ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7fa8a830-7272-11dc-8d54-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 41, person 68, org 4
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v pondělí dne 3. září 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 243
4 article
Na ranví n odpol. listy podplací se v Praze v adulnistrael ml i na čtvrt leta . . . . 8 k — s drojí čenáfken niee na : . . 7 k 5 ve tialkách: g K 30 na naětle Poštent na měníe
Praha
5 article Ike
Ike ns čtvrt pei s drejí zásilkou za ně sk a : : . nkei
6 article Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Krise. Z Vídně, 3. září. Císař přijel sem včera ráno ze Schönbrunnu a zůstal na dvorním hradě do podvečera. Dopoledne přijal ve zvláštním dvouhodinném sly- šení ministrpresidenta dra. Kör- bera. Potom sešli se členové ministerstva v ministerstvu vnitra k poradě. Pokládá se za jisté, že kdyby rozhod- nutí dopadlo ve smyslu rozpuštěn říšské rady, ony strany, které potírají tento projekt, své zástupce z vlády odvolají. Z Vídně, 3. září. Hrabě Stürgkh ve své »Montagspresse« velice je rozhorlen, že svolání říšské rady činí se závislým na taktickém postupu českých poslanců. Je-li prý říšská rada, roku 1897 zvolená, ještě právoplatna, potom její svolání jest ná- rokem všech stran, jenž nemůže se jim vzíti votem strany jednotlivé. Mnoho prý snad a těžce parlament zhřešil; státní auto- rita, důstojnost a pocit pro povinnost vlády, konstituční práva a potřeby rakouských ná- rodů zapovídaji však, aby se hledalo ke svo- lání říšské rady teprve dovolení če- skéhovýkonného výboru.
Stürgkh Vídeň Schönbrunn Kör
7 article
Hrabě Stürgkh, jeden z pohlavárů ně- mecké obstrukce, opovažuje se ještě mluvi o — státní aútoritě a důstojnosti. Z Vídně, 3. září. »Montagspressee oznamuje k situaci: Dr. Körber podával včera císaři pouze zprávu. Nepředložil žád- ného positivního návrhu. Věci nedospěly ještě vůbec k tomu, a také v době nejbližší nelze se nadíti, že stane se nějaké usnesení po této stránce. Sdělení, která došla drem. Pacákem ministerského předsedy ve příčině dalšího postupu z české strany, nejsou s to, by po- lepšily naděje v dělnost říšské rady. Údržuje se pověst, že dr. Körber přistoupil v po- slední době blíže k projektu rozpuštění po- slanecké sněmovny, avšak nepožádal ještě za rozhodnutí koruny ani ještě stran opa tření toho nestalo se rozhodnutí v mini- sterské radě. Namítá se proti němu také, že by v bezprostřední souvislosti s postupem českých poslanců vzbudilo zdání kapitu- lace před českou obstrukcí a bylo by desavouováním všech ostatních stran sně- movny k práci ochotných. Při tom prý sobě vláda netají, že by nebylo pomoženo jediným rozpuštěním, a že by situace nový mi volbami valně se nezlepšila. Nen prý vyloučeno, že definitivní rozhodnutí v příčině osudu parlamentu stane se teprve po nůvratu císařově z haličských manévrů.
Stürgkh Körber Pacák Vídeň slanecký sněmovna
8 article Telegrafické zprávy „N. L“.
Telegrafické zprávy „N. L“. Slovinské školy v Terstu. Z Terstu, 2. září. (Zvl. telegr. »Nár Listů«.) Shromáždění slovinského lidu, svo lané politickým spolkem »Edinost« za pří- tomnosti 1000 účastníků, mezi nimiž i slo- vinští socialisté, odsoudilo dnes jednohlasněa co nejrozhodněji stanovisko, jež zaujala vláda ve slovinské otázce školské v Terstua usneslo se, 1. aby vymáháno bylo co možná nejrychlejší vyřízení podaného rekursu, 2. aby všickni Slovaně i mimo říši vybídnuti byli zvláštním provoláním ku sbírkám peněžitým na vydržování slovinské soukromé školy v Terstu. Ze Sv. Martina, 2. září. (Zvl. telegr. zpráva »Nár. Listů«.) Dne 23. června 1898 odsouzen byl redaktor Ambro Pietor tisko- vým soudem v Pešti pro článek, v němž káráno vyssávání cihlářských dělníků v Pešti a vytýkáno pomaďařování slováckých jmen, k osmiměsíčnímu státnímu vězení. Když se odsouzený vracel, očekávali jej na nádraží příbuzní, přátelé a soudruzí v povolání n nádraží a advokát Dula doprovodil jej až do bytu. Pro uvítání toto byli stíháni a dnes takě odsouzeni: Dula k šestiměsíčnému, švakři Mudroň a Halasa a stavitel Bula k tříměsíčnímu, Hurban k pětiměsíčnímu, zurnalisté Cajda a Skutety pak Štěpán Capkoa Jan Čabek, Šolteš, Fabry.
