ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7f557480-75a6-11dc-b6ba-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 88, person 71, org 7, work 8
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v ponděli 24. srpna 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 233.
4 article
Na rauní a odpol. JIsty předy lácí set v Praze v sdministrae měsí a čtrtt let s dvojí donáškou a1 . . . 7 K 5ok ve slialách „ K 3o na měsíc . Pošteut .. .. ke n člyet lels s dvojí zisilko ns ne . .. Hk o
Praha
5 title
Telofonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
6 article Dtázka řiditelné vojenské vzducholodi v R
Dtázka řiditelné vojenské vzducholodi v R kousku. Z Vídně, 24. srpna. Některé časopisy ozna mují, že známý bankéř zdejší Reitzes, kte rý nedávno věnoval na vládní akci pro děti pů milionu korun a pro moderní galerii zajistil ně kolik drahoeenných obrazů, začež byl vyzname- nán rytířským křížem řádu Františka Josefa, na bidl správě vojenské 1 milion ko- run na výstavbu řiditelné vzduche lodi. Také baron Rotsehild a Drehe jsou ochotni na tento účel přispěti Rozhodnutí vojenské správy dosud se nestalo. Ministr vojenství jest prý na vahách přistou- piti na tufo nabídku, protože jest pochybno zdali tukovýmto způsoblem jest možnc vážně otázku vojenské řiditelné vzducholud v Rakousku vyříditi. Z pruského ministerstva. Z Vidně, 24. srpna. Zdejší pondělniky vzotnují z Berlína, že postavení mini- stra vnitra šl. Moltkea jest otře- seno, protože říš. kancléř Bülow chce smí řitiliberály, kteři nechtějí finanční refornu podporovati a kteří pro známou záležitost purk- mistra Schückinga chtějí vystoupití z bloku.
František Josef Rotsehild Dreh Bülow Schücking Vídeň Rakousko Berlín
7 article Převrat v Turecku.
Převrat v Turecku. Otomanský výbor pro jednotu a pokrok. Z Cařihradu, 23. srpna. (K. k.) Zdejší „Otomanský výbor pro jednotu pokrok“ uveřejňuje sdělení, že došlo k úpln shodě mezi jím samým a „Výborem pro de- centralisaci, soukromou iniciativu a ústavu“ v Paříži. Oba výbory budou pracovati společno pod jménem „Otomanský výbor pro jednotu pokrok“, jehož program bude směro- datný m. Uvedený pařížský výbor byl založen synov com sultánovým princem Sabahem Edinem. Mla doturecký výbor nechoe nového vezira. Z Cařihradu, 23. srpna. (K. k.) Oproti po věstem o krisi velkovezirské prohlašuje mlado turecký výbor, že důvěřuje Kiamilu paševi a že je spokojen s jeho dosavadní činností., Ministr vnitra Rešid paša odstoupil. Z Cařihradu, 23. srpna. (K. k.) Jak ture- cké listy sdělují, podal ministr vnitra Rešid Akif opětně demisi, jež byla přijata. Ministr vakufu demisi odvolal. Bosenská propaganda. Z Cařihradu, 23. srpna. (K. k.) Zdejší vý bor mladoturecký, jakož i předseda Refik bej, sem přibyvší a jiní členové výboru soluňského prohlašují nejslavnostněji za neprav- divou, tendenční a utrbačnou zprávu vídeňskou listu „Temps“, že parlament turecký především se bude zabývati otáz- kou bosenskou a že bude žádati za intervenei mocností signatárních. Výbor nechce žádných výbojů, nýbrž jenom re- formy v turecké části državy. Výbor sám ostatně zprávu tu vyvrátí a též utlumí bosen- skou propagandu Srby zde sosnovanou.
