2
masthead
V Praze, v sobotu dne 6. května 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Histy
předplácí se
v Praze v zdministrani
ns nt
nalrrt lta . . . . 6 K—
s drojí donášken
a ni
nnt kets . . . . 7 K 60h
vsle: 2 K 3ok
na ně skt .
Poštent
něi. . . . . 9 K enh
s drojí zisilke
Praha
5
article
Rtlh . . . 11
Rtlh . . . 11
lhní číslo pra Prahu le o 10 stranách.
L. Z Petrohradu, 5. května v 8.3 hod
nč. (Pův. telegr. zvl. zprav. »Nár. Listů«.
Agrární nepokoje počínají znovu n
jihu ruském.
Kruhy informované soudí, že plán
Rožestvenského jest nečekati spojení
s loďstvem Něbogatova, nýbrž opero-
vati společně s ním.
Dopisovatelé novin zaznamená-
vají počátek hromadného odjezdu
Číňanův dráhou na západ, což s ob-
jevováním se čet chunchuzských po-
kládá se za předzvěst nové
velké akce na bojišti man-
džurském.
(Ostatní felegrafické a telefonické zprávy
viz na straně 4.)
Obnova vyrovnání rakousko-
uherského?
Číňanův
Praha
Petrohrad
Rožestvenský
6
article
Asi v roce 1897, na počátku obtíží, jež
provázejí až dosud otázku obnovy hospodář-
ského vyrovnání mezi oběma polovinami sou-
státí, vydal známý maďarský publicista Beksich
ehširnou studii o záležitosti této, v níž dospěl
k názoru, že na konec přece jen se dospěje
k novému vyrovnání, jež bude ve své podstatě
spočivati na pozavadních základech a zásadách.
A podobá se nyní, že předvídal správně.
V době této zatím se vybouřily hlavní pro-
tivy na obou stranách, v Uhrách sice posavadní
vládní většina padla a spojená opposice nabyla
většiny, ale průběhem více než tříměsíční krise
i tato nová většina tak mnoho vody nalila do
svého vína, že na př. návrh adresy, o němž
právě sněm uherský jedná, nalezl již v poslední
konferenci liberální strany přímluvčí, kteří po-
kládají jej za přijatelný i pro někdejší tuto
vládní stranu, kdežto naopak předák strany li-
dové, tvořící součásť spojené opposice, včera při
debatě adresní prohlásil, že není v ní obsažen
program košutovců, ale že jest výrazem stano-
viska skupin, jež trvají na půdě zákonů z roku
1867, totiž skupiny dissidentů, strany lidovéa
banffovců. Vůdce strany neodvislých, Košut,
sám pak hájí návrh adresní proto, že nic ne-
obsahuje, co by odporovalo programu osmačtyři-
cátníků uherských.
Košut
Uhry
spojený opposice
7
article
Jeví se tedy býti ona adresa způsobilou,
stáli se základem konečného vyřízení krise
Uherské a zdá se, že závisí již jenom na klid-
ném průběhu rokování o ní, vždyť hr. Tisza
za tím účelem zůstal v Pešti a nezúčastnil se
uvítání saského krále ve Vídni, jen aby v jeho
nepřítomnosti se nepřihodilo něco nepřijemného
ve sněmovně uhorské. I orgán hr. Apponyie
pravi, že za nynější nálady ve stranách uher-
ských dá se očekávati »poměrně klidný, hladký
a rychlý průběh dehaty adresní.« Pokud roko-
váni to bude účinkovati na sněm uherský a ře-
šení krise, nedají prý se sice ještě nyní vyslo-
viti určité kombinace, ale možno prý tušiti, že
»do konečného rozmotání situace uplyne as
ještě mnoho měsíců.«
Tisza
Pešť
Vídeň
8
article
Předseda uherského ministerstva, hr. Tisza,
ve včerejší své řeči ve dvojím směru doplňuje
tuto předpověď. Jednak upozorňuje, že v čele
opposice se nalezají právě mužové, kteři do ne-
dávna vší svou silou hájili posavadní základy vy-
rovnání, jednak sám velice důrazně se opřel ná-
vrhu adresy, pokud se vyslovuje — a to velmi
opatrně — pro samostatné celní územi uherské,
čímž hr. Tisza předpokládá, že na konec i oni
se srovnaji s názory, že za nynějších poměrů je
zachování rakouského tržiště pro odbyt zeměděl-
ských produktů uherských velmi důležité, kdežto
naopak výrobky průmyslu rakouského požívají
výhody trhu uherského. Utrpí-li tím zdatnější roz-
voj průmyslu v Uhrách, trpěl by stejně i za
úplné celní samostatnosti, proto že by se musily
icizímu průmyslu poskytnouti výhody, kdyby se
hledaly nové trhy pro produkty uherského země-
dělství. Hrabě Tisza má dále za to, že do
1. března 1906, kdy na př. nabude nová ob-
chodní smlouva s Německem platnosti, nepoda-
řilo by se překonati všechny nesnáze, jež by
vznikly zřízením samostatného celního území
uherského a nezbývá tudíž, leč při-
jati vyrovnání a celní tarif s Ra-
kouskem smluvený na dobu trván
nových obchodních smluv.
