ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 7fad3c10-7272-11dc-906e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 89, place 34, work 2, org 5
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
3. září 1900. Císlo 243.
4 article
jasný, střízlivou rozvahou vytknutý cil a dálc onen stupeň mravní vyspělosti, které jest po- třebí, aby politický boj náš očistěn byl všeho osobního příživnictví a veden byl v šicích kázn a sebezapřením pevně sevřených. (Výborně Stane-li se tak, pak vůči tomu, co se dnes ve Vídni proti nám chystá, český národ bude státi necchvějný jako žulový balvan a ani jedinou brvou nepohna, dalším novým zá- pasům bude hleděti s klidem vstříc. (Všeobecný souhlas a potlesk.) Když k dolazu předsedy lékárníka pan Hrdličky nikdo ke slovu se nehlásil, navrhl pan dr. C hlo u ple k
Hrdlička doktor Vídeň
6 article
»My občané, shromáždění ve schůzi licdu v Říčanech dne 2. září 1900, projevujeme po řeči posl. dra. Fořta, že svrchovaný jest čas, aby bezpráví, které páše se dosud na národě českém a jeho svéprávné ne- dílné vlasti, jen ku prospěchua cílům velké Germanie zosnované, bylo odstraněno. Lid český pozbyl již trpělivosti, čekati děle na spravedlnost a snášeti tento nesnesi- telný stav a dáti se potlačovati ve svých právech a býti na dále porobkem ve své vlasti. Naším slátem bylo a bude jedině krá- lovství české, naší státní řečí byla a bude jedině libezná naše mluva česká. V tom ne- známe smlouvání, neznáme slevování a našeho národa celého pevné odhodláni jest : »N právech svých a své země trváme v boji, za práva tato setrváme a neslevíme ani písmeny na ničem, což našeho jest, a ne- ustaneme v boji svém, dokud nebudeme moci zvolati: »Vítězství!« (Výborně Potlesk.) Pan Šnajber k specialisoval v dodatku k resoluci naše známé požadavky, načež byla resoluce s dodatkem tímto jednohlas n vehválena. Předseda p. Hrdlička vzdal díky posl. dru. Fořtovi za jeho obsažnou a propracovanou řeč (Všeobecná pochvala a potlesk) a provolal »na zdar.« (»Na zdar!«) Dále sdělil, že klu asnesl se pořádati další dvě veřejné schůze lice dne 23. t. m. v Ouřiněvsi s rozhovorem »O českém uhli a jeho zdražování«, na které přislíbil promluviti posl. inž. Kaftan a schůzi Mnichovicích s rozhovorem »0 naší samo- samosprávě«, jejíž den není ještě určen a za- končil pak schůzi o půl 1. hod. odpolední přá- aím, aby všechny naše státoprávní strany, celý náš národ i naši poslanci tvořili v boji našem jediný celek a všichni bychom svorně působil k tomu, abychom domohli se cílů, jež byly na schůzi naznačeny, čemuž provolal »na zdare. (»Na zdar i« Potlesk.)
Šnajber Hrdlička Ing Kaftan Říčany Ouřiněves Mnichovice
7 article Tábor lidu na Košumberku.
Tábor lidu na Košumberku. (Od zvláštního zpravodaje »Národních Listůe.y Přes 16.000 českých občanů sešlo se včer na poli pod Košumberkem u města Luže k vý- mnamnému táboru lidu. Všichni poslanci roz- jáhlého kraje se dostavili: Karel Adámek, pro tr. Čelakovský, Dostál, dr. Edv. Grěgr, Formá nek, Hovorka, Lenoch, Kudrnka, dr. Pippieh a dr. ryt. Plaček. Osm okresů bylo zastoupeno všechny také svými okresními starosty: ústecký pkresním starostou panem Schülzem, chrudimský panem poslancem Kudrnkou, hlínecký poslancen a přísedicím zemského výboru panem K. Adámkem pardubický panem Markalousem, vysokomýtský panem Cejpem, litomyšlský panem Černým, sku- lečský panem Macháčkem, nasavrcký panem Hájkem. Obce representovali starostově: Hlinsko pan Fiala, Vysoké Mýto pan Tůma, Litomyšl pan Slavík, Poličku pan Pobuda, Skuč pan Petrus, Choceň pan Lichtenberg, Svratku pan Novotný z Chrudimi pan dr. Havelka, z Chrásti pan dr. Schmöger. Průvod z Luže na tábor, vedený banderiem a hudbou provázený, byl imposantní. Nevlidn počasí mu neuškodilo, jako prška nepřekážel táboru. Ničím nebyl porušen skvělý jeho průběh Jak první řečník, pan okresní starosta Macháčel bez obalu pověděl, bezpečnostních opatření zá stupem četnictva třeba nebylo Jako o prvním svém zakázaném táboru dne 6. června 1868, také včera město Luže, byl slavnostně vyzdobeno prapory a svěží zeléní.
