ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8103b630-75a5-11dc-ac34-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 39, person 113, org 5, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v úterý 14. července 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 192.
4 article
Na ranuí a odpol. lIsty předplácí sar v Praze v zduinistraal nš a čtvrt leta . . . . 6 k — s drojí donážkuu 1a. . . . 7 k 6oi ve filialkách 2K 90 na měsíc . Pošteu: na nk . . . . 9Ker s drojí zisilkos et re vk
Praha
5 article První den přípravného sjezdu slovanského.
První den přípravného sjezdu slovanského. Ouvertura slovanských konferencí, která se rozehrála včera v tisícihlavém shromaz- dění na radnici staroměstské, vyzněla tak čistě, silně a mohutně, že nebylo možno si přáti zahájení zdařilejšího, šťastnějšího. Účasí slovanských hostí překročila vesměs počet, který ohlašovaly původně delegace jednotli vých národností. Na místě očekávaných 60 delegátů přišlo jich nyní již přes 80, a ně kolik ještě jich, opozdilých z nahodilých pří čin, dostaví se snad dnes, snad zejtra. A s těmito delegáty všech větví slovan- ských, mezi nimiž je tolik hlav skvělých vynikajících, přišli se pozdraviti a seznámiti všichni, kdož mají význam a jméno v našem českém světě veřejném, politickém, vědeckém, uměleckém a samosprávném. Byly tu prone- seny pouze pozdravné projevy vzájemné, ale závažnost jejich obsahová, a vroucnost jejich tónu plnila stoupajícím zaujetím, ba nadše- ním všecko shromáždění. Cítilo se instink- tivně, že z bratrských projevů těch zvučí víc, než hlas příbuzné krve; cítilo se, že jsou to naléhavé a na dále už neodkladné zájmy společné, které srážejí dohromady vše- chen slovanský živel, naplněný tesknými oba- vami do budoucnosti, ale zároveň i uvědo- mělý znalostí o svojí početnosti, o své vnitřní síle, o úkolu, jaký mu patří v dějinách. Toto silné a povznášející vědomí, že ujalo se ko- nečně všeobecně přesvědčení, kterak Slovan stvo jenom ve znamení rovnosti a stejných práv všech svých jednotlivých větví může s úspěchem hájiti svoje společné zájmy kul furní a hospodářské, vyrovnávalo jako kou- zelným proutkem všechny dosavadní protivy. plašilo všechny stíny.
Slovan
6 article
Z pocitu tohoto vědomí věnována také vřelá vzpomínka těm bralřím slovanským, kterým neblahé okolnosti prozatím ještě ne dovolily bráti podíl na velkých svátečníeh dnech všeho Slovanstva: Polákům poznan ským, bratřím slovenským v Ulirách a luži- ckým Srbům. Nejvíce hněteným platí ovšem sympatie slovanské nejvroucnější a nej- živější Z delegátů slovanských,kteří jménem jednollivých národnoslí přinesli včerá a vy měnili první pozdravné projevy na pražské půdě, poznali jsme několik předních repre- sentantů politického světa slovanského Z Rusů byli to především Michaj! Vasiljevič Kra- sovskij, člen říšského sovětu, příslušník strany obťabristů a člen říšské dumy Vasili Aleksějevič Maklakov, jeden z vůdců strany konstitučně demo kratické (kadetské) Jako zástupce Poláků ruských poznali jsme ohnivého řečníka Romana Dmowskěho poslance říšské dumý, jenž nedávno vydanou svojí knihou o odvěkém sporu rusko-polském, stanul rázem v první řadě politických činitelů mladého ústavního Ruska. Z Rusů haličských mluvil delegátDudykěvi č, oceňuje vroucně zásluhy, jichž získali si ode dávno již Če- chové a Praha v olázce slovanské vzájem- sti, ze Srbů profesor a člen státní rady Gersič, z Bulharů bývalý ministr S.S Bobčev, profesor university sofijské, vyni- kající právník a redaktor »Jurist. Přehledu«, předseda sofijského »Slovanského spolku« »Spolku bulharských publicistů«. Jako zá- stupee Chorvatů mluvil poslanec jejich z Dalmacii Antun Tresi č-Pavičič, známý spisovatel a dramatik, za Slovince posléze sympatický a dávno již populární v Čechách starosta lublaňský poslanec Ivan Hribar, jenž překvapil shromáždění tím, jak stejně plynně hovořil česky, rusky i polsky, jako svou mateřštinou.
