3
masthead
14. července 1908. Císlo 192
4
article
vanstva v oboru kulturním a oekonomickéma
vůdčí zásadou naší jest „suum cuique“. Živio
(Pochvala.)
Bulharský delegát Bobčev:
Příšli jsme sem z malého Bulharska, ale
silného svými snahami o kulturní pokrok. Ne-
seme srdečný pozdrav těm velkým ideám, kter
nás zde shromáždily. Bulharský národ jest
nadšen, že delegáti celého Slovanstva se zde
v Praze shromáždili. Bulharský národ dlůhuje
velmi mnoho této myšlence, i svou politiekou
existenci. Tato idea dnes proniká v celém Bul-
harsku, pronikla celou bulharskou mládežía
bulharský národ vítá tuto zoru, toto slunce, které
se objevuje na novém slovanskěm nebosklonu.
Nemohu skončiti jinak, než abych pozdravil naši
Zlatou Prahu: Na zdar Zlaté Praze, na zdar
bratřím Čechům, ať žije slovanská vzájemnost!
(Hlučný souhlas.)
Chorvatský delegát Tresič-Pavičič: e
Drazí bratří Slované!
Snad celá Evropa a celý svět upírají své
oči na tote shromáždění, že se snad Slovaně
budou zde příti a s nepořízenou se odtud vrátí.
Musíme tudiž pracovati, abychom zůstali svorni
abychom ukázali světu, že se mýlí, abychom
ukázali se pohromadě a jednotní. Přináším vám
bratří Slované, pozdrav od Chorvatů a kdyby ne-
byl přede mnou mluvil řečník srbský, řekl bych
i od Srbů, neboť mluví-li Srb, mluví Chor vat
a mluví-li Chorvat, mluví Srb. (Výborně, hluč-
ný potlesk.) My Chorvaté jsme lid mírumilovný
mezi lidmi dobré vůle. Když přišli jsme do své
pravlasti, přišli jsme nikoliv dobývat, nýbrž
chrániti civilisaci protí barbarstvi. Duch slovan-
ský jest duch lásky, který nesáhá na cizí. Já
jsem řekl v „Pisni Slovanstva“, že se Slovan
nechopí meče, leč na obranu. Jen když nepřitel
dolehne na nás a chce nám odejmouti hroudu.
na které jsme žili, tu Slovan jest hotov místo,
na kterém žije, ueopustiti a pro ně třeba
umříti.
Čecho
Slovan
Chorvat
Srba
Srb
Bulharsko
Praha
Evropa
Slovan
TresičPavičič
5
article
Drazí bratří! Srbové a Chorvaté nežili spolu
jako bratří, nýbež jako odpůrci. Rány, ktere
jsme dostávali dříve od svých nepřátel, ochla-
dily nám hlavy. Koukol jest však stále mezi
námi ve formě ryzího zlata, leč Srbové a Chor-
vaté nedají se již omámiti tímto zlatem. Řeknu
vám anekdotu: Srb a Chorvat seděli spolu ve
vlaku a došlo mezi nimi ke sporu, je-li Bosna
chorvatská či srbská, byl-li Přeradovič Srbč
Chorvat, je-li lamější jazyk srbský či chorvat-
ský a dostali se proto do prudké hádky a půtky
Přišel konduktor Madar a chtěl oba vyhoditi
z vlaku. Tu volal Chorvat: „Bratře Srbe, po-
moz!“ Srb: „Bratře Chorvate, pomoz!“ a pak
spojivše se oba vytlačili konduktora z vozu.
A není to pouze anekdota. Tuto anekdotu jsme
měli ve skulečnosti, když roku 1848 patriarcha
položil zlatý kříž na oltář svobody Chorvatů a
generál Stratimirovič bránil svobodu Chorvatů
i Scbů. Dříve přeli jsme se o to, čí jest jazyk,
zda Chorvatů či Srbů. Dnes se o to již nepřeme,
neboť vše to již jest smazáno. Dnes jest jazyk
náš i srbským i chorvatským. My jsme přišli
k sobě a vystřízlivěli jsme ze vzájemného ne-
přátelství. Obrácen k obrazu Brožikovu, před-
vvjtatu lak Jana IIuo prod kossvilea
Kostnickým a ukazuje na postavu Husovu, pravi
řečník: Hlo, obraz Slovanství, mučenníka ideje
slovanské. To není jen Čech, nýbrž Slovan.
Klada ruku na srdce, provi: Věc má jest čista.
věc naše jest čista. Právě tak řekl Strossmayer,
když gratuloval Rusům k 900letému jubileu
obrácení na křesťanskou víru: mé svědomí jest
čisto, I my netoužíme po cizím.
Srba
Chorvat
Rán
Srb
Madar
Stratimirovič
Scbů
Brožikův
Jan IIuo
Husův
Hla
Čo
Strossmayer
Rus
Bosna
Přeradovič Srbč
6
article
Doporučuji vám jedno: mír a láska budiž
mezi námi. Uvedu jako příklad z historie Juliana
Apostatu, který sezval ke koncilu biskupy, aby
se se vzájemnými hádkami o božství Kristově
znepřátelili a nepřátolstvím navzájem se hubili.
Jest mnoho takových apostatů, kteří na nás hledí
a čekají, znesváříme-li se a vrátíme-li se zne-
přáteleni domů s nepořízenou. Buďmo svorni!
