1
masthead
Narodní hospodar.
3
masthead
Prámysl
Příloha „Národních Listů“ k číslu 231. ze dne 22. srpna 1908.
6
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Moravšti toxtilníci pro smlouvu se Srbskem.
Z Brna, 21. srpna. (K. k.) V uvážení, že
celní válka se Srbskem by co nejvíce poškodila
brněnský průmysl textilní, a že by jej z jeho
starodávného odbytiště úplně zatlačila, jakož
i vzhlodem na to, že další trvání bezsmluvného
stavu způsobilo by nejen ztrátu příští saisony,
nýbrž také eventnálně úplnou ztrátu trhu srb-
ského, podal spolek vlnařských průmyslníků mo-
ravských vládě důtklivou žádost, aby srbská
smlouva obchodní byla bezpodmínečně dne 1.
září t. r. uvedena v platnost a aby průmyslu
byla o tom pokud možno nejdříve podána
zpráva.
Zakázky simmeringské vagonky.
Z Vídně, 21. srpna. Simmeringská vagonk
— jak »N. Fr. Pr.« oznamuje — jest dobře
zaměstnána zakázkami až do konce roku. Spo-
lečnost obdržela v prošlém létě dodávky pro
dělostřelectvo, zejména lafety, pak svěřenojl
postavení lodních jeřábů (ke skládání velikých
nákladů z lodi), jakož i pověřena menšími dc-
dávkami různých předmětů jí vyráběných pro
větší podniky.
Zvýšení cen uhli na obzoru.
Z Vídně, 21. srpna. (»N. Fr. Pr.«) Zdejšt
obchodníci s uhlím hodlají v nejbližších dneeh
svolati schůzi, na které by se radili o zvýšení
cen uhlí, jež by vešly v platnost 1. září. Stoup-
nutí ceny nebuda činiti nežli 6 h na q-
Dodávka zlata pro Rakousko-uherskou banku.
Z Pešti, 21. srpna. (Uh. tel. kor. kane.
Pešťská uherská obchodní banka oznámila, že
dodá 50.000 liber šterlinků ve zlatě peštskému
hlavnímu ústavu Rakousko-uherské banky.
Srbsko
Brno
Vídeň
Francie
spo
Pešť
Rakousko
7
article
Pro mezinárodní obchod.
Z Vídně, 21. srpna. Mezi rakouskou pe
štovní spořitelnou a německou bankou v Berlíně,
italskou obchodní bankou, fílialkou Länder-
banky v Londýně a švýcarským ústavem úvěr-
ním v Curychu uzavřena smlouva stran vyplá-
cení poštovních poukázek, což důležito pro
mezinárodní obchod a jedná se též s francouz-
skými ústavy o mezinárodní giro.
st Z Pešti, 21. srpna. (Zvl. telegr. »Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 45.000 q o 24
dráže. Platila za 50 kilogr.: pšenice tisská
80 kg K 11.80, 79 kg K 11.75, 78.5 k
K 1155, z okolí Pešti 80 5 kg K 11 821.
79.8 kg K 11.60, 78.5 kg K 11 35, 77 kg
K 11.50, 75 kg K 10 10, slará, bečkerecká
80 kg K 11 775. horňácká 79 kg K 11.50,
törökbečská 79.5 kg K 11.75, 79 kg K 11. 629
báčská 79 kg K 11.30, 76.7 kg K 11.40,
hartská 77.5 kg K 11.55, makovská 79.5 kg
K 11.75; žito K 9 25; ječmen K 7.65
oves K 8.15 starý, K 8.45 nový.
Na terminovém trhu z počátku
pevné smýšlení na vyšší Ameriku bylo později
liknavé na levnější Berlín.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
K 11.15, na duben K 11.52, —.—; žito
na říjen K 9.25, ovea na říjen 809; ku-
kuřce na srpen K 7 70, na květen 1909
K 7 10; řepka na srpen K 16 35.
Na plodinovém trhu vepřové sádlo
platilo K 140.—, ostatní nezměněno.
Platil
Vídeň
Berlín
Londýn
Curych
Pešť
K 1155
vysoký Amerika
obchodní banka
Länderbanka
kg
starý
nový
8
article
Počasí: Krásně.
Z Liverpoelu, 21. srpna. 4 bod. 10 min. (K. k.)
Obrat 3000 toků baviny. — Smýšlení sťálé. —
Dodávky na srpen 5.46, na srpen září 5.03, na září-
říjen 4.83, na říjen-listopad 4.77, na listopad-pro-
sinec 4.73, na prosinec-leden 4.71, na leden únor
471, na únor-březen 4.72, na březen duben 4.74, na
duben-květen 4.75, na květen-červen 476, na červen-
červenec 0.—.
Z Paříže 21. srpna. (K. k.) Závěrek. Oves stálý
na srpen 18.25, na záři 17.90, na září-prosinec 17.95
na listopad únor 18.05, žito klidné, na srpen 17. 65
na září 17.90, na září-prosinec 18.15, na listopad-
únor 18 25, pšenice stálá, na srpen 22.70, na
září 22.80, na září prosinec 23.05, na listopad únor
23.45, mouka stálá na srpen 31.25, na záři 30 90.
na září-prosinec 30 80, na listopad únor 30.85. Po-
časí: hrozí dešt.
Z Londýna, 21. srpna. (K. k.) Trh plodi-
nový. Smýšlení většinou uhájené, ceny nezměněny.
Uberská mouka nominalní, řepkový olej 31. š. Dovo
pšenice schází, ječmene 1000, ovsa 20.000 q. Po-
časí krásně.
Z Paříža, 21. srpna. K. k.) Závěr. Lih stálý
na srpen 46.75, na září 41.—, na září-prosinec 37.50
na leden-duben 37. 25.
