3
masthead
24. srpna 1908. Císlo 233.
4
article
Sjezd Zemské jednoty zřízenců drak
v král. českem.
Sjezd Zemské jednoty zřízenců drak
v král. českem.
Sjezd na oslavu desítileté úspěšné činnosti
»Zenské jedpoty« pořádaný vyvrcholil véera v mani-
festační schůzi ve velkém sále žofinském. Rozleblý
sal naplněn byl do posledního místečka příslušníky
Jednotý, která soustřeďuje armádu 20.000 železnič-
nich zřízenců. Na patnáct set odhadováno účasten-
ství na této manifestaci, která poskytovala krásný
obraz pro důstojný ráz, živý zájem na odborně pro-
pracovaných a účinně přednesených referátech i pr
nadšení, které živelní silou propukalo, kdykoli řeč-
níci se dotkli tužeb, jimiž je ovládáno železniční
zřízenectvo
Předseda Zemské jednoty p. Vojna v zahajo-
vací řeči shrnul význam této schůze ve větě: uciít
10leté trvání Jednoty a zaujati stanovisko k dokon-
čenému kongresu Když byi uvítat účastníky, zejména
pak postance, zvoleno toto předsednictvo: pp. Vojna.
Kutelka (Nymburk), Březina (Mor. Ostrava), Pelikán
(Uher. Hradiště). Donat (Praha), Husák (Plzeňk.
Putom se ujal slova poslanec Buřival, který
v účnné, častým potieskem provázené řeči ahrau
výsledky prací sjezdových. Výmluvně dovodil opráv-
něnost požadavků, za něž železniční zřízenci s ne-
klesající víre u ve vítězství bojují. Železniční zřízen
mají právo žádali patřičnou odménu za vysilující
práci, plnou zodpovědnosti, ohrožující jejich zdraví
i životy. Špatná železniční politika rakouská nahro-
madila obromné deficity, za její hříchy trpí zřízenci
Dosavadní počiny k úlevě trapné existence jejich
nestačí. Zeufalé poměry jsou zejměna u drah sou-
kromých. Kongres zaujal slanovisko ke všem otáz-
kám, které musí býtí upraveny zákonem. Prute-
stuje zejména proti germanisaci, žádá zrušení S 20.
Jednotý
Kutelka
Březina
Mor
Husák
Plzeňk
Buřival
Nymburk
Ostrava
Uhry
Praha
železnič
Donat
5
article
Organ. statulu c. k. státních drah, po něvadž odpo ruje
zakonům zemským i zákono říšskému. Ži dá po
slátnění drah jako vyvázeutí z nesnesitelných
poměrů u drah soukromých. I zřizenci elektrick ých
drahi pražssých maji mnohé stižnosti; nesmí se za-
pomínati, že za nimi stojí celá Zemská jednota. Ku
personalním komvsím nemají zřízenci důvěry. Zemská
jeduota, znajíc svou silu, chce býti zasta ncem zří-
zenců penstů, kteří už ničrho nezískali z tak zv.
reforem poslední doby. Kongres věnoval pliou po-
zornost olázkám pojišťování nemecenského, úrszo-
vého, Iondu provisního, žádá svobodnou volbu lé
kaře Sjezd byl sjezdem zralých mužů, kteří v
službě své nasbromaždili zkušenosti a jsou si vě-
domi všude svých povinnosií, ale i práv. Organisace
jest dues tak mohutna, že může spoléhati, že všeclo
20.000 jejích členů i zřízenci mimo ni dosud stojící
uposlechnou jejího povelu. Konáme své povinnosti.
nevzdávajíce se svých práv, v jejichž dobytí j-me
odhodlání sáhnouti ke všm prostřed ům. (Potlesk.)
Ruský poslanec dr. Hlibovicki při áši sje du
pozdrav svých krajanů. Jest sťasten na půdě české.
v zemi národa, k němuž ostatní Slované pohlížejí
jako k nejpokročilejšímu svému bratru, jenž stojí na
přední stráži proti německemu tlatu na vychud.
doktor
Hlibovický
Slovan
Organ
6
article
Touží, aby záhy byla provedena všeslovansk
organisace železničních zřízenců.
Za Čenlý klub na radě říšské pozdravuje
sjezd post. prof Hráský. Jest přesvědčen, že vý-
sledky pracovního sjezdu vyvrcholi v dusažení oprávo
něných požadavků. Přináší srdečný přátelský po-
zdrav a ubezpečení, že bode strana »vobodomyslná
snahy železničních zřizenců podporovati. A stejné
učiní zajisté všechna česká delegace, poněvadž želez-
niční zřízenci tvoří mohutnou falanx národniho uvě-
domění, kterého nikdy ani v dobách nejtěžších ne-
zapřeli. Požadavky jejich jsou prací kongresu a jsou
tak odůvodněuy, že hroty námilek jsou ulomeny
předem.
Hráská
7
article
Posl. Neumann pozdravuje sjezd jako pří-
slušník stavu. Jako poslanec pokladal vždy za svou
povinnost hájit zájmů všeho zřízenectva železničního.
od níž nikdy neupusti. Čeští poslanci vší silou mus
se zasaditi o to, aby nebylo utvořeno v Čecháci
železniční ředitelství na jiném zákiadě než jinde
v Rakousku. Žádný národ nesmi nabýti práva n
úkor druhého naroda. Velikou část viny na germani
saci mají dáhy soukromé, podporované tím, že stát
nekonal své povinnosti. Dovozuje, že jsme u drai
jazykově šli zpět. Naprava jest možna solidárnim
postupem všech národních stran, kterým se ovšem
musí dostati důvěry železměních zřízenců.
Posl. dr. A. Hajn jménem poslanců nár. sot
a státoprávněpokrokových přináší pozdrav jednán
kongresovému, v němž nalezi řadu radostných ma-
mentů, zejména státoprávní moment a společný po-
stup úřadnictva a zřízenců.