V tétéž schůzi pak prohlásil hr. Zichy jme-
nem opposičních skupin, stojících na půdě zá-
konů z r. 1867, že se proto postavily proti hr.
Tisza
Zich
Uhry
Německo
Tisza
9
article
Tiszovi, poněvadž své stanovisko hodlají hájit
jinými prostředky, než to činila strana liberální.
Jak strana lidová, tak dissidenti a banffovci jsou
přesvědčeni, že spojená opposice je povolána za-
vjati vůdčí postavení, protože chce postupn
pracovati o rozvoj národa.
V Uhrách tedy v době trvání nynější kris
ive spojené opposicí nabylo stanovisko stoupenců
vyrornání z r. 1867 patrné posily, vlastní osma-
číyřicátníci obmezují se na pouhou obranu svého
zásadního stanoviska a není vyloučeno, že časem
dospěje v uherské sněmovně i k novému sesku-
penl stran a k novému dohodnuti s Vídní.
Vyskytnou se snad ještě ojedinělé prudší
srážky, padnou snad i hrozby podobné pověsti,
že Galgoczy vyhlednut jest za krotitele Maďarů,
načež i z bývalé strany vládní odpověděli, to že
by bylo nejvydatnějším prostředkem ke sjedno-
cení všech maďarských stran, jako s druhé strany
se pohrozilo odepřením daní, ale prozatím se ve
sméru tom nic nepodniká.
Za to vše, co bylo uvedeno, nasvědčuje
tomu, že všecky úvahy se nesou směrem no-
vého kompromisu, či dohody, a že proto poža-
davky opposiční obmezeny byly v adrese n
míru co nejmenšl.
Maďar
Uhry
Vídeň
10
article
V otázce celní rozluky nastalo značné vy-
střízlivění, a bezprostřední zřízení samostatného
území celního nehájí vlastně žádná z rozhodu-
jících stran; Košut se spokojuje uzavřením ob-
chodní smlouvy s Rakouskem, jež se podobá
téměř úplné celní pospolitosti, bera patrně ohled
na přání agrárníků uherských.
Nastává pak otázka, v jakém směru by se
vyřídily ostatní požadavky madarské? V té přl-
čině se ukazuje hlavně na myšlenku Szellovu.
čili jeho nejnovější formulku úplné parity;
nebylať dle něho ještě ve všech odvětvích spo-
lečných záležitostí provedena, nejsou ještě Uhry
stejnoměrně zastoupeny na místech velevyslanců
vyslanců a v konsulátech, rovněž ne ve sborech
důstojnických. Szell prý navrhuje dále určité
střídání v ministerstvech pro společné záležitosti
přesídlení jednoho z nich z Vídně do Pešti.
Dále se upozorňuje na program Wekerlův
dle kterého se má utvořiti nová vládní strana
z lepších živlů strany liberální, z dissidentů.
banffovců a mírných košutovců; v ostatním by
se pracovalo zejmena ve směru kulturně-pokro-
kovém; mimo to domáhá se ústupků vojen-
ských, jež by nerušily jednotu armády, hlavně
ve smyslu zavedení služební řeči maďarské
u pluků uherských, při čemž by řeč velicí zů-
stala nedolčena.
Košut
Uher
Wekerlův
Rakousko
Vídeň
Pešť
11
article
Jinak všecky názory se soustřeďují v tom.
že se konečně musí vpraviti do Rakouska názor
že »Uhry nejsou nijakou provincií rakouskou.
opatřenou pouze rozsáhlejší autonomif«.
Jak utváří se zatím situace v této polovině
Hlasů bojovných, protimaďarských, zjevně
ubývá. Bylo sice ještě u příležitosti návrhu Der-
schattova, aby říšská rada zvolila výbor k revis
poměrů k Uhrám, na to poukazováno, jakoby
šlo o úmysly protimaďarské, ale přihlédneme-l
k počátkům povelikonoční činnosti rady říšské.
vidíme, že »obrana proti Uhrám« se nese za
docílením obnovy vyrovnání rakousko-uherského
Počátek učiněn s předlohou prozatím nej
nalehavější, s autonomním celním tarifem, smlu-
veným svého času mezi vládou peštskou
vídeňskou.
