ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7ecd6810-7af1-11dc-8797-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 16 celkem · entity: place 30, person 28, org 3, work 2
1 masthead
V Praze, ve středu dne 6. září.
Praha
2 masthead
K číslu 245.
3 article
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
Praha
4 title
NARU
Nara
5 article Rusko-japonský mír.
Rusko-japonský mír. Podepsání smlouvy o míru. Z Portsmouthu, 5. září. (C.-B.) »Reuterova kancelář« oznamuje: V námořním arsenálu vy- pálené dělové rány podaly zvěsť, že japon- sko-ruský mír právě byl podepsán. Stalo se tak dle úřadní zprávy o 3. hodiněa 47 minutách odpoledne. První podepsal smlouvu o míru Vitte, potom Komura. Poslední půl ho- diny před podepsáním bylo vyplněno předčítá- ním smlouvy. Z Portsmouthu, 5. září. (C.-B.) Jakmile byly dělové rány v námořním arsenále vypáleny, za- hlaholily zvony všech kostelů v Portsmouthu, v New Castlu a v Kittery. Všude vyvěšeny tak prapory. Blahopřání Rooseveltovi. Z Kristianie, 5. září. (C.-B.) Zde se ko- nající konference juristů zaslala presidentu Rooseveltovi blahopřejný telegram za příčinou jeho úspěšného mírového zprostředkování mezi Ruskem a Japonskem. — Dále přijala konfe- rence jednohlasně resoluci, v níž se praví, že mají býti učiněna opatření k ochraně poštovních a osobních parníků vůči válčícím státům a aby se stala mezinárodní dohoda, dle níž by se ta- kovým lodím pod pokutou zakázalo dopravovati válečnou kontrabandu. Admirál Něbogatov. Z Petrohradu, 6. září. »Petr. Ga- zetta« dovídá se, že Něbogatov vyroz- uměl svoji rodinu, že trvale zůstane v cizině. Doprava ruských zajatců z Ja- ponska na Rus. Z Hamburku, 6. září. Čtrnáct parníků. které byly v Hamburku a Brémách pro- dány Rusku a nečinně v přístavech libav- ském a kronšítatském na kotvách stály dostalo rozkaz, aby rychle odpluly do
Roosevelt Něbogatov Petr Portsmouth New Castle Kristiania Rusko Japonsko Petrohrad Rus Hamburk Brémy Reuterův
6 article
Japonska a dopravily odtamtud ruské vá- lečné zajatce domů. Ruské finance a náklad na válku Z Londýna, 6. září. Ke zpravodaji »Stan- dardu« vyslovil se ruský ministr fi nancí takto: »Předpovídám, že účetní zá- věrka za rok 1906 bude skvělá. Doufám, že roku 1906 uhradím veškeré mimořádné vý- daje mimořádnými příjmy. Mám právo snad opakovati, co jsem pravil přede 2 dny carovi, že totiž převzal jsem finance ve stavu dobrém a že jsem hrd, že po skončené válce mohu vrátiti je caru ve stavu zase dobrém. Vydaje válečné činí, nepočítaje v to pravidelný ná- klad na vojsko a na loďstvo, 1300 millio nů rublů. Na tyto vydaje vzalo se: 300 mil- lionů z 5proc. půjčky uzavřené ve Francii, 231 millionů z 41/2proc. půjčky, učiněné v Něme- cku, 150 millionů z první půjčky vnitřní, 400 millionů z obou posledních půjček vnitřních 150 millionů z 5proc. poukázek pokladničních, vydaných v Německu. Příjmy státní neklesly za války, naopak stouply, tak že v první polovině roku 1905 činily o 52 millionů více nežli ve stejné době roku 1904 a o 62 millionů více nežli ve stejné době roku 1903.«
Japonsko Londýn Stan Francie Německo
7 title
Uherská krise.
8 article Koalice hledá kompromiss.
