Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NARODNÍ LISTY

3

6. května 1905.

4

Číslo 123.

5 article

Z Pešti, 5. května. (ABresnídebata v uhe- ské sněmovně.) Dnešní schůzi předseda Ju sth zahájil v 101/4 hod. dopoledne. V rozpravě adrosní dostal se ke slovu prvý posl. Issekutz ze strany liberální. Podání adresy má za nevčasné, poněvadž rozuzlení krise spíše zdrží než uspíší. Ujímá se slova, poněvadž chce odpověděti na včerejší vývody záslupce Chorvalů, dra. Tomašiče. Uznává snahy Chorvali o rozřešení krise a pěstování bratrských styků s Ma- dary, ale pochybuje o právu Chorvatů na chorvatské velení v chorvatských plucích. Vyrovnáním z r. 1808 kodifikována sice práva království chorvatskéhoa slavonského, ale jen ta práva, která suverenní uherský stát Chrovalům z ochoty propůjčil. Státoprávní posta- vení Chorvatska jest v uherských zákonech přesně vytčeno a nemůže tedy býti o něm pochybností. Samc- správná usnesení sněmu chorvatského nabývají plat- nosti zákona po sankci uherského krále, kdežto pro společné otázky jest suverenním forem uherský říšský sněm. Pokud se týče otázek vojenských, zákon z r. 1867 mluví jen o uherském vojsku jako součástce společné armády, nikoli však o vojsku chorvatském: má-li chorvatská zemská obrana chorvalské velení, umožněno to opět jen usnesením uherského zákonodárství. Slanovení jazyka velení jest vysostm právo koruny a každá změna nebo pro- vedení jeho spadá v pravomoc uherského zákonodár- ství. Jiná by byla otázka, kdyby se chorvat- ským plukům z důvodů slušnosti, účel- nosti a prospěšnosti poskytlo chorvat- ské velení. Jinak bylo by prý záhodno pěstovat city pospolitosti a varovati se nesvornosti. (Pochvala na pravici.)

Chorvat Pešť Ma Chorvatsko

6 article

Hr. Aladar Zichy ze strany lidově prohlašuje že jménem své strany souhlasí úplně s návrhem adresy. Podání adresy má za včasné a nutné, poněvadž panovník o změně situace byl zpraven zatím jen de- missí kabinelu, adresa pak má býti prvý ofliciální projev o změně situace. Také forma adresy jest velice šťastna svou umírněností, takže každá vlastenecká strana může pro ni hlasovati a tím přispěti k rozřešení krise. Tentokrát neběží pouze o pád kahinetu a vlády nýbrž povalen byl system, jejž udržovala liberální strana, která se sama také jen umělými prostředky držela nad vodou. Liberální strana zákony z r. 1867 diskreditovala, poněvadž nahoře budila domněnku, že jen ona může vládnouti na základě zákonů z r. 1867 a že národ je s její vládou spokojen, kdežto směrem dolů snažila se nespokojenost potiačiti korrupci. Neien lidová strana, nýbrž i dissidentí a strana Banffova. jež stojí také na půdě zákonů z r. 1867, ale přes to náležejí ke koalici, jsou přesvědčeny, že koalice jest povolána, aby utvořila vládu, poněvadž se snažío postupný národní rozvoj, kdežto liberální strana za- ujala v té věci stanovisko příkré. Doporučuje opětně přijetí adresy. (Potlesk a pochvala na levici.) M.-p. hr. Štěpán Tisza projevuje potěšení že sám zpravodaj ohlásil změnu v oslovení panovníka.

Aladar Zich Banffův Štěpán Tisza Hradec Neien lidový strana

7 article

Nebude zajisté nikoho v tomto parlamentě, kdo by uherskému králi upíral patřící mu titul. (Posl. Bara- baš: Nikoli titul, nýbrž oslovení!) Přecházeje k me- ritu tvrdí, že nejasnost a temno, jež panovalo v pro- gramu koalice při podání návrhu adresy, jest dnes ještě větší a temnější; tvrdí-li se, že účelem adresy nen dělati programy, poněvadž program musí sestaviti budoucí vláda, jest to v odporu s jiným tvrzením koalice, že program ustanoví strany a teprve na zá- kladě programu může se ustaviti vláda. (Pochvala na pravici; odpor na levici.) Můj ctěný přítel Košut ne- rozvinul ve své řeči sice zádný program, ale předvedl nám cil koalice. Cílem tím jest prý vybudování neod- vislého státu uherského. Za tim účelem musila býti povalena liberální strana a nastolena koalice. Ale hlavními sloupy koalice jsou právě mužové, kteří ještě nedávno system liberální strany hájili do kraj- nosti. Řečník potírá pak odslavec adresního návrhu. směřující k celní samostatnosti Uher. Za nynějších po- měrů jest pro Uhry nejdůležitější, aby si udržely ra- kouské trhy pro své zemědělské produkty. Za to ra- kouský průmysl těší se ovšem výhodám v Uhrácha uherský průmysl následkem toho jen zvolna může rozkvétati; ale oblíže našeho průmyslu by se nezmen- šily, i kdybychom měli samostatné celní území. Mu- siliť bychom tytéž výhody, jež poskytujeme nyní ra- kouskému průmyslu, poskytnouti průmyslu cizímu.