Zpravodaj většiny výboru, dr. Bärnreifher
ve své středeční zprávě na několika místech pro-
jevil, že většina výboru a bezpochyby i celé řiš-
ské rady si přeje projednání jeji s hlediska
pospolitosti celního územi a řeč jeho nebyla, než
přímluvou, aby se pospolitost ta zachovala. Vy-
kládal zyláště, že tento autonomní celní tarif se
jeví jakožto tarif veliké hospodářské jednotky
a šíře líčil význam obchodně-politické zásady
přítomnosti, jež se zakládá na tom, že „velik
hospodářská území se uvnitř ochranou všech
výrobních odvětví sesilují a upevňují, na venek
pak úspěšně nových odbytišť dobývají.“ Zají-
mavo jest též, že tuto myšlenku opřel i o činnost
parlamentní, protože čl. 14. se dosud užívalo
jakožto formulky ku podčinění této poloviny říše
Uhrám. Připustil sice též, že by mohlo Rakousko
nového celního tarifu použiti i k uzavření samo
statných smluv obchodních s cizinou, po pří
padě i bez Uher, ale tuto možnost sám svým
ostatním výkladem vyloučil.
doktor
Bärnreifher
Rakousko
Uhry
uherský Počátky
12
article
Neměně jest z řeči jeho zajímavo, že se
přimlouval za to, aby se v rozpravě o celním ta
rifu neužívalo „zbytečného ostří proti Ma-
darům“
Dojem výkladu toho jest tudíž, že většina
výboru, za niž dr. Bärnreither mluvil, připra
vuje obnovu hospodářského vyrovnání s Uhrami
a že autonomní celní tarif tvoří na dráze této
první veliký krok. Další budou asi směleji pod-
niknuty.
Nehledíme-li k tomu, že některé strany do
rozpravy o celním tarifu nevysílají své předáky
kterážto zdrželivost jest ostatně dosti srozumi
telná, musíme dle všeho dospěti ku přesvěd-
čení, že povelikonoční činnost rady říšské bu
duje základy nového vyrovnání s Uhrami — dr.
Bärnreither položil zvláštní důraz na to, by by
přijat celní tarií beze změny —
a že rozuzlení krise uherské bude se blížiti dle
toho, jak bude říšská rada v projednání vyrov-
nacích předloh rychle pokračovati. Orgán hr.
Apponye z dobrých důvodů asi poznamenal, že
to bude trvati ještě několik měsíců.
Bärnreither
doktor
Ma
Uhry
14
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna
327. schůze.
Z Vídně, 5. května.
(Pův. a tel, zpráva »Nár. Listů«.)
Svobodný pán Kvido Call, rakouský minist
obchodu, je povaha tichá. Bojovnosti, ni útoč
nesti není v něm. Kdyby jeho vůle rozhodovala,
vyhověl by každému. A ve všem. Nejraději by
kažďý spor urovnal kompromissem a smírem.
Konflikty nejprudčí, kardinální problémy roz-
řešil slovy, konflikty a problémy, při kterých
jde o politickou a materiální moc. Proto včera
svojí mírnou toninou adresoval výzvy a domluvy
Maďarům, aby zůstali v hospodářské jednotě na
venek s Rakouskem. Protože je to také jejich
prospěch. Protože — dovolával se Chamber-
laina — ve velkých zápasech ekonomických brá-
niti se mohou jen veliké veličiny. Nenaléval ma-
darským secessionistům lučavky, nýbrž nej-
sladší limonády, když tvrdil, že celní tarif, o kte-
rém jedná se dnes, třetí den, ve všeobecné roz-
pravě, ovšem často a hluboko jdoucí do kon-
kretních detailů, je vyrovnáním ve dvojím
smyslu. Vyrovnáním mezi Uherskem, převážně
agrárním, a Rakouskem, převážně průmyslovým
jednak, mezi interessy cislajtanskými prý
zvlášť.
Byly již důtklivější apostrofy věnovány po-
litikům uherským z Vídně. Byli varováni. Bylo
jim vyhrožováno. Bylo jim praveno: „Dělejte si,
co chcete, my se vás nebojíme, my se vůbec ne-
bejíme, my jsme klidni, nám je lhostejno, nechí
rozhodnete se jakkoliv!“ Ale všechny hlasy
Maďar
Vídeň
Rakousko
Uhersko
Kvido Call
15
article
byly marny. Maďarskému voličstvu — při uher-
ském censu nelze říci: lidu — bylo hlásáno
dlouho, horlivě, ba vášnivě, že celní rozluka.
že hospodářská svébytnost je nejen zdráva,
nejen nutna, nýbrž také snadno možna, že
uvěřilo a majíc volbu mezi kováříčky Tiszovými
a kováři Košutovými, šlo s mandáty k těmto.
Rozčarovat očarované je teď těžko. Nejtíže těm.
kdož budili víru ve splnitelnost, v rychlé
hravé uskutečnění rozvodu.
Ještě nedomluvil baron Call včera svůj
appell, do Pešti posílaný a již odtamtud stihla
odpověď. Dal ji zpravodaj adresní komise hrabě
Theodor Ballhyany. Plneu offensivy, plnou
agressivnosti, plnou rekriminací, plnou žalob na
Cislajtanii a její parlament, na který si stěžoval,
že nebyl nikdy k Uhrám spravedlivým. Leč
není naopak celé poslední čtvrtstoletí vyplněno
samými jednostrannými koncessemi, Uhersku
povolenými? Počínaje bojem o voly uherské na
počátku vlády hr. Falkenhayna, ministra orby,
až po surtaxu na cukr? Nebylo Maďarům dáno,
co chtěli, v cedulové bance? Nebyla k vůli nim
v železnicích ochuzena Dalmacie? Nebyli po-
škozeni v tarifech čeští zemědělci a mlynáři?
