ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 7f63a550-75a6-11dc-8edb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 140, place 56, org 12, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
25. srpna 1908. Číslo 234
4 article
fikace preterována, čímž dosáhne se německých adjunktů, vesměs ovšem výborně kvalifikova- ných, dostačujících k obsazení všech míst ně- meckých. A tu jestna českých vůdčích kruzích, aby již dnes věnovaly těmto okolnostem pilný zřetel, aby bezpráví, chystané českým soud- cům, nebylo provedeno a aby obsazení veškerých míst bez rozdílu národnost provedeno bylo dle služebního po- řadí petentů, anebo aby všichni čeští pe- tenti až do posledního jmenovaného Němce ad personam do vyšší hodnostní třídy byli pový- Zajímavým jest také při tomto jmenování přoložení rady dra. Rollera, budoucíh prý to německého ministra kra- jana do Litoměřic. Tento smíšený kraj ský soud jest dnes z ostatních německých nebo převážně německých krajských soudů jediný který platné zákony jazykové zn- chovává. Má snač přesazením tohoto nacio- nálního soudce německého přivoděna býti ostřej ší tónina do sboru soudců v Litoměřicích? Bu- doucnost blízká ukáže, čeho Němci přesazením tím doefliti hodlají, ježto přeložení z důvodů služebních nijak odůvodněno býti nemůže, ježtc dr. Roller, jsa říšským poslancem, úřad soud- covský nevykonává a na místě jeho také sub stitut ihned byl jmenován. Konečně dlužno podotknouti, že provedeno jmenování známo bylo již dlouho pře jeho uveřejněním všem německým kruhům soudcovským do nejmenších podrobností a že v souhlasu jejich bylo prove deno, kdežto českým kruhům soudcovským ne bylo ani známo, zdali a kdy jmenování bude uskutečněno.
Němec Roller doktor Litoměřice český soudec úřad soudcovský
6 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. Ze Lvova, 22. srpna. (Úpadek ukra- jinofilstva.) Ukrajinská strana v Haliči, ob- drževší tak značný počet poslaneckých mandátů při posledních volbách do říšské rady, ztrácí poslední dohě pořád víc půdu pod nohama. Nejvýmluvnějším důkazem toho je ukrajinofilské časopisectvo. Hned po volbách přestal vycházeti lístek »Hajdamaki«. V červenci t. r. skončila svůj život klerikálná »Osnova« přes to, že hierarchie jí udělovala bohatou podporu. Nej- větší z ukrajinofilských listů, »Svoboda«, pro nedostatek odběratelů značně se zadlužila, což list v jednom ze svých posledních čísel sám olevřeně příznal, čině tím nátlak na obecenstvo, aby jej hojněji odbíralo a správněji platilo. Po- slední číslo »Hromadského Holosu«, podle zprávy »Ruského Seljanina« musil dr. Trylovský svými penězi vykoupiti z tiskárny. Kromě toho musí tento listek řidčeji vycházeti — dříve dvakrát lýdně, nyní jednou. Tím způsobem ani jeden ukrajinský lístek nemá v národě tolik půdy, aby mohl státi na svých nobou. Důkaz to, že nechce býti novým »ukrajinským« národem.
Svoboda Seljanin Trylovský Lvov Halič Hromadský Holos
7 article
Ze Záhřeba, 23. srpna. (Další zatý- kání chorvatských Srbů) Do Záhřeba přijel z Crveného Boku u Kostajnice, kde bylo na udání špiona Turajliče zatčeno 22 Srbů, ob chodnik a hostinský p. Slevan Radovano- vič. Když si odbyl své záležitosti a přišel n nádraží, aby se vlakem vrátil domů, byl žan- darmy jat a odveden do vyšelřovací vazby- V jeho nepřítomnosti byla u něho v Crveném Boku vykonána policejní prohlídka a zabaveno několik starých pohlednic, které paní Ra- dovanovičová dostala ještě za svobodna. U učitele p. Matijaševiče zabavili starodávný go- belin, visevší na stěně, na kterém bylo vy- lkáno devět bratří Jugovičů, junáků, kteří padl na Kosovu. U ostatních zalčených: Oblako- viče, Čoriče a Kačara zabavili soukromé listy bez důležitosti. — (Pověsti o brzkém záboru ob- sazených zemí.) »Obzor« má telegramz Pešti, ve kterém se praví, že král Eduard v Išlu císaři projevil, že ničeho proti tomu nemá, aby Rakousko-Uhersku ohsazení Bosny Hercegaviny prohlásilo za trvalý zábor obou zemi. Záboru se nebudou protiv it ani Německo. ani Rusko, Ministerská rada ve Vídni zabývala se touto otázkou v dlouhé schůzi. Na čem se usnesla není známo a nebude uveřejněno dříve dokud vláda nebude znáti mínění všech vel- mocí. Uherská vláda dohodla se s rakouskou o přištím státoprávním postavení Bosny a Herce
Srba Bok Kostajnica Turajlič Ra Matijaševič Jugovič Čorič Kačar Eduard Hercegavina Záhřeb Kosov Pešť Išlu RakouskoUhersko Bosna Německo Rusko Vídeň Oblako
8 article
goviny, ačkoli se neví, budou-li zabrané země připojeny k Cislajtanii nebo k Translajtanii anebo zdaž se o ně obě poloviny soustáti roz- dělí, anebo konečně dostanou-li svou vlastn správu. — (Náhradníci za uvězněn chorvatské redaktory.) Zodpovědné r- daktorství »Obzoru« převzal za uvězněného p. Ivana Grškoviče p. Vladimír Luňáček a »Pokretu« zamění p. Veljka Tomiče známý uče nec a poslanec dr. Djuro Šurmin. Oba hájít bude dr. Hinkovič.
