ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 53011d40-78e8-11dc-acdc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 72, person 81, org 9, work 2
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 6. května 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 123.
4 article
Na ranní a odpol. Histy předplácí se v Praze v zdministrani ns nt nalrrt lta . . . . 6 K— s drojí donášken a ni nnt kets . . . . 7 K 60h vsle: 2 K 3ok na ně skt . Poštent něi. . . . . 9 K enh s drojí zisilke
Praha
5 article Rtlh . . . 11
Rtlh . . . 11 lhní číslo pra Prahu le o 10 stranách. L. Z Petrohradu, 5. května v 8.3 hod nč. (Pův. telegr. zvl. zprav. »Nár. Listů«. Agrární nepokoje počínají znovu n jihu ruském. Kruhy informované soudí, že plán Rožestvenského jest nečekati spojení s loďstvem Něbogatova, nýbrž opero- vati společně s ním. Dopisovatelé novin zaznamená- vají počátek hromadného odjezdu Číňanův dráhou na západ, což s ob- jevováním se čet chunchuzských po- kládá se za předzvěst nové velké akce na bojišti man- džurském. (Ostatní felegrafické a telefonické zprávy viz na straně 4.) Obnova vyrovnání rakousko- uherského?
Číňanův Praha Petrohrad Rožestvenský
6 article
Asi v roce 1897, na počátku obtíží, jež provázejí až dosud otázku obnovy hospodář- ského vyrovnání mezi oběma polovinami sou- státí, vydal známý maďarský publicista Beksich ehširnou studii o záležitosti této, v níž dospěl k názoru, že na konec přece jen se dospěje k novému vyrovnání, jež bude ve své podstatě spočivati na pozavadních základech a zásadách. A podobá se nyní, že předvídal správně. V době této zatím se vybouřily hlavní pro- tivy na obou stranách, v Uhrách sice posavadní vládní většina padla a spojená opposice nabyla většiny, ale průběhem více než tříměsíční krise i tato nová většina tak mnoho vody nalila do svého vína, že na př. návrh adresy, o němž právě sněm uherský jedná, nalezl již v poslední konferenci liberální strany přímluvčí, kteří po- kládají jej za přijatelný i pro někdejší tuto vládní stranu, kdežto naopak předák strany li- dové, tvořící součásť spojené opposice, včera při debatě adresní prohlásil, že není v ní obsažen program košutovců, ale že jest výrazem stano- viska skupin, jež trvají na půdě zákonů z roku 1867, totiž skupiny dissidentů, strany lidovéa banffovců. Vůdce strany neodvislých, Košut, sám pak hájí návrh adresní proto, že nic ne- obsahuje, co by odporovalo programu osmačtyři- cátníků uherských.
Košut Uhry spojený opposice
7 article
Jeví se tedy býti ona adresa způsobilou, stáli se základem konečného vyřízení krise Uherské a zdá se, že závisí již jenom na klid- ném průběhu rokování o ní, vždyť hr. Tisza za tím účelem zůstal v Pešti a nezúčastnil se uvítání saského krále ve Vídni, jen aby v jeho nepřítomnosti se nepřihodilo něco nepřijemného ve sněmovně uhorské. I orgán hr. Apponyie pravi, že za nynější nálady ve stranách uher- ských dá se očekávati »poměrně klidný, hladký a rychlý průběh dehaty adresní.« Pokud roko- váni to bude účinkovati na sněm uherský a ře- šení krise, nedají prý se sice ještě nyní vyslo- viti určité kombinace, ale možno prý tušiti, že »do konečného rozmotání situace uplyne as ještě mnoho měsíců.«
Tisza Pešť Vídeň
8 article
Předseda uherského ministerstva, hr. Tisza, ve včerejší své řeči ve dvojím směru doplňuje tuto předpověď. Jednak upozorňuje, že v čele opposice se nalezají právě mužové, kteři do ne- dávna vší svou silou hájili posavadní základy vy- rovnání, jednak sám velice důrazně se opřel ná- vrhu adresy, pokud se vyslovuje — a to velmi opatrně — pro samostatné celní územi uherské, čímž hr. Tisza předpokládá, že na konec i oni se srovnaji s názory, že za nynějších poměrů je zachování rakouského tržiště pro odbyt zeměděl- ských produktů uherských velmi důležité, kdežto naopak výrobky průmyslu rakouského požívají výhody trhu uherského. Utrpí-li tím zdatnější roz- voj průmyslu v Uhrách, trpěl by stejně i za úplné celní samostatnosti, proto že by se musily icizímu průmyslu poskytnouti výhody, kdyby se hledaly nové trhy pro produkty uherského země- dělství. Hrabě Tisza má dále za to, že do 1. března 1906, kdy na př. nabude nová ob- chodní smlouva s Německem platnosti, nepoda- řilo by se překonati všechny nesnáze, jež by vznikly zřízením samostatného celního území uherského a nezbývá tudíž, leč při- jati vyrovnání a celní tarif s Ra- kouskem smluvený na dobu trván nových obchodních smluv. V tétéž schůzi pak prohlásil hr. Zichy jme- nem opposičních skupin, stojících na půdě zá- konů z r. 1867, že se proto postavily proti hr.