jítcentralizace Edin paša Rešid Akif Srba Turecko Cařihrad Paříž
8 article Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře Poštovní holubí v Islu. Z Lázní Išlu, 23. srpna (K. k) Za příčinou p novnického jubila císařova byl o 1410. hod. dopol v perku vily císařské před císařem, paní arcivévon kyní Marií Valerií a jejími dětmi, paní princeznouGi
Marie Valerie lázeň Išlu
9 article
selou a jejím chotěm princem Leopoldem Bavorským vypuštěn velký počet poštovských ho- lubů, náležejících členům vídeňského klubu pro chov holubů. Odvolaňí velevyslanci. Z Cažihradu, 23. srpna. (K. k.) Turecké lisly sdě- lují, že bylo již vyčáno iradě o odvolání tureckých velevyslanců ve Vídni a Berlíně a vyslance v Běle- hradě. Tito tři diplomaté dostali rozkaz, přijíti do Ca- řihradu Volby do dalmatského sněmu. Ze Zadu, 23, srpna. (K. k) Ve dnešní vyhlášce místodržitele vypisují se všeobecné volby de dalmatského sněmu zemského. Obce ven- kovské budou voliti dne 26. října, měsla a komory obchodní dne 28. a nejvyšší poplatníci dne 31. října Mladoradikální ministři v Srbsku. Z Bělehradu, 23. srpna. (K. k.) Jména (ří no- vých mladoradikálních ministrů jsou tato: Savčič (stavby), Timotijevič (sprave- dlnos0) a Glavinič (obchod. Zemský president solnohradský zamřel. Ze Salopurku, 23. srpna. (K. k.) Zemský presiden hr. St. Julien-Wallsce dnes odpoledne náhle zemřel Z působnosti ruské agrární banky. Z Potrohrodu, 23. srpna. (P. t. a.) Za devět mě- síců až do 1. července pravosl. kalendáře prodala selská banka agrární sedlákům zaslaveně slatky v výměře 5,451.775 desjatin za obnos přes 6 milionů rublů, dále 571.034 desjatin za 501/2 rublů. Do 1. čerr- na prohlásilo ve 40 gubornijích evropského Ruska 570.756 sedláků ministrovi vnitra úmysl obecní maje tek pozemkový rozděliti mezi jednotlivce.
Leopold bavorský Stanislav Julien Wallsec Cažihrad Vídeň Berlín Běla Ca Zada Srbsko Bělehrad Salopurk Potrohrod Rusko Timotijevič Glavinič
10 article
Z portugalských sněmoven. Z Lissabonu, 23. srpna. (K. k.) Včera večer strhl se v kuláru sněmovny poslanecké následkem polit cké dískuse rvačka mezi hrabětem Arro chollou a Albertem Costou Z Lissabonu 23. srpna. (Sněmovna pairů.) (K. k. Za debaty o osnově civilní listy ujal se slova Beirao, nejvlivnější člen strany progressistů a do poručoval předsedovi mínisterstva, aby zachoval od- vahu statečného námořníka. Amaral není předsedou ministerstva z přízně stran, ale jest jím pomocí pod- pory jejich. Král, svěřiv mu úřad ten, vyhověl jer vůli země. Vůle ta platí pro všechny strany. Sněmovn schválila pak osnovu 60 hlasy proti 3. ensble Události v Marokku.
Costa Amaral Král Lissabon Maroko portugalský sněmovna
11 article
Z Paříže, 23. srpna. (K. k.) „Matin“ sděluje, že vláda obdržela včera večer z Casablanky telegram, v němž se sděluje, že Abdu! Aziz přiby! d Settatu. „Echo de Paris“ tvrdí, že vláda se nebude zdráhati uznat Muleje Hafida za sul- tána, nebude však jednati sama, nýbrž o táže se mocností, na aktě algecirasské zúčast něných a dohodne se přímo se Španělskem. Z Tangern, 23. srpna. (K. k) Abdul-Aziz přibyo do Settatu, odkudž se odebéře do Casablanky. Abdu Aziz zabývá prý se úmyslem jíti do Da mašku v Syrii a vrátit se do Marokka te- prve, až okolnosti tomu dovoli. Kaid Erremiki oblého Arcilu. Z Paříže, 23. srpna. (K. k) „Temps““ píše: Pr tože Evropa, také Německo, vždycky považovaln Abdula Aziza za legitimního sultána, nemůže k vů jedně porážce upustit od názoru tohoto. Kdyby však Abdul Aziz, neschopen se opět vzmoci snad se vzda! boje, mohla by jenom celá Evropa, nikoli však jedna neb dvě mocnosti, uzna soupeře Azizova. Z Paříže, 24. srpna. (K. k.) Následkem porá ž ky sultána Abdula Aziza připravuje Fran- cie nový oběžník na smluvní mocnosti alge cirasské. Deulá se, že Mulej Hafid u zná s taro smlouvu, Stolypini zass úřaduje. Z Petrohradu, 23. srpna. (K. k) Minislerský před seda Stolypin ujal se opět řízení státních záležitos Z Petrohradu, 23. srpna. (K. k) Carevna Alexan- dra obcovala včera se svými dcerami bohoslužbám ve vesnickém kosteliku v Ropoše, kde so konají právě velké maněvry. Carevna nařídila, aby kostel nebyl uzavírán a aby lid i vojáci byli vpuštěni, takže stála s nimi v jedné řadě. Z Potrohradu, 23. srpna. (P. t. a.) Dle Úřadní zprávy onemocnělo cholerou v týdnu od 14. do 20 srpna 1140 a zemřelo 517 lidí a od 21. července, kdy cholera vypukla, onemocnělo 2024 a zemřelo p00 lidí.
