1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v ponděli 24. srpna 1909.
Praha
4
article
Na rauní a odpol. JIsty
předy lácí set
v Praze v sdministrae
měsí
a čtrtt let
s dvojí donáškou
a1 . . . 7 K 5ok
ve slialách „ K 3o
na měsíc .
Pošteut
.. .. ke
n člyet lels
s dvojí zisilko
ns ne
. .. Hk o
Praha
5
title
Telofonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
6
article
Dtázka řiditelné vojenské vzducholodi v R
Dtázka řiditelné vojenské vzducholodi v R
kousku.
Z Vídně, 24. srpna. Některé časopisy ozna
mují, že známý bankéř zdejší Reitzes, kte
rý nedávno věnoval na vládní akci pro děti pů
milionu korun a pro moderní galerii zajistil ně
kolik drahoeenných obrazů, začež byl vyzname-
nán rytířským křížem řádu Františka Josefa, na
bidl správě vojenské 1 milion ko-
run na výstavbu řiditelné vzduche
lodi. Také baron Rotsehild a Drehe
jsou ochotni na tento účel přispěti
Rozhodnutí vojenské správy dosud se nestalo.
Ministr vojenství jest prý na vahách přistou-
piti na tufo nabídku, protože jest pochybno
zdali tukovýmto způsoblem jest možnc
vážně otázku vojenské řiditelné vzducholud
v Rakousku vyříditi.
Z pruského ministerstva.
Z Vidně, 24. srpna. Zdejší pondělniky
vzotnují z Berlína, že postavení mini-
stra vnitra šl. Moltkea jest otře-
seno, protože říš. kancléř Bülow chce smí
řitiliberály, kteři nechtějí finanční refornu
podporovati a kteří pro známou záležitost purk-
mistra Schückinga chtějí vystoupití z bloku.
František Josef
Rotsehild
Dreh
Bülow
Schücking
Vídeň
Rakousko
Berlín
7
article
Převrat v Turecku.
Převrat v Turecku.
Otomanský výbor pro jednotu a pokrok.
Z Cařihradu, 23. srpna. (K. k.) Zdejší
„Otomanský výbor pro jednotu
pokrok“ uveřejňuje sdělení, že došlo k úpln
shodě mezi jím samým a „Výborem pro de-
centralisaci, soukromou iniciativu a ústavu“
v Paříži. Oba výbory budou pracovati společno
pod jménem „Otomanský výbor pro jednotu
pokrok“, jehož program bude směro-
datný m.
Uvedený pařížský výbor byl založen synov
com sultánovým princem Sabahem Edinem.
Mla doturecký výbor nechoe nového vezira.
Z Cařihradu, 23. srpna. (K. k.) Oproti po
věstem o krisi velkovezirské prohlašuje mlado
turecký výbor, že důvěřuje Kiamilu paševi a že
je spokojen s jeho dosavadní činností.,
Ministr vnitra Rešid paša odstoupil.
Z Cařihradu, 23. srpna. (K. k.) Jak ture-
cké listy sdělují, podal ministr vnitra
Rešid Akif opětně demisi, jež byla
přijata. Ministr vakufu demisi odvolal.
Bosenská propaganda.
Z Cařihradu, 23. srpna. (K. k.) Zdejší vý
bor mladoturecký, jakož i předseda
Refik bej, sem přibyvší a jiní členové výboru
soluňského prohlašují nejslavnostněji za neprav-
divou, tendenční a utrbačnou zprávu vídeňskou
listu „Temps“, že parlament turecký
především se bude zabývati otáz-
kou bosenskou a že bude žádati za
intervenei mocností signatárních.
Výbor nechce žádných výbojů, nýbrž jenom re-
formy v turecké části državy. Výbor sám
ostatně zprávu tu vyvrátí a též utlumí bosen-
skou propagandu Srby zde sosnovanou.
jítcentralizace
Edin
paša
Rešid Akif
Srba
Turecko
Cařihrad
Paříž
8
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Poštovní holubí v Islu.
Z Lázní Išlu, 23. srpna (K. k) Za příčinou p
novnického jubila císařova byl o 1410. hod. dopol
v perku vily císařské před císařem, paní arcivévon
kyní Marií Valerií a jejími dětmi, paní princeznouGi
Marie Valerie
lázeň Išlu
9
article
selou a jejím chotěm princem Leopoldem Bavorským
vypuštěn velký počet poštovských ho-
lubů, náležejících členům vídeňského klubu pro
chov holubů.
Odvolaňí velevyslanci.
Z Cažihradu, 23. srpna. (K. k.) Turecké lisly sdě-
lují, že bylo již vyčáno iradě o odvolání tureckých
velevyslanců ve Vídni a Berlíně a vyslance v Běle-
hradě. Tito tři diplomaté dostali rozkaz, přijíti do Ca-
řihradu
Volby do dalmatského sněmu.