Posl Košut Bara Uhry

8 article

Na změnu obchodní smlouvy s Německem ve prospěch uherského zemědělství není vůbec ani pomyšlení. Ne- zbývá jiného, než přijali vyrovnání a celní tarif, smlu- vený již s Rakouskem, na dobu, po kterou budou míti platnost nové obchodní smlouvy s cizinou. Řeční lituje dále, že musí mluviti ještě z ministerského křesla a končí poznámkou, že samostatné celní území může se připraviti teprve v době úplného klidu.

Německo Rakousko

9 article

Posl. Michaly (Rumun) schvaluje odeslání adresy, ježto i národnostní poslanci si přejí rozřešení krise a adresa označuje cestu, k tomu vedoucí. Podaný adresní návrh nemůže však ve všech bodech schváliti, poněvadž není v něm zmínky o otázce národnostní Řečník protestuje pak proti povinnému učení maďar- štině v národních školách v krajích, obydlených ne- maďarskými národnostmi, načež předkládá samostatný návrh adresy, v němž se žádá všeobecné vo- lební právo a naprostá svoboda volení, jíž není nyní následkem zlořádů při volbách. Dále se protestuje v tomto návrhu adresním proti pomaďařování v ná- rodních školách a žádá se, aby národnostní zákony přesně se prováděly. Rokování se ve 3 hodiny přerušuje; pokračovat bude se ve schůzi zejtřejší v 10 hodin dopol

Posl Michal Rumun národní škola v kraj

10 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 5. května Návrat anglického krále z Paříže. Král Eduard VII. odejel z Paříže 4. t. m. dopoledne zvláštním vlakem. Na nádraží byl pozdraven zástupcem presidentovým, ministrem zahraničních záležitostí Delcassém a jiným osobnostmi. Četné obecenstvo srdečně pozdravo- valo krále, jehož popularita v Paříži je ne- obyčejná. Velkou pozornost vzbudila okolnost, že ministerský předseda Balfour očekával na nádraží Victoria Station vrátivšího se krále Stalo se to na výslovné přání krá- lovo, kterýž chtěl snad po návratu mluvit s premier ministrem. Je po- chopitelno, že předseda ministerský obyčejné navštíví krále po jeho návratu z ciziny, ale tentokráte zdá se nápadným tento spěch. Cestě anglického krále a jeho zastávee v Paříži při- kládá se velký význam. Včera přijal král ministra Lansdowna. Vůdcem anglické liberální strany byl na schůzi liberálních poslanců, konané ve čtvrtek v Londýně jednohlasně zvolen známý leader svobodomyslný Campbell-Banne- mann. Vůdcové různých skupin strany byl dřive tázáni, zdali souhlasí s touto kandidatu- rou. Rosebery a Asguith projevili svůj souhlas Spiknutí ve Francii. »L'Eelair« z 5. t. m. oznamuje, že bývalý ministerský předseda Combes v dubnu 1904 rozeslal oběžník velitelům armádních sborů, v němž je varuje před rejdy jistého Wolffa, který vybízel důstojníky k cestě do Habeše Wolff je totožný se setníkem Volbertem, zaple- teným do spiknutí. »L'Eelair« dovozuje z toho, že Combes již delší dobu znal afféru spikle- neckou.

Eduard VII Balfour Lansdown Campbell Rosebery Asguith L Eelair Wolff Volbert Praha Paříž Londýn Francie Habeš Victoria Station Návrat anglický král

11 article

Marocké finance. Tangerský dopisovatel londýnského žurnálu »Times« oznamuje, že jistý úřadník maro- kánský mu sdělil francouzské návrhy na finanční reformu Marokka. Na- vrhuje se zřízení marokánské banky jež má upraviti otázky peněžního oběhu a cizo zemského směnečního kursu. Marokánská mince má býti postavena na stejnou úroveň, jako fran- couzská a anglická. Banka, jež má býti poklad- ním úřadem Marokka, převezme výplatu služ- ného úředntkům a armádě, bude přijímati daně ela a má si zachovati právo vzepříti se, kdyby Maghzen chtěl si přisvojiti peníze z těchlo fondů. Veškerý vládní majetek marocký má býti spra- vován touto bankou a přebytek má být věnován na školy a šíření vyučování francouzské řeči. Maghzen je povinen bráti z této banky půjčky. Banky pařížská a hollandská budou požádány o dobrozdání, zdali se doporučuje utvořiti tuto banku. Aby byly zvýšeny státní důchody, na- vrhuje se, aby byla vybírána daň ode všech osob, vstoupivších do Marokka a aby byl za- veden nucený pas pro cizince.

