Číslo 251.

Praze, dne 13. září 1900.

Ročník IV.

Redakce, administrace a expedice: Praha, Pštrossova ulice. číslo 200 -I. efrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí. Hezapečetěné reklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně s při častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denné o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku

KAIULILRE Ll vzdy o dvanácte ho- dině polední. Jednotlivé číslo za 8 h. Telefon radakce č. 1126.

Predplatné pro Pranu e donáškou do doriv mestěně . . . .. K 2.80 čtvrtlstně . . . K 8.40 Oatoročně . . . . K 33.60 Pro tuzemsko poštoui: mes 8.— celoročně. . .. K 88.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . .. K 12.— celoročně.... K 45.— Předplatné do Amoriky, Francie. Švýcarska. Ita- lie. Belgie s Anglie: čtyrtletně . . . K 18.20 K 52.80 Telní. administrace 1126.

Slunce vychází v 5 hodin 33 minuty ráno. Slunce zapadá v 6 hodin 17 minut večer

Čtvrtek: s v. Tobiáše. Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u sv. Petra a Pavla na Vyšehradě od 10.-13. t. m

Katolický sjezd v Lublani. (Pův. zpráva »K. L.-)

V Lublani, dne 11. září. Klidná jinak bílá Lublaň nabyla slavnostního rázu, který ji ovšem nemálo sluší. Nejdříve konalo se vzývání Ducha sv. v kathedrále, které měl J. M. ndp. biskup dr. Antonín Jeglič o 5. hod. odpolední za čatné asistence, načež průvod se ubíral do Alojzijevišče, kde se o 6 hod. sešlo na 2000 hostí z blízka i z dálí Alojzijevišče jest malý seminář, jehož dvůr byl k tomu účelu upraven, střechou pokryt a okrášlen. Uprostřed byl kříž, po levé straně socha papeže Lva XIII. a na pravo císařova Na vyvýšeném místě byl ndp. biskup dr. Jeglič z Lublaně a biskup dr. Trobec z Ameriky, říšští poslanci Povše, dr Krek, Pogačnik, Pfeifer, dr. Žitnik, děkan Žičkar, rytíř Berks, Ven- cajz, dr. Laginja, dr. Gregorčič, náměstek zem. hejtmana gorického směnu, zemský poslanec dr. Šusterčič a jiní vynikající hosté, jako pro- bošt z N. Města Elbert, kanovníci kapitoly lublaň- ské a j., mezi nimi zvláště zástupcové našeho národa. Křesťanským pozdravem a řečí na vzácné my- šlénky bohatou zahájil schůzi vsdp. kanovník dr. Flis a přivítal srdečně přítomné, načež vyžádal si slovo p dr. Mořic Hruban, vůdce katolické národní strany na Moravě; týž hlučně uvítán, po- zdravil sjezd ve jménu katol slovanské Moravy.

Spěchali jsme k Vám, — toť přibližný smysl jeho řeči — ne z povinnosti donucené a uložené, ale z povinnosti lásky a proto ničím nám nebylo těch 100 a více mil, jež dělí nás od domoviny. Jsme bratry, nejen po rodu a slovanské krvi, nýbrž i po víře cyrillomethodějské. Tato víra jest tou silou centripetální, o které dnes byla řeč, která vede ke středu všeliké kultury a všelikého života — k Bohu, kdežto liberalismus je silou centrifugální, jež od Boha a od ideálů odvádí. A tento liberalismus je i mezi námi Čechy a Slovinci beztoho Němci od- loučenými klínem, jejž dlužno odstraniti. A k tomu ovšem třeba, bychom se poznali. My věru se ještě neznáme, neboť kdybychom se znali, nebylo by síly, jež by proti nám něco zmohla. Dorozumění pak možno jenom na základě křesťanství, a pak by i v říši s námi jinak se musilo počítati, a pře- stati by musilo to favorisování živlů, jejichž ideály jsou za hranicemi říše. (Živio! Na zdar!) Musíme se sloučit, ale marně bychom spojovali ramena, když bychom nesloucili srdce svá a tato se sloučí, jen ve víře. (Sláva! — souhlas.) Po té mluvil předseda přípravného výboru poslanec Vencajz, který uváděl práce a obtíže s nimi spojené, načež navrhl předsednictvo, jež bylo jednohlasně zvoleno a takto ustaveno: předsedou dr. Šusterčic, místopředsedy dr. Hruban, dr. Tumpach, posl. Povše, dr. Amruš, ka- novník Oršič z Krku.