Adámek Čelakovský Dostál doktor Edv Hovorka Lenoch Kudrnka Pippieh rýt Plaček Schülz K Adámek Markalous Cejp Černá Macháček Hájek Fiala Tůma Slavík Pobuda Petrus Lichtenberg Novotná Havelka Schmöger Macháčel Košumberk Luže Hlinsko Vysoký Mýto Litomyšl Polička Choceň Svratka Chrudim
8 article
Hudba dohrála. Povstal okresní starosta skutečský p. Macháček a srdečně uvíta shromážděně na půdě okresu. Poukázal na to jaké starosti má vláda, kdykoli se sejde mnoh českého lidu. (Hlučný souhlas a potlesk.) Do kažme svým chováním, že jsme národ vzdě laný a že nebylo třeba bezpečnostních opatření, jež se stala. Dále žádal, by se řečníci zachovali dle učiněného úsnesení, aby totiž do řeči svě ne vnášeli nic jednostranně strannického, tak aby tento tábor vyzněl čistě ve smysíu státoprávním. (Výborně ! Potlesk.) Oznámiv přítomně poslance, kteří vesměs co nejsympatičtěji byli uvitáni, sdělil, že čestné předsednictví vloženo bylo na říš. a zem. posl. dra. Grégra, místopředsednictví na zem. H8. posl. K. Adámka a na všechny okresn starosty Přcdseda täboru posl. dr. Ed. Grégr (uvítán bouflivým potleskem ) Lide český ! Mlilí krajané Především nejsrdečněji děkuji pánům po řadatelům tohoto tábora za volbu česlným před sedou tohoto tak četného shromáždění českého lidu. Připisuji volbu tu jedině skutečnosti, že jsem po dlouhá léta činným ve veřejném životě, že po 40 let stojím věrně, poctivě a neodvratně při onom pregramu národa českého, který s národ náš od počátku t. zv. konstituční rs vytkl, a ke kterému spěti musí tak dlouho, až cíle svého dosáhne. (Výborně !) Národ český dovolává se toho, co mu dle práva a spravedlnosti náleží (Hlučný souhlas) dle božských i lidských zákonů i dle vlastních smluv, uzavřených s dynastií habsburskou (Vý- borně!), státního práva zemí koruny české. Bia národ český takové postavení, těší se z oné svobody, samostatnosti a neodvislosti, na kterou má právo? Víme všickni, jak to s naší občanskou svobodou, neodvislosti a samostatností vypadá.
Macháček Grégr K Adámek Přcdseda doktor Ed H 8
9 article
První jich zárukou je, by si sám dával zákon (Tak jest!) a aby se svým jměním hospodaři sám, a žádný jiný. Je tomu tak? Jo známo, že se v takován postavení/ nenalezáme. Máme ovšem svůj sněm Kdysi sněm království českého dával národu če skému zákony a hospodařil ve vlastní domác- nosti, volil krále, vypovídal války i uzavíral mír. Dnes sice také máme sněm, ale u přirovnání s tím, jaký býval dříve, je to paskvil sněmů starých. Nyní smíme se raditi o otázkách země- dělských, chudinských atd., avšak zákony na sněmě usnesené nabudou jen tenkrát platnosti. líbí-li se ve Vídni, ne-li, nepředloží je vláda ví deňská k sankci. (Výkřiky nevole.) Tak se děje i kdyby to byly zákony nejlepší.