Z Paříze, 21. srpna. Závěrek. F. k.) Řepkový
olej stálý, na srpen 76.75, na září 77.—, na září
prosinec 77.75, na leden-duben 75.25.
O chystané osnově nového zákona
o společenstvech.
(Referát JUDra. F. Illnera, tajemníka jednoty záložen
na sjezdu jednoty úřadníků záložen v zemích koruny
české.)
JUDr
F Illner
Liverpoel
Paříž
Londýn
Paříža
10
article
Kromě toho naskytly by se obtíže při provádění
různých odpisů a amortisací. Víme všichni,
jak obližno jest často přesvědčiti tu neb onu zá-
ložnu o nulnosti odpisu té které pochybné pohle-
dávky, přeceněné nemovitosti, pochybných cenných
papírů nen jiné akuvní položky. Ještě hůře bylo by
ale polom, poněvadž provedení odpisu mohlo by snad
míli za následek, že by záložna musila se zříci jist
části svých vkladů. A tak vloudila by se do zálo-
ženských bilancí nespolehlivost, která by, nehledě ani
ke stránce morální, byla tím více na pováženou, po-
něvadž by činila illusorní i onu míru kontroly, klerá
záleží ve veřejně kladených účtech. To jsou tedy
důvody, ze kterých pokládím stanovení maximál-
ního poměru mezi jměním vlastním a jměním svěře-
ným za zásadně pochybené a názor můj podporován
jest kromě toho ještě vývojem, kterak ho možno po-
zerovati u okresních záložen hospodářských. Přas to,
že tam jato zásada plati, svědčí jich dnešní stav proti
ní. Okresní záložny hospodářské byly původně pou-
hými fondy, později zálužnami bez práva přijímání
vkladů, pak bylo jim právo to přiznáno a sice pd-
vodně do patercnásohné, později do desateronásobné
a konečně do patnácleronásolmé výše kmenového
jmění a za určitých, toho času vlastně všeobecně do-
sažilelných podmínek do výše nourčité, takže dnes
vlastně u těchto záložen žádné obmezení neplatía
přes to ještě domáhají se tylo záložny právem tnké
formálního zrušení obmezovacího předpisu zákona.
Vývoj dál se tu tedy nikoliv ve znamení obmezení,
nýbrž ve znamení uvolnění a momenty, které tu
Přas
11
article
byly rozhodnými, platí také pro občanskě záložny
jichž existenční podmínky jsou v podstatě tytéž. Ne-
ní přece možno, aby mezí oběma celkem stejnoro
dými skupinami záležen činěn byl tak dilekosáhlý
rozdíl pouze proto, poněvadž jedna z nich podléhí
zákonodárství zemskému, druhá ale zákonodirství
říšskému
Nepopírám, že podobný postup a vývoj, kterak
se dál u okresních záložen hospodářských, byl by
snad jaké záložnám občanským nebýval na škodu.
Naše české občanské záložny byly by snad dnes co
do svého vlastního závodního kapitálu i co do stavu
členstva silnějšími, kdyby jim právo přijímati vklady
bylo bývalo tak, jak okresním záložnám hospodář-
ským, postupně udileno. Však dnes, kdy zákonodár-
ství občanským záložnám dovolilo půl století na zá-
kladě naprosté volnosti se vyvíjeti, bylo by náhlé
obmezení zhoubným a mohlo by leckde přivoditi
katastrofu. To jest tím více na pováženou, poněvadž
dnes nějakého obmezení není více třeba. Státní
správa se dříve o rozvoj svépomocných záložen valně
ani nestarala, ponechávajíc je sobě samým a jes
podívuhodno, kterak dokonale se bez jakékoliv po-
moci záloženská organisace vyvinula, to svědčí nej
lépe o jich zdravém jádru. Dnes kromě toho jsou
záložny podrobeny pronikavé kontrole veřejné a
proto tím méně jest dnes nějakého obmezení zapo-
třebí, rozhodně ale netřeha obmezení, které jest
theorelicky tak pochybným a má cenu tak illusorní,
jak to bylo řečeno.
12
article
Nepopírám důležitost přiměřeného a zdravého
poměru mezi jměním vlastním a svěřeným a zajisté
také naše záložny jsou si této důležitosti vědomy.
Avšak tento poměr nesmí hýti konstruován způsobem
nepřirozeným, totiž obmezováním pravidelného př
toku řád provozov, prostředků, nýbrž naopak snahou
po přiměřeněm zvyšování jich, jak se v našich zá-
ložnách skoro veskrze děje a jak a to ostatně i zá-
konem samým může býti postaráno. Jestliže kromě
toho budou opatření revisní přísně prováděna a tře
bas i zostřena, pak bude o bezpečnost věřitelů lépe
postaráno, nežli nějakým theoretickým pravidlem
problematické ceny.
Tolik chtěl jsem podotknouti o zásadě samé
o tem, proč ji vůbec za správnou nemohu uznati.
Avšak tím není ještě látka vyčerpána. Poně
vadž totiž přes veškeré vážné námilky není vylou-
čeno, že tato zásada přece jen do zákona bude po-
jala, třeba se několika slovy také zmíniti o detailec
jejího provedení. Bohužel, nemohu při tom vzíti z
základ obsah nejnovějšího vládního elaborátu osnovy
nového zákona o společenstvech, který mně, jakožle
účastníku květnové ankety v ministerstvu spravedl-
nosti sdělen byl toliko důvěrně, avšak celkem po-
stačí, podrobím-li kritice příslušné ustanovení vládn
osnovy z roku 1897, která v 8 47. odst. 1. praví toto-
„Při úvěrních a záložních spolcích nesmí suma
výpůjček společenstva včetně vkladů na běžný úče
společenstvem převzatých přesahovati při vpolečen-
stvech s ručením neobmezeným desetinásobný, př
ručení obmezeném pětinásobný obnos všech sečte-
ných závodích vkladů a fondu reservního.