Grškovič Luňáček Pokret Veljka Tomič doktor Djuro Šurmin Hinkovič
9 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 23. srpna. Poláci v národních školách pruských. Berlínský »Tageblatt« rozpisuje se o vý sledeích politiky pruské v polských zemích krajích, jež tam má za jediný cil germanisaci, zanedbávajíc všecky jiné potřeby obyvatelstva. Že germanisace přes to nepokročila, dokazuje školní statistika. Počet žáků v národních školách, kteří pol- ský jazyk udávají za svůj mateřský, stále vzrůstá. Roku 1891 činil 11.62 proc., r. 1896 — 12.23 proc., r. 1901 — 1258 proc., r. 190 — 13.21. Vzrůst je sice nepatrný, ale při ne- slýchaném pronásledování je sebe menší přiro- stek divem a skvělým důkazem nezmarnost polského národa. Také o něco vzrostl poče dítek mluvících pouze po polsku. Uvedené čís- lice týkají se poměru polských žáků k něme- ckým v celém pruském státě. V provinciích polských pak je vzrůst počtu polských žáků vyjádřen těmi číslicemi: V Prusích Západních roku 1891 — 34.85 proc., r. 1896 — 35.58, roku 1901 — 3651, r 1906 — 38.58. V Poznaňs ku r. 1891 — 60.75, r. 1896 — 62.23, r. 1901 — 63.60, r. 1906 — 63.47. V kraji opo ském: r. 1901 — 58 61, r. 1906 — 68 16 Orgán m. př. Stolypina o pražské slovanské konferenci.
Polák Stolypin Praha
10 article
Ještě dodatečně referát o pražské »slovansk neděli«. Umístěn je v »Rossii«, orgánu před- sedy ruského ministerstva P. A. Stolypina. Slo- lypin, jak známo, zachoval se příznivě k slo vanské myšlence, když p. Borzenko z Odessy dával mu jakožto starostovi vlády 100.000 r. n pořádání slovanských sjezdů v Rusku, ale taktně odpověděl, že sjezdy takové nemůže pořádati vláda a že munificence páně Borzenkova mus být odevzdána v ruce korporace, která se slo- vanskou myšlenkou zabývá. Tímto činem P.A Stolypin odvrátil od sebe i ruské vlády výtku »kazeného (erárného) slavjanofilatva«. Přes to je pro byti i vývoj slovanské myšlenky důležito, jak se k ní a k jejím projevům zachová ruská vláda. Po přečtení referátu o pražské slovanské konferenci v »Rossii« možno toto chování zase nazvati: příznivým, taktným a zdrželivým Takovým si je zajisté býti přeje i ruská oppo- sice i Poláci. Z referátu »Rossii« dovídáme se několike podrobností jak o přípravách ke konferenci, tal z jejího průběhu, které dosud nebyly podány veřejnosti, ač jsou velmi zajímavé. Tak na př. delegátové srbský (prof. Geršič) a bulharský (prof. Bobčev) řekli zpravodají orgánu p. Stoly- pina, že Jihoslované učinili své účastenství v konferenci závislým od toho, zúčastní-li seji také »nejstarší slovanská organisace v Rusku«, t. j. Slovanský dobročinný spolek v Petrohradě.
P A Stolypin Borzenko Borzenkův Stolypin Polák profesor Geršič Bobčev Jihoslovan Odessa Rusko Petrohrad
11 article
Tento spolek, jak známo, pro balkánské Slovany vykonal tolik dobrého a nesmrtelného, že ani srbští, ani bulharští národní politikové nemohou se prostě obrátiti k němu zády, jestliže si toho odpůrce jeho přeje. Bylo pak podmínce srbské a bulharské vyhověno a ze Slovanského spolku petrohradského byl do Prahy vyslán jeho ta- jemník, p. V. N. Korablev. Zpravodaj »Rossii« právě tak jako pa Vergun v »Novém Vremeni« pozoroval, že na pražské konferenei Češí dávali Polákům přednost přede všemi ostatními Slovany, i Rusy, ale za- znamenává to bez hořkosti a výčitky, omlouvaje Čechy, že si Poláky předcházejí, aby si zabez- pečili jejich spojenství pro vídenskou říšskou Zprávy o konferenci, které dal na veřejnost pořadatelský výbor, podle zpravodaje orgánu radu.
