ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7f19f220-75a6-11dc-844e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 45, person 60, org 5, work 1
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v sobotu 22, srpna 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 231.
4 article
Na ranní a odpol. Histy předplteí se v Praze v admlnistrael za měsíe . . . . . . 2 na čtvrt lsta . . . . 6 K —h s dvojí čonáškou na měsl na čtvit leta . . . . 7 K 60 h ve slIalkáck: na taěslc . . . . . . 9 K 30 h Poštou na měsíe rrkii. . . . : ask sdvojí elo, K eo za zešsí ktvrt vta . . . n1 K eo
Praha
5 article Přípravy k jazykovému zákonu.
Přípravy k jazykovému zákonu. Předseda ministerstva bar. Beck do- spívá celoroční oklikou, již tvoří rozvrat v soudnictví našeho království a bezpříkladná výprava soudů ve smíšeném území proti prá- vům jazyka českého, prvního to jazyka v zemi, jazyka historického národa a dvou- třetinové většiny všeho obyvatelstva — ke svému třetímu úkolu, urovnání poměrů ná rodnostních. Buď že považuje účinky vládní taktiky při odboji německých soudců již za dosti osudné pro pověst rakouského soudnictví, aneb že se domnívá, že národu českémua jeho menšinám již dosti názorně a citelně bylo prokázáno, jak málomocná jest Vídeň, jde-li o obranu odvěkých jazykových práv našich a jak slabá jest její ruka, když má držeti Němce v mezích státních základních zákonů, dává dnes prostřednictvím časopi- seckým ohlašovati, že bude vláda s návrhem jazykového zákona pro naše království do podzimního zasedání rady říšské jistojiste hotova, a že návrh svůj také podá. Aspoň tak s tváří nejspolehlivější infor- mace oznamuje vídeňský »Zeit«. Předstíraje, že není odůvodněná zpráva, jakoby oba mi- nistři krajané v radě ministerské byli podali ohražení proti osnově jazykového zákona a jako by pověsť ta byla namířena proti klid- nému průběhu přištím měsícem nastávajíc kampaně sněmovní, líčí následovně nynější stadium akce ve příčině zákona jazyko- vého: Ministerská rada opětně a to až do doby nejposlednější zabývala se zásadami návrhu jazykového zákona, již dávno dohoto- veného, kterýžto návrh pro námitky jak če- ským tak německým ministrem krajanem či- něné, byl vrácen odborným šefům Hergetovi a Paroubkovi. Změny, jež mají v návrhu provésti, netýkají se však důležitých zásad- ních otázek, ale jsou rázu podřízenějšího V zásadách rozhodujících však již se dosáhlo souhlasu zůč ast něných členů kabinetu.
Beck Němec Herget Paroubek Vídeň
6 article
Zvláště pak může se míti za to, že pro- vedení nového zřízení krajskéh již se nesetká s nepřekonatelnými pře- kážkami. Čechové původně nechtěli ani sly šeti o ohraničení nových krajů podle ná- rodnosti obyvatelstva, a až po dlouhém a obtížném vyjednávání, a když zabezpečeny byly jisté kompensace, podařilo se získali Čechy pro souhlas nové krajské organisace. Tím bylo možno považovati za překonanou největší potíž, jež byla na závadu zákonné úpravě jazykových poměrů v Čechách. Praktické provedení hranic nových kraj ských obvodů chová v sobě sice dosti zá palných látek ke třenicím a konfliktům, ale dá se zcela bezpečně doufati, že jednán o podrobnostech hranic nových krajů nepo- vede k vážným srážkám. V nynější chvíli strany české — mimo skupiny radikální — stojí na stanovisku, že by se dalo provésti místní oddělení jazyko- vých územi za určitých předpokladů, aniz by byla vážně ohrožena česká národní država a aniž by se podstatně přesu- nuly nynější mocenské poměry v Čechách. Tyto předpoklady vyhranily se v požadavek. aby autonomie správy zemsk byla přiměřeně rozšířena a upevněna a dle nynějšího stavu věcí možno míti za to, že vláda bez rozpaků vyhoví tomuto požadavku. Na obrat v názorech Čechů co do zá kona jazykového účinkovala pak i ryze věcná úvaha, že národnostní oddělení správy bude míti v zápělí důležité výhody pro oby- vatelstvo. Nedáť se prý popříti, že zájmy správy politické, opatření spravedlnosti, škol- ství a pod. lépe budou obstarány, kdýž se. pokud možná, vyřadí rozrušující národn zda sasbi
