ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8100daf0-710e-11dc-8c16-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 44, person 112, org 6, work 2
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 16. února 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 47.
4 article
Na ranní a odpol. Histy předpláeí sen v Prare v adulnistral n. . . . S K — s dvojí donáškou na suěsl nnt leta . . . . 7 K 50h ve slialkách: 2 K 3o na má-lo . . Peštort na čtvrt leia . . . . 9 K 6o s dvojí zlsilkou na neř na čtvrt lea kei
5 article Porážky Japonců na soušl.
Porážky Japonců na soušl. Z Londýna, 15. února. (C.-B.) „Daily Mail“ oznamuje z Niněvanu z 11. t. m.: Dle úřadních zpráv z Port Arthuru Japonci vysadili 10. t. m. na pevninu veliký oddíl vojskau opevnění při zátoce Duffově. Ru- sové je nechali přistáti a pak na ně útočili a odrazili je s vellkými ztrátami. Z Londýna, 15. února. (C.-B.) „Daily Mail“ oznamuje z Port Arthuru: Dle úřadních zpráv přistálo 600 Japonců v Talien Vanu. Z nich bylo 410 kozáky pobito, kdežto ostatní vrátili se na lodi. Z Berlína, 15. února. „Tagblatt- oznamuje z Londýna: Rozšiřuje se pověsť, že Anglie pohrozila, že za- bere Lemnos a krom toho některé ostrovy v Dardanelách, aby chrá- nila „neutralitu“ mořské úžiny te. kdyby ruské černomořské loďstvo se pokusilo Dardanellami proplouti Z Irkutska, 15. února, 9. hodin dopol (Pův. zpráva »Nár. L.«) Dnes od 5. ho- diny ranní až do 9 hodin přibylo sem 16 vojenských vlaků s počtem 60 000 mužů. Dalších osm vlaků přibude zítra.
Japonec Arthur Japonec Duffův Arthur Londýn Talien Van Berlín Anglie Dardanely Irkutsk Daily Maila dopolo
6 article
Z Jinghon, 15. února. (C.-B.) „Reuter, kancel.“ sděluje: Anglie žádala místodržitele Alexějeva o vysvět- lení v příčině zadržení anglických lodí v Port Arthuru a žádala záro- veň propuštění jich. Alexějev odvě- til, že lodi byly již propuštěny, že byly však před tím zdrženy, poně- vadž japonští poddaní nalezali se na nich. Prohlášení to nepokládá se zde za dostatečné. Z Berlína, 15. února, 11. hod. 15 min večer. (C.-B.) Wolffova kancelář ozna- muje z Tokia: Japonský konsul v Čifa ohlásil, že kapitán ameri- ekého parníku »Plades«, který sem přibyl z Port Arthuru, mu sdělií, že japonskými granáty poškozený ruský křižák »Askold«, jenž byl ve vnitřním přístavu, dne 13. t. m. dopoledne se potopil. Ztráty ruské jsou pokud známo: 29 mrtvýcha 60 raněných na lodich: dva mrtví pak v pevnosti zlatogorské. Z Londýna, 15. února. »Westminster- Gazette« soudí z některých zpráv japonských, že Japonsko od úterka
Arthur Wolffův Anglie Berlín Tokio Čifo Londýn Westminster Japonsko Reuter
7 article
dopravilo mnoho vojska na ostrovy Elliotské, severo-východně od Port- Arthuru, a že dosavadními »před- stíranými« pokusy o vysazení voj- ska na jiných místech jenom od- vracelo pozornost od místa, na kte- rém skutečně vojsko přistálo. Z Londýna, 15. února. (Zvl. telgrm »N. L.«) »Daily Mail« sděluje z Čifu k nedávné bitvě u Port Arturu Křižák »Pallada« proražen byl otvorem 17 stop dlouhým nal hla- dinou vodní. Z potopeného hřižáku »Askalda« vyčnívá jen pět komínů nad vodu. Japonci ztratili jednu torpedovou loď a jednoho torpedo- borce. Všichni dopisovatelé potvrzují že ruské mužstvo křižáků »Varjag a »Korejec« za bitvy u Čemulpa bilo se neobyčejně statečně, smrti se nijak neděsíc. Z Paříže, 15. února. Kolují zde pověsti, že ruský ministr vojenství Kuropatkin zadal za propuštěnou a že nařízena bude co nevidět mobi- lisace celé armády ruské z obavy před zápletkami evropskými. Také carská garda má býti mobilisována. (Pověsti tyto dlužno přijmouti ovšem s největš reservou. Pozn. red.)