Po té vystoupil na řečniště vdp. dr. Josef Tumpach, který poděkoval za volbu, a jest si vědom, že té cti se mu dostalo jen proto, že jest zástupcem J. M. ndp. knížete arcibiskupa Lva svob. pána Skrbenského, a dodal: Přicházím z české, stověžaté, zlaté, královské Prahy do slo- vinské, bílé Lublaně na druhý katolický sjezd slo- vinský nejprve proto, abych tlumočil sjezdu tomu blahopřání našeho milovaného arcipastýře, knížete- arcibiskupa pražského, Lva svob. pána Skrben- ského. Týž zajisté uložil mně, abych projevil Vám jménem jeho nejupřímnější blahopřání ku všelikým pracím a usnesením sjezdovým, aby zdarem koru- nováno bylo vše, co zde ku blahu církve sv. počí- náte. Jeho jménem jest mně též sděliti Vám, že duchem je v tyto dny s Vámi přítomen, a že již napřed těší se z prospěchu, jejž tento sjezd svaté naší věci přinese. Než já přicházím také i proto, že mne sem vede láska nelíčená k bratrskému ná- rodu slovinskému. Jsmeť my Češi a Slovinci sy- nové jedné matky Slávy a jedné matky církve. Táž krev i táž víra nás pojí. A obojí páska ta má za otce Boha. A co Bůh pojí, toho nikdoa

nikdy nerozdvojí. A tomu aby projev dán byl, přišli od nás i jiní a přišel jsem i já. A zde jest věru k projevu tomu místo velevhodné. Jsouť kato- lické sjezdy spolu sjezdy v pravdě vlasteneckými a národními, protože na nich jedná se o tom, co je ku pravému prospěchu jak církve, tak i národu a vlasti. — Ostatně pak nechci popírati, že pobyt náš zde má i ten účel, abychom nejen s Vámi těšícími se potěšili, nýbrž i proto, abychom poznali Vás hodně z blízka, ve Vašem nejvlastnějším do- mově, abychom viděli na své vlastní oči Vaše nadšení, Vaši obětavost, Vaši neohroženost v obraně práv církve svaté a svých, a abychom z toho čer- pali sílu a nadšení i pro sebe. Jeť malý národ slovinský veliký ve své lásce k Bohu, církvi a vlasti. A proto kéž Bůh dá, aby nadšení pro naši matku církev sv. u nás i u vás právě tak mo- hutně plálo, jako plane mocně u vás i u nás na- dšení pro matku vlasť. A k tomu nechť přispěje i tento druhý katolický sjezd slovinský, jemuž volám z hloubi srdce: Ždař Bůh! Dr. Šusterčič přijímá s díky tuto hodnost, ač ví, že jest pouze prostým Slovincem a pracov- níkem na národním poli. Zmiňuje se o milých hostech z Čech a Chorvatska a děkuje jim sr- dečně za jich účasť. (Živili gostje!) Po té byly čteny četné telegramy, jež mimo jiné zaslali biskupové Nakič, Maurovic, baron Dipauli, hr. Chotek a Katolicko-politická jednota z Pošumaví, Křesťansko- sociální organisace na Moravě (P. Šrámek), Katolicko-politická jednota z Velehradu (dr. Sedláčel.), posl. šl. Brestyenski ze Záhřebu, redakce »Hlasu«, posl. Zallinger, celští akademici, svaz starostů v Litiji aj.

Po té pozdravil sjezd velmi) srdečnými a krátkými slovy velečinný poslanec dr. Stojan, který na sjezd přispěchal ke svým bratřím a pravil, že Čechové přinášejí srdečný pozdrav a upřímné srdce a přeje si, aby tuto upřímnost také přijali. Jménem ndp. biskupa dra. Mahniče z Krku pozdravil sjezd kanovník Orši. Po té ustavující schůze byla skončena z všeobecného nadšení. Večer pak o půl 9. konal se v katolickém domě zábavní večer měšťanského klubu, v němž byly pronášeny různé přípitky, zejména poslanec Povše Čechům a Chorvatům, kde si přál, aby v Čechách nastaly lepší poměry náboženské, tak aby zvoleni byli katoličtí poslanci, neboť pak by to byla nerozborná falanx proti rozpínavosti ně- mecké. Dr. Mich. O pejstar připil p. nadučiteli Kadlčákovi, jehož zásluhy velebil. Dr. Hru- ban, jemuž byla připravena hlučná ovace, připil p. Povšemu a slovinským poslancům a dalším slovinským ženám. Z Čechů byli přítomni dr. Stojan, dr. Tum- pach, dr. Hruban, nadučitel Kadlčák, pražský měšťan p. Novotný, bisk. notář Kebrle, František Světlík, kaplan a Jos. Svrčina, katecheta, oba ze Vsetína, red. Fr. Žundálek a více českých kněží působících mezi Slovinci. Ku konci budiž podotknuto, že jménem města nikdo sjezdu nepozdravil — ba naopak, starosta p. Hribar, zástupce banky »Slavia«, na pozvání odpověděl listem, jehož obsah svědčí o naprostém nedostatku taktu. Inu, liberální manýra.

