ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 8108e650-75a5-11dc-b312-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 165, place 68, org 28, work 9
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
14. července 1908. Císlo 192
4 article
vanstva v oboru kulturním a oekonomickéma vůdčí zásadou naší jest „suum cuique“. Živio (Pochvala.) Bulharský delegát Bobčev: Příšli jsme sem z malého Bulharska, ale silného svými snahami o kulturní pokrok. Ne- seme srdečný pozdrav těm velkým ideám, kter nás zde shromáždily. Bulharský národ jest nadšen, že delegáti celého Slovanstva se zde v Praze shromáždili. Bulharský národ dlůhuje velmi mnoho této myšlence, i svou politiekou existenci. Tato idea dnes proniká v celém Bul- harsku, pronikla celou bulharskou mládežía bulharský národ vítá tuto zoru, toto slunce, které se objevuje na novém slovanskěm nebosklonu. Nemohu skončiti jinak, než abych pozdravil naši Zlatou Prahu: Na zdar Zlaté Praze, na zdar bratřím Čechům, ať žije slovanská vzájemnost! (Hlučný souhlas.) Chorvatský delegát Tresič-Pavičič: e Drazí bratří Slované! Snad celá Evropa a celý svět upírají své oči na tote shromáždění, že se snad Slovaně budou zde příti a s nepořízenou se odtud vrátí. Musíme tudiž pracovati, abychom zůstali svorni abychom ukázali světu, že se mýlí, abychom ukázali se pohromadě a jednotní. Přináším vám bratří Slované, pozdrav od Chorvatů a kdyby ne- byl přede mnou mluvil řečník srbský, řekl bych i od Srbů, neboť mluví-li Srb, mluví Chor vat a mluví-li Chorvat, mluví Srb. (Výborně, hluč- ný potlesk.) My Chorvaté jsme lid mírumilovný mezi lidmi dobré vůle. Když přišli jsme do své pravlasti, přišli jsme nikoliv dobývat, nýbrž chrániti civilisaci protí barbarstvi. Duch slovan- ský jest duch lásky, který nesáhá na cizí. Já jsem řekl v „Pisni Slovanstva“, že se Slovan nechopí meče, leč na obranu. Jen když nepřitel dolehne na nás a chce nám odejmouti hroudu. na které jsme žili, tu Slovan jest hotov místo, na kterém žije, ueopustiti a pro ně třeba umříti.
Čecho Slovan Chorvat Srba Srb Bulharsko Praha Evropa Slovan TresičPavičič
5 article
Drazí bratří! Srbové a Chorvaté nežili spolu jako bratří, nýbež jako odpůrci. Rány, ktere jsme dostávali dříve od svých nepřátel, ochla- dily nám hlavy. Koukol jest však stále mezi námi ve formě ryzího zlata, leč Srbové a Chor- vaté nedají se již omámiti tímto zlatem. Řeknu vám anekdotu: Srb a Chorvat seděli spolu ve vlaku a došlo mezi nimi ke sporu, je-li Bosna chorvatská či srbská, byl-li Přeradovič Srbč Chorvat, je-li lamější jazyk srbský či chorvat- ský a dostali se proto do prudké hádky a půtky Přišel konduktor Madar a chtěl oba vyhoditi z vlaku. Tu volal Chorvat: „Bratře Srbe, po- moz!“ Srb: „Bratře Chorvate, pomoz!“ a pak spojivše se oba vytlačili konduktora z vozu. A není to pouze anekdota. Tuto anekdotu jsme měli ve skulečnosti, když roku 1848 patriarcha položil zlatý kříž na oltář svobody Chorvatů a generál Stratimirovič bránil svobodu Chorvatů i Scbů. Dříve přeli jsme se o to, čí jest jazyk, zda Chorvatů či Srbů. Dnes se o to již nepřeme, neboť vše to již jest smazáno. Dnes jest jazyk náš i srbským i chorvatským. My jsme přišli k sobě a vystřízlivěli jsme ze vzájemného ne- přátelství. Obrácen k obrazu Brožikovu, před- vvjtatu lak Jana IIuo prod kossvilea Kostnickým a ukazuje na postavu Husovu, pravi řečník: Hlo, obraz Slovanství, mučenníka ideje slovanské. To není jen Čech, nýbrž Slovan. Klada ruku na srdce, provi: Věc má jest čista. věc naše jest čista. Právě tak řekl Strossmayer, když gratuloval Rusům k 900letému jubileu obrácení na křesťanskou víru: mé svědomí jest čisto, I my netoužíme po cizím.