Čecho Čechy
7 article
momenty ve styku úřadů s obyvatelstvem; a tak (prý) se zároveň docílí žádoucího uklidnění a kýženého zdaru ve všech od- větvích správy až po nejnižší instance, a význam této okolnosti prý se bez obtíží ocení, uvážíli se, jak dráždivě a zlobně právě na těchto místech účinkovaly ve sterých případech malicherné národnostní třenice. V lůně vlády očekává se nyní s větší jisto- tou než kdykoliv zdárné rozřešení zákonné úpravy jazykového sporu v Čechách; b jest prý téměř jisto, že hotový a zárukou celého ministerstva opatřený návrh jazykového zákona bude na podzim podán parlamentu. Nikdo ovšem nedovede předpověděti, jaký osud jej tam stihne, ale vláda by asi se nepodjala toho, podati návrh, proti němuž by v ministerské radě někteří členové »pro- testovali«. Kdyby některý ministr chova! obavy, že by za vládním návrhem neměl státi i před sněmovnou, snad by vznikla čá- stečná krise ministerská. Těžko však prý je míti o většině ministerstva za to, že by zastupovala věc, jež nedosáhla dříve bez- podmínečného souhlasu celého mini- sterstva. Tím ovšem není řečeno, ze by po- stavení ministrův bylo absolutně závazné pro strany jejich v parlamentě. Spíše nikoho nepřekvapí, kdyby parlament návrh změni v ten způsob, jak to bude hověti přání jeho většiny, a ani nikdo nebude žádati na jed- notlivých ministrech, aby trvali tvrdošijně na zásadách sjednaných v radě ministerské. když by vůle parlamentu zádala něco ji- ného Jakkoliv neurčité, na vše strany pru žné a nezávazné jest toto sdělení o stavu v jakém se nyní nachází akce co do jazy- kového zákona, přece možno již nyní kon statovati: Návrh se bude zabývati úpravou jazy- kových práv v Čechách, kteráž již dávnoa platně jsou zákony upravena a pouze likna- vostí vlády a její lhostejností vydána byla vzpurným útokům německých stranníků.
Čechy
8 article
Návrh bude se týkati pouze královstv českého a nenáleží tudíž před radu říšskou nejistota právní v ostatních, jak českých, tak jiných slovanských zemích bude takto zvý- šena a prodloužena. Návrh vládní nehledl ku potřebám obyvatelstva celého království jehož vzájemné styky se nedají místně roz- hraničiti, a hoví pouze a jedině byrokratické svévoli části německého úřadního personálu, stavě takto nohama vzhůru ústavní princip- že úřady jsou ku potřebám obyvatelstva ne naopak. I kdyby se poukazovalo na to, že krajské zřízení v Čechách již bývalo, nesmí se za- pomenouti, že nespočívá nebezpečí v »zá- sadě« tohoto zřízení, ale ve způsobu jeho provedení, zvláště pokud se týče ochrany právní bezpečnosti menšin. A to není ni- kterak podřízenou, nýbrž pro národ naš eminentně důležitou okolnosti. Vedle domněle ochotně vládou slibova ného rozšíření a upevnění autonomie zem ské podivně se vyjímá, že návrhem jazy kovým se obmezuje a že dotýčný návrh rozšířující a upevňující autonomii, se nepři- pravuje a nic věcného se v té příčině z lůna vlády neohlašuje. Stát má konati spravedlnost a vésti správu dle platných zákonů, a nesmí tudíž trpětia dosazovali úřadníky jazykově nezpůsobilé, kteří zvláště zaviňují »malicherné« třenice. Prozatím jsme nucení obmeziti se na tyto poznámky, zůstavujíce si podrobnější rozbor, až vládní návrh jazykového zákona a krajského zřízení nabude hutnější formy. ale i dle toho, co takto o něm dáno na veřejnost, bude na veškeré naší národní společnosti, aby se přichystala k rázné obraně práv našeho jazyka.
