1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v úterý 14. července 1908.
Praha
4
article
Na ranuí a odpol. lIsty
předplácí sar
v Praze v zduinistraal
nš
a čtvrt leta . . . . 6 k —
s drojí donážkuu
1a. . . . 7 k 6oi
ve filialkách
2K 90
na měsíc .
Pošteu:
na nk . . . . 9Ker
s drojí zisilkos
et
re vk
Praha
5
article
První den přípravného sjezdu
slovanského.
První den přípravného sjezdu
slovanského.
Ouvertura slovanských konferencí, která
se rozehrála včera v tisícihlavém shromaz-
dění na radnici staroměstské, vyzněla tak
čistě, silně a mohutně, že nebylo možno si
přáti zahájení zdařilejšího, šťastnějšího. Účasí
slovanských hostí překročila vesměs počet,
který ohlašovaly původně delegace jednotli
vých národností. Na místě očekávaných 60
delegátů přišlo jich nyní již přes 80, a ně
kolik ještě jich, opozdilých z nahodilých pří
čin, dostaví se snad dnes, snad zejtra.
A s těmito delegáty všech větví slovan-
ských, mezi nimiž je tolik hlav skvělých
vynikajících, přišli se pozdraviti a seznámiti
všichni, kdož mají význam a jméno v našem
českém světě veřejném, politickém, vědeckém,
uměleckém a samosprávném. Byly tu prone-
seny pouze pozdravné projevy vzájemné, ale
závažnost jejich obsahová, a vroucnost jejich
tónu plnila stoupajícím zaujetím, ba nadše-
ním všecko shromáždění. Cítilo se instink-
tivně, že z bratrských projevů těch zvučí
víc, než hlas příbuzné krve; cítilo se, že
jsou to naléhavé a na dále už neodkladné
zájmy společné, které srážejí dohromady vše-
chen slovanský živel, naplněný tesknými oba-
vami do budoucnosti, ale zároveň i uvědo-
mělý znalostí o svojí početnosti, o své vnitřní
síle, o úkolu, jaký mu patří v dějinách. Toto
silné a povznášející vědomí, že ujalo se ko-
nečně všeobecně přesvědčení, kterak Slovan
stvo jenom ve znamení rovnosti a stejných
práv všech svých jednotlivých větví může
s úspěchem hájiti svoje společné zájmy kul
furní a hospodářské, vyrovnávalo jako kou-
zelným proutkem všechny dosavadní protivy.
plašilo všechny stíny.
Slovan
6
article
Z pocitu tohoto vědomí věnována také
vřelá vzpomínka těm bralřím slovanským,
kterým neblahé okolnosti prozatím ještě ne
dovolily bráti podíl na velkých svátečníeh
dnech všeho Slovanstva: Polákům poznan
ským, bratřím slovenským v Ulirách a luži-
ckým Srbům. Nejvíce hněteným platí ovšem
sympatie slovanské nejvroucnější a nej-
živější
Z delegátů slovanských,kteří jménem
jednollivých národnoslí přinesli včerá a vy
měnili první pozdravné projevy na pražské
půdě, poznali jsme několik předních repre-
sentantů politického světa slovanského Z Rusů
byli to především Michaj! Vasiljevič Kra-
sovskij, člen říšského sovětu, příslušník
strany obťabristů a člen říšské dumy Vasili
Aleksějevič Maklakov, jeden z vůdců
strany konstitučně demo kratické (kadetské)
Jako zástupce Poláků ruských poznali jsme
ohnivého řečníka Romana Dmowskěho
poslance říšské dumý, jenž nedávno vydanou
svojí knihou o odvěkém sporu rusko-polském,
stanul rázem v první řadě politických činitelů
mladého ústavního Ruska. Z Rusů haličských
mluvil delegátDudykěvi č, oceňuje vroucně
zásluhy, jichž získali si ode dávno již Če-
chové a Praha v olázce slovanské vzájem-
sti, ze Srbů profesor a člen státní rady
Gersič, z Bulharů bývalý ministr S.S
Bobčev, profesor university sofijské, vyni-
kající právník a redaktor »Jurist. Přehledu«,
předseda sofijského »Slovanského spolku«
»Spolku bulharských publicistů«. Jako zá-
stupee Chorvatů mluvil poslanec jejich z
Dalmacii Antun Tresi č-Pavičič, známý
spisovatel a dramatik, za Slovince posléze
sympatický a dávno již populární v Čechách
starosta lublaňský poslanec Ivan Hribar,
jenž překvapil shromáždění tím, jak stejně
plynně hovořil česky, rusky i polsky, jako
svou mateřštinou.