13
article
Jako vlastní jmění označuje se zde součet zá-
vodních podílů a reservních fondů a to jest správ-
ným. Avšak hranici svěřeného jmění tvoří u spole-
čenstev s ručením obmezeným pětinásobný
ručením neobmezeným desateronásobný ná-
sobek tohoto součtu, takže u společenstev s ruče
ním obmezeným jest v nejvyšší hranici reservní fono
obsažen toliko pětkráte a společenstev s ručením
neobmezeným však desetkráte. Ta jest nekonse-
kventní, poněvadž reservni fond má u obou skupin
společenstev s ručením neobmezeným zakládati desa
teroná sobnou úvěrní způsobilost, platí to také o spo
lečenstvech s ručením obmezeným.
Však já jdu dále a tvrdím, že při posuzován
úvěrní způsobilosti společenstva za jeho trvání jes
rozsah ručení celkem významným a že jest přímo
pochybeno, činíli osnova v tomto směru tak daleko-
sáhlý rozdíl.
Jestliže vůbec nějaké jmění může sloužiti z
měřitko úvěrní způsobilosti, pak může to býti pouze
jmění již trvající, tedy skutečné placené závodní
podíly s reservními fondy, totiž ono jmění, kterého
může býti ihned použito k uspokojení věřitelů, nikdy
ale subsidiárni a pouze v konkursu neb likvidae
aktuální ručení, jehož skutečná cena přece nikdy ne
může býti spolehlivě posouzena a které často jes
více neb méně problematickým.
14
article
A skutečně možno tvrditi, že laktická cena sub
sidiárního ručení celkem málo záleží na rozsahu
ručení. Já speciálně měl jsem příležitost o tom se
přesvědčiti. Následkem znepokojujících pověstí oj
sté venkovské záložně s ručením neobmezeným byly
hromadné postupy majetku členů záložny příslušm
kům jich rodiny. To jest arcit případ nejkrajnějšt
avšak tolik jest jisto, že subsidiární ručení má jen
tenkráte plnou cenu, je-li také solvence ručících až
de plné výše ručení nepochybnou. Tomu ale nikdy
tak není a proto jest přímo absurdní, budovati úvěrn
obmezené, poskytovati více záruky, nežli ručení ne
obmezeně, neb rozsáhlejší ručení obmezené a právě
události posledních let, úpadky velkých záložen s r
čením neobmezeným svědčí o nespolehlivosti neob
mezeného ručení.
Že ostatně ve skutečnosti rozsah ručení nem
valného vlivu na úvěrní způsobilost společenstva
na důvěru, které se společenstvo těší. o tom svědě
statistika. Podle statistiky, vydané roku 1906 ústřed-
ni statistickou komisí vídeňskou, vykazují rakouská
úvěrní společenstva podle systému Schulze-Delitz
schova, zřízená v následujících letech, následujle
poměry jmění vlastního ke jmění svěřenému:
Společenstva s ručením obmezeným: 189
1:4.36, 1885 1:4.85, 1890 1: 5.39, 1895 1:5.91, 1900
1:5.76, 1902 1: 5.95.
Schulz
schův
15
article
II Společenstva s neobmezeným ručením: 189
1:5.77, 1885 1: 6.54, 1890 1:7.26, 1895 1:8.06, 190
1:8.71, 1902 1. 9.35
Celkem tedy ovšer vykazují rakouské záložny
s ručením neobmezeným poměrně vyšší svěřen
jmění, nežli záložny s ručením obmezeným; avšal
rozdil není tak značným a spadá patrně na vrul
oné okolnosti, že mezi záložnami s ručením obme
zeným jsou veškeré mladé ústavy, u nichž se dosu
velmi málo ciziho jmění nashromá ždilo. Kromě toho
nejsou tu pojaty roky poslední, ve kterých se právě
tak jasně ukázala nespolehlivost neobmezeného ru
Důležitějšími jsou pro nás poměry, kterak se
vyskytují u českých občanských záložen a sledujeme
je za posledních deset let, od r. 1896 až do roku
1905. Oboje skupiny vykazují tu následující poměr
jmění vlastního ke jmění svěřenému
I. Společenstva s ručením obmezeným: 189
1: 10.82, 1897 1: 10.50, 1898 1: 10.35, 1899 1: 10.47
1900 1: 10.80, 1901 1: 10.96, 1902 1: 10.66, 190
1: 10.57, 1904 1: 10.53, 1905 1: 10.59.
16
article
II. Společenstva s ručením necbmezeným: 189
1:11.34, 1897 1: 11.37, 1898 1:11.44, 1899 1: 11.59
1900 1: 11.33, 1901 1:11.74, 1902 1:11.19, 190.
1:11.18. 1904 1: 10.97, 1905 1: 10.95.
Mezi záložnami s ručením obmezeným na jedné
straně a s ručením neobmezeným na straně druhé
není tu téměř žádného rozdílu a uváží-li se, že mez
záležnami s ručením obmezeným jsou veškeré male
ústavy s malým svěřeným jměním, možno dokonce
tvrditi, že u záložen s ručením obmezeným celker
jest poměr nepříznivější, že se tudiž těší větší důvěře.
Při tom jest zajímavo, že u záložen s ručením ne-
obmezeným poměrná cifra svěřeného jmění od roku
1901, ledy právě asi od pádu Svatováclavské záložny.
vytrvale klesá.
