1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v sobotu 22, srpna 1908.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Histy
předplteí se
v Praze v admlnistrael
za měsíe . . . . . . 2
na čtvrt lsta . . . . 6 K —h
s dvojí čonáškou
na měsl
na čtvit leta . . . . 7 K 60 h
ve slIalkáck:
na taěslc . . . . . . 9 K 30 h
Poštou
na měsíe
rrkii. . . . : ask
sdvojí elo, K eo
za zešsí
ktvrt vta . . . n1 K eo
Praha
5
article
Přípravy k jazykovému zákonu.
Přípravy k jazykovému zákonu.
Předseda ministerstva bar. Beck do-
spívá celoroční oklikou, již tvoří rozvrat
v soudnictví našeho království a bezpříkladná
výprava soudů ve smíšeném území proti prá-
vům jazyka českého, prvního to jazyka
v zemi, jazyka historického národa a dvou-
třetinové většiny všeho obyvatelstva — ke
svému třetímu úkolu, urovnání poměrů ná
rodnostních.
Buď že považuje účinky vládní taktiky
při odboji německých soudců již za dosti
osudné pro pověst rakouského soudnictví,
aneb že se domnívá, že národu českémua
jeho menšinám již dosti názorně a citelně
bylo prokázáno, jak málomocná jest Vídeň,
jde-li o obranu odvěkých jazykových práv
našich a jak slabá jest její ruka, když má
držeti Němce v mezích státních základních
zákonů, dává dnes prostřednictvím časopi-
seckým ohlašovati, že bude vláda s návrhem
jazykového zákona pro naše království do
podzimního zasedání rady říšské jistojiste
hotova, a že návrh svůj také podá.
Aspoň tak s tváří nejspolehlivější infor-
mace oznamuje vídeňský »Zeit«. Předstíraje,
že není odůvodněná zpráva, jakoby oba mi-
nistři krajané v radě ministerské byli podali
ohražení proti osnově jazykového zákona a
jako by pověsť ta byla namířena proti klid-
nému průběhu přištím měsícem nastávajíc
kampaně sněmovní, líčí následovně nynější
stadium akce ve příčině zákona jazyko-
vého: Ministerská rada opětně a to až do
doby nejposlednější zabývala se zásadami
návrhu jazykového zákona, již dávno dohoto-
veného, kterýžto návrh pro námitky jak če-
ským tak německým ministrem krajanem či-
něné, byl vrácen odborným šefům Hergetovi
a Paroubkovi. Změny, jež mají v návrhu
provésti, netýkají se však důležitých zásad-
ních otázek, ale jsou rázu podřízenějšího
V zásadách rozhodujících však
již se dosáhlo souhlasu zůč ast
něných členů kabinetu.
Beck
Němec
Herget
Paroubek
Vídeň
6
article
Zvláště pak může se míti za to, že pro-
vedení nového zřízení krajskéh
již se nesetká s nepřekonatelnými pře-
kážkami. Čechové původně nechtěli ani sly
šeti o ohraničení nových krajů podle ná-
rodnosti obyvatelstva, a až po dlouhém
a obtížném vyjednávání, a když zabezpečeny
byly jisté kompensace, podařilo se získali
Čechy pro souhlas nové krajské organisace.
Tím bylo možno považovati za překonanou
největší potíž, jež byla na závadu zákonné
úpravě jazykových poměrů v Čechách.
Praktické provedení hranic nových kraj
ských obvodů chová v sobě sice dosti zá
palných látek ke třenicím a konfliktům, ale
dá se zcela bezpečně doufati, že jednán
o podrobnostech hranic nových krajů nepo-
vede k vážným srážkám.
V nynější chvíli strany české — mimo
skupiny radikální — stojí na stanovisku, že
by se dalo provésti místní oddělení jazyko-
vých územi za určitých předpokladů, aniz
by byla vážně ohrožena česká národní
država a aniž by se podstatně přesu-
nuly nynější mocenské poměry v Čechách.
Tyto předpoklady vyhranily se v požadavek.
aby autonomie správy zemsk
byla přiměřeně rozšířena a upevněna a dle
nynějšího stavu věcí možno míti za to, že
vláda bez rozpaků vyhoví tomuto požadavku.