Polák Srba Vasiljevič Aleksějevič Maklakov Romanus Dmowskě Gersič Bulhar S S Bobčev Chorvat Pavičič Hribar Rusko Praha Dalmacie Antun Tresi Čechy
7 article
Slavnostní uvítání na staro- městské radnici. Velká zasedací síň proslavené staroměstské radnice pražské, skvostně vyzdobená svěží ze- lení exotických rostlin, drahocennými porskými koberci a ozářena obloukovými lampami elektri- ckými i žárovkami — hostila včera dopoledne shromáždění předůležité a historicky významné. Před zástupci král. hlav. města Prahy a před zástupci všech odvětví českého národa byli vřele uvítáni na tomto dějinném místě delegáti slo- vanských kmenů. Na galerii, odkud splývaly těžké orientálské koberce, zaujaly místa dámy v nádherných toa- letách. V zasedací síni shromáždili se delegát slovanských národů a zástupcové spolků a kor- poragl. Přítomni byli zejména poslanci pp. J. Anýž dr. Kramář, L. J. Čech, dr. Viškovský, Zázvork Dürich, dr. Zimmer, dr. Podlipný, dr. Baxa,A Kalina, dr. Jeřábek, V. Klofáč, Kratochvíl, d Preiss a J. Šrámek. Členové panské sněmovny J. Wobanka, dr Tomáš Černý, prof. dr. Hlava, dr. K. Mattuš. Rektor českého vysokého učení Karlo-Ferdi nandova prof. dr. Goll, předseda Společnosti Ná redního divadla arch. Šimáček, starosta České obce sokolské dr. Scheiner, jednatel svazu slo vanského Sokolstva dr. A. Novotný, zástupee Spolku českých žurnalistů J. Kufíner, zástupco Ústředního svazu slovanských novinářů K. St Sokol, za Národní radu českou předseda dvor rada prof. dr. J. Čelakovský, tajemník Fr. Kva pil, tajemník Aug. Seifert, děkan filosofické fa- kulty prof. dr. Niederle, předseda Ústřední ban ky českých spořitelen dr. Pöschl, ředitel „Na- rodních Listů“ Prokop Grégr, dr. Fr. Pešek, sta- rosta města Nepomuku, Ant. Žák, starosta v Li- bochovicích; členové rady městské a sboru obecních starších: Schrötter, Březnovský, Stár- ka, Herites, Broft, Hodek, kom. r. Reinwart, adj.
J Anýž doktor Kramář L J Čo Viškovský Dürich Zimmer Podlipná Baxa Kalina Jeřábek V Klofáč Kratochvíl Preiss J Šrámek J Wobanka Černá profesor K Mattuš Goll Šimáček Scheiner A Novotná J Kufíner K Sokol J Čelakovský Aug Seifert Niederle Pöschl Prokop Grégr František Pešek Březnovská Herites Broft Hodek Reinwart Praha Francie Nepomuk panská sněmovna český vysoký učený KarlaFerdi Ná
8 article
Mattuš, Weiss, dr. Šupich, arch. Blecha, Cetlov- ský, řed. Kukla, cís. r. Voitl, Skrčený, Vaňha, Seifert, V. Novotný, Kasalický; starosta okresu smíchovského Eberl, za okresní výbor žižkov- ský dr. Černý, starosta města Smíchova posl dr. Koldinský a m. r. dr. Steiner, starosta města Břevnova Kolátor, starosta okresu libochovi- ckého A. Žák, starosta města Roudnice E. Špin- dler, starosta okresu žižkovského K. Winter, z město Karlín dr. Lokay a Demartini, zástupee města Kladna Zdrůbek, za okresní zastupitelstvo na Kladně Storek, starosta města Rakovníka J Čermák, za okresní výbor v Rakovníku Al. Čer- mák, za městskou radu v Rokycanech J. Zápo- točný, zem. rada dr. Franta, dr. Ettel z HIvozdo- milů, mag. rada dr. Malý, spisovatel Václav Hladík, prof. Táborský, Fr. Hovorka, zástup cové tisku a j. v. O 1/212. hod. polední vstoupili členové pre sidia městské rady pp. starosta dr. K. Groš náměstkové dr. Štych a Jirousek. Nastalo klu- boké utišení, když primátor měst pražských po- vstal z křesla a zvučným hlasem proslovil vřel uvítání vzáených hostů. Pan
Mattuš Weiss doktor Šupich Blech Cetlov Kukla Voitl Vaňha Seifert V Novotná Černá Koldinská Steiner Kolátor E Špin K Winter Lokay Demartini Al Franta Ettel Malá Hladík profesor Táborský Hovorka K Groš Štych Jirousek Smíchov Břevnov Roudnice Karlín Kladno Rakovník Rokycany Zápo HIvozdo Francie J Čermák
9 article
starosta dr. Groš
doktor Groš