Jestě nápadnější jsou poměry v království če-
ském, kde přirozeně katastrofa Svatováclavské zá-
ležny působila nejvělším dojmem. V letech 1900 až
1905 jeví se tu následující poměry jmění vlastního
ke jmění svěřenému:
I. Záložny s ručením obmezeným: 1900 1: 8.97.
1901 1:9.11, 1902 1:8.94, 1903 1:8.96, 1904 1: 8.95
1905 1: 8.93.
II. Záložny s ručením neobmezeným: 1900
čení
svatováclavský zá
17
article
1:9.53, 1901 1:9.98, 1902 1:9.06, 1903 1:8.74, 1904
1:8.83, 1905 1:8.70.
U společenstev s ručením obmezeným zůstává
tedy poměrná ciíra celkem stejnou, kdežto u spole-
čenstev s ručením neobmezeným od pádu Svatová-
clavské záložny vytrvale klesá a byla v roce 1905
již menší, nežli u společenstev s ručením obmeze-
ným, v Čechách tedy společenstva s ručením obme-
zemým již nyní vykazují hojnější přítok cizích pro-
středků, nežli společenstva s ručením neobmezeným
Tato statistická data tedy nikterak neodůvedňují, aby
co do úvěrní způsobilesti činěn byl rozdíl mezi zá-
ložnami podle rozsahu ručení.
Ostatně skulečná cena necbmezeného ručeni
podává se také z následujících cifer o pohybu za-
vodních podílů a počtu členů českých záložen s n
obmezeným ručením v letech 1900 až 1905.
V Čechách:
Rok Počet zá- Počet Počet po- Obnos záv
dílo
podílů K
ložen členů
1900 63 48.958 100.091 3,155.597
3,024.54l
100.102
1901 64 48.695
2,011.718
1902 63 47.543 77.637
1903 62 44.617 83.928 2,395. 790
80.675 2,227 800
1904 62 42.455
29 889
2,294. 398
1905 63 42.051.
Ze stejného počtu záložen zmenšil se tedy počet
členů o 6907 čili o 14.112%, počet závodních podílo
o 20.202 čili o 20.18% a obnos závodních podnlů
861.199 K čili o 27.3%, tedy více nežli o jednu čtvrti-
nu. A ještě hůře bylo to na Moravě, kde na příkla
Ústřodní záložna rolnická v Olomouci, která dosu
má ručení neobmezené, přes svoji vzornou správu
po pádu Valašskomeziříčské záložny přímo rapidně
ztrácela členy a závodní podíly.
Čechy
Morava
Olomouc
18
article
Při tom jest důležito, že počet a obnos závodnoch
podílů klesl v mnohem vyšší míře, nežli počet členů
Z toho jest zřejmo, že ze svazku společenstva prchajt
právě zámožnější členové a že v něm zůstávají na-
mnoze teliko takoví členové, kleré k tomu dlužnický
závazek null.
Tento velmi povážlivý a nezdravý zjev byl pří
činou, proč se poslední dobou české záložny s ru-
čením neobmezeným tak houževnalě domáhaly toho,
aby jim byla umožněna přeměna ručení. Oslalně
nelze se přece ani diviti, že neobmezené ručemí za-
vdává podnět k obavám. V jistých poměrech může
býti neobmezené ručení odůvodněným a prospěšným,
v jiných poměrech ale nikoli, a zejména nehodí se
pro velké záložny občanské. Rozsah obchodů těchlo
záložen jest tak značným, že nedozírné konsekvence
neobmezeného ručení mohou míti v zápětí zkázu
celých rodin a krajů, a tato možnost, třebas jest sebe
vzdálenější, odstrašuje zámožnější od účastenství n
záloženském podniku, kdežto takové osoby, které zá-
ložny potřebují, časlo svádí ke transakcím nečest-
ným anebo i zločinným.
Vývoj českých občanských záložen již od. le
děje se ve znamení ručení ohmezeného a také velká
většina záložen s ručením neohmezeným jenem čeká
na to, až jí zákonem přeměna ručení bude dovolena.
19
article
Vzhledem k tomu, co jsem byl právě pravil, nelze
tento zjev nikterak pokládati za nezdruvý, ano ne-
schází ani těch, kteří vůbec žádají úplné odstranění
neobmezeného ručení. Tak daleko já ovšem nejdu,
avšak tolik žádám přece, aby mezi obojím druhem
ručení nebyly činěny rozdíly, které nejsou odůvod-
něny. Každá výhoda, které se dostává záložnám s r-
čením neobmezeným, jde na útraty záložen s ruče-
ním obmezeným, a to jest tím pochybnější, poněvadz
často ručení obmezeně jest prospěšněj-
ším, spolehlivějším a vydatnějším
nežli ručení neobmezené a poněvadž hospodářský vý-
voj vede nesporně ku převaze ručení obmezeného
a brzo snad způsobí úpíný zánik ručení ne
obmezeněho. Je-li tento vývoj zdravým, jako ž
je, pak bylo by chybou, rušiti ho neodůvodněným
výsdami neobmezeného ručení. To tedy znamená;
Má-li vůbec dojíti k zásadě maximálního rozpjet
mezi jměním vlastním a jměním svěřeným, pak mus
toto rozpielí stanoveno býti jednotně pro veškerá
spelečenstva úvěrní bez ohledu na ručena
20
article
Další vadu spatřuji v lom, že se nerozeznáva.
jakým způsobem jest cizí jmění uloženo. Maximální
hranice svěřeného jmění má za účel obmeziti risiko
věřitelů, které pro ně vchází z užívání jich jmění
v cizím podniku. Však příčiny k takovému opatřen
není tenkráte, jestliže a pokud se svěřeného jměn
k vlastnímu obchodu neužívá, tedy zejména ve pří-
čině přebytků. Nelze přece pochopiti, proč by maxi-
mální hranicí měly býti postiženy také ty prostředky.
které jsou uloženy na příklad v pupilárních cenných
papírech anebo jinak za podmínek sirotčí jistoty. Rov-
něž jest zbytečno, podrobovati maximální hraniei
také prostředky uložené u jiných ústavů. Tak na pří-
klad, má-li záležna, jak se to časlo slává, uloženy
své přebytky u jiné záložny, byly by tytéž prostředky
touže zásadou postiženy dvakráte, totiž u obou těch-
to ústavů. Proto tedy by důsledné provedení ičte zá-
sady vyžadovalo, aby se vztahovala toliko na ony
prostredky, které jsou uloženy ve vlastním záložen-
ském obchodu, nikoliv také na ty prostředky, ktere
jsou uloženy tak, že v příčině jich zvláštních bezpeč-
nostních opalření není třeba.