Na obrat v názorech Čechů co do zá
kona jazykového účinkovala pak i ryze
věcná úvaha, že národnostní oddělení správy
bude míti v zápělí důležité výhody pro oby-
vatelstvo. Nedáť se prý popříti, že zájmy
správy politické, opatření spravedlnosti, škol-
ství a pod. lépe budou obstarány, kdýž se.
pokud možná, vyřadí rozrušující národn
zda sasbi
Čecho
Čechy
7
article
momenty ve styku úřadů s obyvatelstvem;
a tak (prý) se zároveň docílí žádoucího
uklidnění a kýženého zdaru ve všech od-
větvích správy až po nejnižší instance, a
význam této okolnosti prý se bez obtíží
ocení, uvážíli se, jak dráždivě a zlobně
právě na těchto místech účinkovaly ve
sterých případech malicherné národnostní
třenice.
V lůně vlády očekává se nyní s větší jisto-
tou než kdykoliv zdárné rozřešení zákonné
úpravy jazykového sporu v Čechách; b
jest prý téměř jisto, že hotový a zárukou
celého ministerstva opatřený návrh
jazykového zákona bude na podzim podán
parlamentu.
Nikdo ovšem nedovede předpověděti,
jaký osud jej tam stihne, ale vláda by asi
se nepodjala toho, podati návrh, proti němuž
by v ministerské radě někteří členové »pro-
testovali«. Kdyby některý ministr chova!
obavy, že by za vládním návrhem neměl
státi i před sněmovnou, snad by vznikla čá-
stečná krise ministerská. Těžko však prý
je míti o většině ministerstva za to, že by
zastupovala věc, jež nedosáhla dříve bez-
podmínečného souhlasu celého mini-
sterstva. Tím ovšem není řečeno, ze by po-
stavení ministrův bylo absolutně závazné
pro strany jejich v parlamentě. Spíše nikoho
nepřekvapí, kdyby parlament návrh změni
v ten způsob, jak to bude hověti přání jeho
většiny, a ani nikdo nebude žádati na jed-
notlivých ministrech, aby trvali tvrdošijně na
zásadách sjednaných v radě ministerské.
když by vůle parlamentu zádala něco ji-
ného
Jakkoliv neurčité, na vše strany pru žné
a nezávazné jest toto sdělení o stavu
v jakém se nyní nachází akce co do jazy-
kového zákona, přece možno již nyní kon
statovati:
Návrh se bude zabývati úpravou jazy-
kových práv v Čechách, kteráž již dávnoa
platně jsou zákony upravena a pouze likna-
vostí vlády a její lhostejností vydána byla
vzpurným útokům německých stranníků.
Čechy
8
article
Návrh bude se týkati pouze královstv
českého a nenáleží tudíž před radu říšskou
nejistota právní v ostatních, jak českých, tak
jiných slovanských zemích bude takto zvý-
šena a prodloužena.
Návrh vládní nehledl ku potřebám
obyvatelstva celého království
jehož vzájemné styky se nedají místně roz-
hraničiti, a hoví pouze a jedině byrokratické
svévoli části německého úřadního personálu,
stavě takto nohama vzhůru ústavní princip-
že úřady jsou ku potřebám obyvatelstva
ne naopak.
I kdyby se poukazovalo na to, že krajské
zřízení v Čechách již bývalo, nesmí se za-
pomenouti, že nespočívá nebezpečí v »zá-
sadě« tohoto zřízení, ale ve způsobu jeho
provedení, zvláště pokud se týče ochrany
právní bezpečnosti menšin. A to není ni-
kterak podřízenou, nýbrž pro národ naš
eminentně důležitou okolnosti.
Vedle domněle ochotně vládou slibova
ného rozšíření a upevnění autonomie zem
ské podivně se vyjímá, že návrhem jazy
kovým se obmezuje a že dotýčný návrh
rozšířující a upevňující autonomii, se nepři-
pravuje a nic věcného se v té příčině z lůna
vlády neohlašuje.