N L Martino Ambra Pietor Dula Mudroň Halasa Bula Hurban Cajda Skuteta Capko Čabek Šolteš Fabr Terst Pešť
9 article
Cipar, Sokolík, Kuchařík, Kon- stantin Hurban, Kompis, Turžo, Branecký, Novák a redaktor Bílek k dvouměsíčnímu vězení, dále dámy, jež vítaly odsouzeného redaktora: Adéla Čab- kova a Helena Švehlová k pokutě po 100 korunách. z Bukurešti, 2. září. (C.-B.) »Rou- mainie« opravuje zprávu zahraničních listů, že následkem mobilisace bulhar- ského vojska rumunské pod- zimní manévry v okolí přístavu černavodského konati se budou. Mi- nistr války usnesl prý se jenom z ohledu na žádoucí úspory, že letos zádné velke manévry konati se nebudou a že toliko aktivní divise dobrudžská ku provedení místních manévrů povolána bude. Tutéž opravu uveřejňují také ostatní bukureštské denníky. Z Bukurešti, 2. září. (C.-B.) Úřadní list uveřejňuje rozkaz, kterýmž se k soudu předvolávají Borys Sarasov, Vladimír Ko- vačev, Davidov, Ikonomov, Trolev a Alexandr Bnrlakov jakožto spoluvinníci v zavraždění Mihajloviče. Ježto se v moci úřadů nena- lézají, budou odsouzeni in contumatiam.
Cipar Sokolík Kuchařík Hurban Kompis Turžo Novák Bílek Čab Švehlová Roa Sarasov ko Ikonomov Trolev Bnrlakov Mihajlovič Bukurešť Davidov Kon
10 article
Z Paříže, 2. září. (C.-B.) Ruskýf- nanční ministr Witte dnes dopoledne sem přibyl. Tato návštěva nesouvisí, jak »Agence Havas« oznamuje, se žádnou finanční operací. Rusko nepotřebuje prý naprosto žádné půjčky, ježto jeho zásoby peněz na uhražení nákladu na čínské operace daleko vystačnjí. — Ruský finanční ministr Witte pro- hlásil spolupracovníkovi »Tempsuk: »Přichá zím jakožto zástupee císaře Mikuláše s úřad ním posláním, abych navštívil výstavu vůbec a její ruský oddíl zvláště. Některé časopisy soudí mylně, že potřebuju peněz; nep - mýšlím ani zdaleka na uzavřen nějaké půjčky zde nebo jinde. Z Norderneye, 2. záři. (C.-B.) Státn sekretář věcí zahraničních, státní ministr hr Bülov přibyl sem ku krátkému pobytu. Z Madridu, 2. září. (C.B.) Ministr války byl zmocněn, aby opatřil materiál, jehož je potřebí na zhotovení nových děl v Trubii. Z Cařihradu, 2. září. (C.-B.) Za pří- činou svého 25letého panovnickéh jubilea přijímal včera sultan slavnostním způsobem blahopřání zástupců všech moc- nosti a vyznání. Večer bylo skvělé osvětlen města.
Witt Havas Mikuláš Bülov Paříž Rusko Madrid Cařihrad
11 article Schůze lidu v Řičanech.