21
article
Konečně přikročuji k otázce čísla, kterým má
býti maximální rozpjetí vyjádřeno. Že v tomto směru
vládní osnova z roku 1897 českým občanským zá-
ložnám ani z daleka nehovi, jest jisto. Jen příbližným
odhadem možno zjistiti, že by české zálužny
musily vypověděti na dvě stě až dvě
stě padesát milionů svěřeného jmění
a to byla by hotová katastrofa. A při tom nejtiže po-
stíženy by byly záložny nejvzorněji spravovaně, po-
něvadž tyto mají následkem své vzorné správy zvlášt-
ní přítažlivost pro vklady. To byla by věru velm
nespravedlivá odměna za jich vzornou správu.
A proto musíme právem žádati, aby, jestliže vů-
bec dojde ke slanovení maximálního rozpjelí, nobylo
ono stanoveno libovolně, nýbrž v souhlasu s daným
bospodářským stavem tak, by ani jediná záložn
nezaslouženě netrpěla. Nestane-li se tak, pak musila
by tato zásada nezbytně rušivě působiti na další vý-
voj českých záložen, a to přece účelem zákona být
nemůže.
22
article
Já tedy resumují: Zásaďa maximální ho
rozpjetí mezi jměním vlastním a jmě-
ním cizím jest vůbec pochybenou, v pra-
xi neproveditelnou a pro další vývoi
českých záložen zhoubnou, aniž by byla
s to, dosáhnouti svého účelu. Zájmy věřitelů budou
lépe obslarány, bude-li zaručeno poměrné vzrůstání
vlastního jmění a provádění přísné revise.
Jesiliže ale přece k uzákonění této zásady dojde.
1. musí maximální hrnice svěřeného jmění sl
novena býti pro veškerá úvěrní společenstva jed-
nolně,
2. pouze v příčině onoho jmění, které jesi ulo
ženo ve vlastním podnikua
3. poměrem tak volným, aby české záložny an
ve svém dosavadním stavu, ani na svém budoucím
vývoji netrpěly.
4. Při tom budiž dozorčím orgánům vyhraženo.
aby v konkrelním případě po návrhu revisního svazu
zákonnou maximální hranici zvýšili, je-li odůvod-
něno, a také třebns i snížili, jestliže poměry spole-
čenstva zavdávají podnět k obavám.
pak:
23
article
Z peněžních trhů. (21. srpna.) Stav Anglick
banky se v minulém týdnu opět zlepšil, a to přes
značné splátky na nové emise; v minulém týdnu
došlo k vyplacem dividend anglických železničních
společnosti ve výši 41/2mil. lib. št.; z reservy pro
indickou měnu byl uvolněn 1 mil. lib. št. Hotová
zásoba stoupla o 1.736 na 38.287 mil. lib. šterl. oproti
36.837 mil. před rokem: z toho jen 9000 lib. št. při-
padá na příok z Portugalska, oslatek vrátil se z
vnitřního oběhu. Oběh bankovek klesl o 0.422 na
29.104 milionů oproti 29.271 mil. před rokem. To-
tální reserva vzrostla o 2.158 na 27.633 mil. (26.016
před rokem). Při stálé pohotovosti peněz byly na
banku kladeny malé požadavky. Portefeuille klesl
o 0.077 na 27.661 oproti 31.545 mil. před rokem.
Poměr reservy k pasivům činí 521/s% oproti 501/4
před týdnem a 4814% před rokem. Na londýnském
trhu nastalo po přechodném zpevnění opělné uleh-
čení; soukromý diskont kolisá mezi 1/4—11/2 2%. —
Také Francouzská hanka vykazuje sesilení
svého slavu. Vzrůst zásoby zlata o 2.071 na 3223.193
mil. Iranků (oproli 2810.372 přod rokem) jest sice
poněkud menší, ježto francouzské koupě zlata uslá-
vají; oběh bankovek klesl o 34.485 na 4690.989 mil
(4598.061 mil. před rokem). Bankovky jsou hraženy
88.80% oproti 87.365 před týdném a 82.22% přel
rokem. Portefeuille klesl o 1.059 na 673.164 mil.
(855.668 před rokem), lombard o 6.244 na 527.58
mil. (581.051 před rokem). Soukromý diskont klesl
opět na 126. — Daněprostá reserva Německe
říšské banky vzrostla do 17. t. m. o 35 míl. na
283 mil. marek. — Hakousl o-uherské ban-
ce ohlášeno k dodání 185.000 lib. št. zlata, v Lon-
dýně koupeného. Situace na vídeňském trhu se opět
zpevnila; soukromý diskont stoupl na 3/1%. Zvláště
citelná jest potřeba uherská, související s vývojem
Portugalsko
Lon
Anglick banka
24
article
Praha. Na dnešní burse nedošlo opět v žád-
ném směru k závěrkám a podáváno pouze za akcie:
První české továrny orient, cukrov. K 250.—, Prvnt
pražské zastavárny K 465.—, První české akc. po-
jišťovny na život K 265.—, Kolinské továrny kávov.
náhražků K 680.—, pivovaru v Čes. Budějovicíen
K 860.—, Živnostenské banky K 238.—, České banky
„Union“ K 245.50, České společnosti pro průmysl
cukerní K 170.—, Škodových závodů K 283.—, České
průmyslové banky K 415.—, Podolské cementárny
K 203.—, Zajišťovací banky K 199.—, Akc. továrny
na vyrábění uměl. hnojiv v Kolfně K 400.—, První
českomoravské strojírny K 850.—, Královéhradeckého
úvěrního ústavu K 444.—, Pražské paroplavební spo-
lečnosti po Vltavě a Labi K 600.—, První české ra-
finerie v Modřanech K 360.— peníze.