Port Arthur Křižák Pallada Japonec Varjag Korejec Elliotský Londýn Paříž Daily Maila
8 article Náš boj proti Körbrovu absolutismu.
Náš boj proti Körbrovu absolutismu. Přištího měsíce března hodlá prý tedy vláda dle ujištění vládních listů — svolati nikol snad český sněm, na jehož práci nejdůle- žitější království říše tak dychtivě čeká, nýbrž cislajtánský parlament, o nějž už ani sami Vídeňáci nestojí. Ovšem prý nemí letošní jarní kampaň parlamentu trvati déle než pouze do Velikonoc, jež připadají počát- kem dubna a vlastním úkolem slavného toh zastupitelstva říšského nemá býti, než povo lení letošního odvodu braneův který musil býti zatím o měsíc odložen. V květnu mají býti — patrně vzhledem na nejistotu zahraničné situace — svolány opět delegace k opatření pospolitých záležitostí řiš- ských t. j. zvláště ku povolení rozpočtu vojen- ského pro příští rok. — Věru, kdyby nic jiného, již tyto disposice ukazují celou tu zvrácemost neudržitelnou rozháranost Körbrova režimu, jenž v době tak vážné a chmůrné národům místo chleba podává kámen a udržuje se jedině cha- trným spoleháním na vzájemnou jich řevnivost, dle starého macchiavellského hesla: »Rozděl panuj.« Přehlédneme-li celou tu čtyřletou dráhu politiky Körbrovy vídíme jasně, kterak mu na prosto nezáleží na tom, aby dosáhl klidně pra- cujícího parlamentu poctivým vyrovnáním se
Körbrův Věra
9 article
s národem českým, jehož rovně skrovným jako spravedlivým požadavkům by mohl vyhověti jak dobře dopsal dr. Pacák své d by ryt. Ja- worskému — prostým »trhnutím pera « — ale že raději nechá spěti věci v Rakousku jak běží, od deviti k pěti, nic nedbaje hrozných konců, k jakým to takhle dojde a dojíti musí, — jen když jsou s ním němečtí jeho centralisté a nacionálové dočasně spokojeni a on se ve svých výnosných třech křeslech ministerských jakž takž udrží. »O příští den se nestarejme! — Po nás přijď si potopa! Toť suma jeho stát- nické prozíravosti a moudrosti, s kterou pro- tlouká se »s vášně prostou vytrvalostí« o berli onoho famosního § 14. ze dne na den. Ale belhá se mu to čím dál tím hůře, berla zabo- řuje se do rašeliniště neúspěchů pořád hloub Všechno vázne: vyrovnání s Uhry, celní tarif rozpočet státní, sjednání nových obchodních smluv s cizinou, zákon o rekrutech, nový branný zákon, úprava financí zemských jako říšských. Kdežto země tak důležité jako královstv české, jež bývaly až dosud pravou komorou říše, dnes vyssáty a vyčerpány do krajnost právem dovolávaji se pomoci na státu, poža- dujíce, aby jim byly ponechány důchody z daní přímých k vlastním účelům zemským, jako jes v sousední říši německé — vláda Körbrova za čtyři leta dopracovala to při šroubování čnní tak daleko, že státní rozpočet její vykazuje již slušnou diru 33 millionového scho- k u. Skvostné to věru hospodářství, jež by mohl naplniti zadostučiněním leda státníky — ture- cké. Aby se podobnými výsledky vykázalo ně- jaké ministerstvo nám Čechům příznivé ! Jaká to bouře rozhořčení zaburácela by německými »gauy«, jak by ve všech listech německých bylo na takového ministra dotíráno a »Abzúg« voláno.