Maghdit Maroko

12 article

Nezdar německý v otázoe marocké. »Times« sdělují z Paříže, že pokus ně- mecký, dosíci svolání marocké konfe- rence, jest úplně zmařen. Německá vláda obmezuje se nyní na výměnu názorů s jinými vládami. Franeie, Anglie i Španělsko (též tofo ?) jsou ale neoblomně tím odhodlány německým požadavkům nepovoliti. Londýnské »Central Newa« sdělují od nejmenovaného přítel Deleaeséova, že v Berlině dali vyslanci Biho- nardovi na jevo, že Německo ponechá volnou ruku Francii v Marokku ponechá-li tato jemu volnou ruk v Malé Asii. »Central Newa« ohřívají pravdě- podobně úmysly Německa, jež jsme zde i my již před třemi týdny zaznamenali. »Matin« sdě- luje z 30. m. m. z Fezu, že maghzen uznává sice nutnost francouzských reforem, ale k jich provedení chce se dovolati pomoci všech evrop- ských států — ne toliko Francie. V Paříži sdělení »Matinu« však nevěři a těší se naopak z toho, že již se stanoviska toho dal prý maghzen na jevo, že spolupůsobení Francie při reformách zásadně přijímá.

Deleaeséův Matin Paříž Anglie Španělsko Berlín Německo Francie Maroko Asie Central New Central New

13 article

Veliké nepokoje chicagské. Chiesgo jest od mnoha dnů ve stavu anarchie. Podrobnosti stálých pouličních srážek, vzniklých ze stávky kočí a z boje proti stávko- kazům zvláště černošekým, shledal čtenář ovšem již v rubrice jiné. Třeba ale i zde zaznamenat stručně aspoň fakt politického významu, že poměry v posledních dnech staly se tak váž- nými, že i spolková jízda jest po- hotově, vypraviti se proti městu, jelikož proti pouličním bojům, při nichž i mnoho osob nezúčastněných bylo zranéno, policie uká- zala se bezmoenou. Byliť zastřele ni i kněží, kteří zraněným, umírají- cím na ulici, udíleli svátost oltářní. Od anarchistických pumových attentátů před 19 léty jsou to největší opět bouře v Chicagu Ke stávkujícím 4500 kočů připojily se — nežá- daně — i čelné živly, jež k jiným účelům ne- pokojův těch využívají. Purkmistr přijal do služby na kvap dalších 2000 pomocných pol- cistův. Ale obchodníci žádají od guvernera státního svolání milice. Vláda spolková chová se dosud vyčkávavě. Možno ostatně, že včerejší rozhodnutí společností, černošských stávkokazů již nenajímati, mysli uklidní a něpokojům kone nčiní.

Chicago

14 article

Žádný ohlas ideí papežových. Papežský orgán »Osservatore Romano« uveřejňuje prohlášení, že nedávný spisek »Jed- nání a úmysly Pia X.«, jehož obsah byl i nám zde uveden, nebyl Piem X. ani schválen ani inspirován a že vůbec papežská sto- lice nic s ním neměla co činiti. Německý pomník Heineovi. Heineův komitét v Düsseldorfu usnesl se zříditi básniku Heineovi národní pomník. Sbírky pořádati mají veškeří Němci, kter Heinea velebí nejen jako básníka, ale i jako hlasatele liberálních ano na dobu jeho revo- lučních ideí. Náklad na pomnik rozpočten jest na 250.000 marek. Výdaje na Šalounův pomnik mistra Jana Husi na Staroměstském náměsti rozpočteny jsou, jak známo, na 395.000 korun.

Osservatore Pius Heinův Němec Šalounův Jan Hus Düsseldorf

15 article Jubilea českých učenců.

Jubilea českých učenců. Prof. dr. Jaroslav Hlava * 7. května 1855. Prof. dr. Bohuslav Brauner * 8. května 1855. Prof. dr. J. V. Rohon * 7. května 1845. V posledních letech slavili jsme několik jubileí dovršené padesátky ve světě literárním vědeckém a uměleckém, pozdravili jsme Vrchli ckého, Jiráska, Thomayera, Herstnanna, Hy- naisa... Stalo se tak za účasti a souhlasu všeho intelligentního světa českého, jenž necení snad ani tak těch prožitých padesáti let, jako práce v nich vykonané. Nicméně tu a tam do číše, pozdvižené ku připitku, nasypáno trochu pelyňku, do vavřinového věnce vpleteno několik lístků šťovíku. Proč? Že prý jest to ukvapeným a předčasným, pozastavovati se u mezníku pa- desátky s gratulací, ba že projev takový jest pří- znakem senilností a marasmu... Šedesát, sedm- desát, osmdesát let života oslavovat to prý m už svůj smysl. Areiže, mělo by smysl, kdyby léta života lidského byly v rukou našich, kdyby život byl budovou, o níž víme, jak dlouho vy Ale právě tato neznalost osudův příštich nutká nás, abychom užili dne, co nejméně dů- věřujíce příštímu. Víme, co vykonali za minulou čásť svého života, čím byli vědě a celé společ- nosti lidské a tu dlužno promluviti a třeba i při padesátce.

profesor doktor Hlava Brauner Rohon Jirásek Thomayer Herstnann

16 article

Uvádíme-li dnes, třeba vzpírající se a prote- stující jubiláry, padesátníky, prof. dra. Jaroslava Hlavu a prof. dra. Bohu- slava Braunera na forum širší veřejnosti neděje se tak pro váhu padesáti let, nýbrž z dů- vodů příležitosti, říci upřímně a otevřeně, proč abrahamoviny jejich jsou vhodným momentem k tlumočení uznání a díkův. Předem o jubiláru, starším o — den! Nebude dojista sporu o tom, že česká fa- kulta lékařská od počátku svého honosí se učenci, jichž jména nejen u nás mají svůj lesk a zvuk, nýbrž i za hranicemi, široko daleko ve světě vědeckém vyslovována s úctou; bezpočtu- kráte odkazuje se k nim v odborných spisech jeko ke kapacitám na slovo vzatým a směrodat- ným. Mezi těmito muži, kteří representují če- skou vědu lékařskou v nejkrásnějším slova smvslu, kteří novými poznatky v obo.u tom ve- trvá.

