2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
16. února 1904.
5
article
nezbytný. Pochybuje, že v balkánské olázce se za
chová slatus quo, avšak lze očekávati odálosti s kli-
dem, upevní li se více poměr k Rusku. Humanila
vyžaduje, aby se obnovil v Makedonii klid a po
řádek. Není-li k tomu Turecko způsobilo a schopno
musí se pečovat o odstranění tamních poměrů vhod
nými prostředky stůj co stůj. Kdyby ministr zahra
ničných věcí chtěl dosíci tohoto cíle zachováním ce
listvosti Turecka dle berlínské smlouvy, neměl při
spěti k jeho diskretování, jak učin ! ve svém vý
kladu. Co tam řekl, měl přednésti v Cařihradě, ne
sluší se pranéřovati Turecko před celou Evropou
jako stalo se v exposé. Uznává, že třeba zachovat
monarchistický princip, ale ten jeviti se mus
v Uhrách v duchu maďarském.
Delegát Ugron přímlouval se za reformu zahra-
ničné služby. Není přitelem trojspolku. Německo s
snaží státi se námořskou mocí a nemajíc středemoř-
ského přístavu, získalo by rádo nějaký blízký přístav
na Adriatickém moři. Skoro se mu již podařilo, zjed-
nati si přes naši říší odbytiště na Východě. Účelen
našich spojenců je laké zajistiti si politický vliv
v Makedonii. Rečník je proti rozpočtu,
Rokování bylo potom přerušeno a schůze skon
čena.
Příští bude z ejtra.
Rusko
Makedonie
Turecko
Cařihrad
Evropa
Uhry
Německo
6
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 15. února. (Demisse Vett
rova.) K pověstem, že se hr. Vetter vzdá před-
sednictví v poslanecké sněmovně a jeho místo
zaujme buď. dr. Baernreither neb hornorakouský
zemský hejíman dr. Ebenhoch, přičiňuje »In
form.« následující poznámku: Všechny pověsti
toho druhu jsou předčasny. Změna v praesidiu
sněmovním mohla by nastati teprve tehdy, až
by se sama sněmovna dostala opět do pravidel-
ných kolejí. Dokud to se nestane, setrvá také
hr. Vetter na svém místě; kdyby však zavládly
normální poměry, ustoupí dobrovolně. Hr. Vetter
přijal předsednictví jen na přání rozhodujícíeh
kruhů a jen na dobu, než se nynější zmatky
rozuzlí.
Vetter
doktor
Baernreither
Ebenhoch
Praha
Hradec
Demiss Vett
7
article
V Praze, 15. února. (Banífova no vá
strana.) Nová uherská strana, kterou zřizuje
nejvyšší hofmistr baron Banffy, vydala právé
svůj program. Bar. Banffy mluví v něm o ny-
nějších politických stranách uherských a poně-
vadž není spokojen ani se stranami, ani s ny-
nějšími poměry v Uhrách, vyvozuje z toho nut
nost, aby se zřídila strana nová, jejíž program
shrnuje v 18 bodů. Nového není v nich vlastně
nic, neboť jsou vyňaty z politiekých programů
různých dosavadních stran. Požadavky Banffový
jsou následující: Státní organismus má být
prosycen národním rázem; parila Uher s Ra-
kouskem má býti provedena i v oboru zahra-
ničného zastoupení a vnějšího obehodu; v uher-
ské části armády má býti zaveden maďarský
jazyk a uherské odznaky; má se prováděli
úsilná maďarská kulturní politika; volební právo
má býti rozšířeno; autonomie katolíků má býti
definitivně zorganisována; vyznání nekatolická
mají býti systematicky podporována; má se
zříditi uherská listovní banka; celní území budiž
samostatné; má se prováděti vnitřní kolonisační
politika, prodehnutá zájmy národními; má býti
zahájena velkolepá investiční politika, jež by
bránila nouzi mezi lidem a vystěhovalectví;
městům má se dostati náhrady za služby, ko-
nané státu; soustava daňová budiž upravena
na zásadách vzestupnosti; existenční minimum
budiž chráněno; administrace stoličná budiž
postátněna; buďtež učiněna opatření pro blaho
dělníků; právní ochrana budiž zjednodušenaa
zlaciněna a budiž zřízen uherský dvůr, jak vy-
žaduje parita s Rakouskem. S tímto programem
Banífův
Banff
Uher
Praha
Uhry
Rakousko
8
article
Banffy hodlá vystoupiti při příštích všeobecných
volbách a některé listy soudí, že by na něj
mohlo býti zvoleno asi 6 poslanců.
Ze Lvova, 14. února. (Němci se stě-
hují z Haliče.) Dle zpráv »Gaz. Narod.«
loňského roku vystěhovalo se z Haliče okolo
370 rodin německých kolonistů. Vracejí se do
Německa, kdež mají posíliti německou koloni-
saci Poznaňska. Poněvadž agitace pro stěhování
vede se letos úsilněji, než loni, soudi Ivovský
list, že letos opustí Halič ještě více německých
rodin, než loni. »Gaz. Nar.« upozorňuje nato
ným... A posvátná korouhev Pravdy Ruské
zástava zákona spravedlnosti, řásní se nad hla-
vou Jaroslavovou, chráněna lebkou zákono-
dárce stejně jako meči andělskými, jež ji vy-
krašlují ...
Slyšme: Vzal-li co křesťan křesťanu —
„nerci: „Se moje!', no: „Pojdi na svod, gdě jesi
vzjal!““ A — „ože kto nevložit sa v dikuju viru
— ruku společnou — tomu ljudie nepomagajut.“
Sebe sama neklade Jaroslav zmoudřelý —
mimo zákon, mimo řád, který zavádí, mimo —
ruku společnou. Vizme ty kovové oči: jak přísny
jsou i na každé svoje hnutí, vládnouce každému
svalu i svalečku, aby — nepovolil!
Víme, že Jaroslav nemstí se pokořenému
bratru Brjačislavovi za vzpouru. A bratrovi
Mstislavovi praví: Vládni se mnou! Hle, tvůj
můj nepřítel: zneuctivá lebku děda našeho!
