Strana 2.

NÁRODNÍ LISTY

1. února 1905.

Číslo 32

Úplně neoprávněný je druhý výklad, že Petran byl piják a přišel o život v podnapilosti. Řečník líči! život Petrana, jenž vrátiv se od protestantismu opět do římskokatolické církve, byl biskupem Doppel- bauerem těžce potrestán. Uvádí četné případy na důkaz, že v korrekčním ústavě pro kněze v Mitler berku nakládá se s knězi tam dopravenými způsobem neomluvitelným a appelluje na ministra vyučování jako člověka, aby toho netrpěl. Žádá vládu, by před- ložila seznam kněží, internovaných v Mitterberku udala u každého příčinu a dobu trestu. Napadá ostře biskupa Doppelbauera, vyčítaje mu mnohé pří- pady libovůle a překročení kárné moci. Církevní mo v Rakousku překonává již moc státní, lato kapituluje před ní, jak dosvědčuje školská novella dolno rakouská, vydání učitelských ústavů do rukou kněž stva a pod. Předsed a napomíná řečníka, aby odůvodňova pouze pilnost svého návrhu. Poslanec Berger poukazuje konečně na odvelné hnulí katolické a prohlašuje, že jeho strana opřese vždycky a rázně klerikálním výpadům. Žádá, by pil nost návrhu byla uznána. (Pochvala mezi řečníko vými přáteli.) Správce ministerstva spravedlnosti dr Klein lituje že doráží se na vysoce postavené nepřítomné hodno sty (Odpor mezi Všeněmci a hlučná pochvala v středu. a ličí dle akt Petranovu smrt. Na mrtvole nebylo stoy násilí. Petran utopil se buď nábodou nebo zúmyslně Obdukce nebylo třeba, ani zaváděti trestní řízení Teprve několik dní po Petranově smrti vyskytlas v novinách domněnka, že snad stal se obětí zločinu a poslední dni sděleny státnímu zastupitelstvu ně které okolnosti, pro něž bylo třeba zavésti nové vy šetřování. Vládě záleží na objasnění věci. Právě do stal depeši, že soud převzal Petranovy písemnosti. pročež také v tom směru odpadá všeliké podezření.

Státní dohlídka na mitterberský ústav je náležilá. Pilnost návrhu zbytečna, trestní řízení by tím ničeko nezískalo. Je v zájmu všech, aby soudnictví bylo proste všelikých politických vlivů a proto žádá, by se zůsta- vil trestnímu řízení klidně svobodný průběh. (Hlučná pochvala.) Posl. dr. Schlegel považuje věc za odbytu pro- hlášením správy ministerstva spravedlnosti. Líčí děje Mitterburgu a tamější poměry. Petran byl neposlušný svého biskupa, jenž má právo rozhodovati, smí ii kněz své funkce vykonávati nebo ne. Nemícháme se do záležitostí církevních dozorčích úřadů jiných vyznání a žádame, by se nemísily do našich. Petran zdržoval se v ústavu dobrovolně a chtěl jej opustiti, kdy ho smit stihla. Církevní úřady nemají co zata- jovati, také jim záleží na objasnění případu. Proto také on bude hlasovati pro pilnost. Konečně zastával se biskupa Doppelbauera proti Bergrovým nájezdům. prohlašuje, že hornorakouské obyvatelstvo se od biskupa neodvrátí. (Pochvala v středu.) Debata uzavírá se.

Poslední řečník posl. Schuhmeier praví, že so ciální demokraté starali sa dost, aby zmírnili osuo nešťastného Petrana. Hanebné je, že byl pochován bez obdukce. Připomíná podobné záhadné případy jimž úřady nevěnovaly náležilou pozornost a v nichž klerikálové měli prsty. Milterburg je kusem středo- věku v moderním Rukousku. Domluva, nenapadat nepřítomné, svědčila by spíše klerikálům, kteří s ka- zatelen brojí proti sociálním demokratům. (Hlučn pochvala mezi sociálními demokraty a Všeněmci potlesk na galerii, již místopředseda Kaiser varuje před projevy pochvaly.) Řečník prohlašuje, že poslanci nedají si to lí- biti. Kdo zúčastní se politického zápasu, musí spo- kojiti se se sněmovní kritikou. Vyčítá, že nižší du- chovenstvo je málo placené, kdežto biskupové oplý vají hojnosti. Přijde čas, kdy obyvatelstvo pozná. že nejlepším prostředkem proti klerikální agitaci je houtí »Pryč do Říma«. (Pochvala mezi sociálními demokraty a Všeněmci.) Po doslovu posl. Bergera, jenž uvedl další okol- nosti, že Petranova samovražda je vyloučena, pilnost návrhu jeho propadla 96 proti 57 hlasům. Potom rokovalo se dále o neuzové předloze.