Pan Navnátil, předseda Českého spolku úřad-
níků železničních, jest naplněn radostí nad úspěšnou
činností Zemské jednoty. Slabuje solidár n
postup úřadnictva železničního s ní.
neboť sociální rovnost jest předním
prostředkem k dosažení cíle. Mame mnoho
nepřátel, z nichž hlavním jest dnešní systém ve
správě drah. Neb deme dluuho čekati; nebudou-li
splněny naše požadavky, vime, te budeme musit
s vami společně do boje. Dnešní stav po strance
národní jest hanebný. Má větší důvěru v Zemskou
řočeno je „lanová dráha“ půl cesty, hodinu zn
Santosem, kde půda srázně stoupá. Jízda trvá
tři hodiny a její první půle je zajímavá: vy-
sekána tu mýtina pro koleje panenským pra-
lesem, jímž bez pily a sekery ani krok nelze
učinit, tak hustý je podrost.
Posl
Neumann
doktor
A Hajn
Navnátil
Rakousko
Český spolek úřad
Santos
8
article
St. Paolo leží uprostřed tabákových plan-
táží, krajiny docela nemalebné. Zámožná třída
jsou — jak shora napověděno — naši soused
z „říše“, v potu tváři skytající dílo pak Italové,
stěhující se z chudé vlasti, kam je parníky la-
cino dovezou. Před lety i v našich krajích ko-
nána lživá propaganda a svedla mnohé důvě-
řivce, kteří v Brasilii nenašli diamantu ani zlata,
ale otroctví v plantážích, jemuž konečně prch-
nuvše z milosti konsulátu bez halíře se vrátil
domů . ..
A přece diamant brasilský je králem svých
cepných soujmenoveů. V St. Paolu výkladní
skříně jimi jen záři... A přece Brasilie má
tolik půdy dobré a ještě nevzdělané, rozsáhlé
pralesy, rostoucí obchod... Je zemí budoueno-
sti — ale pro emigraci systematickou, pro kolo-
nisaci, vědomou svých cílů a organisovanou. Kdo
chce vítězem být v okolí takovém, buď obrat-
ným v zacházení s lopatou stejně jako s retor-
tou, nadán prostou myslí a tolerantní, aby nikde
nenarazil a zároveň pocvičen v zákonodárství,
znaje hovořiti řočí země.
Stanislav
Paola
Italos
Brasilia
St . Paola
9
article
Karakteristickou pro republiku „svobody
pokroku“ je měna. K nerozeznání ohmatané,
promaštěné, špinou zčernalé eáry papíru, kde
namnoze část chybí, neb má nenarovnatelné
„eslí“ rohy — toť státovka milrejsová (lisíci
rejs). Nejmenší peníz Států Spoj. Sev. Ameriky.
jeden cent, má pětkrát vyšší hodnotu našt
jednotky, Lalére.
Jeden rejs — tody teoreticky nejmenší jed-
nsa měny brasilské — je asi osmina haléře.
Brasilstí se zálibou a ochotně berou rozbité
usmolené peníze — aspoň prý nejsou padělány
K nezvyklým produktům podrovníkovým
patří pivo. Ubohě exportní pive, zbryndané gly-
cerinem, aby podrželo jusnost, alkoholem, aby
vzdorovalo horku, kažené změnami temperatur
sražené peak nadbytkem ledu v blízku .. . Bra
silie nemá toho třeba. Má své vlastní pivovary
a vzorné sládky, jak dokazuje chutná, osvěžujíeí
„birra autaretica“. Ovšem půl milionu Němeo
v republice může poskytnouti sládka, ale jakás
intuice mi šeptá, že to budou čeští sládci, kteř-
je vaří, ale „label“ („vigneta“) jako v tolika ji-
ných produktech: made by Germans, made in
Germany .... Žel, bohu žell
z. J. Flašner.
J Flašner
Seva . Amerika
10
article
jednotu než v naše poselstvo. Správy drah a vláda
s námi hrají falešnou hro, naše poselstvo jest rovně
klamáno. Pokrytecký Čech jest nebezpečnější než
olevřený Němec.
Posl. dr. Šviha vyslovuje písemně jménem vý
konného výboru strany nár. soc. radost nad skvělým
výsledky, kterých se Zemská jednota za 10 let svého
trvání dopracovala.
Rev. Herclk, zástupce Svazu českých úřad-
nických organisací, srdečně blahopřeje k úspěch
10leté práce. Nechť český zřízenec a úřad-
ník stojí povždy k sobě, vázáni jsouce vě-
domím stejné příslušnosti národní i společným
trpkým osudem. Slibuje podporu Svazu a žáda vzá-
jemnou podporu. Chceme jíti cestou zákona, nle
kdyby bylo třeba vstoupíme i na cesty jiné. »M
s vámi, vy s námi, všlchní za jednoho a jeden z
celek !-
Tajemník Jednoty českých státních zřízenců pan
Šeplavý vzpomíná trpkých začátků Ze ne jednoty
které se dostávalo jen posměchu a blahopřeje
k úspěchům. Sociální rovnost překlenula u vás me-
zery mezi úřadníkem a zřízencem. Přeje si, ati
lento příklad byl následován ve všech oborech
Vídeňské sliby budou nám dodržovány jen tehdy.
budeme-li tak silní, abychom si to dovedli vynutiti
Žáda solidárnost všech oborů úřadníctva a zřízenců
Za spolek českých poštovních zřízenců Hlumočí
pozdrav p. Černý.
Němec
Posl
doktor
Šviha
Černá
Čechy
strana národní
svaz český úřad
11
article
Za české zaměstnance v uzavíraném území
mluví p. Bendl. Vzpomenuv manifestace Práhy za
menšinové školství, žada zástupce poslaneckých klub
a autonomie, aby už jednou očinil přítrž zoufalým
poměrom v uzavíraném území. České menšiny čine
valnou část českého národa a nesmí býti opuštěny.
Pan Pelikán z Uherského Hradiště tlumočí
pozdrav od utiskovaných bratří na Slovácku, kteří
bojují proti čtyřem froutám: velkokapitálu, Němectvu,
proti neblabému spolku pro právní ochranu a prot
kler kalismu.
Dr. Rychlík, právní zástupce Zemské jednoty
tíčt její dějiny se zvláštním sřetelem k institue
pravní ochrany v Jednotě. Žáda zřízení filiálky roz-
hodčího soudu úrazového v Praze.
Na to tajemník Zemské jednoty p. Nykl pře
četl tuto resoluci, jež jednomyslně schválena:
Bendl
Pelikán
Nykl
uherský Hradiště
Slovácko
Praha
Němectvo
spolek pro právní ochrana
12
article
Resoluce.