Němec
Jaroslavův
Jaroslav zmoudřelý
Jaroslav
Brjačislav
Mstislav
Lvov
Halič
Gaza
Německo
Poznaňsko
Nara
9
article
Dosti nám místa vedle sebe proti — Pečeněhu.
A o politice Jaroslava Moudrého zavírá
dějepisec: „Sám nebaže po dobýváni, také ni-
čeho ze svého nezadal.“ Týž pak soudce slo-
vanský napsal o době Vladimírově: „Ani kníže,
ani lid jeho nebyli si ještě náležitě svědomi.
v čem záleží účel občanského života.“3) — —
Jen poprsí Jaroslava Moudrého podal Anto-
kolský, ale podal přece celého člověka a velký
historický typ: prvního křesťana na stolci Ruri-
kovců, který „ljubim bě knigam, mnogy na-
pisav“ — po slovech Nestorových — kulturního
organisátora nejmladší a přece — nejslavnější
říše slovanské, zákonodárce a šířitele škol, Slo-
vana, z krve normanské proeillého! —
Chcete pocitit božskou radost z jednoho,
který pokání činí — skutky, životem?
Vizte tu hlubokou tvář knížete-zákono-
dárce, jež korunou spíše je tištěna, nežli věn-
čena... Chvějí se nad ní a letí nad ní chmury
a jas staletí — staleti — — první úzkostn
vzdechy rodícího se Slovanství — — -
Ano, osm set padesát přeletělo roků o
chvíle, kdy veliký kníže rozžehnával se se symy
svými, dávaje jim požehnání! A hlas té závět
oteovské, do věků vyznělý, zasluhoval by, aby
po věcích zachvěl všemi syny Slovanstva . .
Zasluhoval by, aby rozzvučel se ode Tater k Ho-
rám Černým, od Krkonoš rozzvučel se k Urálům:
„Mějte se rádi vespolek, synov
moji, protože jste bratří z jednoho
otceamatkyí
Pečeněha
Moudrý
Vladimírův
Černá
Anta
Krkonoše
Ruri
Tatra
10
article
H bude celé čeledlí dáno dědictví.
H bude celé čeledlí dáno dědictví.
3) Fr. L. Čelakovský: Čtení o počátcích dějin
vzdělanosti a literatury národů slovanských
Poláky zvláště z té příčiny, že až dosud vša-
chen nemovitý majetek německých vystěhovaleů
přecházel koupí do rukou ruských, z malé části
židovských, ani v jediném případě však do
rukou polských. »Gaz. Narodowa« přála by
si, aby pozemky, opoušlěné Němci, kupovali
Poláci a rozmnožovali polský živel ve východní
Haliči, neboť kolonie německé nacházejí se zvláště
ve východo-haličských okresích kolomyjském,
sňatyňském, stryjském Ivovském a okolních.
V Praze, 14. února. (Vlašská unive
sita.) Vládní kruhy zabývají se nyní dle zprávy
„N. W. Tagbl.“ pilně otázkou, do kteréh
neutrálního místa by se měly z Inšpruku přenésti
vlašské universitní kursy. Nedávná návštěva bar.
Schwarzenaua, místodržícího tyrolského, a hr.
Goessa, místodržícího terstského, souvisela
s touto otázkou. Původně se pomýšlelo na Terst
neb Gorici. Gorice prý byla nyní vyloučenaa
v úvahu se berou Terst a Trident. „N. W.
Tagbl.“ však dodává, že snad sejde i s obou
těchto měst a vyučovací správa se rozhodne pro
Štyrský Hradee.
Z Terslu, 13. února. (Před volbami.)
Následkem rozpuštění městského zastupitelstva
terstského, které jest současně také zemským
sněmem pro Terst s okolím, bude nutno vykonati
nové volby. Torstské místodržitelství, aby se
předešly minulé nesprávnosti při sestavování
volebních listin, rozhodlo, že bude samo vyřizo-
vati stížnosti proti volebním listinám, kteréžto
právo vykonávala dosud delegace městské rady
Městská rada terstská, která zatím úřaduje až do
volby nového zastupitelstva, podala proti tomut
opatření odvolání k ministerstvu.
L Čelakovský
Polák
Němec
N W Tagbl
Štyrský Hradee
Halič
Praha
Terst
Gorica
Trident
rada městský rada terstský
11
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 15. února.
Panamský konflikt.
Volba člena prozatímní vlády Amadasa za
předsedu republiky panamské, jest zabezpečena.
Národní shromáždění zrušilo roz-
počet ministerstva vojenství a voj-
sko zmenšilo na 100 mužů všeho všudy. Jest
viděti z toho, že nová republika nemá již žádného
strachu před útokem mateřského státu Kolumbie.
Ostatně tento má co činiti, aby překonal vlastní
zmatky vnitřní. Provincie Bolivar bouří se dnes
již proti ústřední vládě kolumbijské, jako se byla
prvé Panama vzbouřila.
Opět konflikt mezi Vatikánem a Francii.
President Loubet jmenoval pět nových
biskupů: pro Vannes, Navers, Bayonne, Saint
Jean de Monrieune a Ajaccio. Papež zdráhá se
ale dva z nich potvrditi. Jiná ještě přihoda se
udála mezi papežskou stolicí a vládou francouz-
skou. Nuncius Lorenzelli vyžádal si rozmluvu
s Delcassém a sdělil mu důvěrně, že má uloženo,
odevzdati presidentu Loubetovi vlastnoruční liat
papežův. Delcassé chtěl znáti doslovně znění listu.
Byl Lorenzelli vůbec oprávněn v rukou jeho list.
Loubetovi určený, zanechati? V každém případě
list po několik dnů v úřadě zahraničném zůsta
a když tam Lorenzelli opět přišel, upozornil jej
Deleassé, že by ofteialní odevzdání listu Lou-
betovi situaci dost již napjatou, ještě více při-
ostřilo. Papežského listu se tedy Loubetovi ne-
dostalo. Pius X. činil za jednání to Lorenzellov
prudké výčitky. Jest otázkou, praví pařížský lise
»Action«, nebude-li Lorenzelli nyní z Paříže od
volán z důvodů, že papež Pius X. zříká se dal
šího jednání s Francil.
