1
masthead
V Praze, ve středu dne 6. září.
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
Rusko-japonský mír.
Rusko-japonský mír.
Podepsání smlouvy o míru.
Z Portsmouthu, 5. září. (C.-B.) »Reuterova
kancelář« oznamuje: V námořním arsenálu vy-
pálené dělové rány podaly zvěsť, že japon-
sko-ruský mír právě byl podepsán.
Stalo se tak dle úřadní zprávy o 3. hodiněa
47 minutách odpoledne. První podepsal smlouvu
o míru Vitte, potom Komura. Poslední půl ho-
diny před podepsáním bylo vyplněno předčítá-
ním smlouvy.
Z Portsmouthu, 5. září. (C.-B.) Jakmile byly
dělové rány v námořním arsenále vypáleny, za-
hlaholily zvony všech kostelů v Portsmouthu,
v New Castlu a v Kittery. Všude vyvěšeny tak
prapory.
Blahopřání Rooseveltovi.
Z Kristianie, 5. září. (C.-B.) Zde se ko-
nající konference juristů zaslala presidentu
Rooseveltovi blahopřejný telegram za příčinou
jeho úspěšného mírového zprostředkování mezi
Ruskem a Japonskem. — Dále přijala konfe-
rence jednohlasně resoluci, v níž se praví, že
mají býti učiněna opatření k ochraně poštovních
a osobních parníků vůči válčícím státům a aby
se stala mezinárodní dohoda, dle níž by se ta-
kovým lodím pod pokutou zakázalo dopravovati
válečnou kontrabandu.
Admirál Něbogatov.
Z Petrohradu, 6. září. »Petr. Ga-
zetta« dovídá se, že Něbogatov vyroz-
uměl svoji rodinu, že trvale zůstane v cizině.
Doprava ruských zajatců z Ja-
ponska na Rus.
Z Hamburku, 6. září. Čtrnáct parníků.
které byly v Hamburku a Brémách pro-
dány Rusku a nečinně v přístavech libav-
ském a kronšítatském na kotvách stály
dostalo rozkaz, aby rychle odpluly do
Roosevelt
Něbogatov
Petr
Portsmouth
New Castle
Kristiania
Rusko
Japonsko
Petrohrad
Rus
Hamburk
Brémy
Reuterův
6
article
Japonska a dopravily odtamtud ruské vá-
lečné zajatce domů.
Ruské finance a náklad na válku
Z Londýna, 6. září. Ke zpravodaji »Stan-
dardu« vyslovil se ruský ministr fi
nancí takto: »Předpovídám, že účetní zá-
věrka za rok 1906 bude skvělá. Doufám,
že roku 1906 uhradím veškeré mimořádné vý-
daje mimořádnými příjmy. Mám právo snad
opakovati, co jsem pravil přede 2 dny carovi,
že totiž převzal jsem finance ve stavu dobrém
a že jsem hrd, že po skončené válce mohu
vrátiti je caru ve stavu zase dobrém. Vydaje
válečné činí, nepočítaje v to pravidelný ná-
klad na vojsko a na loďstvo, 1300 millio nů
rublů. Na tyto vydaje vzalo se: 300 mil-
lionů z 5proc. půjčky uzavřené ve Francii, 231
millionů z 41/2proc. půjčky, učiněné v Něme-
cku, 150 millionů z první půjčky vnitřní, 400
millionů z obou posledních půjček vnitřních
150 millionů z 5proc. poukázek pokladničních,
vydaných v Německu. Příjmy státní neklesly za
války, naopak stouply, tak že v první polovině
roku 1905 činily o 52 millionů více nežli ve
stejné době roku 1904 a o 62 millionů více
nežli ve stejné době roku 1903.«
Japonsko
Londýn
Stan
Francie
Německo
8
article
Koalice hledá kompromiss.
Koalice hledá kompromiss.
Z Vídně, 6. září. »Zeit« uveřejňuje do-
pis z Pešti, ve kterém se praví, že vče-
rejší projev spojených stran op-
posičních není ještě jejich posledním slo-
vem, naopak, že budou činěny pokus
ke kompromissu na těchto zákla-
dech: 1. Musí býti propuštěn napřed kabinet
Fejérvárův. 2. Musí býti jmenován důvěr-
ník k prostředkování, se kterým by koalice jed-
nala. Takovým důvěrníkem mohl by býti bývalý
ministerský předseda Koloman Szell, nebo bý
valý minist. předseda dr. Alexandr Veker le
Fejérvárův
Szell
doktor
Veker
Vídeň
Pešť
9
article
Čislo v Praze za 2
a na venkově za 3
Praha
10
article
SIY
SIY
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
11
article
aneb nynější rakouský velevyslanec v Berlíně
Szögyeny-Marich. 3. Po stránce věcné
pak žádá se, aby zaveden byl maď a-
ský služební a velící jazyk v de-
síti husarských plucích. 4. Konečně
se žádá, by dosazeno bylo ministerstvo pře-
chodní. Jak vidno, jsou to vystrčená tykadla.