Nedokážeme-li ničeho jiného, než že v přátelství
a svornosti se rozejdeme, dokázali jsme, že
jsme zralí pro slovanské sjezdy, pak nepřátelé
umlknou a uvidí, že Slovanstvo již dozrálo
k obraně. Zdravim vás jménem chorvatského
národa, děkuji za pohostinství bratřím Čechům
a děkuji všem, kteří bratrské pozdravy slovan-
ské pronesli. Nek vas bog poživil (Hlučná po-
chvala.)
Apostata
Kristův
Čecho
7
article
Slovinský delegát starosta Hribar:
První povinností naší jest, abychom podě-
kovali za krásné přijetí. Nepřicházíme poprvé do
Prahy k českému národu, jehož všichni pova-
žujeme za svého učitele. Nemluvím poprvé s to-
hoto místa, nikdy však nemluvil jsem si tak
upřímnou radostí jako dnes, když zřím, že při-
pravuji se velci dnové slovanštl.
Hribar pokračuje česky : Scházíme li se
pak k takovým velevýznamným poradám, jakými
jsou ty, jež zejtra mají býti zahájeny, bylo
zeela přirozeno dle mého přesvědčení, že mu-
síme sejíti se v Praze. Proč klestili jsme cestu
do Prahy přes Petrohrad a Varšavu? Jakmile
tato cesta byla proklestěna, bylo pro nás kaž-
dého úplně jasno, že další porady musí se díti
ve zlaté matičce Praze. Když mezi ostatními
Slovany nebylo ještě pravého porozumění pro
Slovanstvo, tehdá již velmožové vaši, veleí du-
chové národa českého viděli, jak velká sila spo-
čívá v idei slovanské, oni již tehdá hlásali, že
idea slovanská je ta idea, která musí obroditi
Evropu. (Výborně! Potlesk.) A my, velectění
pánové, přikročujeme k tomu, bychom ze slo-
vanské idey něco positivního, něco praktického
provedli. Mějž tedy vaše zlatá máti Praha první
a hlavní podil, který ji při takovém konání
skufečně náleží.
Hribar
Praha
Petrohrad
Varšava
Evropa
8
article
Polsky: A proto my všichni, kdož jsme
přibyli k nynějším poradám, mějmež vždy
všude před očima praktické uskulečnění slovan-
ské vzájemnosti. Jistá krevní i jazyková podob-
nost existuje mezi slovanskými národy. »Fiamo
tutti una famiglia«, toto zvolání vzbuzovalo
nadšení v řadách italského národa. Budeme-li
i my lakto pracovati a stane-li se zvolání
»Flamo tutti una famiglia« také heslem naším.
pak přibližíme se i my k velikému eili Slovan-
stva. Pracujme tudíž všichni pro dobro slávské
rodiny a to vždy a všude, také na půdě parla
mentní. (Hlučný souhlas.)
Pokračuje rusky uvádí řečník, že se my-
šlenkou slovanskou zabývá již. 30 let, že nikdy
neztratil víry v obrovskou sílu slovanské my
šlenky a vždy byl přesvědčen, že konečně tato
myšlenka silou elementární se prodere. Přeje
si jen, aby po ukončení porad mohl zvolati
»Bože můj, děkuji ti, že mi bylo dáno viděti
budouenost Slovanstva a viděti spásu Slovan-
stva«, a pak mohl bych klidně zemříti.
Předseda poslanec dr. Kramář:
Velectěné shromáždění! Nastává mně nyní
povinnost, vzpomenouti jednoho z našich dele-
gátů, který byl již naznačen, aby přijel do Prahy.
který však nemohl — bohužel — poněvadž nás
na věky opustil. Jedná se o Vasilija Michajlo-
viče Petrova Solovova z Petrohradu. Viděli jsme
jeho velikou a upřímnou lásku k celému Slo-
vanstvu. Viděli jsme, jak on s velkou svou,
opravdu ruskou, čistosrdečnou láskou stál z
tím, aby byl konec rozporu mezi národy slovan-
skými. Myslím, že smím to říci zde, že právě
Bož
doktor
Kramář
Petrův Solovův
Polsko
Praha
Petrohrad
Flamo tutti uno famiglia
Slovan
uno famiglia
9
article
Slovanstvo a slovanská vzájemnost na základě
stejných práv všech národů neměla upřímněj-
šího přítele, než byl Petrov Solovov. My velice
želíme, že ztratili jsme ho z řad aktivních po-
litiků ruských, poněvadž on byl tím, který
každým myšlenkám dovedl zjednati průchoda
který by byl veliké myšlence slovanské ještě
velikých služeb prokázal. My srdečně litujeme,
že Petrov Solovov nemohl býti mezi námi a já
vám srdečně děkuji, že jste povstáním vzdali
čest jeho paměti o tomto prvním velikém dnu
Slovanstva. Myslím, že bylo naší povinností jeho
vzpomenouti, neboť kdyby tento den mohl za-
žíti, dojista řekl by, že jest šťasten, že jeho
vzpomínka mohla býti pronesena v ten den, na
který on se tolik těsil a ke kterému tolik byl
pracoval. Věčná čest budiž jeho paměti! (Hlučný
souhlas.)