Čechy
9 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. Ze Záhřeba, 20. srpna. (Denunciace a zatýkáni.) Státní zástupce Akurti v Záhře bě, jemuž svěřeno vyšetřování tak zv. „vele zrádné aféry“ srbské, prohlásil, že Nastičova brožura jen doplnila material, který vláda mno- hem dříve měla sebraný. Ani bratři Pribičevič nezatčení na základě brožury Nastičovy. Nastič pak prohlašuje, že dříve ani slova nikom nepověděl o tom, co vypisuje ve své brožuře. Tím je potvrzena důvodnost naší pochyb nosti, vyslovené minulý týden v úvodním člán- ku „Nastičovo odhalení“, že zatýkání Srbů v Chorvatsku děje se podle udání Nastičovy bro- žury. Již tehdy byla zatčena řada lidí, o kterýeh v brožuře není ani nejmenší zmínky. A v tom se pekračuje. Zatýkání Srbů již úřadům nepo- stačuje a sáhnuto také do společnosti chorvat ské, z níž na prvý hmat vytaženi a do vyšetř vací vazby zavlečení dva redaktoři: Grško vič „Obzoru“ a Voliko Tomič „Po kretu“. Tato „rovnoprávnost“ bohdá utuží ko alici chorvatsko-srbskou. Z toho vidno, že brožura Nastičova jen při šla politickým úřadům právě vhod, aby zahájily zatýkání, jež už dříve bylo v plánu připra- veno, a že s brožurou Nastičovou uměle natro- pen ve světě rámus, aby bylo zamaskováno, co se děje. Čím více je časopisů, tím lépo se takov umění daří, protože většina jich nečítá doku- mentů, o které jde, v originále a v úplnosti nýbrž bere je z jednoho pramene a dále si po dává. Nemělo by to býti zvláště v případeel důležitých jako je tento. Pramen, z kterého s tím způsobem všemi směry rozlévá veřejné mí nění, tím získává na účinu a významu, ale ne získává pravda a nedospivá se k utvoření jas ného a spravedlivého úsudku o věci.
Nastičův Pribičevič Nastič Srba Tomič Záhřeb Chorvatsko Akurt Záhře
10 article
A kde je ten pramen falešného veřejnéh mínění? Ve Vídni. Na sta neněmeckých listo nevědomky jí slouží a pomáhá ji připravoval politické akce, s jakými neněmečtí národové souhlasiti nemohou, ano proti kterým spíše maj pracovati. Z Vídně se nejen do celého světa rozešlo bludné minění o přičině zatýkání chorvatských Srbů, nýbrž také vyšly odtud denunei ace, podle kterých zatýkání se provádí. V ději nách žurnalistiky není nie tak mizerného a pot- lého, jako tato akce, a to jak po stránce žurnali stické, tak po stránee politické. Odtud ukar vali prstem na jednoho Srba, že r. 1875 mluvi s nynějším králem Petrem, a na druhého, že dal svou dceru za ženu do Srbska odbornému náčelníku v zahraničném ministerstvě, což sam t. j. státní služba v srbském zahraničném min sterstvě — je v očích vídeňské žurnalistiky veii kým zločinem.