Stát má konati spravedlnost a vésti správu
dle platných zákonů, a nesmí tudíž trpětia
dosazovali úřadníky jazykově nezpůsobilé,
kteří zvláště zaviňují »malicherné« třenice.
Prozatím jsme nucení obmeziti se na
tyto poznámky, zůstavujíce si podrobnější
rozbor, až vládní návrh jazykového zákona
a krajského zřízení nabude hutnější formy.
ale i dle toho, co takto o něm dáno na
veřejnost, bude na veškeré naší národní
společnosti, aby se přichystala k rázné obraně
práv našeho jazyka.
Čechy
9
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
Ze Záhřeba, 20. srpna. (Denunciace
a zatýkáni.) Státní zástupce Akurti v Záhře
bě, jemuž svěřeno vyšetřování tak zv. „vele
zrádné aféry“ srbské, prohlásil, že Nastičova
brožura jen doplnila material, který vláda mno-
hem dříve měla sebraný. Ani bratři Pribičevič
nezatčení na základě brožury Nastičovy. Nastič
pak prohlašuje, že dříve ani slova nikom
nepověděl o tom, co vypisuje ve své brožuře.
Tím je potvrzena důvodnost naší pochyb
nosti, vyslovené minulý týden v úvodním člán-
ku „Nastičovo odhalení“, že zatýkání Srbů
v Chorvatsku děje se podle udání Nastičovy bro-
žury. Již tehdy byla zatčena řada lidí, o kterýeh
v brožuře není ani nejmenší zmínky. A v tom
se pekračuje. Zatýkání Srbů již úřadům nepo-
stačuje a sáhnuto také do společnosti chorvat
ské, z níž na prvý hmat vytaženi a do vyšetř
vací vazby zavlečení dva redaktoři: Grško
vič „Obzoru“ a Voliko Tomič „Po
kretu“. Tato „rovnoprávnost“ bohdá utuží ko
alici chorvatsko-srbskou.
Z toho vidno, že brožura Nastičova jen při
šla politickým úřadům právě vhod, aby zahájily
zatýkání, jež už dříve bylo v plánu připra-
veno, a že s brožurou Nastičovou uměle natro-
pen ve světě rámus, aby bylo zamaskováno, co
se děje. Čím více je časopisů, tím lépo se takov
umění daří, protože většina jich nečítá doku-
mentů, o které jde, v originále a v úplnosti
nýbrž bere je z jednoho pramene a dále si po
dává. Nemělo by to býti zvláště v případeel
důležitých jako je tento. Pramen, z kterého s
tím způsobem všemi směry rozlévá veřejné mí
nění, tím získává na účinu a významu, ale ne
získává pravda a nedospivá se k utvoření jas
ného a spravedlivého úsudku o věci.
Nastičův
Pribičevič
Nastič
Srba
Tomič
Záhřeb
Chorvatsko
Akurt
Záhře
10
article
A kde je ten pramen falešného veřejnéh
mínění? Ve Vídni. Na sta neněmeckých listo
nevědomky jí slouží a pomáhá ji připravoval
politické akce, s jakými neněmečtí národové
souhlasiti nemohou, ano proti kterým spíše maj
pracovati.
Z Vídně se nejen do celého světa rozešlo
bludné minění o přičině zatýkání chorvatských
Srbů, nýbrž také vyšly odtud denunei
ace, podle kterých zatýkání se provádí. V ději
nách žurnalistiky není nie tak mizerného a pot-
lého, jako tato akce, a to jak po stránce žurnali
stické, tak po stránee politické. Odtud ukar
vali prstem na jednoho Srba, že r. 1875 mluvi
s nynějším králem Petrem, a na druhého, že
dal svou dceru za ženu do Srbska odbornému
náčelníku v zahraničném ministerstvě, což sam
t. j. státní služba v srbském zahraničném min
sterstvě — je v očích vídeňské žurnalistiky veii
kým zločinem.
Srba
Petro
Vídeň
Srbsko
11
article
To je od vídeňské žurnalistiky Srbům
Chorvatům za to, že se k ní vždy utíkali, jí při
sluhovali, jejímu vlivu se poddávali, podle jejiel
nášeptů své jednání zařizovali.