Došla nás spousta telegramů, které však
nebudu čísti a které sdělíme novinám, a to ze
všech krajin, ano až z Kokandu, Sofije, Běle-
hradu a ze všech stran slovanských, vesměs
naplněny jedním nadšením. Přisly také projevy
se strany české, od ministra Práška atd. Do-
volte, abych slavnostní naše zasedání ukončil.
Doufám, že mohu říci, že mysl nás všech jest
povznesena, povznesena snád ani ne řečmi, jež
jsme byli slyšeli, ale povznesena duchem oprav-
dové lásky, duchem opravdového bratrství všeho
Slovanstva. (Výborně! Potlesk.)
Nepřejí sobě více, než abychom v tom
duchu, ve kterém jsme dnes mluvili a ve kte-
rém jsme se dnes dotkli nejpalčivějších otázek
slovanských, také pokračovali a pak práce nase
nebyla marna, pak i tomu našemu těžce zkou-
šenému Slovanstvu zasvitne konečně lepší, jas-
nější a krásnější budoucnost. A tomu volám
Petrov Solovov
Prášek
Kokand
Sofijá
Bělahrad
10
article
»Na zdar!« (Bourlivá, dlouhotrvající pochvala
potlesk.)
Po prohlídce radnice staroměstské a jejich
historických památek odebrali se delegáti slo-
vanští se svými damami a v průvodu českých
členů delegace i komitétu sjezdových porad ke
společnému diner do hotelu »u černého koně«.
Odpoledne věnovala většina z nich návštěvě
výstavy, někteří svým soukromým, záležilostem,
poradám a návštěvám. Večer po 8. hodině sjel
se všichni ke
opoločenskému rautu na
ostrově Žofínském-
Raut žofínský uspořádán, aby dal širokým
vrstvám pražské společnosti příležitost uvítati
a pozdraviti delegáty slovanských konferencl,
seznámiti se s nimi a projeviti jim osobně ra-
dostné ocenění památné události, k níž všeck
Slovanstvo v těchto dnech upíná tolik hřejivých
nadějí. Průběh pyšného a skvělého společen-
ského rautu byl tak šumný a povznášející, ja-
kého Praha dosud nezažila.
Žofínský
Praha
11
article
Celá Praha, pokud ještě dlí v městě, daln
si sem dostaveníčko — Praha politická, umě-
lecká, literární i vědecká, tak že není sni možno
všechny vyjmenovati. Zejména mnoho dam spo-
lečnosti pražské bylo přítomno. Velká dvorana
žofinská byla bohatě a skvostně slavnostně vy-
zdobena. Převládala dekorace barev slovanských
a uprostřed sálu zřízeno květinové loubí se za-
hradním přízemím, tak že celý sál vypadal jako
jediná zahrada. V prostranných sálech zřízen
buffet s uměleckým a vybraným vkusem, jaký
bývá při slavnostních příležitostech na Žofině
již příslovečný. Koncertní program při rautu ob-
staral orchestr České Filharmonie a účinkovalo
také několik umělců divadelních, tak pl. O. Be-
níšková, sl. Vronská, p. Mírko Štork a j. Velice
pěkným dekoračním dojmem působila známá
Grottkerova alegorie »Slavie«, umístěná v čele
dvorany žofínské, Pražská společnost sezna-
movala se velice rychle a srdečně s cizími
hosty, tak že brzy rozproudila se velmi živá
zábava. Nejzajímavější a nejradostnější bylo po-
zorovati, jak zejmena polšti dolegáti s ruskými
tvořili soukromé kroužky, v nichž se mnoho
debatovalo o příštích pracích nastávajících kon-
ferencí a vyměňovány velice upřímně a otevřeně
vzájemné náhledy.
Vronská
Štork
Praha
Český filharmonie
Slavia
12
article
Všichni delegáti slovanští jsou výborně ná-
lady a jejich dosavadní dojmy v Praze je na-
plňují nesmírným uspokojením, Těší se srdečně
na zejtřejší zahájení konferenci a slibují si o
nich velice mnoho. Ti z nich, kteří dosud ne-
znali Prahy, jsou jí nadšeni a uznávají jedno-
myslně, že pro potřebné přípravy k příštímu
slovanskému sjezdu Praha jest místem přímo
ideálně vhodným.
Zvláště silný zájem je mezi slovanskými
žurnalisty, kteři prohlašují již nyní, že bude
nutno, aby všechna žurnalistika slovanská mno-
hem ještě intensivněji než se dělo dosud, vý
znamu pražských konferencí věnovala pozornost
a hleděla ji udržeti a prohloubiti.
Celá společnost setrvala velmi dlouho po
hromadě a teprve pozdě k ránu se rozešla.
Delegáti sjezdu slovanského
0 n
v Praze-
Delegáti chorvatští:
Pp.: dr. Trešič-Pavičič z Dalmacie,
Ljuba Babi6-Gjalski, dr. Božo. Vinko-
vič, dr. Ivan Lorkovič, Dušan Popovi
(za Srhy chorvatské) za srbskou samostalnou
stranu, Štěpán Radič.
Delegáti srbští.
Pp.: stát. rada Geršič Giga, dr. Mil.
Pavlovič, Milorad Dražkovič, dr. Kosta
Kumanudi, univ. profesor, dr. Dušan B al
iak (z Dalmacie).