Srba Chorvat Rán Srb Madar Stratimirovič Scbů Brožikův Jan IIuo Husův Hla Čo Strossmayer Rus Bosna Přeradovič Srbč
6 article
Doporučuji vám jedno: mír a láska budiž mezi námi. Uvedu jako příklad z historie Juliana Apostatu, který sezval ke koncilu biskupy, aby se se vzájemnými hádkami o božství Kristově znepřátelili a nepřátolstvím navzájem se hubili. Jest mnoho takových apostatů, kteří na nás hledí a čekají, znesváříme-li se a vrátíme-li se zne- přáteleni domů s nepořízenou. Buďmo svorni! Nedokážeme-li ničeho jiného, než že v přátelství a svornosti se rozejdeme, dokázali jsme, že jsme zralí pro slovanské sjezdy, pak nepřátelé umlknou a uvidí, že Slovanstvo již dozrálo k obraně. Zdravim vás jménem chorvatského národa, děkuji za pohostinství bratřím Čechům a děkuji všem, kteří bratrské pozdravy slovan- ské pronesli. Nek vas bog poživil (Hlučná po- chvala.)
Apostata Kristův Čecho
7 article
Slovinský delegát starosta Hribar: První povinností naší jest, abychom podě- kovali za krásné přijetí. Nepřicházíme poprvé do Prahy k českému národu, jehož všichni pova- žujeme za svého učitele. Nemluvím poprvé s to- hoto místa, nikdy však nemluvil jsem si tak upřímnou radostí jako dnes, když zřím, že při- pravuji se velci dnové slovanštl. Hribar pokračuje česky : Scházíme li se pak k takovým velevýznamným poradám, jakými jsou ty, jež zejtra mají býti zahájeny, bylo zeela přirozeno dle mého přesvědčení, že mu- síme sejíti se v Praze. Proč klestili jsme cestu do Prahy přes Petrohrad a Varšavu? Jakmile tato cesta byla proklestěna, bylo pro nás kaž- dého úplně jasno, že další porady musí se díti ve zlaté matičce Praze. Když mezi ostatními Slovany nebylo ještě pravého porozumění pro Slovanstvo, tehdá již velmožové vaši, veleí du- chové národa českého viděli, jak velká sila spo- čívá v idei slovanské, oni již tehdá hlásali, že idea slovanská je ta idea, která musí obroditi Evropu. (Výborně! Potlesk.) A my, velectění pánové, přikročujeme k tomu, bychom ze slo- vanské idey něco positivního, něco praktického provedli. Mějž tedy vaše zlatá máti Praha první a hlavní podil, který ji při takovém konání skufečně náleží.
Hribar Praha Petrohrad Varšava Evropa
8 article
Polsky: A proto my všichni, kdož jsme přibyli k nynějším poradám, mějmež vždy všude před očima praktické uskulečnění slovan- ské vzájemnosti. Jistá krevní i jazyková podob- nost existuje mezi slovanskými národy. »Fiamo tutti una famiglia«, toto zvolání vzbuzovalo nadšení v řadách italského národa. Budeme-li i my lakto pracovati a stane-li se zvolání »Flamo tutti una famiglia« také heslem naším. pak přibližíme se i my k velikému eili Slovan- stva. Pracujme tudíž všichni pro dobro slávské rodiny a to vždy a všude, také na půdě parla mentní. (Hlučný souhlas.) Pokračuje rusky uvádí řečník, že se my- šlenkou slovanskou zabývá již. 30 let, že nikdy neztratil víry v obrovskou sílu slovanské my šlenky a vždy byl přesvědčen, že konečně tato myšlenka silou elementární se prodere. Přeje si jen, aby po ukončení porad mohl zvolati »Bože můj, děkuji ti, že mi bylo dáno viděti budouenost Slovanstva a viděti spásu Slovan- stva«, a pak mohl bych klidně zemříti. Předseda poslanec dr. Kramář: Velectěné shromáždění! Nastává mně nyní povinnost, vzpomenouti jednoho z našich dele- gátů, který byl již naznačen, aby přijel do Prahy. který však nemohl — bohužel — poněvadž nás na věky opustil. Jedná se o Vasilija Michajlo- viče Petrova Solovova z Petrohradu. Viděli jsme jeho velikou a upřímnou lásku k celému Slo- vanstvu. Viděli jsme, jak on s velkou svou, opravdu ruskou, čistosrdečnou láskou stál z tím, aby byl konec rozporu mezi národy slovan- skými. Myslím, že smím to říci zde, že právě
Bož doktor Kramář Petrův Solovův Polsko Praha Petrohrad Flamo tutti uno famiglia Slovan uno famiglia
9 article