Ze Zadu, 23, srpna. (K. k) Ve dnešní vyhlášce
místodržitele vypisují se všeobecné volby de
dalmatského sněmu zemského. Obce ven-
kovské budou voliti dne 26. října, měsla a komory
obchodní dne 28. a nejvyšší poplatníci dne 31. října
Mladoradikální ministři v Srbsku.
Z Bělehradu, 23. srpna. (K. k.) Jména (ří no-
vých mladoradikálních ministrů jsou
tato: Savčič (stavby), Timotijevič (sprave-
dlnos0) a Glavinič (obchod.
Zemský president solnohradský zamřel.
Ze Salopurku, 23. srpna. (K. k.) Zemský presiden
hr. St. Julien-Wallsce dnes odpoledne náhle zemřel
Z působnosti ruské agrární banky.
Z Potrohrodu, 23. srpna. (P. t. a.) Za devět mě-
síců až do 1. července pravosl. kalendáře prodala
selská banka agrární sedlákům zaslaveně slatky v
výměře 5,451.775 desjatin za obnos přes 6 milionů
rublů, dále 571.034 desjatin za 501/2 rublů. Do 1. čerr-
na prohlásilo ve 40 gubornijích evropského Ruska
570.756 sedláků ministrovi vnitra úmysl obecní maje
tek pozemkový rozděliti mezi jednotlivce.
Leopold bavorský
Stanislav
Julien
Wallsec
Cažihrad
Vídeň
Berlín
Běla
Ca
Zada
Srbsko
Bělehrad
Salopurk
Potrohrod
Rusko
Timotijevič
Glavinič
10
article
Z portugalských sněmoven.
Z Lissabonu, 23. srpna. (K. k.) Včera večer strhl
se v kuláru sněmovny poslanecké následkem polit
cké dískuse rvačka mezi hrabětem Arro
chollou a Albertem Costou
Z Lissabonu 23. srpna. (Sněmovna pairů.) (K. k.
Za debaty o osnově civilní listy ujal se slova
Beirao, nejvlivnější člen strany progressistů a do
poručoval předsedovi mínisterstva, aby zachoval od-
vahu statečného námořníka. Amaral není předsedou
ministerstva z přízně stran, ale jest jím pomocí pod-
pory jejich. Král, svěřiv mu úřad ten, vyhověl jer
vůli země.
Vůle ta platí pro všechny strany. Sněmovn
schválila pak osnovu 60 hlasy proti 3.
ensble
Události v Marokku.
Costa
Amaral
Král
Lissabon
Maroko
portugalský sněmovna
11
article
Z Paříže, 23. srpna. (K. k.) „Matin“ sděluje, že
vláda obdržela včera večer z Casablanky telegram,
v němž se sděluje, že Abdu! Aziz přiby! d
Settatu. „Echo de Paris“ tvrdí, že vláda se nebude
zdráhati uznat Muleje Hafida za sul-
tána, nebude však jednati sama, nýbrž o táže se
mocností, na aktě algecirasské zúčast
něných a dohodne se přímo se Španělskem.
Z Tangern, 23. srpna. (K. k) Abdul-Aziz přibyo
do Settatu, odkudž se odebéře do Casablanky. Abdu
Aziz zabývá prý se úmyslem jíti do Da
mašku v Syrii a vrátit se do Marokka te-
prve, až okolnosti tomu dovoli. Kaid Erremiki oblého
Arcilu.
Z Paříže, 23. srpna. (K. k) „Temps““ píše: Pr
tože Evropa, také Německo, vždycky považovaln
Abdula Aziza za legitimního sultána, nemůže k vů
jedně porážce upustit od názoru tohoto. Kdyby
však Abdul Aziz, neschopen se opět vzmoci
snad se vzda! boje, mohla by jenom celá
Evropa, nikoli však jedna neb dvě mocnosti, uzna
soupeře Azizova.
Z Paříže, 24. srpna. (K. k.) Následkem porá ž ky
sultána Abdula Aziza připravuje Fran-
cie nový oběžník na smluvní mocnosti alge
cirasské. Deulá se, že Mulej Hafid u zná s taro
smlouvu,
Stolypini zass úřaduje.
Z Petrohradu, 23. srpna. (K. k) Minislerský před
seda Stolypin ujal se opět řízení státních záležitos
Z Petrohradu, 23. srpna. (K. k) Carevna Alexan-
dra obcovala včera se svými dcerami bohoslužbám
ve vesnickém kosteliku v Ropoše, kde so konají právě
velké maněvry. Carevna nařídila, aby kostel nebyl
uzavírán a aby lid i vojáci byli vpuštěni, takže stála
s nimi v jedné řadě.
Z Potrohradu, 23. srpna. (P. t. a.) Dle Úřadní
zprávy onemocnělo cholerou v týdnu od 14. do 20
srpna 1140 a zemřelo 517 lidí a od 21. července, kdy
cholera vypukla, onemocnělo 2024 a zemřelo p00
lidí.