Trešič
Pavičič
Ljuba babi
Gjalský
doktor
Božo
Lorkovič
Pop
Radič
Pavlovič
Dražkovič
Kosta Kumanudi
Praha
Dalmacie
Geršič giga
13
article
Delegáti slovinštíi
Pp.: Ivan Hribar, říš. posl. a starosta
Lublaně, Andrej Gabršček, dr. Bogumi
Vošnjak, dr. Otakar Rybář.
Delegáti bulharští:
Pp.: S. S. Bobčev, dr. Kalinko
Luckanov.
Delegáti ruští z Haliče:
Pp.: posl. dr. Hlibovický, Vladimi
Dudykievič, Vasil Davydiak, posl.
dr. Ivan Hryněvický, dr. Roman Ge
rovský, dr. Vergun.
Delegáti polštíi
Pp.: Zikmund Balicki, publicista z Var-
šavy, Michal Chyliňski, žurnalista, předsedu
Ústředního svazu slovanských novinářů z Kra-
kova, Roman Dmowski, poslanec dumya
předseda polského klubu poslaneckého z Var-
šavy, dr. Adam Doboszyúski, býv. řis.
poslanec, advokát z Krakova, dr. Stanislav
Grabski, profesor roln. akademie a docent
Ivovské university ze Lvova, dr. Marian Zdzie-
ch owski, univ. profesor, předseda slovan.
klubu v Krakově, Józef Swierzyúski, Jin-
dřich Konic, poslanec býv. dumy, advokátz
Varšavy, Václav Lypacewicz, advokátz
Varšavy, Josef Montwill, poslanoc dumy.
velkostatkář z Vilna, hrabě Jan Olizar, člen
petrohrad. říš. rady, velkostatkář z Volyně, dr.
Ludvík Rydygier, dvorní rada a profesor
universitní ve Lvově (bydll na Perštýně, č. 2,
u p. Jedličky), hrabě Jindřich Potoeki, po-
slanec býv. dumy, velkostatkář z Varšavy, Jan
Stecki, poslanec býv. dumy, velkostatkářz
Lublína, král. polské, Ludvik Strasze wi cz,
žurnalista z Varšavy, dr. Michal Grek, advokát
ze Lvova, Kazimierz Puffke, redaktor »Dzien-
nika Poznaúskiego«, Maryan Seyda, redaktor
»Kuryera Poznanskiego«.
Hribar
Gabršček
doktor
Vošnjak
Rybář
S S Bobčev
Luckanov
Hlibovický
Davydiak
Hryněvický
Roman germanium
Vergun
Balický
Chyliňski
Dmowski
Doboszyúski
Grabski
Mariana Zdzie
Swierzyúski
Lypacewicz
Montwill
Olizar
Rydygier
Jedlička
Potoeki
Stecký
Ludvik Strasz
Grek
Puffke
Kuryer Poznanskiego
Lublaň
Halič
Vara
Krakov
Lvov
Jin
Varšava
Vilno
Volyň
Perštýn
Lublín
Vladi Dudykievič
ústřední svaz
Maryany Seyda
14
article
Delegáti ruští:
Pp.: Michajil Vasiljavič Krasov s k ij
člen stát. rady, předseda klubu »Obščestvennych
Dějatelej, hrabě Vladimir Alexějevič Bobrin-
s kij, člen gosud, dumy, Nikolaj Nikolajevič
Lvov, člen gosud. dumy, Alexander Stepanovič
Gižickij, člen gosud. dumy, Vasilij Alexě-
jevič Maklakov, člen gosud, dumy, Ivan
Porfirjevič Filevič, profesor varšavské uni-
versity, Jevstafj Michajlevič Dementj ev,
sekretář klubu »Obščestv. Dějatelej«, Vsevolod
Pavlovič Svalkowskij, spisovatel, Grigorij
Vissarionovič Komarov, spisovatel, Nikolaj
Dmitrijevič Bajdak, inženýr, člen ředitelstva
moskevsko-vindavsko rybinské železnice, Vladimí
Michajlovič Volodimirov, generál-lieutenant,
profesor vojenské akademie, člen gorod. dumy,
Vasilij Nikolajevič Korabljev, sekretář Slov.
dobročin. spolku v Petrohradě (Angl. dvůr), J.
O zerov, univ. profesor z Petrohradu, V.
Francev, univ. profesor z Varšavy, Ivan
Dimitrijevič Sytin, nakladatel z Moskvy, Bech-
těrev, akademik, profesor z Petrohradu, jako
zástupce vědy, Ivan Semenovič Kljužev, člen
gosud. dumy v Petrohradě, Dimitrij Nikolajevič
Vergun, spolupracovník »Nov. Vremene«,
Ivan Alexandrovič Sobolev, Feodor Jakovije-
vič Gej, Aléxandr Alexandrovie S t a ch o v ič,
Doppelmayer.