Nentěšený stav hospodářský a nejisté právní
postavení zaměstnanců železničních vyžaduje ne-
zbytné pronikavé úpravy. Nedostává se až dosud
záruky, že přijimání do služeh železničních děje se
na podkladě úplné spravedlnosti, aniž není na urči-
tých předpokladech založen způsob jmenování za-
městnanců definitivním. Postup léže kategorie, jakož
i povyšování do jiných kategorií nedoznaly aní auto
matickým postupem rozřešení nejsprávnějšího.
Žadame proto v prvé řadě s největší rozhodnosti zá -
konilou úpravu smluvních a služebních zaměstnanců
veškerých drah, jak vysloveno jest v návržích zá-
kona, který posl. Choc a Buříval v poslanecké sně-
movně předložili. Očekáváme s důvěrou, že v uznání
našich vysoce důležilých služeb při stále rostoucích
nárocích na správnost, bezpečnost a nejmožnější
rychlost železniční dopravy, kterou službou svou bez
rozdílu povolání obstarávame, bude požadavek náš
po zak nné úpravě poměrů zaměstnanců veškerých
drah podporován všemí spravedlivými poslanci bez
rozdílu stran, kteří tak nejlépe prokáži smysl pro
vážnou politiku státu ve smyslu moderního zákono-
dárství.
Choc
Buříval
13
article
Obnos, který na úpravu poměrů zaměstnanců
c. k. drah byl vys. c. k. vládou povolen, je naprosto
nepostačitelný. Z 8 a /2, mi, koran ministerstvem
železnictví poskylnutých, nelze opatřiti prostředků,
pro nejdůležitější potřeby železničních zaměstnanc
nutných. Kromé mimořadného postupu pro veškeré
zaměstnance, kteři de 1. ledna 1907 jmenování byli
definitivními, aby jim vyrovnany byly nesrovnalost
dřívějších hospodařsky nepříznivých služebních pod-
minek, jakož i kromě všeobecného zvýšení denní
mzdy veškerého dělnictvá c. k. stát. drah. Žadáme
dale náležitou úpravu přibytečného všech stanic ben
rozdilu.
Dnešní výměr příbytečného trvající drahotě by-
tové nikterák nedostačuje. Tak zvané vedlejší příjmy
vlakového personálu jsou naprosto nepostačitelny.
proto žádáme náležilé zvýšení tak zv. hod nového
t. j. odm ny za hodiny e službě strávené, aby pe-
třebám interesovaných zaměstnanců v plné míře
vyhovovalo. Pošinající personál pak zvláště důrazně
vytyčuje požadavek úpravy svých příjmů, jak k tomu
svou téžkou, nebezpečnou a nedoststečně o dměněnou
službou svou plně jest opra vněn,
Protože k tomu všemu, jakož i dále ještě poža-
dovanému výše uvedený obnos 8j1, mil. korun
neslačí, žádáme o zvýšení jeho na onu výší, která
by ivořila základ pro uspokojení veškerých naléha
vých potřeb zaměstnanců c. k. drah. — Očekáváme
s důvěrou, že přednesená tu ptání a požadavky ba-
dou v čase nejkratšlm splněny. Jsme odhodláni ucho-
piti se všech nám k disposici jsoucich zákondých
prostředků, abychom svému dobrému právu platnost
získali.
14
article
Postátnění soukromých drah považujeme za
vysoce významný akt ve prospěch zájmů všeobee-
ných. Protože však poměry zaměstnanců drah sou-
kromých nejsou jednak náležitým způsobem upra
veny, aniž poskytují zaruky klidné a spokojené exi
stence, žádáme nejen plna respektování všech dosu
nabytých práv a nároků zaměstnanců těchto dra
při převzelí státem, ale i převedení veškerých za-
městnanců do služeb c. k. drab s ohledem na strá
vená služební léte na podkladě co nejspravedlivěj
ším na účet podniků drali, jež mají býti postátněny
Veškeré tak zvané humanní instituce buďtež podro
beny pronikavé reformě.
Nemocenské i úrazové pojištění zaměstnanco
železničních buď postaveno na záktad naprosté spra-
vedlnosti vůči všem, bez obledu zdaž službu jako
definitivní nebo v denní mzdě zaměstnaní vykoná-
vají; resp. zdaž u pohonu parního neb v jiném za-
městnání k úrazu příšli. Starobní a invalidní po-
jištění železničních zaměslnanců ve fondech pensij-
ních a provisijních budiž v duchu moderních idel
upraveno stejnoměrně — u všech železničních pod-
níků, tvořic tak bezpečnou záruku pro stáří, resp
invaliditu, nejen pro každého zaměstnance, ale i pro
příslušníky jeho rodiny
Zvláště důrazně pak pozvedáme hlasu svého, by
tyto lumanní instituce nebyty jako až dosud pra-
menem úporné germanišace, nýbrž v plném rozsabu
by respektováno bylo rovné právo českých zaměst-
naneů železničních. Trváme neochvějně na poža-
davcích, by veškerá oznámení, výnosy a rozhodnuti
byly vydavány v mateřském jazyku zamněstaanei
železničních. V ohledu národním žádáme plné a na-
prosté respektování práv jazyka českého nejen v
službé vnější, ale i vnitřní.
15
article
Podmínce k 8 19. at. zákl, zák. plně odpovídá
volání naše po zavedení ůplně rovnoprávnosti ja zyka
českého, ať ve styku služebním neb ve styku se stra-
nami, železniční dopravy požívajícími. Protestujíee
proti každé snaze po zakladání ryz- německých ředi-
telstev c. k. státních drah, prohlašojeme s důrazem
že k dosažení těto rovnoprávnosti nasadíme všechny
stly své a očekáváme s důvérou, že celá česká ve-
řejnost poskytne nám morální podpory a boj náš
i bojem svým učiní.
Předseda Zemské jednoty p. Vojna v případ-
ném doslovu poděkoval všem účastníkům a tém,
kdož projevili zůjem o tuto manifestaci, zejmen
poslancům, denní žurnalistice a zástupeům auto-
nomie, kterou upomlná na její povinnosti. Obrace-
jíce se o pomoc k české veřejnosti, činíme věc, na
niž máme právo, neboť má veřejnost zajisté i povin-
nosti k organisaci, ktera zachovává národní cítění
v takové masse zřízenců, sevřených krutým jhem
germanisace. Vitá zejmena statečné prohlášení spolku
českých úřadníků železničních. Zemská jednota zu-
slane organisací krajně ná odní a krajně sociální.