Abd
Aziz
Paris
Abdul
Abd Aziz
Temps
Abdul Aziza
Azizův
Fran
Stolypin
Paříž
Casablanca
Španělsko
Tangern
Setta
Sýrie
Maroko
Evropa
Německo
Petrohrad
Ropoš
Potrohrad
Matin
Alexany
12
article
Protestní tábor českého lidu
na Kladně.
Protestní tábor českého lidu
na Kladně.
(Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů «.)
Nastává opět zápis do škol a dobou tou známe
již verbování českých dušiček a zakupování jich z
každou cenu pro německé školy, ku posílení šedesáli-
milionového národa německého. Kladensko jest do
duše roztrpčeno nemravnou agilací velkokapitalisti
ckých germanisátorů pro německé školy. Rozhořčení
tomu dalo průchod na včerejším táboru lidu, jenz
uspořádán byl Národní jednotou kladenskou, která
věrně plníc na Kladensku své národní a politické
poslání, zasluhuje podpory celé české veřejnosti.
Tabor lidu projevil také nepokrytě nespokojenost
s nynějšími poměry polilickými a zaroveň důrazně
se vyslovil pro sláloprávní boj a krajní oposici proti
vládě, pokud nechce splniti naše spravedlivé poža-
davky.
Na táboru stala se zmínka o třímilionové rou-
rové dodávce města Prahy a sbromáždění prohlásilo
se rozhodně proti zadání této dodávky kartelu, ve
kterém je též pražsko-železářská společnost, která na
Kladensku jest největším germanisátorem.
Kladno
Kladensko
Praha
železářský společnost
13
article
Pozoruhodným, ale nikoliv potěšitelným zjevem
jest, že na Kladensku a v celém okolí poslední do
bou silně se vzmáhá klerikalismus, kterému bylo do-
sud velmi málo čeleno. Jest na celé české veřejnosti
aby si více všimala Kladenska, které v ohledu ná-
rodním i politickém jest dostí zanedbáno.
K táboru vyslaly své delegáty: král. hlav. město
Praha náměstka starosty p. Jirouska, strana
agrární říšského poslance p. Náprstka a zem-
ského poslance p. Doušu, strana národní p. učit.
Červa, strana radikálně pokroková sekr. p. Poli-
cara, dále tyto okresy, obce a korporace: Pchery
Lhota, Křivoklát, Nové Strašecí, Brandýsek, Volšany.
Srby, Plíč. Řepy. Buštěhrad, Hostouň. Rebeč, Mako-
třasy, Újezd pod Kladnem, Velvary, Beroun, Nebu-
šice, Třsbusice, Řeporyje, Ledec, Chyně, Jeně. Ka-
číce, Rozdělov, Stelčoves a j. Za Ústřední Matiei
školskou dostavil se ríd. učitel p. Jos. Vlad. Šťastný.
Jirousek
Náprstek
Douša
Červa
Srba
Plíč
Řepa
Vlad
Kladensko
Praha
Pchery Lhota
Křivoklát
Nová Strašecí
Brandýsek
Buštěhrad
Hostouň
Újezd pod Kladno
Velvary
Beroun
Neb
Třsbusice
Řeporyje
Ledec
Chyně
Jena
Ka
Rozdělov
14
article
Před táborem lidu konala se o 11. hodině dop.
v místnostech Národní jednoty kladenské za předsed-
nictví mistopředsedy p. Otakara Zachara v hotelu
»U bílého beránka« schůze delegátů a důvěrníků, ve
které byl přijat návrh starosty Řep p. Joudy, kterým
se Národní jednotě kladenské ukládá, aby de konce
tohoto roku svolala sjezd zástupců okolních okresů.
měst a obcí do Berouna, na kterém utvořen býti mí
ochranný sbor proti postupující germanisaci a inter
nacionále na Kladensku.
Tabor lidu, jenž konal se pod širým nebem na
náměstí, zahájen o půl 1. hodině odpolední za velm
četného účastenství předsedou p. Zacharem, jená
uvítal shromáždění, jakož i zástupce politických
stran, okresů, měst a obcí.
Náměstek starosty krát. hlav. města Prahy pan
Jirousek tlumočil táboru pozdrav maličky Prahy
a prohlásil, že král. hl. město Praha jest si dobře
vědomo povinností, které ukládá národ český. Jest
zapotřebí, aby tyto povinnosti vykonávala v plné
míře všechna česká města v království. S hrdosti
prohlásil, že král. horní město Kladno stojí v popřed
českých měst, aby projevilo vůli českého lidu a po-
zvedlo svůj hlas na obranu našich českých menšin
(Výborně !) Jménem presidia král, hl. města Prahy
přál táboru všeho zdaru. (Potlesk.)