Schůze lidu v Řičanech. Politický klub v Říčanech svolal na včerejší dopoledne veřejnou sehůzi lidu do sálu městského hostince v Říčanech a pozval posl. p. dra. Fořta, by na ni pro- mluvil o situaci. Schůzi četně navštivenou za- hájil předseda klubu mag. farm. p. Hrdlička a poukázav na nynější táborový ruch v zemíeh české koruny, pravil, že každý zajisté ví, proč se tak děje. Opakuje se opět zjev, že když vídeňské vlády aspoň špetku práva nám chtějí poskytnouti a uznati, pozvedá se fu- ror teutonicus, směřující k našemu udolánía pokoření, nechce vůbec dopustiti, by se nám práva dostalo. Vládní návrh zákona jest pro národ český vůbec nepřijatelný. Slýcháme různé politiky a mudrce, lídi obyčejně v ohledu národním ochablé a lhostejné, neb s námi dobře nesmýšlející, kteří tvrdí, že veřejné projevy lidu nemají žádného významu, že se ani vláda, ani Němci o ně nestarají, že nikdo na ně nie nedá. Tomu není tak. Naší poslanci, kdyby sli do Vídně bez souhlasu lidu, neměli by váhy, poněvadž by se jim řeklo, že lid spí, že není znepokojen a že jeho obstrukce jest neoprávněna. Vláda, která jest se všech stran napadána, aby § 14. provedla návrh jazy- kového zákona a oktroyovala změnu jednacího řádu snětovního, dosud neodvážila se tak uči- niti zajisté proto, že se bojí hněvu a rozhoř čení českého národa. (Výborně! Potlesk.) Na to ujal se slova poslanec dr. Foře a pravil:
Hrdlička Němec doktor Fora Říčany Vídeň
12 article
Vážené shromáždění! Pozvali jste mne. abych ve středu vašem pohovořil o politických poměrech národa českého. Jsem za pozvání t vděčen; vyplňujeť dávnou moji touhu, dávajíc mi možnost, abych jakožto bezprostřední váš soused a usedlík okresu s občanstvem říčan- ským do osobního vstoupil styku. (Výborně!) Však mnohem více jiná okolnost činí mi dnešní den vítaným. Rakouská státní krise dozrává k význačné metě. Nalezáme se v předvečer no- vých, snad velice pronikavých událostí. S jedné strany vystupují na obzoru obrysy jednak no- vého ministerstva, jednak rozpuštění parlamentu, jednak i případného pokusu na zdolání české obstrukce násilnou změnou jednacího řádu sně- movního. V každém případě strojí se Vídeň ku brzké změně scenerie. Na straně druhé vůči přípravám těmto hučí u nás jako vichřice ruch táborový, vrcholící v ostrých protestech prot bezpráví na nás páchanému a v mocném osvě- žení myšlenky státoprávní v míře tak proni- kavé, že každý případný pokus nějaké obnovy diplomatisující chytristiky neb opportunistického tichošlapství jeví se být už předem nemožným Patrno, že stojíme před kritickým okamžikem, jakých průběhem padesátiletého ústavního boje našeho dostavilo se již několik. Až dosud v okamžicích takových byly kroky naše pohříchu málo šťastny. Budou-li šťastny nyní, těžko nám předem rozhodnouti. Tolik však cítíme všickni. že jest nezbytně nutno, abychom, povzbudivše na šumných táborech mysl a srdce svá k vytr valosti, pustili současně též střízlivou soudnost ke slovu, a bedlivě všechno uvažujíce bez sebe- klamu upřímně si pověděli, jaký věený obsa v nynějších poměrech má, míti může a mít musí politický zápas náš, jaké zbraně jsou nám po ruce, jaké překážky staví se nám do cesty a jaká jest následkem toho pravděpodobnost zdaru.