Alexějevič Bobrin
Nikolajevič Lvov
Alexander Stepanovič Gižickij
Vasilij Alex
Maklakov
Porfirjevič Filevič
Pavlovič Svalkowskij
Komarov
Bajdak
Nikolajevič Korabljev
V Francev
Dimitrijevič
Semenovič
Nikolajevič Vergun
Ivan
Alexandrovič
Sobolev
Jakovij
Obščestv
Petrohrad
Anglie
Varšava
Moskva
Bech
Jevstafj Michajlevič
Vladimí Michajlovič Volodimirov
Michajit Vasiljavič Krasov
Obščestvennych Dějatelej
Sytin
Kljužev
15
article
Delegáti češti:
Pp.: Dr. Karel Kramát, říšský a zem
poslanec, dr. Karel Groš, starošta kr. hl. města
Prahy, dr. Jaromír Čelakovský, dvor. rada,
předseda Národní rady, řišský a zem. poslanec,
dr. Hynek BulIn, říš. poslanec, dr. Vratislav
Černý, obecní starší král. hl. města Prahy,
Josef Dürich, říš. poslanec, dr. Jar. Hlava,
univ. profesor, Antonín Kalina, říš. poslanee,
Václav J. Klofáč, říš. poslanec, Josef K u ff-
ner, spisovatel a redaklor »Nár. L.«, zástupce
žurnalistiky, dr. Karel Mattuš, člen panské
sněmovny, dr. Jiři Polivka, univ, profesor,
dr. Jarosl. Preiss, ředitel Živnostenské banky,
Karel bar. Rolsberg, říš. poslanec, náhradník.
dr. Josef Scheiner, starosta České obce so-
kolské, Jan Šrámek, říšský poslanec, Tomáš
Šillinger, říš. poslanec, Ant. Zázvor ka,
říšský poslanec, František Staněk, dr. T. G.
Masaryk, c. k. univ. profesor.
doktor
Kramát
Groš
Čelakovský
Hynek bulina
Černá
Dürich
Kalina
J Klofáč
Mattuš
Jiř
polívka
Jarosl
Preiss
bar
Scheiner
Šrámek
Šillinger
Antonín
Staněk
T G Masaryk
Praha
národní rada
panská sněmovna
živnostenský banka
sokolský
16
article
Telegramy,
Telegramy,
došlé k zahájení slovauského příprav-
ného sjezdu.
Královec? Mnoho zdaru, srdcem jsme s Vámi
Poláci z Královce.
Bělehrad: Zasílám nejsrdečnější blahopřání, pro
vázené vřelými pozdravy a přáním veliké idei slo-
vanské, lvanič, chéf koresp. bureau.
Bělehrad: Družstvo srbské brače blahopřeje
k úspěšné práci. Předseda Golub Janič, sekretář Josef
Studiě.
Bělehrad: Spolek pro sokolskou hygienu a ná-
rodní osvětu zasílá drahým bratrským představitelům
a uznaným pionýrům národní osvěty nejlepší blaho-
přání a přeje trvalý úspěch jejich osvětové práci
Předseda dr. Markovič.
Bělehrad: Jménem správy pozdravují kongres a
přeji úspěšnou a plodnou práci ku prospěchu celého
slovanského národa a vzkazuji pozdrav všem účast-
níkům. Předseda slovanské banky Torbica.
Polák
Golub Janič
Josef Studi
doktor
Markovič
Královec
Bělehrad
spolek pro sokolský hygiena
Torbica
17
article
Bůlehrad: Rusko-srbský klub pozdravuje nej
srdečněji počátek práce; ať žijí Slované! Předsedn
Borisavljevič
Rava Ruská: Přeji srdočně kongresu, aby vydal
plodné, trvalé úspěchy, uskutečnil naše touhy před
60 lety, kdy můj děd a olec k témuž cíli v Praze pra-
covali. Pavel Sapieha, a
Zakopané: Výbor tovaryšstva polských novináře
vítá nejsrdečněji členy slovanské konference, sesku-
pené pod heslem rovnosti, volnosti a bratrství a pra-
cím jejim zasílá horoucí polské pozdravy. Dr. Ostas-
zewski-Baranski, sekretář Adam Krechoviecki.
Lvov: Dej bůh štěsti veliké myšlence slovan-
ského sllížení. Balzer.
Kokand: Zapomenuli na dalekém pomezí veliké
Rusi, sebrali jsme se, abychom slavili den zasvě-
cení nového svého chrámu; my turkestanští Slované
posíláme svůj bratrský pozdrav všeslovanskému sje-
zdu, hluboce jsouce přesvědčeni, že svorní Slované
ve svém těsném svazku okáží svělu divy kullury
Předseda shromáždění: Gorecki.
Moskva: Moskevské vydavatelstvo „Slavle““ po-
zdravuje sjezd, věříc v největší úspěch jeho tiché
práce ve prospěch všeslovanské rodiny. Slavie: Ko-
níček, Aristo.
po
Slovan
Borisavljevič
Pavel Sapieh
doktor
Ostas
Baranski
Krechoviecký
bůh
Balzer
Gorecki
Rusko
Praha
Zakopané
Lvov
Moskva
Slavle
Slavia
ko
18
article
Petrohrad: Ať žije a se rozvíjí slovanská soli-
dárnost, na zdar českému národu! Předseda Kol
polských advokátů Niedzwiedski.
Sofije: S nepopsaným nadšením Slovanstvo vítá
znamenitý dnešní den a věří, že shromá ždění dá
zdravý podklad svým usnesením a že si zasloužo
uznání dnešní v budoucích pokoleních. Slovanský do-
bročinný spolek v Bulharsku zasílá proto svůj bra-
trský pozdrav a přeje od srdce všeho zdaru. Místo-
předsedhaa. Kostov.