profesor doktor Hlava Brauner

17 article

lice čestně závodí s cizinou a namnoze jsou vů bec prvními v objevech vědeckých, jedno - před- ních a vynikajících míst zaujímá prof. dr. Jaro- slav Hlava. Dlužno o více než dvacet let zatou- lati se nazpět, abychom setkali se s ním již jako mimořádným professorem stolice pro patho- logickou anatomii na obnovené české fakultě lékařské, kdy jsa mužem ještě ne třicetiletým, měl již vědecké zásluhy a zvučné jméno. Prof. Hlava studoval velice rychle. Ve dva- ceti čtyřech létech, právě na Štědrý den r. 1879 byl po odbytém studiu na lékařské fakultě praž- ské povýšen na doktora veškerého lékařství. Ale již před tím, jako medik byl demonstrátorem při ústavu pathologicko-anatomickém, který tehdy řízen byl prof. drem. Klebsem. Pro tento obor vědy lékařské jevil dr. Hlava největší zá- jem, ostatních disciplin nezanedbávaje. Po pro- moci jmenován byl assistentem téhož předmětu a ve funkci této setrval až do konce roku 1882. Od té doby až do prvního října 1883 prodléval ve vědeckých ústavech u Cohnheima, Weigerla, Virchova, Reckling-Hausena, Cornila, Vulpiana, Strickra, Flüggea a jiných. Zahájením zimního semestru téhož roku jmenován byl supplujícím professorem stolice pro pathologickou anatomi na obnovené české fakultě lékařské; v listo- padu pak z oboru toho se habilitoval. Jmenování jeho mimořádným a poslě v r. 1887 řádným professorem pathologické ana- temie, uvitáno bylo v kruzích lékařskýchse značným zadostiučiněním. Prof. Hlava byl již znám svými vědeckými pracemi a to nejenv kruzích čistě odborných, nýbrž i v širších vrst- vách, jimž věnoval nejednu přednášku aktuální.

profesor doktor Virchův Vulpian Stricker Flügge český fakulta lékařský lékařský fakulta ústav u Cohnheima Weigerla RecklingHausen Cornil obnovený český fakulta

18 article

Dojista v dobré paměti jsou populární jeho vý- klady, jež konaly se za veliké účasti v r. 1848, kdy Praha poplašena byla zprávami o blížící se choleře. Prof. Hlava podal tenkráte neobyčejně jasný a poučný výklad o zlověstné této metle lidstva a když vyskytl se v Praze v uvedeném roce podezřelý případ, sekcí a bakteriologickou zkouškou bezpečně zjistil, že neběží o případ cholery. Tím ovšem značně přispěl k uklidnění obyvatelstva. Jiné, populární a instruktivní jeho přednášky „O poměru bakterií k nemocem“, „O tyfu skvrnitém“, „Úsudek o Pasteurově očkování proti vzteklině“, „O Kochově vynálezu proti tuberkulose“ a řada jiných výkladů veřej- ných, rázem učinily jej populárním. Četným lékařům českým, žákům Hlavovým dezajista v mysli utkvěl den 21. října 1887, kdy prof. dr. Hlava jako nově jmenovaný řádný pro- fessor palhologické anatomie v novém ústavu v Kateřinské ulici měl inaugurační přednášku. Hlava rozradostněn, že konečně vědě tak emi- nentní dostalo se slušných místností — dnes ovšem opětně již nestačících — proslovil k shro- mážděným medikům vzletnou, vlasteneckou řeč. Akcentoval význam národnosti ve vědě a ne- mýlíme-li se, dosti trpce charakterisoval i po- měry tehdejší, uváděje, že pro českou cvičebnou knihu svou o patholegické anatomii v celém krá- lovství českém a markrabství moravském ne- může najíti nakladatele. Jak známo, vydal po- zději prof. Hlava knihu pathologické anatomie a bakteriologie s pref. drem. Obrzutem. Hlava byl a jest prvním patho- logickým anatomem a bakterio- logem na znovuzřízeném vysokém učení českém. Přiznivější poměry, jež lé- kařské vědě české tim nastaly, našly v Hlavovi jednoho z předních pracovníků a propagátorů.