Vídeň
10 article
Máme právo činiti návrhy. A poslanci češt věru nelení. Na sta podali návrhů, jež prove- deny, vydaly by užitek stonásobný, ale návrhy ty dřímají v arehivech sněmovních. Máme právo podávati petice, lid český jich zadává tisíce, ale zůstávají nepovšímnuty; odvážejí se do stoup papírnických továren. (Opětné projevy nevole.) Máme právo na sněmě království českého stavěti silnice, nemocnice, blázince, polepšovny, káznice, nalezince, stravovny a jiné velice dů- ležité ústavy; máme právo podporovati stavby silnic a dráh, regulovati řeky, ovšem za své vlastní peníze. Jak to však se zemskými finan- cemi vypadá, cítíme všickni, každý ve své vlastní kapse. (Hlučný souhlas.) Tak že království české, kdysi tak bohatý a slavný samostatný stát, že se sem tlačili cizinci, zvláště Němci, jako do Kalifornie, by u nás zbohatli, je naše králov- ství od přírody bohatě nadané, obývané pilným, poctivým a dovedným národem, země, jež by mohla v blahobytu zkvétati, — nalezá se v ta- kových finančních a hospodářských poměrech, že musí rok za rokem rozmnožovati zemské dluhy u že bývá v takové tísni, že druhdy sotva může vyplatiti své úřadníky.
Němec Kalifornie
11 article
Království české, země dřive tak bohatá, kdysi říše samostatná, z jejihož území vyšel největší učitel českého národa a národů vůbec, Jan Amos Komenský, kdysi stát, jehož každá větší obec mívala svou školu, je nyní v tak zbědovaném stavu, že nemůže svému učitelstvu pomoci tak, jak srdce naše by sobě přálo. Je to světový skandál, že vychovatelé lidu našeho žijí ve bědných poměrech, ne proto, že by lid český neměl pro ně srdce, nýbrž proto, že země je finančně vyssáta, že nemá, odkud by jim pomohla tak, jak pomoci chce. (Sou- Mohl bych poukázati na situaci našeho rolnického stavu, tohoto nejširšího a nejpevněj- šího základu našeho národa. Bylo by lze do- voditi, jak stav tento klesá, jak rozmahá se krise, jak jednotlivcí musejí opouštěti hroudu po otcích zděděnou a hledati stěstí svého dálné cizině.
Jan Amos Komenský
12 article
Smutně jsou všecky tyto poměry, eoje všecko toho příčinou? Máme ovšem ústavů — dílo našich největších politických odpůrců, jež však má hlavní účel potlačovatí správu zem- skou a od tě ústavy máme očekávati Vládní zástupce: Musím řečníka přerušiti, poněvadž mluví o ústavé na nojvyš- ších místech sankeionované Posl. dr. Grégr (za bouřlivého souhlasu pokračuje): Takové jsou právě politické po- měry. Naší povinností je, bychom pochodicí- mu z nich pramenu zla kladli nejtužst odpor a to, co je příčinou našeho zuboženého stavu, hleděli odčiníti. Odpomoc pro nás zá- leží v tom, podaří-li se nám dosíci změny ny- nější ústavy. Ústava tato spočívá na nynějším parlamentu centralistickém, který už nebudeji- ným než je nyní. Z toho vysvítá, že musí byt naší snahou, bychom tento parlament odstranili. (Hlučný souhlas.) Jak to máme učiniti, uká- zali nám Němci sami. Němci ukuli zbraně, kterými se dá vídeňský parlament zničiti. My Čechové jsme se zbraně takové chopili dne 8. června t. r. a výsledek byl, že parlament musií být uzavřen. (Výborně! Bourlivý, trvalý po- tlesk.) Celý nárbd zajisté souhlasí s tímto činem našich poslanců. Vláda nyní se činí, by parlament ten vzkřísila, alo záleží to na nás. Slibují nám, my však slibům nevěříme. Vyhrožují nám, my se však hrozeb nebojíme. (Výborně !) Nám nezbývá, než pokračovati na cestě, klerou, jsme se dali. Bylo by hřichem, kterého by se mohl národ český dopustiti, kdybys mu mohlo vyčísti, že sám přispěl k udržování toho parlamentu, který dříve svou silou po- Končím heslem: dále na nastoupené cestěl (Výborně l Bouřlivý, trvalý potlesk.) Jakožto předseda táboru udělil pak posl. dr. Grégr slovo mluvčímu národní strany svobodomyslné posl. dru. Pippicho vi.