10 article
takto promluvil: „Vzácné shromáždění S pocitem radostného vzrušení vítám dnes jménem zastupitelstva ve Zlaté, Slovanské Pra ze v památných síních naší radnice vás všechny kteří jste přišli, abyste se zúčastnili přípravných porad pro sjezd všeslovanský. Radost má jest tím větší, že mohu prohlásiti, že shromáždili se dnes v Praze zástupcové celého světa slovan- ského. K našemu městu hledí dnes okem radost a nadějí planoucím miliony slovanského lidu. Jest to chvíle dějinného významu, kdy vstupu- jí zástupci národů, mezi nimiž nebylo vždy svorného spolupůsobení, v jednání o shodném postupu, v celé řadě otázek velkého kulturního i hospodářského významu. Již tento moment o sobě jest pramenem rozradostnění všech, jimž šťastná budoucnost Slovanstva leží na srdci.
Praha
11 article
Z účastenství všeho Slovanstva zkvélá naděje, že přece jednou dojde ke svornému, mohutnému postupu všeho Slovanstva a že stane se tak na základě rozvoje kulturního i hospodářského, je- muž program konferencí pražských jest věno- ván, že stane se tak na základě rovného práv všech slovanských národů a za vůdčích idejí svobody a pokroku. (Pochvala.) Praha, hlavní město národa, jehož historie vyplněna jest zá- pasy za svobodu svědomí a národní byti, jest zajisté vhodným místem pro početi porad o svor- ném postupu všech Slovanů, vhodným tím spiše, jelikož Čechové mohou přijati a rádi na sebe berou úlohu toho bratra slovanské rodiny, jenž všechny své sounozence stejně vřele milujea přeje plného úspěchu a zdaru všem svým spolu- bratřím, k žádnému nechovaje ani nelásky ani závisti, Praha, jež s hrdostí se hlásí k čestnému svému názvu zlatá — slovanská, vroucí radost naplněna objímá stejnou láskou vás všechny vznáší k vám přání, abyste mimo práce sjozdové věnovali pozornost i jejím památkám a jejimu rozvoji. Hosté naši začasté s pochvalou se vy- slovili s pokroku v našem městě i o přítomné výstavě. Co jsme zde vytvořili, postavili jsmo svými skrovnými silami, je to práce pilného a pro své město nadšeného českého lidu. Vidouce tyto v, Jledky lidového snažení, jistě jim ne- odepřete svého uznání a můžete z nich právem souditi, že i společné úsilí vás, nadšených slo- vanských pracovníků, jistě korunováno budo plným zdarem. Z hloubí srdce svého výsledku prací našich konferencí volám „Na zdar!“ (Hlučná pochvala.).
Čecho Praha Jledka
12 article
Když utichl potlesk po řečí starosty dr Groše, ujal se slova posl. dr. K. Kramá a pravil (česky): Velectění pánové! Se srdcem plným velké radosti vítáme vás ve Zlaté Slovanské Praze! 60 let uplynulo o té doby, co sešli se poprvé zástupcové slovan ských národů v těto pevné, nezdolné baště Sl - vanstva na západě, 60 let plných světodějnýeh obratů, které přeměnily do základů starou Evropu, které přinesly druhým národům netu- šený, závratný rozkvět, ale kleré nám Slovanům bobužel nedaly možnost klidného, nerušeného rozvoje národního. Jako před 60 lety, tak i dnes hájiti musíme všemi silami půdu po předcích zděděnou a prostředky, kterými bojuje se proti jednotlivým národům slovanským, přesahuj místy všecko, co odpovidá základním principům humanity. Nás konečně svedlo vědomí, že osu jednoho národa slovanského nedá se odloučiti od druhého, že oslabením jednoho otvírá se spo- lečnému nepříteli cesta k druhému, že prot postupu kulturně a ekonomicky silných a moc- ných dá se čeliti jen a jedině kulturným a ebo nomickým posílením každého národa slovan- skélo, zejména pak těch, kteří vydržeti musej nejsilnější nápor protivníka, kteN stojí na před- ních strážích Slovanstva a na druhé straně in tensivním pěstěním všeho, co nás kulturně a ekonomicky může spojiti s naprostou, bezpod mínečnou duševní solidárností všech národů slo- vanských. (Pochvala.)
