Číslo 252.

V Praze, dne 14. září 1900.

Ročník IV.

nedakce, admninistracea orpedice; Praha, Pštrossova ulice, číslo 200—I Nefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracej Nezapečetěné reklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a při častější insercí po- skytujeme výhody Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vždy o dvanácté ho- dině polední. Jednotlivé číslo za 8 h.

NAl Telefon redakce č. 1126 Slunce vychází v 5 hodin 35 minut ráno. Slunce zapadá v 6 hodin 15 minut večer.

UILKt

Pátek Povýšení sv. Kříže. Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu P'áně u svaté Markéty v Břevnově od 14.-17. t. m. Prshu Ptodplatné pro domu; s donaskou do 2.80 měsíčna . . . .. čtyrtlebně . . . K 8.40 celoročně . . . . K 33.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně . . . .. čtyrtletně . .. K 9.— celoročně. . . . K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně ... K 12.— celoročně. . . . K 48.— Předplatné do Ameriky, Francie, Svýcarska, Ita- lie, Belgie s Anglie: 3.20 čtyruletně celoročně . . . K 52.80 Telef. administrace li26.

Hladový rok.

—a. Po tříměsíčním hrozném suchu začínají se dostavovati podzimní sprchy. Snad bude možno našemu rolnictvu obstarati setbu ozimu. Letošní rok bude v pamětním zápisníku rolníka černě za- psán. Krutá zima, trvající skorem do polou dubna, vyhubila žita, která se musila většinou zaorati. Když s velikou nouzí bylo na jaře zaseto, byly ne- ustálé deště a chladna až do konce června, a pak uhodila nesnesitelná africká vedra a sucha až přes polovinu srpna. Hrozí nám ne hned hladový rok, ale na jisto drahý rok. Nedej Bůh, aby příští rok byl podoben letošnímu, anebo aby dokonce vypadl ještě hůře, pak bychom měli hladomor jistý. Le- tošní bilance rolnictva jest nad míru smutna. Žita jsou zničena a nevydala ani tolik, co bylo naseto. Pšenice, ječmeny a ovsy jsou řídké, špatně sypou a zrno je náramně lehké. Slámy není. Brambory mají nať předčasně uschlou, prsť byla vedry tak horká a sypká jako popel. Není divu, že pod keřem nic není. Když nepršelo, nemohlo nic narůsti. Řepku nebylo letos možno vůbec za- síti. Cukrovka letos nevydá nic a rolníci budou nuceni buď zálohy vrátit cukrovarům anebo budou cukrovary tyto zálohy počítati na příští rok. Nej- hůře pak vypadají seníky. Ty jsou prázdny, není píce, dobytek se prodává šmahem, ale v městech konsumenti musejí platiti za maso hrozné peníze. V Praze stojí na příklad kilo telecího 86 krej- carů! Hovězí zadní se platí za kilo 76 krejcarů! A to se platí, když dobytek je za fatku. Čeká nás všechny smutný rok. Nevíme, zda obce v čas za- kročily, aby rolníkům byly odepsány daně, ale podle práva a jak žně dopadly, neměl by letos slavný c. k. erár od rolníků letos bráti nic.

Letoštní neúroda je patrně horší než neúroda z r. 1897. Sklizeno bylo v Rakousku: r. 1899 r. 1897 milionů metráků 16.9 11.9 pšenice 16.8 12 6 žita ječmene 203 14.9 23.7 17.7 ovsa 15.3 15.5 kukuřice Na jednom hektaru bylo sklizeno metráků: r. 1899 r. 1897 12.6 pšenice žita 11.8 13.4 ječmene ovsa 11.1 10.9 11.3 kukuřice- Loňského roku měli jsme sklizeň obstojnoua porovnáme-li výsep loňský s výsepem z r. 1897, vidíme, že bylo o jednu třetinu sklizeno méněa letos jest výsep obilí ještě horší. Není však na tom dosti, že rolnictvo nemá obilních zásob ani píce, v mnohých krajích jsou obce, které nedostaly vůbec ničeho z polí domů. Řádění krupobití bylo letos neobyčejně kruté. Mnohé pojišťovny měly několikráte za sebou na rychlo svolané schůze správní rady, ve kterých se jednalo, jak má pojišťovna hraditi tolik hromad- ných krupobitních škod. Jsou případy, že některá pojišťovna neměla ani tolik prémií, co byla nucena vyplatiti odškodného. Krupobitní živelní pohromy stávají se v českých zemích stálou rubrikou a bo- lestný tento vřed nemá dosud vhodného léku Škody, které byly způsobeny v Rakousku krupo- obnášely r. 1894 15,277.000 zl., r. 1895 21,615. 000 zlat., r. 1896 22,971.000 zl.