Nemáme obavy o výsledek svého spravedlivého boje,
neboť máme v rukou moc. Po 3 léta už brzdím
radikalism svého členstva, ale dovedeme ponechati
mu volný průchod. bode li třeba. (Pollesk.)
Za zpěvu »Hej Slovaně« shromáždění volně
opouštělo o půl 1. hod sál, aby se na ostrově shro-
máždilo k manifestačnímu průvodu na výstaviště.
16
article
Schůzi byli přítomní: za Český klub posl.
prof Hráský a posl. inž. Neuman, ruský poslanec
z Haliče dr. Hlibowicki, za stranu nár. soc. a státo
právně pokrokovou posl. dr. Baxa, posl. dr. A. Hajn,
za nár. soc. posl. dr. Šviha, posl. Buříval, za minist.
železnic dr. Čermák, za elektr, podniky města Prahy
inž. Režábek, za Svaz českých öřadnických org ani
sací předseda revident Hercik, za Spolek českýci
úřadníků železničních předseda p. Navrátil a místo
předseda Pospíšil. Dále právní zástupce Jednoty
adv. dr. Rychlík. Za městskou radu v Karlíně ad
junkt Čulík, za městskou radu vinohradskou restau
ratér p. Zavřel, za Jednotu státních zřízenců vp
Bělík, Hošek a Šeplavý, za Spolek poštovních zří-
zenců pp. Černý a Šebor.
Písemné projevy poslali poslanci: Čelakovský
dr. inženýr Kaftan, Maštálka, ministr dr. Pacák
Klofáč, Choc, Kalina, dr. Rybar z Terstu, dr. Hriban
z Lublaně, Staněk, Bergmann a Kotlář. Zřízenci se
verní dráhy císaře Ferdinanda vyslali 16čiennou de
putaci. Soubfasné depeše zaslali železniční zřízene
Turnova, Heřmanova Městce, Heřmaniček, Dou
bravky, Mětníka, Brandýsa nad Labem, Rakovníka
národně sociální jsdružení kovopracovníků, první vo-
lební okres v Žižkově.
Hráská
Ing
Neuman
doktor
Hlibowický
Baxa
A Hajn
Šviha
Čermák
Hercik
Navrátil
Pospíšil
Čulík
Zavřel
Bělík
Hošek
Černá
Šebor
Kaftan
Maštálek
Pacák Klofáč
Choc
Rybar
Hriban
Staněk
Bergmann
Ferdinand
Halič
Praha
Karlín
Terst
Lublaň
Turnov
Heřmanův Městec
Heřmaničky
Mětník
Brandýs nad Labe
Rakovník
Žižkov
Český klub posl
svaz český öřadnický
Čelakovský doktor
17
article
Hanifestační průvod.
Po ukončení důležitého jednání sjezdového se-
řadili se účastníci památného kongřesu železničních
zřízenců du průvodu, aby ukázali podetnou sílu svoji
obyvatelstvu pražskému. Před 1. hodinou odpolední
průvod hnul se k Národnímu divadlu. V předu v šesti-
stupu uniformovaní železniční zřízenci, jichž řady
byly vroubeny železničními podúřadníky Zástupcové
mohutné organisace zřízenců, zemské jednoty, a sice
pp. poslanec Buříval, předseda Vojna atd., ubírali se
v čele imposantního průvodu, čílajícího na 4000 muž
a 1900 žen a dívek. Za zvuků pochodů, které sehrala
vlastní kapela železničních zřízenců, postupoval prů
vod Ferdinandovou třídou, Ovocnou ulici, Příkopy
a Eliščinou třídou na výslaviště. Na celé této cestě
bylo shromážděno množství obecenstva, jemuž dů-
stojná manifestace železničních zřízenců imponovala.
Buříval
Vojna
Eliščin
Ferdinandův třída
ovocný ulice
Příkop
18
article
Sjezd českého Baráčnictva.
Sjezd českého Baráčnictva.
Činnost našeho Baráčnictva není v české veřei
nosti posud náležitě oceněna. Z jednotlivých, pů
vodně jen zábavních spolků vyvinula se mohulní
orgsnisace, čítající 110 obcí, sdružených v šest žup
jež sloučený jsou v jedinou veleobec Baráčníků zem
koruny české a Baráčnictvo vzalo na sebe vážné
úkoly národní, humanní a osvětové.
Na výsledky posavadní své práce může býti B-
ráčnictvo hrdo, podalo jimi skvělý důkaz, jak šířís
uvědomění a porozumění pro společné potřeby ná-
rodní do širokých vrslev lidových. Za dvanací lel
svého trvání věnovalo již na humanní a národní
účely celkem milion korun, z čehož asi třetin
připadla českým menšinám. Trvalý pomník zbudo-
valo si českou školou ve Věžové Pláni, kterou zří-
dilo svým nákladem a jej ž děti vypravilo v lěchto
dnech do Prahy na výstava. Nově přijatým rámeo-
vým programem pak, jenž určuje, že celý hmolný
výtěžek má se věnovati českým menšinám, postavila
se veleobec baráčnická po bok našim obranným
jednolám a získá si zajisté příseň celé veřejnosti.
Ve svých obcích žije Baráčnictvo svým zvlášl-
ním životem. Mají své rychtáře s »právem« jako od-
znakem moci, konšele, říkají si »sousede«, »teto«
konšelům i rychtáři »pantatínek«, v jednání pak při-
držují se formalit staročeských obcí. Má to svůj
smysl i účinek; přispívá to nemálo k udržení dů-
věrnosti a srdečnosti a zachovávají se světlé stránky
společenského života za »starých zlatých časů«, kdy
obec tvořila jakousi širší rodinu se silně vyvinutým
kolektivním smyslem.
Praha
19
article
Baráčnictvo nelpí však jen na zevní formě, sle-
duje také cíle národopisné, snaží se e zachování
starého kroje, pěstování krásných lidových písní
zušlechtění lidových zábav stbrými obyčeji a tanci.
kromě toho pak vyvíjí činnost všeobecně osvětovou.