Slovanstvo a slovanská vzájemnost na základě stejných práv všech národů neměla upřímněj- šího přítele, než byl Petrov Solovov. My velice želíme, že ztratili jsme ho z řad aktivních po- litiků ruských, poněvadž on byl tím, který každým myšlenkám dovedl zjednati průchoda který by byl veliké myšlence slovanské ještě velikých služeb prokázal. My srdečně litujeme, že Petrov Solovov nemohl býti mezi námi a já vám srdečně děkuji, že jste povstáním vzdali čest jeho paměti o tomto prvním velikém dnu Slovanstva. Myslím, že bylo naší povinností jeho vzpomenouti, neboť kdyby tento den mohl za- žíti, dojista řekl by, že jest šťasten, že jeho vzpomínka mohla býti pronesena v ten den, na který on se tolik těsil a ke kterému tolik byl pracoval. Věčná čest budiž jeho paměti! (Hlučný souhlas.) Došla nás spousta telegramů, které však nebudu čísti a které sdělíme novinám, a to ze všech krajin, ano až z Kokandu, Sofije, Běle- hradu a ze všech stran slovanských, vesměs naplněny jedním nadšením. Přisly také projevy se strany české, od ministra Práška atd. Do- volte, abych slavnostní naše zasedání ukončil. Doufám, že mohu říci, že mysl nás všech jest povznesena, povznesena snád ani ne řečmi, jež jsme byli slyšeli, ale povznesena duchem oprav- dové lásky, duchem opravdového bratrství všeho Slovanstva. (Výborně! Potlesk.) Nepřejí sobě více, než abychom v tom duchu, ve kterém jsme dnes mluvili a ve kte- rém jsme se dnes dotkli nejpalčivějších otázek slovanských, také pokračovali a pak práce nase nebyla marna, pak i tomu našemu těžce zkou- šenému Slovanstvu zasvitne konečně lepší, jas- nější a krásnější budoucnost. A tomu volám
Petrov Solovov Prášek Kokand Sofijá Bělahrad
10 article
»Na zdar!« (Bourlivá, dlouhotrvající pochvala potlesk.) Po prohlídce radnice staroměstské a jejich historických památek odebrali se delegáti slo- vanští se svými damami a v průvodu českých členů delegace i komitétu sjezdových porad ke společnému diner do hotelu »u černého koně«. Odpoledne věnovala většina z nich návštěvě výstavy, někteří svým soukromým, záležilostem, poradám a návštěvám. Večer po 8. hodině sjel se všichni ke opoločenskému rautu na ostrově Žofínském- Raut žofínský uspořádán, aby dal širokým vrstvám pražské společnosti příležitost uvítati a pozdraviti delegáty slovanských konferencl, seznámiti se s nimi a projeviti jim osobně ra- dostné ocenění památné události, k níž všeck Slovanstvo v těchto dnech upíná tolik hřejivých nadějí. Průběh pyšného a skvělého společen- ského rautu byl tak šumný a povznášející, ja- kého Praha dosud nezažila.
Žofínský Praha
11 article
Celá Praha, pokud ještě dlí v městě, daln si sem dostaveníčko — Praha politická, umě- lecká, literární i vědecká, tak že není sni možno všechny vyjmenovati. Zejména mnoho dam spo- lečnosti pražské bylo přítomno. Velká dvorana žofinská byla bohatě a skvostně slavnostně vy- zdobena. Převládala dekorace barev slovanských a uprostřed sálu zřízeno květinové loubí se za- hradním přízemím, tak že celý sál vypadal jako jediná zahrada. V prostranných sálech zřízen buffet s uměleckým a vybraným vkusem, jaký bývá při slavnostních příležitostech na Žofině již příslovečný. Koncertní program při rautu ob- staral orchestr České Filharmonie a účinkovalo také několik umělců divadelních, tak pl. O. Be- níšková, sl. Vronská, p. Mírko Štork a j. Velice pěkným dekoračním dojmem působila známá Grottkerova alegorie »Slavie«, umístěná v čele dvorany žofínské, Pražská společnost sezna- movala se velice rychle a srdečně s cizími hosty, tak že brzy rozproudila se velmi živá zábava. Nejzajímavější a nejradostnější bylo po- zorovati, jak zejmena polšti dolegáti s ruskými tvořili soukromé kroužky, v nichž se mnoho debatovalo o příštích pracích nastávajících kon- ferencí a vyměňovány velice upřímně a otevřeně vzájemné náhledy.
Vronská Štork Praha Český filharmonie Slavia
12 article
Všichni delegáti slovanští jsou výborně ná- lady a jejich dosavadní dojmy v Praze je na- plňují nesmírným uspokojením, Těší se srdečně na zejtřejší zahájení konferenci a slibují si o nich velice mnoho. Ti z nich, kteří dosud ne- znali Prahy, jsou jí nadšeni a uznávají jedno- myslně, že pro potřebné přípravy k příštímu slovanskému sjezdu Praha jest místem přímo ideálně vhodným. Zvláště silný zájem je mezi slovanskými žurnalisty, kteři prohlašují již nyní, že bude nutno, aby všechna žurnalistika slovanská mno- hem ještě intensivněji než se dělo dosud, vý znamu pražských konferencí věnovala pozornost a hleděla ji udržeti a prohloubiti. Celá společnost setrvala velmi dlouho po hromadě a teprve pozdě k ránu se rozešla. Delegáti sjezdu slovanského 0 n v Praze- Delegáti chorvatští: Pp.: dr. Trešič-Pavičič z Dalmacie, Ljuba Babi6-Gjalski, dr. Božo. Vinko- vič, dr. Ivan Lorkovič, Dušan Popovi (za Srhy chorvatské) za srbskou samostalnou stranu, Štěpán Radič. Delegáti srbští. Pp.: stát. rada Geršič Giga, dr. Mil. Pavlovič, Milorad Dražkovič, dr. Kosta Kumanudi, univ. profesor, dr. Dušan B al iak (z Dalmacie).