Posl doktor Grégr Němec Čecho
13 article
Posl. dr. Pippich: Lidé východočeský Drazí přátelé a občaně! Táborový ruch, kterj rozproudil se po krajích českých, není projevem snahy, bychom pořádali hlučně a okázalé pro- jevy, nýbrž nese se k lomu, bychom si opra- vdově a vážně uvědomili, co v nás je, jaká je naše slla, bychom posilníli se na vzájem k vážné a těžké práci a abychom posilněnia vzpruženi, semknuti v pevnou a nerozbornou řadu, šli za jednotným eílem českého národa. (Výborně ! Potlesk.) Za cílem, který jako zářná meta se nad nám vznáší a jímž je samostat- nost a svoboda českého národa. (Výborně!) Vzpomeneme-li, jakož třeba, dob minulých, ožije v naší mysli vzpomínka na první tábor košumberský, konaný v r. 1868 za těžké doby tehdejší, jež působností liberalistického mini- sterstya nalehala na nás celou tíhou, kdy čra persekuční plnila žaláře svými obětmi konal se onen tábor. Došel nás také tento projev tehdejší omladiny »Srdečný pozdrav všem přítomným pod Košumberkem. Ve shromáždění vašem vítáme opět nový důkaz uvědomělosti a stalečnosti ob- čanské, jež ničím se nedá zastrašiti v díle vla- steneckém. Hlas váš jest hlas boží, a toho se bojí nepřátelé naši. Budiž vám to důkazem, že silni jste ve sjednocení svém. Již nedejtes i dále zastrašiti hrozbami nižádnými, nedejte se klamati planými sliby, nýbrž ruku k ruce svorně dejte a jediné heslo nechť psáno na našich pra- porech: »Vše za právo a blaho nedílné ko- runy svatováclavské. Sláva jejím bojovníkům!- Tento nadšený pozdrav do dneška je svěží
Posl doktor Pippich
16 title
Tehdy omladina nalezla pravé slovo, jimž na
17 article
značena je pravá cesta, vedoucí ke spás národa. Chceme-li se dále rozpomenouti na tehdejší stav, je zajisté na místě zde v krají chrudim- ském, abychom si připomenuli vlastnoruční list našeho krále, daný dne 4. listopadu 1866. V listě tom se pravilo: Loučím se s Mým milovaným královstvím českým s hluboce pohnutým srdcem . . láska i věrnost, které Mi po čas pobytu Mého všude v ústrety přicházely, Mne provázely obklopovaly, jsou mi nejbezpečnější zárukou k vyplnění měho snažení, kteréž jen ku štěst a blahu Mého milovaného národa v Čechách čelí. Děkuji Mým věrným Čelch ům opětně za Sebe, jehož srdce v töchto dnech tak radostně pohnuto bylo. le D ě kují za celou řiši, která v jednotném spolupů- sobení, věrnosti a síle Mého národa v Če- chách spatřuje jednu z nejmocnějších podpor své moci a svého blahobytu. V Chrudimi, dne 4. listopadu 1868. František Josef I.
František Josef Čechy Chrudim
18 article
Tak bylo ústy mocnáčovými uznáno, že národ český jest podporou moci a blahobytu celé říše. Vládní zástupce žádá, by se řečník neodchyloval od vytčeného thematu. Posl. dr. Pippich: Když na ta slova se rozpomináme a srovnáváme s tím, čeho nyni jsme svědky, vidíme, jak málo bylo se strany zodpovědných vlád dbáno toho, by náš národ zachoval si tu sílu, pružnost a jarost, které potřchuje, aby skutečně byl zástitou svobodya ochrany celé říše proti výbojným a rozkladným choutkám, které stále a stále na ni nalehají. Poslání českého lidu, usazeného na roz- hraní velkého svěla slovanského a germánského, nebylo vystiženo dosud žádnou vládou. To je právě zlo, ze kterého prýští neladný stav, jenž víří politickými poměry, že nedává se nám ani toho, co je právem naším, ani toho, co je věru skrovným naším požadavkem, rovné právo, kdyžtě my, co máme sami, chceme dáti, také Němcům.