V tomto aměru nesluší podceňovati j ho význam
jako se již stalo předvojem národních jednot, mohlo
by se státi také předvojem Osvětového svazu, kdyby
se mu věnovala náležitá pozornost
Včera zasedal na radnici staroměstské sjezd.
svolaný veleobcí Baráčníků zemí koruny české, ze-
jména za účelem revise programu. Do představen-
stva zvoleni sousedé: rychtař veleobce Pošmo ur-
ný, Slíva a Krejza, zapisovatelem soused
Sychrava. Jako hosté dostavili se za obec praž-
skou obecní starší pan Šey d. poslanec dr. Ba xn.
za Ústřední Matici školskbu p. Zeman, za úslředni
výbor Narodní jednoty pošumavské p. Jeřábek
učitel školy ve Věžovalé Pláni p. Tichý. Pozdravný
přípis zaslal ústřední výbor Nátodní jednoty severo-
České.
Slíva
Krejza
Sychrava
Šey
doktor
Zeman
Jeřábek
Tichá
osvětový svaz
Narodní
Nátodní jednota
20
article
Rychtář sous. Pošmourný zabájiv jednání.
uvítal přitomné hosty a věnoval vřelou vzpominku
zemřelému rychtáři sous. Guthovi, načež pro-
mluvil jménem města Prahy obec. starší p. Še yd
vyslovuje uznání činnosti českého Baráčnictva a sli-
buje podporu jeho snahám, řed. Zeman pak po-
zdravil sjezd jménem Ústřední Matice školské, vytknuv
zejména národní, humanní a osvětové snahy Ba-
ráčnictva.
Postanec p. dr. Baxa promluvil v delší, stálým
souhlasem provázeně řeči o činnosti na poli práce
menšinové, vylíčit poměry našich menšin, proti nimž
zahájili Němci v poslední době přímo vyhlazovaci
boj a pruto musí dnes na obranu menšin do zbraně
všechen český lid. Zmiňuje se o posavadní práee
Baráčnictva, zejména o zřízení školy ve Véžovaté
Plani, poukazuje na důležitost drobné práce národn
a projevuje přesvědčení, že zdravé jádro českého
lidu jest zárukou lepší budoucnosti národa.
Rychtář
Guth
Zeman
doktor
Baxa
Němec
Praha
Véžovatý Plaň
21
article
Ředaktor »Čes. Baráčníka« sous. Beneš podal
pak zprávu o reorganisaci Baráčnictva, dotýkající
zejména vnitřních poměrů. Práce musí býti soustře-
děna především na podporu menšin a župy rozdě-
leny tak, aby II., III, IV. a VI. pracovaly na jihu
prostřednictvím Národní jednoty pošumavské, I. a V.
na severu prostřednictvím Národní jednoly severo-
české. Za účelem úpravy poměru obci a žup k vele-
obci v zájmu dobrovolné diseipliny vydá nynější
konšelstvo podrobný řád organisační. Stejnó bude s
pracovati k rozšířenl občanského stejnokroje ba-
ráčnického.
Na to přijat byl jednomyslně nový rámcový pro-
gram, jenž doporučuje ve směru národopisném ze-
jména pořádání lidových slavností a národopisných
přednášek, ve směru osvětovém zakládání knihoven
a šiření listu, nabádá zabývati se národohospodář-
skými olázkami a stanoví, že veškerý bmotný výtč-
žek má býti příště věnován českým menšinám KKromě
toho přijat iinávrh, aby zřizovány byly kroužky přátel
»českých baráčníků«, jež by slučovaly kruhy mimo
Baráčnictvo stojící za účelem podpory jeho snah.
Učitel baráčnické školy ve Věžovaté Pláni podě-
koval pak za vypravení škoních dítek do Prahy a zá-
stupce Národní jednoty pošumavské pan Jeřábek vy-
bízel k další horlivé činnosti, aby co nejdříve byl za-
placen dluh na této škole váznoucí, načež doslovem
rychtáře sjezd skončen. Odpoledne sešly se obce na
výstavě v hospodě »Na staré rychtě« s dítkami z Ve-
žovaté Pláně a uspořádána sousedská beseda, večun
pak připravena společná večeře ve výstavní restauraei
souseda Dolejšky.
Beneš
Jeřábek
Dolejšek
Praha
22
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obchodní a živnostenské
komory.
Včerejší neděle měla a mohla býti jednou z nej
krásnějších v dějinách výstavy. Začala a rozvijelase
mnohoslibně. Číslice návštěvy stoupala od hodiny
k hodině. Ve výstavních třídách se rozvířil rušný
život sváteční. Promenády, prostranství hudby —
hrálo jich včera jen »veřejných« šest na výstavě —
byla naplněna světem, který se baví. Pavilony světem
který se poučuje. V zábavním koutku na prostran
ství mezi skluzavkou a lobogganem moře lidstva
vinilo se a přelévalo, hlučelo, smálo se a jásalo.
Všeliké zábavy byly na pořadn včerejšího dn
jemuž vtiskovala ráz četná návštěva bodrých obe
baráčnických. Ale jen drobná a drobnější mládei
přišla na své úlraty. Povyrostlejší mládež obého po
hlaví, která se těšila na večerní tanec na nám ěst
před »rychtou« v září lampionů, byla ošizena vrtka-
vým počasím. Silný vítr nedovolil rozvěsiti lampionů
na motouzech rozbihsjících se od středního stěžně
pro tu příležitost poblíže hudebního podia vztýře
ného, a prudký déšť, jenž přišel se sourerskem
potrval po celý večer, zapudil obecenstvo pod othranne
střechy restaurací a většinu přiměl k překotnému
útěku z výstavy.
Večer, v němž mělo vyvrcholiti veselí, zanesl
výstavních prostor smutnou, uplakanou náledu pod-
zimku.
živnostenský komora
23
article
. Dnešek na výstavě. Výstava otevřena do 12
hod. noční. Pořad: Od 4—10 hod. promenédní kon-
certy před průmyslovým palácem kapety pěš. p uk
čís. 11, v dolením hudebním pavilonu kapely Sokola
žižkovského p. Hermanna. V 7 hod. večer populárn
koncert výstavního orcbestru v koncertní sini. Diri-
gent p. Jan Elsnic. Pořad: 1. Lortzing: Ouvertur
k op. »Car a tesař«. 2. Čajkovskij: a. Intermezno,
b) Marche miniature. 3. Svendsen: Romance pr
housie, přednese p. Ant. Maixner. 4. Grieg: »Na
podzim«, konc. ouvertura, 5. Dvořák: Hamoreska
6. Nedbal: Směs z baletu »Pohádka o Honzovi«
V 9 hod. umělecký kabaret v koncertní síni. Od
do 1/210. hod. slavnostní osvětlení.