Trešič Pavičič Ljuba babi Gjalský doktor Božo Lorkovič Pop Radič Pavlovič Dražkovič Kosta Kumanudi Praha Dalmacie Geršič giga
13 article
Delegáti slovinštíi Pp.: Ivan Hribar, říš. posl. a starosta Lublaně, Andrej Gabršček, dr. Bogumi Vošnjak, dr. Otakar Rybář. Delegáti bulharští: Pp.: S. S. Bobčev, dr. Kalinko Luckanov. Delegáti ruští z Haliče: Pp.: posl. dr. Hlibovický, Vladimi Dudykievič, Vasil Davydiak, posl. dr. Ivan Hryněvický, dr. Roman Ge rovský, dr. Vergun. Delegáti polštíi Pp.: Zikmund Balicki, publicista z Var- šavy, Michal Chyliňski, žurnalista, předsedu Ústředního svazu slovanských novinářů z Kra- kova, Roman Dmowski, poslanec dumya předseda polského klubu poslaneckého z Var- šavy, dr. Adam Doboszyúski, býv. řis. poslanec, advokát z Krakova, dr. Stanislav Grabski, profesor roln. akademie a docent Ivovské university ze Lvova, dr. Marian Zdzie- ch owski, univ. profesor, předseda slovan. klubu v Krakově, Józef Swierzyúski, Jin- dřich Konic, poslanec býv. dumy, advokátz Varšavy, Václav Lypacewicz, advokátz Varšavy, Josef Montwill, poslanoc dumy. velkostatkář z Vilna, hrabě Jan Olizar, člen petrohrad. říš. rady, velkostatkář z Volyně, dr. Ludvík Rydygier, dvorní rada a profesor universitní ve Lvově (bydll na Perštýně, č. 2, u p. Jedličky), hrabě Jindřich Potoeki, po- slanec býv. dumy, velkostatkář z Varšavy, Jan Stecki, poslanec býv. dumy, velkostatkářz Lublína, král. polské, Ludvik Strasze wi cz, žurnalista z Varšavy, dr. Michal Grek, advokát ze Lvova, Kazimierz Puffke, redaktor »Dzien- nika Poznaúskiego«, Maryan Seyda, redaktor »Kuryera Poznanskiego«.
Hribar Gabršček doktor Vošnjak Rybář S S Bobčev Luckanov Hlibovický Davydiak Hryněvický Roman germanium Vergun Balický Chyliňski Dmowski Doboszyúski Grabski Mariana Zdzie Swierzyúski Lypacewicz Montwill Olizar Rydygier Jedlička Potoeki Stecký Ludvik Strasz Grek Puffke Kuryer Poznanskiego Lublaň Halič Vara Krakov Lvov Jin Varšava Vilno Volyň Perštýn Lublín Vladi Dudykievič ústřední svaz Maryany Seyda
14 article
Delegáti ruští: Pp.: Michajil Vasiljavič Krasov s k ij člen stát. rady, předseda klubu »Obščestvennych Dějatelej, hrabě Vladimir Alexějevič Bobrin- s kij, člen gosud, dumy, Nikolaj Nikolajevič Lvov, člen gosud. dumy, Alexander Stepanovič Gižickij, člen gosud. dumy, Vasilij Alexě- jevič Maklakov, člen gosud, dumy, Ivan Porfirjevič Filevič, profesor varšavské uni- versity, Jevstafj Michajlevič Dementj ev, sekretář klubu »Obščestv. Dějatelej«, Vsevolod Pavlovič Svalkowskij, spisovatel, Grigorij Vissarionovič Komarov, spisovatel, Nikolaj Dmitrijevič Bajdak, inženýr, člen ředitelstva moskevsko-vindavsko rybinské železnice, Vladimí Michajlovič Volodimirov, generál-lieutenant, profesor vojenské akademie, člen gorod. dumy, Vasilij Nikolajevič Korabljev, sekretář Slov. dobročin. spolku v Petrohradě (Angl. dvůr), J. O zerov, univ. profesor z Petrohradu, V. Francev, univ. profesor z Varšavy, Ivan Dimitrijevič Sytin, nakladatel z Moskvy, Bech- těrev, akademik, profesor z Petrohradu, jako zástupce vědy, Ivan Semenovič Kljužev, člen gosud. dumy v Petrohradě, Dimitrij Nikolajevič Vergun, spolupracovník »Nov. Vremene«, Ivan Alexandrovič Sobolev, Feodor Jakovije- vič Gej, Aléxandr Alexandrovie S t a ch o v ič, Doppelmayer.