V Chorvatsku má Vídeň špiclovskou stanie
v redakci „Hrvatského Práva“, jež vydává p
věstný Josua — pardon, Josef Frank. „Ilrvatsko
Pravo“, tato skvrna chorvatské veřejnosti, v de
nunciantství zašlo tak daleko, že udává na srb
ské monastýry na Frušké Hoře v Sremu, že le-
tos v létě daly pohostinství dru. Vladanu Djor
djevičovi, bývalému předsedovi srbského mini
sterstva — ačkoli Vladan souspřeženeem roz-
krále Milana proti srbskému národu a jeho spolu-
pracovníkem pro šíření rakouského vlivu v Srb
sku. „Hrvatsko Pravo“ by rádo dosáhlo, aby
zatčeným všichni advokáti odepřeli hájení,
proto vymyslilo infamii, že jejich obhájci budov
bohatě honorováni ze srbského disposičného
fondu. Infamie tato má za následek, že v ce-
lém Chorvatsku neodvisli advokáli, Srbově
Chorvaté, nabízejí se zatčeným za obhájce, aby
Srba
Chorvat
Josef Frank
Djor
Vladan
Milan
Srb
Srbův
Chorvatsko
Vídeň
Frušký hoře
Srem
12
article
čelili denuncineím a postavili persekuci k dispo
siei jako mužové, kteří se jí nelekají. „Hrvat
sko Pravo“ dokonce vrhlo kalem na zatčené re
daktory chorvatských listů, pp. Grškoviče
Veljka Tomiče, že prý se dali zatknouti k vůl
reklamě!
Vylíčené námi nynější děje chorvatské jso
takové, že vybízejí všechny uvědomělé a šle
chetné národy rakousko-uherské, aby se v hlou-
bi svých duší za ně zastyděly, že jsou možny
ve společné jejich státní domácnosti, a učinily
vše, eo myhou a co jest jejich povinnosti, aby
tomuto řádění na jihu učiněn byl koncc.JJ
v tom i jejich vlastní zájem, neboť jestliže tai
metoda k zastrašování a utloukání nepohod
ných národů zůstane v platnosti a dále budo
působiti, bude jí moci být upotřebeno proti kaž
dému jinému rakousko-uherskému národu, kdya
bude někomu státi v cestě.
Veljka Tomič
13
title
Politické zprávy zahraničné.
14
article
V Praze, 20. srpna.
Praha
15
article
Bosna a Hercegovina.
V dubnu t. r. vykonány v Sarajevě volb
do obecního zastupitelstva, při nichž zvítězile
vládní kandidátní listina. Srbové a moslemové
učinili společn, pokus, aby obecní zastupitelstv
dostalo se do jejich rukou. Za tím účelem potře
bovali, aby ze seznamu voličů byli vyloučen
všichni cizinci, kteří jako tací nemají v Sa
rajevě volebního práva, nejsouce státnímí občany
Bosny. Ale tito „cizinci“ — úřadní a jiní oku
pátoři — jsou vládě nevyhnutelni, aby je měl
i v každé samosprávné korporaci a o ně se opl
rala. Vláda protest proti cizincům zamítla a po
mecí cizinců a prostředků, které jsou k rue
vůbec každé vládě, zvítězila při sarajevskýel
volbách nepatrnou většinou 160 hlasů. Z toh
bylo zřejmo, že většina obyvatelstva nedošl
volbami výrazu a že výsledek voleb neodpovída
smýšlení jejímu.
Tento původ sarajevského obecního zastu
pitelstva dlužno míti na paměti při posuzován
kroku, který učinilo dne 18. t. m. Deputae
jeho představila se zemskému správci a vojen
skému veliteli okupovaných zemí, aby přednes e
hold eissaři v jeho sváteční den, a při té příleži
tosti náměstek purkmistrův dr. Mandič vyslovi
jménem občanstva prosbu ke koruně, aby Bosn
dala ústavu a pevně upravila státoprávní pomě
ku „provinci“. Polní maršálek Winzor na to o
pověděl, že neprodleně Jeho Veličenstvu pod
zprávu o vlasteneckém jednání sarajevského
obyvatelstva.