Tisza Zich Uhry Německo Tisza
9 article
Tiszovi, poněvadž své stanovisko hodlají hájit jinými prostředky, než to činila strana liberální. Jak strana lidová, tak dissidenti a banffovci jsou přesvědčeni, že spojená opposice je povolána za- vjati vůdčí postavení, protože chce postupn pracovati o rozvoj národa. V Uhrách tedy v době trvání nynější kris ive spojené opposicí nabylo stanovisko stoupenců vyrornání z r. 1867 patrné posily, vlastní osma- číyřicátníci obmezují se na pouhou obranu svého zásadního stanoviska a není vyloučeno, že časem dospěje v uherské sněmovně i k novému sesku- penl stran a k novému dohodnuti s Vídní. Vyskytnou se snad ještě ojedinělé prudší srážky, padnou snad i hrozby podobné pověsti, že Galgoczy vyhlednut jest za krotitele Maďarů, načež i z bývalé strany vládní odpověděli, to že by bylo nejvydatnějším prostředkem ke sjedno- cení všech maďarských stran, jako s druhé strany se pohrozilo odepřením daní, ale prozatím se ve sméru tom nic nepodniká. Za to vše, co bylo uvedeno, nasvědčuje tomu, že všecky úvahy se nesou směrem no- vého kompromisu, či dohody, a že proto poža- davky opposiční obmezeny byly v adrese n míru co nejmenšl.
Maďar Uhry Vídeň
10 article
V otázce celní rozluky nastalo značné vy- střízlivění, a bezprostřední zřízení samostatného území celního nehájí vlastně žádná z rozhodu- jících stran; Košut se spokojuje uzavřením ob- chodní smlouvy s Rakouskem, jež se podobá téměř úplné celní pospolitosti, bera patrně ohled na přání agrárníků uherských. Nastává pak otázka, v jakém směru by se vyřídily ostatní požadavky madarské? V té přl- čině se ukazuje hlavně na myšlenku Szellovu. čili jeho nejnovější formulku úplné parity; nebylať dle něho ještě ve všech odvětvích spo- lečných záležitostí provedena, nejsou ještě Uhry stejnoměrně zastoupeny na místech velevyslanců vyslanců a v konsulátech, rovněž ne ve sborech důstojnických. Szell prý navrhuje dále určité střídání v ministerstvech pro společné záležitosti přesídlení jednoho z nich z Vídně do Pešti. Dále se upozorňuje na program Wekerlův dle kterého se má utvořiti nová vládní strana z lepších živlů strany liberální, z dissidentů. banffovců a mírných košutovců; v ostatním by se pracovalo zejmena ve směru kulturně-pokro- kovém; mimo to domáhá se ústupků vojen- ských, jež by nerušily jednotu armády, hlavně ve smyslu zavedení služební řeči maďarské u pluků uherských, při čemž by řeč velicí zů- stala nedolčena.
Košut Uher Wekerlův Rakousko Vídeň Pešť
11 article
Jinak všecky názory se soustřeďují v tom. že se konečně musí vpraviti do Rakouska názor že »Uhry nejsou nijakou provincií rakouskou. opatřenou pouze rozsáhlejší autonomif«. Jak utváří se zatím situace v této polovině Hlasů bojovných, protimaďarských, zjevně ubývá. Bylo sice ještě u příležitosti návrhu Der- schattova, aby říšská rada zvolila výbor k revis poměrů k Uhrám, na to poukazováno, jakoby šlo o úmysly protimaďarské, ale přihlédneme-l k počátkům povelikonoční činnosti rady říšské. vidíme, že »obrana proti Uhrám« se nese za docílením obnovy vyrovnání rakousko-uherského Počátek učiněn s předlohou prozatím nej nalehavější, s autonomním celním tarifem, smlu- veným svého času mezi vládou peštskou vídeňskou. Zpravodaj většiny výboru, dr. Bärnreifher ve své středeční zprávě na několika místech pro- jevil, že většina výboru a bezpochyby i celé řiš- ské rady si přeje projednání jeji s hlediska pospolitosti celního územi a řeč jeho nebyla, než přímluvou, aby se pospolitost ta zachovala. Vy- kládal zyláště, že tento autonomní celní tarif se jeví jakožto tarif veliké hospodářské jednotky a šíře líčil význam obchodně-politické zásady přítomnosti, jež se zakládá na tom, že „velik hospodářská území se uvnitř ochranou všech výrobních odvětví sesilují a upevňují, na venek pak úspěšně nových odbytišť dobývají.“ Zají- mavo jest též, že tuto myšlenku opřel i o činnost parlamentní, protože čl. 14. se dosud užívalo jakožto formulky ku podčinění této poloviny říše Uhrám. Připustil sice též, že by mohlo Rakousko nového celního tarifu použiti i k uzavření samo statných smluv obchodních s cizinou, po pří padě i bez Uher, ale tuto možnost sám svým ostatním výkladem vyloučil.