Alexějevič Bobrin Nikolajevič Lvov Alexander Stepanovič Gižickij Vasilij Alex Maklakov Porfirjevič Filevič Pavlovič Svalkowskij Komarov Bajdak Nikolajevič Korabljev V Francev Dimitrijevič Semenovič Nikolajevič Vergun Ivan Alexandrovič Sobolev Jakovij Obščestv Petrohrad Anglie Varšava Moskva Bech Jevstafj Michajlevič Vladimí Michajlovič Volodimirov Michajit Vasiljavič Krasov Obščestvennych Dějatelej Sytin Kljužev
15 article
Delegáti češti: Pp.: Dr. Karel Kramát, říšský a zem poslanec, dr. Karel Groš, starošta kr. hl. města Prahy, dr. Jaromír Čelakovský, dvor. rada, předseda Národní rady, řišský a zem. poslanec, dr. Hynek BulIn, říš. poslanec, dr. Vratislav Černý, obecní starší král. hl. města Prahy, Josef Dürich, říš. poslanec, dr. Jar. Hlava, univ. profesor, Antonín Kalina, říš. poslanee, Václav J. Klofáč, říš. poslanec, Josef K u ff- ner, spisovatel a redaklor »Nár. L.«, zástupce žurnalistiky, dr. Karel Mattuš, člen panské sněmovny, dr. Jiři Polivka, univ, profesor, dr. Jarosl. Preiss, ředitel Živnostenské banky, Karel bar. Rolsberg, říš. poslanec, náhradník. dr. Josef Scheiner, starosta České obce so- kolské, Jan Šrámek, říšský poslanec, Tomáš Šillinger, říš. poslanec, Ant. Zázvor ka, říšský poslanec, František Staněk, dr. T. G. Masaryk, c. k. univ. profesor.
doktor Kramát Groš Čelakovský Hynek bulina Černá Dürich Kalina J Klofáč Mattuš Jiř polívka Jarosl Preiss bar Scheiner Šrámek Šillinger Antonín Staněk T G Masaryk Praha národní rada panská sněmovna živnostenský banka sokolský
16 article Telegramy,
Telegramy, došlé k zahájení slovauského příprav- ného sjezdu. Královec? Mnoho zdaru, srdcem jsme s Vámi Poláci z Královce. Bělehrad: Zasílám nejsrdečnější blahopřání, pro vázené vřelými pozdravy a přáním veliké idei slo- vanské, lvanič, chéf koresp. bureau. Bělehrad: Družstvo srbské brače blahopřeje k úspěšné práci. Předseda Golub Janič, sekretář Josef Studiě. Bělehrad: Spolek pro sokolskou hygienu a ná- rodní osvětu zasílá drahým bratrským představitelům a uznaným pionýrům národní osvěty nejlepší blaho- přání a přeje trvalý úspěch jejich osvětové práci Předseda dr. Markovič. Bělehrad: Jménem správy pozdravují kongres a přeji úspěšnou a plodnou práci ku prospěchu celého slovanského národa a vzkazuji pozdrav všem účast- níkům. Předseda slovanské banky Torbica.
Polák Golub Janič Josef Studi doktor Markovič Královec Bělehrad spolek pro sokolský hygiena Torbica
17 article
Bůlehrad: Rusko-srbský klub pozdravuje nej srdečněji počátek práce; ať žijí Slované! Předsedn Borisavljevič Rava Ruská: Přeji srdočně kongresu, aby vydal plodné, trvalé úspěchy, uskutečnil naše touhy před 60 lety, kdy můj děd a olec k témuž cíli v Praze pra- covali. Pavel Sapieha, a Zakopané: Výbor tovaryšstva polských novináře vítá nejsrdečněji členy slovanské konference, sesku- pené pod heslem rovnosti, volnosti a bratrství a pra- cím jejim zasílá horoucí polské pozdravy. Dr. Ostas- zewski-Baranski, sekretář Adam Krechoviecki. Lvov: Dej bůh štěsti veliké myšlence slovan- ského sllížení. Balzer. Kokand: Zapomenuli na dalekém pomezí veliké Rusi, sebrali jsme se, abychom slavili den zasvě- cení nového svého chrámu; my turkestanští Slované posíláme svůj bratrský pozdrav všeslovanskému sje- zdu, hluboce jsouce přesvědčeni, že svorní Slované ve svém těsném svazku okáží svělu divy kullury Předseda shromáždění: Gorecki. Moskva: Moskevské vydavatelstvo „Slavle““ po- zdravuje sjezd, věříc v největší úspěch jeho tiché práce ve prospěch všeslovanské rodiny. Slavie: Ko- níček, Aristo. po
Slovan Borisavljevič Pavel Sapieh doktor Ostas Baranski Krechoviecký bůh Balzer Gorecki Rusko Praha Zakopané Lvov Moskva Slavle Slavia ko
18 article
Petrohrad: Ať žije a se rozvíjí slovanská soli- dárnost, na zdar českému národu! Předseda Kol polských advokátů Niedzwiedski. Sofije: S nepopsaným nadšením Slovanstvo vítá znamenitý dnešní den a věří, že shromá ždění dá zdravý podklad svým usnesením a že si zasloužo uznání dnešní v budoucích pokoleních. Slovanský do- bročinný spolek v Bulharsku zasílá proto svůj bra- trský pozdrav a přeje od srdce všeho zdaru. Místo- předsedhaa. Kostov. Sofije. Kengres profesorů gymnasiálních v Bul- harsku zasílá svůj srdečný pozdrav prvnímu slo- vanskému sjozdu v Pra-a s přámím, aby jeho idee a práce přispěly ke kulfurnímu sblížení členů veliké slovanské rodiny. Předseda kongresu Kableškov. Sofije: Bulharský literární spolek vzkazuje sje- zlu nejupřímnější pozdrav s pevnou vírou ve slo vanskou budoucnost. Jednatel Ivan Pejov Sofije: Dnešní den zůstane památným v hislori slovanské vztjemnosti, srdce milionů bratří líijí ra- dostně a všichní s netrpělivostí čekají zprávu, že sho- da panuje v celé Slavii. Se strany Slovanské besedy nejupřímněji vítáme sjezd a přejeme mu plného zda- ru. Předseda: Kostov. Sotije: Spolek bulharských publicistů srdečně pozdravuje kongres a přeje mu úspěšnou práci. Místo- předseda: Hranov.