Groš Slovan Praha Evropa velectěný pán
13 article
Rovnost všech národů slovanských, svo- boda každého z nich rozvíjeti se kulturně a ho- spodářsky a opravdové bratrství, skutky a neje slovy, tyto velké zásady Slovanství, před 60 lety hlásané, jsou nyní zase bohudíky vedoucí ideou v krutých utrpeních ohroženého Slovanstva. Nuž duchem těchto velkých idei demokratickéh Slovanstva vás všechny vítáme! Ale nejdříve vroucně vzpomeňme těch, kteří by tak chtěli býti s námi, kteří s horoucí duší přejí našemu počínání nejlepšího zdaru a kteří s námi — ne- jsou. Bratřim Polakům v Poznani, našim Slo- vákům a Lužickým Srbům posíláme vroucí po zdrav a srdečnou účast všeho Slovanstva (Hlučná pochvala.) (Slovinsky.) Srdečně vítáme bratry Slo- vince a upřímně přejeme jim všichni, aby zů stali pevnou a nezdolnou překážkou německého postupu k Adriil (Srbsko-chorvatsky.) Bratrsky vílá me Srby a Chorvaty a z duše si přejeme, aby sílili a mohutněli jako předvoj Slovanstva na Balkáně. (Bulharsky.) Radostně víláme Bulhary. které osvobodila slovanská myšlenka z jařma tureckého a z duše si přejeme, aby se poda řilo svornému úsili všech mocí, které staví zá sady lidskosti výše než egoistické cíle politické zjednati křesťanským národům evropského Tu recka možnost žíti v míru a klidu.
Polak Srba St Chorvat Bulhar Poznaň Slovinsko Srbsko Balkán Bulharsko
14 article
(Rusky.) Vlláme vás, Rusy z Haliče a litu jeme, že nemůžeme pozdraviti vás všechny, poněvadž myslíme, že jen v jednotě s colým Slovanstvem kyne i vám lepší budoucnost. (Po chvala.) (Polsky.) Srdečně, radostně vítáme vás. bratří Poláci. Nikoho tak nebolely neshodya různice mezi bratrskými národy jako nás Čechy Nuž z celé duše přejeme vám i Slovanstvu, aby nový duch, který zachvátil všechno Slovanstvo zrodil i pro vás záruky, nutné k svobodném národnímu a kulturnímu rozvoji. (Výborně!) Přejeme si toho netoliko ve vašem, nýbrž v zájmu celého Slovanstva, neboť jen tehdy budete moci brániti zájmy vaše a s nimi i cele slovanské. Věřime pevně, že vaše upřímná ocho- ta v Slovanstvu hledati pevnou půdu, na kter vykvete pro vás lepší budoucnost, nebude zkla- mána. Nepochybujeme, že idca slovanská, idea opravdu domokratická, iden svobody, rovnosti bratrství stane se čarovným zdrojem, z kterého dva velcí bratrští a dosud bohužel rozvaděn národové čerpali, budou síly ku povalení přehrad které je dělí, aby bratrsky podati si mohli pra vice. A tak, pracuje každý na rodné své půdě hájí svá práva a nedotýkaje se cizích, budou oba hájiti zájmy společné. Celé Slovanstvo prahne po tom a bude plně šťastným, až přání toto slane se skutkom. (Pochvala.) (Rusky.) A na konec srdečně z celé duše vítám vás, představitele velikého bratrského ná- roda ruského. Nás naplňuje radostí a hrdlostí, že první veliký projev zástupců ruského národa jes věrnost jejich k Slovanstvu, k Slovanstvu odu- šovnělému demokratickou idcou rovnosti, svo- body a bratrstvi. (Souhlas.) Svobodné národy
Rus Polák Čecho Rusko Halič Polsko
15 article