Posl doktor Pippich Němec
19 article
My chceme svým politickým zápasemza rovné právo a spravedlnost především toho do eíliti, by vydán byl spravedlivý národnostn zákon na ochranu našich národních menšin, by byla zabezpečena jich práva, tak aby nebyly vydány na pospas všemu násilnictví našieh odpůrej. Dovoláváme se svých národních, škol především pak rovného práva jazykového. Tento zápas o rovně právo jazykové nesmí s posuzovati jako věc stojící sama o sobě, jako věc, která by se dala vyloučiti z našeho politi ckého programu. Je to pouze jedna součástk nejdůležitějšího a konečného cíle našeho, [ ve- škeré naši politické práce i naší samostatnosti svébytnosti. Chceme uskutečnění historického práva českého, provedené samostatnosti korun české, a proto především razíme cestu úpravě jazykových poměrů na základě rovného práva jazykového. Chceme řešiti otázku jazykovou směru státoprávním. Jiné řešení jazykové otázky není možné, poněvadž není správné a sprave- dlivě, a poněvadž by bylo jen závorou, která by nám zamýkala volný vstup tam, kam spě- jeme: ke svébytnosti, svobodě a volnosti sebe- určení našeho. (Výborně! Hlučný souhlas.)
20 article
Chcemo dobýti spravedinosti obsažené v rovném právu jazykovém, a to za tím úče- lem, aby bylo tím nejen vyhověno praktické potřebě, nejen přírozenému právu každého je- dince, nýbrž také našemu požadavku státo právnímu, a proto také otázku jazykovou nikdy nebudeme řešiti takovým způsobem, kterým b porušena byla jedna z hlavních stránek našeh státního práva, nedílnost království českého, kterým by se dokořán otevřely brány centra lisaci. Tím právě porážíme systém ústavácký byrokratický, centralistický a germanisační. (Vý borně!) Tím, že dobýváme svého jazy kového práva chceme dobývati svého práva historického chceme mu poskytnouti tě pevné opory, kter byla v nás vyhledávána proti nájezdům ciziny (Výborně! Hlučný souhlas.) [ Chceme obhájiti se proti germanským choutkám, a jiné bezpečné záruky proti nim nenalezne ani dynastie ani mocnářství, než i síle českého národa (Vý borně !), jeho svobodě a samostatnosti. (Hluční souhlas.) S tohoto hlediska nejlépo lze přikroči i k řešení otázek hospodářských. Hlistorie našich politických zápasů vnukl nám, že jsme skeptiky. Ztratili jsme veškorou víru a důvěru, také ve spojence. (Hlučný sou- hlas.) Nejlepšími spojenci musíme sobě být sami. Jen tak zjednáme si respekt, bez něhož nedá se dělat žádná politika.
21 article
Respektu nabudeme důsledností a cha- raktérností své politiky. Musíme býti schopni obětavosti, nesmíme se báti protivenství, mu- síme se zbaviti prospěchářství, musíme žádati nezištnost a součinnost všech. Musíme býti na- skrze poctivými sami k sobě, při tom pěstili oprávněnou národní hrdost a konati veškerou národní práci všech druhů a ve všech vrstvách národa. Pak dostaneme se na cestu, vedoueí k vítězství; na této cestě vytrvejme stůj co stůj! (Bouřlivý potlesk a volání: Na zdarl) Zástupce »Sdružení českých zemědělců« red. Hrubý určuje v úvodu řeči svě příčinu letošních táborů: odpor proti dosavadnímu stát- nímu centralismu. Od 30 let nie se nezměnilo. Staré nepřátelství proti nám trvá. Zatím upadají naše střední vrstvy. Kdyby platilo heslo: kdo platí, ten poroučí, měly by se věci jinak. Zatím udržuje se opak. (Souhlas.) Jsme zkracováni v právech jazykových, ve školství, v hospodář- ském vývinu. (Souhlas.) Všecko to odpírají nám Nám je třeba za své práva bojovati, k boji tomu je nutna národní hrdost a sebe- vědomí. (Souhlas.) Ukázav drasticky na některé neutěšené stránky autonomní opposice, doporučuje řečník vzdělávání veškerého lidu, jež přispěje naší samostatnosti státoprávní. Dosažení tohoto clle volá řečník »na zdar !« (Na zdar ! Poilesk.) Zástupce strany staročeské řed. J. L. Tur- novský praví, že strany v národě českém, at se podrobnostmi názorů různí, mají společné heslo hlavní, že »všecky naše kroky musí vésti láska k národu a jeho štěstl. « (Výborně !. P Němei
Hrubá Tura sdružený český zemědělec
22 article
llesk.) Z Vídně se proslýchá, že s námi chtěji »zatočiti«. Nuž, českým národem nikdo »neza- toči«, než národ český sám. (Výborně !) My se- bou točiti nedáme. Řečník mluví pak proti německému poža- davku státní němčiny, kterou nazývá nestvůrou. Kam by vedla, vidíme na Německu, kdo mají státní Němčinu a jejím jmenem utiskují Poláky do krve a násílně je odnárodňují. Tak hluboko kleskli kulturou zářící Němci v říši, a stejně by se chovali k nám, kdyby byla uzákoněna jejich státní něměina. Snad není v Rakousku pošetilce který by Němcům k ní dopomohl. Byla byto zrada spáchaná na Rakousku. Řečník připojuje ke svým vývodům žádost: Čechové budte národně obětaví. Obětavosti če- ské doporoučí Ústřední Matici školskou a Ná- rodní jednoty soveročeskou a pošumavskou. Bá- snikovou apotheosou lásky k vlasti řečník končí za hlnčného souhlasu shromážděných. Zástupce národního dělnictva redaktor V. J. Klofáč poukazuje na události jihoafrickéa čínské, při nichž Evropa pokrytecky krout očima, ač v srdei Evropy je národ, kterému také upírají samozřejmá jeho národní práva. Máme zákony na ochranu plactva a zvěře, ale při tom se trpí ubíjení národa. Sešli, jsme se, bychom na takovou hanb poukázali. Musíme spolehati sami na sebe. Řečník vypravuje pak historii praporu s hu- sitským znakem, jak se udála po táboru na Řipu.