Prvním řečníkem byl člen výkonného výboru
Zachar
Jouda
Jirousek
Řepy
Beroun
Kladensko
Praha
Kladno
bílý beránek
15
article
národní strany ucitel p. Hudolt Cerv z Prahy, jení
promluvil ke shromáždění, v podstatě asi takto:
Přišel jsem, abych jménem nejstarší české strany
politické, národní strany Riegrovy, společně s vámi,
drazí přátelé, protestoval proti útokům beztrestně se
strany Němectva činěným na práva, ba na existenci
českého národa.
A žalovati musíme, že proti rozpínavosti ně-
mecké marně hiedáme ochrany v zákonech, marně
dovoláváme se svých práv u vlád.
Všichni couvají před troufalostí Němectva; máme
i my ustupovati? Bohdá nikoli!
Hlavní boj vedou s námi Němci o t. zv. uza-
vřené území a tamějším činitelům samosprávným ku
pomoci přiskočili — i někteří zřízenci státu: O
listopadu minulého roku máme v Chebu započatou
revoltu německých soudních úřadníků proti třiceti-
leté jazykové praxi.
A takovýto stav u soudů nastal v době, kdy je
u vesla vláda prý spravedlivá, v níž zasedají dv
čeští ministři. Vláda ta neochránila prá
českého lidu, aby Němců proti sobě nepobou-
říla a přece vládě té většina české delegac
byla oporou nejspolehlivější a — což český člověk.
cti národní dbalý, si nedovede vysvětliti —
i nadále zůstala sloupem jejím ne-
ochvějným! Naši vedoucí politikové prý »držel
situaci«. Jistě však ne onu národu prospěšnou.
Tak aspoň národ nerozumi politice positivní, abychom
se jí dodělávali jen positivních kopanců v
(Výborně !)
K těm náleží také afféra v poštovní ambulanci
německobrodské.
A jak by se onen plán — vypuditi český žive
ze severo Čech — nezdařil, když všechny špičky vrch-
ních zemských úřadů obsazeny jsou Němci !
Hudolt
Riegrův
Němectva
Němec
Čo
Praha
Cheb
16
article
Praxi, nátlskem Němců v život uvedenou, že
totiž úřadníci českého původu vylučování jsou z na-
bývání úřadů v území jazykově smíšeném, nejen
zjevně je porušován zákon o všeobecných
právech z r. 1867, ale úřadníci Češi jsou i hmotn
poškozov ani.
Toto nadpráví němčiny chtěli míti Němci uzáko-
něno a tím na vždy zabezpečeno. K nim vždy
ochotná vláda nynější připravila a chystala se v mi-
nulém zasedání říšské rady podati návrh jazykového
zákona pro král. české.
Vážné nebezpečí, že pominut bude jedine
kompetentní sněm český, není dosud odči
něno; vždyť čelný politik český byl pro tuto my-
šlenku již tak získán, že vyjádřil prý se, že mu je
lhostejno, zda projednává se tento pro nás tak vý-
znamný zákou ve Vídni či ve Zlámané Lhotě.
(Hanba.)
Ba vyskytly se pověsti, že naše delegace upokojí
své státoprávní svědomí podáním jakéhos — prý
obrněného — ale přece jen papírového pr-
testu proti nekompetenci říšské rady v této věci
dá se pak — přehlasovatll
Na takovýto čin neměl by však český lid odpo
vědí pouze papírové, ale volal by své poslanee
k zodpovědnosti a také krutě soudil i odsoudill
Nejvýstižnější il ustrací přízně posledních rakou-
ských vlád k nám je praxe při zřízování škol obec-
ných pro české děti v zněmčeném území. Tam pro-
stý český horník s nasazením své existence
musí c. k. úřadům připomínali povin-
nosti, které jim vyplývají ze zákona o zřizování
vydržování skol. Pro tamější. Čechy jak
by onen zákon vůbec neplatil. Překážky
nejbezohlednější činí zřizování českých škol tamější
otgánové samosprávní a úřadové státní, místo aby
spravedlivé kuliurní nároky české podporovaly, se-
směsňují jejich snažení v očích Němců tím, že jejic
žádosti a stížnosti často po léta nevyřizují, takže tito
vidí v počínání tom přímou vybídku k dalšímu od
pírání zřizování českých škol.
Němec
Čech
Vídeň
zlámaný Lhota
Čechy
17
article
Leč útok němectví na české menšiny, ač je nej
prudší, není jediný. Jiný míři na naše kraje české
Vzpomeňme, co velkoslatků, ba celé okresy jsou
majetkem německých magnátů, velká část Šumavy
náleží Hohenzollernům, údolí babiččino s rozsáhlým
okolím pod Krkonošemi je v držení německého kní
žecího rodu Lipope.