Košutův
Call
Theodor Ballhyana
Maďar
Pešť
Uhry
Uhersko
Dalmacie
16
article
Nebyl k vůli Maďarům promarněn vývoz do Ru-
munska? Nebylo k vůli nim znepřáteleno zas
zas Srbsko? Neměla výslednice každé společné
akce obou států monarchie sklon k Zalitavsku
k interessům jeho? Ba věru, ke steskům a ža-
lobám na vídeňský parlament nemá parla-
ment uherský žádné, pražádné příčiny. Do konce
let sedmdesátých nadcházeli si Maďar
Němci, po r. 1880 všechny vlády a s nim
říšská rada donucovány hotovými událostmi,
které zjednány napřed a bez nich, osvědčovati
cnost, jež je snad evangelickou, snad šlechet-
nou, snad povznášející, ale která je nepoliti-
ckou, cnost, vyslovenou ve mravním naučení, že
dáti je lépe nežli bráti. Prazvláštní věc. Uher-
sko si tento princip obrátilo, praktikovalo jeja
nyní vyčítá ještě, že v minulosti byli ve Vídn
ochotnými — tuze málo. To je historická ne-
pravda, kterou netřeba široce a dlouze vyvraceti.
Maďar
Němec
Srbsko
Zalitavsko
Uhry
17
article
Poráží se sama. Skutečnost je jinou, nežliv
obraze hr. Batthyana. Také my v Čechách jsme
ji pociťovali a pociťujeme ji dosud. Jen bo-
lestně.
Schůze trvala jen přes třetí hodinu odpo-
ledne. Z řečí, v ní pronesených, pouze o dvouse
zmiňujeme tady. František Stein myslil na-
hlas skutečně všeněmecky: Pro celní jednotu
Rakouska, t. j. Cislajtanie s Němci proti Se-
verní Americe, proti Rusku, ovšem také proti
Uhrám a proklamoval jako cíl snahu Němeů
po jich jednotě nacionální. Jak vidno.
byl zcela nepokrytý. Mluvčí polského kola dr.
Kollischer je mužem velkých vědomostí a prak-
tických zkušeností. Proto těší se vždy — také
dnes ji měl — všeobecné pozornosti též tam,
kde nemá souhlasu, ani mezi přáteli v kole.
Zejtra chtějí všeobecnou debatu c celním tarifu
dodělati.
Z Vídně, 5. května. (C.-B)
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 10.20
hod. dopol.
Mezi došlými spisy jsou dotazy poslanců
Schönerera a sp. po vyznamenání ředitele stát
ních dráh v Plzni dv. rady Tučka řádem a interp-
lují po počešťování u státních dráh a po úřadováni
dv. rady Tučka a inspektora Šustka v Plzni ; Choc
a sp. po poměrech účetního úřadnictva zem. finanč
ředitelství v Praze: Reichstädtra a sp. na
předpis nesprávného poplatku ze staveb, provede-
ných moravsko-slezskou úrazovnou v Brně.
Posl. dr. Plaček, Klumpar a sp. podali dotaz na
ministra obchodu ve příčině překážek c. k. poštov-
ním úřadníkům v Čechách proti tomu kladených,
aby příjem svých platů v české řeči za použití vý-
lučně českých platebních archů potvrzovati mohli.
Stein
Němec
doktor
Kollischer
Vetter
Schönerer
Tuček
Šustek
Choc
Posl
Plaček
Klumpar
Čechy
Rakousko
verní Amerika
Rusko
Uhry
Vídeň
Plzeň
Praha
Brno
Reichstädtra
18
article
Základními zákony státními uznaná, v praxi
však ve příčině češtiny jen poskrovnu vymezená
rovnoprávnost obou zemských jazyků v Čechách
netrpěla v posledním čase aspoň potud žádného
omezování, že c. k. státním úřadníkům celkem n
vůli ponecháno bylo, potvrzení svých platů také
v jazyku českém vydávati.
Při zavedení nového způsobu potvrzovacího po-
mocí kumulativních (hromadných) platebních archů
pro jednotlivé úřady byl sice opět pokus učiněn
zda by se úřady výhradně českým úřadnictvem ob
sazené s německo-českými platebními archy
odbýti nenechaly, leč na jejich vytrvalé usilován
byly jim konečně přece jen české platební archy
k disposici dány.
Výjimku učinila pouze správa poštovní, jejíž ře
ditelství pro Čechy na to poukazuje, že jsou
pouze platební archy německé a německo-české
z nichž prvější oněm se vydají, kdo si jich přejí
aneb je trpí, kdežto oněm úřadům, které se o č-
ské archy hlásí, se oznámí, že se musí spokojiti
s archy německo-českými.