Loubet
Lorenzelli
Delcassý
Delcassé
Lou
Pius
Praha
nový republika
Kolumbie
Bolivar
Panama
Vatikán
Francie
Vannes
Navers
Bayonne
Saint Jean jít Monrieune
Ajaccio
Paříž
12
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Realistický názor o annexi Čech Pru-
skem. Bezpříkladná pustota a přímo neomale-
nost realistické konfese o zabrání Čech Pru-
skem v »Rozhledech« pod záhlavím »Býtči
nebýt« jako polemika proti Rohanově studiio
»moderních stoupencích Husových« uveřejněná
a také čtenářstvu našemu excerptem známá,
zalekla i sám realistický denník. Bezohledná
nahota a frivolnost realistické duše, smiřující se
se smrtí celého národa až k posměchu: »Vy-
mřeli Polabané, proč by nemohli
vymřít i Čechové, aby mohli žít
lidé? cynickým svým výbuchem dopověděla,
co v celém sporu polemikové prusko-realisti-
ckého tábora víc na půl úst napovídali, a třeba,
že plnohubý výrok pisatele odvety »Být či ne-
být« vyňat jest přímo ze skrýše realistického nitra,
které není ani nejtajnější, — musel být stůj
co stůj zapřen. Politování hodný »Čas« míní
pomoci si manévrem stejně ubohým, jako mizer-
ňoučkým obrací věc jako vždycky na ruby
nazývá chválu hmotných i morálních zisků
annexi českému národu prý vznikajících — —
smladočeským názorem na annexi Čech
Pruskem«. Toť ohromně, velkolepé, není-liž
pravda?! Mladočeským jest prý názor, vylo-
žený v odpovědi »Být či nebýt« proto, že její
autor přiznává K. Rohanovi, že vývody a dů-
vody jeho jsou vesměs správny a že jeho lo-
gika jest dokonalý »řetěz z nejlepší ocele«a
prolo, že v úvodních slovech páně Pelelových
není výslovně řečeno, že pochází z péra reali-
stického. Pelel, redaktor »Rozhledů«, uvádí
článek »Být či nebýt . . .?« těmito slovy :
»Slíbili jsme hned při začátku článku p. K. Ro-
hana »Moderní stoupenci Husovi«, že otisknem
věcné polemiky, jež nás dojdou. Došla jediná i při-
pojujeme hned k ni odpověď p. K. Rohana. Ke
článku p. Rohanově mimo to došly i mnoh
přípisy souhlasné, skoro vesměs o
přívrženců strany realistickée.
Čo
Pr
Rohanův
Husův
Čecho
Rohan
K ro
Hus
K Rohan
Čechy Pr
Čechy
Prusko
13
article
Podle toho souhlas s Rohanem, ba do-
konce úplný souhlas s ním, nevylučoval by
realistickou kvalifikaci, jakož jest absolutně jisto,
že všichni realisté, pokud holdují zásadě, že
dvakrát dvě jsou čtyři, musí souhlasiti s mate-
maticko-exaktními, ocelovými vývody Rohanovy
logiky a s jeho důkazem, že práce Herbenoveů
jest prací pro krále pruského recte pro annexi;
dělí se v tom ohledu pouze na dvě kategorie.
z nichž jedna, ovšem málo četna, to přiznává
a druhá to popírá. K těmto náleží i observance
Herbenova, která dokonce tvrdí, že Rohanova
studie jest prací »chorého mozku«. Realista.
autor článku »Být či nebýt«, nepopírá Rohanovi
a nám ani to, že losvonromistická propaganda
mezi Čechy (zi za německé peníze«) byla by
svým zdarem a důsledkem smrti národa.
jen že smrt tu vítá: »Proč by nemohli Češ
zemříti, aby mohli žit lidé«. Tím však nevyslo-
vuje nic více a nie méně, než »ergo« než
zadržený závěrek k sentenci jednoho z nejpře
nějších vůdců realistických, kterýž napsal v reali
stickém denníku dne 31. července 1903:
»Národ (to jest český), který jest pozadu za svým
mocným soupeřem ve vzdělanosti, v duchovníma
mravném životě, musí padnout. Chleba mu snad
nechají a dají, nechají jej po svém způsobuse
dorozumívati, budou mu třeba přáti, jaho hospodái
přeje svému tahounu, ale za stůl si ho ne-
vezme, neučiní ho nikdy rovnoprávným.«
Rohan
Rohanův
Herbenův
Čechy
14
article
Nuže, to, co napsal p. J. K. ve své kon-
fesi realisty v »R.« (kdyby byl měl plnou od-
vahu své nestoudnosti, byl by se podepsal plným
jménem) má se k tomu, co napsal vůdce reali-
sticko klerikálního tábora, jako ovoce blínu k jeho
květu! Oba jsou smířeni s annexi i s jejím
důsledky a když řečený vůdee prusko-realísti-
ckého hnutí přečetl článek »Být či nebýt . . . ?
řekl v srdci svém: »Amen, staniž se!« Jinak
— bylo by hříchem proti lidskému rozumu teprve
chtíti dokazovati, že článek »Být či nebýt . . . ?
nepochází od Mladočecha. Názor, že »Čech musí
jako Čech umřiti, aby mohl žiti jako člověk«
nemohl vůbec vysloviti žádný Čech
tedy nejvýše zase jenom realista
— Při nejvyšším soudě i při správním
soudě bude v nejbližší době uprázdněno několik
míst dvorních radů. Je známo, že nešetří-li se
dnes oproti nám rovného práva při obsazování
míst podřízenějších, tím méně dbá se spravedl-
nosti, když jde o místa čelná. A přece je poměr
radů národnosti české a vyšších úřaníků v mini-
sterstvech tak nepříznivý pro nás, že to přímo
do nebe volá. Onen urážlivý, blbý názor, jenž
původ svůj má v nadutosti vídeňské, že toliž
Čo
Čechy
15
article
Čech pro vyšší místo než pro místo sedmé třídy
se nehodí, je dnes patrně ještě aktualní. I dnes
ještě mají rozhodující kruhové patrně za to, že
ministerialním radou neb přísedicím někleré
z nejvyšších instancí soudních nemůže býti
nikdo jiný, než Němec nebo — Polák. Co ve
všech ressortech je té doby Poláků !. Podávaji
si jako dvorní radové ruce, mezi tím co Čech
se před nimi jako koncipista hluboce ukláni.