Korablev Polák Rus Čecho Praha Nový Vremit
12 article
p. Stolypina nepodaly věrný obraz toho, co s mluvilo a dálo, protože p. Kramář dříve censu- roval, škrtal a měnil všechno, co neodpovidalo jeho plánům. Z té příčiny p. Korablev při skon čení porady žádal, aby aspoň členům konference rozeslány byly přesné stenografické protokoly. Zpravodaj lituje, že Rusové byli na konfe- renci delegáty, slovanských věcí málo znalými, tak že v té příčině zůstali za ostatními slovan- skými národy. Mezi Rusy bylo jen pět slavisto a slovanských politiků: Filevič, Francev, Vergun. Korablev a Svatkovský. Ostatní ruští účastníe jsou ve věcech slovanských vesměs analfabety Naproti tomu: »Poláci, rozhodnuvše se domuei se na pražské konferenci přiznání, že jim v Slovanstvě náleží čestné místo a připraviti ve svůj prospěch řešení polsko-ruské otázky, po- slali na konferenci nejprvnější představitele polské politické myšlenky, vyevičených řečníků a spolu i dobrých a opatrných politických bo- jovníků z království polského i z Haliče.« Rokování o polsko-ruské otázce bylo hlav- ním předmětem konference. Pan Kramář pro- hlásil, že »rusko-polská otázka jest kardinálnou otázkou ve věci slovanského obrodu a nebude-li rozřešena nyní a hned, že by lépe bylo nechoditi do Prahy a raději se zas rozejíti«. Obě strany pak, Poláci a Rusové, pronášely řeči a mínění, Poláci obratně a diplomaticky, Rusové ne tak.
Stolypin Kramář Rus Francev Vergun Korablev Svatkovský Polák Halič Praha Rusová
13 article
Polští řečníci prohlásili z předu, že vědí,že rusko-polská otázka tímto forem nemůže být rozhodnuta, ale že jim jde o to, aby se on Slované vyslovili. Rokování vedlo k tomu, že i Rusové se sjednotili na společné posici s Rusy stáli delegáti jihoslovanští. Polská sku- pina po celou dobu porad stála pro sebe, cho- vala se chladně a nedůvěřivě, na Rusy pohlížela s patra a ostatní Slovany ignorovala. Teprve po resoluci Rusa Krasovského roztály polské ledy Poláci ústy p. Dmowského vroucně uvítali ru- skou resoluci, spatřujíce v ní žádoucí sobě obrat ve vnitřní ruské politice.
Slovan Rus Krasovský Polák
14 article
Jihoslované: Bulhaři, Srbové, Chorvaté Slovinci utvořili jihoslovanský klub, za jehož předsedu zvolili Ivana Hribara, Kramářova sou- druha z cesty do Petrohradu. V tomto klubě byly všecky otázky, o kterých rokováno na konf renci, ještě zvlášť přetřásány. Jihoslovanský klub, chtěje prakticky uskutečnit myšlenku slovanského sblížení a míru, vypracoval pro konferenci pí- semný návrh, aby u lěch Slovanů, u kterých toho ještě není, bez odkladu zavedeno bylo po- vinné vyučování ruskému jazyku. Návrb, jehož původcem byl p. Hribar, byl jihoslovanským klubem přijat jednomyslně a nadšeně. V tom ale přišel do schůze pan Kramář a rozhodně prohlásil, že stůj co stůj nedopustí, aby se toto usnesení dostalo před všeobecnou poradu, protože prý by mohlo vzbuditi nespokojenost druhých účastníků slovanských porad. Na to p. Hribar skromně vstrčil návrh do kapsy a resoluce o ruském jazyku byla vyškrtnuta i z protokolu jihoslovanské schůze. Závěrek zpravodajův: Jádro věci a význam pražských porad není v »praktických« resolu- cích sjezdu, nýbrž v tom, že Praha stala se místem, kde se sešlí slovanští pracovníci růz- ných oborů a směrů, aby se poradili, co jim činiti pro zveličení síly a moci Slovanstva — a byť i všechno na konferenci neminulo hladce. přece zůstal pojem potěšlivý: Slované se mohou jeden s druhým domlůviti, společná práce jejich je možná. Podstatně důležité jest i prohlášení Poláků, že slovanskou věc pokládají za svou vlastní a přejí si společné práce s Rusy na všeslovanské nivě, i jejich ubezpečení, že smln jejich a Rusy jest možný v rámci při náležitosti k témuž státnímu ústrojí.