doktor Bärnreifher Rakousko Uhry uherský Počátky
12 article
Neměně jest z řeči jeho zajímavo, že se přimlouval za to, aby se v rozpravě o celním ta rifu neužívalo „zbytečného ostří proti Ma- darům“ Dojem výkladu toho jest tudíž, že většina výboru, za niž dr. Bärnreither mluvil, připra vuje obnovu hospodářského vyrovnání s Uhrami a že autonomní celní tarif tvoří na dráze této první veliký krok. Další budou asi směleji pod- niknuty. Nehledíme-li k tomu, že některé strany do rozpravy o celním tarifu nevysílají své předáky kterážto zdrželivost jest ostatně dosti srozumi telná, musíme dle všeho dospěti ku přesvěd- čení, že povelikonoční činnost rady říšské bu duje základy nového vyrovnání s Uhrami — dr. Bärnreither položil zvláštní důraz na to, by by přijat celní tarií beze změny — a že rozuzlení krise uherské bude se blížiti dle toho, jak bude říšská rada v projednání vyrov- nacích předloh rychle pokračovati. Orgán hr. Apponye z dobrých důvodů asi poznamenal, že to bude trvati ještě několik měsíců.
Bärnreither doktor Ma Uhry
14 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna 327. schůze. Z Vídně, 5. května. (Pův. a tel, zpráva »Nár. Listů«.) Svobodný pán Kvido Call, rakouský minist obchodu, je povaha tichá. Bojovnosti, ni útoč nesti není v něm. Kdyby jeho vůle rozhodovala, vyhověl by každému. A ve všem. Nejraději by kažďý spor urovnal kompromissem a smírem. Konflikty nejprudčí, kardinální problémy roz- řešil slovy, konflikty a problémy, při kterých jde o politickou a materiální moc. Proto včera svojí mírnou toninou adresoval výzvy a domluvy Maďarům, aby zůstali v hospodářské jednotě na venek s Rakouskem. Protože je to také jejich prospěch. Protože — dovolával se Chamber- laina — ve velkých zápasech ekonomických brá- niti se mohou jen veliké veličiny. Nenaléval ma- darským secessionistům lučavky, nýbrž nej- sladší limonády, když tvrdil, že celní tarif, o kte- rém jedná se dnes, třetí den, ve všeobecné roz- pravě, ovšem často a hluboko jdoucí do kon- kretních detailů, je vyrovnáním ve dvojím smyslu. Vyrovnáním mezi Uherskem, převážně agrárním, a Rakouskem, převážně průmyslovým jednak, mezi interessy cislajtanskými prý zvlášť. Byly již důtklivější apostrofy věnovány po- litikům uherským z Vídně. Byli varováni. Bylo jim vyhrožováno. Bylo jim praveno: „Dělejte si, co chcete, my se vás nebojíme, my se vůbec ne- bejíme, my jsme klidni, nám je lhostejno, nechí rozhodnete se jakkoliv!“ Ale všechny hlasy
Maďar Vídeň Rakousko Uhersko Kvido Call
15 article
byly marny. Maďarskému voličstvu — při uher- ském censu nelze říci: lidu — bylo hlásáno dlouho, horlivě, ba vášnivě, že celní rozluka. že hospodářská svébytnost je nejen zdráva, nejen nutna, nýbrž také snadno možna, že uvěřilo a majíc volbu mezi kováříčky Tiszovými a kováři Košutovými, šlo s mandáty k těmto. Rozčarovat očarované je teď těžko. Nejtíže těm. kdož budili víru ve splnitelnost, v rychlé hravé uskutečnění rozvodu. Ještě nedomluvil baron Call včera svůj appell, do Pešti posílaný a již odtamtud stihla odpověď. Dal ji zpravodaj adresní komise hrabě Theodor Ballhyany. Plneu offensivy, plnou agressivnosti, plnou rekriminací, plnou žalob na Cislajtanii a její parlament, na který si stěžoval, že nebyl nikdy k Uhrám spravedlivým. Leč není naopak celé poslední čtvrtstoletí vyplněno samými jednostrannými koncessemi, Uhersku povolenými? Počínaje bojem o voly uherské na počátku vlády hr. Falkenhayna, ministra orby, až po surtaxu na cukr? Nebylo Maďarům dáno, co chtěli, v cedulové bance? Nebyla k vůli nim v železnicích ochuzena Dalmacie? Nebyli po- škozeni v tarifech čeští zemědělci a mlynáři?