Upozorňujeme již napřed na apertury při nej-
vyšších soudech, aby se neřeklo, že dali jsme
se překvapit a nemáme nejmenší pochybnosti
že se strany zástupeů národa českého ve Vídni
nebudou založeny ruce v klín — neboť pro tako-
véto případy neplati usnesení nemluviti s drem.
Němec
Polák
Čechy
Vídeň
16
article
Körbrem — a povinnost svoji že vykonají. Máme
právo žádati, aby vzpomenuto bylo konečně
nás a aby opraveno bylo konsčně, čím se na
nás zhřešilo. Němci domnívají se však, že ten-
kráte, kdy sitnace pro nás zrovna přiznivou
není a zejmena až dr. Körber se přesvědči, že
žádné transakce s ním nechceme, uloví místa
všechna a tím že se v centru situace jejich
opět značně posílí. A na tom jim zvláště
sejde. Vědí, co znamená míti v rukou vysokou
byrokracii.
— Ve schůzi českých voličů rvačka ..
Němec
doktor
Körber
17
article
Uveřejnili jsme již několik zpráv z bojiště o řiš
ský mandát v rozsáhlé volební skupině venkov-
ských obcí na Hradecku, kde o důvěru českého
lidu uchází se vedle tři kandidátů politických
stran (A. Kolenského, Srdínka a dra. Hajnn) také
dobrodružný šlechtie, pestré minulosti, hrabě
Sternberg. Po městech i vesnicích provází ho
dav najatých kortešů, kteři způsobem v Čechách
dosud nevídaným a neslýchaným, k hanbě a po-
tupě uvědomělého a samostatného voličstva roz-
vinuli terrorismus tak násilný, že o svobodně
volbě již ani řeči býti nemůže. Volební vřava
dostupuje právě nejvyššího bodu. Za několik dnů
(v pátek 19. února t. r.) bude neslavný volební
akt ukončen, Kandidátům, spolehajícím na sílu
věcných argumentů a hodnotu programových zá-
sad svých stran nedostává se ani slechu ve
schůzích, kde hraběcí náhončí pustým křikem
a lomozením umlčují každého, kdo se odváží
podrobiti nesmyslné fráse hraběcího kandidáta
věcné kritice. Kdo byl svědkem takové „schůze“
jistě dospěl ku přesvědčení, že dosavadní čistota
našich voleb do sborů zákonodárných, která
tolikráte vzbudila i obdiv našich nepřátel, po-
vážlivě je ohrožena surovostmi a násilím, ohro-
žena do té míry, že věrný syn vlasti své naplněn
býti musí vážnými starostmi do budoucna. Že
přičiněním hraběcích kortešů násilnosti rostou
a ohrožují i bezpečnost osobní, ukázalo se při
nedělní voličské schůzi v České Skalici.
A Kolenský
Srdínko
Sternberg
Hradecko
Čechy
Český Skalica
18
article
Předáci agrární strany rozjeli se minulé neděle
po schůzích, pořádaných v celé řadě obcí roz-
sáhlé volební skupiny. Hrabě Sternberg objevil
se ve Skalici, kde přítomno bylo asi 200 osob.
po většině najatých náhončí z okresu jaroměř-
ského. Stoupenci agrární strany dostavili se
s redaktorem „Obrany Zemědělců“, drem. J. P.
Pražákem, o němž kolovaly novinami zvěsti, že
je tajně s hraběcím kandidátem srozuměn. Snad,
aby toto tvrzení vyvrátil, přijel dr. Pražák do
Skalice. Hrabě Sternberg „řečnil“ jako jinde:
Nadával poslancům. Obvinil je z úplatnosti, na-
dával dennímu tisku a tvrdil pak s obvyklým dů-
razem, že také každý agrární agitátor a řečník
je podplacen. Stoupenci agrární strany bouřlivě
proti tomuto obvinění protestovali a pan Koutník
řekl hraběcímu kandidátovi do očí, že je drzý
lhář. Na to hrabě Sternberg povzbudiv gestem
své korteše, ukázal na p. Koutníka a zasypěl
zlostně: „Vyhoďte ho! Dokud tu bude se svými
stoupenci přítomen, nebudu mluvit!“ V sále
nastal veliký rozruch a zmatek. Stoupenci Stern-
bergovi počali vytlačovat ze sálu a znásilňovat
agrárníky skalického okresu. Z nenadání vyskočil
na podium dr. Pražák a povýšeným hlasem volal,
že se chápe slova, když se ho hrabě Sternberg
vzdal. Ale než domluvil, udeřen byl současně z
tři stran sklenicemi a těžkými kovovými nádo-
bami půllitrovými do spánku a do temena. Dr
Sternberg
Pražák
Koutník
Stern
doktor
Skalica
Sternberg
19
article
Pražák v největší tísni vytáhl z kapsy re-
volver na obranu, ale než se ubrániti mohl,
vrhli se na něho — na pokyn Sternbergův — se
všech stran hraběcí agitátoři, strhli ho k zemi.
kopali i kousali ho, vlekli ho sálem a posléze
svrhli ho s kamenných schodů, vedoucích do
hostinských místnosti. Tam těžce raněný
klesl k zemi. Jeho šat byl úplně roze-
drán. S drem. Pražákem vypuzeni a ztýráni
byli i ostatní agrárníci, kteří ho chránili a prot
jednání hr. Sternberga a jeho náhončí protesto-
vali. Tak nám byl vylíčen tento volební výjev
z pramene autentického, s připomenutím, že dle
dobrozdání lékařského jedna z ran, na hlavu dra
Pražáka namířených, mohla míti v zápěti i smrt.