doktor Pacák Körbrův Čecho Rakousko Uhry
10 article
Než, všeho do času. I ta nejsilnější berla se časem zláme. I ten § 14. se posléze — ošoupe a vypoví služby svému naduživateli. Č mysli pan Körber, že maďarská strana neodvis- losti snese, aby vyrovnání rakousko-uherské stálo v Cislajtanii pouze na vratkém pahýlu absoluti- stického § 14. nevižicího národy zdejší, kdežto by Uhry se měly zavázati řádným snesením sněmu uherského. Není spíše podobno pravdě. že strana Košutova výborně vystihne příležitos takou k neodolatelnému nájezdu na dualismus. kdyžtě i ten Bánffy horlí pro hospodářskou samostatnost Uher? — Ale kdyby na krásně toho nebezpečí z Uher nebylo, troufá si pan Körber nabídnouti cizozemským státům nové obchodní smlouvy podapsaně za Rakousko pouze — § 14. Dobře připomenul tempo dr. Pacák kterak i sami lidé, Körbrovi tak blizei, jak dr. Baernreither nebo býv. ministr Bacquehem v delegacích výslovně prohlásili, že to nejde. Tolikéž panovník na delegačním cerklu důrazn označil potřebu parlamentního schválen obchodních smluv s cizinou. Vymábať toho úvě i prestýž ústavních států, aby podobné důležité a dlouholeté smlouvy byly ratifikovány přísluš nými zastupitelstvy národními. Vše to by každého jiného rozumného státníka pobádalo a nutkalo, aby udobřil těžce roztrpčený národ český, jenž vládne v parla- mentě dosti velkým počtem hlasův a nežádlá tím časem než odčinění kruté palčivé křivdyo
Körber Uher Košutův doktor Pacák Baernreither Bacquehem Uhry Rakousko
11 article
spáchané protizákonně na jeho dobrém, leg timním právu národním a splnění životní kul turní potřeby své zřízením české university pro Moravu. Jediným trhnutím péra mohil by dr- Körber učiniti těmto spravedlivým a Němcům nijak neubližujíeím požadavkům české opposice zadost, poněvadž jsou oba založeny v plat- ných zákonech — a rázem byl by mrtvý bod stagnace překonán, loď Austrie mohla by zachytit vítr do plachet svýcha hnouti se z místa. Ale ne! Hegemoné němeči by se hněvali a nežli to, raději ať praskne parlamentarism, i ústavnost, svoboda, blahobyt zemí i všechno! Viděl kdo zaslepenější, zatvr zelejší a hříšnější umíněnosti? Tomu se u pana Körbra říká rakouské vlastenectví. A tomuto státníku chtějí nyni po- máhati pp. Jaworski, Abrahamowiez et con- sortes? Nedávno ještě, jak jim dr. Pacák trefně připomenul, dobře uznávali, že se nám stala křivda a že by vláda Körbrova měla nám učiniti po právu. Dnes ale, získáni za několik koncessí Körbrem, stavi se pánové nevídomými a úžaslými, co že prý máme proti tomu dobrému a hodnému Körbrovi, a domlouvají našim po slancům k povolnosti! Ano, místo aby zkáral zpupnosť a nesmířlivosť německých hakatistův usilujících o roztrhání naší vlasti a vytlačen lidu našeho z celé čtvrtiny její, výteční ti hu láni Körbrovi nás chtějí donutit k ústupu. Jaká to rytířkost! Lec přese všechny Körbry a Ja- worské národ náš nezachvějí se, ale vytrvá pevne ve svém boji spravedlivém a uvidíme, kdo po- sléz zvítězí: zda svoboda národa či Körbrův absolutism?