Vedle toho dlužno vzíti na vědomí jincu
zprávu ze Sarajeva, jež praví, že obyvatelstv
bylo dne 18. t. m. velice rozčileno. Když se ráne
probudilo, spěchalo na ulici, aby se přesvědčilu
nejsou-li na nárožích nalepeny proklamace o zá
boru okupovaných zemi. Nebyly. Rozčilen
trvalo po celý den, neboť obyvatelstvo se bálo
že zábor bude proklamován jiným způsobem
Obavy se toho dne nesplnily.
Srba
doktor
Mandič
Bosn
Bosna a Hercegovina
Sarajevo
Bosna
16
article
Cesta Lloyd Georga do Berlína
Anglický státní tajemník Lloyd George
příjel 19. t. m. včera z Baden Badenu do Frank
furtu a v automobilu se odebral do Berlína
Jeho tajemník učinil ke zpravodaji » Berl. Tagbl.
sdělení o poslání Lloyd Georga. Státní sekrelát
zůstane pouze dva dny v Berlině a bude studo-
vati pojišťování ve stáří a invalidní. Cest
není však bez politického vý
znamu. Lloyd George bude pracovati na tétc
cestě pro věc míru, jejímž je horlivým za-
stancem.
Německo a Turecko.
Jak již telegraficky sděleno, navštívili kan
eléře německého Bülowa v Norderney současně
oba vyslanci němečti: cařihradský Marsehall a
londýnský Wolf- Metternich. Nyní se dodává, ž
Lloyd Georg
Lloyd George
Frank furt
Berl
Wolf
Metternich
Berlín
Baden Baden
Německo
Turecko
cařihradský Marsehall
18
article
porady tří státníků těch týkaly se marocké
otázky. Marschall vráti se do Cařihradu 25.
t. m. Nechtěl návrat svůj uspišiti před příjez-
dem ostatních vyslanců z dovolené, aby se ne-
zdálo prý, že Německo kuje pikle za zády
ostatních států. Tak jakoby nestačil k tomu do-
časný zástupce Marsehallův a z Berlina několik
přímých pokynů.
Roztržka v socialistické straně německé
pokračuje.
Socialistická schůze ve Fürthu v Bavorsku
přijala jednomyslně resoluci, která neschvaluje
hlasování socialistů v bavorském sněmu o roz-
počet. Jak známo, vedení strany v říší stojí na
opačném stanovisku. Pro záříjový valný sjezd
sociální demokracie německé lze tedy čekati
debaty opět velmi pohnuté.
Marschall
Marsehallův
Cařihrad
Německo
Berlín
Fürth
Bavorsko
19
article
Konžský stát přejat Belgií.
Sněmovna belgická přijala včera po dlou-
hých zápasech, jak telegram již sdélil, zákon,
jimž Belgie přejímá stát konžský, v jehož čele
stál dotud král belgický, takže na místě perso-
nální unie nastupuje unie obou států. Záruky
za dosavadní dluhy konžského státu sněmovna
ale vělšinou 10 hlasů odmítla převzíti a krála
ministerstvo na konec se podvolili, aby lím celý
zákon neohrozili, ač kabinet hrozil v první
chvili ministerskou krisi. Převzeti státu konž-
ského uvítala pravice potleskem, levice sykotem.
Za socialisty odmíti Destrée všelikou zodpověd-
nost za tento čin a vytýkal části liberálů, že
k vůli němu spojili se s klerikály, aby se králi
zalichotili. Belgie přejímá aktem tím stát obrov-
ský, zabírající skorem celé poříčí středoafrického
veletoku Konga, stát sahající až k břehům zá-
padní Afriky, až k jezerům východoafrickým
Králi Leopoldu svěřen byl stát ke správě zná-
mou konferencí berlinskou na počátku let osm-
desálých, když byl Stanley, jak známo, pro-
zkoumal celý veletok Konga, dotud tajemstvím
obestřený. Zdali slly Belgie stačí na trvalo
ovládati i kolonisovati tak obrovské rozluhy, jes
ovšem dosti pochybno
Kong
Leopold
Stanley
Belgie
Afrika
20
article
Situace v Oranu.