Polák
Srba
Vasiljevič
Aleksějevič Maklakov
Romanus Dmowskě
Gersič
Bulhar
S S Bobčev
Chorvat
Pavičič
Hribar
Rusko
Praha
Dalmacie Antun Tresi
Čechy
7
article
Slavnostní uvítání na staro-
městské radnici.
Velká zasedací síň proslavené staroměstské
radnice pražské, skvostně vyzdobená svěží ze-
lení exotických rostlin, drahocennými porskými
koberci a ozářena obloukovými lampami elektri-
ckými i žárovkami — hostila včera dopoledne
shromáždění předůležité a historicky významné.
Před zástupci král. hlav. města Prahy a před
zástupci všech odvětví českého národa byli vřele
uvítáni na tomto dějinném místě delegáti slo-
vanských kmenů.
Na galerii, odkud splývaly těžké orientálské
koberce, zaujaly místa dámy v nádherných toa-
letách. V zasedací síni shromáždili se delegát
slovanských národů a zástupcové spolků a kor-
poragl.
Přítomni byli zejména poslanci pp. J. Anýž
dr. Kramář, L. J. Čech, dr. Viškovský, Zázvork
Dürich, dr. Zimmer, dr. Podlipný, dr. Baxa,A
Kalina, dr. Jeřábek, V. Klofáč, Kratochvíl, d
Preiss a J. Šrámek.
Členové panské sněmovny J. Wobanka, dr
Tomáš Černý, prof. dr. Hlava, dr. K. Mattuš.
Rektor českého vysokého učení Karlo-Ferdi
nandova prof. dr. Goll, předseda Společnosti Ná
redního divadla arch. Šimáček, starosta České
obce sokolské dr. Scheiner, jednatel svazu slo
vanského Sokolstva dr. A. Novotný, zástupee
Spolku českých žurnalistů J. Kufíner, zástupco
Ústředního svazu slovanských novinářů K. St
Sokol, za Národní radu českou předseda dvor
rada prof. dr. J. Čelakovský, tajemník Fr. Kva
pil, tajemník Aug. Seifert, děkan filosofické fa-
kulty prof. dr. Niederle, předseda Ústřední ban
ky českých spořitelen dr. Pöschl, ředitel „Na-
rodních Listů“ Prokop Grégr, dr. Fr. Pešek, sta-
rosta města Nepomuku, Ant. Žák, starosta v Li-
bochovicích; členové rady městské a sboru
obecních starších: Schrötter, Březnovský, Stár-
ka, Herites, Broft, Hodek, kom. r. Reinwart, adj.
J Anýž
doktor
Kramář
L J Čo
Viškovský
Dürich
Zimmer
Podlipná
Baxa
Kalina
Jeřábek
V Klofáč
Kratochvíl
Preiss
J Šrámek
J Wobanka
Černá
profesor
K Mattuš
Goll
Šimáček
Scheiner
A Novotná
J Kufíner
K Sokol
J Čelakovský
Aug
Seifert
Niederle
Pöschl
Prokop Grégr
František
Pešek
Březnovská
Herites
Broft
Hodek
Reinwart
Praha
Francie
Nepomuk
panská sněmovna
český vysoký učený KarlaFerdi
Ná
8
article
Mattuš, Weiss, dr. Šupich, arch. Blecha, Cetlov-
ský, řed. Kukla, cís. r. Voitl, Skrčený, Vaňha,
Seifert, V. Novotný, Kasalický; starosta okresu
smíchovského Eberl, za okresní výbor žižkov-
ský dr. Černý, starosta města Smíchova posl
dr. Koldinský a m. r. dr. Steiner, starosta města
Břevnova Kolátor, starosta okresu libochovi-
ckého A. Žák, starosta města Roudnice E. Špin-
dler, starosta okresu žižkovského K. Winter, z
město Karlín dr. Lokay a Demartini, zástupee
města Kladna Zdrůbek, za okresní zastupitelstvo
na Kladně Storek, starosta města Rakovníka J
Čermák, za okresní výbor v Rakovníku Al. Čer-
mák, za městskou radu v Rokycanech J. Zápo-
točný, zem. rada dr. Franta, dr. Ettel z HIvozdo-
milů, mag. rada dr. Malý, spisovatel Václav
Hladík, prof. Táborský, Fr. Hovorka, zástup
cové tisku a j. v.