Němci jsou pány i českého podzemí; z bohatých
dolů těží jen oni. Veliké závody průmyslové z nej-
větší části jsou opět majelkem Němcův, ať již jedince
nebo německých akc. společností a české ruce v nich
vydělávají svým zaměstnavatelům kapitály potřebné
k dalšímu zakupování české půdy, která není na-
ším pouhým prostředkem k výživě, ale také sídlištěm
národa, na jehož celistvosti závisí namnoze i dalš
jeho existence.
A kteraký vliv v korporacích samosprávných
na lid vůbec dovedou vykonávati tací velcí majitelé.
víte sami dobře!
Hohenzollern
Němec
Němcův
Šumava
Krkonoše
Lipope
20
article
V drobném prouejít
ranní číslo o nobě . . . r
odpolední
. . . na zi
Ve flialkách na veskově
ranní čislo. . . . . . . . 10h
vdpelední . . . . . . . . 4b
Inserát
plačí se hotové napřed
Předplacsní a inserty přijímá sdminl-
strace v Marianské ulici č. a.
Tam nachárejí se těž redskne
Ulskárna a expedšce „ Národnách I.istů“
Rukopisy se novracají.
21
article
Vydatnými pomocníky germanisace povlovné
jsou německé banky, záložny a spořitel-
ny, které mají i v našich krajích agentů dostatek.
Co německého kapitálu — zvláště prostřednicivím
nečeských advokátů — je investováno na rolnických
usedlostech v nejčeštějších a zdánlivě nejvyspělej-
ších krajích, ač české ústavy finanční také rády po-
slouží spolehlivým dlužnkkům! Je to smutným zje-
vem naší hospodářské nevyspělosti, známkou. že
český národ sobě ještě nepostačí, že národní obro-
zení naše není ještě dokonáno, zejména po stránce
hospodářské
Ale není uceleno ani po stránce národní, uváží-
me-li stav českých menšin a je potřebí svorného,
usilovného spolupůsohení všech ná-
rodně smýšlejících elementů, aby byly
zjednány všem českým lidem nutné podmínky
svobodného národního života. Nikdo nesmí založit
ruce v klin a uzavřít kapsy vůči našim obranným
jednolám a ti, kteří důvěrou národa povoláni byli
k hájení zájmů jeho ve sborech zákonodárných, musí
všechny síly ducha tomu věnovat, aby posice národní
byly nejen neztenčené udrženy, ale též zvelebovány.
22
article
(Výborně!)
Za stranu radikálně-pokrokovou ujal se slova
sekretář p. Policar, jenž pravil, že v zájmu veliké
myšlenky státoprávní musíme se snažiti, abychom
udrželi české menšiny. Jakmile opustíme naše men-
šiny, již tím přispějeme k tomu, ahy se utvořila „Pro-
vinz Deutschböhmen“ a tím je také vela po našem
státoprávním snažení. Výchovou lidu a jeho povzbu-
zováním musíme posilovati naše menšiny v boji proti
germanisaci. A právě Kladensku jest zapotřebí, aby
mu věnována byla všemi stranami národními zvý-
šená pozornost. Ne nadarmo se říká, že Kladensko
očekává osud Ostravska. Proto jest tu třeba hned
v počátcích šlápnouti nenasytné hydře germnanisace
na krk. (Výborně!) Nesmí se dopustiti, aby české děti
byly odnárodňovány a ohlupovány v německých
školšch.
Řečník, uváděje, že prolestní tábory nic ne-
spomohou, nebude-li se pracovati proti germanisaci
také skulky, vzpomenul třímilionové dodávky města
Prahy. Při této příležitosti musí se lid český rozhodně
postaviti proti zadání této dodávky kartelu, v němž
jest kromě vílkovických závodů také pražská železář-
ská společnost, kteréž obě surově germanisují. Řečník
skončil výzvou lidu ke statečnosti, uváděje mu na
pamět slova Havlíčkova: „Přistibujte si mně, vyhro-
žujte si mně, zrádcem přece nebudu!“ (Výborně!)
Říšský poslanec p. Náprstek prohlásil jmé-
nem klubu říšských poslanců české strany agrární,
že klub těchto poslanců připojuje si plně k protestu
dnešního téboru. (Výborně!)
Pozdravy tlumočili a všeho zdaru táboru příli
dále jménem města Kladna p. Zdrůbek, městský
radní p. Kraus v zastoupení okrosního starosty
kladenského a okresní starosta zbraslavský p. Ne-
beský.
Policar
Havlíčkův
Náprstek
Zdrůbek
Kraus
Kladensko
Ostravsko
Praha
Kladno
23
article
Pak promluvil ještě zemský poslanec agrární p.
Václav Douša, jenž protestoval zejména proti bez-
práví, které páchají na našem jazyku státní úřady
Polom přečetí předseda p. Zachar tuto re-
soluci:
„Za přítomnosti lidu českého všech stavů a pos
litických stran na táboru lidu v královském horním
městě Kladně povznášíme hlasu svého před veřej-
nestí a žádáme, aby všecko úsilí jednotlivců, korpo-
rací, společenstev, spolků, ale především zastu-
pitelstev obcí a okresů soustředilo se do
boje proti postupující germa nisaci.