Košutův Call Theodor Ballhyana Maďar Pešť Uhry Uhersko Dalmacie
16 article
Nebyl k vůli Maďarům promarněn vývoz do Ru- munska? Nebylo k vůli nim znepřáteleno zas zas Srbsko? Neměla výslednice každé společné akce obou států monarchie sklon k Zalitavsku k interessům jeho? Ba věru, ke steskům a ža- lobám na vídeňský parlament nemá parla- ment uherský žádné, pražádné příčiny. Do konce let sedmdesátých nadcházeli si Maďar Němci, po r. 1880 všechny vlády a s nim říšská rada donucovány hotovými událostmi, které zjednány napřed a bez nich, osvědčovati cnost, jež je snad evangelickou, snad šlechet- nou, snad povznášející, ale která je nepoliti- ckou, cnost, vyslovenou ve mravním naučení, že dáti je lépe nežli bráti. Prazvláštní věc. Uher- sko si tento princip obrátilo, praktikovalo jeja nyní vyčítá ještě, že v minulosti byli ve Vídn ochotnými — tuze málo. To je historická ne- pravda, kterou netřeba široce a dlouze vyvraceti.
Maďar Němec Srbsko Zalitavsko Uhry
17 article
Poráží se sama. Skutečnost je jinou, nežliv obraze hr. Batthyana. Také my v Čechách jsme ji pociťovali a pociťujeme ji dosud. Jen bo- lestně. Schůze trvala jen přes třetí hodinu odpo- ledne. Z řečí, v ní pronesených, pouze o dvouse zmiňujeme tady. František Stein myslil na- hlas skutečně všeněmecky: Pro celní jednotu Rakouska, t. j. Cislajtanie s Němci proti Se- verní Americe, proti Rusku, ovšem také proti Uhrám a proklamoval jako cíl snahu Němeů po jich jednotě nacionální. Jak vidno. byl zcela nepokrytý. Mluvčí polského kola dr. Kollischer je mužem velkých vědomostí a prak- tických zkušeností. Proto těší se vždy — také dnes ji měl — všeobecné pozornosti též tam, kde nemá souhlasu, ani mezi přáteli v kole. Zejtra chtějí všeobecnou debatu c celním tarifu dodělati. Z Vídně, 5. května. (C.-B) Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 10.20 hod. dopol. Mezi došlými spisy jsou dotazy poslanců Schönerera a sp. po vyznamenání ředitele stát ních dráh v Plzni dv. rady Tučka řádem a interp- lují po počešťování u státních dráh a po úřadováni dv. rady Tučka a inspektora Šustka v Plzni ; Choc a sp. po poměrech účetního úřadnictva zem. finanč ředitelství v Praze: Reichstädtra a sp. na předpis nesprávného poplatku ze staveb, provede- ných moravsko-slezskou úrazovnou v Brně. Posl. dr. Plaček, Klumpar a sp. podali dotaz na ministra obchodu ve příčině překážek c. k. poštov- ním úřadníkům v Čechách proti tomu kladených, aby příjem svých platů v české řeči za použití vý- lučně českých platebních archů potvrzovati mohli.