O 1/212. hod. polední vstoupili členové pre
sidia městské rady pp. starosta dr. K. Groš
náměstkové dr. Štych a Jirousek. Nastalo klu-
boké utišení, když primátor měst pražských po-
vstal z křesla a zvučným hlasem proslovil vřel
uvítání vzáených hostů. Pan
Mattuš
Weiss
doktor
Šupich
Blech
Cetlov
Kukla
Voitl
Vaňha
Seifert
V Novotná
Černá
Koldinská
Steiner
Kolátor
E Špin
K Winter
Lokay
Demartini
Al
Franta
Ettel
Malá
Hladík
profesor
Táborský
Hovorka
K Groš
Štych
Jirousek
Smíchov
Břevnov
Roudnice
Karlín
Kladno
Rakovník
Rokycany
Zápo
HIvozdo
Francie
J Čermák
9
article
starosta dr. Groš
doktor
Groš
10
article
takto promluvil:
„Vzácné shromáždění
S pocitem radostného vzrušení vítám dnes
jménem zastupitelstva ve Zlaté, Slovanské Pra
ze v památných síních naší radnice vás všechny
kteří jste přišli, abyste se zúčastnili přípravných
porad pro sjezd všeslovanský. Radost má jest
tím větší, že mohu prohlásiti, že shromáždili se
dnes v Praze zástupcové celého světa slovan-
ského. K našemu městu hledí dnes okem radost
a nadějí planoucím miliony slovanského lidu.
Jest to chvíle dějinného významu, kdy vstupu-
jí zástupci národů, mezi nimiž nebylo vždy
svorného spolupůsobení, v jednání o shodném
postupu, v celé řadě otázek velkého kulturního
i hospodářského významu. Již tento moment
o sobě jest pramenem rozradostnění všech, jimž
šťastná budoucnost Slovanstva leží na srdci.
Praha
11
article
Z účastenství všeho Slovanstva zkvélá naděje, že
přece jednou dojde ke svornému, mohutnému
postupu všeho Slovanstva a že stane se tak na
základě rozvoje kulturního i hospodářského, je-
muž program konferencí pražských jest věno-
ván, že stane se tak na základě rovného práv
všech slovanských národů a za vůdčích idejí
svobody a pokroku. (Pochvala.) Praha, hlavní
město národa, jehož historie vyplněna jest zá-
pasy za svobodu svědomí a národní byti, jest
zajisté vhodným místem pro početi porad o svor-
ném postupu všech Slovanů, vhodným tím spiše,
jelikož Čechové mohou přijati a rádi na sebe
berou úlohu toho bratra slovanské rodiny, jenž
všechny své sounozence stejně vřele milujea
přeje plného úspěchu a zdaru všem svým spolu-
bratřím, k žádnému nechovaje ani nelásky ani
závisti, Praha, jež s hrdostí se hlásí k čestnému
svému názvu zlatá — slovanská, vroucí radost
naplněna objímá stejnou láskou vás všechny
vznáší k vám přání, abyste mimo práce sjozdové
věnovali pozornost i jejím památkám a jejimu
rozvoji. Hosté naši začasté s pochvalou se vy-
slovili s pokroku v našem městě i o přítomné
výstavě. Co jsme zde vytvořili, postavili jsmo
svými skrovnými silami, je to práce pilného a
pro své město nadšeného českého lidu. Vidouce
tyto v, Jledky lidového snažení, jistě jim ne-
odepřete svého uznání a můžete z nich právem
souditi, že i společné úsilí vás, nadšených slo-
vanských pracovníků, jistě korunováno budo
plným zdarem. Z hloubí srdce svého výsledku
prací našich konferencí volám „Na zdar!“
(Hlučná pochvala.).
Čecho
Praha
Jledka
12
article
Když utichl potlesk po řečí starosty dr
Groše, ujal se slova
posl. dr. K. Kramá
a pravil (česky):
Velectění pánové!