Abd Aziz Paris Abdul Abd Aziz Temps Abdul Aziza Azizův Fran Stolypin Paříž Casablanca Španělsko Tangern Setta Sýrie Maroko Evropa Německo Petrohrad Ropoš Potrohrad Matin Alexany
12 article Protestní tábor českého lidu na Kladně.
Protestní tábor českého lidu na Kladně. (Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů «.) Nastává opět zápis do škol a dobou tou známe již verbování českých dušiček a zakupování jich z každou cenu pro německé školy, ku posílení šedesáli- milionového národa německého. Kladensko jest do duše roztrpčeno nemravnou agilací velkokapitalisti ckých germanisátorů pro německé školy. Rozhořčení tomu dalo průchod na včerejším táboru lidu, jenz uspořádán byl Národní jednotou kladenskou, která věrně plníc na Kladensku své národní a politické poslání, zasluhuje podpory celé české veřejnosti. Tabor lidu projevil také nepokrytě nespokojenost s nynějšími poměry polilickými a zaroveň důrazně se vyslovil pro sláloprávní boj a krajní oposici proti vládě, pokud nechce splniti naše spravedlivé poža- davky. Na táboru stala se zmínka o třímilionové rou- rové dodávce města Prahy a sbromáždění prohlásilo se rozhodně proti zadání této dodávky kartelu, ve kterém je též pražsko-železářská společnost, která na Kladensku jest největším germanisátorem.
Kladno Kladensko Praha železářský společnost
13 article
Pozoruhodným, ale nikoliv potěšitelným zjevem jest, že na Kladensku a v celém okolí poslední do bou silně se vzmáhá klerikalismus, kterému bylo do- sud velmi málo čeleno. Jest na celé české veřejnosti aby si více všimala Kladenska, které v ohledu ná- rodním i politickém jest dostí zanedbáno. K táboru vyslaly své delegáty: král. hlav. město Praha náměstka starosty p. Jirouska, strana agrární říšského poslance p. Náprstka a zem- ského poslance p. Doušu, strana národní p. učit. Červa, strana radikálně pokroková sekr. p. Poli- cara, dále tyto okresy, obce a korporace: Pchery Lhota, Křivoklát, Nové Strašecí, Brandýsek, Volšany. Srby, Plíč. Řepy. Buštěhrad, Hostouň. Rebeč, Mako- třasy, Újezd pod Kladnem, Velvary, Beroun, Nebu- šice, Třsbusice, Řeporyje, Ledec, Chyně, Jeně. Ka- číce, Rozdělov, Stelčoves a j. Za Ústřední Matiei školskou dostavil se ríd. učitel p. Jos. Vlad. Šťastný.
Jirousek Náprstek Douša Červa Srba Plíč Řepa Vlad Kladensko Praha Pchery Lhota Křivoklát Nová Strašecí Brandýsek Buštěhrad Hostouň Újezd pod Kladno Velvary Beroun Neb Třsbusice Řeporyje Ledec Chyně Jena Ka Rozdělov
14 article
Před táborem lidu konala se o 11. hodině dop. v místnostech Národní jednoty kladenské za předsed- nictví mistopředsedy p. Otakara Zachara v hotelu »U bílého beránka« schůze delegátů a důvěrníků, ve které byl přijat návrh starosty Řep p. Joudy, kterým se Národní jednotě kladenské ukládá, aby de konce tohoto roku svolala sjezd zástupců okolních okresů. měst a obcí do Berouna, na kterém utvořen býti mí ochranný sbor proti postupující germanisaci a inter nacionále na Kladensku. Tabor lidu, jenž konal se pod širým nebem na náměstí, zahájen o půl 1. hodině odpolední za velm četného účastenství předsedou p. Zacharem, jená uvítal shromáždění, jakož i zástupce politických stran, okresů, měst a obcí. Náměstek starosty krát. hlav. města Prahy pan Jirousek tlumočil táboru pozdrav maličky Prahy a prohlásil, že král. hl. město Praha jest si dobře vědomo povinností, které ukládá národ český. Jest zapotřebí, aby tyto povinnosti vykonávala v plné míře všechna česká města v království. S hrdosti prohlásil, že král. horní město Kladno stojí v popřed českých měst, aby projevilo vůli českého lidu a po- zvedlo svůj hlas na obranu našich českých menšin (Výborně !) Jménem presidia král, hl. města Prahy přál táboru všeho zdaru. (Potlesk.) Prvním řečníkem byl člen výkonného výboru
Zachar Jouda Jirousek Řepy Beroun Kladensko Praha Kladno bílý beránek
15 article