Polák Němec Čecho V J Klofáč Vídeň Německo Rakousko Evropa
23 article
Vládní zástupce přerušuje řečníka a praví že nepravdy se nesmějí rozšiřovati. Red. Klofáč: Jsem právě tak hodnověrn jako komisař Chum. To si nedám od níkoho vzíti. (Potlesk. Pokračuje:) Proti bezpráví mu- síme se všemi silami brániti. Řečník přechází pak k věci dělnictva. Skla- mali se ti, kdo počítali, že dělnictvo bude avant- gardou Vídně centralisující. České dělnictvo vl, že odtud ničeho nemůže čekati. Chce býti ná- rodním, chce pokračovati ve vzdělanosti, spolu- působiti při pokroku celého národa, ale chce také politická práva: všeohecné právo hlasovací. Chce vývin školství a náležitou úpravu služného učitelstva. Český národ vílězil ve znamení myšlenky demokralismu, ji musí zůstati věren po všecku budoucnost. (Výborně ! Potlesk.) Zástupce strany radikální dr. Sobotka ponkazuje mna vládní zástupce a četnictvo na doklad, jak je postaráno o pořádek zde. Kde lid. český je utlačován, tam strážce pořádku spravedlnosti není. (Souhlas.) Řečník praví, že proti úkladu je třeba brá- niti se a hájiti našeho státoprávního požadavku, proti němuž Vídeň brojí. Přijde čas, kdy Evropa sama prohlásí českou otázku za otázku evrop- Práva českého národa nedají se odstraniti, jako se o to stal pokus jazykovými osnovami. (Projevy nevole.) Kdyby se proti tomu národ nebránil, zasluhoval by potupy- Životní otázkou je naše státní právo. Vl deňský odpor proti němu si Čechové líbii nedají.
Klofáč Chu Sobotka Čecho Vídeň Evropa
24 article
Jednoty řeči není třeba: Pekina dobýval Rusové, Angličané, Francouzí atd., německy neveteto a prece Pekin padl. (Hlučný souhlas. Své ideály musíme již dětem vštěpovati. Stojíme-li v šiku válečném, všickni jsme bra- třími a každý platí tolik, kolik má zdatnosti poctivosti. Řečník žádá: v boji za samostatnost č- ského státu buďme pevni, stůjme jeden za vše- chny a všichni za jednoho. Pak na naši síl nic nestačí. Řečník připomíná světovou konjunkturu vyvozuje z ní, že Německo nestrpí vedle sebe druhý německý stát. Přecházeje k otázkám domácím, doporu- čuje všeobecné hlasovací právo, jehož si každý zaslouží. Náš budoucí boj dopadne dle toho, jak se v něm zachováme. (Výborně ! Potlesk. Zástupce strany katolicko-národní redakto V. Kratochvíl praví, že byla již doba, kdy každý měl za to, že Golgota utrpení českéh národa se změní ve vítězný Sion — než ne- stalo se. Řečník uvádi pak řadu vynikajících hi storiekých událostí politických, pomník králov- ské přísahy Ferdinanda V. na hranicích česko- moravských a jeho význam a j. Nyní se scházíme, bychom znova a znov přibijeli zločin ze dne 17. října m. r. a vypo- věděli Vídni nový boj. Také strana katolicko- národní chce podle sil svých vésti tento boj do krajnosti. Chce v národním boji míti místo. Řečník připomíná, že na sněmě království kardinál Schwarzenberg první navrhoval vyslání deputace k císaři se žádostí, by se dal korunovati, Řečník chce pak čísti odpověď, kteroucí- sař deputa si dal.