. Iluminace, pořádaná na oslavu narozenin
mocnářových, opakována bude zejtra ješt
ve zvětšených rozměrech. Kromé hořejšíb
výstaviště vyzdobeny byly i některé částí dolejší
barevnými lampičkami, zejmena v hlavní alejí, což
zajisté přispěje ke zvýšení účinnosti osvěllení
Nádherné osvětlení přivábí zajisté i zejtra tisice na
vštěvníků, kterým poskytne vzácnou podivanou.
. Včera navštívilo výstavu 41.369 platicíel
osob; celková návšlěva činí 1,609 797 osob.
Hermann
Elsnic
Lortzing
Čajkovský
Svendsen
Antonín
Maixner
Grieg
Dvořák
Hamoreska
Nedbal
Honz
Sokol žižkovský p
24
article
Pozdě, ale přece.
Pozdě, ale přece.
V pátek přinesla vídeňská »Zeit« článek z »nej
spolehlivější informace«, podle něbož prý vlád
v podzimním zasedání říšské rady podá osnovu
zákona jazykového společně se zákonem o kraj-
ském zřízení v Čechách. Vídeňský list tvrdi,
že překonáním českého odporu
proti krajskému zřízení dle ná-
rodností překonána i největší po-
tíž, jež byla na závadu zákonné
ůpravě jazykových poměrů v Če
ch á ch. Podle své neodbytné povinnosti uveřej
nili jsme o této vídeňské sensaci hned druhého
dne článek, v němž jsme přijali sdělení vídeň-
ského listu s očividnou skepsí, jejiž výraz vy-
vrcholil ve větě: »Jakkoliv neurčíté n
vše strany pružné a nezávazné
jest toto sdělení o stavu, v jakém se
nyní nachází akce co do jazykového zákona
přece možno již nyní konslalovati atd.« P
tom jsme ovšem odmítli obsah informací »Zei-
tových« jakožto českému jazykovému právu
zemské samosprávě i nedilnosti země nebezpečný
a skončili jsme takto: »Prozatím jsme nucen
obmeziti se na tyto poznámky, zůstavujíces
podrobnější rozbor, až vládní návrh ja-
zykověho zákona a krajského zří-
zení nabude hutnější formy« atd. Roz-
umí se, že nejdůležitější v této situaci bylo, c
asi řekne článku »Zeitovu« český vládní lisk,
především »Venkov«, orgán ministra krajana,
němž vídeňský list prohlásil, že dal svůj souhlas
ke krajskému zřízení podle národnostních hranie.
Roza
Čechy
zákon o kraj
25
article
za druhé »Den« jakožto orgán druhého českého
ministra, na něhož vztahovalo se rovněž tvrzen
vídeňského listu, že čeští ministří proti jazyko
vému zákonu nepodali zásadních, nýbrž toliko
jen podřízené námitky, jichž vyhovění bylo svě-
řeno sekčním chefům. Na obou listech, jako
orgánech českých vládních stran bylo pak bez
otálení prohlásiti, co pravdy aneb nepravdy jest
na tvrzení vídeňského tisku, neboť řádně vedená
oficiální žurnalistika vládních stran českých ne
směla na svých ministrech a stranách ani 24
hodin nechati lpěti podezření, že přivolil
k osnově, kteráž rovná se národnostnímu rozdě
lení země a osnově, která právo jazykové na též
zásadě upravuje. Úžas náš byl ovšem nezměrný.
když druhého dne tolo očekávání se nesplnilo
když »V.« vyšel vůbec beze slova o víden
ském obvinění jeho strany a ministra a když
»Den« přinesl několik nesmělých slov, dalekých
všeho přímého vyvrácení »nejspolehli-
vějších informací« Zeitových. My v odpoledním
vydání sobotním konstatovali toto mlčení »Ven-
kova« a na neurčité pronunciamento »Dne-
(mluvil o »stanovisku národní strany svobodo-
myslné k těmto předlohám« — měl je
tedy sám za fakt?!) napsali jsme: »Stačí to,
co píše »Den« na vysvětlení anebo dokonce na
vyvrácení vídeňských zpráv?« Pro
nás není nejmenší pochyby, že by byly oba
české vládní orgány do dnešního dne mlčely.
kdyby se nebyl stal zatím spásonosný pro ně
zázrak. Vídeňská »N. Fr. Presse« přinesle
v sobotu sdělení, podle něhož jejímu zpravo-
daji německý ministr krajan prohlásil, že o kraj-
ském zřízení v ministerské radě dosud ne-
jednáno a že »jazykový zákon pro Čechy bude
s řadou jiných předloh na podzim řišské rade
předložen.« Toto dementi rozvázalo konečne
jazyky českému vládnímu tisku. »Venkov«, který
Zeitový
Čechy
národní strana svoboda
26
article
»Zeitu« odpověděl v sobolu ráno konsterno
vaným mlčením, v neděli ráno nalezl dik »N. Fr
Pr.« řeč a v článku, plném náhlé moudrosti, kom-
binaci »Zeitu« nepřikládal žádné důležitosti.
proto ponechal ji bez povšimnuti, a »mů ž
zeela klidně prohlásiti, že zákon
jazykový není ještě projednán, že
čeští ministři nedali mu svůj sou-
hlas a že Češi nesvolili k nijakému
ohraničení krajů dle náro
nostl.« To je velmi krásné, ale to měl
»Venkov« »zcela klidně« prohlásíti již v sobotu
neboť takhle potvrzuje podezření, že to v so-
botu ještě tak zeela klidně prohlásiti ne-
mohl. Na laciné úsměšky, že jsme „sedli víden-
skému listu na lep“, zcela klidně poukazujem
na to, že jsme v sobotním odpoledníku žádal
na českém vládmním tisku vyvráce-
ní zpráv „Zeitu“, tedy jsme jim nevěřili
Mnohem dále spouští se proti nám „Den“, který
„Zeit“ sice četl, na ní velmi nedostatečně
chabě odpověděl a teprve po „N. F. P.“, kter
„věří jako slovu božímu“, pustil se do demerti
„Komu uvěři český lid?“ táže se „Den“ a pr l
vídeňskému tisku cituje také našim čtenářůn
známé výroky posl. Maštálky o situaci. „Den.