národní strany ucitel p. Hudolt Cerv z Prahy, jení promluvil ke shromáždění, v podstatě asi takto: Přišel jsem, abych jménem nejstarší české strany politické, národní strany Riegrovy, společně s vámi, drazí přátelé, protestoval proti útokům beztrestně se strany Němectva činěným na práva, ba na existenci českého národa. A žalovati musíme, že proti rozpínavosti ně- mecké marně hiedáme ochrany v zákonech, marně dovoláváme se svých práv u vlád. Všichni couvají před troufalostí Němectva; máme i my ustupovati? Bohdá nikoli! Hlavní boj vedou s námi Němci o t. zv. uza- vřené území a tamějším činitelům samosprávným ku pomoci přiskočili — i někteří zřízenci státu: O listopadu minulého roku máme v Chebu započatou revoltu německých soudních úřadníků proti třiceti- leté jazykové praxi. A takovýto stav u soudů nastal v době, kdy je u vesla vláda prý spravedlivá, v níž zasedají dv čeští ministři. Vláda ta neochránila prá českého lidu, aby Němců proti sobě nepobou- říla a přece vládě té většina české delegac byla oporou nejspolehlivější a — což český člověk. cti národní dbalý, si nedovede vysvětliti — i nadále zůstala sloupem jejím ne- ochvějným! Naši vedoucí politikové prý »držel situaci«. Jistě však ne onu národu prospěšnou. Tak aspoň národ nerozumi politice positivní, abychom se jí dodělávali jen positivních kopanců v (Výborně !) K těm náleží také afféra v poštovní ambulanci německobrodské. A jak by se onen plán — vypuditi český žive ze severo Čech — nezdařil, když všechny špičky vrch- ních zemských úřadů obsazeny jsou Němci !
Hudolt Riegrův Němectva Němec Čo Praha Cheb
16 article
Praxi, nátlskem Němců v život uvedenou, že totiž úřadníci českého původu vylučování jsou z na- bývání úřadů v území jazykově smíšeném, nejen zjevně je porušován zákon o všeobecných právech z r. 1867, ale úřadníci Češi jsou i hmotn poškozov ani. Toto nadpráví němčiny chtěli míti Němci uzáko- něno a tím na vždy zabezpečeno. K nim vždy ochotná vláda nynější připravila a chystala se v mi- nulém zasedání říšské rady podati návrh jazykového zákona pro král. české. Vážné nebezpečí, že pominut bude jedine kompetentní sněm český, není dosud odči něno; vždyť čelný politik český byl pro tuto my- šlenku již tak získán, že vyjádřil prý se, že mu je lhostejno, zda projednává se tento pro nás tak vý- znamný zákou ve Vídni či ve Zlámané Lhotě. (Hanba.) Ba vyskytly se pověsti, že naše delegace upokojí své státoprávní svědomí podáním jakéhos — prý obrněného — ale přece jen papírového pr- testu proti nekompetenci říšské rady v této věci dá se pak — přehlasovatll Na takovýto čin neměl by však český lid odpo vědí pouze papírové, ale volal by své poslanee k zodpovědnosti a také krutě soudil i odsoudill Nejvýstižnější il ustrací přízně posledních rakou- ských vlád k nám je praxe při zřízování škol obec- ných pro české děti v zněmčeném území. Tam pro- stý český horník s nasazením své existence musí c. k. úřadům připomínali povin- nosti, které jim vyplývají ze zákona o zřizování vydržování skol. Pro tamější. Čechy jak by onen zákon vůbec neplatil. Překážky nejbezohlednější činí zřizování českých škol tamější otgánové samosprávní a úřadové státní, místo aby spravedlivé kuliurní nároky české podporovaly, se- směsňují jejich snažení v očích Němců tím, že jejic žádosti a stížnosti často po léta nevyřizují, takže tito vidí v počínání tom přímou vybídku k dalšímu od pírání zřizování českých škol.
Němec Čech Vídeň zlámaný Lhota Čechy
17 article
Leč útok němectví na české menšiny, ač je nej prudší, není jediný. Jiný míři na naše kraje české Vzpomeňme, co velkoslatků, ba celé okresy jsou majetkem německých magnátů, velká část Šumavy náleží Hohenzollernům, údolí babiččino s rozsáhlým okolím pod Krkonošemi je v držení německého kní žecího rodu Lipope. Němci jsou pány i českého podzemí; z bohatých dolů těží jen oni. Veliké závody průmyslové z nej- větší části jsou opět majelkem Němcův, ať již jedince nebo německých akc. společností a české ruce v nich vydělávají svým zaměstnavatelům kapitály potřebné k dalšímu zakupování české půdy, která není na- ším pouhým prostředkem k výživě, ale také sídlištěm národa, na jehož celistvosti závisí namnoze i dalš jeho existence. A kteraký vliv v korporacích samosprávných na lid vůbec dovedou vykonávati tací velcí majitelé. víte sami dobře!