Oran
21
article
Pařížské žurnály oznamují z Oranu, ž
generál Lyautey osobně organisuje v Colom-
Becharu lélací sbory a má 8000 mužů. Vůd-
cové Harkasů se usnesli, že do 25. t. m. ne-
budou podnikati nic nepřátelského.
Zpravodaj »Matinu« měl rozhovor s gene-
rálním guvernérem alžírským Jounarte m.
dlicím v departementu Pas-de-Calais ve Francii
o situaci v Oranu. Guvernér mluvil s nej
větším optimismem o situsci v Alžíru
a zejména v Oranu. Francouzi získali mnoho
stavbou dráhy do Colom Becharu a vlídným za-
cházením s domorodci. Ale guverněr doznal,
že a narchie v Marokku měla v posled-
ním roce špatný vliv na Alžír. Největší obtiže
nastaly v Tafllaletu, kde je guverněrem M u l ej
Rašid.
Od roku 1907 rozvinuta byla prudká
agitace proti Franeouzů m, následkem
níž byla utvořena harka, zahájivší nepřátelství.
Harka byla zapuzena a Francouzi obsadili ma
rocké body Bu-Deníb a Bu-Anana, aby uhájilí
své posunuté stráže. Nyní se chystá proti
Francouzům harka o 20 000 mužích. Francouz-
ští důstojníci jsou na všechno připraveni.
Jistá místa byla opevněna a zásobenaa
proti harce se postaví náležitá síla. Minist
války po poradě s generály Lyauteyem a Boil-
landem a guvernérem Jounartem dovolil utvo-
ření reservní kolony. Jounart chválil velice
zdstnost vojska a důstojníků. Francouzské muž-
stvo je sesilováno stále novými vojáky, dopra-
vovanými drahou, ústící v Colomb-Becbarua
hlavní tábor je v Becharu, kde je generál
Lyautey s plukovníkom Alixem a s plu-
Lyautey
Bechar
Matin
jítCalais
Francouz
Franeouz
Boil
Jounart
Alix
Oran
Coloma
Francie
Alžír
Maroko
Colombo
Bechar
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
sne
V Praze, 20. srpna 1908..
H. (Z a 300 000 korun.) Naše veřejnos
je rozčilena velkou otázkou finanční. Komu se
má zadat milionová dodávka rour pražského
vodovodu? Německému kartelu nebo francouz-
ské firmě.
Praktičti lidé, jejichž přincip v této věe
obchodní výmluvnými důvody a číslicemi za-
stává obchodní a živnostenská komora, jsou
rozhodnuti pro nabídku lacinější. Poněvadž
kartel je o 300 000 K lacinější, nemůže bý
pro praktické lídi jiné volby nežli přijmout
oferlu ostravsko-vitkovických železáren. Prohla-
šují to tvrdě, opírajíce se o nezdolnou mo
čísel a zamítajíce jakékoliv vměšování důvodů
sentimentálních a národních do podniku ryze
obchodního.
Je to logické, skoro samozřejmé. Kde jde
o zájem peněžní, nelze dbáti nějakých důvodů
citových, ba ani morálních. Zisk, peněžní užilek
je nejvyšší ideou a jedinou mravnosti obchodu.
Ale zdá se, že praktičtí lidé nemají tento-
kráte většinu na své straně. Jejich cifry nepře-
svědčují každého. Těch 300.000 korun nikomu
neitponuje. Ve veřejném mínění je patrné po-
bouření. Do záležitosti, jež se měla vyříditi
hladce a klidně u zeleněho stolku, vpadly vzru
šené hlasy. Praktičtí lidé jsou ve svých střízli-
vých kalkulacích prudce zakřiknuti.
A lid, poněvadž jde o velký podnik krá
lovské Prahy, diktuje přímo, aby při tomto ob-
chodu rozhodovaly též vyšší a ideálnější názory.
nežli jaké hlásá dobrozdání obchodní a živno-
stenské komory.