Jen šťastnou náhodou byla seslabena a neměla
účinku, útočníkem zamýšleného. Voličská schůze
ve Skalici bude prý míti dohru před soudem
Kdo bude souzen a kdo odsouzen? Čeští lidé
kteři pomáhali násilím šlechtickému dobrodruhu
k lidovému mandátu? Tím bude věc vyřízena?
Je věru svrchovaně na čase, aby moudří a roz
šafní lidé, kterým jde opravdu o dobro a prospěch
národa, sestoupili se v povný šik a mocným za
kročením přítrž učinili zjevům tak zahanbujícím.
které jsou skvrnou na dosavadní čestné pověst
našeho voličstva.
— Přednáška o Josefu Holečkovi v Petro-
hradě. V sobotu přednášel N. M. Sokolov
v petrohradském »Ruském Sobrání« o »názo-
rech a míněních českého spisovatele Josefa
Holečka«. Pan N. M. Sokolov je překladatelem
»Zájezdu na Rns«.
Sternbergův
Sternberg
Pražák
Holeček
M Sokolov
Skalica
Petrahradit
Zájezd
20
article
— Pomník Husův v Praze. V alná hro
mada spolku pro zbudování po-
mníku Mistra Jana Husa v Praz
koná se v neděli 21. února t. r. o 9. hodině
dopol. na Staroměstské radnici. Kdyby se ne
sešel v tuto hodinu doslatečný počet členů, svo-
lává výbor valnou hromadu novou o hodinu
později, t. j. na 10. hodinu dopolední, jež jest
usnášení schopna za každého počtu členů. Na
programu jsou zprávy funkcionářů, volby no-
vého výboru, návrhy výboru a volné návrhy.
— Modlení za ruské vílězství. Včera ve
zdejším ruském pravoslavném chrámě O. Nikola
Nikolajevič Ryžkov učinil přítomným proslov
o válce rusko-japonské, v němž vyležil, že kře-
sťanské Rusko bylo nekřesťanským nepřítelem
k válce donucono, načež následovalo modlen
za vítězství ruských zbraní. Chrám sv. Mikuláše
nebyl snad nikdy tak naplněn, jako při té pří-
ležitosti.
— Osobní. Pan Václav Hodek. rodilý
z Král. Vyšehradu, podrobil se u místodržítelství př
odboru pro pozemní stavby předepsané zkoušce
stal se úřadně opráv. mistrem tesařským. — Arci-
biskup baron Skrbenský včera večer z Ústí n. L
vrátil se do Praby.
— Rodinné zprávy. Paní Žofie de Giorgi-
ová roz. Schauerová z Činěvsi a p. Emanue
de Giorgi z Poděbrad slavili sňatek dne 13. února
v chrámu sv. Jiljí v Praze.
— Úmrti. V Hnátnici, okresu lanškrounského,
zemřel po krátké, těžké nemoci — tyfu — vždy
zdravím a silou kypící muž, výborný učitel, pan
Antonín Langr, ve věku 37 let Tělesná sebránka
jeho byla dne 13. února z Hnátnice do Ústí nad
Orlicí převezena a tam dne 14. února ke klidnému
spánku uložena. Za mnohé útrapy budiž mu kollegů
jeho trvalá a vděčná vzpominka odplatou!
Husův
Hus
O Nikolajevič Ryžkov
Mikuláš
Hodek
Král
Skrbenský
Giorgi
Schauerová
Emanue
svatý . Jiljí
Langr
Praha
Praz
Rusko
Vyšehrad
Praba
Činěves
Poděbrady
Hnátnice
Ústí nad Orlice
21
article
— Němec kněz a láska k blížnímu. Z obce Dě-
bolína u Jindřichova Hradce obdrželi jsme tuto zprávu:
U nás byly v měsíci prosinci m. r. konány volby do
obecního zastupitelstva. Příležitosti této použil zdejší
rodák p. Jiří Jánal, farář v Landeku a poslal ve pro-
spěch místních chudých 20 K s dopisem o zvláštním
ponětí lásky k bližnímu. V dopise svém žádá pan farál
Němec v Děbolíně — kde česká strana ve třelím
sboru dosud vítězila — aby Čechy mezí sebou ne-
trpěli, české agitátory ven vyhnali a končí do slova;
„Heraus mit der Faust aus der Tasche!“ (Pěst z ka-
psy!) Pan farář nebyl nikdy žákem Mommsenovým.
jak by se dle jeho dopisu zdálo, nýbrž studoval v Jin-
dřichově Hradci jako syn chudých rodičů za podpory
českých rodin, které mu k nynějšímu jeho postavení
pomohly. Za česká dobrodiní spláci nezvyklou vděč-
ností. Němečtí rodáci sami se zaň stydí, neboť většina
výhoru byla pro odmitnutí tohoto daru a sám staro-
sta, Němec, doznal hrubost toho dopisu.
— Ze zemského výboru král. českého. Ve schůzi
dne 10. února za předsednictví nejvyššího maršálka
kn. Lobkovice vysloven byl zemské školní radě
souhlas v příčině úpravy vyučování náboženství při
obecné škole v Přivozci, s otevřením IV. postupní
třídy při obecné škole v Strmilově, se zřízením
zalímných poboček na obecné škole chlapecké v Ro-
kycanech a na obecné škole v Rochlicích, s otevře-
ním def. II. postup. třídy v Loučicích a s otevřením
obecně školy v Sádkově. Účelní assislení pan Karel
Pázler jmenován byl zemským revisorem zeměděl-
ských družstev.