Koalice hledá kompromiss. Z Vídně, 6. září. »Zeit« uveřejňuje do- pis z Pešti, ve kterém se praví, že vče- rejší projev spojených stran op- posičních není ještě jejich posledním slo- vem, naopak, že budou činěny pokus ke kompromissu na těchto zákla- dech: 1. Musí býti propuštěn napřed kabinet Fejérvárův. 2. Musí býti jmenován důvěr- ník k prostředkování, se kterým by koalice jed- nala. Takovým důvěrníkem mohl by býti bývalý ministerský předseda Koloman Szell, nebo bý valý minist. předseda dr. Alexandr Veker le
Fejérvárův Szell doktor Veker Vídeň Pešť
9 article
Čislo v Praze za 2 a na venkově za 3
Praha
10 article SIY
SIY Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
11 article
aneb nynější rakouský velevyslanec v Berlíně Szögyeny-Marich. 3. Po stránce věcné pak žádá se, aby zaveden byl maď a- ský služební a velící jazyk v de- síti husarských plucích. 4. Konečně se žádá, by dosazeno bylo ministerstvo pře- chodní. Jak vidno, jsou to vystrčená tykadla. Z Vídně, 6. září. »Fremdenblattu« se telegrafuje z Pešti: Bude-li návrh na ob- žalobu kabinetu Fejérvárova v za- hajovací schůzi poslanecké sněmovny dne 15. září jenom podán, bude říšský sněm je- ště téhož dne odročen. V tomto případě bude vydán královský reskript odročovací. Kdyby návrh k obžalobě kabinetu Fejér- várova byl podán a schválen, byl by ny- nější říšský sněm ihned rozpuštěn. Akce o vymožení všeobecného hlasovacího práva. Z Pešti, 5. září. (C.-B.) Dnes konali soci- ální demokraté v Nové Pešti hojně navštívenou poradu, ve kteréž se zúčastnili také čelní novo- pešťští stoupenci strany nezávislosti. Jednohlasně bylo usneseno, aby ke dni 10. září svolán byl ve prospěch všeobecného tajného hlasovacího práva velký tábor lidu bez rozdílu stran.
Fremdenblatta Berlín Vídeň Pešť Fejér poslanecký sněmovna
12 article Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy. Hr. Goluchowski ve Lvově. Ze Lvova, 5. srpna. (C.-B.) Ministr zahra- ničních záležitostí hr. Goluchowski sem dnes přibyl. Potvrzený superintendent. Z Vídně, 6. záři. (C.-B.) »Wiener Zeitung« oznamuje: Císař potvrdil volbu superintenden- tova náměstka a evangelického faráře v Libko- vicích Františka Trnky za superintendenta východní evangelické superintendence augšpur- ského vyznání v Čechách.
Goluchowský Trnka Hradec Lvov Vídeň Libko Čechy Wiener Zeitung
13 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Loučí se s domem. A. M. Pazuchin. K jednomu nevelkému domu na předměst Moskvy přijel statný, řádně vykrmený kupe v pěkném kočáře, do něhož byl zapřažen silny vraník. „Jegore, jsi gramotný či nejsi?“ obrátil se kupec k vozkovi. „Jsem gramotný, Vasilji Kiriloviči . .. „Nu, tak čti, čí je to dům... Čti nahlas!“ pravil kupec, slézaje s kočáru. Kupec byl trochu nachmelen. Vozka četl: „Dům kupce druhé gildy, Ivana Lukiče Šutkina.“ „Pravdivě! — Víš, to je nový štít. Až do nynějška tam byl starý štít, a na něm bylo na- psáno: Dům kupce Vasilja Kiriloviče Semišku- rova... Plných dvacet let tam visel takový štít A před tím třicet let patřil ten dům mému otci Rozumíš tomu?“ „Jak bych nerozuměl? Rozumím. Vždy jste osobnost známá. „To ovšem, že jsem,“ pokračoval kupec. „Dům jsem prodal, protože mi byl k ničemu. ale je mi ho líto. Přijel jsem sc naň podívat, roz- loučit se s ním. Počkej zde, jezdi po ulici, za půl hodiny přijdu . .. „K službám ... Vozka odjel a kupec začal tlouci na zavřené dvéře a mříže. Nejdříve uslyšel tlukot veliký nádvorní pes. Vyběhl z boudy a štěkaje zuřivě, hnal se k dvířkám. Asi za dvě minuty otvíral dvéře ospalý do- movník. „Ach, Vasilji Kiriloviči!“ usmál se domov- ník. „Pěkně vás vítám! Račte, prosím. A to ten „Vlček“ poznal starého hospodářel