Prohl
Praha
23
article
Je to osudný rozpor. Rozřešení nebud
však asi čistě matematické. Tentokrále vystu-
pují jisté ideální požadavky s takovou silou,že
je velmi pravděpodobné jejich vítězství nad vý-
počty praktiků.
Byl by to zajímavý úkaz, nad nímž bys
mohl zamysliti moderní filosof.
Zisk, výdělek je imperativem naší doby.
jež postavila svů, nejvyšší idol v basilikách
kathedrálách bursy, jejiž náboženstvím je egoi-
smus a v níž stále více rozmahá se škola
enorgie kupčicích yankejčíků.
Bylo by tudíž zeela přirozené, kdyby zvl
tězil princip praktických lidí z obchodní a živno-
stenské komory a z obecní rady karlínské
milionová dodávka potrubí byla zadána něme-
ckému kartelu, který požaduje za svou dodávku
o 300000 K méně, nežli francouzská firma
Pont a Mousson.
Ano, kdybychom byli yankejčíky ! Ale jsm
Slovany. Patříme k race, která je sehopná idea-
lismu. Nepočítáme jen, někdy i snime. Nejsme
tím silnějšími, nežli ostatní kmeny, ale zajistě
ne horšími. A honosíme se noblesou a vzletem
slovanské duše, povznešené nad anglosaské kra-
mářství.
Pont
Mousson
24
article
Četli jste v novinách protesty a rozhorlený
odpor proli germanisátorským, prušáckým rejdům
ostravských a vitkovických železáren, jež témaže
rukama, jimiž rdousí český živel, sahají leď po
milionech slovanské Prahy. Redaktor »Moravsko-
slezské revue« p. Skýpala podal úžasný obraz
brutálností, páchaných na českých dělnicích, za-
městnaných v továrnách vítkovických a ostrav-
ských. Český člověk nemůže zůstat klidným při
tomto pohledu. Nesmí opustit vítkovického
ostravského dělníka v jeho zoufalém boji o jazyl
a národnost. A zde veli vyšší povinnost ethická
zde káže princip národního vědomí a cit seb
zachování, aby Praha se postavila proti násil
nietví železářských nabobů a zamitoutím jejich
oferty protestovala proti jejich poněmčovacimu
pustošení českého kraje
»Bude to drahý protast,« namilá se se
strany praktiekých lidí, »bude stát 300.000 K
Skýpal
Praha
Moravskoslezský
25
article
Nebude to tak drahi, jak se na první po
hled zdá. Za těch 300.000 K, o něž zaplat
Praha vlce francouzské firmě, jejíž nabídka po
skytuje neobyčejně výhody a přednosti, jež
praktičtí lidé a znalci uznávají, můžeme velm
mnoho získati. Co může pro budouenost zna-
menati tento hospodářský projev česko frangouz-
ských styků, to poznáváme již teď z nepříčel
ného soptění německého tisku. Manifestaee
francouzsko-české, jež se dosud vyčerpávaly v
frázich banketů a v platonických vyznáních
sympatií, nabyly by zcela jiného významu
jiné intensivnosti, kdyby byly sledovány čmy
Pro tyto činy nám nezbývá nežli pole národo-
hospodářské a kulturní. Přijetí nabídky fran-
couzské firmy železářskě bylo by vitězným
vstupem na tolo pole a zabějením pladné, osvě
žujíeí, nás posilňující vzůjemné činnosti eko-
nomické.
Otevřme dokořán dveře francouzskému prů
myslu a obchodu, jako jsme je otevřeli fran
couzské kultuře! Uzitek bude velký — a nejen
ſinanční.
Jen timto způsobem může býti upevněno
a zdokonaleno šťastně zahájené dílo česko-fran-
couzských styků. Pracovali jsme dosud na půde
ideové. Novinářské články, přednášky, vzájemn
návštěvy a studie několika horlivých propagatoro
upravovaly cestu sblížení a poznání. Docililo se
mnoho ve světě politickém a kuliurním. Teď íe
Praha
26
article
řada na mužích činu, na obehodnieích i prů
myslnicích českých a francouzských.