Stein Němec doktor Kollischer Vetter Schönerer Tuček Šustek Choc Posl Plaček Klumpar Čechy Rakousko verní Amerika Rusko Uhry Vídeň Plzeň Praha Brno Reichstädtra
18 article
Základními zákony státními uznaná, v praxi však ve příčině češtiny jen poskrovnu vymezená rovnoprávnost obou zemských jazyků v Čechách netrpěla v posledním čase aspoň potud žádného omezování, že c. k. státním úřadníkům celkem n vůli ponecháno bylo, potvrzení svých platů také v jazyku českém vydávati. Při zavedení nového způsobu potvrzovacího po- mocí kumulativních (hromadných) platebních archů pro jednotlivé úřady byl sice opět pokus učiněn zda by se úřady výhradně českým úřadnictvem ob sazené s německo-českými platebními archy odbýti nenechaly, leč na jejich vytrvalé usilován byly jim konečně přece jen české platební archy k disposici dány. Výjimku učinila pouze správa poštovní, jejíž ře ditelství pro Čechy na to poukazuje, že jsou pouze platební archy německé a německo-české z nichž prvější oněm se vydají, kdo si jich přejí aneb je trpí, kdežto oněm úřadům, které se o č- ské archy hlásí, se oznámí, že se musí spokojiti s archy německo-českými. Nehledě ani k flagrantnímu porušení rovno- právnosti, k jehož uskutečnění i takováto zdánlivě nepatrná příležilost využitkována byla, nelze pře- hlédnouli, že tato c. k. poštovním ředitelstvím pod- porovaná praxe zcela úplně a vystižně jenom onomu jednostrannému, strannickému německému heslu od- povídá, kteréž proti zákonu a slušnosti pro Čechy platnosti chce zjednati větě: »V německých krajinách vše jen německy, ve smíšených a výlučně českých obvodech aspoň všechno německo-česky, když ne německy !« Činíme tedy na Vaši Excellenci zdvořilý dolaz Co hodlá Vaše Excellence proti tomuto postupu podniknouti? Sněmovna rokovala dál
Čecho Vaš Čechy ský arch hlásit
19 article
Posl. Seilz dokazuje, že není možno vyjmouti autonomní celní tarif ze souboru obchodně politi- ckých otázek a projednatí jej. Není pravda, že tento tarif může vejíti v platnost, nebudeme li míti spo- lečné celní území. Tato finanční a agrární cla nelze zachovati. Nejdůležitější životní zájmy dělnictva konsumentů dávaji se bezohledně v šanc a je ne- bezpečí, že ceny potravin, již tak dosti vysoké, budou zvýšovány ještě víc. Sociální demokraté ne- mohou doufati, že průmyslníci provedou všecka sociálně-poli ická opatření vůči dělnictvu, aby vyvá- žili veliké břemeno, které tarif na dělnictvo ukládá. Vyzývá dělnictvo, aby semklo se proti neslýchané loupežné výpravě průmyslníků a agrárníků. O kom- promisu mezi průmyslem a zemědělstvím nemůže býti řeči, spíše jedná se o kompromis mezi rakou- skými průmyslníky a lichváři chlebem a masem v Uhrách. Posl. Schrott praví, že nový celní tarif a ob- chodní smlouva s Německem znamenají velmi veliké nebezpečí pro Tyrolsko, Zrušením vinné klausul byla zjednána jakási náhrada, ale tyrolské vinařstv
Posl Schrott Uhry Německo Tyrolsko
20 article
bode jen tehdy chráněno definitivně, bude-li obhá- jeno před zaplavováním vínem uherským a vydán nový přesný zákon o strojených vínech. On a jeho soudruzí budou hlasovati pro celní tarif, dostane-li se Tyrolsku dostatečné náhrady v jiném oboru (Hlučná pochvala a pollesk ve středu.) Předseda hr. Vetter dává posl. Seitzovi pro urážlivé vypady na křesťanské sociály dodatečně důtku. Posl. Stein praví, že je vinou jedině dualismu má-li taril podstatné vady. Obnovení rakousko-uher ského celního spolku jest opět jen povolováním pro- středků uherské polovině říše, aby mohla se při- praviti k definitivní odluce. Nynější kvota nečiní 65.4: 34.6, nýbrž skutečně 73.5 : 26.5. I v mnohých jiných okorech spolek s Uhrami Rakousku škodí. Proto Všeněmci nemohou hlasovati pro další celní obchodní spolek s Uhrami, leč by příjmy cel byly rozděleny dle počtu obyvatelstva. Přimlouvá se za svůj návrh v příčině upotřebení přebytku z cel obil ních a dobytčích. Dále pojednal řečník o všeněmeckém úsilí za celní jednotu rakousko německou. Z národních příčin — pokračoval — snažíme se též o samostatné po- stavení Haliče, Bukoviny a Dalmacie. Nám nehrozí nebezpečí panamerické, nýbrž z Ruska. Po ukončení východo asijské vojny ruská kultura bude se vyvijet intensivněji a Evropa bude zaplavena ruskými pro- dukty. Celní spolek s Německem byl by obrovskou mocí, takže bychom hospodářsky utlačení býti ne- mohli. Tarifní politika rakouská musí se znov upraviti. Také další vývoj poměrův uherských bud nutiti k celní unii s Německem, jež udělá přítrž také stísněnosti německého národa a jeho odnárodňování.