Vídeň. Následkem nedostatku určitých podnětů
panoval na začáteční burse klid. Nedošlo k zádným
pozoruhodným změnám, jenom lombardy byly hodně
kupovány a značně stouply. Na polední burse lepší
smýšlení v Berlíně na krátko působilo k upevněni,
později však zase naslal klid. Ke konci následkem
lokálních nákupů stouply kreditky a způsobily zlep-
šení tendence. Z bankovních papírů kreditky byly
vyšší, akcie Bankovní jodnoty vídeňské stouply, lom-
bardy byly pevny, akcie státní dráhy stálé a alpinky
dobře upevněny, pražské železářské vyšší. Ve šraňku
uhelnodolné papíry měly zájem. Trh k ukládání na-
změněn. Na eskomplním trhu peníze rovněž nezmě-
něny, 3°/1s %.
Kolinský
Škodův
Praha
Vltava
Modřany
Vídeň
Berlín
první český akciový
živnostenský banka
Český banka
Český společnost
Český průmyslový banka
25
article
Berlín. Na dnešní burse prevládala ve všech
skupinách nálada mnohem příznivější, než včera. Ko-
nečné pevné zázramy bursy nevoyorské přispěly ne-
jen ku pronikavému zotavení akcií dráhy kanadské
i titrů příbuzných, ale působily na prospěch cekkrové
nálady. Průběhem dne došlo k zpětným koupím v ak-
cíích železářských společností a kurs náležitě se zo-
tavil. Poněkud slabšími zůstaly hodnoly uhelné. Akcie
domácích bank až na Drážďanskou pevnější. Z r-
kouských titrů kreditky, jmenovitě všskk lomhardy
zlopšeny. Na trhu kasovním nebylo smýšlení jednot-
ného. Ruské renty málo změněny, akcie ruských
bank hledány. Soukromý diskent zlevnil o 12% n
Berlín
ko
26
article
Z pražrkého trhu obilního (21. srpna). Obchod
s obilím ke mletí měl na dnešní burse mdlý ráz; při
malé koupěchtivosti konsumu mohly se úterní ceny
pšenice a žita uplatniti jen proto, že nabídka byla
úzce omezená. Bylo treba jen normální nabidky, od
povídajíci roční dob a prodavači byli by musili při-
jati nižší ceny. Z Prahy placeno za pšenici 77 a
81 kg K 11.75—12.25, za žito 71—75 kg K 9.85 a
10.15. Zájem pro ječmen nedoznal žádné újmy;
byla-li koupěchtivost oslabena, je toho příčineu nej-
výš nepříznivý stav vody v řekách. Z cizozemska jesl
zde stále táž poptávka pro prima druhy, jako před
týdnem, vývoz však jest nucen k nečinnosti. Kdežto
vývozce počítá s tim, aby koupené zboži z dráhy pří-
mo na loď naložil, musi nyní koupené zboží převzihi,
ve skladišti uložiti a s velkými náklady uloženía
ztrátou úrcků čekati na vodu, aby mohl ječmen dále
dopraviti. Konsum kupoval jen ojediněle, střední dru-
hy byly tedy při skrovném obratu klidné, ceny o 10h
levnější. Méně cenné jakosti zůstávají bez povšim-
nutí. Z Prahy placeno merkantilní K 8.80—9.10.
střední 9.20—9.40, prima K 9.45—10.—. Oves byl
při ná kupech omezených jen na konsum oslaben
o 5 h a znamenal z Prahy K 7.85—8.— za 50 kg.
Praha
kg
28
article
Zahraniční tržba Rakousko-Uherska v prvém pola-
latí 1908. Nedávné sumární číslice o pobybu naší za-
hraniční tržby v prvém pololetí lelošním doplňujeme
dnes několika podrobnostmi. Jak známo, zboršila se
letos naše obchodní bilance o dalších 43.8 mil. K.
passivum její stouplo z loňských 92 6 mil. K na
136.4 mil. K a to jednak, protože se dovoz k nám
značně zvýšil o 31.2 mil. K na 1250 0 mil. K), jednak
že vývoz poklesl o 12.6 mil. K na 1113.6 mil. K. Dle
množství ohnášel dovoz v řečeném období 80.9 mil. q.
vývoz 95.8 mil. q, byl tedy o 14.9 mil. q větší než
dovoz z ciziny. Co se lýče jednotlivých důležitějších
druhů zboží, vykazuje tržba letošní za prvé pololetí
v mil. K tyto položky: v dovozu: koloniální zboží
29.7 (++ 0.4), tabák surový 21 1 (+ 4.6), obilí 63
(+ 0.2), rýže 15.6 (+ 12), semena 27.4 (— 2.2), ja-
tečný dobytek 0.7 (— 05), vejce 24.7 (— 1.3), kůže
surové 35.8 (— 11.7). víno 3.2 (+ 0.2), uhlí 94.5
(+ 12.8), bavlna 1406 (— 26.5), len, konopí, juta
a zboží z nich 43 4 (— 6.3), vlna, česanec a pod. 66
— 23.5), vlněná příze 22.4 (— 6 0), vlněné zboží 178
+ 1.3), hedvábí 29.8 (+ 3.5). hedvábné zboží 19
(—7.1), papír a zboží papírové 14.2 (+ 0.9), kůže
a zboží kožené 32.8 (— 1.4), železo 17.2 (+ 11.4).
