jak jest potřeba. Při tom samo sebou se rozuní, že těsný svazek psychologie s filosofií neposkytuje příznivých podmínek k rozvoji experimentální psychologi- cké methody vyšetřovací, která má tak veliký význam pro současnou psychologii Ještě horší jsou poměry s psychologií n medicinských fakultách, kde jsou stolice du- ševních chorob, jichž studium má se opíratio psycholngii, totiž o nanku o normálním dušev- ním životě a ve skutečnosti vidíme, že není vů- bec na medicínských fakultách stolic psycho- Vzpomenutá mezera v učebním programu našich universit stává se v poslední době stále zřetelnější, tak že již i mládež sama počíná kří- siti otázku o putnosti zavedení psychologie jako sumostatné kathedry na vysokých školách, jax mimo jiné nedávno se stalo na schůzi studentů petrohradské university. Nelze při tom si nepovšimnouti onoho z- jmu a onoho významu, který nutno přikládat i druhým odvětvím psychologie, zvláště psycho- logie osobní a psychologie sociální, čili jinak řečeno psychologie jednotlivých osob a jednotli- vých vrstev národa, dále i nelze pominouti mlčením srovnávací psychologii různých národů, kterou počali v poslední době pozvedat jako zvláštní vědeckou disciplinu, Každému je zřejmo, jakého významu mo- hou nabýti tyto nauky, když s jejich pomocí po- daři se utišiti národní tepnu, když budou osvět- lovati psychologickou stránku veřejného života a dají možnost předvídati vznik lidových nepo- kojů. Ačkoliv jsou to ještě nade vši pochybnost otázky budoucnosti, přece se jich dotýkám, ježto rozřešení možno dojíti jen cestou vědeckého bádání, jímž právě zabývá se všeobecná psycho- logie a srovnávací psychologie národů. ODokončení