Srba Petro Vídeň Srbsko
11 article
To je od vídeňské žurnalistiky Srbům Chorvatům za to, že se k ní vždy utíkali, jí při sluhovali, jejímu vlivu se poddávali, podle jejiel nášeptů své jednání zařizovali. V Chorvatsku má Vídeň špiclovskou stanie v redakci „Hrvatského Práva“, jež vydává p věstný Josua — pardon, Josef Frank. „Ilrvatsko Pravo“, tato skvrna chorvatské veřejnosti, v de nunciantství zašlo tak daleko, že udává na srb ské monastýry na Frušké Hoře v Sremu, že le- tos v létě daly pohostinství dru. Vladanu Djor djevičovi, bývalému předsedovi srbského mini sterstva — ačkoli Vladan souspřeženeem roz- krále Milana proti srbskému národu a jeho spolu- pracovníkem pro šíření rakouského vlivu v Srb sku. „Hrvatsko Pravo“ by rádo dosáhlo, aby zatčeným všichni advokáti odepřeli hájení, proto vymyslilo infamii, že jejich obhájci budov bohatě honorováni ze srbského disposičného fondu. Infamie tato má za následek, že v ce- lém Chorvatsku neodvisli advokáli, Srbově Chorvaté, nabízejí se zatčeným za obhájce, aby
Srba Chorvat Josef Frank Djor Vladan Milan Srb Srbův Chorvatsko Vídeň Frušký hoře Srem
12 article
čelili denuncineím a postavili persekuci k dispo siei jako mužové, kteří se jí nelekají. „Hrvat sko Pravo“ dokonce vrhlo kalem na zatčené re daktory chorvatských listů, pp. Grškoviče Veljka Tomiče, že prý se dali zatknouti k vůl reklamě! Vylíčené námi nynější děje chorvatské jso takové, že vybízejí všechny uvědomělé a šle chetné národy rakousko-uherské, aby se v hlou- bi svých duší za ně zastyděly, že jsou možny ve společné jejich státní domácnosti, a učinily vše, eo myhou a co jest jejich povinnosti, aby tomuto řádění na jihu učiněn byl koncc.JJ v tom i jejich vlastní zájem, neboť jestliže tai metoda k zastrašování a utloukání nepohod ných národů zůstane v platnosti a dále budo působiti, bude jí moci být upotřebeno proti kaž dému jinému rakousko-uherskému národu, kdya bude někomu státi v cestě.
Veljka Tomič
13 title
Politické zprávy zahraničné.
14 article
V Praze, 20. srpna.
Praha
15 article
Bosna a Hercegovina. V dubnu t. r. vykonány v Sarajevě volb do obecního zastupitelstva, při nichž zvítězile vládní kandidátní listina. Srbové a moslemové učinili společn, pokus, aby obecní zastupitelstv dostalo se do jejich rukou. Za tím účelem potře bovali, aby ze seznamu voličů byli vyloučen všichni cizinci, kteří jako tací nemají v Sa rajevě volebního práva, nejsouce státnímí občany Bosny. Ale tito „cizinci“ — úřadní a jiní oku pátoři — jsou vládě nevyhnutelni, aby je měl i v každé samosprávné korporaci a o ně se opl rala. Vláda protest proti cizincům zamítla a po mecí cizinců a prostředků, které jsou k rue vůbec každé vládě, zvítězila při sarajevskýel volbách nepatrnou většinou 160 hlasů. Z toh bylo zřejmo, že většina obyvatelstva nedošl volbami výrazu a že výsledek voleb neodpovída smýšlení jejímu. Tento původ sarajevského obecního zastu pitelstva dlužno míti na paměti při posuzován kroku, který učinilo dne 18. t. m. Deputae jeho představila se zemskému správci a vojen skému veliteli okupovaných zemí, aby přednes e hold eissaři v jeho sváteční den, a při té příleži tosti náměstek purkmistrův dr. Mandič vyslovi jménem občanstva prosbu ke koruně, aby Bosn dala ústavu a pevně upravila státoprávní pomě ku „provinci“. Polní maršálek Winzor na to o pověděl, že neprodleně Jeho Veličenstvu pod zprávu o vlasteneckém jednání sarajevského obyvatelstva. Vedle toho dlužno vzíti na vědomí jincu zprávu ze Sarajeva, jež praví, že obyvatelstv bylo dne 18. t. m. velice rozčileno. Když se ráne probudilo, spěchalo na ulici, aby se přesvědčilu nejsou-li na nárožích nalepeny proklamace o zá boru okupovaných zemi. Nebyly. Rozčilen trvalo po celý den, neboť obyvatelstvo se bálo že zábor bude proklamován jiným způsobem Obavy se toho dne nesplnily.
