ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7ec13310-7af1-11dc-a9a0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 14 celkem · entity: place 32, person 18, org 2, work 2
1 masthead
V Praze, v úterý dne 5. záři.
Praha
2 masthead
K číslu 244. číslo v Praze za 27 a na venkově za 3h
Praha
3 article
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80 h
Praha
4 title
NARUDNÍ
5 article SII
SII Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
6 article Rusko-japonský mír.
Rusko-japonský mír. Smlouva o míru. Z Londýna, 5. září. Smlouva rusko- japonská obsahuje 4000 slov. Pře- kládá se z textu francouzského do ruštinya japonštiny. Smlouva musí být od císařů po- tvrzena do 50 dnů po podepsání. Japonsko vy- hotovení ratifikace oznámí prostřednictvím fran- couzského vyslance v Tokiu Rusku, Rusko pro- střednictvím amerického vyslance v Petrohradě Japonsku. Všechny továrny na kovová péra v Americe nabídly po krabičce per jak Wit- tovi tak i Komurovi, prosíce, aby užili jich výrobků při podepsání smlouvy o míru. Ohlas míru na Balkáně. Zpráva o míru vzbudila, jak jsme již sdě- liti, radostný ohlas mezi Slovany na Balkáně. Ze Sofie sděluje »Novoje Vremja«: Sdělení z Portsmouthu o uzavření míru učinilo v Srb- sku, Bulharsku a zvláště v Makedonii hluboký a radostný dojem bez ohledu na obsah mírové smlouvy. Všeobecný vzdech ulehčení pronik z rozbolestněné hrudi Srbů, Bulharů a Ma- kedonců. Zde se soudí, že při nynějších poměrech Vitte dosáhl maximum toho, co možná bylo vů- bec dosáhnouti. Zvláštní uspokojení zde vzbudilo faktum, že Rusko neplatí kontribuci. Jeden vynikající politik pravil zde: Bulhaři a zvláště Makedonci uznávali, že Rusko potře- 1 ouje volné ruce, aby se vypořádalo se svým ne- přítelem nebezpečným na dálném Východě, proto ač postavení jejich bylo velice těžké, vynaložil v eškero úsilí, aby udrželi makedonskou otázku v tom status quo, jenž byl určen souhlasen di žav a v tom počtu Ruskem. Jiný vynikající makedonský pracovník praví Ni ši přátelé nám píšou z Makedonie, že se tam vši chni velice radují z uzavření míru, nyní po- zol nost Evropy a Ruska nebude tak odvrácena východoasijskými otázkami; myslíme, že Rusko nen ná příčiny býti nespokojeno s chováním na- ším za celou dobu války s Japonskem.
Wit Komur Srb Srba Bulhar Makedonec Londýn Japonsko Rusko Petrohrad Balkán Sofie Portsmouth Bulharsko Makedonie Ma Evropa Novoj Vremja
7 article
Zdá se, že společné neštěstí vyvolalo značný obrat v nazírání intelligence makedonské na prospěch Ruska, odtud nyní upřímné přátelství Makedonců k Rusku. Události na Rusi. Objevená dílna na pumy. Z Berlína, 5. září. »Kölnische Zei- tung« oznamuje z Tiflisu: V jednom zdej- ším hotelu byly překvapeny 4 osoby při vý- robě pum. V kamnech nalezeno potom ještě jiných 7 pum, ze kterých dvě byly nabity. Ze zatčených osob jsou: 1 Polák, 1 Rus a 2 Gruzíni. Později zatčeno ještě několik osob, mezi nimi také 1 žena. Vraždy na Kavkaze. Z Petrohradu, 4. září. (C.-B.) Dne 2. září byla čtyři versty od města Gori nalezena mrtvola ředitele závodů knížete Erisova. Dne 3. září byl v Gori policejní komisař pěti ranami za- střelen. Předlohy pro říšskou dumu. Z Petrohradu, 4. září. »Rus« sděluje, že přijde dle jejích informací na jednací pořad dumy v prvních dnech porada o průvodních li- s tech čili pasech. Celé zřízení o pasech průkazech, jež cestování a obchodní ru uvnitř říše valně ztěžuje, má býti dle západo- evropského vzoru opraveno. Cizinci zůstanou prý však zase ve výhodě oproti domácím pří- slušníkům, kterýmž 1 na dále bude možno za- kazovati pobyt v některých guberniích. Dalšími předlohami říšské dumy, jež se tou dobou ministerstvu vnitra připravují, budou zákon o o sobní bezpečnosti, zákony na upra- vení poměrů dělnických a zákon, kterýmž se z mírňuje censura.