prohlašuje, že se má věřiti posl. Maštálkovi
Přistupujeme úplně na to, aby se uvěřilo posl
Maštálkovi a preto opakujeme „Dnu“ prohlá-
šení poslance Maštálky, které „Den“ své obe
k věření nepředložil, vynechav je moudře z
svého citátu: „Nozapírám, pravil posl. Maštálka
„že dosud nedošli jsme k rozřešení otázky jazy
kové a rovněž že dosud nedostali jsme morav
ské university a nezapírám, že tento ne
úspěch ve dvou kaedinálních poža
davcích naši ch ukazuje slabost posice če
Čech
Maštálek
27
article
ské delegace ve Vídní i že vědomí toho způsa-
buje otřekení sebedůvěry našeho lidu a budí ne-
spol ojenost se stavem české politiky.“ Když
věřit, ledy věřit, i prosíme „Den“ za zcela
určitou odpověď, věří-li i tomuto
výreku posl. Maštálky, či považu-
je-li jej také za nadšence politiky
poplachu. Pokud se týče pak lehkověr-
nosti německému tisku, má „Den“ na své
nejmladší minulosti velmi svěží skvrnu. Po po-
sledním jmenování soudců přinesl totiž „Den“
pod záhlavím „První slovo má J. Excel.
pan český ministr krajan“ článek,
v němž cituje známou pochvalnou kritiku ná-
meckých listů a její závěrek, že přišel ku plně
platnosti princip, aby uprázdněná místa v něme-
ckém území byla obsazována Němci. „Toto
německé uspokojení volá po odpovědi české.
První slovomá J. Excel. pan ministr
krajan.“ Když my jsme volali v sobotu po
české odpovědi na „Zeitovu“ tri-
umfální zprávu, dopustili jsme se smrtel-
ného hřieliu na české veřejnosti. Toť se rozuimí.
Když však orgán českého ministra krajana pa-
věděl „Dnu“, že nebyl přeskočen ani jediný
český adjunkt, odpovědě! „Den“', že toto sdělení
považuje za „protějšek zpráv z německého mi-
nistrkrajanství a dává jí loyálně, co se prae-
divostitýče, přednost.“ Před uím stejně
loyálně věřil německým listům . ..
Maštálek
Němec
Vídeň
28
article
Denní zprávy
Denní zprávy
— Revolla německých soudců Advokt
p. dr. Břetislav Pospíšíl v Kostelei nad Černým
lesy nám sděluje: Podal jsem tyto dni jmé-
nem jisté terstské firmy českou upomínací ža-
lobu na žalovaného — Čecha — u okresního
soudu ve Frýdku. Žaloba byla vyřízena upo
minacím rozkazem ze dne 19. t. m. č. j. M
540/8 úplně némecky. Použil jsem ovšem
proti vyřízení tomu všech možných opravných i do
zorčích prostředků. Jest patrno, že v tomto pri
padě jde c. k. soudu jenom o provokaci, nebot
Frýdecko jest úplně českým okre sem
(37 000 Čechů proti 1000 Němců). Věci utvá-
řejí se roztomile: již ani v českém o kre su
nedovoláme se spravedlnosti — po českul
— Z Berouna. Rada král. měst
Berouna, vítajíe dne 15. srpna t. r. vl-
deňské Čechy, zavilavší k třídennímu pobytu do
města našeho, konstatovala s rozhořčením ve-
skerá bezpráví, pěchaná na školství českém v
Vídni, kteráž jsou v přímém odporu s duchem
platných dosud zákonů a vůbec na dále nesne-
sitelná. Přistoupila současně se
vší rozhodností k resoluci, při
jaté na táboru českého lidu n
ostrově Střeleckém v Praze dne 9. t. m.
a to v plném znění. Naprosto odsuzuje, že není
dbáno práv národa našeho, zaručujících nám
úplnou rovnoprávnost jazykovou — že školství
českých menšin jest zuřivě potlačováno a že
drzá ruku sápe se i na nedilnost král. českého.
doktor
Pospíšíl
Čecho
Frýdek
Frýdecko
Beroun
Čechy
Vídeň
Praha
Rada král
29
article
Veškeré kroky k odčinění těchto zlořádů bu-
deme úsilně podporovati.
— Mlnistr K Prášek přibyl včera z Vídněd
Prahy a odjrl dále do Řivna.
— Milý host. V sobotu večer zavítal do Prahy
pan Mrchal Konopiůski, hlavní redakto
»Nové Reformy« a přísedící haličské zemské školní
rady. Včera v průvodu Frant. Hovorky prohlédl
Hradčany a výslavo, nad jejímiž rozměry a bohaje
stí projevil svůj obdiv. Pan Konopiúski prodlí v Pra
několik dní.
— Úmrti. Ve Voticích zemřela paní Jo set
Filípková roz Nigrinova, choť hoteliera v 5
roce věku svého. Pohřeb koná se dnes v poudělí
5. hod. odpolední.
— Dvorní rada prof. dr. J. B. Eiselt byl dnes
10. hod. dopolední za hojného účastenství zástupeů
kruhů vědeckých i občanských pochován do lůna posvát-
né půdy vyšehradského hřbitova. Chrám sv. Petraa
Pavla na Vyšehradě byl přeplněn smutečními hosty,
nichž mnozí zavítali z letních pobytů na venkově, aby
vzdali poctu tělesným ostatkům zvěčnělého zname-
nitého učence. Mezi smutečními hosty nalézali se
zejména: rektor vysokého učení prof. dr. Goll, děkan
lékařské fakulty prof. dr. Kabrhel, president lékuřské
komory prof. dr. Heveroch, prol. dr. Frankenbergar,
prof. dr. Veselý, prof. dr. Paýmann, prof. dr. Nessssel,
prof. dr. Krištůlek, prof. dr. Deyl, prof. dr. Thomayer
dvorní rada prof. dr. Reinsberg, dvorní rada prof. dr.