Körber Němec Körbr Jaworský Abrahamowiez Pacák Lec Körbrův český univerzita pro Morava Austria
12 article
Delegace. Z Vídně, 15. února. (C.-B) Sdružený čtyřčlenný výbor uhersk rokoval o úvěru okupačním Ref. Münnich a del. Hegedůs a Ugron naléhal na předložení závěrečných účtů, protože bez nici není možná rozpočtová kontrola. Del. Mikloš zmínil se uznale o ministru Ka layi: Ugron myslí, že se mělo oslaviti 25. výro okupace povolením obecní samosprávy na širokén základě. Jiní delegáti činili rozličné dotazy, tak Vla sics po obsahu statutu o příští samospráv pravoslavného obyvatelstva. Ministr Burian prohlásil především, že chce za- chovati velké dílo svého předchůdce, pokračovat jeho směrem a použiti methody, prosté vší šablono- vitosti. Hlavní úlohou je zabezpečení finančního stavu zabraných zemí, oprava berního systému a upravení náboženských poměrů. Rozbírá tento úkol a prohlašuje jako v delegaci rakouské, že finanční vývoj jest uspokojivý a opravňuje naději, že velké úroky, spojené se stavbou železnic zvláště v letech 1906—9 uhradi se z příjmů zabraných zemí. Po- jednav o zamýšlené opravě přímých daní a řešen náboženské otázky, pravil, že by bylo předčasno. předkládat již teď úplný text statutu pro pravo- slavné, avšak podobá se, že zakládá se na trojstup ňové samosprávě v církevních a školských záleži tostech. Dále přijata za princip samopoplatnost církev obce hradit své výlohy z daní, uložených věřícím Působnost duchovenstva i laiků, jmenování biskup a volba duchovních jest ustanovena zevrubně. M- nistr troufá, uskuteční-li se tato samospráva, že po- užije se jí těž u ostatních vyzvání, avšak žádná in- stituce nesmí se vnucovati. Vyjednávání s mobame dány toni přerušené, bude záhy obnoveno. Pracuje se též o zdokonalení obecní samosprávy. Ubezpečuje že maďarské zájmy leží mu na srdci a vláda přiči- ňoje se o srovnání zájmů obou částí říše se zájmy
Münnich Ugron Mikloš Burian Vídeň Ka
13 article
V drobném predeji ranni čí lo o sobě . . . za 8 opoledni . . . . . . . za 2h Ve flialkéch na venkové ranní číslo. . . . . . . . . . . . 3h vdpolední Inserá t platí te hokové kopře Plzéplaeoní a lusirty piljímá ž dminl- straee v Marissské ulici č. z. Tom podlázejí se též noa dake tislsre a erpedice „Narodpich Listá“ Rakopisy se novruce
Tom podlázet Marissský ulice Narodpich Listat Plzéplaeonit
14 article
zabraných zemí. Odmítá výčitku, že uherské zájmy jsou v Bosně zanedbávány. Zabrané země nemaji železniční politiky, stavébní program jest ustanoven zákonodárnými sbory rakouskými a uherskými. Licha je úplně výčitka, že vláda poněmčuje a pomaďařuje. Dokazuje, že urovnány cesty uherskému obchodn v zabraných zemích a že třeba povznésti domácí průmysl a konečně prohlásil o závěrečných účtech že podnik k tomu musí vycházet od obojího zákono- dárství. Min, předseda Tísza souhlasí s tímto názorem a jest ochoten vyjednávat o tom se společnou a ra- kouskou vládou Po delší debatě bylo usnešeno poznamenati v zprávě, že budoucně má se předkládati bosenský rozpočet se závěrečnými účty a okkupační úvěr byl příjat.
Boseň
15 article
V dnešní plné schůzi uherské delegac del. Rakovazky dotazoval se ministra zahraničných věcí, je-li pravda, že došlo k uvítání italského krále podm. bar. Steiningrem za loňských manevrů vídeň- ských, protože rakouští příslušníci zahraniční přichá- zeli tam houfně s italskými prapory nebo znaky ra- kouských měst, aby demonstrovali před italským králem, jenž je přijal. Dále, je-li pravdou, že v tehdej- ších manevrech velké množství italského vojsk překročilo rakouské hranice a vojenská správa byla nucena poslati z manévrů v Inšpruku a Bolzana větší čásť vojska k střežení hranice. Je li to všecko pravda, jak ospravedlní ministr odstavec výkladu svého o ltalii a postaral-li se, aby se neopakovalo tak urážlivé jednání, jež nesrovnává se spojeneckým poměrem ani s mezinárodními zvyklostmi. Odborný přednosta Müller ohlašuje, že ministr zodpoví dotaz ten zejtra. Na denním pořadu je zpráva o rozpočtu ministra zahraničných věcl Ref. Falk zaváděje rokování, praví, že minist vyjádřil se zcela upokojivě o striktní neutrahitě v rusko japonské vojně a rád by, aby příšti udá- losti ospravedlnily též osobní náhled ministrůvo účinku vojny na makedonské záležitosti. Del. Szemere je povděčen společnému postupu s Ruskem v balkánské otázce, kladl váhu na změnu našeho poměru s Italií, troufaje, že zjedná se vý- hodná obchodní smlouva, přimlouvá se za pěstování monarchistického principu ve všech habsburských státech ke společné obraně proti mezinárodnímu so- cialismu, koře se zároveň německému císaři, jemuž přeje trvalého zdraví Del. hr. Jan Zichy je rád, že zahraniční úřa sleduje bedlivě vývoj událostí na Východě. Právo veta o papežské volbě neuznává, s projevem dů- věry nesouhlasí proto, že opakuje se každý rok týmiž slovy.