Makedonec Polák Gruzín Erisův Rusko Rus Berlín Tiflis Kavkaz Petrohrad Gori Kölnische Zei Rus
8 title
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
9 article Otázka vlašské universify.
Otázka vlašské universify. Z Terstu, 5. září. Na schůzi vlašských po- slanců přímořských byla konstatována naprostá shoda ve příčině dalšího postu p stran otázky uni ver sitn í. Dosavadní- mu předsedovi vlašského klubu na říšské radě baronu Malfattimu vysloveny telegraficky sympatie. Istrijští poslanci svolávají do Ter- stu na den 17. září novou schůzi, ve které vyjádří závazně své stanovisko. Uherská krise. Z Pešti, 5. září. S velikým napjetím hledí se vstříc dnešní schůzi výboru koa- ličních stran, zvláště pokud jde o v še- obecné rovné hlasovací právo. Uji- šťuje se, že pro ně vysloví se pouze baron Bánffy a Ugroň a že přijata bude resoluce, kterou se otázka tato nechá nerozřešena. Chystá se návrh na obžalobu kabinetu Fejérvá- rova. Důvodnou je zvědavost, s jakou čeká se, kterak se zachová v této věci hrabě An- drássy, jenž byl proti podniknutí takové akce, nyní však změnil své smýšlení. Lidové schůze na Slovensku. Z Pešti, 5. září. Slovácký poslanec Mi- lan Hodže svolává pro nejbližší dny na ně- kolik míst schůze lidové. Alliance rusko-francouzsko-anglická. Z Paříže, 5. září. Petrohradský zpravodaj „Tempsu“ oznamuje dalekosáhlou zprávu: Bude uzavřena rusko-anglická smlouva ve pří- čině všech asijských záležitostí, zejmena pokud jde o modus vivendi v Asii. Tato smlouva bude nejbližší udá- lostí diplomatickou a bude zárukou pevného svazku mezi Ruskem, Erancif a Anglií. Dar královny Natalie. Z Bělehradu, 5. září. Královna Natalie určila 61/4 milkfranků, které jí připadly jako dě- dictví po jejím synovi, ke zřízení veliké, mo- derní nemocnice v Bělehradě.
Malfatti Bánffa Ana Natalia Terst Pešť Slovensko Paříž Asie Rusko Anglie Bělehrad
10 article Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 5. září. (C.-B.) »Wiener Zeitung- oznamuje: Císař jmenoval adjunkta báňské vy- soké školy v Příbrami, požívajícího titulu mimo- řádného professora, Ludvíka Kirschnera,
Kirschner Vídeň Příbram Wiener Zeitung
11 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Intermezzo. Hermina Švorcová.
Hermin Švorcová
12 article
Klid nedělního jarního odpoledne snesl se nado vsí. Náves tichá, pustá. Lidé odpočívají po práci celého týdne. Jest tak neskonale půvabný ten odpočinek v neděli po poledni, kdy člověk cítí si2 tak nějak spokojenějším, volnějším, u vě- domí, že jemu patří ty chvíle klidu, odpočinku. I příroda sama zdá se odpočívati. Klidně stojí istromy, ozdobené svěží, nepoprášenou ze- lení, jozářeny jasem slunečním; větérek, sotva znatelný, pohrává haluzemi. Usedl pták na vrcholu koruny rozložitého štěpu a jásavý zpěv jeho roztoužený, sladce zaznívá do božské har- mcnie přírody . . Však pojednou sladké kouzlo nedělního klidu zaplašeno rušivými zvuky, jež řinuly se otevřeným oknem jednoho z výstavných statků. Nedovelné ruce snažily se ze strun prana vy- leuditi inelodické zvuky, jež však ve své zubo- ženosti zdály se prositi za odpuštění, ba za smi- lování. „Že si přece nedáte ani teď pokoj! Člověk se udře za celý týden a teď ještě aby posloucha takovou muziku,“ vyjel si pantáta Jaroš, přišed ze zahrady, kde odpočíval a kdež ho ony zvuky tak nemile z klidu vyrušily. „Kdybyste toho raději nechaly a vzaly něco užitečnějšího do ruky!“ „Tatínek nám ničeho nepřeje,“ plačtivě ozvalo se od piana, kde svorně seděly dvě slečny. dcery Jarošovy a hrály „čtyřručně“. „Nepřeje, nepřeje! Už jsem myslil, že s tím dáte pokoj a vy začináte na novo. Neřekl bych nie, kdybyste se pilně cvičily, ale to si toho ne- všimnou celý boží čas a v neděli otevrou si okno a teď aby je někdo poslouchal!“ „A co ty tomu rozumíš,“ vmísila se do ho- voru panímáma, která sedíc v lenošce, s mateř- skou pýchou pohlížela na dcerušky, z nichž jedna pomalu přicházela do let, kdy nastává obava, aby nezůstala, jak se tak říká, na ocet.