Niedzwiedský Kostov Kableškov Pejov Petrohrad Bulharsko kongres Slavia
19 article
Náchod: Drazí Bratří slovanští! Ze cvičiště svého na pomezí českokladském posílá Vám sokolská župa podkrkonošská i tisícové shromážděného tu lidu če- skoslovanského bratrský pozdrav; jednání Vaše necht požehnáno jest zdarem pro věc slovanskou. Na zdar Vídeň: Vítám s Vámi zástupce slovanského světa v matičcé Praze a ze srdce přejí sjezdu plného zda- ru; v duchu dlím mezi Vámi. Prášek, ministr krajan. Praha: Schůze českýchi novinářů, konaná dnes na výstavě, radostně vítá konferenci pro svolání slo- vanského sjezdu a přeje všem pracím ku posílení slo- vanské myšlenky nejůplnější zdar. Miškovský, před- seda, Sokol, místopředseda Jednoty českých no vinářů Vídeň: Vřelé pozdravy půlmilionové znásilňo- vané menšiny české od Dunaje. Ohromný význam pro věc slovanskou staniž se východištěm mnoho- slibné akce do budoucna; na zdar! Národní rada česká. Dr. Drozda. Smidary: Patnáctitisícový lábor lidu venkovské ho ve Smidarech s nadšením zdraví a upřímn - i srdečně vílá slovutné účastníky památného sjezdu zástupců všeho Slovanstva a přeje jednání slavného sjezdu nejlepšího zdaru. Kobrě, starosta města Smi- dar, poslanci Zázvorka, Rychtera, Dvořák, Strůna
Prášek Miškovský doktor Drozda Zázvorka Rychter Dvořák Náchod Vídeň Praha Dunaj Smidary Sokol
20 article Janák.
Janák. Pořad jednání přípravného sjezdu slovanského byl v poslední poradě vítacího výboru upraven takto: 1. Všeslovanská výstava v Mo- skvě; referentem z českých pp. dele- gátů bude p. řed. dr. Jar. Preiss. 2. Povznesení turistiky, zejmé- na studentské, v zemích slo- vanských, o čemž referát převzal z pp. delegátů našich dr. Vrat. Černý posl. V. J. Klofáč. Pořádání rolnických exkurs do zemí slovanských. O záleži- tosti této bude referovati posl. dr. Víškov- ský, sekretář Zemědělské rady. 4. Rozšíření organisace sokol- ské na veškeré země slovan- ské; referát převzal starosta České obce sokolské p. dr. Jos. Scheiner. 5. Založení všeslovanské banky Referenty budou pp. řed. dr. Jar. Preiss a starosta lublaňský posl. Ivan Hribar. Organisace »Svazů osvěto- vých« a spojené s tím lidové výchovy. o čemž referovati bude p. dvor. rada dr. Jar. Čelakovský, předseda Národní rady. S referátem ulm bude současně přednese referát o založení společného knižního trhu, jejž převzali delegát slovinský p. And. Gabršček a prof. r Táborský. Zřízení permanentního sboru delegátů národů slovanských a organisování žurnalisti ky slovanské, o čemž reřerovatí bude posl. dr. Kramář společně se zástupei žurnalistiky slovanské, kteří budou mezi delegáty sjezdovými. 8. Pojednáni o budoucím sjez du slovanském.
Janák Jar Preiss V J Klofáč doktor Víškov Jos Scheiner Hribar Čelakovský Táborský Kramář národní rada
21 article
Vynikající členové stavu lékařského, slavný ne- úrolog prof. dr. Bechtěrev z Petrohradu (bydl v hotelu »u černého koně«) a slavný chirurg polský prof. dr. Rydygier (bydlí u prof. dra. Jedličky na Perštýně čís. 2) dlí v Praze jako delegáti pro sjezd slovanský. Žádům všechny pány kolegy praktické i universitní, aby odevzdali své navštívenky v bytech dotyčných slavných kolegů a tím jim prokázali za- slouženou poctu, jelikož není možno vzhledem ku pro- gramu sjezdovému uspořádati jim zvláštní večírek Prof. dr. HIl a va. Mezi účastníky sjezdu naléza se také pan dr Vergun, zástupce »Nového Vremene« v Petrohradě a delegát haličských Rusů. Komorní fotograf Ruda Brunner Dvořák učinil zdařilé Iotografické znímky účastníků sjezdu sice při slavnostním vítání na staroměstské radnic a v hotelu »u černého koně«.
profesor doktor Bechtěrev Rydygier Jedlička HIl Vergun Rus Ruda Brunner Petrohrad Perštýn Praha Nový Vremen
22 article Politické zprávy domácl.