Nehledě ani k flagrantnímu porušení rovno-
právnosti, k jehož uskutečnění i takováto zdánlivě
nepatrná příležilost využitkována byla, nelze pře-
hlédnouli, že tato c. k. poštovním ředitelstvím pod-
porovaná praxe zcela úplně a vystižně jenom onomu
jednostrannému, strannickému německému heslu od-
povídá, kteréž proti zákonu a slušnosti pro Čechy
platnosti chce zjednati větě: »V německých krajinách
vše jen německy, ve smíšených a výlučně českých
obvodech aspoň všechno německo-česky, když ne
německy !«
Činíme tedy na Vaši Excellenci zdvořilý dolaz
Co hodlá Vaše Excellence proti tomuto postupu
podniknouti?
Sněmovna rokovala dál
Čecho
Vaš
Čechy
ský arch hlásit
19
article
Posl. Seilz dokazuje, že není možno vyjmouti
autonomní celní tarif ze souboru obchodně politi-
ckých otázek a projednatí jej. Není pravda, že tento
tarif může vejíti v platnost, nebudeme li míti spo-
lečné celní území. Tato finanční a agrární cla nelze
zachovati. Nejdůležitější životní zájmy dělnictva
konsumentů dávaji se bezohledně v šanc a je ne-
bezpečí, že ceny potravin, již tak dosti vysoké,
budou zvýšovány ještě víc. Sociální demokraté ne-
mohou doufati, že průmyslníci provedou všecka
sociálně-poli ická opatření vůči dělnictvu, aby vyvá-
žili veliké břemeno, které tarif na dělnictvo ukládá.
Vyzývá dělnictvo, aby semklo se proti neslýchané
loupežné výpravě průmyslníků a agrárníků. O kom-
promisu mezi průmyslem a zemědělstvím nemůže
býti řeči, spíše jedná se o kompromis mezi rakou-
skými průmyslníky a lichváři chlebem a masem
v Uhrách.
Posl. Schrott praví, že nový celní tarif a ob-
chodní smlouva s Německem znamenají velmi veliké
nebezpečí pro Tyrolsko, Zrušením vinné klausul
byla zjednána jakási náhrada, ale tyrolské vinařstv
Posl
Schrott
Uhry
Německo
Tyrolsko
20
article
bode jen tehdy chráněno definitivně, bude-li obhá-
jeno před zaplavováním vínem uherským a vydán
nový přesný zákon o strojených vínech. On a jeho
soudruzí budou hlasovati pro celní tarif, dostane-li
se Tyrolsku dostatečné náhrady v jiném oboru
(Hlučná pochvala a pollesk ve středu.)
Předseda hr. Vetter dává posl. Seitzovi pro
urážlivé vypady na křesťanské sociály dodatečně
důtku.
Posl. Stein praví, že je vinou jedině dualismu
má-li taril podstatné vady. Obnovení rakousko-uher
ského celního spolku jest opět jen povolováním pro-
středků uherské polovině říše, aby mohla se při-
praviti k definitivní odluce. Nynější kvota nečiní
65.4: 34.6, nýbrž skutečně 73.5 : 26.5. I v mnohých
jiných okorech spolek s Uhrami Rakousku škodí.
Proto Všeněmci nemohou hlasovati pro další celní
obchodní spolek s Uhrami, leč by příjmy cel byly
rozděleny dle počtu obyvatelstva. Přimlouvá se za
svůj návrh v příčině upotřebení přebytku z cel obil
ních a dobytčích.
Dále pojednal řečník o všeněmeckém úsilí za
celní jednotu rakousko německou. Z národních příčin
— pokračoval — snažíme se též o samostatné po-
stavení Haliče, Bukoviny a Dalmacie. Nám nehrozí
nebezpečí panamerické, nýbrž z Ruska. Po ukončení
východo asijské vojny ruská kultura bude se vyvijet
intensivněji a Evropa bude zaplavena ruskými pro-
dukty. Celní spolek s Německem byl by obrovskou
mocí, takže bychom hospodářsky utlačení býti ne-
mohli. Tarifní politika rakouská musí se znov
upraviti. Také další vývoj poměrův uherských bud
nutiti k celní unii s Německem, jež udělá přítrž také
stísněnosti německého národa a jeho odnárodňování.
Vetter
Seitz
Posl
Stein
Uhry
Rakousko
Halič
Bukovina
Dalmacie
Rusko
Evropa
Německo
21
article
(Pochvala mezi všeněmci.)