Hohenzollern Němec Němcův Šumava Krkonoše Lipope
18 title
Carevna
19 title
Cholera.
20 article
V drobném prouejít ranní číslo o nobě . . . r odpolední . . . na zi Ve flialkách na veskově ranní čislo. . . . . . . . 10h vdpelední . . . . . . . . 4b Inserát plačí se hotové napřed Předplacsní a inserty přijímá sdminl- strace v Marianské ulici č. a. Tam nachárejí se těž redskne Ulskárna a expedšce „ Národnách I.istů“ Rukopisy se novracají.
21 article
Vydatnými pomocníky germanisace povlovné jsou německé banky, záložny a spořitel- ny, které mají i v našich krajích agentů dostatek. Co německého kapitálu — zvláště prostřednicivím nečeských advokátů — je investováno na rolnických usedlostech v nejčeštějších a zdánlivě nejvyspělej- ších krajích, ač české ústavy finanční také rády po- slouží spolehlivým dlužnkkům! Je to smutným zje- vem naší hospodářské nevyspělosti, známkou. že český národ sobě ještě nepostačí, že národní obro- zení naše není ještě dokonáno, zejména po stránce hospodářské Ale není uceleno ani po stránce národní, uváží- me-li stav českých menšin a je potřebí svorného, usilovného spolupůsohení všech ná- rodně smýšlejících elementů, aby byly zjednány všem českým lidem nutné podmínky svobodného národního života. Nikdo nesmí založit ruce v klin a uzavřít kapsy vůči našim obranným jednolám a ti, kteří důvěrou národa povoláni byli k hájení zájmů jeho ve sborech zákonodárných, musí všechny síly ducha tomu věnovat, aby posice národní byly nejen neztenčené udrženy, ale též zvelebovány.
22 article
(Výborně!) Za stranu radikálně-pokrokovou ujal se slova sekretář p. Policar, jenž pravil, že v zájmu veliké myšlenky státoprávní musíme se snažiti, abychom udrželi české menšiny. Jakmile opustíme naše men- šiny, již tím přispějeme k tomu, ahy se utvořila „Pro- vinz Deutschböhmen“ a tím je také vela po našem státoprávním snažení. Výchovou lidu a jeho povzbu- zováním musíme posilovati naše menšiny v boji proti germanisaci. A právě Kladensku jest zapotřebí, aby mu věnována byla všemi stranami národními zvý- šená pozornost. Ne nadarmo se říká, že Kladensko očekává osud Ostravska. Proto jest tu třeba hned v počátcích šlápnouti nenasytné hydře germnanisace na krk. (Výborně!) Nesmí se dopustiti, aby české děti byly odnárodňovány a ohlupovány v německých školšch. Řečník, uváděje, že prolestní tábory nic ne- spomohou, nebude-li se pracovati proti germanisaci také skulky, vzpomenul třímilionové dodávky města Prahy. Při této příležitosti musí se lid český rozhodně postaviti proti zadání této dodávky kartelu, v němž jest kromě vílkovických závodů také pražská železář- ská společnost, kteréž obě surově germanisují. Řečník skončil výzvou lidu ke statečnosti, uváděje mu na pamět slova Havlíčkova: „Přistibujte si mně, vyhro- žujte si mně, zrádcem přece nebudu!“ (Výborně!) Říšský poslanec p. Náprstek prohlásil jmé- nem klubu říšských poslanců české strany agrární, že klub těchto poslanců připojuje si plně k protestu dnešního téboru. (Výborně!) Pozdravy tlumočili a všeho zdaru táboru příli dále jménem města Kladna p. Zdrůbek, městský radní p. Kraus v zastoupení okrosního starosty kladenského a okresní starosta zbraslavský p. Ne- beský.