Sofije. Kengres profesorů gymnasiálních v Bul-
harsku zasílá svůj srdečný pozdrav prvnímu slo-
vanskému sjozdu v Pra-a s přámím, aby jeho idee
a práce přispěly ke kulfurnímu sblížení členů veliké
slovanské rodiny. Předseda kongresu Kableškov.
Sofije: Bulharský literární spolek vzkazuje sje-
zlu nejupřímnější pozdrav s pevnou vírou ve slo
vanskou budoucnost. Jednatel Ivan Pejov
Sofije: Dnešní den zůstane památným v hislori
slovanské vztjemnosti, srdce milionů bratří líijí ra-
dostně a všichní s netrpělivostí čekají zprávu, že sho-
da panuje v celé Slavii. Se strany Slovanské besedy
nejupřímněji vítáme sjezd a přejeme mu plného zda-
ru. Předseda: Kostov.
Sotije: Spolek bulharských publicistů srdečně
pozdravuje kongres a přeje mu úspěšnou práci. Místo-
předseda: Hranov.
Niedzwiedský
Kostov
Kableškov
Pejov
Petrohrad
Bulharsko
kongres
Slavia
19
article
Náchod: Drazí Bratří slovanští! Ze cvičiště svého
na pomezí českokladském posílá Vám sokolská župa
podkrkonošská i tisícové shromážděného tu lidu če-
skoslovanského bratrský pozdrav; jednání Vaše necht
požehnáno jest zdarem pro věc slovanskou. Na zdar
Vídeň: Vítám s Vámi zástupce slovanského světa
v matičcé Praze a ze srdce přejí sjezdu plného zda-
ru; v duchu dlím mezi Vámi. Prášek, ministr
krajan.
Praha: Schůze českýchi novinářů, konaná dnes
na výstavě, radostně vítá konferenci pro svolání slo-
vanského sjezdu a přeje všem pracím ku posílení slo-
vanské myšlenky nejůplnější zdar. Miškovský, před-
seda, Sokol, místopředseda Jednoty českých no
vinářů
Vídeň: Vřelé pozdravy půlmilionové znásilňo-
vané menšiny české od Dunaje. Ohromný význam
pro věc slovanskou staniž se východištěm mnoho-
slibné akce do budoucna; na zdar! Národní rada
česká. Dr. Drozda.
Smidary: Patnáctitisícový lábor lidu venkovské
ho ve Smidarech s nadšením zdraví a upřímn -
i srdečně vílá slovutné účastníky památného sjezdu
zástupců všeho Slovanstva a přeje jednání slavného
sjezdu nejlepšího zdaru. Kobrě, starosta města Smi-
dar, poslanci Zázvorka, Rychtera, Dvořák, Strůna
Prášek
Miškovský
doktor
Drozda
Zázvorka
Rychter
Dvořák
Náchod
Vídeň
Praha
Dunaj
Smidary
Sokol
20
article
Janák.
Janák.
Pořad jednání přípravného
sjezdu slovanského
byl v poslední poradě vítacího výboru upraven
takto:
1. Všeslovanská výstava v Mo-
skvě; referentem z českých pp. dele-
gátů bude p. řed. dr. Jar. Preiss.
2. Povznesení turistiky, zejmé-
na studentské, v zemích slo-
vanských, o čemž referát převzal
z pp. delegátů našich dr. Vrat. Černý
posl. V. J. Klofáč.
Pořádání rolnických exkurs
do zemí slovanských. O záleži-
tosti této bude referovati posl. dr. Víškov-
ský, sekretář Zemědělské rady.
4. Rozšíření organisace sokol-
ské na veškeré země slovan-
ské; referát převzal starosta České obce
sokolské p. dr. Jos. Scheiner.
5. Založení všeslovanské banky
Referenty budou pp. řed. dr. Jar. Preiss
a starosta lublaňský posl. Ivan Hribar.
Organisace »Svazů osvěto-
vých« a spojené s tím lidové výchovy.
o čemž referovati bude p. dvor. rada dr.
Jar. Čelakovský, předseda Národní rady.
S referátem ulm bude současně přednese
referát o založení společného
knižního trhu, jejž převzali delegát
slovinský p. And. Gabršček a prof. r
Táborský.
Zřízení permanentního sboru
delegátů národů slovanských
a organisování žurnalisti ky
slovanské, o čemž reřerovatí bude
posl. dr. Kramář společně se zástupei
žurnalistiky slovanské, kteří budou mezi
delegáty sjezdovými.
8. Pojednáni o budoucím sjez du
slovanském.
Janák
Jar
Preiss
V J Klofáč
doktor
Víškov
Jos
Scheiner
Hribar
Čelakovský
Táborský
Kramář
národní rada
21
article
Vynikající členové stavu lékařského, slavný ne-
úrolog prof. dr. Bechtěrev z Petrohradu (bydl
v hotelu »u černého koně«) a slavný chirurg polský
prof. dr. Rydygier (bydlí u prof. dra. Jedličky na
Perštýně čís. 2) dlí v Praze jako delegáti pro sjezd
slovanský. Žádům všechny pány kolegy praktické
i universitní, aby odevzdali své navštívenky v bytech
dotyčných slavných kolegů a tím jim prokázali za-
slouženou poctu, jelikož není možno vzhledem ku pro-
gramu sjezdovému uspořádati jim zvláštní večírek
Prof. dr. HIl a va.