Posl. Kolischer polemisuje se Seitzovými vývody
a ujímá se vlády. Vzhledem k uherským poměrům
jedná se o to, máme li fatalisticky čekat, až se ony
poměry vyjasní, nebo prohlásiti: Přijímáme kompro
mis dřívější vlády, jehož částí je nynější celní taril
Hospodářský prospěch lidu vyžaduje, aby se v nej
bližším čase vyjednávalo s cizími státy, nejraději
společně s Uhrami. Náš poměr k cizině musí se
upraviti stůj co stůj
Nemůžeme obejíti se bez obchodních smluv s
sousedními státy, protože by z toho jíní těžili. Agrár-
ních cel třeba k ochraně zemědělství, aby nezašlo
jako v Anglii. Poslanci hlasující pro agrární cl
snesou klidně výčitku chlebově lichvy, jsouce pře-
svědčeni, že přinášejí tuto oběť pro zachování síly
národa, rolnictva. Ostatně není pravda, že agrárními
cly zdraží se potraviny. Děje se tak často irracionál-
ným překupnictvím. Průmysl a zemědělství maj
souladné zájmy, neboť průmysl odbude svou vý-
robu, je-li zemědělství možné. Obává se, aby ho-
spodářským bojem mezi Rakouskem a Uhrami ne-
získalo vlastně jen Německo. Nedrží s Lemischem
»Pryč od Uher!« a »Hr! na Uhry!« Je pro uzavřen
obchodních smluv společně s Uhrami. V naději, že
ministr obchodu všimne si také haličského průmyslu,
bude hlasovati pro předlohu on i jeho klub. (Hllučná
pochvala.)
Rokování přernšuje se.
Posl
Seitzův
Uhry
Anglie
Rakousko
Německo
Hradec
22
article
Poslanec Schönerer ptá se, je-li pravda, co
řekl předseda v poslední předsedovské konferenci, že
najde prostředky a cesty, aby se první čtení rove-
redské předlohy (o vlašské universitě) dostalo na
jednací pořad a provede-li se to bez porušení jed-
nacího řádu.
Mistopředseda Kaiser, že on konferenci ne
předsedal a nemůže na to odpověděti, ale oznámí
to předsedovi.
Konec schůze ve 3.15 hod. odpoledne; příšt
bude zejtra o 10. hod. dopolední.
Poslanec Klofáč žádá nás, abychom konstato
vali, že sociální demokraté nevy zval
národních socialistů ku podepsán
interpellace v příčině známé afféry »Zeitu«.
Panská sněmovna.
Z Vídně, 5. května
(Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.)
Panská sněmovna v 1lghodinné schůzi od-
byla velké pensum. Schválila také zákon o ná-
hradě za přípřež v míru, ve znění, ve kterém
přijata byla osnova ta politickou komisí panské
sněmovny, to jest zrušila usnesení, dle
kterého ku připřeži přibrány býti mohou tak
vozy motorové. Následkem toho vráti se před-
loha poslanecké sněmovně.
Schönerer
Mistopředseda Kaiser
Klofáč
Vídeň
panská sněmovna
poslanecký sněmovna
23
article
Z Vídně, 5. května. (C.-B.)
Předseda kn. Windischgrätz zahájil schůz
o 1.30 hod. odpol. a po představení ministra zemské
obrany pzm. Schönalcha a správce ministra
železnic taj. r. Wrby věnoval vřelou upomínkuj
hr. Ceschovi.
Hr. Harrach, předseda finančního výboru.
navrhl, aby se přidaly k jednacímu pořadu předlohy
o použití dluhopisů ob. úvěrního ústavu slezského
k bezpečnému ukládání nadačních a sirotčích peně
a berních výhodách pro štyrské a kráňské krajiny
stížené zemětřesením, což přijato.
Chekový zákon (rel. dr. Mattuš) a před-
loha o výkupu I. haličsko-uherské
uherské západní dráhy přijaty bez debaty
v 2. a 3. čtení; předloha o vojenských pří-
přežích (ref. bar. Walterskirchen) přijata odchylně
od usnešení poslanecké sněmovny potud, že obnoven
§ 2. vládní předlohy: beze změny předlohy vyřízené
poslaneckou sněmovnou o prodeji státníc
nemovitostí, další platnosti zákona o lok ál-
ních dráhách a obě předlohy, jež navrhl dát
na jednací pořad hr. Harrach.
Do terna k obsazení místa stálého člena říš-
ského soudu zvoleni: I. Bernatzik, II. Men ze
a III. dv. r. Lammasch.
Po vykonání dvou doplňovacích voleb
výborových byla schůze o 2.45 hod. odpoledne
ukončena.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 5. května. (C. B.)
Odbor živnostenského výboru pro živ
nostenskou novelu pokračoval odpoledne ve
své poradě.
V poradách nastane příští týden krátká pře-
stávka, protože zástupce ministerstva obchodu jel do
Lucernu na sjezd pro dělnickou ochranu.
Windischgrätz
Wrba
Harrach
doktor
Mattuš
I Bernatzik
Lammasch
Vídeň
Hradec
poslanecký sněmovna
živnostenský výbor
24
article
o celním tarifu.