Pasteurův Kochův Hlavův profesor Hlava Praha kateřinský ulice

19 article

Vědecký význam Hlavův stoupal každým dnem, každýr novým jeho činem. Pile a vědecká čin- nest jeho stala se okřídlenou. Přes padesáte odborných spisů vědeckých, sepsaných většinou jazykem českým, spatřilo lis tiskařský a dočkalo se překladů a rozšíření v Německu, Anglií, Francii a Rusku. Jsou to práce nejen z patho- logické anatomie, nýbrž z anatomie normální. histologie a bakteriologie, v níž zejmena Hlava se proslavil svými velkolepými studiemi. Jeho zásluhou získala tato věda na universítě české velikého rozšíření a rozkvětu; jemu patří nepo- píratelný primát samostatného přednášení bakteriologie v době, kdy pro ten obor zejmena u nás vlivem Hamerníkovým, půda byla úplně nopřipravena. Pokud se týče vědeckých publikací, nemálo zasloužil se Hlava také o práce jiných lékařůa učenců českých tím, že odhodlal se spolu s prof. Thomayerem se značným nákladem a bez ja kéhokoliv užitku vlastního, vydávati český sbor- ník lékařský, jenž stal se jakýmsi archivem če- sky psaných vědeckých prací, jež by jinak byly snad zapadly, nenalézajíce nakladatele. Aby dílo toto, velice cenné, neušlo pozornosti cizích národů, bývala za každým článkem stručná re- kapitulace francouzská. Do tohoto sborníku na- psal Ilava sám nepřehlednou řadu studii patho- logicko-anatomiekých, bakteriologických, histo- logických, hygienických i experimentálních.

Hlavův Hamerníkův Hlava profesor Thomayer Ilava Německo Anglie Francie Rusko

20 article

Velikých obětí, spojených s vydáváním sborníku. byli oba učenci zbaveni, když založena Česká skademie věd, slovesnosti a umění, jež převzala úkol nakladatele vědeckých spisů. Patholegicko-anatomický a bakteriologický ústav Hlavův za vedení jeho získal si jména evropského; v jeho laboratoři vykonány zname- nité práce, jeho pobídkou vydáno takměř sto původních studií, sepsaných pracovníky a žáky ústavu. Jaké pověsti se ústav Hlavův těší, pa- trno z návštěvy cizích lékařů, kteří zde za delší dobu trávili, pracujíce v laboratoři. Byli to Depage, Jacobs syn, Bettman, Defay a jiní četní. Z našich vědátorů, kteří pracemi v eminentním ústavu tom získali si jména, sluší uvésti prof. dra. Obrzuta, jenž byl zde assistentem a později mimořádným professorem, a prof. dra. Ivana Honla, který trvale u Hlavy působí. Než tím není úplně vyčerpána činnost Hla- vova! Jeho zásluha nekotví pouze v pracech čistě vědeckých, v povolání jeho učitelském, nýbrž také v organisační akci, jež jest značná Hlava zorganisoval pro mezinárodní vědecké sjezdy naše lékařstvo, jež za jeho vedení ne- jedenkráte jako samostatné poselstvo s ú spě- chem vystoupilo. Stačí vzpomenouti památ- ného a velikého sjezdu lékařského v Moskvě, kde Hlava excelloval ruskou svojí přednáškou, k ve- likému obdivu přítomných a všeho raského tisku.

Hlavův Depage Jacobs Bettman Defay profesor doktor Obrzut Honl Hla Hlava Patholegicko Moskva Český skademie věda

21 article

Individualita Hlavova vyniká také tím, že ovládá plynně několik jazyků evropských, dokonale obeznámen jest i s krásným uměním a písem- nictvím a znamenitě vzdělán jest v hudbě. Zá sluhy a význam prof. Hlavy oceněny bezpočtu- kráte vzácnými vyznamenáními, domácími i ci- zími. Spolek českých lékařů jednomyslně zvolil jej svým starostou; třetí sjezd přírodozpytcůa lékařů v r. 1901 předsedou; Česká akademie věd, umění a slovesnosti řádným členem; Spo- lečnost ruských lékařů v Petrohradě čestným členem; universita jagiellovská čestným dokto- rem; Akademie lékařská v Paříži dopisujícím členem, podobně i vojensko-medicinská akade mie petrohradská a j. v. Nemůže hned tak býti abrahamovin zaslou ženějších! Prof. dr. Hlava je dnes mužem, o něhož věda lékařská čeká a dočká se dojista ještě celé řady znamenitých prací, neboť ne- skládá ruce v klín! Poodechnuv maličko na prahu padesátky znova ponoří se do záslužné své práce, k slávě české vědy a svého národa, je- muž jest upřímně oddaným synem ...

Hlavův profesor spo Petrohrad Paříž spolek český lékař Český akademie věda akademie lékařský umění a písmo