Protestujeme dnes proti útokům na naše právo
a prvenství českého jazyka v zemích ko-
runy české vedeným a voláme ke všem našim kra-
janům:
Budiž němčina všude, ať doma, ať ve veřejnosti
odstraněna, budiž s úřadníky a úřady státními vý-
hrodně česky jednáno a s těmi, kteří by nešvar ger-
manisační zaváděli, budiž všude jako s lidmi nepřá-
telskými nakládáno.
Pryč s každým našincem, jenž slouží vídeňské
centralisaci a pangermanismul
Nechť žije nozdolné a nezdolané naše české
státní právol“
Resoluce byla přijata potleskem, načež tábor lidu
byl vřelým doslovem p. Zachara o 1/42. hod. odpo-
lední ukončen-
Po táboru konala se v lese „Hvězdě“ všenárodní
slavnost, ke které uspořádán byl slavnostní průvod,
jenž zahájen byl sokolskou jízdou a selským bande-
riem a v němž byla společenstva, spolky a korporace
kladenské, několik alegorických vozů, dále vozy dět
a hoslů atd., jakož i tři hudební kapely.
Douša
Zachar
Kladno
královský horní město
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z výletu brasilského.
— Ol. Vl. —
Onoho dne žár sluneční již v hodin sedn
ráno byl mi budičkem. Se spánkem na víčkách
spěchal jsem na palubu a v plátěnou pohodlnou
„poltronu“ uvelebil lenivý organismus, oděný
pouze v pyjama z erepu žaponského. Polobde
konal jsem retrospekci posledních dojmů.
Půvabné a imponující ostrovy moře Středo-
zemí... Časné červánky barvily reflexem kar-
minovým březnový sníh hrotu Aetny. Kulisu se-
verní skýtaly ponuré, skalnaté břehy Calabrie
na nichž stíny posud spočívaly, jakoby krýti se
snažily všechny Musoliny brigandské vlasti. Z
málo hodin objevilo se tableau břehů úžiny
messinské: na botě italské cvoček Regio, upro
střed vinic, kryjících kudrnatou zelení sicilský
svah, řada městeček, skupin vil a zelení a ré-
vou krášlených domků, komplex, zvaný Messina.
A opět k severu přiští noci: tak blízko jsm
pluli blíže sopečné pyramidy Stromboli, že ne-
ušly nám žbavé meteory temnem záříci a láva
jako potůčky krve stékající.
Ola
Messina
Stromboli
Regio
25
article
Z Janova k Gibraltaru. Červnové odpoledne
Jako v tratolištích roztaveného zlata odpočívala
Elba. Vlny táhlé a hladké proudů krouživýel
sou celou šíří zreadlily slunce. Byla to zaslou-
žená gloricla velkému geniu, který tu nuceně
strávil před sto lety sto dní. Málo uzlů odtud ma-
lebný a mysteriozně, jako monstrum z báchorky
hřbet svůj ježící Monte Christo. — Dumas
pěre... Prchlé hodiny růžových snů nad jeho
nepřekonanými fikcemi a stylem kovového tim-
bru. Jakobych slyšel dusot kopyt cválajícího
oře... To není jezdec, držící uzdu ve zpěně-
ných ústech svého ušlechtilého nositele, tot
Kentaur, d'Artagnan, letící rychleji než my-
šlenka Fouquetova do Vounes .. Jak volno
mi bývalo při oněch vysněných noblesách duš
a nenoddajné hrdosti mužných myslí .. . Roman-
tika a velkost vyhynuly, jako zmizela polární
hvězda mému vidu a objevila se alfa - Centauri .
Dumas
Jakoby
Artagnan
Fouquetův
Vounes
Roman
Janov
Gibraltar
Elba
Monte Christo
26
article
Hre! A ještě hre! Hanebnost! Dva džbery
vody vychrlily své proudy slané mokrosti přes
tvář, vlasy a pyjam z crepu žaponského. Tak-
hle být vyrván snění, či spíše usínání! Tohle od-
pykáte!
Neodpykali. Křest nováčka ... Rozbřeskl
se mi a slání zvlhlé rty doznaly: aequator
Kolem mne se rozlehl smích, když jsem bezděky
pohlédl na moře „Hledáte snad narýsovanou
čáru v moři, znamenající rovník?
Dobře mi tak. Tolik okolnosti, jež mohly
být mi mementem.