Srba doktor Mandič Bosn Bosna a Hercegovina Sarajevo Bosna
16 article
Cesta Lloyd Georga do Berlína Anglický státní tajemník Lloyd George příjel 19. t. m. včera z Baden Badenu do Frank furtu a v automobilu se odebral do Berlína Jeho tajemník učinil ke zpravodaji » Berl. Tagbl. sdělení o poslání Lloyd Georga. Státní sekrelát zůstane pouze dva dny v Berlině a bude studo- vati pojišťování ve stáří a invalidní. Cest není však bez politického vý znamu. Lloyd George bude pracovati na tétc cestě pro věc míru, jejímž je horlivým za- stancem. Německo a Turecko. Jak již telegraficky sděleno, navštívili kan eléře německého Bülowa v Norderney současně oba vyslanci němečti: cařihradský Marsehall a londýnský Wolf- Metternich. Nyní se dodává, ž
Lloyd Georg Lloyd George Frank furt Berl Wolf Metternich Berlín Baden Baden Německo Turecko cařihradský Marsehall
18 article
porady tří státníků těch týkaly se marocké otázky. Marschall vráti se do Cařihradu 25. t. m. Nechtěl návrat svůj uspišiti před příjez- dem ostatních vyslanců z dovolené, aby se ne- zdálo prý, že Německo kuje pikle za zády ostatních států. Tak jakoby nestačil k tomu do- časný zástupce Marsehallův a z Berlina několik přímých pokynů. Roztržka v socialistické straně německé pokračuje. Socialistická schůze ve Fürthu v Bavorsku přijala jednomyslně resoluci, která neschvaluje hlasování socialistů v bavorském sněmu o roz- počet. Jak známo, vedení strany v říší stojí na opačném stanovisku. Pro záříjový valný sjezd sociální demokracie německé lze tedy čekati debaty opět velmi pohnuté.
Marschall Marsehallův Cařihrad Německo Berlín Fürth Bavorsko
19 article
Konžský stát přejat Belgií. Sněmovna belgická přijala včera po dlou- hých zápasech, jak telegram již sdélil, zákon, jimž Belgie přejímá stát konžský, v jehož čele stál dotud král belgický, takže na místě perso- nální unie nastupuje unie obou států. Záruky za dosavadní dluhy konžského státu sněmovna ale vělšinou 10 hlasů odmítla převzíti a krála ministerstvo na konec se podvolili, aby lím celý zákon neohrozili, ač kabinet hrozil v první chvili ministerskou krisi. Převzeti státu konž- ského uvítala pravice potleskem, levice sykotem. Za socialisty odmíti Destrée všelikou zodpověd- nost za tento čin a vytýkal části liberálů, že k vůli němu spojili se s klerikály, aby se králi zalichotili. Belgie přejímá aktem tím stát obrov- ský, zabírající skorem celé poříčí středoafrického veletoku Konga, stát sahající až k břehům zá- padní Afriky, až k jezerům východoafrickým Králi Leopoldu svěřen byl stát ke správě zná- mou konferencí berlinskou na počátku let osm- desálých, když byl Stanley, jak známo, pro- zkoumal celý veletok Konga, dotud tajemstvím obestřený. Zdali slly Belgie stačí na trvalo ovládati i kolonisovati tak obrovské rozluhy, jes ovšem dosti pochybno
Kong Leopold Stanley Belgie Afrika
20 article
Situace v Oranu.