22 article

O den mladším jubilárem, jemuž věda chemická za přemnohé děkuje, jest prof. dr. Bohuslav Brauner. Syn známého vrstevník Riegrova a politika dra. Frant. Aug. Braunera nevstoupil v šlépěje otce svého, aby věnoval se veřejnému životu, nýbrž věnoval se tiché práei vědecké, nalézaje od mládí svého záliby v che- mii. Gymnasium s několika hodinami chemie, jež zahrnuty do fysiky, nestačilo mladému na- dšenci, jenž soukromě mimo středoškolské stu- dium své, vzdělával se v zamilovaném svém předmětu. Po odbyté maturitě nespokojil se ani s universitními přednáškami a dal se zapsati ještě na techniku, kde přednášel chemii proí Šafařík. Lekce jeho nadchly mladého Braunera tak, že rozhodl se zasvětiti celý další život svůj této vědě, utěšeně se vzmáhající a prohlubující. Vyniknuv záhy mezi posluchači, obrátil se do ciziny, aby tu poznal a prakticky se zdokonalil v proslulých tehdy laboratořích, zejmena vě- hlasného chemika R. Bunsena v Heidelbercea H. E. Roscoe v Manehestru. V posledně uvede- ném místě přednášel o thermochemii. Získavsi značného jména i praxe jako analytik, vrátil se do Prahy, kde složil doktorát filosofie a stal se adjunktem chemického ústavu právě oddělené university české. Ale již dříve před tím aspoň vědeckému světu stal se známým svými studiemi o fluorescenci, o určování arsénu a kobaltu, o atomové váze beryllia a jiných mnohých, kte- rýmižto pracemi, vydanými kromě jazyka če- ského také v předních jazycích světových, obrátil k sobě pozornost ciziny a to již před rokem osmdesátým. Přední chemikové uznali pravdi- vest jeho zásad, ač namnoze sveden o né boj, ze kterého však Brauner vyšel vítězem. V 1. 1883

profesor doktor Brauner Riegrův František Aug Šafařík E Roscoe Manehestr Praha Heidelbercea H

23 article

stal se soukromým docentem chemie, o sedm let později mimořádným a opět po sedmi létech řád- ným professorem chemie. Dílem, jímž vydobyl si uznání a trvalého ocenění, byla práce „O zá- kladní jednici vah atomových“. Velice namáha- vým a o nemalé pili svědčicím bylo jeho určení atomových vah prvků. Mezinárodní komise při- jala přečetná, jím stanovená čísla za platná tím vyslovila práci jeho nejen souhlas, nýbrž i uznání. Málo soupeřů má Brauner jako chemik- anorganik. V tom ohledu zvuk jeho jména v ci- zině jest směrodatným a všeobecně označován jest odbornou světovou literaturou za represen- tanta speciální anorganické chemie. Nepře- hledná jest řada spisů jeho, této tateressantní partie v chemii se dotýkajících, přeložených do pěti až sedmi jazyků světových a svědčících o pronikavém a bádavém jeho duchu. Výklady Braunerovy jsou jasnými a pevnými; zač jednou svůj oštěp zasadil, co uznal za pravé, to do- vede uhájiti a ubrániti věcně a důkazy. Zname- nalo by uváděti jména téměř všeche učenýcha vědeckých společností evropských, jež v se- znamu svého členstva vedou dra. Braunera na čestném místě. A bezpočet jest těch, s nimiž noustále nalézá se v čilém styku vědeckém, právě tak jako veliká jest legie učenců jména světového, již stojí ve spojení s Braunerem. My. kdož nejsme zasvěceni do tajů vědy chemické nemůžeme tedy ani doceniti, jak náleží, věde- eký jeho význam, ctíme Braunera a vzdáváme mu k jeho abrahamovinám upřímný hold aspoň pro tu zásluhu, že prostřednictvím vědy a prací svých, uznávaných a oceňovaných, šíří znalost o národu našem v cizině a o kulturních jeho snahách a výši ...

Brauner Braunerův

24 article

K 60. narozeninám prof. dra. J. V. Rohona. Uprostřed své rodiny slaví zejtra v neděli své šedesáté narozeníny dr. Josef Viktor Rohon, řádný professor histologie a embryologie na české universitě. Jsa jedním z těch, kteří nehledají záliby v popu- larisování svého jména, zůstal až dosud téměř neznám v širšich kruzích u nás, za to jméno jeho často čte se ve vědecké literatuře světové. Professor Rohon jest rodilý Slovák; narodil se v Butíně v Uhrách 7. května 1845 a z ro- diny učitelské. Vystudovav gymnasium v Šo proni, věnoval se přírodovědeckým i lékařským studiím ve Vídni, pracoval v zoologické stanici v Terstu i Neapoli, později pak studoval v Mni- chově, kdež také se stal r. 1884 doktorem lé- kařství i ranlékařství. Byl assistentem Clau- sovým a Zittelovým a připravoval se, podporo- ván stipendiemi ministerstva vyučování, ku pře- vzetí stolice anatomie na lékařské fakultě české v Praze, o jejíž znovuzřízení právě se jednalo.