Škody krupobitní jsou některý rok mnohem větší než jsou škody způsobené ohněm na domech a nábytku. Co při tom je nejsmutnější, že dosud rolnictvo velmi málo může se pojišťovati proti škodám krupobitním. Obdrželi poškození rolníci z pojišťoven vyplaceného odškodného pouze: roku 1894 1,425,000 zl., r. 1895 1,431.000 zl., r. 1896 1,330.000 zl. Tedy asi dvacátý díl škody krupobitní byl poškozeným nahražen! Roku 1890 byly škody krupobitní v Rakousku odhadnuty dokonce na zl. 32,854.000. Jaké ohromné škody krupobitní jsou ve vla- stech českých, poznáme z těchto čísel: Roku 1873 bylo zničeno v Čechách krupobitním na polích za 9,561.000 zl. polních plodin, roku 1882 na Mo- ravě za 10,082.000 zl., r. 1891 ve Slezsku za zl. 2,001.000. Volání rolnictva: zřiďte nám zemskou krupo- bitní pojišťovnu! je dosud marné. Mnoho-li letošní krupobitní pohromy zničily plodin, ovšem dosud nevíme. Shrneme-li vše, co jsmn tu neutěšeného o le- tošním roku postřehli, máme věru k očekávání hladový rok. Bída se jistě ukáže v zimě a hlavně pak k jaru. Letos by se věru doporučovalo, aby těch výletů, zábav, muzik a hospodářského hýření bylo méně, aby každý otec rodiny pamatoval na zadní kola. Rolníci říkají: letos to jakž takž sne- seme, ale nedej Pán Bůh, aby přišel ještě jeden rok, jako byl letošní!

Katolický sjezd v Lublani. (Pův. zpráva »K. L.-)

V Lublani, dne 11. září. Ž. — O 4. hodině konala se schůze všech ka- tolických spolků před radnicí a za průvodu hudby se pohyboval velikolepý průvod za všeobecného nadšení k Alojzijevišči, kde zatím byly předčítány a přijaty resoluce, probrané v odborec h. Předseda sjezdu dr. Ivan Šusterčič zahájil první slavnostní schůzi za účasti 3000 posluchačů pozdravem: »Hvaljen bodi Jesus Kristus«. Přivítal pak přítomné ndp. biskupy, lublaňského dra. Jeg- liče, mariborského dra. Napotnika a ameri- ckého Trobce, zástupce vlády, zástupce samo- správy zemské hejtmana Detelu, posl. Povše, dra. Šuka, preláta ze Záhřebu, prof. dra. Tu m- pacha, kan. Jagatie, zakladatele I. kat. chorv. sjezdu, kan. Rubetie, posl. prof. dra. Bauera ze Záhřebu, zástupce slovinských obcí a všecky přítomné. Po té mluví o významu katolických sjezdů a jejich důležitosti. Dnes je nás více, než bylo před osmi lety a zástupy naše porostou, poněvadž pravda najde vždy přátele. Mluví o bojích, které přestála katolická církev v 19. století. Napoleon I. zajal pa- peže Pia VI., oloupili ho o prsten i o oděv a pro- dali za 50 zl. Ve Fontainebleau jej pak hanebně po- haněl. Přes všecka první pronásledování katolická církev stojí tu nepřemožena a imposantní. My se ne- bojíme, avšak druzí se bojí. Nechť jdeme do 20. sto- letí s nadějí na největší triumfy katolické církve. My ultramontáni nejen koukáme za hory, nýbrž také jsme tam šli, abychom se posilnili u pramene pravdy. Vyjadřuje oddanost katolických Slovinců Jeho Vel. císaři a králi. Papeži a císaři poslány byly pozdravné te- legramy.

Kníže-biskup dr. Bonaventura Jegli č bouřlivě pozdraven, ujímá se slova a pozdravuje přítomné,a porady i resoluce, jež vedou zpět ke Kristu Pánu a praví, že již dvě leta zakouší, jak těžká jest vrchno- pastýřská hůl a mitra. Svoboda je krásný, ale ne- bezpečný dar 19. věku, Této svobodě propadl stav rolnický, řemeslnický a naplnil továrny. Nepokoja nespokojenost, neštěstí jest následkem této svobody. Vyzývá, aby přítomní dali výraz svého katolického přesvědčení. Vykládá pak slovo klerikalism. Stěžuje si na to, že proti všemu, co biskup nařídí, nepřátelé bojují, z čehož viděti, že je to dobré. Budeme moc- nými, dokud budeme svornými. Když se odloučíte od biskupa a kněží, kdo vás bude učiti, kdo tě- šiti v životě i smrti. Nepřátelé dělají to, co jest za- povězeno a chválí to. Telegram zaslal m. j. dr. rytíř Fuchs z Salcburku, předseda říšské rady. Také biskup mariborský dr. Michal Napot- nik srdečnou a nadšenou řečí promluvil o křesťan- ském životu. Vyzývá všecky, aby neopouštěli lodi církve Kristovy, neboť jen tak všichni budou zacho- váni. Kdyby katolíci poslouchali slov z kazatelny posledního kaplana vesnického, byli by spaseni. Po té pozdravil sjezd jménem amerických Slo- vinců ndp. biskup Jakub Trobec ze St. Cloud říšský a zemský poslanec Laginja jménem ister- ských Chorvatů, kanovník Rubetié jménom Chor- vatů z banoviny. Schůze byla skončena za všeobecného nadšení o 8. hodině večerní, načež se konal pochodňový průvod ku poctě císařově. O 9. hodině večerní pak byla přátelská schůze »Krščansko-socijalne zveze« v katolickém domě.