Vídeň
13 article
Nuž, přátelé drazí, takovéto přátelské. z vroucí lásky k věci české plynouci, při tom však ledovým chladem střízlivé rozvahy pro- vanuté upřímné slovo hodlám k vám promluviti. Úctu a obdiv vzbuzující tábory naše dvojí nesou ovoce. Jednak pruží politický náš vzdor a rozněcují myšlenku státoprávní, jednak aspon na zevnějšek slučují až na malé vyjímky všecky strany české v jeden celek. Přál bych si, aby zvlášť ono druhé ovoce v sladký uzrálo plod. (Výborně!) Nemohu však pohříchu v té příčině zbavit se jisté obavy. Kdo bedlivěji průběh věcí sleduje a všímá si onoho stálého kvašení v útrobách národního ústrojí našeho, dovede obavy mé snadno vystihnouti. Vyslovím je otevřeně. Jakkoli srdečně vítám rozmach my- šlenky státoprávní, přec bych velice toho želel, kdyby myšlenka tato státi se měla předmětem zvláštní fruktifikace jednotlivých stran politických. Nepřál bych si, abychom se znovu hádati počali. kdo jest menším a kdo větším státoprávníkema nepřál bych si, aby opětně u nás zahájeno
14 article
bylo zrádcování pro tak zvané opouštění pro- gramu státoprávního, krátce želel bych toho. kdyby státní právo mělo se státi u nás spo- lečným bojovným heslem nikoli proti Vídni. nýbrž heslem k opětnému rozbroji v lůně nás samotných, či obrazně řečeno, kdyby prapou státoprávní vedl nás k nějakému malému vy- dání novověkých Lipan a nikoli ku společnému vítěznému bojišti u Žižkova a Vyšehradu. (Vý- borně!) K vyvarování nebezpečí takového nevede jiná cesta, než abychom se po zralé úvaze způsobem přátelským shodli o prvním společném cili, a na základě shody té abý v lidu českém zavládl pevný ustálený názor, v čemže za dnešních poměrů první meta státoprávních snah našich může a má záležeti. Takověto shody jest tím více potřebí, poněvadž v naznačené příčině panuje opravdu tu a tam nejasnost, ba zmatek.
Vídeň Lipany Žižkov Vyšehrad
15 article
Od pádu fundamentálek r. 1871 nebyly státoprávní snahy naše přesně formulovány. V průběhu let vyvinula se pestrá směsice pojmů. ba i hesel zhola neurčitých. Mluví se o politické neodvislosti a samostatnosti národa, mluví seo znovuzřízení státního práva zemí koruny české mluví se o státoprávním federalismu v ústavně přetvořeném Rakousku, o decentralisaci, o své- zákonnosti, autonomii zemské a o samosprávě. Pojmy tyto jsou sice namnoze příbuzné, však při tom přec obsahem i měrou velice rozdílné a nechybím snad, dodám-li, že v této různosti pojmů a neujasněnosti cíle sluší hledati hlavn příčinu četných sporů o větší neb menší hod- notu státoprávního přesvědčení, sporů to, které. jak patrno, z valné části — na obou stranách dobrou poctivou vůli předpokládaje — spočívají na nedorozumění. V tomto směru především nutno zjednat nápravu, nemá-li nás kritický okamžik zastihnout rozervané, nemá-li politika česká vůči přiostřu- jící se státní krisi rakouské ztratiti spolehlivý kompas. Tedy jasné oko a pevný cíl, jinak ztra- tíme mušku a střelíme poznovu vedle ! (Souhlas.
Rakousko
16 article
Státoprávní naše vědomí a snaha po jeho uskutečnění z dvou pramení se zdrojů. Prvn spočívá v historické skutečnosti, že národ český po staletí vedl vlastní živoť státní, že po staleti byl v zděděné vlasti vlastním svým hospodářem, Průběhem věků byl sice tento náš vlastní státní život jednostranným porušením smluv násilně zničen. Jsme přesvědčení, že obapolné smlouvy jednostranným násilím zrušeny býti nemohou, poněvadž násilí zůstane násilím a nemůže se státi právem; proto smlouvy tyto trvají dosud a domáháme se s důrazem, by byly také plněny (Hlučná pochvala a potlesk.) Druhý pramen vroucí touhy po vlastním životě státním leží v životní potřebě, hluboce zakotvené v samé lidské přirozenosti. Od Blunt schliho, známého to německého vědce, pochá zejí slova: »Každý národ jest povolán a opráv něn tvořiti stát.« Historie zná jen dva druhy národů: národy svéprávné, žijící vlastní státní život, po případe též jiným národům panující, a národy pokořené. uhnětené, panujícímu plemeni otročící. Že náro dové druhé této řady ze všech sil o svrhnut jařma usilují, jest přikazem samotné přírody. S národy se to má obdobně jako s jedno- tlivci. Jen muž svéprávný, jenž volně rozhoduje o svých činech, o způsobu své práce a užíván ovoce jejího, jen takovýto muž žije plný, celý život, naproti tomu však onen, jenž nalezá se pod kuratelou, jenž vázán jest ve svobodě svého rozhodování a s výsledky práce své volně na kládati nesmí, takovýto muž ztrácí vědomí lidské důstojnosti a odsouzen jest k bídnému živoření. (Tak jest !) Dle této obdoby sluší po- suzovati účinky politického postavení národa na mravní, hospodářský a kulturní jeho život.