Evropy, nepřátolé vaši strašili ruským neboz pečím a vy pricházíte s láskou k svobodě, k svo bodě všech slovanských národů nejen na rtech nýbrž i v srdcich. A přicházite, ne abyste hlá- sali boj a nepřátelství proti komukoliv, nýbrž přinášíte ratolest míru všem slovanským náro dům a všem národům druhým, kleří spokojí se se svým a nechtějí sahati na to, cc nám Slovonůn náleží po zákonu a právu. Našeho duševníh sjednocení nikdo se nemusí báti, kdo má svě- domí čisté, že nechce ničeho, než ce jest naše co bohdá zachováme neztenčené pro ty, kteř po nás přijdou. My na sjezdu nášem nechiceme a nesmíme se mísiti do vnitřních záležitostí žád ného státu. Vše, co můžeme a chceme udělaíi je, aby idea slovanské vzájemnosti a slovan ského bratrství naším jednáním se zpevnila, pro hloubila, zapustila hluboké kořeny do srde všeho Slovanstva; chceme, aby stalo se obec- ným přesvědčením všeho Slovanstva, že jen při znáním svobodného rozvoje kulturního a národ ního každému národu slovanskému možno roz řešiti spory mezi jednotlivými národy slovan skými a chceme, abychom našli prostředky, kte ré by slovanskou vzájemnost prováděli v prak tiském životě kulturním i hospodářském. Ne chceme nic, než abychom všichini Slovanéei tili, že máme společné rcální interesy, že jsou slovanšti národové jedním velikým organismem jehož životnost jest ohrožena, když zasehne jedna neb druhá jeho větev, že utrpí Rus, když v boji s Germanismem podlohne Polák, že by utrpěli Poláci i Rusové, kdybychom my Čechové nedovedli vyplniti úkoly přední stráže slovan ské a že trpíme my všichni, oslábne-li voliká Rus. (Pochvala.)
Polák Rus Čecho Evropa Rus
16 article
My každý hájiti musíme zděděnou svou pádu sami, svou praci, svou obětavosti, vlastním silanii, ale my musíme míti vědomí, že v tom těžkém boji, pokud jest spravedlivý, pokud ne- chce křivdu druhým, nejsme sami, že citi s každým národem slovanským celé Slovanstvo avšak my především přáti si musíme, aby síla a rozvoj žádného národa slovanského nebyla ochromována samými Slovany. Veliká idea Sl - vanstva, idea bratrství a lásky nesnese, aby vše to, co Slovanstvo má a musí dáti celému lidstvu, znešvařováno bylo tím, že Slované sam mezi sebou vůči svým vlastním bratřím nedo- vedou býti věrnými tomu, co chtějí vnésti v ci- vilisaci celého lidstva a co hlásali všichni oprav- doví, velcí geniové Slovanstva. (Česky.) Hluboce věřím, že náš sjezd vy- koná veliké dílo, podaří-li se mu v srdci všehe Slovanstva posíliti vědomi, že jen svobodou, rov ností všech slovanských národů a bratrskou jie solidárností my Slované vyplníme veliké sve poslání v historii lidstva; my světu neseme mí a lásku, my nechceme káceli trůny, rozbíjeli říše a státy; ne, my chceme jen cítiti s jedním velikým celkém, spjatým společnými kulturním zájmy, abychom rozděleni, znesovrněni, nokle- sali jeden po druhém pod nátiskem přemocn organisované a plánoměrné expanse kulturní hospodářské. Toto vědomí, že je v zájmu nás všech. každého národa slovanského, podali si ruce k společné práci kulturní a hospodářské, nás svedlo a železná nutnost společného nebezpečt nás přinutí, abychom se vice nerozeházeli, ný brž abychom všemi silami pracovali k upevněn bratrství, solidárnosti, svobodných, rovných sobě národů slovanských. A tak ještě jednou se srdcem plným upřímné radosti vás víláme, dobrý bůh, bůh míru, bratrství a lásky nechť žehná našemu počínání. (Hlučná pochvala.)