25
article
Sociálně-politický výbor rokoval dále
o pojišťování soukromého úřadnictva
Poslanec Marchet navrhl reasumovati usne-
sení minulé schůze o návrhu referenta dra. Fořta
aby se pojišťování organisovalo territoriálně a zá-
roveň ohlásil sprostředkovací návrh, aby finanční
organisace ústavů byla jednotna pro celou říši, ale
zemským ústavům povolila se větší oprávněnost.
Po delší debatě zvolen sedmičlenný odbor, jenž
má podati výboru zprávu o organisaci pojišťovacích
ústavů.
Rozpočtový výbor rokoval dál o včera
vytčených titulech rozpočtu ministerstva vnitra.
Posl. Romančuk dovozoval, že baličtí Ru-
sové nemají skoro žádných svých úřadníků v mini-
sterstvech ani u správních úřadů politických v Haliči
Stýskal si na utiskování svých krajanů, protekčn
V drobném prodejit
anní číslo o sobě . . . za g
vddpole dní
. . za 2
Va slialkéch na venkovší
ranní číslo. . . . . . .
o4polední
. . . . . . . 8h
Inseráty
platí ae hotově rupřei.
Přeč,lacení a interty pěijímá zdnisi-
strace v Marianské ulici č..
Tam racházají se též redlakee
tiskárna a expodice „ Náredních Listě-
Rukopisy se nevraneji.
Marchet
Posl
Romančuk
Stýskal
Halič
Virginie
26
article
hospodářství, žádaje za důkladnou změnu celéh
správního systému baličského a za rozdělení země
ve dvě správní území.
Posl. Marchet nalehal na pořízení kodexu
alimentarního, doplnění zákona o potravinách.
Posl. d'Elvert ptal se ministra, pokud sou
hlasí s projektem svého předchůdce o reformě vnitřní
správy a jaké jsou jeho další plány. Žádá, by se
odstranily vady v povyšování politických úřadníků,
by rozhodovala tu jejich způsobilost a aby centrální
místa nepovažovala se za průchodní stanici
k rychlému povýšení. Konečně přimlouval se za
zlepšení hmotných a stavovských poměrů účetního
úřadnictva.
Posl. Glsbiňski kritisoval reformu vnitřni
správy, dokazoval nutnost kontroly vystěhovaleckých
kanceláří, nalehal na vydání obecného zákona k za-
vedení nuceného požárního pojišťování a na ror-
množení politických úřadů zemských. Konečně pole-
misoval s vývody Romančukovými a přimlouval se
za zřízení úřadu pro zkoušení potravin.
Ministr vnitra hr. Bylandt-Rheidt ubezp-
čuje, že vláda bude ochotně podporovat pořízení ko-
dexu alimentárního, avšak nemůže se uveřejnit jako
úřadní příručka. O pojmu nedbalosti vydá se soudům
zvláštní instrukce. Slibuje zříditi nové archivy v Št.
Hradci a ve Lvově. O vystěhovaleckém zákoně jedná
se již ve výboru. Do Ameriky pošle se zvláštní
úřadník a po jeho návratu použije se pečlivě jeho
zkušeností a studií. O zřízení vystěhovaleckého komi-
sariálu bude se uvažovati.
Posl
Elvert
Glsbiňski
Romančukův
Hradec
Lvov
Amerika
27
article
Účelem studie o správní reformě, uveřejněné
jeho předchůdcem, bylo podnítiti veřejnou diskussi
o této věci a je skutečně po ruce výborný materiál,
jenž se zevrubně a věcně uváží. Vláda uznává velké
nesnáze tak velkého reformního díla a zlořády, vy-
plývající z dvojí správy, avšak musí se míti na pa-
měti, že samospráva prospívala zemím i velkým
obcím, kdežto vlastní správní policie se valně ne-
vyvinula. Na každý způsob musí se míti na zřeteli,
že samospráva zemi a obcí ve své nynější podobě
není svévolným zavedením a plní svůj úkol a vy-
rovnává hluboké protivy, jevivší se v dřívějších
ústavních bojich. K těmto dosud existujícím poli-
tickým protivám druží se národní a sociální, jež vy-
žadují bedlivé pozornosti. Proto třeba přistoupiti
k dílu obezřelně.
Vláda vynasnaží se, aby sblížila správu s oby-
vatelstvem a modernisovala ji. Třeba však trvalé
péče o vědění odborné a dostatečnou dotaci správy
orgány technickými, zdravotními a veterinářskými.
