Strana 2.

Číslo 251

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 13. září 1900.

z jiné strany nebylo podáno o zaslání takovéto noty žádné zprávy. Za to zdá se, že turecká vláda všemožně namáhá se, aby spor bulharsko-rumunský byl klidně vyrovnán. V popředí této snahy stojí sám sultán, i jest více než pravdě podobno, že nechutný rumunsko bulharský spor nebude míti žádných váž- ných následků. Svolání říšského sněmu německého v říjnu stalo se opět záhadným. Jakkoli z mnohých stran se opovídá, ubezpečují jiné a jak se zdá, lépe zpravené časopisy, že vláda německá nepomýšlí na žádné mimořádné zasedání a že materiál, jenž by byl předložen sněmu, jenž dříve než obyčejně by sešel se, není ještě tak daleko připraven a zpracován, aby sněm mohl svolán býti již v měsíci říjnu. Třeba prý míti při tem také na paměti, že vláda nemůže ještě ani věděti, s jakými požadavky bude nucena před- stoupiti před říšský sněm. (Víz tel. Red.) Sněm pruský sejde se za to v lednu 1901, ale bude-li mu podána průplavová předloha čili nic, je dosud ne- rozhodnuto. Volby do norvéžského storthingu, jež byly právě ukončeny, konány byly tentokráte poprvé na základě všeobecného volebního práva. Přes to ne- nadešla jimi ve storthingu žádná z velkých opovída- ných změn. Pravice kladla do nich sice veliké na- děje, ale vidí nyní, že se klamala. Získala sice dvou nových míst, ale radikální levice má také nyní, zrovna tak jako měla dříve, dvoutřetinovou většinu, tak že může pokračovati ve své, proti norvéžsko- švédské unii namířené akci také nadál.

Vyzbrojování anglického pobřeží. Jest ještě v čerstvé paměti, že lord Wolseley učinil nedávno návrh, aby opevnění v Doweru byla vy- zbrojena moderními rychlopalnými děly. Je toho v zájmu obrany Anglicka patrně na výsost potřebí, protože obraňovací prostředky anglických pobřeží jsou skutečné bídné. »Daily News« je nazývají přímo před- potopními, rozepisujíce se pak o posledních mane- vrech válečného loďstva anglického, praví: »Baterie děl, jež posunovali v před obhájci v Broad Lee, se- stávala ze starých čtyřicetiliberek, kteréž již více než před desíti roky prohlášeny byly ve vojsku za ne- upotřebitelné. Ale ještě hroznější bylo zarezavělé, ze předu nabíjené dělo, ze kteréhož obhájci pálili. Již okolnost, že bylo z něho stříleno, a že dávno již neccitlo se v museu jako rarita, byla dosti špatná. Ale ještě horší byl způsob nabíjení. Protože pro 25liberku nebylo patrně žádných nábojů pohotově, upotřebováno bylo oněch pro děla čtyřicetiliberné a sice tím, že dříve vybráno bylo z nich několik hrstí prachu.« — Věru, kdyby toho nenapsal Angličan. nemohli bychom tomu ani uvěřiti. K událostem v Kaifě. Vali bejrutský byl pověřen řízením vyšetřování zavedeného na místě o události v Kaifě. Bylo připověděno, že vinníci budou potrestáni a německá osada v Kaifě, v níž nebyl ostatně nikdo raněn, chráněna. S německé strany vyslovuje se veliké uspokojení nad ochotou sultánovou a tureckých úřadů v této záležitosti. Na Filippinách vede se Američanům ještě daleko hůře, nežli se vede Angličanům v jižní Africe.