Mlnistr
Prášek
František
Hovorka
Konopiúski
Filípková
Nigrinův
profesor
doktor
Eiselt
Petraa
Pavel
Goll
Kabrhel
Heveroch
Frankenbergar
Veselá
Paýmann
Nessssel
Krištůlek
Deyl
Thomayer
Reinsberg
Řivna
Praha
Hradčany
Votice
Vyšehrad
Vídněd Praha
Mrchal Konopiůski
děkan lékařský fakulta
30
article
Hanel, dvor. rada prof. dr. Vrba (za Českou akademnii.
prof. dr. Slavík, prof. dr. Hnátek, prof. dr. Pečírka,
prof. dr. Srdínko, úřadující náměstek dr. Štych, vel-
mistr řádu Křížovníků P. Marat, školní rada dr. Deu-
cha, dvorní rada Merhaut, doc. dr. Procházka
dr. Libenský za Spolek českých lékařů, řediťel Bulít.
školní ruda Slavík, za hlavní gremium lékárníků H
Rüdiger, dr. Klima, dr. Mazánek, prof. dr. Dastych, dr
Vyšín, primář dr. Semerád, doc dr. Výmola, vicepres
místodržitelství Děríl, vrchní okresní lékař dr. Friedl,
dr. Kotýnek za Ústřední jednotu českých lékařů, mí-
stodrž rada Tvrdý, škol. rada Mikenda, dr. J. Gabriev-
čič z Gorice, dr. Weissl, dr. Lenz, dr. Buršík, dr. Ne
švara z Kartouz, deputace Spolku českých mediků
podpůrného fondu „Purkyně“ pp. Heger a Berák,
opat Schachlciter, dr. Chládek za podpůrnou nemo-
censkou sekci, dr. Prokůpek z Horek, primář dr.
Stránský, prof. Pražák, president obchodního soudu
Šindelář, president zemského soudu dr. Schrametk,
vrchní okresní lékař dr. Fischer, dr. Barih, dr. Sieber,
dr. Šíl z Kolína, cís. r. dr. Ježek, dr. Hüttel (za če-
skou dětskou nemocnici), dr. Hněvkovský, dr. Porges
dr. Prokeš, ředitel v. v. Crha, za město Poličku sla-
rosta p. Tonabauer a p. Jílek, za dobrovolný hasič-
ský sbor v Poličce p. Klán, za místní obec Poličku
pp. Trávníček, Hladík a Andrlík, za okresní výbo
v Poličce p. Filipi, okresní lékaři, asistenti, sekun-
dáři, medikové a množství obecenstva. Po mši a smu-
tečních obřadech, které za asistonce smíchovského
faráře msgra. Švehly vykonal kanovník Kyselka a při
nichž sbor pěvců zapěl dojemné smuteční písně, byla
rakev s lělesnými ostatky zesnulého s katafalku sne-
sena na nosílka a nesena ke hrobce. Za rakví ubírala
se choť zvěčnělého, zeť, umversitní profesor p. d.
Hanel
profesor
doktor
Vrba
Slavík
Hnátek
Pečírka
Srdínko
Štych
P Marat
Deu
Merhaut
docent
Libenský
H Rüdiger
Klim
Mazánek
Dastych
Vyšín
Semerád
Výmola
Děríl
Friedl
Kotýnek
Tvrdá
Mikenda
J Gabriev
Weissl
Lenz
Buršík
Purkyně
Heger
Berák
Schachlciter
Chládek
Prokůpek
Stránský
Pražák
Schrametk
Fischer
Barihlava
Sieber
Šíl
Ježek
Hüttel
Hněvkovský
Porges
Prokeš
Crha
Jílek
Klán
Trávníček
Hladík
Andrlík
Filipi
Švehla
Gorica
Kartouzy
Horka
Kolín
Polička
spolek český lékař
spolek český medik
31
article
Maixner s chotí, dále synové zesnulého a příbuzní.
zástupcové vysokého učení a ostatní smuleční hosté.
Před spuštěním rakve do hrobky rozloučili se se ze-
snulým dvor. radou a prof. Eiseltem senior profesor-
ského sboru české university proť. dr. Reinsber
a jménem lékařské fakulty děkan prof. dr. Kabrhel
Na náhrobek položili věnce: sbor profesorský české
lékařské fabulty, spolek českých lékařů, akademick
senát české university, rodina primáře dra. Semerádu.
redakce Časopisu českých lékařů, Česká akademie.
dr. A. Červinka s chotí, proř. dr. Kukula, král. hlav.
něsto Praha, Marie Kapusová a j.
— K úmrtí prof. dra. Eiselta. (Z Turnova.) Nej-
hlubší soustrast nad úmrtím pana dra. Bob. Eiselta,
svého vzácného profesora z roku 1866, projevuje dr.
Josef Vocloň, ebvodní lékař.
Fohřeb. Za velké účasti smíchovského oby
vatelstva nejšírších kruhů konal se včera o 2. hod
odpol, ze hřbitovního chrámu „Na Malvazinkách“ po-
hřeb lékaře p. MUDra. Antonína Skyvy. K rakv
trpitele položili četní přátelé množství překrásných
palem se sluhami barev národních i smutečních. Ku
pohřebním obřadům, jež vykonal kanovník fará
rosgre. Švehla za asistence farního duchovenstva, do
stavili se v zastoupení lékařské komory pro král. če-
ské pan dr. Janatka, ředitel lázní luhačovických dr
Veselý, městští lékali smíchovští, dr. Svoboda, d
Kollinger, dále dr. Smetana, dr. Svátek, dr. Ipser, d
Sammer, dr. Wirth, dr. Švejcar, dr. Merhaut z Hu-
bočep, dr. Horníček a jiní; četně zastoupen byl „Se
Maixner
profesor
Eiselt
doktor
Reinsber
Kabrhel
Semerád
A Červinka
Kukula
Kapusová
Bob
Vocloň
Mudra
Skyva
Švehla
Janatka
Veselá
Svoboda
Kollinger
Smetan
Svátek
Ipser
Sammer
Wirth
Švejcar
Merhaut
Hu
Horníček
Praha
Turnov
český univerzita proť
sbor profesorský český lékařský fabult
spolek český lékař
Český akademie
lékařský komora pro král