28
article
Poukazuje na nedávný výnos o lepší organisaci
strojnicko-technické služby u politických úřadů, na
své snahy o moderní životní správu a ohlašuje, ž
zřídí se evidenční kancelář důležitých zdravotních
událostí doma i v cizině. Dále pomýšlí se na zdo-
konalení veterinářského studia, na zřízení státního
ústavu zvěrolékařského. Souhlasí, že mnohé politické
okresy jsou tuze rozsáhlé a sděluje, že bude se po-
kračovati v jich dělení a zřizování nových okresních
hejimanství. V dělnickém pojišťování jeví se nedo-
statky, ale k opravě třeba jakési přípravy. Nejlép
bude uveřejniti program, vypracovaný dřívější vlá-
dou, aby se o něm veřejně porokovalo. Na nařízení
o prohlídce dobytka a masa se pracuje. Stav rakou-
ského veterinářství je velice uspokojivý, takže vy-
rovná se poměrům v jiných státech. Také výsledky
zdravotnické jsou velmi dobré a lze konstatovat
ubývání nákazných nemocí. Zdravotní správa pe-
čuje o vykořenění lidových nemocí, zejmena malarie
a pelagry
Poměry ve všeobecné nemocnici pražské zlepšily
se přístavbou několika klinik, takže je dosti místa
pro nemocně. Koupena také budova k administračním
účelům, jež upravuje se. Pokud týká se vyčítaného
nadržování šlechtickému živlu ve správě, praví, že
stojí na stanovišti st. zákl. zákona, dle něhož ve-
řejné úřady jsou dostupny všem státním občanům
stejně a toto právo nesmí se zkracovali nikomu.
strojnicko
státní ústav zvěrolékařský
29
article
Celkem musí platiti pro povyšování hodnostní toura,
avšak s tímto principem nevystačí se, neboť musí
býti také možná zabezpečiti rychlejší postup schop-
ným dělným úřadníkům. Správa je povinna starati
se, aby pravý úřadník dostal se na pravé místo. Ně-
kteří šlechtici avanžovali rychleji, to je dokázáno
statisticky, ale o rychlejším postupu občanských
úřadníků statistiky takové není. Ministr bude hleděti
při povyšování vždy na sehopnost a způsobilost.
Posl. Grekovi odpovídá, že zejmena v ministerstvu
vnitra je dost úřadníků mocných polské řeči. Ko-
nečně pojednal ministr o přáních pronešených posl.
drem. Fiedlerem, načež rokování bylo přerušeno.
Příští schůze bude zejtra o 5. hod. o dp.
Posl
Greco
Fiedler
ko
30
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 5. dubna. (Porada něme-
ckých poslanců z Čech.) Dnes dopoledne
sešli se ve Vídni němečtí poslanci z Čech na
poradu za předsednictví Nietsehova, aby zaujali
stanovisko ke známým rozhodnutím správního
a říšského soudu o právech jazyka českéhov
tak zvaném uzavřeném územi německém. Po
delší poradě ustanoveno, že se má zahájiti akce,
jejiž účelem bude udržeti německý ráz politi-
ckých zastupitelských sborů v německém jazy-
kovém území v Čechách. K lidu má se vydati
provolání a zároveň se má sepsati pamětný spi
o otázce jazykové. Mimo to na návrh schönere-
rovce dra. Barouthra usneseno domáhati se pro-
hlášení němčiny za státní jazy k rakouský.
Všechny ty úkoly má provésti zvláštní výbor,
do něhož zvoleni za ústavověrné velkostatkáře
dr. Bärnreither jako člen a dr. Damm jako ná-
hradník; za pokrokovce dr. Pergelt (náhr. dr.
doktor
Bärnreither
Damm
Pergelt
Praha
Čechy
Vídeň
Nietsehov
31
article
Funke); za lidovce Prade (dr. Kindermann);
za schönererovce dr. Bareuther (dr. Schalk);
za wolfovce Pacher (dr. Josef Herold) a za
agrárníky Peschka (Soukup). Podkladem činnosti
tohoto výboru má býti resoluce, navržená Ba-
reuthrem a podporovaná drem. Funkem, jež
zní: »Němečtí říšští poslanci z Čech vyslovuji
přesvědčení, že po rozhodnutí správního a říš-
ského soudu německé samosprávné sbory ne-
mohou býti nuceny přijímati neněmecká podání.
Vzhledem k libovolnému výkladu, jehož se oněmi
rozhodnutími dostalo čl. XIX. zákl. zák. st.,
vyzývají vládu, aby děle neotálela s předlohou
zákona, jimž by se zabezpečilo ustanovení něm-
činy za jazyk státní a výkladem článku XIX.
zákl. zák. st. upravilo se užívání zemských ja-
zyků v úřadě, ve škole a veřejném životě.«
Na jiném místě podáváme mínění dra.
Stránského o této, na všechen způsob opozděné
resoluci.
V Praze, 5. května. (Polské kolo
nový správce ministerstva že-
leznic.) Dle »St. polsk.« správce ministerstva
Vrba měl za předešlé schůze sněmovní po-
radu s několika vůdci polského kola. Poláci
prohlásili mu jednomyslně, že musí dáti veřejné
prohlášení stran postátnění severní dráhy, poně-
vadž by jinak poměr polského kola k ministru
železnie nemohl býti příznivý.
Funke
Prade
doktor
Kindermann
Bareuther
Schalk
Pacher
Josef Herold
Peschek
Soukup
Funk
Stránský
Vrba
Polák
Čechy
Praha
St