Politické zprávy domácl. V Praze, 13. července. (Hlasy časo- pisů o pražské konferenci.) Časopisy všech slovanských národů zabývají se nastávající všeslovanskou konferencí v Praze. Jich hlasy se různí ovšem dle stanoviska toho kterého listu, ale společnou jejich známkou jest střízli- vost, se kterou pohlížejí na konferenci a vý- sledky porad. Jest to dobrá známka, že ve Sl - vanstvě všude mizí bezplodná sentimentálnost, která se spokojovala pronášením blahých přání, ale neměla ani tolik energie, aby se pokusila o realisaci některého toho přání. Časopisy, píšíeí o pražské konferenci, neočekávají od ní nijakých divů a zázraků a rády se spokojí, bude-li jejím výsledkem nějaké posítivné usnesení, které se také ve skutečnosti provede. Z četných takových hlasů vybíráme aspoň některé.
Praha
23 article
Petrohradské »Slovo«: Dnes sjíždějí se do Prahy slovanští delegáti. Bude to prvá vý- měna myšlenek, prvé vzájemné seznámení shro- mážděných v starobylé Praze Slovanů z vý chodu, jihu i západu. Vzhledem k některé aby chom tak řekli náhlosti tohoto sjezdu, vzhledem k malé připravenosti většiny delegátů k výměně názorů, neočekáváme od tohoto sjezdu bezprostředních, reálných výsled- kův... Ale přes to přikládáme velký význam nastávajícímu setkání Slovanů v Praze. Jest něco, stojícího mimo nás a výše nás, co hýbe národy k určitému cíli, jsou dějiny, mající svě zákony a vznikající v naši dobu vzájemné sbli- žování oněch plemen, jež tvoři velikou slovan- skou rodinu, jest to fakt, znamenající nový obrat ve všeobecných dějinách. Sbližování toto jeví se zvláště jasně u vyspělejších politicky národůi oni správněji chápou, čemu učí historie, a lépe rozumějí významu těch momentů, z nichž vy znívá neuprosné »ajednoťte se a buďte na stráži, jinak vašemu plemeni hrozí záhuba . . « Varšavské »Slowo«: Pražský sjezd mus miti tendenci na venek pokojnou, uvnitř smí
Praha Slovan
24 article
livou. Dorozumění Slovanů hemá nikomu hroziti, ani celosti Ralouska, ha ani-Německa... Shro- máždění zástupci Slovanů-mohou-e snažiti pouze o lepší obranu své državy, uvnitř pak jsou po- vinni starati se o vzájerné sblížení, o poroz- umění, slibující stejný zisk yšem. To nejsou ne- dosažitelné cíle. Boj mezi národy nemůže jrvati věčně, neboť v té formě, ve které se nyní pro- vádí, působí škodu všem. Pražský sjezd má tedy vésti k dorozumění mezi národy. Neoče- kávajíce, že by jeho výsledky byly patrny oka- mžitě, doufáme, že vytvoři smířlivou atmosféru a pokojnou propagandu, které přejeme nejlep- šího úspěchu. »Glos Warszawski«: Události v Ru- sku nemají vlivu na naše názory na otázku slovanskou. Otázka slovanská, pokud je míněna upřímně a poctivě, jest i naše otázka a my o ní neupustíme. Naším úkolem v Praze bude podati důkaz, že jsou-li překážky, vadící slo- vanskému sbližení, nepocházejí s naší strany.
Glos Warszawski Německo Praha Slovan událost v ruthenium
25 article
Krakovský »Czas«: Poláci, účastníce se konference, jsou si vědomi odpovědnosti, kterou by vzali na sebe, kdyby převzali jakýkoli zá- vazek, který by vázal jejich budouenost a ne- ohlížel se na běh událostí. Jich další součinnost závisí od toho, jak se zachovají jiní národové a jejich vlády. Konference může býti pouze oním činitelem, který vytvoří mínění, jež může býti pouze jednou z podmínek ko- nečné úpravy vzájemných poměrů. »Kurjer Lwowski« reprodukuje z »Pol. kultury« stať o obrozeném slovanství. V té stati se připoušti, že i ideové sblížení Slovanů mohlo by poněkud zastrašiti troufalost společného nepřítele, že sebe volnější svazek slovanských národů zkrotil by poněkud bez- ohlednou pruskou politiku proti Polákům a také v Rusku by zlepšil poměry polského oby- vatelstva. Formálná slovanská unie — dodává — jest v naší době utopie. Jest však možno dorozumění a sblížení národů. Ale i takový volný svazek působil by jako brzda na pruský banditism a zmírnil by odpor ruský proti při- znání oprávněných požadavků polských. Polská kultura se tím neobohatí, ale získala by lepších podmínek svého rozvoje. Krakovská »Nová Reforma«: Každý počátek je těžký a proto nikdo se neklame, že pražský sjezd přinese hned pozoruhodné vý- sledky. Má-li však slovanská pospolitost reálný podklad, může z malých počátků vzejíti časem cosi mocného.