Blunt
17 article
Rozdíl mezi panujícími a uhnětenými národy jeví se zvláště v těchto čtyřech směrech. Přede- vším slouží poplatní síla národa pokořeného účelům cízím, nikoli vlastním (Tak jest ! Bohu- žel!); známo, jak bohaté přijmy berní putuj od nás do Vídně a jak poměrně málo vrací se na potřeby země zpět. Za druhě i daň z krve, kterou národové uhnětení skládají, obrací se výhradně ve prospěch národa panujícího. (Sou hlas.) Za třetí ztrácí národ uhnětený i vědom lidské důstojnosti. Kdo chce se společensky vy- šinout, musí zapříti sebe sama a potlačiti na dobro hrdé mužné sebevědomí. Jinde, v lůně národů svéprávných, úřadník, voják, důstojník jest tím lepším, čím lepším jest Němcem, Fran- couzem, Dánem atd., kdežto příslušník národa uhněteného musí jakožto úřadník, důstojník bud se krčiti, neb státi se prostě národním klešten- cem. (Tak jest ! Různé hlasy.) Ve čtvrtém pak směru jsou hospodářské kulturní potřeby uhněteného národa zpravidla předmětem nedostatečné péče, nolásky, ba pří- mého otčimství (Souhlas.), o tom pak, jak se vůči národům uhněteným šetří občanských svobod a práv jazykových, nechci se ani šířiti, známeť to všichni z vlastní praktické zkušenosti s dostatek. (Výborně!) Nuž, nutkáni těmito dvěma pružinami: vě domím historického práva svého a životní po- třebou ze samě lidské přirozenosti se řinoucí. zahájili jsme před padesáti lety, když ve Vídn dohospodařil samovládný centralismus, svůj státo- právní zápas.
Němec Fran Dán Vídeň občanský svoboda
18 article
Celý tento půlstoletý zápas rozpadá seve trojí období. Obsah i míra státoprávních snah byly v každém z nich různé. První z období oněch obsahuje v sobé události let 1848 —49. Učiněn v něm mocný náběh k revindikaci státo právního postavení zemí koruny české (Vý borně!), jakožto zvláštního celku v rámci ostat ních zemí rakouských. Však náběh skončil ne- zdarem a loď tehdejší politiky české zatla- čena do vod jakés centralisticko-autonomistické federace, jež došla výrazu v ústavním návrhu sněmu kroměřížského. Stojí to za to, přehled nouti byť jen letmo, památné tehdejší události. Prvním plodem mocného hnutí, z Paříže tehda celou Evropu zachvátivšího, byly v Čechách dve známé svatováclavské petice, jimiž se občanstv pražské obrátilo na vládu posledního korunova- ného krále českého Ferdinanda Dobrotivého.
Dobrotivý Paříž Evropa Čechy
19 article
Jedna z potic pochází z 11., druhá z 29. březne 1848. Myšlenkové jejich jádro tvoří prvn moderní formulaci státoprávních našich snah. Žádáno v nich: 1. sloučení zemí koruny české v jeden správní celek; 2. úplná rovnoprávnost obou jazýků zemských, za bezpečená hlavně předpisem, že každý veřejný úřadník jest povinen znáti oba jazyky zemské 3. zřízení sněmu na moderních základech voleb- ních spočivajícího a pověření jeho mocí zákono- dárnou i právem povolování daní (Výborně !), 4. organisování výkonné moci jakožío sněmu odpovědné ministerium se současným zřízením centrálních úřadů správních v Praze. (Výborně!) Není pochyby, že na stanovení těchto na mnoze neurčitých a nepropracovaných požadavků konal přímý vliv netušený úspěch, kterého se tehda domohl prešpurský sněm uherský, jemuž se podařilo úprkem vymoci si na Vídni téměi úplnou samostatnost státu uherského nejen s od- povědným ministerstvem, nýbrž i vlastní armá- dou a místokrálem s kompetencí v népřítom- nosti panovníka přímo neobmezenou.