Jihoslovan Bulhar Srba Chorvat Slovinec Hribar Kramář Slovan Polák Rus Petrohrad Praha
15 article
Spanělský král v Paříži. Jak se oznamuje telegraficky z Paříže. přibyl tam král španělský Alfons, který byl oče káván teprve přištího týdne. Jeho neočekávaná návštěva je v přísném inkognitu. Král odjel automobilem do Buloňského lesíka, kde posnídal Návštěva Lloyda Georga v Némecku. Britský kaneléř pokladu Lloyd George po dvoudenním pobytu v Berlíně, kde prostu- doval vše, co v hlavním městě říše bylo uči- něno pro starobní a invalidní pojištění, odjei 22. t. m. večer přes Hamburk do Anglie. Z jeho návštěvy neměl nižádné rozmluvy na roz- hodujících místech o němeeko-anglické dohodě ohledně námořního zbro- jení. Anglický státník nevystoupil s nijakým návrhy, týkajícími se této otázky a s německ strany rovněž nebyl dán popud k výměně ná- zorů o této otázce. »Standard« byl z Berlína zmocněn k tomutc prohlášení: Kaneléř pokladu Lloyd George ne- jednal po žádné stránce neodvisle nebo bez zodpovědnosti. Za svého pobytu v Německu učinil za plného souhlasu londýnské vlády vše možné, aby podporoval styky mezi Anglií a Ně- meckem. Na důkaz toho vešel ve spojení s brit ským vyslanectvím a prostřednictvím jeho apa- rátu se svými kolegy v Londýně, aby takto v Německu dal určitě na jevo, že nejedná jako první lord admirality, ani jako chef vlády, ani jako zplnomocněný ministr říše britské, ale jako prostý, jednotlivý člen kabinetu, který si přeje mír s celou Evropou a jako ministr krále, který pracuje pro mír na celém světě, vykonává právo též za doby míru povzbuzovati navštěvam vztahy, jež jsou mezi říší britskou a státy evrop skými.
Alfons Lloyd Georg Lloyd George Paříž Némecko Berlín Hamburk Anglie Londýn Evropa Spanělský král
16 article
Porážka Abdul Aziza. Zaznamenávali jsme vždy s velkou reservou zprávy, oznamující úspěchy sultána Abdula Aziza. Všechny zprávy z jeviště zmatků maro- ckých zněly neurčitě, měly často ráz sensační a na první pohled bylo patrno, že jsou fanta- stickými výmysly zpravodajů anglických, fran- couzských i německých žurnálů. Teď konečně došla určitá zvěsť, která ohlašuje rozhodný obrat v událostech marockých. Telegrafické kan- celáře rozšířily překvapující sdělení o poráže Abdula Aziza u Kelay a o jeho z aje ti Druhá zpráva nebyla potvrzena. Naopak generál d'Amade telegrafoval ministru války do P- říže, že sultán Abdul Aziz uni k z bitvy a dal se na útěk do Setattu, ležícíh na jihu od Casablanky a obsazeném francouz- ským vojskem. Do Setattu přibyl poražený šerif v průvodu svých věrných El Mokrihoa Ben Slimana. Odtud spěchal do Casablan ky kde se snad cítí v bezpečí pod ochranou fran- couzské posádky. Abdul Aziz je zdrcen. Pro- jevil touhu vzdáti se trůnu. Má v úmyslu odebrati se do daleké Syrie a v Damašku uchý- liti se do ústraní a v klidu skončiti svůj zmi- taný život. Bližší podrobnosti nešťastného zakončen výpravy sultánovy mehaly do Marakeše nejsou známy. Teprve zpráva plukovníka Fariaua, jenž dle úmluvy je povinen se svým sborem sultána provázeti, vrhne světlo do záhadné a potupné porážky sultánovy. Abdul Aziz pokračoval v své výpravě z Rabatu, ležícího u Atlantického oceánu, do Marakeše, druhého hlavního města vypinajícího se na vysoké horské pláni daleko uvnitř země.
Abdul Aziza Kelay Aziz ben Sliman Fariau Casablanca Casablan Sýrie Marakeš El Mokriho
17 article
Dlouhým pobytem v Rabatu se odcizi sultán srdci národa. Váhavost jeho naklonila lid Muleji Hafidovi, který si počínal jako neunavný a zmužilý válečník a rozněcoval vlastenectví národa. Pochod Hafidův na sever a jeho trium- fální vjezd do Fezu podlomily zeela vliv Abdula Aziza. Aby zachránil svou popularitu, odhodla se Abdul Aziz po dlouhém váhání náhl k pochodu na Marakeš. Zdálo se, jako by jeho energie procitla. Adresoval lidu bojovné poslání. Odvolával se velkých příkladů svých předků. Jeho plán byl dobrý, Marakeš byl stále ještě základem moci Hafidovy. Zde jí moh zasaditi eitelnou ránu. Kdyby se zmocnil Abdul Aziz Marakeše, snadno by opět získal odpadlé kmeny. Abdul Aziz měl jakési úspěchy v ma- lých žarvátkách s jezdci stráží Muleje Hafida a zdálo se, že jeho pochod bude vílězným ta- žením. Ještě 15. srpna mohlo se věřit v jeho zdar. Mulej Hafid je pánem Marokka! V Tan- geru byl prohlášen za sultána. Slavnostní ceremonie, jak telegrafuje francouzský vyslanec Regnault, udála se beze vší při- hody Evropanům nepřijemné. Francouzské listy nakloněné vládě míní, že Francie mohla by uznati Muleje Hafida sultánem jen po svolání nové mezinárodn koníerence a jen v tom případě, kdyby bylo docíleno dohody s ostatními velmocemi.