RakouskoUhersko
29
article
měďovina 41.3 (+ 15.8), stroje a přístroje 53.
(+ 15.6), nástroje a hodiny 24.5 (+ 2.8); ve vý-
vozu: cukr 125.5 (+ 21.9), obilí 19.U (—1.8, slad
28.7 (—1.7), luštěniny 7.3 (+ 3.9), semena 10.8
(+0.5), jatečný dobytek 26.2 (+ 4.4), koně 19
(+ 6.6), vejce 67.1 (+0.2), kůže surové 35.5 (— 5 3).
nápoje 18.4 (+ 0.7), dříví 128.2 (+ 4.2), uhlí 58.
(+4.7), nerosty 21.1 (—- 07), bavina, příze a zboží
z ní 27.1 (— 13.7), len, konopí, juta a zboží z nich
24.2 (—0.7), vína a česanec 8.2 (— 4.8), vlněná příze
3.0 (— 05), vlněné zboží 26.1 (— 6.0). hedváhí a hed-
vábné zboží 24.5 (+ 6.4), konfekční zboží 35-1
(— 8.7), papír a zboží papírové 33.5 (— 0.2), kůže
a zboží kožené 27.3 (— 3.7), sklo a zboží skleněně
31 4 (— 2.2), železe 3.3 (— 4.4), kovy nedrahé a zboží
z nich 34.4 (— 3.3), nástroje a hodiny 6.2 (— 0 1)
Soustavné seskupení zboží s hledisk hospodářsko-
lechnických je toto: Od ledna do června připadlo
žní.
z úhrnného
dovozu
vývozu
na: mil. « mil. K mil. mil.K
1907 1908 1907 1908 1907 1908 1907 190
suroviny 65.8 73.0 713.5 664.9 71.3 73.2 393-0 401.
pololovaty 2.8 49 213.6 253.7 13.1 13.4 204.6 200-
konečné
výrobky 25 3.C 291.7 3344 80 9.2 528. 6 5117
31
article
Na tom mají podll výrobky:
dovoz
vývoz
mil. K
mil. k
země- 17 10s 197 1908 107 1908 1907 190
dělské 11 0 10.8 604.1 542.8 15.4 15.7 316.5 3240
hornieké
hutnické 55.8 64.5 173.5 222.6 56.5 58 0 97.8 969
průmy-
slové . . 4.3 56 441.2 484.6 20.5 22.1 711.9 692.
Tržba s drahými kovy obnáší v červnu 1908
28 mil. K (— 18 u srovnání s červencem m. r.).
ve vývozu 5.6 mil. K (+ 0.9); od 1. ledna do června
1908 v dovozu 17.7 mil. K (— 5.t), ve vývozu 46.2
mil. K (— 9.4).
Opětné klesání cení petroleje. Přes fo, že v ml
nulém týdnu klesla cena surového pelroleje za po-
hotové zboží až na 88 h za metr, cent, klesání cen
se ješt“ nezastavuje. Dne 20. t. m. nabízeno za su-
rový petrolej k okamžité dodávce 80—82 h; před
někelika dny dešlo dokonce k uzavírce za 79 h z
metr. cení. Dodávka na říjen-prosinec znamená asi
1 K. Klesání souvisí s malou potřebou a nedostat-
kem přiměřených skladišt
Nové nařizení o výrohé a obchodu a celulcidem.
V říšském zákonolku vyhlašeno bylo ministerské na-
řízení o obchodu s celuloidem, celuloidovým zbožím
a odpadky, upravující delailně výrobu i obchod s ealu-
loidem a snažící se odstraniti všechno nebezpečí bez
zbylečného stěžování výroby. Některá ustanovení byla
násludkem známě nedávné kalastrofy zostřena, celkem
však vyhověno přáním průmyslu a vyvarováno se
zbytečnému omezování. Žávody, v nichž jest celulold
zpracováván neb uložen, podléhají živnostensko práv-
nímu schválení; vyňaty jsou jen závody, v nichž
celuloid se nezahřívá neb v nichž denně zpracované
množství nepřesahuje 1 kg neb uložené množství
nepřevyšuje 5 kg Domáckoprávní závody, s uvede-
nými výjimkami, musí si do 3I. prosince vyžádati
povolení politického úřadu ke zpracovávání celulotdu.
604.1
kg
32
article
Obchod s cetuloidovými odpadky vázán jest na
koncesi. Nařízení upravuje zevrubně zařízenía
zabezpečení proti ohni pracovních místnosti; jmeno-
vitě k nebezpečí, vznikajícímu z prachu celuloido-
vého vzat jest náležitý zřetel. K ochraně sousedstva.
nařízena jest přiměřená vzdálenost neb zřízení ochran-
ných zdí. Uvnitr závodu musí býti dostatečně posta-
ráno o východy a průchody; je li v závodě zaměst-
náno, více než 15 osob, musí býti zařízeny východy
pro případ nebezpečí aspoň ve dvou různých smě-
rech. Při osvětlení a vytápění nutno zvláště dbáti
bezpečnosti proti ohni; netopí-li se parou neb horkou
vodou, musí býti kamna zařízena k vytápění z venku.