A M Pazuchin Jegor Kirilovič Vozka Lukič Vasilja Kirilovič Vlček Moskva Šutkina
14 article
„Ano, brachu, poznal... Ten čije Na, tu máš na čaj a „Vlčkovi“ kup něco na za kousnutí . .. „Pokorně děkuji, Vasilji Kiriloviči!“ „Starý je doma? Nynější hospodář?“ „Doma, prosím... V zahradě, v besídee odpočívá . .. „Nu, já si ho vzbudím... Ceremonie s ním nebudu dělat.“ Je mi dlužen ještě za dům dva tisíce, ten si mne musí vážit. Ne-li?“ „Ovšem, Vasilji Kiriloviči... Náš pán vá vždycky vzpomíná s úctou... Račte do za- hrady . .. Semiškurov šel do zahrady a potkal na cestě probudivšího se pána domu, který mu po- třásl pravicí, uctivě se mu poklonil a vzkázal ženě a dceři, aby nachystaly čaj a zákusky. „Vasilji Kiriloviči, račte do besídky ! .. Samovar hned bude vřít, zatím račte okusit sto pečku... Račte!“ pobízel domácí pán. „Děkuji, Ivane Lukiči, děkuji... Nepřišel jsem vlastně za tím účelem, ale chtěl jsem ještě se podívat na svůj bývalý dům a rozloučit se s ním... Vždyť jsem se zde narodil, žemil sea nabyl zde kapitálu... Je to dojemné nebo ne?“ „Jak pak ne!? Rodné hnízdo, Vasilji Kiriloviči.“ „Hnízdo!... Kam pohlednu — všady upo- mínka. Tuhle bříza, na které táta řezal pruty. když mi chtěl nasekat. Z toboto plotu zase jed- nou ulomil kyj... a z tohoto místa mne za hřívu táhl až domů... Je to pohnutlivé či není?“ „Pohnutlivé, Vasilji Kiriloviči! . ..“ „Hm, přijel jsem se na rodná místa po- dívat, rozloučit se s nimi.“ „Račte do besídky, Vasilji Kiriloviči: samo žitnou právě donesli — mám výbornou!“ „Děkuji, Váňo, napiji se u tebe ... Ano- všady upomínka. Tuhle u té lípy jsem svoj Lušu, nynější svoji ženu, poprvé polibil.. . Že- nil jsem se mladičký a Luša byla jako malinká! A tam, vidíš to okno druhé od rohu 2.
Vlček Kirilovič Semiškurov Lukič Váňa
15 article
„Vidím, tam máme teď jídelnu. „Tam jsem seděl v noci jednou s věřitel a smlouval s nimi vyrovnání... Všady upo- mínka, všady!. .. Domácí pán i s hostem vešli do besídky a okoušeli zákusky a nápitky. Za dvě hodinky byl Vasilj Kirilovič „hotov“. Podepřél si lokty o stůl a plakal, hledě na dům. „S bohem, rodný domečku!“ mluvil. „Pro- dal jsem tě jako Jidáš bezbožný! Kdybych tě byl prodal aspoň člověku, ale to Šutkinovi!“ „Co, co? Jak to pravíš?“ tázal se domácí pán, který byl téměř už také „hotov“. „Nu, tak!... Napřed jsem tu bydlel já, a nyní Vaňka Šutkin tu žije!... Chápeš to? Což máš kapitál podle toho, abys to mohl posoudit? Tys chudáček! Já mám čistých tři sta tisíc, a za tebe nedá nikdo i s vnitřnostmi ani deset tisíc, jaký jsi to tedy člověk? ... „Ostatně! ... „Žádné o statně! Ty bys měl žít ve psí beudě a ne v měm domě, já jsem si tě vážil, vy- rovnal jsem se s tebou, peníze od tebe čekám. ... „Je tomu sice tak, ovšem... ale neurážej mne! . .. Domácí pán se zamyslil, pohledl na hiosta a pohladil si zátylek. „Vasjo Semiškurove, obejmi mne!“ pravil. „Pojď... obejměme se, pojď a zaplá- čeme si . ..“ „Nad čím?... Nad čím budeme plakat?“ „Nad tím, že jser prodal dům takovému hovadu!“ „Nu, pojď... Pojď, Vasjo!... Kupci se objali a hořce, hořce zaplakali. Za půl hodiny oba kupci tvrdě spali v be- sídce, a vozka Vasilja Semiškurova, zaopatřiv koně ovsem, pil v kuchyni čaj a také vzpomínal bývalých časů.
Vasilj Kirilovič Jidáš bezbožný Vaněk Semiškurov Vasja Vasilja Semiškurov
16 article
Přel. J. Kojecký
J Kojecká