Hafid Abdul Aziza Aziz Aziz Marakeš Regnault Evropan Maroko Tana Francie
18 article
Povstání v západní Africe. Z Las Palmas se oznamuje, že francouz- ský hostinec, zřízený na mysu Blancu, byl do- morodci vypleněn. Útočníci a Evropané na sebe stříleli, při čemž bylo několik osob poraněno Jihoněmci hlásí se o svoje právo. (Zanedbávání jižního Německa.) Na slavnostní hostině německého lodního spolku pronesl v neděli princ Ludvík Bavorský řeč, v níž tlumočil svůj veliký zájem o námoř- nictvo a slibil, že bude podporovati snahy ně- meckých pobřežních zemí. Jih však žádá také o místo na vodě, což se, bohu- žel, plníjenom velicenedokonale. Bavorko projevilo už ochotu, že bude hlasovati pro plavební poplatky. Nestaly-li se tyta poplatky skutkem, nemůže Bavorsko za to. Jest však uraženo tím, že musí vždycky státi vzadu. Jest skoro neuvěřitelno, že celý jihovýchod Německ jest odříznut od velikého, světového obchodu na moři Baltickém a Severním. Přeje si, aby čle- nové spolku podporovali jej v jeho snahách tím aby rozptýlena byla nelibost mnohých, vzniklá z anedbáváním jižního Něme- cka. Bavorsko chce býti přímo připojeno k Ve- zeře a Labi. Kdyby Bavorsko bylo na Labi, mělo by spojení s celým východem říše až na ruské hranice. V Berlíně hučelo asi mnohým v neděli v ušich .. K presidentské kandidatuře v Americe Taft prohlásil, že v případě zvolení svolá kongres k mimořádnému zasedání, aby co nej- dříve provedena byla revise tarifu. Program jeho strany ukládá mu to za povinnost.
Evropan Ludvík bůh Taft Afrika Německo Bavorsko Berlín Amerika
19 article
Neobratný vyslanec. Německý velvyslanec ve Washingtoně svob. pán Speck ze Sternburgu zemřel v noci na ne- děli. Jest to vyslanec, kterýž své doby kritiso- váním vnitřních poměrů v Americe způsobil velké napjetí proti sobě a pak posici svou za- chránil omluvou a ujišťováním, že činil tak jen o lidech čistě soukromých. Zbylo mu jen několik set věrných. Jak se »Eelairu« oznamuje z Tangeru, zbylo Abdul Azizovi jenom několik set mužů. Sultán jest celý prý zoufalý. Tittoni a Schoen Tittoni vyhledá v Berchlsgadenu st. tajmn. německé říše Schoena, jenž dli tam na dovo- lené. Toto nezvyklé nešetření dovolené dokazuje, že v mezinárodní situaci není přece tak klidno, jak by se zdálo dle oficiosů. Zajetí šachova vojevůdce potvrzeno. Zprávy z Tavrizu potvrzuji, že tam byl zajat Ain-od-Dauleh. Byl obklíčen s několika jezdci svými a zajat. Revolucionáři v Tavrizu dostávají neustále posily. Schückingova aféra Vládní president šlesvický, kterýž zahájil řízení proti purkmistru Schückingovi, dostal rozkaz, aby se odebral na dovolenou. Vidí se v tom ústup vlády z obav, aby liberálové ne- vystoupili z lodního bloku. Schücking bude kan- didovati teď za okres Angermünde do fišského sněmu. V Německu volají po svobodě mínění. Národní jednota pro liberální »Némecko vydala provolání ke všem svobodomyslným vrstvám, aby zahájily boj za ohrožené ob- čanské právo svobodného proje- vu mínění. Četné případy, zvláště učitele Beyhla v Bavorsku a neslýchaný případ Husu- mův dokazují prý, na jak slabých nohou stojí toto právo, Němci těžkými boji dobyté. Věřime rádi »slubým nohám« německé svobody.
Speck Aziz Tittoni Schoen Tittoni Schückingův Schücking Němec Washington Tanger Ain Německo Bavorsko
20 article První sjezd průmyslníků stavební a jemné keramiky.