Se srdcem plným velké radosti vítáme vás
ve Zlaté Slovanské Praze! 60 let uplynulo o
té doby, co sešli se poprvé zástupcové slovan
ských národů v těto pevné, nezdolné baště Sl -
vanstva na západě, 60 let plných světodějnýeh
obratů, které přeměnily do základů starou
Evropu, které přinesly druhým národům netu-
šený, závratný rozkvět, ale kleré nám Slovanům
bobužel nedaly možnost klidného, nerušeného
rozvoje národního. Jako před 60 lety, tak i dnes
hájiti musíme všemi silami půdu po předcích
zděděnou a prostředky, kterými bojuje se proti
jednotlivým národům slovanským, přesahuj
místy všecko, co odpovidá základním principům
humanity. Nás konečně svedlo vědomí, že osu
jednoho národa slovanského nedá se odloučiti
od druhého, že oslabením jednoho otvírá se spo-
lečnému nepříteli cesta k druhému, že prot
postupu kulturně a ekonomicky silných a moc-
ných dá se čeliti jen a jedině kulturným a ebo
nomickým posílením každého národa slovan-
skélo, zejména pak těch, kteří vydržeti musej
nejsilnější nápor protivníka, kteN stojí na před-
ních strážích Slovanstva a na druhé straně in
tensivním pěstěním všeho, co nás kulturně a
ekonomicky může spojiti s naprostou, bezpod
mínečnou duševní solidárností všech národů slo-
vanských. (Pochvala.)
Groš
Slovan
Praha
Evropa
velectěný pán
13
article
Rovnost všech národů slovanských, svo-
boda každého z nich rozvíjeti se kulturně a ho-
spodářsky a opravdové bratrství, skutky a neje
slovy, tyto velké zásady Slovanství, před 60 lety
hlásané, jsou nyní zase bohudíky vedoucí ideou
v krutých utrpeních ohroženého Slovanstva. Nuž
duchem těchto velkých idei demokratickéh
Slovanstva vás všechny vítáme! Ale nejdříve
vroucně vzpomeňme těch, kteří by tak chtěli
býti s námi, kteří s horoucí duší přejí našemu
počínání nejlepšího zdaru a kteří s námi — ne-
jsou. Bratřim Polakům v Poznani, našim Slo-
vákům a Lužickým Srbům posíláme vroucí po
zdrav a srdečnou účast všeho Slovanstva
(Hlučná pochvala.)
(Slovinsky.) Srdečně vítáme bratry Slo-
vince a upřímně přejeme jim všichni, aby zů
stali pevnou a nezdolnou překážkou německého
postupu k Adriil
(Srbsko-chorvatsky.) Bratrsky vílá
me Srby a Chorvaty a z duše si přejeme, aby
sílili a mohutněli jako předvoj Slovanstva na
Balkáně.
(Bulharsky.) Radostně víláme Bulhary.
které osvobodila slovanská myšlenka z jařma
tureckého a z duše si přejeme, aby se poda
řilo svornému úsili všech mocí, které staví zá
sady lidskosti výše než egoistické cíle politické
zjednati křesťanským národům evropského Tu
recka možnost žíti v míru a klidu.
Polak
Srba
St
Chorvat
Bulhar
Poznaň
Slovinsko
Srbsko
Balkán
Bulharsko
14
article
(Rusky.) Vlláme vás, Rusy z Haliče a litu
jeme, že nemůžeme pozdraviti vás všechny,
poněvadž myslíme, že jen v jednotě s colým
Slovanstvem kyne i vám lepší budoucnost. (Po
chvala.)
(Polsky.) Srdečně, radostně vítáme vás.
bratří Poláci. Nikoho tak nebolely neshodya
různice mezi bratrskými národy jako nás Čechy
Nuž z celé duše přejeme vám i Slovanstvu, aby
nový duch, který zachvátil všechno Slovanstvo
zrodil i pro vás záruky, nutné k svobodném
národnímu a kulturnímu rozvoji. (Výborně!)
Přejeme si toho netoliko ve vašem, nýbrž
v zájmu celého Slovanstva, neboť jen tehdy
budete moci brániti zájmy vaše a s nimi i cele
slovanské. Věřime pevně, že vaše upřímná ocho-
ta v Slovanstvu hledati pevnou půdu, na kter
vykvete pro vás lepší budoucnost, nebude zkla-
mána. Nepochybujeme, že idca slovanská, idea
opravdu domokratická, iden svobody, rovnosti
bratrství stane se čarovným zdrojem, z kterého
dva velcí bratrští a dosud bohužel rozvaděn
národové čerpali, budou síly ku povalení přehrad
které je dělí, aby bratrsky podati si mohli pra
vice. A tak, pracuje každý na rodné své půdě
hájí svá práva a nedotýkaje se cizích, budou
oba hájiti zájmy společné. Celé Slovanstvo
prahne po tom a bude plně šťastným, až přání
toto slane se skutkom. (Pochvala.)