Nařízení obsahuje dále předpisy o zahřívání celu-
loidu, o odstraňování prachu, o hasících prostředcích,
jež musí býti po ruce i v prodejních místnostech
o poplašných signálech; také skladiště must býti za-
bezpečena proti ohni a výbuchu. Konečná ustano-
vení nařizují periodickou revisi závodů a odstranění
všech závad, ohrožujících veřejnou bezpečnost, děl-
nictvo neb sousedstvo. Závody již existující pod-
léhají rovněž novým předpisům, pokud změny se
dají prověsti bez újmy práv koncesí nabytých a ben
ohrožení dalšího trvání závodu. Nařízení vstupuje
ihned v platnost a nutné změny, novými předpisy
podmíněné, musí býti provedeny nejděle do
I. března 1909
Pensijní pojišťování sonkromých zřízenců. Ústřední
svaz rakouských kupců a celá řada jiných obchodni-
ckých korporací doporučila, jak známo, svým členům,
aby prozalím nečinili oblášení osob pojištění pod-
léhajících, ježto dle zákona nejsou k tomu povinni.
33
article
V poslední plenární schůzi gremiálního zastoupení
videňského kupectva sdělil zástupce videňského magi-
strátu, že ministerstvo vnitra spolu s pensijním
ústavem označí již v nejbližší době kategarie zřízenců
pojištění podléhajících, při čemž část obchod-
ních zřízenců bude z povinnosti po-
jišťovací vyňata. Svaz uvědomil o tom pří-
slušné korporace a doporučil vyčkávací stanovisko,
hodlaje ihned po vyjití slíbené vyblášky učiniti dalšl
usnesení.
Konference sekretářů všech obchodních a živno-
stonských komor v Rakonsku konati se bude ve
dnech 11. a 12. září t. r. v zasedací sini obchodní ko-
mory v Praze. Schůzi tu svolale c. k. ministerstvo
obchodu a zúčastní se ji živnostenští referenti zem-
ských úradů polifických. Na programu jsou tyto zá-
ležitosti: Reforma živnostenského katastru. Jednotná
úprava účetnictví obchodních komor. Rozhovoro
včasném předkládání komorních rozpočtů a uzávěrek
účetních ministerstvu obchodu. Porada o dosažení
jednotnosti v publikacích komorních, zvláště v pro-
tokolech o schůzích komorních. Postup při sdělování
adres a podávání dobrozdání osobám soukromým.
Praha
34
article
Snížení cen želoza. Výkonný výbor kartelu při
snížení cen prulového železa o 1 K a hrubých plechů
o 50 h za 100 kg oznámil též, že se bude vyjedná-
vati s uherskými závody o podobné snížení. V kru-
zích obchodnictva se očekává, že i uherské závody
ke snížení přistoupí. Odbyt obchodníků byl v po-
slední době slabší, ježto zákaznici vyčkávali vývoje
cen. Obchodníci teprve 20. t. m. vyrozuměli své zá-
kazníky o snížení cen, prodávají však dosud, jako
vždy, dosavadní zásoby za staré ceny, počílajíco
nové ceny jen pro objednávky nyní nově docházející.
Pro Uhy jest významná také delší obvyklá dodaeí
lhůta, než v Rakousku, související s prováděnými
rekonstrukcemi v závodech a s velkými spěšnými
dodávkami pro slální dráhy.
Uh
Rakousko
kg
35
article
Rusko na mezinárodním thu cukerním. Jak se
píše „B. T.“, činí ruští cukrovarníci nyní pilné při-
pravy, aby v nejbližší možné lhůtě mohli provésli
dopravu svého cukru do Anglie. První zásilka
páčí se na 500.000 pudů. Poptávka po cukru pro vý-
voz do Anglie je živou, jakkoli obchod stěžuje usta-
novení, že vývoz cukru do konveněních zemi smí
se díti jen s úřadním osvědčením. Čeká se, že Lon-
dýn v brzku zavede zvláštní znamenání ruského
cukru na své burse
Z amerického trhu železářského. Dle zprávy
v „Ironmongeru“ jeví se lepět popřávka po surovém
železe pro pozdějš! dodávky. Trh surového železa
jest stále silný za vzrůstající koupěchtivosti. Litina
jest pevná, na jihu o 50 centů vyšší. Bessemerov
železa však slabší. Výroba surového železa pomalu
stoupá. Také výroba hotového materiálu vzrůstá.
Vyhlídky pro nejbližší budeucnost jsou lepší; celková
tendence jest rozhodně oplimističlější.
Subvence Ungaro-Croaty. Uhersko-chorvatská pa-
roplavební společnost žádala uherské ministerstvo
obchodu o zvýšení dosavadní subvence, vzhledem ke
zvýšeným platům zřízenců. Uherská vláda žádost
odmítla z toho důvodu, že prý společnost nevyhovuje
dostatečně uherským zájmům, ano i slouží dokonce
často protiuherským interesům
Trhy. Dohytčí trh v Poličce konán bude dne
26. srpna, výroční trh 27. téhož měsíce 1908.
rny peněžní.
Lon
Rusko
Anglie
36
article
Závěrečně kursy
21. srpna 20. srpna
96 35 36.30
99 to 99 20
96.25 96.25
99. 15 99.20
115.95 115.80
96.45 96.45
8705 87 05
111 05 111. 05
92.85 92 90
82.45 82.50
96 20 2645
37
article
Renty
4proceniní papírová květnová ..
4 2procentní » únorová
4procentní stříbrná červencová.
42procentní . říjnová . . .
4procentní zlatá rakouská
4procentní korunová rakouská .
31/sprocentní korunová (invest.) .
4procentní zlatá uhe rská
4procentní korunová uherská ..
31/zprocentní kor. (invest.) uher.
ruská půjčka . . . . . ..
Zástavní listy:
šproc. kom. dl. úp. zem banky kr. č.
šproc. žel. úp. zem. banky kr. česk.