Rus Angličan V Kratochvíl Ferdinand Schwarzenberg Peking Německo Golgota Sion Vídeň katolickýnárodní
25 article
Vládní zástupce žádá, by osoha panovníkova nebyla vtahována do debaty. Po různých projevech čte řečník onu od- pověd, podotýkaje, že nesmí býti zakázán šířiti to, co řekl sám císař. Přečet pak mocná- řovu odpověď konstatuje řečník, že v oné de- putaci byli také Němci, mezi nimi Ondřej Haas, majitel »Bohemie«, jež tehdy české státní právo uznávala. Na to připomíná řečník éru hr. Poto- ckého, potom Hohenwarta; z dokladů, zvláště císařského reskriptu z roku 1871 dovozuje, že v kruzích nejvyšších nebyli proti právům če- ským, ty že potírali jen Němci. Nyní mluví se opět, že ve Vídni bylo roz- hodnuto o další politice. Nemějme nadějeni důvěrv Řečník vypravuje pak. historii švědského krále Karla XII. a státníků Ribbinga a bar. Görtze. U nás něco podobného se nestane, bylo by si však přáti, by se v Rakousku také vy- skytl poctivý Ribbing (Výborně! Potlesk.) a cl- saři řekl pravdu. Na konec projevuje řečnik naděje, že přece jednou zvítězí pravda a právo českého národa. (Souhlas a potlesk.) Zástupce strany radikálně pokrokové dr. Klouda cituje Palackého výrok o potřebě rovnoprávnosti, učiněný v Havlíčkových »Ná- rodních Novinách« r. 1849 a dovozuje stálou platnost této myšlenky. Vzpomíná významných historických událostí v říši od r. 1848 a do- vozuje jejich spojitost s vnitřní politikou říše. Stanoví důsledek: nám se ulehčuje, kdykoli se Vidni přil
Němec Haas Hohenwart Karel Ribbing doktor Kloud Palacký Vídeň Rakousko Bohemia rodne novina
27 article
V tom vidí řečník znamení pro cestu česke politiky. Na to však nemůžeme spolehati. Jes nám třeba důkladné soustavné vnitřní práce vzdělávací, osvětné a politické ve všech kultur- ních oborech. Řečník obrací se pak prudee proti klerikalismu, hlásaje boj proti němu. Na appell, obsažený v citátu posl. dra. Pippieha o mladé generaci z doby prvních tá- borů, praví řečník, že staří musejí ctíti vše- obecný pokrok, z něhož jedině národu vzejde prospěch. (Výborně ! Potlesk.) Okresní starosta vysokomýtský pan Cejn přednesl pak tuto. resoluci : »My obyvatelé staroslavného království če- ského, shromáždění dne 2. září 1900 na táboře na Košumberku, vzpomínajíce někdej- šího lesku a slávy říše koruny české, blaho- řečíme předkům svým, kteří jednotu zemi koruny české a práva rodného jazyka našeho ve staletých zápasech proti úkladům a útokům nepřátel hájíli a ubránili. Toužíce sice po smíru národů v našich vlastech, jsme však přesvědčeni, že mír tento může býti toliko na základě naprosté rovnocennosti a rovnoprávnosti trvale vybu- dován a proto rozhodně protestujem proti všem snahám, čelicím k z a- bezpečení nadvlády německěho kmene a roztržení království če- ského Majíco dálo v paměti, žo joště v XVII. věku byl jazyk český výhradným jazykem státním v našem království a že teprve ob- noveným zřízením zemským jazyk německý byl povýšen jemu na roveň a že po všech útiscích v XVII. a v XVIII. věku opětně bylo uznáváno a uznáno naprosté rovné právo ja- zyka českého, zejmena listem kabinetním po- sledního korunovaného krále českého ze dne 8. dubna 1848 a článkem 19. základního zákona státního, jsme hluboce roz- trpčeni útisky své řeči mateřské a úklady o vyvýšení jazyka ně- melckého.