Praha Vídeň
20 article
Než záhy dostavily se vůči uvedeným po- žadavkům našim mocné překážky. První přišla z — Moravy. Moravský sněm vzchopil se k ostrému protestu proti sloučení s Čechamiv jeden správní celek. Marně byly vroucí přesvěd- čivé vývody Palackého a Riegra, adresované Moravanům. Moravané při protestu setrvali, jest zajisté zajímavou vzpomínkou historickou, že zpravodajem protestního usnesení sněmov- ního byl dr. Alois Pražák, mezitím co poslane německého města Jihlavy hlasovali proti pro Nieméně dotčený náš první státoprávní ná běh nezůstal přec bez částečného velmi cenného úspěchu. Úspěch ten záležel ve vydání často, zvlástě v poslední době, uváděného kabinetního listu císaře z 8. dubna 1848. Mnozí zovou do- kument tento českon státní a ústavní chartou. V ohledu jazykovém zaručena jím češtině plná parita s němčinou, v ohledu státoprávním sliben sněm, spočívající na moderním základě a při- řknuto zřízení zodpovědných nejvyšších úřadů v Praze. Vlastenci čeští, vidouce nezbytí, pustili Moravu a Slozsko se zřetele a snažili se přivěst pod střechu aspoň to, co kabinetním listem bylo uděleno. Konány přípravy ku svolání sněmu, svatováclavský výbor, rozšířený posledním če- ským purkrabím hr. Stadionem ve »výbor ná- rodní«, vypracoval jakýs nástin příšti zemské ústavy české, a do Inšpruku, kdež dlel dvůr. vyslán zemskou vládou dr. Rieger a hr. Nostie s podrobnými návrhy, jejichž schválením mělo být celé dílo, kabinetním listem zahájené, uve- deno pod střechu. Oběma řečeným vyslancům dostalo se v Inšpruku vyřízení skutečně pří znivého.
Palacký Riegr Moravan doktor Alois Pražák Rieger Morava Jihlava Praha
21 article
Odjeli se zapečetěnými reskripty do Prahy však dříve než tam přibyly, vypukla červnová revoluce, do Prahy na ručest přijel kurýr s roz kazem, aby prohlášení přinesených reskripto bylo zadržáno, krátce první pokus zemské ústavy nadobro zmařen. Co vlastně dotčené neprohlá- šené reskripty obsahovaly, jest dosud tajemstvím neboť dokumenty ony staly se až po dnes ne přistupnými, avšak příliš se od kabinetního listu z 8. dubna sotva odchylovaly. Mezitím prohlášena 25. dubna centralisticky dýšící ústava, tak zv. Pillersdorfova, a brzy na to svolán do Vídně první ústavodárný sněm. jenž tvoří zárodek nynější sněmovny cislaj- tánské. Sněm ve Vídni pro revoluci svě díle nedokončil a pokračoval v něm v Kroměříži. Naši političtí předchůdcové se sněmu toho zúčastnili, pracující o to, aby Rakousko přetvo- řeno bylo aspoň v stát federalistický, seskupený buď dle celků národnostních, což bylo původní ideou Palackého, buď dle skupin zemských Však ani to se nepodařilo. Z výboru vyšla osnova ústavy, kteráž sie hověla aspoň poněku zásadě decentralisační, leč pro myšlenku státo- právní v ní místa najisto nebylo. Tak skončila první naše kampaň státoprávní. O kroměřižské ústavě, jak povědomo. v plné sněmovně vůbec ani se nejednalo, neboh sněmovna po potlačení uherské revoluce byla rozehnána a krátce na to v celé říši zaveden absolutism, trvavší až do počátku let šede- sátých.