Policar Havlíčkův Náprstek Zdrůbek Kraus Kladensko Ostravsko Praha Kladno
23 article
Pak promluvil ještě zemský poslanec agrární p. Václav Douša, jenž protestoval zejména proti bez- práví, které páchají na našem jazyku státní úřady Polom přečetí předseda p. Zachar tuto re- soluci: „Za přítomnosti lidu českého všech stavů a pos litických stran na táboru lidu v královském horním městě Kladně povznášíme hlasu svého před veřej- nestí a žádáme, aby všecko úsilí jednotlivců, korpo- rací, společenstev, spolků, ale především zastu- pitelstev obcí a okresů soustředilo se do boje proti postupující germa nisaci. Protestujeme dnes proti útokům na naše právo a prvenství českého jazyka v zemích ko- runy české vedeným a voláme ke všem našim kra- janům: Budiž němčina všude, ať doma, ať ve veřejnosti odstraněna, budiž s úřadníky a úřady státními vý- hrodně česky jednáno a s těmi, kteří by nešvar ger- manisační zaváděli, budiž všude jako s lidmi nepřá- telskými nakládáno. Pryč s každým našincem, jenž slouží vídeňské centralisaci a pangermanismul Nechť žije nozdolné a nezdolané naše české státní právol“ Resoluce byla přijata potleskem, načež tábor lidu byl vřelým doslovem p. Zachara o 1/42. hod. odpo- lední ukončen- Po táboru konala se v lese „Hvězdě“ všenárodní slavnost, ke které uspořádán byl slavnostní průvod, jenž zahájen byl sokolskou jízdou a selským bande- riem a v němž byla společenstva, spolky a korporace kladenské, několik alegorických vozů, dále vozy dět a hoslů atd., jakož i tři hudební kapely.
Douša Zachar Kladno královský horní město
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z výletu brasilského. — Ol. Vl. — Onoho dne žár sluneční již v hodin sedn ráno byl mi budičkem. Se spánkem na víčkách spěchal jsem na palubu a v plátěnou pohodlnou „poltronu“ uvelebil lenivý organismus, oděný pouze v pyjama z erepu žaponského. Polobde konal jsem retrospekci posledních dojmů. Půvabné a imponující ostrovy moře Středo- zemí... Časné červánky barvily reflexem kar- minovým březnový sníh hrotu Aetny. Kulisu se- verní skýtaly ponuré, skalnaté břehy Calabrie na nichž stíny posud spočívaly, jakoby krýti se snažily všechny Musoliny brigandské vlasti. Z málo hodin objevilo se tableau břehů úžiny messinské: na botě italské cvoček Regio, upro střed vinic, kryjících kudrnatou zelení sicilský svah, řada městeček, skupin vil a zelení a ré- vou krášlených domků, komplex, zvaný Messina. A opět k severu přiští noci: tak blízko jsm pluli blíže sopečné pyramidy Stromboli, že ne- ušly nám žbavé meteory temnem záříci a láva jako potůčky krve stékající.
Ola Messina Stromboli Regio
25 article
Z Janova k Gibraltaru. Červnové odpoledne Jako v tratolištích roztaveného zlata odpočívala Elba. Vlny táhlé a hladké proudů krouživýel sou celou šíří zreadlily slunce. Byla to zaslou- žená gloricla velkému geniu, který tu nuceně strávil před sto lety sto dní. Málo uzlů odtud ma- lebný a mysteriozně, jako monstrum z báchorky hřbet svůj ježící Monte Christo. — Dumas pěre... Prchlé hodiny růžových snů nad jeho nepřekonanými fikcemi a stylem kovového tim- bru. Jakobych slyšel dusot kopyt cválajícího oře... To není jezdec, držící uzdu ve zpěně- ných ústech svého ušlechtilého nositele, tot Kentaur, d'Artagnan, letící rychleji než my- šlenka Fouquetova do Vounes .. Jak volno mi bývalo při oněch vysněných noblesách duš a nenoddajné hrdosti mužných myslí .. . Roman- tika a velkost vyhynuly, jako zmizela polární hvězda mému vidu a objevila se alfa - Centauri .
Dumas Jakoby Artagnan Fouquetův Vounes Roman Janov Gibraltar Elba Monte Christo
26 article
Hre! A ještě hre! Hanebnost! Dva džbery vody vychrlily své proudy slané mokrosti přes tvář, vlasy a pyjam z crepu žaponského. Tak- hle být vyrván snění, či spíše usínání! Tohle od- pykáte! Neodpykali. Křest nováčka ... Rozbřeskl se mi a slání zvlhlé rty doznaly: aequator Kolem mne se rozlehl smích, když jsem bezděky pohlédl na moře „Hledáte snad narýsovanou čáru v moři, znamenající rovník? Dobře mi tak. Tolik okolnosti, jež mohly být mi mementem. Lodní telegraf řadu dní ukazoval „South“ předevčírem po půlnoci ze spánku nás vzbudíla serie křečovitých otřesů parníku, které kapitán vysvětloval výbuchy podmořských vulkánů, snad hor bájené Atlantidy, a včera na horizontu jen v mlhách spatřili jsme obrysy země, ostrůvku „L'ile du Diable“, známého samovazbou Dre fusovou. A tu nevzpomenouti blízkosti rov- níku — je suverenní roztržitostí a „trest“ za- sluhující.