Mezi účastníky sjezdu naléza se také pan dr
Vergun, zástupce »Nového Vremene« v Petrohradě
a delegát haličských Rusů.
Komorní fotograf Ruda Brunner Dvořák
učinil zdařilé Iotografické znímky účastníků sjezdu
sice při slavnostním vítání na staroměstské radnic
a v hotelu »u černého koně«.
profesor
doktor
Bechtěrev
Rydygier
Jedlička
HIl
Vergun
Rus
Ruda Brunner
Petrohrad
Perštýn
Praha
Nový Vremen
22
article
Politické zprávy domácl.
Politické zprávy domácl.
V Praze, 13. července. (Hlasy časo-
pisů o pražské konferenci.) Časopisy
všech slovanských národů zabývají se nastávající
všeslovanskou konferencí v Praze. Jich hlasy se
různí ovšem dle stanoviska toho kterého listu,
ale společnou jejich známkou jest střízli-
vost, se kterou pohlížejí na konferenci a vý-
sledky porad. Jest to dobrá známka, že ve Sl -
vanstvě všude mizí bezplodná sentimentálnost,
která se spokojovala pronášením blahých přání,
ale neměla ani tolik energie, aby se pokusila
o realisaci některého toho přání. Časopisy, píšíeí
o pražské konferenci, neočekávají od ní nijakých
divů a zázraků a rády se spokojí, bude-li jejím
výsledkem nějaké posítivné usnesení, které se
také ve skutečnosti provede. Z četných takových
hlasů vybíráme aspoň některé.
Praha
23
article
Petrohradské »Slovo«: Dnes sjíždějí se
do Prahy slovanští delegáti. Bude to prvá vý-
měna myšlenek, prvé vzájemné seznámení shro-
mážděných v starobylé Praze Slovanů z vý
chodu, jihu i západu. Vzhledem k některé aby
chom tak řekli náhlosti tohoto sjezdu, vzhledem
k malé připravenosti většiny delegátů k výměně
názorů, neočekáváme od tohoto sjezdu
bezprostředních, reálných výsled-
kův... Ale přes to přikládáme velký význam
nastávajícímu setkání Slovanů v Praze. Jest
něco, stojícího mimo nás a výše nás, co hýbe
národy k určitému cíli, jsou dějiny, mající svě
zákony a vznikající v naši dobu vzájemné sbli-
žování oněch plemen, jež tvoři velikou slovan-
skou rodinu, jest to fakt, znamenající nový obrat
ve všeobecných dějinách. Sbližování toto jeví se
zvláště jasně u vyspělejších politicky národůi
oni správněji chápou, čemu učí historie, a lépe
rozumějí významu těch momentů, z nichž vy
znívá neuprosné »ajednoťte se a buďte na stráži,
jinak vašemu plemeni hrozí záhuba . . «
Varšavské »Slowo«: Pražský sjezd mus
miti tendenci na venek pokojnou, uvnitř smí
Praha
Slovan
24
article
livou. Dorozumění Slovanů hemá nikomu hroziti,
ani celosti Ralouska, ha ani-Německa... Shro-
máždění zástupci Slovanů-mohou-e snažiti pouze
o lepší obranu své državy, uvnitř pak jsou po-
vinni starati se o vzájerné sblížení, o poroz-
umění, slibující stejný zisk yšem. To nejsou ne-
dosažitelné cíle. Boj mezi národy nemůže jrvati
věčně, neboť v té formě, ve které se nyní pro-
vádí, působí škodu všem. Pražský sjezd má
tedy vésti k dorozumění mezi národy. Neoče-
kávajíce, že by jeho výsledky byly patrny oka-
mžitě, doufáme, že vytvoři smířlivou atmosféru
a pokojnou propagandu, které přejeme nejlep-
šího úspěchu.
»Glos Warszawski«: Události v Ru-
sku nemají vlivu na naše názory na otázku
slovanskou. Otázka slovanská, pokud je míněna
upřímně a poctivě, jest i naše otázka a my o
ní neupustíme. Naším úkolem v Praze bude
podati důkaz, že jsou-li překážky, vadící slo-
vanskému sbližení, nepocházejí s naší strany.
Glos Warszawski
Německo
Praha
Slovan
událost v ruthenium
25
article
Krakovský »Czas«: Poláci, účastníce se
konference, jsou si vědomi odpovědnosti, kterou
by vzali na sebe, kdyby převzali jakýkoli zá-
vazek, který by vázal jejich budouenost a ne-
ohlížel se na běh událostí. Jich další součinnost
závisí od toho, jak se zachovají jiní národové
a jejich vlády. Konference může býti
pouze oním činitelem, který vytvoří mínění,
jež může býti pouze jednou z podmínek ko-
nečné úpravy vzájemných poměrů.
»Kurjer Lwowski« reprodukuje
z »Pol. kultury« stať o obrozeném slovanství.