Z Vídně, 6. září. »Fremdenblattu«
se telegrafuje z Pešti: Bude-li návrh na ob-
žalobu kabinetu Fejérvárova v za-
hajovací schůzi poslanecké sněmovny dne 15.
září jenom podán, bude říšský sněm je-
ště téhož dne odročen. V tomto případě
bude vydán královský reskript odročovací.
Kdyby návrh k obžalobě kabinetu Fejér-
várova byl podán a schválen, byl by ny-
nější říšský sněm ihned rozpuštěn.
Akce o vymožení všeobecného hlasovacího
práva.
Z Pešti, 5. září. (C.-B.) Dnes konali soci-
ální demokraté v Nové Pešti hojně navštívenou
poradu, ve kteréž se zúčastnili také čelní novo-
pešťští stoupenci strany nezávislosti. Jednohlasně
bylo usneseno, aby ke dni 10. září svolán byl
ve prospěch všeobecného tajného hlasovacího
práva velký tábor lidu bez rozdílu
stran.
Fremdenblatta
Berlín
Vídeň
Pešť
Fejér
poslanecký sněmovna
12
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Hr. Goluchowski ve Lvově.
Ze Lvova, 5. srpna. (C.-B.) Ministr zahra-
ničních záležitostí hr. Goluchowski sem
dnes přibyl.
Potvrzený superintendent.
Z Vídně, 6. záři. (C.-B.) »Wiener Zeitung«
oznamuje: Císař potvrdil volbu superintenden-
tova náměstka a evangelického faráře v Libko-
vicích Františka Trnky za superintendenta
východní evangelické superintendence augšpur-
ského vyznání v Čechách.
Goluchowský
Trnka
Hradec
Lvov
Vídeň
Libko
Čechy
Wiener Zeitung
13
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Loučí se s domem.
A. M. Pazuchin.
K jednomu nevelkému domu na předměst
Moskvy přijel statný, řádně vykrmený kupe
v pěkném kočáře, do něhož byl zapřažen silny
vraník.
„Jegore, jsi gramotný či nejsi?“ obrátil se
kupec k vozkovi.
„Jsem gramotný, Vasilji Kiriloviči . ..
„Nu, tak čti, čí je to dům... Čti nahlas!“
pravil kupec, slézaje s kočáru.
Kupec byl trochu nachmelen.
Vozka četl: „Dům kupce druhé gildy, Ivana
Lukiče Šutkina.“
„Pravdivě! — Víš, to je nový štít. Až do
nynějška tam byl starý štít, a na něm bylo na-
psáno: Dům kupce Vasilja Kiriloviče Semišku-
rova... Plných dvacet let tam visel takový štít
A před tím třicet let patřil ten dům mému otci
Rozumíš tomu?“
„Jak bych nerozuměl? Rozumím. Vždy
jste osobnost známá.
„To ovšem, že jsem,“ pokračoval kupec.
„Dům jsem prodal, protože mi byl k ničemu.
ale je mi ho líto. Přijel jsem sc naň podívat, roz-
loučit se s ním. Počkej zde, jezdi po ulici, za
půl hodiny přijdu . ..
„K službám ...
Vozka odjel a kupec začal tlouci na zavřené
dvéře a mříže.
Nejdříve uslyšel tlukot veliký nádvorní pes.
Vyběhl z boudy a štěkaje zuřivě, hnal se k
dvířkám.
Asi za dvě minuty otvíral dvéře ospalý do-
movník.
„Ach, Vasilji Kiriloviči!“ usmál se domov-
ník. „Pěkně vás vítám! Račte, prosím. A to ten
„Vlček“ poznal starého hospodářel
A M Pazuchin
Jegor
Kirilovič
Vozka
Lukič
Vasilja Kirilovič
Vlček
Moskva
Šutkina
14
article
„Ano, brachu, poznal... Ten čije
Na, tu máš na čaj a „Vlčkovi“ kup něco na za
kousnutí . ..