(Rusky.) A na konec srdečně z celé duše
vítám vás, představitele velikého bratrského ná-
roda ruského. Nás naplňuje radostí a hrdlostí, že
první veliký projev zástupců ruského národa jes
věrnost jejich k Slovanstvu, k Slovanstvu odu-
šovnělému demokratickou idcou rovnosti, svo-
body a bratrstvi. (Souhlas.) Svobodné národy
Rus
Polák
Čecho
Rusko
Halič
Polsko
15
article
Evropy, nepřátolé vaši strašili ruským neboz
pečím a vy pricházíte s láskou k svobodě, k svo
bodě všech slovanských národů nejen na rtech
nýbrž i v srdcich. A přicházite, ne abyste hlá-
sali boj a nepřátelství proti komukoliv, nýbrž
přinášíte ratolest míru všem slovanským náro
dům a všem národům druhým, kleří spokojí se
se svým a nechtějí sahati na to, cc nám Slovonůn
náleží po zákonu a právu. Našeho duševníh
sjednocení nikdo se nemusí báti, kdo má svě-
domí čisté, že nechce ničeho, než ce jest naše
co bohdá zachováme neztenčené pro ty, kteř
po nás přijdou. My na sjezdu nášem nechiceme
a nesmíme se mísiti do vnitřních záležitostí žád
ného státu. Vše, co můžeme a chceme udělaíi
je, aby idea slovanské vzájemnosti a slovan
ského bratrství naším jednáním se zpevnila, pro
hloubila, zapustila hluboké kořeny do srde
všeho Slovanstva; chceme, aby stalo se obec-
ným přesvědčením všeho Slovanstva, že jen při
znáním svobodného rozvoje kulturního a národ
ního každému národu slovanskému možno roz
řešiti spory mezi jednotlivými národy slovan
skými a chceme, abychom našli prostředky, kte
ré by slovanskou vzájemnost prováděli v prak
tiském životě kulturním i hospodářském. Ne
chceme nic, než abychom všichini Slovanéei
tili, že máme společné rcální interesy, že jsou
slovanšti národové jedním velikým organismem
jehož životnost jest ohrožena, když zasehne
jedna neb druhá jeho větev, že utrpí Rus, když
v boji s Germanismem podlohne Polák, že by
utrpěli Poláci i Rusové, kdybychom my Čechové
nedovedli vyplniti úkoly přední stráže slovan
ské a že trpíme my všichni, oslábne-li voliká
Rus. (Pochvala.)
Polák
Rus
Čecho
Evropa
Rus
16
article
My každý hájiti musíme zděděnou svou
pádu sami, svou praci, svou obětavosti, vlastním
silanii, ale my musíme míti vědomí, že v tom
těžkém boji, pokud jest spravedlivý, pokud ne-
chce křivdu druhým, nejsme sami, že citi
s každým národem slovanským celé Slovanstvo
avšak my především přáti si musíme, aby síla
a rozvoj žádného národa slovanského nebyla
ochromována samými Slovany. Veliká idea Sl -
vanstva, idea bratrství a lásky nesnese, aby
vše to, co Slovanstvo má a musí dáti celému
lidstvu, znešvařováno bylo tím, že Slované sam
mezi sebou vůči svým vlastním bratřím nedo-
vedou býti věrnými tomu, co chtějí vnésti v ci-
vilisaci celého lidstva a co hlásali všichni oprav-
doví, velcí geniové Slovanstva.
(Česky.) Hluboce věřím, že náš sjezd vy-
koná veliké dílo, podaří-li se mu v srdci všehe
Slovanstva posíliti vědomi, že jen svobodou, rov
ností všech slovanských národů a bratrskou jie
solidárností my Slované vyplníme veliké sve
poslání v historii lidstva; my světu neseme mí
a lásku, my nechceme káceli trůny, rozbíjeli
říše a státy; ne, my chceme jen cítiti s jedním
velikým celkém, spjatým společnými kulturním
zájmy, abychom rozděleni, znesovrněni, nokle-
sali jeden po druhém pod nátiskem přemocn
organisované a plánoměrné expanse kulturní
hospodářské.
Toto vědomí, že je v zájmu nás všech.
každého národa slovanského, podali si ruce k
společné práci kulturní a hospodářské, nás
svedlo a železná nutnost společného nebezpečt
nás přinutí, abychom se vice nerozeházeli, ný
brž abychom všemi silami pracovali k upevněn
bratrství, solidárnosti, svobodných, rovných sobě
národů slovanských. A tak ještě jednou se
srdcem plným upřímné radosti vás víláme, dobrý
bůh, bůh míru, bratrství a lásky nechť žehná
našemu počínání. (Hlučná pochvala.)