Lodní telegraf řadu dní ukazoval „South“
předevčírem po půlnoci ze spánku nás vzbudíla
serie křečovitých otřesů parníku, které kapitán
vysvětloval výbuchy podmořských vulkánů, snad
hor bájené Atlantidy, a včera na horizontu jen
v mlhách spatřili jsme obrysy země, ostrůvku
„L'ile du Diable“, známého samovazbou Dre
fusovou. A tu nevzpomenouti blízkosti rov-
níku — je suverenní roztržitostí a „trest“ za-
sluhující.
Hre
Diablo
Dre
Atlantida
27
article
Po čtrnácti dnech, kdy projeli jsme spou-
stami vod, první „terra, terra!“ s potěšením spa-
třoná, byly břehy Pernambucca. „Zde koupíte
s výhodou“ — poučoval mne náš vrehní ste-
word — „zelené papoušky, jichž tu nazbyt a
mnoho učelivých mezi nimi, a dále „Železné
dřevo“, ono massivní, temnohnědé, s černými
skvrnami, jakoby z kovu těžké dřevo na ele-
gantní, vzácné bole. Poradiv mi, odešel s jedi-
ným cestujícím naším či t. zv. „cesťákem
v límeích a pod. jedné vídeňské firmy na pev
nínu a vrátili se každý s papouškem.
Větší zájem budí Bahia, ač zakladatelés
nezvolili terrain pohodlný. Od pobřeží stoupá
výšina strmá a končí v pěkné, rozsáhlé platenu,
jdoucí do nitra země, poseté úhlednými vílam
zámožné třídy. Sta věží kostelních hlásá devotní
mysl racy romanské, Portugalců, kdysi pánů
země, jimž Brazilieros odňali žezlo, ustavili re-
publiku s heslem „libertas ed p.ogressus“, opět
jednou non lucus alucendo Kdo chce vyhnout
Portugalec
28
article
se unavujícímu stoupání srázného kopce, vstoup
ne do malého vagonu blíže přístavu, jenž ho
vznese do výše jako lift v hotelu. Většina obyva
telstva, ovšem tříd méně zámožných, jsou při
stěhovali černoši a míšenci; portugalské staré
rodiny jsou pány velkého obchodu. Byl jsem
náhodou hostem u jedné takové rodiny, cavaliéra
Conde filho (syn) v jejich prostorné, ač barbar-
ský vkusem zařízené vile.
Tři snědě dcery domu, hustých, jako kníre
silných obočí, nevynikaly sličnosti tváře ani le
postí postavy. Ale grandezza a obřadnost po-
hybů, bezvadné pohostinství, roztomilá pozor-
nost mi je ve vzpománce zkrásnily.
Nesmím opomenout jednu skutečnou pří
bodu. Stál jsem na pobřeží, čekaje parní člun
abych z přístavu se dostal na loď. Účetní naší
agencie, Němec, byl mým průvodčím.
Co hovoříme, přiblíží se k nám úplně černý
gentleman, asi původu od Siera Leone, oděn
evropsky, tvrdý chapeau, tvrdý vysoký límee,
tlustý řetěz u hodinek z bílého kovu, toliko mu
chyběla kravata a — boty. Byl nemilosrdně bos.
a černá kůže jeho nohou se leskla ve slunci. Smek
a oslovil mne — brasilsky, načež já tázavě po-
hlédl na účetního. Dostalo se mi krátkého vy-
světlení: černý gentleman vidí cizinee a proka-
zuje mu čest, žádaje ho o milodar, či prostě
žebrá. Podivil jsem se, že pán tak civilisovaný
se sniží k podobné akci. Účetní mu podiv můj
brasilsky vysvětlil. Na to černý pán mne změřil
pohrdlivě, posadil chapeau na hlavu a dal re-
pliku. Účetní mi se smíchem tuto přeložil: „Čer-
ný gentleman vám vzkazuje, přijel-li jste sem.
abyste mu tu „osservazione“ učinil, že jste mohl
zůstat doma.
Němec
Sierra Leone
29
article
Logika poněkud zvláštní, ale ne tak vzácna
u Brazilieros. — „K čemu jsi, cizinče, tu
Utrácej, plať velké daně, otroč ve facendě (ta-
bákové plantáži), krátce, živ nás domorodce, tvo-
re inferiórní, nás, kteří nejsme určeni a zvykl
lopotit se, ale líně ležet a dobře se mít.“
I naši vysokomyslní sousedé z říše nechodí ni-
kde tak po špičkách a málokde mluví tak „sotto
voce“, jako v republice „svobody a pokroku“
Za to tím lstivěji a účinněji z rukoů nečinných
domorodců přojímaji otěže. V Sv. Pavlu (San
Paclo) „Deutscho Bank für Brazil“ je nejvzhled-
nějším palácem města a mocnou baštou podniků
germáinských v jižní Americe.