Před 8. hod. ranní konala se mše sv., kterou sloužil ndp. kníže-biskup dr A. Jeglič, po té pak po 8. hod. byla slavnostní mše sv., kterou sloužil ndp. biskup ze St. Cloud v Americe Trobec, který zavítal do své vlasti, aby tu vysvětil svého synovce. Assistovala veškera kapitola Iublaňská. Ko- stel byl přeplněn zbožným lidem, duchovenstvema vynikající mužové, jako poslanci rytíř Berka, dr. Šusterčič, Povše a ostatní, česká deputace spo- lečně. Dr. Stojan sloužil též na ten úmysl mši sv. Po mši sv. odebrala se česká deputace k ndp. biskupu dru. Jegličovi, aby mu složila svoji poklonu. V čele byl vdp. říšský poslanec dr. Stej a n, a účastnili se jí vdp. farář a notář Kebrle z Při- stoupimi, p. nadučitel Kadlčák, dpp. Světlík a Svrščina ze Vsetína a red. Fr. Žund ál ek. Dr. Stojan vyjádřil úctu přítomných Čechů, kteří přišli z daleka pozdravit katolický sjezd. Arci- pastýř dal si představiti všecky členy a s nimi vlídně. rozmlouval. Vyslovil svoje potěšení z tak četné účasti a děkoval jim za jejich přátelství. Vzpomínal stu- dentských časů, kdy znal dobře česky, avšak časem mnoho zapomněl, doposud však rád se češtinou za- bývá. Pravil k dru. Stojanovi a Kadlčákovi, že všemu dobře vyrozuměl, co jako pozdrav přinesl ke sjezdu. Též se dotazoval přítomného redaktora na poměry katolického tisku a s radostí vyslechl, že tisk ten pokračuje. Po té se slovy »Na svidenje« (na shle- danou) propustil milostivě českou deputaci. Po té konaly se odborové schůze a to »časni- karstvo«, sociální odbor, křesťanský život, školství a organisace. Některé pokračovaly též odpoledne ve svých poradách. Schůze tiskového odboru konala se v »Rokodelském (řemeslnickém) domě« v Komen- ského ulici za předsednictví náměstka zemského hejt- mana v Gorici, prof. a red. »Gorice« vdp. dra. Ant.

Gregorčiče, který pozdravil velmi četné shro- máždění, sestávající z duchovenstva a četných laiků, též hlavně katolických akademiků. O »vědě« podával zprávu dr. Miha Opeha, prefekt v Alojzijevišču a profesor na reálce, který důkladně probíral tuto látku a uváděl zlobu i nebezpečí tak zv. moderní vědy, která se odloučila od církve a ničí náboženství růz- nými nedokázanými domněnkami. Debaty účastnili se mezi jinými akademici Jarec a Zinkovšek, kurata red. Ant. Koblar, dp. Rožman, který navrhoval, aby se čerpalo nejen z německých spisů, nýbrž také slo- vanských, zvláště českých a vzpomíná hlavně druž- stva Vlasti, které velmi dobře působí. Slova se ujal k tomuto bodu red. Fr. Žundá- lek, který ve slovinském jazyce pozdravil delší řečí tuto myšlénku vzájemnosti česko-slovinské a slibuje, že v Praze bude podporovati tyto svazky s družstvem Vlasti a jinými vědeckými orgány, jako »Rádcem duchovním«, »Časopisem katolického duchovenstva«, »Vzdělavací bibliotékou«, a j. Uvádí dále, že navr- hované literární sjezdy mají velikou důležitost pro rozvoj katolické vědy a upozorňuje na literární sjezd družstva Vlasti, který se před několika dny v Praze konal a provedl mnoho dobrého, což v budoucnosti hlavně se ukáže. Proto s radostí tuto myšlénku přijal, aby se každého roku konal literární vědecký sjezd, jemuž přeje mnoho zdaru, a žádá, aby k němu byli zváni také ostatní slovanští vědátoři. Tato řeč bez přípravy přednesená vzbudila ne- malé nadšení přítomných posluchačů, kteří hojným potleskem a voláním »Živio« dali na jevo svůj sou- hlas s myšlénkou vědeské vzájemnosti česko-slovan- ské, načež jiný řečník dp. Finžgar vyslovil svoji potěchu z této obapolné vzájemnosti.

V Lublani, dne 12. září.