Slovan Slovan
17 article
Vasilij Michajlovič Krasovský, předseda ruské delegace, navazuje na uvílání dra. Kramáře, uvádí, že jest mu skutečně těžko promluviti po tak významné řeči jeho, která vyjadřovala to, co v srdei všech účastníků se rozechvívá. Zvolili jsme si za sídlo své schůze hlavní město vašeho národa, znajíce jeho osvěd- čenou pohostinnost a sešli jsme se tu zástupci všech slovanských národů, nehledé k těm ne- mnohým, kteří nemohou se sjezdu zúčastniti. Právem shromáždili jsme se v tomto městě, ne- boť Praha jest a byla vždy idcovým centrem Slovanstva, předni stráží Slovanstva, Praha byla vždy nositelkou slovanské kultury. Vyličuje po- chod kultury směrem k východu, praví řečník že Praha na tomto pochodě kulturním byla vždy na prvém místě, ona stála v čele snah za vše- chny ideály člevěčenstva, ktoré neuskutečňují se válkami, ale bojem kulturním a prací, ona uka- zuje, jak velké síly tají se ve Slovanstvu.
Krasovský Praha
18 article
My vítáme Prabu jako nositelku slovanské kultury, jako přední stráž slovanské civilisace jako rukovoditolku všech slovanských větví, jako vůdčí hvězdu, ukazující eostu, po které musím jíti v budoucnosti. Přecházeje k otázce, jaké po- stavení má na sjezdu zaujati ruská delegace, praví řečník, že účast ruských delegátů se v kládala s mnohých stran jako nebezpočí pro sjezd. Všechny ty obavy byly bezdůvodny, ne- boť Rusko nodá se strhnouti nikým proti dru- hým národům, ono přeje svobodný život, pokrok a rozvoj všem slovanským národům. Skončen jest dovatonáclým stoletím boj moče a kive a nastává doba boje kultury a práce. Proto jest nám třeba pracovali a jen při vzájemnosti při společném cítění můžeme doufati, že Slo- vanstvo v budouenosti státi bude v čele kullury a svobody. (Výborně.) Mohu vás ubezpočiti, že růské snahy v této příčině neliší se od snah dru- hých národů slovanských: co přejem sobě, pře- jeme i druhým. Těmito krátkými slovy chtě jsem naznačiti, jak hledí v nynější době Rusko na své úkoly k ostatnímu lidstvu a slovanským národům mimo hranice ruské. V Rusku děje se nyní velký převrat; představifelé starého Ru ska snad mimbvolně silou tradice a vychován měli jiné nazírání na tyto záležitosti než gene race mladší, genernce nová, ale očekávám od naší mládeže, že ona vám objasní to, co my jsme vám nedovedli říci. (Hlučný souhlas a po tleskesý
Rusko
19 article
Čten ruské dumy Vasilij Alexejevič Maklakov: S citem živé radosti a naděje v bu- doucnost slyšeli jsme zde přivítání pana dra. Kramáře. Pozorujeme již druhý den našcho sjezdu onen charakteristický zjev, že první vůdčí idoou, která ovládla obnovené Rusko, prvým slo- vem, které vyslovilo neoficiální Rusko a prvn hlas Ruska, které nyní právo slova obdrželo. v němž se vyjádřily ne jednotlivé strany, nýbrž kterjn instinktivně národní Rusko promluvilo bylo obrození myšlonky všeslovanské vzájem Tato myšlenka není novou, ona tu byla již tonkráte, kdy pro praktické uskutečnění její ne bylo tu daných podmínok zvláště proto, že j nebylo dobře rozuměno.