Na Corcovado, pahorek tvaru kužele, výše
našoho Petřína, vyjel jsom si lanovou drahou,
jejíž stanice výjezdu je z Rio de Janeiro, kde
počinají řídnout budovy předměstí. Všechny
proslulé exotické formy květeny a gigantické
listy palmové, převysoké stromy s tenounkýe
větvovím, spadajícím po trupu stromu až k patě
jeho jako zelená kštice, obrovské kaktusy.
tráva až po pas muži sahající a nikde nesešla-
paná, ježto skrývá v houští svém nebezpečné
tonoulinké hady barvy zelené a smrtonosného
uštknut, kolibříci pestrokřídlí jako naši motý-
lové vzáení a motýlové křídel černých a velkých
v rozpětí jako ptáků našich, po kůře stromů blíže
kořene mihající se skarabeové, tuctoví útvaru
zakulaceného a olivové temnozelených rohovek.
Pavel
jižní Amerika
Corcovado
Petřín
Rio jít Janeiro
Sana Paclo
Deutscho Bank für Brazit
30
article
vzácnější blíže lodyh květin, velkosti našeho
sluněčka a barvy sytě fialové s duhovým refle-
xem, mezi lianami slizké pavučiny s obyvaleli
tak odporného vzhledu a úžasných rozměrů (vi
děl jsem tropického pavouka s rozpjatými konče
tinomi průměru 15 cm.), že Evropan bezděčné
ucouvno, záhadné kalichy květů křečovitě se
uzavírající, padne-li hmyz na dno, a kteří,
vyssávše lymfu jeho, se otevrou a vypouštějí
mrtvolu nepotřebnou, hmyz neroznatelný od listů
uvadiých a suchých lodyh — — nesčetné pře-
kvapující a nikde před tím nepopsané výtvory
podaequatoriální Přírody, Mistra s fantasií žha-
vou — jakoby umělou kolekcí naneseno na Cor-
covado. Po západu slunce jsme prchali s míst
překypujících sil. Periculum in mora. Vše, co
chlorofylem zbarveno, začíná expirovat, ze země
rozpařené se zvedá bílá mlha... Ač jen krátee
po západu slunce jsme zbyli nahoře, po příchodu
do údolí počala chvíti námi lehká zimnice a pre-
febrilní nevůle se dostavila. Na radu v Rio ži-
jícího krajana jsme požili něco portského vína
a silný cognakový grog. Dostavil se pot, deroue
se póry celého těla, a tak jsme vyvázli ve zdraví
Evropan
Rio
centimetr
31
article
Nenl co žertovat. Až doposud endemickou
kletbou žlutá zimnice (fobro amarella), o jejíž
podstatě jsme posud v temnu. S malarií, či zim-
nicí bařin, nemá nic společného. Virulence je
tak mocná, že po infekci třetí den nastati může
smrt. Uzdravení není nikdy úplné, zvláště v
játrech zůstanou stopy záludného jedu. Teprve
po měsících odborné péče se ztratí poslední
stopy z organismu.
V té periodě časové byly práce stavby pří-
stavu v Santosu začaty. Kopáno ve vrstvách
půdy, prosáklých nečistotou odpadků pro špat-
neu kanalisaci. Miliony miasmů potencované
toxicity žárem slunce a teplem prsti smísily se
s prachem a způsobily úděsné řádění epidemie
žluté zimnice. V řečišti, kde kotví plachetní lodi,
dlouhý čas bylo vidět takřka les stožárů a stěžnů
holých, jako v oné baladě z hrobu trčící prsty
— symbol neblahých lodí, kde vymřelo, co dý-
chalo, na malé výjimky a ti, co náhodou zkázu
přežili, posláni konsuláty jich zpět do vlasti
parolodí nabodilou. Nikdo se nehlásil k opuště-
ným bárkám a tak vláda brasilská je zničila pla-
menem.
Santos
32
article
Tím šťastnější reakce po skončených pra-
cích. Vzorný přístav, vycementovaně kanály
s ústími, chrlícími odpadky a miasmy v sláň
bakteriocidní mořské vody vytvořily statistická
čísla zdravotního stavu tak, že Santos je zván
Abazií antarktickou. Na příč řečištěm přístav-
ním kocábkou neb výletní steam-launchí, pak asi
25 minut parní tramvají a jsme na ostrově
Guaruja, jehož dlouhé pobřeží, jdoucí hezky
daleko do moře, dalo ideu založit lázně.
A v krátce tu byly velkorestaurace, vily, boudy
pro koupající se, upravená esplanáda. Návštěva
elitního světa pravidelna po 4. odpoledne —
pestrý život koupajících se dam a pánů, nebot
skýtá Guaruja více než Grado naše: má náraz
vln jako Westerland-Sylt.
Ač Santos pro vývoz kávy je značné důleži-
tosti a nyní místem zdravým, kdo není robotou
denní vázán, nebydlí tu a přemnozí po 5. hod.
odpolední, zavřevše ofice, odjíždějí „lanovou“
do St. Paolo a vracejí se časně ráno. Přesnt
Guaruja
Westerland
Sylt
St . Paola