Müller Falk Zich Inšpruk Bolzano Rusko Italia
16 article
Del. hr. Szechenyi je vděčen zahraničnému úřadu za jeho chování se o loňském makedonském povstání, vítá mürzstegskou úmluvu a uvažuje ze- vrubně o hospodářských otázkách mezinárodních. Del. Okolicaanyi kritisuje spolek s Německema soudí, že zachování trojspolku jest oprávněno jen tehda, chrání-li také naše hospodářské zájmy. Oběti spojené s tímto spolkem nejsou v žádném poměru s jeho prospěchem. Používání veta prohlašuje za zlořád- Del. Rakovazky stěžoval si na Italy a na volbu de Georgisa reorganisatorem makedonského četnictva. Zatracoval bělehradskou kralovraždu, nesouhlase tím, co praveno v exposé. Nový král měl se uznati teprve, až by býval splnil přiměřené podmínky. Po užití práva veta považuje za zbytečné a neopráv- něné vměšování se do papežské volby. M.-p. hr. Tisza dokazuje z textu vyrovnacího zákona a jeho jedině správného ponětí, že ministn zahraničných věcí jednal správně, postarav se o za- stoupení na venek také v otázce, týkající se pouze jedné části říše. Exposé nebývalo by úplným, kdyby ministr byl pomičel o tak dalekosáhlé otázce, jako je papežská volba. Del. hr. Apponyi uvažuje rusko-japonský konflikt a schvaluje neutralitu Rakousko Uherska proto, že nemáme ve východní Asii nižádných politických zájmů. Doufá, že tamější vojna nebude míti účinku na balkánskou otázku, začež arci nejsou žádné záruky. Trojspolkovou politiku považuje za správnou, třeba nebylo politicky správno líčiti trojspolekz
Del Italos Georgiso Tisza Apponyi Rakousko Asie
17 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Výsledek soutěže, Redakční porotě odevzdáno bylo k posou zení celkem 154 prací, ucházejících se o vy- psané ceny za nejlepší tři feuilletony pro ranni vydání »Národních Listů«. Přihli- žejíc k podmínkám v konkursu vysloveným, vy- loučila porota z užší soutěže někleré jinak cenné práce, jež obsahem i formou zpracování jeví se jako pojednání vě decká neb odborná, spadající v ji ne rubriky těchto lisů, nebo jako práce ryze belle- tristické, jež otiskujeme pravidelně v nedělní příloze zábavné. Z konkurujících pak prací, jež pro svoj idejný obsah nebo pro svoji uhlazenou formu v užšl soutěž pojaty býti mohly kteréž vytknutým podmínkám konkursu i jeho základní, objektivné tendenci poměrně nejvíce zadost činí, připadla po jednomyslném doporučení poroty I. cena práci: Bolest — zlo? heslo: Je ne change pas qulen mourant.
18 article
II. cena práci: Strom heslo: Střed Evropy, střed národů? a III. cena práci: O vlečkách (feuilletor veršem), heslo : Město vidím věžaté Feuilletony, jimž připadly ceny I. a II. vybrány jsou z praci, jež vynikaly vážnosti ideje, a při konečném rozsudku rozhodlo jed notné pojetí a úměrnost výrazu myšlenky. Př práci, kteréž připadla cena III., rozhodl moli humoristický, veselý tón a pěkně vypracovaná forma. Po otevření obálek heslových objevil se au torem práce I. MUDr. Vratislav Kučera v Praze. práce II. Fr. Švamberk v Třebčech-B or vanech a práce III. pseudonym Kas sandra v Praze. V nejbližších dnech uveřejníme seznam prací, jež byly porotou doporučeny k uveřejněnt buď ve feuilletoně nebo v odborných rubrikách »Národních Listů« a jež hodláme časem za ob vyklých podmínek otisknouti, budou-li nám po- nechány. Účastníci soutěže, kteří si přejí v rá- cení nerozpečetěných obálek se jmény, udejtež. komu mají býti poslány. Po osmi dnech budou nevyžádané obálky a hesly prací nepřijatých zničeny. Kovem i kamenem. K Antokolského reliefu »Jaroslav Moudrý«.