Vetter Seitz Posl Stein Uhry Rakousko Halič Bukovina Dalmacie Rusko Evropa Německo
21 article
(Pochvala mezi všeněmci.) Posl. Kolischer polemisuje se Seitzovými vývody a ujímá se vlády. Vzhledem k uherským poměrům jedná se o to, máme li fatalisticky čekat, až se ony poměry vyjasní, nebo prohlásiti: Přijímáme kompro mis dřívější vlády, jehož částí je nynější celní taril Hospodářský prospěch lidu vyžaduje, aby se v nej bližším čase vyjednávalo s cizími státy, nejraději společně s Uhrami. Náš poměr k cizině musí se upraviti stůj co stůj Nemůžeme obejíti se bez obchodních smluv s sousedními státy, protože by z toho jíní těžili. Agrár- ních cel třeba k ochraně zemědělství, aby nezašlo jako v Anglii. Poslanci hlasující pro agrární cl snesou klidně výčitku chlebově lichvy, jsouce pře- svědčeni, že přinášejí tuto oběť pro zachování síly národa, rolnictva. Ostatně není pravda, že agrárními cly zdraží se potraviny. Děje se tak často irracionál- ným překupnictvím. Průmysl a zemědělství maj souladné zájmy, neboť průmysl odbude svou vý- robu, je-li zemědělství možné. Obává se, aby ho- spodářským bojem mezi Rakouskem a Uhrami ne- získalo vlastně jen Německo. Nedrží s Lemischem »Pryč od Uher!« a »Hr! na Uhry!« Je pro uzavřen obchodních smluv společně s Uhrami. V naději, že ministr obchodu všimne si také haličského průmyslu, bude hlasovati pro předlohu on i jeho klub. (Hllučná pochvala.) Rokování přernšuje se.
Posl Seitzův Uhry Anglie Rakousko Německo Hradec
22 article
Poslanec Schönerer ptá se, je-li pravda, co řekl předseda v poslední předsedovské konferenci, že najde prostředky a cesty, aby se první čtení rove- redské předlohy (o vlašské universitě) dostalo na jednací pořad a provede-li se to bez porušení jed- nacího řádu. Mistopředseda Kaiser, že on konferenci ne předsedal a nemůže na to odpověděti, ale oznámí to předsedovi. Konec schůze ve 3.15 hod. odpoledne; příšt bude zejtra o 10. hod. dopolední. Poslanec Klofáč žádá nás, abychom konstato vali, že sociální demokraté nevy zval národních socialistů ku podepsán interpellace v příčině známé afféry »Zeitu«. Panská sněmovna. Z Vídně, 5. května (Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.) Panská sněmovna v 1lghodinné schůzi od- byla velké pensum. Schválila také zákon o ná- hradě za přípřež v míru, ve znění, ve kterém přijata byla osnova ta politickou komisí panské sněmovny, to jest zrušila usnesení, dle kterého ku připřeži přibrány býti mohou tak vozy motorové. Následkem toho vráti se před- loha poslanecké sněmovně.
Schönerer Mistopředseda Kaiser Klofáč Vídeň panská sněmovna poslanecký sněmovna
23 article
Z Vídně, 5. května. (C.-B.) Předseda kn. Windischgrätz zahájil schůz o 1.30 hod. odpol. a po představení ministra zemské obrany pzm. Schönalcha a správce ministra železnic taj. r. Wrby věnoval vřelou upomínkuj hr. Ceschovi. Hr. Harrach, předseda finančního výboru. navrhl, aby se přidaly k jednacímu pořadu předlohy o použití dluhopisů ob. úvěrního ústavu slezského k bezpečnému ukládání nadačních a sirotčích peně a berních výhodách pro štyrské a kráňské krajiny stížené zemětřesením, což přijato. Chekový zákon (rel. dr. Mattuš) a před- loha o výkupu I. haličsko-uherské uherské západní dráhy přijaty bez debaty v 2. a 3. čtení; předloha o vojenských pří- přežích (ref. bar. Walterskirchen) přijata odchylně od usnešení poslanecké sněmovny potud, že obnoven § 2. vládní předlohy: beze změny předlohy vyřízené poslaneckou sněmovnou o prodeji státníc nemovitostí, další platnosti zákona o lok ál- ních dráhách a obě předlohy, jež navrhl dát na jednací pořad hr. Harrach. Do terna k obsazení místa stálého člena říš- ského soudu zvoleni: I. Bernatzik, II. Men ze a III. dv. r. Lammasch. Po vykonání dvou doplňovacích voleb výborových byla schůze o 2.45 hod. odpoledne ukončena. Z parlamentních výborů. Z Vídně, 5. května. (C. B.) Odbor živnostenského výboru pro živ nostenskou novelu pokračoval odpoledne ve své poradě. V poradách nastane příští týden krátká pře- stávka, protože zástupce ministerstva obchodu jel do Lucernu na sjezd pro dělnickou ochranu.
Windischgrätz Wrba Harrach doktor Mattuš I Bernatzik Lammasch Vídeň Hradec poslanecký sněmovna živnostenský výbor
24 article
o celním tarifu.