Byli totiž Američané nuceni, postaviti za ta 2 leta, po která skoro již trvá válka na Filippinách, do pole neméně než 65.000 mužů, z nichž však již daleko přes 4000 mužů podlehlo koulím povstalců. A přes to mají Američané v přítomné době obsazenu jen Manilu a přilehlé území. Povstalci drží naproti tomu ostatní část souostroví, pokračují ve své drobné válce proti Američanům a odvažují se k Manile až na tři míle. Jest ovšem pravda, že americké vojsko drží mimo Manilu ještě několik měst na pobřeží a ve vnitru země, ale jeho přední stráže nejsou téměř ni- kde bezpečny a povstalci útočí na ně takřka každého dne. A k tomu všemu není vlastně žádné armády filippinské. Existujíť jen porůzné tlupy, které se skrý- vají v džunglích, v neprostupných křovinách, v baži- nách, aby podle příležitosti přepadaly jednotlivé od- díly vojska, potom však hned opět se rozprchávaly a později opět se shromáždily. Většina vlivuplných a bohatých Filippincův stojí s těmito povstalci v po- tajmém dorozumění. Aguinaldo má ve všech svých pohybech úplnou volnost a je duší všeho povstání. Američtí vojáci vydáni jsou v šanc velikému strádání a trpí velice tropickou zimnicí. Mnozí vojenští odbor- níci tvrdí, že úplně dobýti Filippin jest naprosto nemožno a prohlašují, že by potřebí bylo 500.000 vojáků a to ještě na mnoho let, aby povstání bylo potlačeno.

Jako místo pro odbývání nejbližšího valného shromáždění přihlásily se jediné Cáchy. Protože však navrhovatelé nebyli ve výboru přítomni, bylo usneseno, aby volba příštího slavnostního místa byla ponechána ústřednímu výboru; zvláště také proto, že na Rýně konán byl sjezd již letos. Pomýšlí se hlavně na jižní Německo, buď Badensko nebo Bavory. Shromáždění odporučilo pak všeobecné podpoře Ústřední zpravovnu katolického ti- sku, kteráž má odrážeti útoky odpůrců na církev katolickou, načež dostal se na řadu návrh, jenž vyňat byl přímo ze srdce shromážděných, návrh, žádající za svobodné působení všech řádů. Jiná, v tomto roce poznovu podaná resoluce má za účel péči o katolické námořníky a zavdává podnět k zakládání katolických ochranoven, jaké mají protestanté již dávno. — Nedostatkům, jež namnoze ještě se jeví při ošetřování nemocných na venkově, budiž odpomoženo výchoveu dobrovol- ných ošetřovatelek nemocných. Dále odporučoval sjezd poznovu a co nejnaléhavěji všeobecné podpoře hnutí střídmosti, jež tak nadějně vzrostlo a vzkvetlo. (Spolky, literaturu a léčebné ústavy.) — Aby účinně pracováno bylo proti zpuštění mládeže, spo- jovati se budou ob čas odborné konference za úča- stenství biskupského a světského úřadu. — Velmi chvalitebné dílo vzešlo z lůna spolků sv. Vincence, totiž jednoty sv. Regisa, kteréž mají za účel uspořádání divokých manželstev a legitimo- vání nemanželských dítek. Potom horlivě přimlouvalo se shromáždění za mezinárodní spolek pro ochranu dívek, kterýž všem vstupujícím dívkám poskytovati má v cizích městech ochrany a přístřeší.

Vidíme z toho všeho, že shromáždění vykonalo veliký kus práce, i nezbývá než přání, aby nezůstaly věci jen při resolucích, nýbrž aby po slovech následovaly také skutky. V třetím valném shromážděni, kte- rého se súčastnilo přes 3500 osob, rozváděl nejprvé hlavní učitel Sittard z Cách thema »Církeva škola«. — Nedávno vyslovena byla na školní konferenci věta: »Církev theologům, škola paedago- gům«. Nazývají nás tmáři, protože zastáváme pře- svědčení, že škola může trvati jenom ve spojení s církví, a přece jest jasno, že duchovní záležitosti školy patří do obvodu církve; stát není jediným pá- nem školy. Náboženství musí býti základem výchovy. Pohříchu nemají vlády proto ještě dosud dost poroz- umění. My však se nechceme zříci vlády nad našimi dětmi. Není ovšem žádného katolického krasopisu, žádného katolického zeměpisu, jest však náboženstvím prodchnuté vyučování. Mužové, již odporují moder- ním snahám, hodni jsou našich díků. Podporujme je! A kéž i ženy spolubojují zde zbraněmi dávné lásky a modlitby! Svobodna budiž církev ve škole pro blaho státu! S nevýslovným jásotem a bouřlivým voláním slávy vyslechlo pak shromáždění telegram sv. Otce, ve kterémž se slovy nejblahosklonnějšími uděluje shromáždění Své požehnání.