První sjezd průmyslníků stavební a jemné keramiky. Obdívuhodná exposice keramiky na jubilejní vý- stavě vzbudila jak náleží zájem širokých vrstev c vy- soce zajímavé a veliký pokrok vykazující to oddělení průmyslu Obšírnými, z péra odborníka psanými roferáty (dr. K. Chytil) seznámili jsme čtenářstvo s bohatstvím pavilonu keramického, jakož i s hlavními daty hi-
K Chytil
21 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Měslské divadlo Král. Vinohradů »Triplepatte«, veselohra o 5 jednáních. Napsali Tristan Bernard a André Godfe naux. Přeložil dr. Jiři Guth. Vystavil režisé Frant. Hlavatý. Nové dilo známého vaudevillisty Bernarda je veselohra dosti konveneionální. Ale podstata její komiky neleží jen v obvyklých qui pro quo, ve fraškovitých, krkolomných situacích, v dra- stických nápadech scénických. Vězí v kresbě karakteru hrdiny kusu. Je to pokus o veselohru povzhopisnou. Je patrná též jakási snaha p hiterární formě. Ale autoři nemají vervu a buj- nost humoru Labicheova, jehož směšné figurky zůstaly neodolatelnými, byť by již jejich drama- tický rámee zastaral. »Triplepatte« trpí zvláště zdlouhavostí nepatrného děje, rozěleněného na 5 jednání. První jednání zanechává mdlý do- jem. Obecenstvo zívá a leprve v dalších akteeh oživuje zájem a rozhlaholuje se smích. Veselohra pohybuje se v ozduší veselé po- žívačné společnosti francouzské, líčí společnost aristokratů, sportsmanů, bohatých měšťáků shluklých ve světáckém víru lázeňského místa. Hrdinou veselohry je mladý, poněkud ledabylý a pohodlný bonvivant vicomte de Houdan, je- muž přátelé dali bizarní přezdívku »Triplepatte«. Vicomte je hodný hoch, dobrotisko, ale učiněne budiž k ničemu. Nemá vůli ani energii, dává se ovládati svým okolím a podléhá vždy posled nímu vlivu.
Král Tristan Bernard Godfe doktor Guth František Bernard Labicheův Houdan Měslský divadlo
22 article
Ve svém nerozhodném slabošství dási třeba tři dostavenička v tentýž večer a konečně se rozhodne pro čtvrté. Poněvadž má hodně dluhů, rozhodli se jeho věřitelové, že ho bohatě ožení. Jsou ve spojení s osnovatelkou společen- ských intrik a piklů, končících před oltářem. baronkou Pepinovou, která se rázně uchopí díla a skoro násilím vleče chabého lehkomyslníka Triplepatla do rodiny milionáře Herbeliera, jenž má půvabnou dcerušku Yvonnu. Mladí lidé, kteří se nikdy před tím neuzřeli, jsou celí vy- jevení při pomyšlení, že se mají státi manžely. Triplepatte jako malomyslná mátoha dává se ovládati baronkou, podnikavou sprostředkovatel- kou sňatků, i svým hlavním věřitelem Bouchero- tem a něžná Yvonna lítostivě a pokorně obětuje se ctižádostivým snům své matky, toužící po zeti aristokratovi. Již má nastati chvíle obřadu oddávacího před mairem. Triplepatte hořekuje nad svým veselým a nonehalantním životem mládeneckým, s nímž se má teď rozloučiti. Bez mála by zaspal oddavky, kdyby nehartusili na něj baronka a Boucherot, kteří, znajíce jeho nelečnost a pohodinost, jsou mu stále v patách. Ale v poslední chvili objeví se hrdá šlechtična. poslední z Crevecoeurů, která přislibila svou de- sítiletou dceru poslednímu z Houdanů. Rozka- zuje vicomtovi, aby, jak ujednáno, čekal na její dceru, až dozraje, a aby zamezila jeho sůalek, odnese jeho připravenou garderobu ujede s ní v automobilu.
Pepinův Herbelier
23 article
Triplepatte je v nedbalkách. Tak přece ne- může se dát oženiti. A resignovaně se poddává svému osudu a lehá si do postele. Ale v ná- sledujícím jednání vleče zase ubohého vícomta baronka s Boucherotem na mairii, kde netrpěliví svatebčané po dlouhém čekání se již chtějí roz- ulikati a starosta zuří. Trochu sumární, slavnost- nímu aktu neodpovídající toaleta vicomtova způsobí poprask a v nastalé mele uteče Triple- patte, jenž konečně projevil svou vůli. Prásk do bot před svým sňatkem. V posledním jednání má však Triplepatte konečně příležitost podívati se na divku, kterou mu chtěli vnutiti za man- želku. Shledává, že je půvabná a roztomilá a poněvadž nikdo na něj nehartusí a má úplnou volnost, vezme si ji za manželku. Veselohra byla elegantně vypravena. Hráno bylo s temperamentem, bez nevkusu a nadsazo- vání. Pan Zakopal měl opravdový úspěch v rol titulní, s lehkou přirozeností tlumočil stálé váha- vosti, rozpaky a poťouchlosti dobráka Triplepatta. Velmi trefně karakterisoval p. Charvát lichváře Boucherota. Sl. Šiblova podala svěže líbeznou Yvonu. Rovněž zdařilé byly výkony pl. Be- níškové v roli baronky Pepinové a pp. Dobro- volného, Tesaře a slečen Baldovy, Štěpničkovy a Klostermannovy.