cejn če ský Košumberk
28 article
Ohražujeme se co nejdůraz- něji proti upravováni práv jazy- kových na říšské radě k tomu ne- oprávněné, jakoz i proti upravo- vání jich nařízením dle § 14. zá- kladních zákonu. Spatrujíce v obnovení státního práva koruny české a v prov - dení naprosté rovnoprávnosti svého jazyka mateřského, hlavní záruky svého národního bytua svobodného hospodářského i kul- turního vývoje svěho, slavně prohlašujeme, že v zápasu za plné provedení státního práva koruny české a za naprostou rovnoprávnost jazyka českého a naší trojjediné vlasti nezdolně vytrváme, třeba bychom stáli proti vše m. Prostředkem k tomu je největší rozšířen práva volebniho.« Resoluce byla hlučně akklamována. Předseda posl. dr. Edv. Grégr dal o n hlasovati. Jak opáčnou zkouškou zjištěno, byla resoluce přijata jednohlasně. Konstatovav tento fakt, pravil předseda dr. Grégr, že jím podán je důkaz, kterak zásady v resoluci vyslovené jsou všeobecnými v celém českém národě. Pracovati k jich uskutečnění je také po- vinností celého českého národa. Tato práce nechať je požehnána. Jí volá řečník zdar, konče tábor. (Hlučné »Na zdar!«). Za zvuků hudby se občanstvo rozcházelo.
doktor Edv Grégr
29 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Pan dr. Stremayr, stín z doby minulé, poslední staroústavácký Mohykán, jenž přešel v novou epochu, zahájenou hr. Taaffem, byl vyburcován a zbytečně týrán interviewem. Redaktor »Deutsche Revue« vyslýchal jej, dle zprávy, nám o tom zaslané, je-li proti či pro- zřízení. české university na Moravě. Užili jsme. slova, že byl »zbytečně týrán« zúmyslně, nebot to mohl věděti zmíněný redaktor napřed již, jak se starý nepřítel národa našeho o věci té - vyslovi. Pan Stremayr nepřestal pouze na svém usudku o naprosté škodlivosti university na Mo- ravě, nýbrz dodal ještě, že je též rozhodným odpůrcem rozdělení university pražské, poněvadz se bál, že tím bude stát otřesen ve svých »historických základech «. — Které pak jsou ty historické základy, o něž má pan Stremayr tolik strachu? Vždyť če ský státlsvou universítu už měl, když měl štěstí státi se součástkou této říše. Byla. to universita pražská, očistěna od cizáctva husít- skými boji, tedy ne universita německá, jak o naší vysoké škole hlásá s neslýchanou ger- mánskou nestoudností urputně německá lež. Ná- ležela tedy universita pražská k histori- ckému inventáři tohoto královstvl.
doktor Stremayr Taaff Deutsche revue český univerzita na Morava
30 article
Však víme, co si myslil starý škůdce dáto tíše a věrný druh zlého démona rakouského Schmer- linga, když vyslovil se o »historických zákla- dech« Rakouska. Co je proti Němectvu je proti Rakousku. Takové je učení ošemetné školy, ze které vyšli oba. Všechno co povznáší národy neněmecké, všechno co je sílí, co upevňuje národní vědomí je jich — je na úkor Rakous ka, tvrdí oni. Kdežto my naproti tomu jsme přesvědčeni, že to na prospěch, na mohutnost a slávu ne ovšem Rakouska německého, ale onoho skutečně historického Rakouska, které nevzní- klo proto, aby všickní ostatní národové kla- něli se zde hnusné germanskě modle, nýbrž na vzájem jako menšía slabší poskytovali si pomoc a hájili proti moc- nějším a větším svou existenci a svá práv a. Tvrditi tedy, že by byla universita česká v království a i na Moravě Rakousku takovému na škodu, je soud vysušeného mozku a zvadlá stářím duše, v níž zůstala jen stará proti- slovanská zášť, a která lépe by učinila, kdyby sžírala sama sebe kdesi v zátiší a nedrala se se svým malomocným vztekem na veřejnost. — Tábor lidu hanáckého v Prostějově. (Pův. zpráva »Nár. L.«) V neděli dne 2. září za neobyčejně skvostného vyzdobení města, které skvělo se v slavnostní náladě, panoval od
Rakousko Morava Prostějov