Oran
21 article
Pařížské žurnály oznamují z Oranu, ž generál Lyautey osobně organisuje v Colom- Becharu lélací sbory a má 8000 mužů. Vůd- cové Harkasů se usnesli, že do 25. t. m. ne- budou podnikati nic nepřátelského. Zpravodaj »Matinu« měl rozhovor s gene- rálním guvernérem alžírským Jounarte m. dlicím v departementu Pas-de-Calais ve Francii o situaci v Oranu. Guvernér mluvil s nej větším optimismem o situsci v Alžíru a zejména v Oranu. Francouzi získali mnoho stavbou dráhy do Colom Becharu a vlídným za- cházením s domorodci. Ale guverněr doznal, že a narchie v Marokku měla v posled- ním roce špatný vliv na Alžír. Největší obtiže nastaly v Tafllaletu, kde je guverněrem M u l ej Rašid. Od roku 1907 rozvinuta byla prudká agitace proti Franeouzů m, následkem níž byla utvořena harka, zahájivší nepřátelství. Harka byla zapuzena a Francouzi obsadili ma rocké body Bu-Deníb a Bu-Anana, aby uhájilí své posunuté stráže. Nyní se chystá proti Francouzům harka o 20 000 mužích. Francouz- ští důstojníci jsou na všechno připraveni. Jistá místa byla opevněna a zásobenaa proti harce se postaví náležitá síla. Minist války po poradě s generály Lyauteyem a Boil- landem a guvernérem Jounartem dovolil utvo- ření reservní kolony. Jounart chválil velice zdstnost vojska a důstojníků. Francouzské muž- stvo je sesilováno stále novými vojáky, dopra- vovanými drahou, ústící v Colomb-Becbarua hlavní tábor je v Becharu, kde je generál Lyautey s plukovníkom Alixem a s plu-
Lyautey Bechar Matin jítCalais Francouz Franeouz Boil Jounart Alix Oran Coloma Francie Alžír Maroko Colombo Bechar
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. sne V Praze, 20. srpna 1908.. H. (Z a 300 000 korun.) Naše veřejnos je rozčilena velkou otázkou finanční. Komu se má zadat milionová dodávka rour pražského vodovodu? Německému kartelu nebo francouz- ské firmě. Praktičti lidé, jejichž přincip v této věe obchodní výmluvnými důvody a číslicemi za- stává obchodní a živnostenská komora, jsou rozhodnuti pro nabídku lacinější. Poněvadž kartel je o 300 000 K lacinější, nemůže bý pro praktické lídi jiné volby nežli přijmout oferlu ostravsko-vitkovických železáren. Prohla- šují to tvrdě, opírajíce se o nezdolnou mo čísel a zamítajíce jakékoliv vměšování důvodů sentimentálních a národních do podniku ryze obchodního. Je to logické, skoro samozřejmé. Kde jde o zájem peněžní, nelze dbáti nějakých důvodů citových, ba ani morálních. Zisk, peněžní užilek je nejvyšší ideou a jedinou mravnosti obchodu. Ale zdá se, že praktičtí lidé nemají tento- kráte většinu na své straně. Jejich cifry nepře- svědčují každého. Těch 300.000 korun nikomu neitponuje. Ve veřejném mínění je patrné po- bouření. Do záležitosti, jež se měla vyříditi hladce a klidně u zeleněho stolku, vpadly vzru šené hlasy. Praktičtí lidé jsou ve svých střízli- vých kalkulacích prudce zakřiknuti. A lid, poněvadž jde o velký podnik krá lovské Prahy, diktuje přímo, aby při tomto ob- chodu rozhodovaly též vyšší a ideálnější názory. nežli jaké hlásá dobrozdání obchodní a živno- stenské komory.