25 article
Sociálně-politický výbor rokoval dále o pojišťování soukromého úřadnictva Poslanec Marchet navrhl reasumovati usne- sení minulé schůze o návrhu referenta dra. Fořta aby se pojišťování organisovalo territoriálně a zá- roveň ohlásil sprostředkovací návrh, aby finanční organisace ústavů byla jednotna pro celou říši, ale zemským ústavům povolila se větší oprávněnost. Po delší debatě zvolen sedmičlenný odbor, jenž má podati výboru zprávu o organisaci pojišťovacích ústavů. Rozpočtový výbor rokoval dál o včera vytčených titulech rozpočtu ministerstva vnitra. Posl. Romančuk dovozoval, že baličtí Ru- sové nemají skoro žádných svých úřadníků v mini- sterstvech ani u správních úřadů politických v Haliči Stýskal si na utiskování svých krajanů, protekčn V drobném prodejit anní číslo o sobě . . . za g vddpole dní . . za 2 Va slialkéch na venkovší ranní číslo. . . . . . . o4polední . . . . . . . 8h Inseráty platí ae hotově rupřei. Přeč,lacení a interty pěijímá zdnisi- strace v Marianské ulici č.. Tam racházají se též redlakee tiskárna a expodice „ Náredních Listě- Rukopisy se nevraneji.
Marchet Posl Romančuk Stýskal Halič Virginie
26 article
hospodářství, žádaje za důkladnou změnu celéh správního systému baličského a za rozdělení země ve dvě správní území. Posl. Marchet nalehal na pořízení kodexu alimentarního, doplnění zákona o potravinách. Posl. d'Elvert ptal se ministra, pokud sou hlasí s projektem svého předchůdce o reformě vnitřní správy a jaké jsou jeho další plány. Žádá, by se odstranily vady v povyšování politických úřadníků, by rozhodovala tu jejich způsobilost a aby centrální místa nepovažovala se za průchodní stanici k rychlému povýšení. Konečně přimlouval se za zlepšení hmotných a stavovských poměrů účetního úřadnictva. Posl. Glsbiňski kritisoval reformu vnitřni správy, dokazoval nutnost kontroly vystěhovaleckých kanceláří, nalehal na vydání obecného zákona k za- vedení nuceného požárního pojišťování a na ror- množení politických úřadů zemských. Konečně pole- misoval s vývody Romančukovými a přimlouval se za zřízení úřadu pro zkoušení potravin. Ministr vnitra hr. Bylandt-Rheidt ubezp- čuje, že vláda bude ochotně podporovat pořízení ko- dexu alimentárního, avšak nemůže se uveřejnit jako úřadní příručka. O pojmu nedbalosti vydá se soudům zvláštní instrukce. Slibuje zříditi nové archivy v Št. Hradci a ve Lvově. O vystěhovaleckém zákoně jedná se již ve výboru. Do Ameriky pošle se zvláštní úřadník a po jeho návratu použije se pečlivě jeho zkušeností a studií. O zřízení vystěhovaleckého komi- sariálu bude se uvažovati.
Posl Elvert Glsbiňski Romančukův Hradec Lvov Amerika
27 article
Účelem studie o správní reformě, uveřejněné jeho předchůdcem, bylo podnítiti veřejnou diskussi o této věci a je skutečně po ruce výborný materiál, jenž se zevrubně a věcně uváží. Vláda uznává velké nesnáze tak velkého reformního díla a zlořády, vy- plývající z dvojí správy, avšak musí se míti na pa- měti, že samospráva prospívala zemím i velkým obcím, kdežto vlastní správní policie se valně ne- vyvinula. Na každý způsob musí se míti na zřeteli, že samospráva zemi a obcí ve své nynější podobě není svévolným zavedením a plní svůj úkol a vy- rovnává hluboké protivy, jevivší se v dřívějších ústavních bojich. K těmto dosud existujícím poli- tickým protivám druží se národní a sociální, jež vy- žadují bedlivé pozornosti. Proto třeba přistoupiti k dílu obezřelně. Vláda vynasnaží se, aby sblížila správu s oby- vatelstvem a modernisovala ji. Třeba však trvalé péče o vědění odborné a dostatečnou dotaci správy orgány technickými, zdravotními a veterinářskými.