Zakopal Charvát Boucherota Yvona Pepin Tesař Baldův Štěpničkův Klostermannův
24 article Hudba.
Hudba. + Výstavní koncerty. Instituce velikých symfo nických koncertů výstavních překonala letošní pravi delnou zimní sezónu. Umělecky nesporně. Národnost- ně nebylo však docíleno náležitého poměru mez uměním domácím a cizím a převaha tohoto nad onln ruší sympatický jinak dojem těchto velikých orke- strálních produkcí. Měří se dvojím loktem a na če- skou hudební literaturu se pro přílišnou starostlivesí pořadatele o německé obecenstvo léměř ani nedosla- ne. Proto výslavní koncerty nezískalý si u nás do statečných sympatií a proto význam jich nelze se sezónou Kovařovicových konceriů na výslavě národo- pisné ani příbližně srovnati. Jak bylo by také možno aby teprve ve čtvrtém měsíci (D) od zahájení výstavy došlo v osmém konecrtu na program výhradně če- ských skladeb — nežli neochotou a vlažností pořada- telstva k této pro nás jistě velmi důležité olázce! Po- řadatelstvo není si vědomo své povinnosti k českému umění, kokelujíc směrem jiným a jistě jednáním svým, které nelze omluviti, uškodilo pro příští sezónu i České Filharmonii, s jejímž jménem instiluce vý stavních koncertů jest ztotožňována. Poslední „Vý stavní táčky“ v „Národních Listech“ (ze 16. t. m docela ukázaly, že pořadatelsivu koncertů, resp. jeho plnomocníkovi ani vědomá nepravda není dosti špat ným prostředkem, aby ho přímo s troufalou opováz- livostí nepoužil, když instituce výstavních koncerte a její netečnost k českému umění hudebnímu polro bena byla zasloužené kritice.
Kovařovicův Český filharmonie
25 article
Koncert Ludvíka Vítězslava Čelan ského, dne 22. t. m. pořádaný, byl tedy první sym fonický koncert s výhradně českým programem. Jeho výběr obsahoval po jedné skladbě Smetanově, Dvo řákově a Fibichově (mimo program přidána „Vltava“ a jako novinku přinesl L. V. Čelanského melodran „Zvony“. Smetanova předehra k „Libuši“ byla slav nostním zahájením koncertu, v němž strhující verv a ohnivý temperument dirigentův vykouzlily z orche stru výkon, na který orchestr za normálních obvyk lých poměrů nikdy by se nezmohl. Suggestivnost di rekce Čelanského jest tak mocná, že docílila neoby čejně krásného provedení (technická hotovost nen dílem taktovky, tu nulno již předpokládati; ovšen u orchestru výstavního není stupeň této technick stránky tak vysoký, jako u obou českých orchestr divadelních) i u těch skladeb, které v běžném jeh
Ludvík Vítězslav Čelan Smetanův Dvo Fibichův L V Čelanský Libuše Suggestivnost di Čelanský Vltava
26 article
českém repertoiru hrány jsou bez náležitého pocho- pení a vysližení. Byl-li celý večer jen novým potvrze ním geniálního dirigentského talentu chefa vinohrad ské opery, bylo provedení Fibichovy symfonie opruv du velkolepým jeho vystupňováním. Čelanský jest náš nejlepší dirigent fibichovský a jeho podání Fib chovy symfonie Es-dur (op. 38 z r. 1892) ukázalo, ž toto dílo jest z nejvělších zjevů v literatuře symfoni- cké. Zvláště melancholické Adagio jest úchvatný, ji- mavý zpěv; scherzo svým jasem kontrastuje náladou s chmurným triem a finale vrcholi v triumfální gr- dací. Při tom zůstává symfonie vzorem stylové jed- notnosti; její hlavní motiv jest základem celého díla. Jak vyzdvihl dirigent myšlenkové bohatsví díla jak vášni v něm zílumené dal přímo živelnou silou proniknouti, jak ostře akcenfoval výrazný jeho ryth- mus, jak vystoupiti dal zpěvným houslovým kanti lenám v celé jich šíři a jak mohutně vyplal mužnou energii věty závěrečně, to vše činilo výkon jeho veli kým a významným, koncert pak sám uměleckou udá lostí prvého řádu.