„Pokorně děkuji, Vasilji Kiriloviči!“
„Starý je doma? Nynější hospodář?“
„Doma, prosím... V zahradě, v besídee
odpočívá . ..
„Nu, já si ho vzbudím... Ceremonie s ním
nebudu dělat.“ Je mi dlužen ještě za dům dva
tisíce, ten si mne musí vážit. Ne-li?“
„Ovšem, Vasilji Kiriloviči... Náš pán vá
vždycky vzpomíná s úctou... Račte do za-
hrady . ..
Semiškurov šel do zahrady a potkal na
cestě probudivšího se pána domu, který mu po-
třásl pravicí, uctivě se mu poklonil a vzkázal
ženě a dceři, aby nachystaly čaj a zákusky.
„Vasilji Kiriloviči, račte do besídky ! ..
Samovar hned bude vřít, zatím račte okusit sto
pečku... Račte!“ pobízel domácí pán.
„Děkuji, Ivane Lukiči, děkuji... Nepřišel
jsem vlastně za tím účelem, ale chtěl jsem ještě
se podívat na svůj bývalý dům a rozloučit se
s ním... Vždyť jsem se zde narodil, žemil sea
nabyl zde kapitálu... Je to dojemné nebo ne?“
„Jak pak ne!? Rodné hnízdo, Vasilji
Kiriloviči.“
„Hnízdo!... Kam pohlednu — všady upo-
mínka. Tuhle bříza, na které táta řezal pruty.
když mi chtěl nasekat. Z toboto plotu zase jed-
nou ulomil kyj... a z tohoto místa mne za
hřívu táhl až domů... Je to pohnutlivé či
není?“
„Pohnutlivé, Vasilji Kiriloviči! . ..“
„Hm, přijel jsem se na rodná místa po-
dívat, rozloučit se s nimi.“
„Račte do besídky, Vasilji Kiriloviči: samo
žitnou právě donesli — mám výbornou!“
„Děkuji, Váňo, napiji se u tebe ... Ano-
všady upomínka. Tuhle u té lípy jsem svoj
Lušu, nynější svoji ženu, poprvé polibil.. . Že-
nil jsem se mladičký a Luša byla jako malinká!
A tam, vidíš to okno druhé od rohu 2.
Vlček
Kirilovič
Semiškurov
Lukič
Váňa
15
article
„Vidím, tam máme teď jídelnu.
„Tam jsem seděl v noci jednou s věřitel
a smlouval s nimi vyrovnání... Všady upo-
mínka, všady!. ..
Domácí pán i s hostem vešli do besídky a
okoušeli zákusky a nápitky. Za dvě hodinky byl
Vasilj Kirilovič „hotov“. Podepřél si lokty o stůl
a plakal, hledě na dům.
„S bohem, rodný domečku!“ mluvil. „Pro-
dal jsem tě jako Jidáš bezbožný! Kdybych tě
byl prodal aspoň člověku, ale to Šutkinovi!“
„Co, co? Jak to pravíš?“ tázal se domácí
pán, který byl téměř už také „hotov“.
„Nu, tak!... Napřed jsem tu bydlel já, a
nyní Vaňka Šutkin tu žije!... Chápeš to? Což
máš kapitál podle toho, abys to mohl posoudit?
Tys chudáček! Já mám čistých tři sta tisíc, a za
tebe nedá nikdo i s vnitřnostmi ani deset tisíc,
jaký jsi to tedy člověk? ...
„Ostatně! ...
„Žádné o statně! Ty bys měl žít ve psí
beudě a ne v měm domě, já jsem si tě vážil, vy-
rovnal jsem se s tebou, peníze od tebe
čekám. ...
„Je tomu sice tak, ovšem... ale neurážej
mne! . ..
Domácí pán se zamyslil, pohledl na hiosta
a pohladil si zátylek.
„Vasjo Semiškurove, obejmi mne!“ pravil.
„Pojď... obejměme se, pojď a zaplá-
čeme si . ..“
„Nad čím?... Nad čím budeme plakat?“
„Nad tím, že jser prodal dům takovému
hovadu!“
„Nu, pojď... Pojď, Vasjo!...
Kupci se objali a hořce, hořce zaplakali.
Za půl hodiny oba kupci tvrdě spali v be-
sídce, a vozka Vasilja Semiškurova, zaopatřiv
koně ovsem, pil v kuchyni čaj a také vzpomínal
bývalých časů.
Vasilj Kirilovič
Jidáš bezbožný
Vaněk
Semiškurov
Vasja
Vasilja Semiškurov
16
article
Přel. J. Kojecký
J Kojecká