Hre Diablo Dre Atlantida
27 article
Po čtrnácti dnech, kdy projeli jsme spou- stami vod, první „terra, terra!“ s potěšením spa- třoná, byly břehy Pernambucca. „Zde koupíte s výhodou“ — poučoval mne náš vrehní ste- word — „zelené papoušky, jichž tu nazbyt a mnoho učelivých mezi nimi, a dále „Železné dřevo“, ono massivní, temnohnědé, s černými skvrnami, jakoby z kovu těžké dřevo na ele- gantní, vzácné bole. Poradiv mi, odešel s jedi- ným cestujícím naším či t. zv. „cesťákem v límeích a pod. jedné vídeňské firmy na pev nínu a vrátili se každý s papouškem. Větší zájem budí Bahia, ač zakladatelés nezvolili terrain pohodlný. Od pobřeží stoupá výšina strmá a končí v pěkné, rozsáhlé platenu, jdoucí do nitra země, poseté úhlednými vílam zámožné třídy. Sta věží kostelních hlásá devotní mysl racy romanské, Portugalců, kdysi pánů země, jimž Brazilieros odňali žezlo, ustavili re- publiku s heslem „libertas ed p.ogressus“, opět jednou non lucus alucendo Kdo chce vyhnout
Portugalec
28 article
se unavujícímu stoupání srázného kopce, vstoup ne do malého vagonu blíže přístavu, jenž ho vznese do výše jako lift v hotelu. Většina obyva telstva, ovšem tříd méně zámožných, jsou při stěhovali černoši a míšenci; portugalské staré rodiny jsou pány velkého obchodu. Byl jsem náhodou hostem u jedné takové rodiny, cavaliéra Conde filho (syn) v jejich prostorné, ač barbar- ský vkusem zařízené vile. Tři snědě dcery domu, hustých, jako kníre silných obočí, nevynikaly sličnosti tváře ani le postí postavy. Ale grandezza a obřadnost po- hybů, bezvadné pohostinství, roztomilá pozor- nost mi je ve vzpománce zkrásnily. Nesmím opomenout jednu skutečnou pří bodu. Stál jsem na pobřeží, čekaje parní člun abych z přístavu se dostal na loď. Účetní naší agencie, Němec, byl mým průvodčím. Co hovoříme, přiblíží se k nám úplně černý gentleman, asi původu od Siera Leone, oděn evropsky, tvrdý chapeau, tvrdý vysoký límee, tlustý řetěz u hodinek z bílého kovu, toliko mu chyběla kravata a — boty. Byl nemilosrdně bos. a černá kůže jeho nohou se leskla ve slunci. Smek a oslovil mne — brasilsky, načež já tázavě po- hlédl na účetního. Dostalo se mi krátkého vy- světlení: černý gentleman vidí cizinee a proka- zuje mu čest, žádaje ho o milodar, či prostě žebrá. Podivil jsem se, že pán tak civilisovaný se sniží k podobné akci. Účetní mu podiv můj brasilsky vysvětlil. Na to černý pán mne změřil pohrdlivě, posadil chapeau na hlavu a dal re- pliku. Účetní mi se smíchem tuto přeložil: „Čer- ný gentleman vám vzkazuje, přijel-li jste sem. abyste mu tu „osservazione“ učinil, že jste mohl zůstat doma.
Němec Sierra Leone
29 article
Logika poněkud zvláštní, ale ne tak vzácna u Brazilieros. — „K čemu jsi, cizinče, tu Utrácej, plať velké daně, otroč ve facendě (ta- bákové plantáži), krátce, živ nás domorodce, tvo- re inferiórní, nás, kteří nejsme určeni a zvykl lopotit se, ale líně ležet a dobře se mít.“ I naši vysokomyslní sousedé z říše nechodí ni- kde tak po špičkách a málokde mluví tak „sotto voce“, jako v republice „svobody a pokroku“ Za to tím lstivěji a účinněji z rukoů nečinných domorodců přojímaji otěže. V Sv. Pavlu (San Paclo) „Deutscho Bank für Brazil“ je nejvzhled- nějším palácem města a mocnou baštou podniků germáinských v jižní Americe. Na Corcovado, pahorek tvaru kužele, výše našoho Petřína, vyjel jsom si lanovou drahou, jejíž stanice výjezdu je z Rio de Janeiro, kde počinají řídnout budovy předměstí. Všechny proslulé exotické formy květeny a gigantické listy palmové, převysoké stromy s tenounkýe větvovím, spadajícím po trupu stromu až k patě jeho jako zelená kštice, obrovské kaktusy. tráva až po pas muži sahající a nikde nesešla- paná, ježto skrývá v houští svém nebezpečné tonoulinké hady barvy zelené a smrtonosného uštknut, kolibříci pestrokřídlí jako naši motý- lové vzáení a motýlové křídel černých a velkých v rozpětí jako ptáků našich, po kůře stromů blíže kořene mihající se skarabeové, tuctoví útvaru zakulaceného a olivové temnozelených rohovek.