Polák Pol Czas Rusko Slovan Kurjero Lwowski
26 article
Lvovský »Dzien. Polski«: Můze-li býti na tu dobu řeč o slovanské vzájemnosti, může to býti pouze na základě společné obrany proti Němcům. Pochybnosti naše budou tak dlouho v platnosti, dokud se Rusko nevymaní z područí berlínského trůnu. »Galičanin«: Nejsme optimisté, aby- chom nastávajícímu pražskému sjezdu předpo- vídali hned významné účinky. My se neklameme a budeme spokojeni, když i ruská duše bude oklamána. Ale přes to pozdravujeme slovanský sjezd. Oblast kultury, literatury, umění, hospo- dářství jest obšírná a sblížení aspoň na těchto polich jest ideál, k němuž mají směřovati všechny děti matky Slavie. Terstská »Edinoste: Za posledních 60 let Slované učinili značný pokrok. Slovanská myšlenka sestoupila s mlhavých výšin na půdu reálnosti. Pouhý cit ustoupil střízlivému rozumu, který je si vědom cíle. Dnešní všeslovanské hnutí netíhne k fantastickému panslavismu, nýbrž organisuje Slovanstvo na půdě - kulturné a hospodářské. Politická síla vznikne odtud sama sebou. Panslavism nynější stal se tak říkaje realistickým. Dnešní slovanský sjezd v Praze má tedy veliký význam pro rozvoj slo- vanské myšlenky a slovanské práce. Bylo by naivné čekati od něho ihned značných úspěchů. Historický vývoj děje se zvolna a stejnoměrně. Avšak símě je zaseto a v nejbližší budoucnosti uvidíme obrysy konkretních činů slovanských snah.
Němec Slovan Rusko Galičanin Praha Slavia
27 title
Politické zprávy zahraničně.
28 article
V Praze, 13. července.
Praha
29 article
Polské školy v Rusku. Varšavská »Gaz. Nowa« se dovídá z pra- mene věrohodného, že soukromé polské školy ve Varšavě a na venkově (zvláště v gubernii kělecké) budou v nejbližší době zase otevřeny. Jeden z listů petrohradských udává jako datum opětného otevření těchto škol 1. (14.) červenee. Nevíme, souvisí-li s touto zprávou sdělení, jež obdržel »Dzien. Pol,« z Varšavy a které by málo nasvědčovalo zlepšení poměru rusko- polského. Až dosavad soukromé školy v Polsku byly nuceny udlleti vyučování ruskému jazyku a ruským dějinám v jazyku ruském, nikoli polském. Dne 6. června t. r. bylo prý v mini- sterstvě osvěty podepsáno nařízení, dle něhož se má ve všech školách v království polském, at státních nebo soukromých, vyučovati rusky kromě ruského jazyka také zeměpisu a vše- obecným dějinám. Soukromé školy, které by tomuto nařízení nevyhověly, mají býti uzavřeny. Je-li »Dz. Pol.« správně informován, bylo by to zhoršení dosavadních poměrů a nikoli zlepšení.
Pol Rusko Varšava Polsko
30 article
Výsledek bulharských voleb. Při nedávných volbách v knížectví bulhar- ském bylo zvoleno vládních (demokratických) kandidátů 173, oposičných 30 (mezi nimi asi 20 agrárných). Jest však zajímavo, že oposiční kandidáti, ačkoli oposice má ve sněmovně jen asi sedminu hlasů, dostali při volbách více hlasů, než kandidáti vládní. Dle volební stati- stiky, vydané vládou, zvolení vládní kandidáti obdrželi 245.218 hlasů, propadlí vládní kandi- dáti 29.655 hlasů, celkem tedy 274.873 hlasy. kdežto zvolení kandidáti oposiční soustředili na sobě 77.636 hlasů, propadlí oposiční kandidáti 242.362 hlasy, celkem tedy hlasovalo pro opo- sici 315 988 voličů, o 45.125 více než pro kandidáty vládní. Na jednoho poslance vládního připadá tedy 1589 voličů, na jednoho oposičního však 10 667. A přes to i oposiční listy tvrdí, že volby se konaly celkem správně, že zjevné porušení zákona se stalo jen v několika málo případech. Bulharské volby jsou křiklavý při- klad, jak se bez jakéhokoli násilí většina voličů dá proměniti v menšinu a jak jest třeba zavá- děti všude volby poměrně, jež umožňují za- stoupení všech politických stran dle početné sl ly jich voličů.