Pillersdorfův Palacký Praha Vídeň Kroměříž Rakousko nynější sněmovna
22 article
Obnovením ústavnosti říjnovým diplomem 1860 a patenty únorovými 1861 nadešlo pak druhé období státoprávních zápasů našich. Zá stupcové národa českého vědouce, že prací par lamentní proti centralismu ničeho nezmohou, odešli 1863 z rady říšské a ruch státoprávn doznal pak nejpřesnějšího výrazu v památné deklaraci z 22. srpna 1868. Po deklaraci přišlo žalářování a persekuce. načež po vítězství Němců ve Francii opětně vyšlo nám slunce érou Hohenwartovou r. 1871. Fundamentální články, českým sněmem za před- chozího souhlasu vlády schválené, obsahují určitou konstrukcí ústavního řádu zemského a státoprávního poměru země české k ostatním zemím Rakouska, však zákonem pohřichu se nestaly. Pádem jejich zmařen a zdrcen by druhý náběh k uskutečnění státoprávních snak národa českého směřujících. Vše další žije současníkům, věcí politickýeh si všímajících v živé paměti. Češti poslancové, zahájivše proti Vídni r. 1863 trpný odpor- zůstali v něm i po fundamentálkách. Centrali- stická soustava toho použila a obehnala se novými hradbami. Po chabrusu r. 1873 zbaveny sněmy práva vysílati poslance do rady říšské. zavedeny přímé volby a v Čechách stihal jeden
Němec Hohenwartův Francie Rakousko Čechy
24 article
výminečný stav druhý. Konec konců byl, že
25 article
V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . . za odpolední . . . . . . . za 2 b Ve flialkách na venkovš ranní čísle, . . . . . . vdpolední . . . . . . . . Bl Inseráty platí se hotově napřei. Přečplscení a inssrty přijímá sdminl- strate v Marisnské ulicí č. 3 Tam nachátejí se těl redake Ulskárna a erpočico , Národnich Listě“ Rukopisy se novracejí.
Marisnský ulice
26 article
celou tuto kampaň, nadobro jsme prohráli, nebot národ znavený, rozeštvaný a v očekáváních svých sklamaný, shledav, že passivním odporem dopustili jsme se hrozné chyby, přišel do takové nálady, že nebožtík Taaffe, když Sladkovský dožadoval se od něho tak zv. »garancií« pro případ vstoupení Čechů do rady říšské, mohl mu suše odpověděti: »Prosím vás, jaké garanci chcete? Nepůjdete-li do říšské rady dobrovolně, lid vás tam požene košťaty !« Nuž do říšské rady se šlo, boj státoprávní fakticky zastaven a v náhradu za to ziskány některé dosti cenné ústupky jazykové, kulturní i hospodářské. Však centralism nebyl touto abdikací, provedenou v letech osmdesátých spokojen. Chtěl nás trvale sevřítí do rámce ústavy prosincové. Korunou díla toho mělo být jazykové a politické vyrovnání s Němci, smlu- vené známými punktacemi z r. 1890. Netřeba budit vzpomínky toho, co následovalo. Celý národ slil se na to rázem v jednotnou organi- saci, zahájen nový boj na celé čáře a v zápasu tom po opisodě Badena, Gautsche a Thuna do- spěli jsme k následovní scenerii: Na jedné straně německou a českou obstrukcí rozbitý parlament a zimniční snahy po jeho galvaniso- vání, na straně pak druhé do duše roztrpčený národ český, sbírající síly k energickému pokra- čování v zápasu státoprávním.