MUDr Kučera František Švamberk Moudrá Evropa Praha
19 article
Napsal dr. Ant. Šnajdauf. M. M. Antokolskij napsal ruskému národu dějiny — kamenem a kovem. A jsou to dějiny hodné péra Nestorova, jehož patriarchální po- stavou historické studie své pak — ukončil. Ejhle tu řadu velkých děl: „Jarosla Moudrý,“ první zákonodárce Rusů. „Dmitri) Denský,“ první organisator velkoknížectví mo- skevského, z poroby tatarské se vybíra jícího. „Ivan III.,“ vítěz nad Tatary, gosudar vší Rusi. „Ivan IV. Hrozný,“ první „ear“. Kozák „Jer- mak,“ objevitel Sibiře Petr Veliký. — Jaké tváře a postavy! Jaké pohledy v dějiny a v přírodu lid- skou, otevřené geniálním sochařem! Znamenát každý z těch tváří a postav Antokolského nejen jinou kapitolu dějin, ale i jiné stránky lidské duše... Za každou slyšíme velebný chór věků a tušíme „neoznačené hroby tisíců bezejmen- ných, prostých a hrdinných srdcí — slovan- ských, jichž život, oběť a smrt byla tak zá- konná, průhledná a samozřejmá jako plač písoň.
doktor Antonín Šnajdauf M M Antokolský Moudrá Rus Ivan Tatar Hrozná Veliká Antokolský Rus Kozák Jer Sibiř
20 article
Není vinou umění Antokolského, že heroické postavy jeho nestaly se ještě ani na Rusi tak po- pulárními, jako jeho tragická socha Ivana Hroz- ného; majíť Rusové — jak sám Anfokolskij se vyslovil — „více smyslu pro tragické nežli he- roické“! A nedivíme se tomu, leželať i na nieh dvěstěletá poroba cizího plemene- Jizdné sochy Jaroslava Moudrého, Dmitrije Donského a Ivana III. zůstaly pouhými — ná- vrhy (jako socha slovanského sv. Václava Bohu- slavem Šnirchem vykomponovaná). Měly zdobi v Petrohradě Alexandrovský most nad Něvou, ale projekt společnosti, která — před třiceti lety — most chtěla provésti, nebyl přijat. K Jaroslavu Moudrému Antokolskij po letech znovu se vrátil, ale nikoli aby dopracoval svůj návrh jen pro sebe — ač hlavní ze svých děl tak pracoval, bez objednávky, z vlastní iniciativy — nýbrž aby vytvořil — nového Jaroslava Mou- drého. A vytvořil pak jen poprsí velikého knížete a podal je prostým relief e m. Vlastně vyniká z vysoké té vypukliny bron zové“) jenom — hlava Jaroslavova, orgán intel ligence a zrcadlo vůle. A ještě zadní čásť hlavy ztrácí se, vbořena do mělkých řas posvátné ko rouhve. Ornát velkoknížecí, jenž kryje prsa prvníh známého zákonodárce slovanského, nezaelán 1) Vystavena také v kollekci dvaadvaceti přednícl děl Antokolského na výstavě mnichovské r. 1892.
Antokolský Ivan Rus Moudrý Donský Václav bůh Šnirch Jaroslav Jaroslav Moa Jaroslavův Petrohrad most nad Něva
21 article
v díle Antokolského — ač mistrovsky je vymode- lován a nádherný je obrubou — intímního člo- věka, typ historický. Ohlašuje se jen diskretně Při pravé paži jest porozhalen; snad ruka při- sunuje se právě k osudné, neúprosné liteř „Pravdy“, životního to zákonického díla Jaro slavova a celých generací — — Tedy hlava především nás upoutává — chmurná, přísná, věru právem kovová hlava Upoutává, od vlastní bytosti nás odpoutává až zdá se zvedat a růst. Jakoby byl se zachvěl hustý ten vlas po těžkou hranatou korunou. Zatřpytily se draho- kamy, jež skládají křížek na koruně ... Zablýskly vulkanicky oči ve mračných důlcích ..: Až se zdá, že sesmekne se pojednou oskvostěná korun se vzácnými závěsky, jež po vlasech splývají — v okov kolem obnaženého hrdla! — — Že Mudre Jaroslav před námi? Úsměvn bohorozenec na trůnu, jejž nezmátla nikdy vřava lidská a jímž nezalomcovala nikdy metelie vášní — osudů, a jenž vždycky jest sobě jist svého — úsměvu? Uskutečněný mezi Slovany ideál Platónův? Ach, lesklým bronzem dívá se do věků a n nás chmurný člověk trpící! Jeden z nás milliono a millionů... Nikoli „Moudrý“ Jaroslav Vladi- mírovič, jak láska potomstva sí jej vykrášlila, jen „zmoudřelý“ syn svého otce, prvního velkého ka- jienika na zlatém stolci Rjurikovců! Zmoudřelý po žasných, až příšerných — sebepoznáních!