Vasilij Alexejevič Maklakov Rusko
20 article
Nynější dobe přinesla ovšem jiné podmínky pro obrození této myšlenky a doufámo, že dva cáté století dovrší ono dílo, ktoré v XIX. stol ve znamení slovanského národního obroze počato. hy, když mluvíme o všeslovaňské vzájem nosti, vycházíme z toho stanoviska, že bez svo body a rovnosti není a nemůže býti brati ství slovanských národů. (Hluěný, dlouho (rvajíe potlesk.) A nyní, když s těmito myšlenkami jsm přišli sem, vidíme, jak jest to prostá myšlenka že jest to cil, který snad nelze vyčísti v kni- hich, nám bylo jen třeba přijíti sem a viděti ty různé slovanské větve, od kterých nás siee historické a jiné důvody oddělují, a pochopil jsme, že tato vzájemnost jest putna. Tato ideo jest nejen přirozena, jest to idea tvůrčí, my po chopujeme, eo máme dělati, pochopujeme, že je nutno, aby umlkly naše spory. Jestliže jsme mohli při rozdělenosti národů slovanských již učiniti to, co jsme učinili, mám za to, že při společném postupu docflíme více a že tento sjezd bude stáši na prvém místě v kulturní hi storii lidstva, že zde v Praze klademe první k men pro velkou budoucnost a jsem rád, že mně i s mymi ruskými přáteli popřál osud zde po sloužiti této velké myšlence slovanské. (Hlučný dloubo trvající potlesk a souhlas.) Předseda polskélo kola v dumě, 1 -n
Praha
22 article
Roman Dmowski (uvítán bouřlivým potleskem) Velectění pánové! S hlubokým vznícením ujímám se slova v této síni starobylé národa če- ského, národa to, se kterým byli jsme my již o tisíciletí ve stycích a od něhož v počátcích kul- turního svého vývoje čerpali jsme vzpruhu pre národní naší organisaci. Jménem polské delegace mám za svoji povinnost, poděkovati především representaci tohoto města a předsedovi výboru, organisujícího naši konferenci, za přivítání upřímná slova, jimiž nás byli obmyslili. My Po láci věc slovanskou pojimáme jako záležitost důležitou, jako záležitost, mající historický vy znam pro všecky nás: Ona není v dnešních do bách pro nás ničím jiným, než ideou spojen se národů slovanských za tím účelem, aby Slo vanstvu zjednáno bylo náležňté místo mezi kul turními národy. A nochť již národnostní polo žení jest jakékoliv, my od myšlenky neustou píme a vždy budeme ji hájiti. (Výborně! Brávo
Dmowski St
23 title
Hlučný potlesk.)
25 article
Velectěný pan dr. Kramář vzpomněl zde rusko-polského sporu jako nejvážnějšž újmy pro roorganisaci věci slovanských. Ano, tento spor jest a velké škody působí, leč můžete býti uji- štěni, že v nazírání svém na myšlenku slovan- skou jsme povni bez zřetole na spor ten (vý- borně! Pollesk.), neboť názor náš prýští z plné- ho přesvědčení o její vážnosti a důležitosti ne- jen pro nás, nýbrž i pro všechny ostatní národy slovanské. Žijeme dnes již v dobách, kdy po- stoupili jsme již na půdu zeřejné práce s před- staviteli národa ruského, mezi nimiž nalézají se mužově, kfeří nám rozumějí a kteří hotovi jsou, dívati se na spor rusko-polský jako na věc, do- týkající se zájmů jak národa polského tak i ru- ského. (Illučná pochvala a pollosk.) A já pevné deufám, že mužů takých bude v národě ruském čím dále tím více a že tím spíše dojde ke sbl- žení o rozřešení i této otázky, všem nám spo- lečné. (Výborně!) Národ náš přikročuje k této práci, je pře- svědčen, že musi míti zjednány podmínky, by na svém poli samostatně mohl pracovati. A o tyto podmínky bude pracovati s vámi společně. (Po- chvala.) Postavení národa našeho dojista je trudné a nedovoluje nám rozvijeti se tak, jak by zájm naše vyžadovaly. V jednom státě, ve kterém prá- vě dlíme, nabyl národ náš silných i širokých padkladů svého kulturního a hospodářského rozvoje. Ve státě sousedním musí národ náš ještě asi delší dobu čekati, než se tužby jeho splní.
doktor Kramář
26 article
Zmíním se ještě o dalším sídle našem, zejména o tom, které pod pruským žezlem spočívá. Slyšel jsem rád, že také bratří našich tamějších jste vzpomněli, buďte však ujištěni, že nechť po- měry tyto trvají jakkoli dlouho, ať déle,či kratšeji — naše situace přece se zlepší a že, nabudeme-li času k rozvinutí svých sil, i národ polský bude míti tolik síly a vytrvalosti, aby pracoval a bojoval pro svoji věc, kterou pokládá také za záležitost všeslovanskou. (Výborně. Dlouho trvající pollesk.)