Neobyčejně časovým thematem zabýval se právní ohhájce Fehrenbach z Frýburku. Thema znělo; »Podporování vyšších studií mezi katolíky«. My, katolíci — pravil řečník — musíme se súčastňovati všeho vzdělaného vývoje ná- roda; v tom právě musí za nynější doby spočívati naše úloha nejpřednější. Zarmucující jsou číslice, jež vykazuje statistika o tom, jak pruští katolíci súčast- ňují se studií universitních. Vzdělání vyššího potře- bujeme proto, abychom nabyli vlivu. — Musíme se súčastňovati všudy ve vyšších místech na všech po- lích vědění. Sbírejme talenty z měst i krajův více než dosud se dělo; vyšší stavy samy o sobě nemohou postaviti potřebného kontingentu studujících. Nepodporujme jenom těch, kdož chtějí studovati theo- logii; jsouť mnozí vyvolení, ale povolaných jest málo. Vhodným prostředkem k dosažení toho, aby více ka- tolíkův oddávalo se studiím, jsou studentské spolky. kteréž byly za posledních let organisovány. Řečník velebil pak pokroky studentských korpo- rací v Německu a kladl důraz na to že theologům neškodí jejich styk s universitou. Theologické fakulty musí za každé podmínky býti zachovány na vysokých školách. (Živý souhlas.) Rozněcujmež se pro vědu ka- tolickou! U Bingenu na Rýně zvédá se socha Ger- manie; kéž pohlíží vždycky na sjednocené Němectví Ale proti ní zvedá se kaple sv. Rocha; kéž v ní vždycky se modlí věřící, ale také vysoce vzdělaný ně- mecký lid!

Dělnický tajemník Giersberg (dr. Gladbach) pojednával potom o dělnické otázce, dělni- ckém zákonodárství a organisaci. Po velikých převratech v životě výdělkovém musilo do- jíti na veliké opravy, zbudované na rovnoprávnosti dělnictva. Stalo se již mnoho, ale dlužno také ještě učiniti mnoho. Povznesením dělnického stavu po- vznáší se také soutěžící schopnost průmyslu. Strana katolického středu dobyla si vynikajících zásluh- o dělnické zákonodárství. Pracujme na poli sociální otázky dále, ale přidržujme se při tom slova Božího: »Miluj svého bližního jako sebe sama!« Na konec líčil Dominikán P. Bonaven tur z Berlína utrpení, ale také povznášející rysy katoli- ckých souvěrců v Diaspoře. Jak veliká je tam bída, dokazuje okolnost, že katolická církev schudla tam v posledním století o milion duší. Aby této bídě bylo bráněno a sebráno aby bylo, co hrozí se ztratiti, o to usiluje již déle než padesát let spolek, jenž nese slavné jméno apoštola Němců, Bonifacia. Pro- půjčovati tomuto spolku své činorodé podpory jest čestnou povinností německého katolického lidu. (Dok.)

Zprávy církevní. Církevní slavnost. Dnes koná se památka sv. Kateřiny, janovské vdovy. Světice ta narodila se roku 1447 v Janově. Otec její Jakub Fechi, bý- valý královský náměstek neapolský, byl bratrovec pa- peže Innocence IV. Sličná Kateřina jevila již v útlém věku neobyčejnou zbožnost. Před rodiči tajila své ka- jící skutky, spávala na tvrdém lůžku a nejraději ko- nala o samotě zbožná rozjímání. Když bylo Kate- řině 13 let, uzrál v ní úmysl vstoupiti do kláštera. Avšak rodičové nesvolili. Po třech letech provdána byla za šlechtice Juliana Adama. Muž ten byl pro- stopášník a nakládal s Kateřinou surově. Trpěla po pět let pravá muka. Ve svatvečer svátku sv. Bene- dikta vstoupila žalem sklíčená Kateřina do chrámu tohoto světce v Janově a jala se ho vroucně vzývati za přímluvu u Boha. Modlitba její byla vyslyšena. Muž neustálým hýřením utratil všecko jmění, stal se kajicníkem a zemřel pobádán sv. Kateřinou příkladnou smrtí roku 1474. Ovdovělá Kateřina věnovala se nyní zcela Bohu. Především sloužila celý den ne- mocným, čistila jim oděv, prádlo, ošetřovala je vše- možně. Roku 1497 a 1515 zuřil v Janově mora tu sloužila sv. Kateřina nemocným nejen v nemoc- nici, ale i v soukromých domech. Sama byla morem nakažena, musila ulehnouti, avšak pozdravila se. Po- slední leta jejího života trpěla sv. Kateřina neoby- čejně bolestnou nemocí, kterou lékaři nemohli rozpo- znati. Zemřela svatou smrtí 14. září 1510. Papež Kle- ment XII. prohlásil ji r. 1737 za svatou. — Dne slaví se taktéž památka sv. Tobiáše, sv. Amata, bi- skupa, sv. Filipa, mučeníka alexandrijského, sv. Ma- krobia a Juliana, mučeníků, sv. Ligoria, poustevníka a mučeníka, sv. Eulegia, biskupa, sv. Veneria, pou- stevníka, blah. Markéty Fontány, panny.