Zprávy politické. V Praze, 12. září. Přípravy k volbám do říšské rady. Málo již jen jest listů, jež dnes ještě rozepisují s o rozpuštění říšské rady. Za to zabývají se takřk všecky volebními přípravami a složením nové sně- movny poslanecké. Práce dle našeho soudu prazby- tečná, protože nová sněmovna může býti složena tak, jak uhodnouti nemůže a nedovede nikdo. Přece však zaznamenáno budiž tu, že orgán dra. Ebenhocha »Linz. Volksbl.« shrnuje svůj úsudek v příslušném článku v tato slova: »Zda-li obyvatelstvo, zvláště v zemích národně rozeštvaných bude míti porozumění pro hospodářské otázky, a zda-li muže obstrukce při volbách nechá padnouti, o tom pochybujeme. Přijdou-li však tito opětně do parlamentu, pak byla sněmovna rozpuštěna nadarmo. Pak jest také rakeuský parla- mentarismus ten tam. Kdo chce parlament zachovati, ten musí se při volbách vysloviti proti mužům ob- strukce.« Jinak dlužno říci, že všecky politické strany projevují až dosud jen málo volebního ruchu. Až do- posud vydalo pouze křesťansko-seci ální dělnictvo ve Vídni své provolání. Prohlašuje se v něm nad míru rozhodně proti zveličování národ- nostní otázky. S dobrou bylo by se potázalo, kdyby bylo povědělo, kdo vlastně tuto otázku zveličuje. My Čechové dojista ne. Německo-pokroková strana koná v neděli velikou schůzi v Trutnově. Bezprostředně po ní, a sice dne 18. t. m. sjedou se za pozváním dra. Funke bývalí předsedové klubů levice ve Vídni.

Po průpravném rokování, kteréž odbude se již před tím, bude uvedeného dne hlavní schůze, na kteréž bude rozhodnuto o otázce, zda-li po nových volbách má býti obnovena společná organisace německých stran čili nic. Není žádné pochybnosti, že panstvo zodpoví tuto otázku kladně, ale jaké výsledky bude míti jejich snaha, ukáže budoucnost. Také německo - pokroková strana na Moravě počíná již rozdmychovati plameny ruchu volebního. Sjedou se totiž její pohlaváři příští neděli v Olomouci, aby porokovali ve zvláštní poradě o příštích volbách a zařídili všecko, čeho by vyža- doval prospěch jejich strany. Německá lidová strana v Horních Rakousích svolá co nejdříve schůzi, v níž bude rozhodnuto o kandidátech pro příští volby. Dosavadní její poslanci Böheim, Erb a dr. šl. Tessler budou prý docela jistě opětně kandidováni. Jako nový činitel vystoupí na volební bojiště v Bukovině nově zorganisovaná rumunská li- dová strana. Vedou ji poslanci baron Eudox. Kormuzaki, dr. Jiří Popovič a ryt. Flan- dor. Ku charakteristice její sloužiž, že levičácké listy vítají její novou organisaci s velikým povděkem, pro- tože bude bojovati proti frakci býv. místopředsedy Lupula, jenž prý se těžce kompromitoval svým spol- kem se slovansko-feudálními stranami ve sněmovnč poslanecké. K smíchu! Přerůzných zpráv o těch oněch bývalých poslan- cích, kteří při nových volbách z těch oněch příčin již kandidovati nebudou, nezaznamenáváme. Jsouť patrně většinou jen pouhými domněnkami, čelícími podle všeho jen ku zmatení voličstva.

Volby v Horních Rakousích. Místo- držitel hornorakouský nařídil, aby volby v Horních Rakousích konány byly: za všeobecnou třídu volič- skou 3. ledna 1901; za kurii venkovských obcí dne 8. ledna; za kurii měst a míst průmyslových dne 11. ledna; za obchodní komory dne 14. ledna a za velko- statky dne 15. ledna 1901. Rumunsko-bulharský spor postoupil opět již o krok dále. Oznamuje totiž vládní rumunský list, že rumunská vláda zaslala kabinetům evropským zvláštní notu, ve kteréž obrací jejich pozornost k vy- zbrojování bulharských podunajských pevností, což, jak známo, odporuje ustanovením berlínské smlouvy. Jiný list dovídá se zase, že rakousko-uherská vláda zaslala vládě bulharské roz- hodnou notu, ve kteréž jí oznamuje, že by ne- mohlo býti strpěno žádné porušení míru na Balkáně. Nota co nejostřeji odsuzuje prý zároveň také rejdy macedonského výboru a upozorňuje na domněle ne- bezpečnou činnost spolku sv. Sávy a dobročinného výboru slovanského. Týž rumunský list sděluje dále, že nota připomíná také to, že balkánské státy ne- smějí oddávati se žádným illusím, protože jejich agi- tace nemohou míti žádných praktických výsledků. Mírumilovnost bulharské vlády bude prý posuzována podle opatření, jež učiní proti výboru macedonskému. Bulharská vláda může — praví prý se v notě dále — odvrátiti od země veliké nebezpečí a třeba prý vzíti jí na vědomí, že jest zodpovědna za všecky události na Balkáně. Třeba že list dodává, že tato nota rakousko- uherské vlády způsobila ve Srědci hluboký dojem, lze přece o její existenci pochybovati, poněvadž