Pavel jižní Amerika Corcovado Petřín Rio jít Janeiro Sana Paclo Deutscho Bank für Brazit
30 article
vzácnější blíže lodyh květin, velkosti našeho sluněčka a barvy sytě fialové s duhovým refle- xem, mezi lianami slizké pavučiny s obyvaleli tak odporného vzhledu a úžasných rozměrů (vi děl jsem tropického pavouka s rozpjatými konče tinomi průměru 15 cm.), že Evropan bezděčné ucouvno, záhadné kalichy květů křečovitě se uzavírající, padne-li hmyz na dno, a kteří, vyssávše lymfu jeho, se otevrou a vypouštějí mrtvolu nepotřebnou, hmyz neroznatelný od listů uvadiých a suchých lodyh — — nesčetné pře- kvapující a nikde před tím nepopsané výtvory podaequatoriální Přírody, Mistra s fantasií žha- vou — jakoby umělou kolekcí naneseno na Cor- covado. Po západu slunce jsme prchali s míst překypujících sil. Periculum in mora. Vše, co chlorofylem zbarveno, začíná expirovat, ze země rozpařené se zvedá bílá mlha... Ač jen krátee po západu slunce jsme zbyli nahoře, po příchodu do údolí počala chvíti námi lehká zimnice a pre- febrilní nevůle se dostavila. Na radu v Rio ži- jícího krajana jsme požili něco portského vína a silný cognakový grog. Dostavil se pot, deroue se póry celého těla, a tak jsme vyvázli ve zdraví
Evropan Rio centimetr
31 article
Nenl co žertovat. Až doposud endemickou kletbou žlutá zimnice (fobro amarella), o jejíž podstatě jsme posud v temnu. S malarií, či zim- nicí bařin, nemá nic společného. Virulence je tak mocná, že po infekci třetí den nastati může smrt. Uzdravení není nikdy úplné, zvláště v játrech zůstanou stopy záludného jedu. Teprve po měsících odborné péče se ztratí poslední stopy z organismu. V té periodě časové byly práce stavby pří- stavu v Santosu začaty. Kopáno ve vrstvách půdy, prosáklých nečistotou odpadků pro špat- neu kanalisaci. Miliony miasmů potencované toxicity žárem slunce a teplem prsti smísily se s prachem a způsobily úděsné řádění epidemie žluté zimnice. V řečišti, kde kotví plachetní lodi, dlouhý čas bylo vidět takřka les stožárů a stěžnů holých, jako v oné baladě z hrobu trčící prsty — symbol neblahých lodí, kde vymřelo, co dý- chalo, na malé výjimky a ti, co náhodou zkázu přežili, posláni konsuláty jich zpět do vlasti parolodí nabodilou. Nikdo se nehlásil k opuště- ným bárkám a tak vláda brasilská je zničila pla- menem.
Santos
32 article
Tím šťastnější reakce po skončených pra- cích. Vzorný přístav, vycementovaně kanály s ústími, chrlícími odpadky a miasmy v sláň bakteriocidní mořské vody vytvořily statistická čísla zdravotního stavu tak, že Santos je zván Abazií antarktickou. Na příč řečištěm přístav- ním kocábkou neb výletní steam-launchí, pak asi 25 minut parní tramvají a jsme na ostrově Guaruja, jehož dlouhé pobřeží, jdoucí hezky daleko do moře, dalo ideu založit lázně. A v krátce tu byly velkorestaurace, vily, boudy pro koupající se, upravená esplanáda. Návštěva elitního světa pravidelna po 4. odpoledne — pestrý život koupajících se dam a pánů, nebot skýtá Guaruja více než Grado naše: má náraz vln jako Westerland-Sylt. Ač Santos pro vývoz kávy je značné důleži- tosti a nyní místem zdravým, kdo není robotou denní vázán, nebydlí tu a přemnozí po 5. hod. odpolední, zavřevše ofice, odjíždějí „lanovou“ do St. Paolo a vracejí se časně ráno. Přesnt
Guaruja Westerland Sylt St . Paola