Šedesátileté kněžské jubileum slavil dne 8. t. m. ve farním chrámu Páně v Doksanech vdp. Václav Bediger, farář ad personam, kněz na od- počinku diecése litoměřické. Řídká a vzácná slav- nost tato, spojená zároveň s poutní slavností pře- skvostného chrámu Páně doksanského, pravého to skvostu umění stavitelského, přivábila z celého vůkolí nesčetné davy zbožného lidu, které hlavně s trojím processím, a to z Dolánek, Brozan a Chvalína při- byly, takže prostorná svatyně doksanská sotva mohla pojmouti veškeré to množství věřících. Dp. P. Be- dřich Košař, řádu Praem. na Strahově, farář v Do- lánkách svým známým úchvatným způsobem po pří- chodu poutníků ve stručné řeči vyložil význam a dů- ležitost processí se stanoviska náboženského, zvláště za dnešních dnů, načež po modlitbě sv. růžence ve slavnostní řeči místní farář P. Benedikt Kerbl, řádu Praem. na Strahově, poukázal na význam ne- obyčejně vzácného jubilea přítomného vdp. jubilára.

Dojemný byl okamžik, když stařičký jubilár, opíraje se o hůl, křížem a květinami zdobenou, obklopen kněžími, kráčel k oltáři Páně. Vdp. jubilár narodil se v Libochovicích dne 28. září 1815 a vysvěcen byl na kněžství dne 2. srpna 1840. Přejeme vdp. jubilá- rovi ještě mnohá leta Praesentace. Vsdp. msgr. dr. Ant. Symerský, farář a místoděkan v Oseku, presentován jest pro faru v Hranicích. Křížová cesta na Petřín. Na sklonku XIX století na oslavu Pána našeho Ježíše Krista pořádá konference sv. Františka z chrámu Páně od křižov- níků pobožnost křížové cesty dne 16. září t. r. na Petřín. Účastníci této pobožnosti sejdou se v neděli dne 16. září o 3. hodině odpoledne v chrámu Páně u křižovníků, odkud po sv. požehnání provázeni jsouce více duchovními odeberou se v průvodu za zpěvu písní na Petřín, kdež po vykonání křížové cesty bude v kostele promluva a pak sv. požehnání. Konference sv. Františka u křížovníků zve tímto uctivě všecky přátele chudých k hojnému účastenství této pobožnosti. 47. sjezd německých katolíků v Bonnu. Také třetí uzavřené shromáždění, ko- nané 5. t. m. bylo velmi četně navštíveno. Odporu- čilo nejdříve podporování uctívání Srdce Je- žíšova, načež protestovalo proti útokům, jež v době poslední udály se na křesťanskou mravouku (Lex Heinze) a odporučilo Spolek pro potírání ne- mravno sti.

Zprávy denní. * Dík sv. Otce. Ve včerejší schůzi zemského výboru král. českého vzat byl na vědomí přípis kar- dinála Rampolly, jímž vyřizuje zvláštní dík sv. Otce nejvyššímu maršálkovi kníž. Jiřímu z Lob- kowicz a zemskému výboru král. českého za vě- nování vynikajících děl historických, týkajících se dějin českých, darovaných knihovně vatikánské.