profesor doktor Rohon Slovák Zittelová Uhry Vídeň Terst Neapol Praha

25 article

Vlivem však politických osobností, na stolici tuto dosazen prof. Steffal a prof. Rohon nucen uchýliti se do ciziny a dlouhou dobu čekati, az poměry se změní. Dobu od r. 1888 až do svého povolání de Prahy, které se stalo r. 1895, ztrá- vil v Rusku, kdež mu cís. ruská akademie věd v Petrohradě a cís. ruská přírodovědecká spo- lečnost svěřovaly rozličné výzkumy geologickéa palaeontologické. Doba ta patří k nejtrudnějším ze života professora Rohona a možno ji směle nazvati vyhnanstvím českého učence, ve kterém týž jako exulant všechny hmotné útrapy snášet musil. Konečně po smrti prof. Steffala ob sazena byla anatomie prof. Janošíkem a na uprázdněnou stolici histologie : embryologie po- volán za professora mimořádného prof. dr. J. V. Rohon. Roku 1903 konečně jmenován týž řádným professorem histologie a embryologie. — Z četných odborných publikací, jež týkají se anatomie, histologie, palaeontologie a geologie a jichž většinu napsal rusky a německy, buďtež uvedeny tyto: „O anatomii závitů mozkových u primátů“ (Mnichov, 1884), „Stavba a zařízení mozku“ (Heidelberg, 1887), „Centrální orgán nervového systému u Selachif“ (Vídeň, 1877), „Zkoumání o Anyshioxus lanceolatus“ (Vídeň, 1882), „O počátku nervu vagu“ (1878), „Vr- šetření stavby mozku mikrocephala“, „O po- čátku nervu acusticu u Petromyzontů“, „Anato mická vyšetřovací methodika lidského mozku“ „O histogenese michy“, „O Conodontech“, „Dendrodonty devonského systému v Rusku“ (Petrohrad, 1889), „O fossilních rybách horníh Jenisseje v Sibiři“ (1889), „Horní silurické ryby Oeselu“ (1892 e 1893), „Dolní silurské ryby (1889), „Devonské ryby horního Jenisseje

Steffal profesor Rohon jít Praha Janošík doktor Rusko Petrohrad Mnichov Heidelberg Vídeň Sibiř akademie věda šetřený stavba mozek

26 article

(1890), „Šupiny Holoptycbia v Rusku“, „Ke znalostem o Tremataspidech“, „Segmentace m primordiální lebce horních silurských Thie- stidů“, „Metamerie na primordiální lebce p laeozoických ryb“, „Příspěvek ke klassifikai palaeozoických ryb“ (Praha, 1896), „Devonsk ryby Timanu v Rusku“ (Praha, 1899), „Pn spěvky k anatomii a histologii Psamosteidt (Praha, 1901), a celá řada menších vědeckých monografií. Vědecká činnost prof. Rohona uznána byla v odborně literatuře světové a jeho analo mické obrazce otiskovány jsou v mnohých učeb- nicích, zvláště německých. Prof. Rohor jes mimořádným členem král. české společnos nauk, skutečným členem cís. společnosti přírodo- zpytců při cís. universitě v Petrohradě a sl- tečným členem cís. ruské společnosti minen gické v Petrohradě. Jsa povahy uzavřené, a vysvětlitelno jest vlivem osudů živolních, e professor Rohon jinak v nejuzším kroulkt svých známých a přátel milým společníkem zkušeným rádcem a posluchačům svým svěd- mitým a přičinlivým učitelem. Přáním všec těch, kteří měli příležitost prof. Rohona bliže poznati, jest, aby jej osud v té svěžesti těk i ducha, jakou dosud se vyznamenává, zachov ještě po dlouhá léta a dopřál my tak těšiti s z pracně dosaženého cíle a pracovati ve pro- spěch dorostu lékařského.

Rohon profesor Rohor Rusko Praha Petrohrad Psamosteidt

27 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Poučný případ fanafické nedůlklivos německo nacionální sděluje se z Brna. V řez- nickém krámě Češky pí. Horké v ulici Tivoli přišel na revisi městský zvěrolékař, známý ně- mecký nacioná! F. Koma, i vyslýchal majitelk závodu německy. Když jedna z přítomných zá- kaznic, choť professora české reálky pí. Nesvad bíková viděla, kterak pí. Horká zápasí s něm- činou, připomenula jí, aby mluvila se zvěrol- kařem česky, což ostatně bylo její povinnostl. jako české živnostnice, samo sebou. Úpozorněnl stalo se slovy: »Paní Horká, proč nemluvile česky? Mluvte přece česky l« Jako sršněm píchnut, obořil se zvěrolékař Koma na pí. Ne- svadbíkovou, vylýkaje jí vměšování do úřadníh výkonu. Když mu statečná česká dáma odvětila, že mluví s majitelkou závodu a nikoli s ním, žádal zvěrolékař její jméno. Paní Nesvadbiková vyhověla s podotknutím, že si své jednání n příslušném místě zodpoví. K tomu také došlo. Zvěrolékař Koma učinil na ni udání pro — vměšování do úřadního výkonu. Paní Nesvadbl- ková byla ovšem sproštěna následkem jedno- hlasné výpovědi svědků. Zpráva nepovídá, ce krom zaslouženého posměchu přihodilo se ně- mecko-nacionálníma neurvalci za obtěžování české dámy, kteráž připomněla české obchodnici, ž jest Češka i že není povinna dát se týrat úřad- níkem pro neznalost češtiny svého úkolu ne schopným.