Taaff Sladkovský Čecho Němec Baden Gautsch Thun
27 article
Vůči tomu ptám se, co může být dnes první naší metou? Nynější období zápasu státo- právního líší se od dvou předešlých tím, že dřive, až na periodu kroměřížskou a první tři leta ústavy únorové, národ český snažil se dosíci uskutečnění svých snah jednaje přímo s ko- runou, kdežto v období posledním přistupuji mezi něj a korunu ostatní národové na říšské radě zastoupení. Tím jest po- stavení naše komplikováno a sice v náš ne- prospěch. Poněvadž pak na passivní odpor tou dobou nelze pomýšleti, nezbývá než zaříditi po- litický postup k tomu konci, aby trvalé znovu- oživení a pravidelné působení nynější ho parlamentu bylo znemožněnoa věci postupně hnány do směrů, v kterých by tlakem poměrů stala se nutnou jedině možná, k dočasnému uzdravení rakouských poměrů ve- doucí cesta, cesta to, záležející v re- visi prosincové ústavy na základě zemské autonomie a naprosté rov- noprávnosti jazy kové. (Výborně! Potlesk.) Stěžejný bod okamžiku spočívá však v otázce, jsme-li dost silni, abychom tohoto, mnohým snad nikterak dostatečného cíle mohli dosíci? Jsou u nás mnozi, kteří o tom pochy- bují a každou snahu po změně nynější centra- listické ústavy pokládají za beznadějnou. Pessi- mismu toho nesdílím! (Výborně!) Vím sice, ž zápas, do nějž jdeme, bude krutý, snad i dlouhý, a že bude nutno, užívati v něm dle okolností i taktiky, na sílu a energii národa i poslanců největší nároky činící Za beznadějný však zápas ten nepovažuji, arci splní-li se, pokud nás samých se týče, řada důležitých podmínek. Rozhlédněme se, jak jsou šiky rozestaveny, všímněme si, co tvoří naši sílu a z čeho rodí se naše slabost. Silou naší jest předně životnost potřeby, k jejímuž ukojení šestimillionový národ vede svůj politický zápas.
Pessi
28 article
Dokud nebudeme zdrceni — a k tomu nemá Rakousko již sil — od zápasu neustaneme. (Výborně! Potlesk.) Dalším zdrojem síly jest nám okolnost, že bez vyřízení otázky české Rakousko se skon- solidovati nemůže (Souhlas), takže všichni, kterým ve vlastním zájmu záleží na trvání a rozvoji suverenního státu rakouského, musí dříve neb později k uspokojení našemu spolupůsobiti. V třetí řadě sesiluje naši posici význam, který otázka česká vzhledem k postupu idey velkoněmecké má pro celou střední Evropu. Konečně pak nejzjevnější oporou našich snah jest skutečnost, přímo do očí bijící, že centra- listická ústava nynější, kterou měla býti 9 mil- lionům Němců nadvláda nad 15 milliony Ne- němců zabezpečena, jest experiment zhola ne- podařený a trvale neudržítelný. (Výborně!) Na druhé straně arci nesmíme pouštěti se zřetele okolnosti, které pro nás jsou pramenem slabosti a neprospěchu. Tu padá především na váhu, že upřímných spojenců, kteří by s námi na změnu ústavy opravdově pracovali, jest dosud málo, snad ještě žádní (Tak jest! Jsme opu- štěni !) a že teprv vývojem a tlakem poměrů stav tento může býti změněn.
Němec Rakousko Evropa
29 article
V druhé řadě dlužno účtovati s mocía silou idey velkoněmecké, dále i s tím, že jed- notnost vlastní naší politické organisace není dosud tak pevnou, jak by toho těžkost doby vyžadovala. (Souhlas.) Jsme strana poměrně mladá, v šiku našem schází celá řada výteč- ných pracovníků politickych, kteří se pro for- mální rozlišování stran buď bezděky, buď zá- myslně drží v ústraní, kteří by však v prakti- ckém politickém zápasu věci národa výborné služby mohli konati. K tomu, zdá se, že z nás jakožto celku dosud nevymizel starý hřích všech Slovanů: rozkol, sektářství a zby- tečné drobení se v strany a frakce z důvodů často zhola nevěených. (Souhlas.) Platí snad ještě o nás slova řeckého císaře Mauritia, líčiv- šího před půl druhým tisícem let Slovany, ja- kožto lidi navzájem se nenávidějící a druh druha poslouchati nechtějící. Skoro zdá se, že platí o nás, že každý chce komandovat, nikdo však poslouchat. (Tak jest !) Nedostatek sebe- zapření a kázně jest opravdu velkým našim zlem, při čemž však hned podotýkám, že tento nedostatek kázně a sebezapření nespatřuji to- liko na nejkrajnějším křídle levém, nýbrž i na krajním křídle pravém. Však přes to vše, uvedu-li tyto prameny naší slabosti na váhu s činiteli naši politickou posíci pružícími, neztrácím nijak naději v mož- nost konečného úspěchu našeho. (Výborně!) Předními podmínkami úspěchu toho věak jsou:
Mauritius