Slovan
Slovan
17
article
Vasilij Michajlovič Krasovský,
předseda ruské delegace, navazuje na uvílání
dra. Kramáře, uvádí, že jest mu skutečně těžko
promluviti po tak významné řeči jeho, která
vyjadřovala to, co v srdei všech účastníků se
rozechvívá. Zvolili jsme si za sídlo své schůze
hlavní město vašeho národa, znajíce jeho osvěd-
čenou pohostinnost a sešli jsme se tu zástupci
všech slovanských národů, nehledé k těm ne-
mnohým, kteří nemohou se sjezdu zúčastniti.
Právem shromáždili jsme se v tomto městě, ne-
boť Praha jest a byla vždy idcovým centrem
Slovanstva, předni stráží Slovanstva, Praha byla
vždy nositelkou slovanské kultury. Vyličuje po-
chod kultury směrem k východu, praví řečník
že Praha na tomto pochodě kulturním byla vždy
na prvém místě, ona stála v čele snah za vše-
chny ideály člevěčenstva, ktoré neuskutečňují se
válkami, ale bojem kulturním a prací, ona uka-
zuje, jak velké síly tají se ve Slovanstvu.
Krasovský
Praha
18
article
My vítáme Prabu jako nositelku slovanské
kultury, jako přední stráž slovanské civilisace
jako rukovoditolku všech slovanských větví, jako
vůdčí hvězdu, ukazující eostu, po které musím
jíti v budoucnosti. Přecházeje k otázce, jaké po-
stavení má na sjezdu zaujati ruská delegace,
praví řečník, že účast ruských delegátů se v
kládala s mnohých stran jako nebezpočí pro
sjezd. Všechny ty obavy byly bezdůvodny, ne-
boť Rusko nodá se strhnouti nikým proti dru-
hým národům, ono přeje svobodný život, pokrok
a rozvoj všem slovanským národům. Skončen
jest dovatonáclým stoletím boj moče a kive a
nastává doba boje kultury a práce. Proto jest
nám třeba pracovali a jen při vzájemnosti
při společném cítění můžeme doufati, že Slo-
vanstvo v budouenosti státi bude v čele kullury
a svobody. (Výborně.) Mohu vás ubezpočiti, že
růské snahy v této příčině neliší se od snah dru-
hých národů slovanských: co přejem sobě, pře-
jeme i druhým. Těmito krátkými slovy chtě
jsem naznačiti, jak hledí v nynější době Rusko
na své úkoly k ostatnímu lidstvu a slovanským
národům mimo hranice ruské. V Rusku děje
se nyní velký převrat; představifelé starého Ru
ska snad mimbvolně silou tradice a vychován
měli jiné nazírání na tyto záležitosti než gene
race mladší, genernce nová, ale očekávám od
naší mládeže, že ona vám objasní to, co my
jsme vám nedovedli říci. (Hlučný souhlas a po
tleskesý
Rusko
19
article
Čten ruské dumy
Vasilij Alexejevič Maklakov:
S citem živé radosti a naděje v bu-
doucnost slyšeli jsme zde přivítání pana
dra. Kramáře. Pozorujeme již druhý den našcho
sjezdu onen charakteristický zjev, že první vůdčí
idoou, která ovládla obnovené Rusko, prvým slo-
vem, které vyslovilo neoficiální Rusko a prvn
hlas Ruska, které nyní právo slova obdrželo.
v němž se vyjádřily ne jednotlivé strany, nýbrž
kterjn instinktivně národní Rusko promluvilo
bylo obrození myšlonky všeslovanské vzájem
Tato myšlenka není novou, ona tu byla již
tonkráte, kdy pro praktické uskutečnění její ne
bylo tu daných podmínok zvláště proto, že j
nebylo dobře rozuměno.
Vasilij
Alexejevič
Maklakov
Rusko
20
article
Nynější dobe přinesla ovšem jiné podmínky
pro obrození této myšlenky a doufámo, že dva
cáté století dovrší ono dílo, ktoré v XIX. stol
ve znamení slovanského národního obroze
počato.
hy, když mluvíme o všeslovaňské vzájem
nosti, vycházíme z toho stanoviska, že bez svo
body a rovnosti není a nemůže býti brati ství
slovanských národů. (Hluěný, dlouho (rvajíe
potlesk.)