Fibichův Čelanský symfonie esodur
27 article
Českou novinkou byl melodram L. V. Čelanského „Zvony“. Skladba má jemný, poetický podkla v básni llana Poca, náladově charakterisující zvuk zvonů, jež vesele zvoní při jízdě na sáňkách, radost ným štěstím hlaholí při svatbě mladých milujících se duší, na poplach bouřlivě burácí při dýmu požáru a smutně a teskně vyzvání k pohřbu. Hudební dopro- vod vystihuje nálady tyto k plné věrnosti a pravdi- vosti. Slovo básníkovo nerušeně se nese nad jeho tkání. Různost nálad jest ovšem příčinou, že nelze dílo tak pevně semknouti v jediný celek. Poměr slova a hudby, úměrná forma a pevná architektonikaa dále plynnost mluveného slova paralelně s průvodem hudebním, jsou vnější pozoruhodné znaky melodra- mu Čelanského, v němž rozřešeny s technickouji- stotou, která svědčí, že skladatel formu tu dokonale ovládá. Hudební výraz jest jasný, odpovídá obsahu básně, má sílu cilovou, dramatickou živost i plnou výstižnost. Obráží se v něm vůbec hudebnost zdravá V instrumentaci projevuje se pak zkušená ruka skla- datele, odhadujícího a vybavujícího sílu zvuku i jeho barvu s uměleckým vkusem. Melodram přednesla s chvályhodnou snahou sl Božena Důrasova, člen vlnohradského divadla jíž jmenovitě citová místa pěkně se podařila. Kovový přednes mužského hlasu byl by však náladu díla ještě plněji zhodnotil. Jasnou srozumitelnost každého slov dlužno přičísti taktovce dirigentově: jest z těch zna- ků, které dírekci jeho vždy provázejí (i na scéně) jimiž právě se liší od našich ostatníchi divadelníchdi A. F rigentů.
L V Čelanský Čelanský Důrasův A F
28 article
Při umělecké akademii, jež se již v pátek dne 28. t. m. koná v koncertní slni na výstavišti, spolu- účinkuje též virtuos na varhany p. Lumir Sychra a p. J. Provazník. Akademie zahájena bude pro- slovem z péra spieovatele p. Aug. Eug. Mužíka. Začátek přesně o 1/44. hodině odpolední. Program akademie jest velmi bohatý. Opravdovou atrak- cí jest spoluúčinkování slavného virtuosa na housle p. F. Santa Vicca z Paříže, jehož skvělý úspěch v nedávném symfonickém koncertě je v živé paměti. Umělec účinkuje zcela nezištně a ujistil pořada telstv akademie, že je šťasten, že je mu dopřáno zúčaslniti se tak eminentně kulturního podníku, jakým jest tate umělecká akademie, jejíž čistý výtěžek věnován bude ve prospěch českýchško! ve Vídni. Před- prodej vstupenek mají knihkupci: F. A. Urbáneku Národního divadla; Grosman a Svoboda na Ferdi- nandově tř.; Hejda a Tuček na Karlově nám; F. Cha- dim ve Vodičkově ulici a pí -Marie Srdcová na Spá- lené ulici. + Slečna Narcissa Kolihova, oblíbená prima- dona plzeňského divadla, vystoupí v nejbližší době pohostinsky na Národním divadle v Praze. V pálek dne 28. t. m. spoluúčinkuje při umělecké aka- demii, jež se koná v koncertní síni na výstavišti a jejíž čistý výtěžek připadne ve proepěch če- ských škol ve Vídni.
Lumir Sychra J Provazník Aug Mužík F Santa Vicc Urbánek Grosman Hejda Tuček Marie Kolihův Paříž Vídeň Karlov já Vodičkův ulice lený ulice národní divadlo don plzeňský divadlo národní divadlo v Praga telstv akademie
29 article
+ Virtuos na varhany p. Antonín Ledvina, ře- ditel hudby v Kutné Hoře, získán byl pro filharme- nický koncert, jenž proveden bude v neděli v kon- certní síni na výstavě. Znamenitá tato atrakce zabez- pečuje koncertu sama již velikou návštěvu. „Slonní kuplel“ a „VějHfové duetto“ z Poř- Pinskrovy výstavní frašky „Baj-Kaj-Laj“ anebo „Pan Kopeček na výstavě“, jež navzdor čelným reprisání nepozbyla své přítažlivosti a lidové divadlo „Uranie stále do posledního místečka plní, vyšly právě pro zpěv s průvodem klavíru. Obě písně doznávají mezi obecenstvem stejné obliby jako předcházející „Sklu- zavka“ a „Vzhůru na výstavu“. „Vějířové duelto“ vyznamenává se jemným poetickým textem, „Slonní kuplet“ pak svou rozmarnou, místy šlehavou satyrou. Skladatel písní E. Starý podal těmilo písněmi důkaz pozoruhodné vynalézavosti melodické. Obě písně jsou aranžovány tak, že lze jich použiti jak pro zpěva klavír, tak i pro klavír samotný. Cena po K 1.20. Texty se zpěvným hlasem ke všem těmto čtyřem písním, jakož i k Pospíšilově vložce „Baj-Kaj-Laj po 20 hal. Nakladatel Mojmír Urbánek, Praha. Hlávkův paláe.
Ledvina E Stará Pospíšilův Urbánek Hlávkův Kutná hoře Kopeček Praha lidový divadlo Uranie