Antokolský Ted Jaroslav Platónův Moudrá Vlad
22 article
Oj, ta koruna kolem čela Velikého knížele — „silného a bohatého a množství vojska mají- cího,“ jemuž „věští prsty Bojanovy rokotaly slávu,“ jak pěvec Slova o polku Igorově na něh vzpomíná! — ta koruna s prependulami carským při skráních jest vskutku — korunou trnovou Či nikoli? Nedýše na nás z dila Antokol- ského — smutek moudrosti? Hle, obličej Jaroslavův: jest hubený, tváře vpadlé, oválovitá brada z vousu vystouplá, nozdry lepého nosu jako utaženy, rty pevně sevřeny . . Čelo staženo mezi hustými obočími ve dvě ostre rýhy.... A přísné oči zdají se vytryskovat z hloubi přistřených clon očních stejně jakot andělové s ohennými meči na okřídlených ořích již zdobí svatou korouhev nádherného díla by zantského za hlavou prvního kulturního organi- satora pokřestěné Rusi .. Jaroslav — zmoudřelý!! Člověk, který roz poznal sebe a pochopil jiné, i — hrůzou se otřás'... Rozsvitl mu život v příšerných per- spektivách. Hle, co je v něm a za ním a kolem něh a před ním
Bojanův Igorův Jaroslavův Jaroslav
23 article
Krev vikingů normanských kolotá v něm.. Jen mohutnou vůlí v meze svírá a přemáhá di voký proud, aby neprovalil se, kde skulinka by snad povolila... Ještě páté neulehlo pokolen od časů, kdy „Rusové“, to jest „plavci“, drsné „děti zátok“ — kteří vydávali se na „cestu la- buti“, kam „po vůli jich uragán je zanese“ — bouřili ještě i širými rovinami slovanskými jako severní metelice brůzná — — Požáry a vý- vraty a rozvraty byly jejich dílem jako v Evropě již křesťanské, jížto výsměšně „zpívali mši — kopími“... Až přišli dobří lidé slovanští, smerdi mužíci a prosili Varjahy, kořistníky nebo ná mezdníky: Vládněte námi! A praotec Rjurik za měnil kopí normanské za — žezlo, „i rozdával mužům svým města.“ (Nestor.) Ale již syn Rurikův, praděd Igor, krute souzen Drevljany: mezi stromy přivázán a těl, jeho — vyděrače násilného — roztrženo . . . A prabába Olga — prý z krve již slovanské, „Pre krasa“3) msti smrt knížecího chotě svého krvi- nami... Znavená sveřepou tryznou za mrtvého klesá pak pod — Křiž! A ke kříži úpěnlivě volá i rozence svého, Svjatoslava... Ale dědu Svjato- slavovi světější nežli kříž — jílec meče, a jedn mu, kam běs válečný jej žene, zda na Pečeněhy na Chazary, na Řeky daleké, na Bulhary nebo mezi Slovany svoje, jichž jméno první nos z Varjahů —. „Koňská kůže byla mu — posteli sedlo — podhlavnicí.“ A kníže Pečeněhů posléze vítězně — pil z jeho lebky!