A nyní, když s těmito myšlenkami jsm
přišli sem, vidíme, jak jest to prostá myšlenka
že jest to cil, který snad nelze vyčísti v kni-
hich, nám bylo jen třeba přijíti sem a viděti
ty různé slovanské větve, od kterých nás siee
historické a jiné důvody oddělují, a pochopil
jsme, že tato vzájemnost jest putna. Tato ideo
jest nejen přirozena, jest to idea tvůrčí, my po
chopujeme, eo máme dělati, pochopujeme, že
je nutno, aby umlkly naše spory. Jestliže jsme
mohli při rozdělenosti národů slovanských již
učiniti to, co jsme učinili, mám za to, že při
společném postupu docflíme více a že tento
sjezd bude stáši na prvém místě v kulturní hi
storii lidstva, že zde v Praze klademe první k
men pro velkou budoucnost a jsem rád, že mně
i s mymi ruskými přáteli popřál osud zde po
sloužiti této velké myšlence slovanské. (Hlučný
dloubo trvající potlesk a souhlas.)
Předseda polskélo kola v dumě, 1 -n
Praha
22
article
Roman Dmowski
(uvítán bouřlivým potleskem)
Velectění pánové! S hlubokým vznícením
ujímám se slova v této síni starobylé národa če-
ského, národa to, se kterým byli jsme my již o
tisíciletí ve stycích a od něhož v počátcích kul-
turního svého vývoje čerpali jsme vzpruhu pre
národní naší organisaci. Jménem polské delegace
mám za svoji povinnost, poděkovati především
representaci tohoto města a předsedovi výboru,
organisujícího naši konferenci, za přivítání
upřímná slova, jimiž nás byli obmyslili. My Po
láci věc slovanskou pojimáme jako záležitost
důležitou, jako záležitost, mající historický vy
znam pro všecky nás: Ona není v dnešních do
bách pro nás ničím jiným, než ideou spojen
se národů slovanských za tím účelem, aby Slo
vanstvu zjednáno bylo náležňté místo mezi kul
turními národy. A nochť již národnostní polo
žení jest jakékoliv, my od myšlenky neustou
píme a vždy budeme ji hájiti. (Výborně! Brávo
Dmowski
St
23
title
Hlučný potlesk.)
25
article
Velectěný pan dr. Kramář vzpomněl zde
rusko-polského sporu jako nejvážnějšž újmy pro
roorganisaci věci slovanských. Ano, tento spor
jest a velké škody působí, leč můžete býti uji-
štěni, že v nazírání svém na myšlenku slovan-
skou jsme povni bez zřetole na spor ten (vý-
borně! Pollesk.), neboť názor náš prýští z plné-
ho přesvědčení o její vážnosti a důležitosti ne-
jen pro nás, nýbrž i pro všechny ostatní národy
slovanské. Žijeme dnes již v dobách, kdy po-
stoupili jsme již na půdu zeřejné práce s před-
staviteli národa ruského, mezi nimiž nalézají se
mužově, kfeří nám rozumějí a kteří hotovi jsou,
dívati se na spor rusko-polský jako na věc, do-
týkající se zájmů jak národa polského tak i ru-
ského. (Illučná pochvala a pollosk.) A já pevné
deufám, že mužů takých bude v národě ruském
čím dále tím více a že tím spíše dojde ke sbl-
žení o rozřešení i této otázky, všem nám spo-
lečné. (Výborně!)
Národ náš přikročuje k této práci, je pře-
svědčen, že musi míti zjednány podmínky, by
na svém poli samostatně mohl pracovati. A o tyto
podmínky bude pracovati s vámi společně. (Po-
chvala.)
Postavení národa našeho dojista je trudné
a nedovoluje nám rozvijeti se tak, jak by zájm
naše vyžadovaly. V jednom státě, ve kterém prá-
vě dlíme, nabyl národ náš silných i širokých
padkladů svého kulturního a hospodářského
rozvoje. Ve státě sousedním musí národ náš ještě
asi delší dobu čekati, než se tužby jeho splní.
doktor
Kramář
26
article
Zmíním se ještě o dalším sídle našem, zejména
o tom, které pod pruským žezlem spočívá. Slyšel
jsem rád, že také bratří našich tamějších jste
vzpomněli, buďte však ujištěni, že nechť po-
měry tyto trvají jakkoli dlouho, ať déle,či
kratšeji — naše situace přece se zlepší a že,
nabudeme-li času k rozvinutí svých sil, i národ
polský bude míti tolik síly a vytrvalosti, aby
pracoval a bojoval pro svoji věc, kterou pokládá
také za záležitost všeslovanskou. (Výborně.
Dlouho trvající pollesk.)