Jaroš Jarošov
13 article
„Tolik jako ty, jistě,“ odsekl pantáta „k tomu není potřebí velkého porozumění, abych poznal, když to trhá člověku uši. Kdyby tebe ne bylo, jakživo by tu piano nestálo.“ „Toť se ví! A naše holky by byly tak hloupé, jako chalupnické a domkářské! Toho nám — chvála Pánubohu — není potřeba, aby chom je nedali pocvičit. Aby neuměly pěkně za- hrát! Učily se každá rok a Káči k tomu ještě pů rcku zpívat! Ať ukáží těm druhým, co umějí! To se ví! Kdybych chtěla, aby si vzaly sedláka. nemusily by to umět. Ale toho mne chraň Pán- bůh. Ani za nic ne! Dohromady to není nic než dřina a zase dřina. A na své vzdělání si už mohou vzíti nějakého pána,“ rozkládala paní- máma svoji oblíbenou myšlenku. „I jen ať si ho vezmou! Já jim brániti ne- budu. Jen ať čekají, až přijde! Už mohly být kolikrát dobře vdané, ale kde pak! Sedlák —to je jim sprosté, málo —— třeba že je doma všeho dost. Jen pána, pána! Však víme, jak to potom chodí. Máš příklad na naší nejstarší. Je paní správcovou, ale nestačíme jim tam posílat.“ „Ať, my to můžeme dělat. A přece každý jen řekne. „Ruku líbám, milostpaní“ a mně je- nem „panímámo!“ Jen hrajte, holky!“ „I pro mne, za mne, já to poslouchat ne- budu. Já jdu de polí. A se sousedy si to spravte samy!“ „Bodejť, ti mají beztohc na nás zlost a ne- přejí děvčatům našim jejich vzdělání, to je to celé!“ musila míti panímáma poslední slovo.- A dcery spustily na novo. Nejprve svorně pokračovaly, ale jak blížila se druhá hodina, po- čínala mezi nimi hádka.
Sedlák
14 article
Káči chtěla sama bráti, a starší Klárinka chtěla zase sama zpívati. Co bylo příčinou sporu? Prostinká věc. Tou dobou chodival kolem statku pan kasír ze stanice, který od jisté doby prokazoval oběma slečnám různé pozornosti a obě snažily se, jedna přes druhou, aby jej získaly. Teď chtěly uká- zati, jak jsou vzdělané, že nejsou jen tak oby- čejné selské holky — a k tomu mělo jim po- moci, čemu se kdysi byly za rok naučily. Chvíle, kdy chodíval, se blížila, a spor do- sud nerozřešen. „Mami, ať mne nechá hrát samotnou, já umím tak dobře ty „Donauwellen“ „I ne! Mami, ať nechá mne! Já jsem se učila déle a se mnou se kasír víc bavil po- sledně.“ A mami pronesla rozsudek, který by byl sloužil ke cti i starozákonnému králi jednomu, který se přece znal v soudnictví! „Víte co? Ty hraj to, co jsi povídala a ty k tomu zpívej! Víte, tuble posledně, jak jsme byly na koncertě, také jedna slečna zpívala a druhá jí k tomu hrála — a jak jim plácali! To máte tak nejlepší; aspoň je to víc slyšet. A dcerušky, ne vždy tak ochotné ku po- slouchání, bez edporu přiklonily se k moudré radě zkušené maminky a když plešatý pan kasír šel kolem, uvítalo jej nádherně přednesené „Ne- hněvej se, budu jiná“, doprovázené neméně lí- bezně znějícími „Dunajskými vlnami“ Pan kasír byl starý praktikus. Věděl, kudy na to. Pozvedl jako v božském zanícení oči vzhůru, ku prvému poschodí, kde postřehl v okně měsícovitou tvář panímámy, vznesl u ve- likém oblouku klobouk s hlavy, vysekl hlubokou