Prohl Praha
23 article
Je to osudný rozpor. Rozřešení nebud však asi čistě matematické. Tentokrále vystu- pují jisté ideální požadavky s takovou silou,že je velmi pravděpodobné jejich vítězství nad vý- počty praktiků. Byl by to zajímavý úkaz, nad nímž bys mohl zamysliti moderní filosof. Zisk, výdělek je imperativem naší doby. jež postavila svů, nejvyšší idol v basilikách kathedrálách bursy, jejiž náboženstvím je egoi- smus a v níž stále více rozmahá se škola enorgie kupčicích yankejčíků. Bylo by tudíž zeela přirozené, kdyby zvl tězil princip praktických lidí z obchodní a živno- stenské komory a z obecní rady karlínské milionová dodávka potrubí byla zadána něme- ckému kartelu, který požaduje za svou dodávku o 300000 K méně, nežli francouzská firma Pont a Mousson. Ano, kdybychom byli yankejčíky ! Ale jsm Slovany. Patříme k race, která je sehopná idea- lismu. Nepočítáme jen, někdy i snime. Nejsme tím silnějšími, nežli ostatní kmeny, ale zajistě ne horšími. A honosíme se noblesou a vzletem slovanské duše, povznešené nad anglosaské kra- mářství.
Pont Mousson
24 article
Četli jste v novinách protesty a rozhorlený odpor proli germanisátorským, prušáckým rejdům ostravských a vitkovických železáren, jež témaže rukama, jimiž rdousí český živel, sahají leď po milionech slovanské Prahy. Redaktor »Moravsko- slezské revue« p. Skýpala podal úžasný obraz brutálností, páchaných na českých dělnicích, za- městnaných v továrnách vítkovických a ostrav- ských. Český člověk nemůže zůstat klidným při tomto pohledu. Nesmí opustit vítkovického ostravského dělníka v jeho zoufalém boji o jazyl a národnost. A zde veli vyšší povinnost ethická zde káže princip národního vědomí a cit seb zachování, aby Praha se postavila proti násil nietví železářských nabobů a zamitoutím jejich oferty protestovala proti jejich poněmčovacimu pustošení českého kraje »Bude to drahý protast,« namilá se se strany praktiekých lidí, »bude stát 300.000 K
Skýpal Praha Moravskoslezský
25 article
Nebude to tak drahi, jak se na první po hled zdá. Za těch 300.000 K, o něž zaplat Praha vlce francouzské firmě, jejíž nabídka po skytuje neobyčejně výhody a přednosti, jež praktičtí lidé a znalci uznávají, můžeme velm mnoho získati. Co může pro budouenost zna- menati tento hospodářský projev česko frangouz- ských styků, to poznáváme již teď z nepříčel ného soptění německého tisku. Manifestaee francouzsko-české, jež se dosud vyčerpávaly v frázich banketů a v platonických vyznáních sympatií, nabyly by zcela jiného významu jiné intensivnosti, kdyby byly sledovány čmy Pro tyto činy nám nezbývá nežli pole národo- hospodářské a kulturní. Přijetí nabídky fran- couzské firmy železářskě bylo by vitězným vstupem na tolo pole a zabějením pladné, osvě žujíeí, nás posilňující vzůjemné činnosti eko- nomické. Otevřme dokořán dveře francouzskému prů myslu a obchodu, jako jsme je otevřeli fran couzské kultuře! Uzitek bude velký — a nejen ſinanční. Jen timto způsobem může býti upevněno a zdokonaleno šťastně zahájené dílo česko-fran- couzských styků. Pracovali jsme dosud na půde ideové. Novinářské články, přednášky, vzájemn návštěvy a studie několika horlivých propagatoro upravovaly cestu sblížení a poznání. Docililo se mnoho ve světě politickém a kuliurním. Teď íe
Praha
26 article