27
article
Dr. Dudyklevieč (Kolomyj)
promlouvá jménem Červené Rusi a děkuje za bra-
trské přijelí, kterého tu není účesten poprvé. My
v našem těžkém boji s radostí hledímne na vás,
bralří Čechové, i s jakousi závistí, ovšem ne
závisti zlou, nýbrž závistí dobrou a radujeme
se z vašich úspěchů, jelikož víme, že vaše
úspěchy jsou úspěchy pro veškoré Slovanstvo.
V boji zrodila se slovanská myšlenka, v boji
upevnila se slovanská láska. Nevim, komu osud
uložil tolik strádání, jako naší Červené Rusi, ale
5 rost mO TIcI, ze v romo votv tecn
strádáních jsme se nenaučili nenávisti, ale za-
ehovali jsme si lásku. Láska doprovodila nás
dnes do Prahy, my dnos přinášíme sem lásku,
vědouce, že rozřešení vážné otázky, otázky do-
brého sblížení rusko-polského není možno bez
nás (Výborně) a my jsme hotovi se etí a pravdou
posloužiti tomuto velkému dílu pro větší slávu
našeho ruského národa a pro sesílení všeho Slo-
vanstva (Výborně! Hlučný potlesk)
doktor
Dudyklevieč
Kolomyj
Čecho
Láska
Praha
28
article
Srbský delegát Geršič
Jménem celého srbského národa, poměrně
malého ve veliké rodině Slovanské, národa však,
který od věků stojí na první stráži Slovanstv
proti asijskému barbarstvu, přináším pozdrav
tomuto sjezdu Slovanstva.
Slovanstvo nikdy nemělo cbarakter agre-
sivní, nikdy neohrožovalo cizí svobodu. Slovan-
stvu po věky bylo souzeno, any bránilo samot-
nou existenci svou a bojovalo za své kulturn
poslání.
Nepřišli jsme sem, abychom navzájem s
lichotilí a zpívali chvalozpěvy a pocticky horo-
vali o duchu slovanském. Přišli jsme za cílem
reálním, abychom uskutečnili velikou myšlenku
slovánské vzájemnosti a solidárnosti. Dnešní
shromáždění připadá mi jako konsilium lékařů,
kteři se sešli, aby hojili nemocný organismus
slovanský. První povinností dobrého lékaře jest
učiniti správnou diagnosu, pátrá-li po sídlc a
příčině nemoci.
Slovan
29
article
Hledáme-li nemoce, jimiž trpí Slovanstvo,
vidíme, že jsou to jednak zjevy, za které Slo-
vanstvo nemůže — goografická poloha, cizí
vlivy, cizí kolonisace — jednak však i některé
psychologickofysiologické vlastnosti naší národ-
ní slovanské povahy, za niž jsme sami vinni. Je
to, bohužel, náš slovanský separatismus a anta-
gonismus. Nuže, proti těmio nemocem našeho
velikého slovanského těla jest nám hledati
protilék — reagens a nejlepším protilékem jest
idea slovanské vzájemnosti a solidarity a vzá-
jemné spolupoznání. Přičílám sám sobě jakous
zásluhu, že ve své činnosti profesorské vždy
jsem se snažil seznamovati žáky své s kultur-
ním i bospodářským životem národů slovan-
ských a v neposlední řadě s literaturou a kulu-
rou národa českého, který má tak bohatéa
knásné písemnictví a který na přední stráži Sl-
vanstva severního energicky bojuje za svoji
lepší budoucnost. Nuže, seznejme se, poznejm
se! Doufám, že sjezd náš bude jitřenkou n
úsvitě lepší doby a nové historie Slovanstva.
Cílem naším jest kulturně hospodářská emanci-
pace. Jest nutno, aby Slované konečně přestal
býti „une matiere purement ethnologique“, aby
přostali býti pasivními ve směru kulturně hospo-
dářském. Ještě jednu chybu má náš slovanský
organismus. Schází nám důslednost, schází nám
to, čemu Francouzi řikají: ésprit de suite. Jest
třeba, abychom rázně chopili se daného podnětu
a krásnou myšlenku slovanské solidarity usku-
tečnili a neochvějně šli za vytknutým eflem a
až vrátímo se do svých domovin, pilně prace-
vali na uskutečnění svých cílů a dokázali světu,
že Slované nejsou rasou inferiorní, tak jak již
to dokázal národ ruský a český, jakož i ostatní
Slované. Přodevším jest zapotřebí, abychoms
sdružili a svorně pracovali spojenými silami.
Jen tak zvltězíme! Bojujeme jen za pokrok Slo
Přičíla
Slovan
Francouz