— Sbirka na prospěch raněných Rusů. V restau-
rantu Choděrově byla včera uspořádána na podnět
rest. p. Vacka prvá sbírka ku podpoře ruských vo-
jínů raněných v rusko-japonské válce. Sbírka tato,
jež uvítána byla s všeobecným souhlasem, vynesla
74 K 80 h.
Němec
Jánal
Čecho
Mommsenův
Lobkovic
Sádkův
Pázler
Rus
Choděrův
Vacek
Jindřichov Hradec
Landek
Děbolín
Hradec
Strmilov
Rochlice
Loučice
zemský výbor král . český
Heraus mit der Faust
der Tasche
22
article
— Na Národní divadlo v Brně sbírají také Če-
chové usazení v Bosně a Hercegovině, kde na něko-
lika místech ujali se sbírek horliví pracovníci a do-
cílili potěšitelných výsledků. Tak pan Anti Indráko
soudní tajemník v Bogojně, získal již na počátku
sbírku v obnosu 160 K a nyní zaslal nově sebraných
K 13.—. — Pan JUDr. Karel Přerovský, advokát v
Trebíči, zaslal na stavbu Národního divadla v Brně
sbírku, kterou třebíčští mládenci mezi sebou při plesu
uspořádali, v obnosu 19 K 60 h a současně splátky
dřive upsaných darů od učitelského sboru chlapecké
obecné a měšťanské školy 30 K a od slč. Š. Naho-
dilové 5 K. — Od rolnické záložny v Tlumačově došlo
20 K, od záložny štramberské 25 K a od občanské zá-
ložny ve Vanovicích 50 K.
— O indnstriálních učitelkách. V rozpočtové de-
batě ve sboru obecních starších p. řed. Rašín poukázal
na smutné poměry výpomocných industriálních učite-
lek a navrhl, aby liberálním výkladem zákona o in-
dustriálních učitelkách z 9. září 1899 umožnilo se,
aby starším a zasloužilým mohlo se dostati defini-
tivního postavení a tím nároků na pojištění ve stáří
ze zemského pensijního fondu. Ve včerejší schůzi škol-
ního odboru pražského byly návrhy p. řed. Rašína
podrobeny všestranné úvaze a usneseno jednomyslně,
aby tři výpomocné industr. učitclky, které mají nej-
větší počet vyučovacích hodin (slč. Decastellova, Pi-
klova a Urbanova), navrženy byly zemské školní radě
k definitivnímu ustanovení. Dále usneseno, aby tak
na obecných školách umožnilo se, aby zřízena byla
místa definitivních industriálních učitelek. Přijetím
těchto návrhů pomůže se opravdu potřebným
JUDr
Přerovský
Rašín
Decastellův
Brno
Boseň a Hercegovina
Tlumačov
národní divadlo
národní divadlo v Brno
23
article
— Slovinský akademický spolek „Slovenija“ ve
Vídni dovršil letos 70. rok svého trvání. „Slovenija“-
byla a jest nejen nejsilnějším, nýbrž také nejčilejším
a nejživějším střediskem všeho slovinského student-
stva. Spolek nestojí na stanovisku žádných politických
vášní. Účelem jeho jest v první řadě vzdělávání aka-
demiků, příprava k národní práci a sblížování ke
všemu ve Vídni žijícímu Slovanstvu. Tím si zjednal
již dávno sympatie. Na oslavu letošního jubilea po-
pořádá „Slovenija“ dne 24. t. m. slavnostní koncert
s tancem v síni hotelu „Savoy“ (Vídeň, VI., Maria-
hilferstrasse, 81) spolupůsobením operní pěvkyně Miry
Korošcové, op. pěvce p. Marka Vuškoviče, prvního
jihoslovanského hud. kvartetta (pp. K. Jeraj, M. Lenar-
čič, A. Šantel, J. Stano) a Slovanského zpěváckého
spolku řízením p. A. Archangelského. Hudba bos.-here
pěšího pluku č. 4. Čislý výnos slavnosti určen jes
podpůrnému spolku slovinských akademíků ve Vídni
Marius
Korošcová
Vuškovič
K Jeraj
M Lenar
A Šantel
Stano
archangelský
Vídeň
24
article
Slavností touto zajisté se upevní poměr „Slovenije?
k vídeňským Slovanům, zvláště Čechům-
— Ve prospěch Ústřední Matice školské provedena
sbírka p. Emilem Svagrovským při svatební hostině
slečny Kamilky Švagrovské a p. ing. Janem Lososem
z Loun v restaurantu p. K. Brejšky obnosem K 30.—
a ve prospěch Místecké Matice sebráno mimořádně
6.— K. Peníze odevzdány p. Švagrovským v naší
administraci
— Z c. a k. námořniciva. Věstník vojenský, týka-
jící se námořnictva, přináší jmenování oněch pro-
zatímních elévů námořního komisariátu skutečnými.
kteří v minulém zkušebním období předepsanou zkou-
šku adjunktskou s dobrým prospěchem vykonali. Nej-
lépe odbyl ji a proto prvním skutečným elévem byl
jmenován Vojtěch Holub, jehož bratr je chovancem
čtvrtého ročníku námořní akademic v Rjece. Od svého
vstoupení do akademie byl tento elév vždy prvním
a jesl jediným posluchačem akademie, kterému při-
řknuto bylo tak zv. velké vyznamenání za výtečné
pokroky. Jmenovaní mladí námořníci jsou syny pana
Vojtěcha Holuba, správce c. a k. vojenské zásobárny
v Trávníku.
Čecho
Svagrovský
Kamilka
Ing
Jan losos
K Brejšek
Holub
Louny
Rjeka
25
article
— Dary. Místo věnců na rakev zemřelého pana
Frant. Urbánka, inspektora cukrovarů v Praze.
věnovali Podpůrnému spolku cukrovarnických úřad-
níků v Praze: p. Ludv. Elischak, zástupce ře-
ditele pražské filiálky Úvěrního ústavu pro obchod
průmysl a p. Karel Kraft, vrchní úřadník téhoh
ústavu po 10 K. — Pan prof. Kristian Petrlík
s chotí věnoval místo věnce na rakev zesnulého
c. k dvorního rady p Rádla 15 K ve prospěch
Ústřední Matice školské.