28 article
Poukazuje na nedávný výnos o lepší organisaci strojnicko-technické služby u politických úřadů, na své snahy o moderní životní správu a ohlašuje, ž zřídí se evidenční kancelář důležitých zdravotních událostí doma i v cizině. Dále pomýšlí se na zdo- konalení veterinářského studia, na zřízení státního ústavu zvěrolékařského. Souhlasí, že mnohé politické okresy jsou tuze rozsáhlé a sděluje, že bude se po- kračovati v jich dělení a zřizování nových okresních hejimanství. V dělnickém pojišťování jeví se nedo- statky, ale k opravě třeba jakési přípravy. Nejlép bude uveřejniti program, vypracovaný dřívější vlá- dou, aby se o něm veřejně porokovalo. Na nařízení o prohlídce dobytka a masa se pracuje. Stav rakou- ského veterinářství je velice uspokojivý, takže vy- rovná se poměrům v jiných státech. Také výsledky zdravotnické jsou velmi dobré a lze konstatovat ubývání nákazných nemocí. Zdravotní správa pe- čuje o vykořenění lidových nemocí, zejmena malarie a pelagry Poměry ve všeobecné nemocnici pražské zlepšily se přístavbou několika klinik, takže je dosti místa pro nemocně. Koupena také budova k administračním účelům, jež upravuje se. Pokud týká se vyčítaného nadržování šlechtickému živlu ve správě, praví, že stojí na stanovišti st. zákl. zákona, dle něhož ve- řejné úřady jsou dostupny všem státním občanům stejně a toto právo nesmí se zkracovali nikomu.
strojnicko státní ústav zvěrolékařský
29 article
Celkem musí platiti pro povyšování hodnostní toura, avšak s tímto principem nevystačí se, neboť musí býti také možná zabezpečiti rychlejší postup schop- ným dělným úřadníkům. Správa je povinna starati se, aby pravý úřadník dostal se na pravé místo. Ně- kteří šlechtici avanžovali rychleji, to je dokázáno statisticky, ale o rychlejším postupu občanských úřadníků statistiky takové není. Ministr bude hleděti při povyšování vždy na sehopnost a způsobilost. Posl. Grekovi odpovídá, že zejmena v ministerstvu vnitra je dost úřadníků mocných polské řeči. Ko- nečně pojednal ministr o přáních pronešených posl. drem. Fiedlerem, načež rokování bylo přerušeno. Příští schůze bude zejtra o 5. hod. o dp.
Posl Greco Fiedler ko
30 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 5. dubna. (Porada něme- ckých poslanců z Čech.) Dnes dopoledne sešli se ve Vídni němečtí poslanci z Čech na poradu za předsednictví Nietsehova, aby zaujali stanovisko ke známým rozhodnutím správního a říšského soudu o právech jazyka českéhov tak zvaném uzavřeném územi německém. Po delší poradě ustanoveno, že se má zahájiti akce, jejiž účelem bude udržeti německý ráz politi- ckých zastupitelských sborů v německém jazy- kovém území v Čechách. K lidu má se vydati provolání a zároveň se má sepsati pamětný spi o otázce jazykové. Mimo to na návrh schönere- rovce dra. Barouthra usneseno domáhati se pro- hlášení němčiny za státní jazy k rakouský. Všechny ty úkoly má provésti zvláštní výbor, do něhož zvoleni za ústavověrné velkostatkáře dr. Bärnreither jako člen a dr. Damm jako ná- hradník; za pokrokovce dr. Pergelt (náhr. dr.
doktor Bärnreither Damm Pergelt Praha Čechy Vídeň Nietsehov
31 article
Funke); za lidovce Prade (dr. Kindermann); za schönererovce dr. Bareuther (dr. Schalk); za wolfovce Pacher (dr. Josef Herold) a za agrárníky Peschka (Soukup). Podkladem činnosti tohoto výboru má býti resoluce, navržená Ba- reuthrem a podporovaná drem. Funkem, jež zní: »Němečtí říšští poslanci z Čech vyslovuji přesvědčení, že po rozhodnutí správního a říš- ského soudu německé samosprávné sbory ne- mohou býti nuceny přijímati neněmecká podání. Vzhledem k libovolnému výkladu, jehož se oněmi rozhodnutími dostalo čl. XIX. zákl. zák. st., vyzývají vládu, aby děle neotálela s předlohou zákona, jimž by se zabezpečilo ustanovení něm- činy za jazyk státní a výkladem článku XIX. zákl. zák. st. upravilo se užívání zemských ja- zyků v úřadě, ve škole a veřejném životě.« Na jiném místě podáváme mínění dra. Stránského o této, na všechen způsob opozděné resoluci. V Praze, 5. května. (Polské kolo nový správce ministerstva že- leznic.) Dle »St. polsk.« správce ministerstva Vrba měl za předešlé schůze sněmovní po- radu s několika vůdci polského kola. Poláci prohlásili mu jednomyslně, že musí dáti veřejné prohlášení stran postátnění severní dráhy, poně- vadž by jinak poměr polského kola k ministru železnie nemohl býti příznivý.
Funke Prade doktor Kindermann Bareuther Schalk Pacher Josef Herold Peschek Soukup Funk Stránský Vrba Polák Čechy Praha St