řada na mužích činu, na obehodnieích i prů myslnicích českých a francouzských. Za tu diferenci 300 000 K kupujeme mnoh pro svou budouenost a doufáme, že správní rad společně vodárny uzná, že přátelské styky s Francil stojí za tu cenu. Bude-li vyřízena příznivě nabídka společ nosti Pont a Mouson, bude též zajištěna dosu vratká posice generálního konsulátu francouz ského v Praze. To je též jedna z okolnostl mluvicích věcně ve prospěch francouzského zá- vodu. Pražský konsulát bude moci přesvědčití svou vládu o důležitosti a nutnosti svého po- slání v Čechách. A že toto poslání nemůže se jen omeziti na to, aby generální konsul pan Colomiés pronášel roztomilé toasty a rozdáva flalové stužky akademických palem, je samo- zřejmo. Generální konsulát francouzský, jehož zařízení a zachování v Praze stálo tolik práce má především udržovat obchodní spojení Čech s Francil. Nebude-li jeho činnost v tomto směru dosti úspěšná a nebude-li vykazovati určitých výsledků, nepřesvědčíme francouzskou vládua parlament o nutnosti tohoto ofieiálního zastou- pení republiky v Praze i kdybychom pořádali sebe okázalejší vítání francouzských gymnastů pařížských obecních radů. Česká propaganda ve Francii se zdarem postupuje. Tisk francouzský z velké části je nám příznivý, v politických kruzích šiřís znenáhla porozuméní pro naši věc. Je tudiž vhodná doba, abychom i obchodně těžili z tohot stavu a vtělili krásnou ideu ve skutek. Pak podaří se nám dosíci též duševní elitu franeouzskou a snad budeme čísti i stránky mistrů francouzského stylu, věnované české věci. Dosud nám byl odepřen tento rozkošný požitek
Pont Colomiés Praha Čechy Francie
27 article Kromě několika knih učených a dobře mlněných,
Kromě několika knih učených a dobře mlněných, četli jsmevelmi prostřední literaturu čecho- filskou. Bohužel dosud se nepodařilo nadehnouti Anatola France, jenž je nejnádhernějším a nej- graciosnějším spisovatelem francouzským, aby ve prospěch poněmčovaných dělníků českých napsal jeden z těch ohnivých a důrazných apelů, jakými se dovolával spravedlnosti a lid- skosti pro potlačené Armény a Finy. Ani jemný a rozkošný umělec Maurice Barrěs, neunavný poutník po zemích latinských, nezabloudil dosu do Prahy, jejíž melancholická a postická Malá strana by ho okouzlila. Dosud se musíme spokojiti méně literární, ale za to tím nadšenější prosou pana Ernesta Gaye, nebo cituplnými výlevy pana Regameye. Ale to vše, dobře, ano ideálně miněno, má svůj půvab i cenu. A buďme vděčni za prosu dobrého pana Gaye i za fialové stužky generál- ního konsula p. Colomiesa ., Občané pražští nemějte obavy, že Prah dopustí se nějaké nerozvážné marnotratnosti. když zaplati Francouzům o 300.000 K více nežli urputným a nepřátelským Němcům. Doufám, že uvěřite, že to nebude luxus ani národní furiantství. I když posuzujeme věe se střízlivostí a opatrnosti karlinskou, shledá- váme, že na tom obchodě neproděláme. Ostatně nedivím se, že rozvážní zástupci Karlina se vy- slovili pro ofertu německou. Karlin je město prosaické a smutně jednotvárné, nijaká krása umělecká aneb přírodní neoblažuje a nepovznáši zraky jeho obyvatel. Ale kdyby Karlin mět ma- lebnost a monumentálnost Staroměstského ná- městi, nebo kdyby jeho městská rada zasedala v takové imposantní a krásné budově, jako je florentinský Palazzo Vecchio, snad by jeho pro- test význěl zcela opáčně.
Franc Armén Fina Mauric Barrěs Ernest gay Regamey Francouz Němec Karlin Palazzo Vecchio Praha