27 article
Dr. Dudyklevieč (Kolomyj) promlouvá jménem Červené Rusi a děkuje za bra- trské přijelí, kterého tu není účesten poprvé. My v našem těžkém boji s radostí hledímne na vás, bralří Čechové, i s jakousi závistí, ovšem ne závisti zlou, nýbrž závistí dobrou a radujeme se z vašich úspěchů, jelikož víme, že vaše úspěchy jsou úspěchy pro veškoré Slovanstvo. V boji zrodila se slovanská myšlenka, v boji upevnila se slovanská láska. Nevim, komu osud uložil tolik strádání, jako naší Červené Rusi, ale 5 rost mO TIcI, ze v romo votv tecn strádáních jsme se nenaučili nenávisti, ale za- ehovali jsme si lásku. Láska doprovodila nás dnes do Prahy, my dnos přinášíme sem lásku, vědouce, že rozřešení vážné otázky, otázky do- brého sblížení rusko-polského není možno bez nás (Výborně) a my jsme hotovi se etí a pravdou posloužiti tomuto velkému dílu pro větší slávu našeho ruského národa a pro sesílení všeho Slo- vanstva (Výborně! Hlučný potlesk)
doktor Dudyklevieč Kolomyj Čecho Láska Praha
28 article
Srbský delegát Geršič Jménem celého srbského národa, poměrně malého ve veliké rodině Slovanské, národa však, který od věků stojí na první stráži Slovanstv proti asijskému barbarstvu, přináším pozdrav tomuto sjezdu Slovanstva. Slovanstvo nikdy nemělo cbarakter agre- sivní, nikdy neohrožovalo cizí svobodu. Slovan- stvu po věky bylo souzeno, any bránilo samot- nou existenci svou a bojovalo za své kulturn poslání. Nepřišli jsme sem, abychom navzájem s lichotilí a zpívali chvalozpěvy a pocticky horo- vali o duchu slovanském. Přišli jsme za cílem reálním, abychom uskutečnili velikou myšlenku slovánské vzájemnosti a solidárnosti. Dnešní shromáždění připadá mi jako konsilium lékařů, kteři se sešli, aby hojili nemocný organismus slovanský. První povinností dobrého lékaře jest učiniti správnou diagnosu, pátrá-li po sídlc a příčině nemoci.
Slovan
29 article
Hledáme-li nemoce, jimiž trpí Slovanstvo, vidíme, že jsou to jednak zjevy, za které Slo- vanstvo nemůže — goografická poloha, cizí vlivy, cizí kolonisace — jednak však i některé psychologickofysiologické vlastnosti naší národ- ní slovanské povahy, za niž jsme sami vinni. Je to, bohužel, náš slovanský separatismus a anta- gonismus. Nuže, proti těmio nemocem našeho velikého slovanského těla jest nám hledati protilék — reagens a nejlepším protilékem jest idea slovanské vzájemnosti a solidarity a vzá- jemné spolupoznání. Přičílám sám sobě jakous zásluhu, že ve své činnosti profesorské vždy jsem se snažil seznamovati žáky své s kultur- ním i bospodářským životem národů slovan- ských a v neposlední řadě s literaturou a kulu- rou národa českého, který má tak bohatéa knásné písemnictví a který na přední stráži Sl- vanstva severního energicky bojuje za svoji lepší budoucnost. Nuže, seznejme se, poznejm se! Doufám, že sjezd náš bude jitřenkou n úsvitě lepší doby a nové historie Slovanstva. Cílem naším jest kulturně hospodářská emanci- pace. Jest nutno, aby Slované konečně přestal býti „une matiere purement ethnologique“, aby přostali býti pasivními ve směru kulturně hospo- dářském. Ještě jednu chybu má náš slovanský organismus. Schází nám důslednost, schází nám to, čemu Francouzi řikají: ésprit de suite. Jest třeba, abychom rázně chopili se daného podnětu a krásnou myšlenku slovanské solidarity usku- tečnili a neochvějně šli za vytknutým eflem a až vrátímo se do svých domovin, pilně prace- vali na uskutečnění svých cílů a dokázali světu, že Slované nejsou rasou inferiorní, tak jak již to dokázal národ ruský a český, jakož i ostatní Slované. Přodevším jest zapotřebí, abychoms sdružili a svorně pracovali spojenými silami. Jen tak zvltězíme! Bojujeme jen za pokrok Slo
Přičíla Slovan Francouz