Rus Požár Rjurik Rurikův Igor Olga Křiž Svjatoslav Pečeněha Chazar Bulhar Evropa Drevljan
24 article
Což divu, že oči vnukovy — chmurné oč Jaroslava Moudrého, jak zjevily se geniální in spiraci Antokolského! — až fascinují — krva- vými vidinami! A otec, Vladimir Svjätoslavič? Hirůzou ob klopen vstoupá na zlatý stolec... Úkladně — zakoupenou rukou Varjahů — byl dříve skláti bratra Jaropolka; „zdálo se mu prolití krve sta šího bratra nevyhnutelným k usmíření smrti bratra mladšiho a učinil tak nepochybně beze všeho vnitřního nepokoje.“ A bouří — hýří — vládne smerdy, mužíky a jejich dcerami — kněz laskavý, krasno solnyško Volodimir! A vládno až k moři přes Okovské lesy ... Krví lidskou. krví křesťanů prvních posvěcuje obětnice svým bohům spásám v dík za nové země poslušnéi za zkrušení pýchy. Vjatičů ubohých, již opřelise žezlu řeřavému — slunéčka Volodimira. Až pod ledovou hrudí počalo táti pojednou, začalo — pá- liti svědomí. A krásné slunéčko v mraky se halí. v hrůzách se váli před pomyslem pouhým, po- myslem soudu posledního! Řecký kněz sám ") Kollárův Výklad k Slávy Dceř. couvá před zděšením, jež způsobil! A vášnivý kajienik jako uragán stroskotává modly po vší zemi svojí, kruší nádoby s krvavým svěcením a stříbrnou sochu Perunovu, již sám byl slavně vztýčil pobliž vrat paláce knižecího, smetá v proudy Dněpru... Krev vikingů se tiší do- tykem svaté krve — Spasitelovy. „Divokost a přisnost mocnářova dala místo vlídnosti a milo- srdenství. Jak nemá oko rozence Vladimírova, jež vy- tvořil Antokolský — poeta — přírodozpytec, so- chař — sondator a demonstrator duší! — oko Jaroslavovo fascinovati — krvavými vidinami?
Moudrý Antokolský Svjätoslavič Jaropolka Kollárův Sláva dceř Perunův Vladimírův Jaroslavův Dněpr
25 article
Ach, rozenec Vladimírův! Vlastní skutky teprve podaly duši zreadlo a on zděšen uskočil před podobou — svojí! A rozemkly se před ním zároveň stiny a hrůzné hlubiny rodu; Jak žít a — nevzpomínat? Proti otci za- koupil za mořem kopí a meče Varjahů, chtěje skrušiti pýchu — velkoknížete. A koupení přátelé zařádili si napřed — vesele, mezi cholopy a raby Jaroslavovými: chtěli zvědět, jak taková stude- ňoučká krev nevikingská dovede také — žárlit A když rabská krev vzkypěla a ztrestala násil- níky žen a dětí svých, tu veliký hostitel, kníže údělné, vzkypěv ztrestal — pýchu chlopskoul Přední „ljudi“ novgorodští do hradu pozváni po hradě tekla — místo vína zeleného — žárlivá krev červená — — Ale v tom zemřel otec, veliký kníže —. A furije vyvstaly: tu stojí s krvavými hlavami dvou sourozenců v rukou — bratr Svja- topolk, za ním polský Boleslav Chrabrý, jeho štít a v dáli hrozí Pečenězi, Chazaři . . . A sotva ztišil strašnou bouři Svjatopolkovu, vyvstává s mnečem v ruce — bratr Brjačislav a po něm ehmura nejděsnější — bratr Mstislav od Kubáně, bijce Chazarů ... A do základů zvrací se otnyi zlatyj stolec — — A tu Jaroslav — bouře nad hlavou — po- číná sebe poznávat a začíná — pochopovat jiné... A začiná — modliti se. Hle, v díle An- tokolského: jak chvějí se na té koruně trnové ty drahokamy, hlazené jako — slzy prolité! A pa- dají — zdá se — přes mohutný ještě, bujný vlas, hle, v těch prependulách, „podvěskách“ carských, těžká kapka za kapkou ..
Vladimírův Svja Chazar Svjatopolkův Brjačislav Mstislav Jaroslav Boleslav Kubáň
26 article
Ale Jaroslav Vladimirovič není kajícníkem jen v prsa se bijícím. Vyvstává jako Mojžíš svého redu, jako Manu, Lykurg slovanský a staví se za hráz přívalům vášní kolem sebe a před sebou s deskami pravdozvěstnými:.. Vizme blíž ty pochmurné, přísné, kovové oči! Zvedají se, hrdým obočím věnčeny, nad krvavými vidinami v hloubi clon svých jako svatý Jiři, Jarilo dávný —- ve znaku říše ruské — nad drakom kroce-
Jaroslav Vladimirovič svatá Jiř