Češka Horká Nesvadbiková Nesvadbl Brno Tivoli Komo

28 article

— Příspěvek k současným mravům nš- mecké společnosti brněnské. Proslulý pěstitel ženské omladiny německé na tamním německém lyceu, ředitel Stoklaska, který svou přízní vy- znamenával některé chovanky tak, že jim t vyneslo přezdívku »paní ředitelová«, přes všechnu ochranu, prokazovanou mu německým purk- mistrem Rohrerem, neujde asi zaslouženému osudu potud, že bude aspoň odstaven od svého ředitelování na ústavě, jejž považoval dle všeho, za jakýsi kapesní serail. Obecní zastupitelstv brněnské usneslo se, že má býti zavedeno řádné vyšetřování o poměrech na brněnském lyceu. Má se za to, že výsledek bude pro Stoklasku zdreující a osudný. — Osobní. Pan Joseť Jirout, dosavadnl ředitel obecné, měšťanské, průmyslové pokračovací odborné obuvnické školy v Holicích, převzal dnem 1. května t. r. správu obecné a měšťanské dívč školy v Pardubicích, na Starém městě. — Rodinné zprávy. Manželský sňatek pann Zdeňka říšsk. hraběte ze Schönborn- Buchheim - Wolfsthalu, c. a k. poručík dragounského pluku čís. 14, syna pana Karla říš- ského hraběte ze Schönborn - Buchheim - Wolísthalu, s Marii Kristinou říšskou hraběnko z Coudenhove, dcerou zvěčnělého říšského hra- běte Gerolfa z Coudenhove, c. a k. komořího a říš- ské hraběnky Gisely z Coudenhove rozené říšské hraběnky ze Stadionu, paní na Dukovanech a spolu- majitelky Lysiec v Haliči, slaviti se bude v úterý dne 9. května t. r. o půl 11. hodině dopolední ve farním chrámu sv. Mikuláše v Praze, na Mal straně.

Stoklaska Jirout říšsk Wolfsthala Karel Buchheim Wolísthala Marie Kristin Coudenhove Gisela svatý . Mikuláš Holice Pardubice Schönborn Buchheim Dukovany Halič Praha

29 article

— Úmrtí. Vdova po pražském majiteli pivovaru paní Karolína Urbanová, matka zemského a říš- ského poslance dra. Karla Urbana, zemřela včer v 76. roce věku svého. Byla dcerou někdejšího purk mistra měst pražských, advokáta dra. Václava Wanky šl. z Rodlova. — Na Smíchově zemřel pan Fran- tišek Vokurka, pražský měšťan a býv. člen sboru obecních starších král. hlav. města Prahy. v 59. roce věku svého. Tělesná schránka zesnu- lého bude v neděli o 3. hodině odpolední z basi- liky sv. Václava na Smíchově na hřbitov olšanský pohřbena.

Urbanová Urban Wanek Fran Vokurka svatý . Václav Smíchov Praha Olšanský Rodlův

30 article

— Vzácného slovanského hosta měl na posledn pondělní týdenní schůzi Spolek českých lékařů v Pra- ze. Zavítai k nám dr. Theodor Heryng, věhlasný oto-rhino-laryngolog z Varšavy. Přednášel o inhalačn therapii a demonstroval nový inhalační přístroj vlastn konstrukce. Nepamatujeme týdenní schůze, která b byla tak dlouho trvala (od 6 do 1/49. hod.) a při tom do poslední chvíle zájem všech přítomných tak živé zaujala, jako tato schůze. Dr. Heryng přednášel s vervou, temperamentem a přesvědčivostí vynálezci, jenž přesvědčen jest o výbornosti svého vynálezu. vlastní a nedá se upříti, že získal pro své názor většinu přítomných odborníků. Konstruoval přistroj jenž nemá vad vyhlášeného inhalatoru Bulligova, a n zvířecích praeparátech demonstroval, jak daleko do plic může vniknouti vdechovaný medikament. Nemi širšího zájmu, abychom v tomto listu sledovali auton ve všech podrobnostech jeho přednášky, uvádíme jen že jest zastancem pokud možná nejširšího vpravování nejrůznějších medikamentů do celého organismu nejen do cest dýchacích, pomocí inhalace. Uvedl do- kazy dílem z literatury, dílem vlastní o výborné vstře- bací schopnosti plic a traktu dýchacího vůbec. A ješt jednu, širší zajímavost měla schůze. Debatovalo s velmi podrobně o vědeckém thematu, ač hlavní re- ferent mluvil polsky a naši česky; debatovalo se ber obtíží s plným porozuměním. Debaty zúčastnili s prof. Thomayer, prof. Chodounský, dr. Janatka,

doktor Heryng profesor Thomayer Chodounská Janatka Varšava spolek český lékař

31 article

Císler, prof. Frankenberger a prof. Hlava. Řiíká s že věda jest internacionální a bez odporu jest podobně jako všechna odvětví umění. Avšak — aspoň ve věd — ujal se zvláštní druh internaciona hismu, jntemna- cionalismu kusého, počitajícího jen s několika priville- govanými velkými národy západoevropskými. Ke c našich lékarův a dílem i přírodníků vůbec můžeme líci, že vyzuli se z tohoto úzkého šablonovitého intn nacionalismu a abych tak řekl, spojili naše staré čestí ideály slovanské s vědeckým kartelem západních rodů. V našich medicinských kruzích chápe se sl- vanská vzájemnost na poli vědy jako nutný komple ment pravé široké intesnacionální solidarity, kleti nevylučuje národy slovanské. Vždyť bez nich val váme se snadno srozumitelných spolupracovníků. Směr bez slovanských národů je pochopitelný u r- mánských a germánských národů, jimž siovanské zyky přece jen jsou trochu vzdáleny, ale ne u národ slovanských! Za těchto poměrů v českém medicinskán

Císler profesor Frankenberger