— Paroplavba po Vltavě mezi Prahou a Bra-
níkem byla dnes opět zahájena. Parníky jezdí od
5 hodin ráno do 7 hodin večer každou půl hodinu.
Jakmile budou přístaviště po celé trati zřízena, počne
se ihned jezditi až do Štěchovic, což bude v čs
oznámeno.
— Na faru v Kojelicích navrhla patronátní komise
na prvním místě p. P. F. Lásku, a na místě druhém
p. P. F. Dlouhého-Pokorného.
František
Urbánek
Ludv
Kraft
profesor
Petrlík
Rádl
P F Dlouhý
Pokorný
Praha
Vltava
Štěchovice
cukrovarnický úřad
úvěrní ústav pro obchod
Bro
26
article
— Státní úřady na Smíchově. Ke zprávě uveřej-
něné v čís, 45. našeho listu byla nám zaslána tato
oprava: Není pravda, že by se věznice c. k. okres.
soudu na Smíchově necházely ve stavu přímo hrozném
a není pravda, že by, ač bylo již před několika lety
dle zjištěného stavu poukázáno, až do dnešního dne
nějaká sebe menší náprava se stala. Naopak, již v roce
1891 byia ventilace zavedena, záchody na klosety
přeměněny, věznice čistí se každý týden a bílí se
každý druhý měsíc. Není pravda, že věznice ty jsou
stále přeplněny, pravda jest ale, že aby přeplnění se
zabránilo — dodávány jsou dle potřeby, nikoli ale
každý týden, odsouzené osoby do věznic jiných okres-
ních soudů. Není však pravda, že by to byly věznice
nejvzdálenější, naopak pravda jest, že hledí se k tomu,
aby dodávání to stalo se dle možnosti do věznic nej-
bližších. Pravda jest, že dopravení děje se ovšemv
průvodu četníků; dopravení tak se prováděti musí,
jak o tom vydána jsou nařízení příslušná. Dále uve-
deno jest v článku tom všeobecně, že státní úřady
bez výminky nalézají se v místnostech těsných, dus-
ných a částečně i dosti tmavých. Žádám, aby též od-
stavec tento byl opraven neb pokud se týče vístnosti
soudních není pravda, že by bezvýminečně byly
místnosti těsné, dusné a dosti (mavé. Pravda jest, že
místnosti až na některé místnosti v přízemí se na-
lézající — jak to i v jiných budovách bývá — jsou
dcsti vzdušné a svěllé, toliko v přízemí poněkud
tmavé. C. k. okresní soud na Smíchově, oddělení I
dne 15. února 1904. Podpis nečitelný
— Změny držebnosti. Pan J. Tůma, společník
firmy Holub a Tůma, koupil od J. Mareše, majitele
velkostatku, dům čís. 1464—II. v Praze za 143.000 K.
J Tůma
Tůma
J Mareš
Smíchov
Praha
státní úřad
okresní soud na Smíchov
27
article
— Hostinský na Král. Vinohradech pan Ant. Sirotek
koupil s manželkou svou Marií od majitele lázní
pana Bohuše Friedländra dům čís. pop. 1115 s ho-
stincem »u Havlička« v prodloužené Havlíčkově třídě
na Král. Vinohradech za 50.000 K. Paní Josefa Bor-
ková koupila od poštovního rady Františka Bázla
dům čís. pop. 950 ve Slezské ulici na Král. Vino-
hradech za 96.000 K, kdežto pan Bázl převzal od
ní dům čís. pop. 532 s hostincem su Palackého«
v Pelackého ulici v Žižkově za 56.000 K. Pp. man-
želé Čeněk a Anna Mikovi koupili od pp. Františka
a Kateřiny Bradáčových ze Škvorce dům č. p. 839
v Žehvského ulici v Žižkově za 33.400 K. Paní
Anna Uzlová koupila polovici domu čís. pop. 244
v Českobratrské ulici v Žižkově za 2565 K. Páni
Jos. a Marie Markvartovi koupili od pp. Jos. a Barbory
Hochmannových dům čís. pop. 54 v Malešicích za
3600 K.
— Uzavřená ulice. Následkem kana lisačních
prací jest uzavřena pro povozy ulice Karoliny Světlé
a sice od Křižovnického náměstí k ulici Anenské.
Král
Antonín
Friedländra
Bázl
Palacký
Čeněk
Mika
František
Bradáčův
Anna
Markvart
Hochmannův
Havlíčkův třída
Vinohrady
slezský
na Královský
Pelacký ulice
Žižkov
Škvorec
Žehvský ulice
českobratrský ulice
Malešice
ulice Karolina Světlá
křižovnický náměstí
Josef Bor
28
article
— Podrobnosti ze života Barbory Smrčkovy. V re-
ferátech o zavraždění Smrčkovy zminili jsme se, že
jednalo se již o tom, aby nebohá tato dívka dána
byla do ústavu pro choromyslné a že byla také profes-
sorem prohlédnuta. V té příčině dovídáme se náste-
dující zajímavé podrobnosti. Dne 29. ledna pí. Kabát-
níková přivedla Smrčkovu na českou universitní poly-
kliniku k docentu p. dru. Heverochovi, který dívku
podrobil důkladnému vyšetření a podal tuto diagnosu:
„Degenerace, epiloptoidní stavy, chorobná lhavost,
zlodějskost a ulíkání.“ Docentu p. dru. Heverochovi
dívka zdála se se stanoviska vědeckého tak zajímavou,
že ji ve schůzi spolku českých lékařů představil a
stav její obšírně popsal. Pravil: Dle udání příbuzných
bylo dítě vždycky zdrávo a její stav povstal teprve
před třemi roky. Vinu na tom má prý učitelka, která
ji nechala po škole a nepustila ji celý ten čas na zá-
chod, takže od té doby onemocněla. Dva měsíce po
této události utekla najednou odpoledne ze školy a bě-
žela celé tři hodiny od Vlašimi. U lesa ukryla se
v opuštěné chaloupce, kde ji našly dvě ženy a těm
namluvila, že se bojí domů, protože by byla od rodičů
bita. To byl však výmysl, neboť rodiče ji nikdy nebili.