V té stati se připoušti, že i ideové sblížení
Slovanů mohlo by poněkud zastrašiti troufalost
společného nepřítele, že sebe volnější svazek
slovanských národů zkrotil by poněkud bez-
ohlednou pruskou politiku proti Polákům a
také v Rusku by zlepšil poměry polského oby-
vatelstva. Formálná slovanská unie — dodává
— jest v naší době utopie. Jest však možno
dorozumění a sblížení národů. Ale i takový
volný svazek působil by jako brzda na pruský
banditism a zmírnil by odpor ruský proti při-
znání oprávněných požadavků polských. Polská
kultura se tím neobohatí, ale získala by lepších
podmínek svého rozvoje.
Krakovská »Nová Reforma«: Každý
počátek je těžký a proto nikdo se neklame, že
pražský sjezd přinese hned pozoruhodné vý-
sledky. Má-li však slovanská pospolitost reálný
podklad, může z malých počátků vzejíti časem
cosi mocného.
Polák
Pol
Czas
Rusko
Slovan
Kurjero Lwowski
26
article
Lvovský »Dzien. Polski«: Můze-li
býti na tu dobu řeč o slovanské vzájemnosti,
může to býti pouze na základě společné obrany
proti Němcům. Pochybnosti naše budou tak
dlouho v platnosti, dokud se Rusko nevymaní
z područí berlínského trůnu.
»Galičanin«: Nejsme optimisté, aby-
chom nastávajícímu pražskému sjezdu předpo-
vídali hned významné účinky. My se neklameme
a budeme spokojeni, když i ruská duše bude
oklamána. Ale přes to pozdravujeme slovanský
sjezd. Oblast kultury, literatury, umění, hospo-
dářství jest obšírná a sblížení aspoň na těchto
polich jest ideál, k němuž mají směřovati všechny
děti matky Slavie.
Terstská »Edinoste: Za posledních 60
let Slované učinili značný pokrok. Slovanská
myšlenka sestoupila s mlhavých výšin na půdu
reálnosti. Pouhý cit ustoupil střízlivému rozumu,
který je si vědom cíle. Dnešní všeslovanské
hnutí netíhne k fantastickému panslavismu,
nýbrž organisuje Slovanstvo na půdě - kulturné
a hospodářské. Politická síla vznikne odtud
sama sebou. Panslavism nynější stal se tak
říkaje realistickým. Dnešní slovanský sjezd
v Praze má tedy veliký význam pro rozvoj slo-
vanské myšlenky a slovanské práce. Bylo by
naivné čekati od něho ihned značných úspěchů.
Historický vývoj děje se zvolna a stejnoměrně.
Avšak símě je zaseto a v nejbližší budoucnosti
uvidíme obrysy konkretních činů slovanských
snah.
Němec
Slovan
Rusko
Galičanin
Praha
Slavia
27
title
Politické zprávy zahraničně.
28
article
V Praze, 13. července.
Praha
29
article
Polské školy v Rusku.
Varšavská »Gaz. Nowa« se dovídá z pra-
mene věrohodného, že soukromé polské školy
ve Varšavě a na venkově (zvláště v gubernii
kělecké) budou v nejbližší době zase otevřeny.
Jeden z listů petrohradských udává jako datum
opětného otevření těchto škol 1. (14.) červenee.
Nevíme, souvisí-li s touto zprávou sdělení,
jež obdržel »Dzien. Pol,« z Varšavy a které
by málo nasvědčovalo zlepšení poměru rusko-
polského. Až dosavad soukromé školy v Polsku
byly nuceny udlleti vyučování ruskému jazyku
a ruským dějinám v jazyku ruském, nikoli
polském. Dne 6. června t. r. bylo prý v mini-
sterstvě osvěty podepsáno nařízení, dle něhož se
má ve všech školách v království polském, at
státních nebo soukromých, vyučovati rusky
kromě ruského jazyka také zeměpisu a vše-
obecným dějinám. Soukromé školy, které by
tomuto nařízení nevyhověly, mají býti uzavřeny.
Je-li »Dz. Pol.« správně informován, bylo by to
zhoršení dosavadních poměrů a nikoli zlepšení.
Pol
Rusko
Varšava
Polsko
30
article
Výsledek bulharských voleb.
Při nedávných volbách v knížectví bulhar-
ském bylo zvoleno vládních (demokratických)
kandidátů 173, oposičných 30 (mezi nimi asi
20 agrárných). Jest však zajímavo, že oposiční
kandidáti, ačkoli oposice má ve sněmovně jen
asi sedminu hlasů, dostali při volbách více
hlasů, než kandidáti vládní. Dle volební stati-
stiky, vydané vládou, zvolení vládní kandidáti
obdrželi 245.218 hlasů, propadlí vládní kandi-
dáti 29.655 hlasů, celkem tedy 274.873 hlasy.
kdežto zvolení kandidáti oposiční soustředili na
sobě 77.636 hlasů, propadlí oposiční kandidáti
242.362 hlasy, celkem tedy hlasovalo pro opo-
sici 315 988 voličů, o 45.125 více než pro
kandidáty vládní. Na jednoho poslance vládního
připadá tedy 1589 voličů, na jednoho oposičního
však 10 667. A přes to i oposiční listy tvrdí,
že volby se konaly celkem správně, že zjevné
porušení zákona se stalo jen v několika málo
případech. Bulharské volby jsou křiklavý při-
klad, jak se bez jakéhokoli násilí většina voličů
dá proměniti v menšinu a jak jest třeba zavá-
děti všude volby poměrně, jež umožňují za-
stoupení všech politických stran dle početné sl ly
jich voličů.