Za tu diferenci 300 000 K kupujeme mnoh
pro svou budouenost a doufáme, že správní rad
společně vodárny uzná, že přátelské styky
s Francil stojí za tu cenu.
Bude-li vyřízena příznivě nabídka společ
nosti Pont a Mouson, bude též zajištěna dosu
vratká posice generálního konsulátu francouz
ského v Praze. To je též jedna z okolnostl
mluvicích věcně ve prospěch francouzského zá-
vodu. Pražský konsulát bude moci přesvědčití
svou vládu o důležitosti a nutnosti svého po-
slání v Čechách. A že toto poslání nemůže se
jen omeziti na to, aby generální konsul pan
Colomiés pronášel roztomilé toasty a rozdáva
flalové stužky akademických palem, je samo-
zřejmo. Generální konsulát francouzský, jehož
zařízení a zachování v Praze stálo tolik práce
má především udržovat obchodní spojení Čech
s Francil. Nebude-li jeho činnost v tomto směru
dosti úspěšná a nebude-li vykazovati určitých
výsledků, nepřesvědčíme francouzskou vládua
parlament o nutnosti tohoto ofieiálního zastou-
pení republiky v Praze i kdybychom pořádali
sebe okázalejší vítání francouzských gymnastů
pařížských obecních radů.
Česká propaganda ve Francii se zdarem
postupuje. Tisk francouzský z velké části je
nám příznivý, v politických kruzích šiřís
znenáhla porozuméní pro naši věc. Je tudiž
vhodná doba, abychom i obchodně těžili z tohot
stavu a vtělili krásnou ideu ve skutek.
Pak podaří se nám dosíci též duševní elitu
franeouzskou a snad budeme čísti i stránky
mistrů francouzského stylu, věnované české věci.
Dosud nám byl odepřen tento rozkošný požitek
Pont
Colomiés
Praha
Čechy
Francie
27
article
Kromě několika knih učených a dobře mlněných,
Kromě několika knih učených a dobře mlněných,
četli jsmevelmi prostřední literaturu čecho-
filskou.
Bohužel dosud se nepodařilo nadehnouti
Anatola France, jenž je nejnádhernějším a nej-
graciosnějším spisovatelem francouzským, aby
ve prospěch poněmčovaných dělníků českých
napsal jeden z těch ohnivých a důrazných
apelů, jakými se dovolával spravedlnosti a lid-
skosti pro potlačené Armény a Finy. Ani jemný
a rozkošný umělec Maurice Barrěs, neunavný
poutník po zemích latinských, nezabloudil dosu
do Prahy, jejíž melancholická a postická Malá
strana by ho okouzlila.
Dosud se musíme spokojiti méně literární,
ale za to tím nadšenější prosou pana Ernesta
Gaye, nebo cituplnými výlevy pana Regameye.
Ale to vše, dobře, ano ideálně miněno, má
svůj půvab i cenu. A buďme vděčni za prosu
dobrého pana Gaye i za fialové stužky generál-
ního konsula p. Colomiesa .,
Občané pražští nemějte obavy, že Prah
dopustí se nějaké nerozvážné marnotratnosti.
když zaplati Francouzům o 300.000 K více
nežli urputným a nepřátelským Němcům.
Doufám, že uvěřite, že to nebude luxus
ani národní furiantství. I když posuzujeme věe
se střízlivostí a opatrnosti karlinskou, shledá-
váme, že na tom obchodě neproděláme. Ostatně
nedivím se, že rozvážní zástupci Karlina se vy-
slovili pro ofertu německou. Karlin je město
prosaické a smutně jednotvárné, nijaká krása
umělecká aneb přírodní neoblažuje a nepovznáši
zraky jeho obyvatel. Ale kdyby Karlin mět ma-
lebnost a monumentálnost Staroměstského ná-
městi, nebo kdyby jeho městská rada zasedala
v takové imposantní a krásné budově, jako je
florentinský Palazzo Vecchio, snad by jeho pro-
test význěl zcela opáčně.
Franc
Armén
Fina
Mauric Barrěs
Ernest gay
Regamey
Francouz
Němec
Karlin
Palazzo Vecchio
Praha