Smrčkův
Heveroch
Vlašim
spolek český lékař
29
article
Asi za rok potom utekla po druhé k úplně cizím lidem.
které nikdy neviděla a mnoho jim vyprávěla, že ne-
může domů, protože je stále bita, nemá prý rodičů
a ti; u kterých jest na vychování, jsou prý na ni tak
zlí, že jí nedávají ani najíst a stále ji moří hladem.
Mluvila tak jistě, že lidé tito byli přesvědčeni, že
mluví pravdu. Potom se již zatoulala z domova ča-
stěji a odbíhala až na 2—3 hodiny cesty a nebývala
doma kolik dní. Doběhla do některé vesnice, kde jí
neznali a zůstávala u cizích lidí, kterým namlouvala,
že je týraný sirotek a slibovala jim, že bude u nich
sloužit za pasačku, když ji budou živiti. Jednou za-
toulala se k jisté pí. F., které se ji tak zželelo, že si
dívku chtěla ponechat za vlastní. Děvče jí vylíčilo
svůj opuštěný stav takovými slovy a chovalo se tak
úlisně, že si ji paní ihned zamilovala. Při tom se ji
vyptávala na různé věci a také se tázala: „Kdo ti vaří
a pere?“ Dívka odpověděla: „Já sama.“ Paní pro-
hlědla jí šaty a poznala, že praní obstarávaly docela
jiné ruce. Pojala tedy podezření proti dívce, že ne-
mluví pravdu. A podezření to bylo sesíleno, když děvče
namlouvalo, že také monogram si vyšila. Smrčkova
od pí. F. odešla. Docent p. dr. Heveroch uvedl výslov-
ně, že do afféry s učitelkou v prosinci 1901 byla dívka
úplně vzorná, nelhala, neulíkala a byla úplně zdravá.
Smrčkův
doktor
Heveroch
30
article
Od té doby však se špatně učila, byla velmi nestálá,
všecky práce začínala najednou, ale žádné neskon-
čila. Občas si potaji něco vzala, také peníze, k řezní-
kovi několikrát přišla si pro párek a vzala ho na dluh
za záminky, že byla poslána z domova. Byla by tak-
hle chodila kupovat i ke kupci, ale otec to v čas zpo-
zoroval a kupci dal výstrahu. Když byla pro něco
poslána k hokynářce, vzala mouku a chleba na dluh,
peníze si nechala a promisala. Když i při tom byla při-
stižena, nejdříve zalhávala, pak se dala do úpěnlivého
prosení, že to nikdy více neudělá. Křičela a plakala
tak usedavě, že vzbudila v celém okolí u sousedů
vzrušení a jedna sousedka ji dokonce přišla bránit,
ačkoliv dívce nikdo neubližoval. Dále pokračoval p.
dr. Heveroch, že v říjnu 1903 převzala ji tetička
Kabálníková do opatrování a začala ji posílat do školy.
Před tím Smrčkova do školy nechodila, poněvadž se
vůbec nechtěla učit. V Praze byla po celý měsíc hod-
ná, ale jakmile přišel devátý a desátý den v měsíci,
byla velice rozrušena a to několik dnů za sebou.
(Také před svojí smrtí Smrčkova dne 10. února
utekla.) Dokud bývala u rodičů, mívala prý křeče,
byla bledá, stočilo jí to hlavu a zaškubalo nohou. Ke
konci záchvatu padla, nemohla promluvit slovíčko
a nemohla se ani hnouti. Každodenně mívala veliký
hlad a žízeň a často byla by pila i z louže, kdyby
jí v tom nebránili. U Kabátníků pila denně přes litr
vody. Občas bývala velice hodná, ale potom se zase
vše vrátilo. Od října 1903 od Kabátníků utekla pětkrát.
doktor
Heveroch
Smrčkův
Kabátník
Praha
31
article
Poprvé zaběhla na olšanský hřbitov a domů ji přivedlo
nějaké děvče celou umazanou a potlučenou. Doma
vyprávěla, že byla na pohřbu. Po druhé ulekla na
Staré město a toulala se ulicemi až do večera. V 10
hodin chytila nějakou paní a prosila ji, aby ji vzala
na nocleh. Paní ujala se ji sice, ale odevzdala dívku
nejbližšímu policistovi, kterému vyprávěla, že ji při-
vezl jeden pán z venkova, že nemá otce ani matku
a vůbec žádného příbuzného. Na otázku, chodí-li do
školy, odpověděla záporně. Na strážnici všecko od-
volala a vyprávěla po pravdě, kde bydlí. Před půl-
nocí policista odvedl děvče domů. Po třetí — pokra-
čoval docent p. dr. Heveroch — utekla Smrčkova do
Karlína, zastavila zřízence dráhy a tomu povídala,
že hledá na Král. Vinohradech babičku, aby ji k ni
dovedl. Zřízenec vodil děvče od domu k domu na Vino-
hradech, ale ovšem bez výsledku, poněvadž Smrčkov
babičku tam vůbec neměla. I policista jim při hledání
pomáhal. Při vyšetřování tohoto případu ptal se dr.
Heveroch dívky, zda se nestydí lhát. A děvče odpo-
vědělo z příma: „Nestydím!“ — Po čtvrtém úlěku
z domova chodila kolem zahrady Kinského tak dlouho,
až ji potkala sousedka a odvedla ji domů. Pátý útěk
stal se 28. ledna t. r. Strýc p. Kabátník jí siíbil, že
s ní půjde na Příkop a dívka těšila se celé odpoledne,
až přijde. Když přišel, začala se k němu lichotit jako
kočička. Najednou zvolala: „Strýčku já musím ještě
na záchodek.“ Dívka odběhla a už uháněla přes tržiště
nábřeží a Kampu na Karlův most, potom dala se na
Malou stranu a tam se toulala až do 11 hod. v nock.
Potkala neznámého chodce a prosila jej, aby ji vzal
doktor
Heveroch
Smrčkův
Král
Kinský
Stará město
Karlín
Kampa
Karlův most
Vinohrad