Hlavní řečník posl. Gniewosz (pro) dovozoval permanenci nouze nejen v hospodářském, ale laké v ohludu morálním a politickém. Líčil bídu v Ha- liči a osvědčoval důvěru ministru orby hr. Buquoy- ovi. Troufá, že podpor užije se dle potřeby a bu- dou záležeti v naturaliích, stavbách z nouze, úpra- vách řek a p. Hlavní řečník posl. Prášek (contra) soudí, že při této předloze nejedná se o pomoc, nýbržo almužnu. Sociálně demokratický řečník přimlouval se za vývoj Rakouska v průmyslový stát, on poukazuje na Německo, kde se po 40 let horlivě industrovalo, ale za posledních let bylo tam viděti veliký krach. Shledalo se, že nezbytným základem každého státu je dobré zemědělství. Kolik millionů budou státi zemědělství ročně německá cla? Uznává snaby mi- nistra orby, ale ptá se vlády, jak to, že vzdor zákazu vyvezly se sta vagonů pokrutin, otrub, sladového květu a slámy? Agráři budou usilovat, aby se obecný stav zemědělství zlepšil účinnými prostředky. (Pochvala) Referent posl. Henzel ve svém doslovu vyslovi povděk nad dělností sněmovny troufaje, že se bu dále rozvíjeti. Vítá radostně přízeň sněmovny k před- loze. Přiznává, že stát je povinen přispěli také jiným strádajícím stavům, avšak nynější akce nesm míchati se s jinými. Přechází se k rokování zevrubnému. Při § 1. posl. Sohrciner poukazuje na depeko raci v některých krajinách německých v Čechách konstatuje, že pomoc přišla namnoze pozdě. Lituje, že zákaz vývozu nebyl všude dodržen. Přimlouvás

méně libozvuku. Působením příbuzenských styko snadno by se vytratily. Duša, dušou, piju, p jou atd. zni dojista plněji, nežli ten náš neustálý ékot a ikol přehlasovací. A nejen bychom s přibližili vlastním svým nářečím polštině, al zřídili bychom také zlatý můstek bratrům Slo- vákům, od nichž jsme svými přemrštěnostm přehlasovacími zbytečně se vzdálili. Fraseologie a vazba naše jsou z nemalé části nečesky, neslovansky. Čeština v no- vějším svém vývoji byla příliš úzkostliva co do slov, ale přílis málo opatrná co do v a z by- U Poláků jest pravý opak: vzali cizí slovo. svému jazyku přizpůsobili, ale duch řeči zů- stal svůj, slovanský. Komu věe není jasná, a porovná český a polský překlad německého lite- rárního originálu. Čech dbá pilně, aby každé slovíčko bylo české, za to obraty, vazby, cel fráze otrocky slovo za slovem z němčiny na česko opáčí. Polák zpřehází slova, celé věty pozpřevrací a skutečně polsky povi, ovšem pranic se nelekaje, jestli snad to ono německé slovíčko zůstalo nepřeloženo.

Podobně vede si ostatně i ruština. Dueh řeči je tu slovanštější. U nás ten duch namnoze docela se vytratil, což lze pozorovat na 'mnohých ukázkách právě nejmodernějšího písemnietví, zvláště také »vědeckého« a »essaji- stického«. Polákům by zase jiné prospělo. Kdo po- prvé slyší polsky, je zaražen hojnosti sykavek. Známá průpověď: sehrzaszez brzmi w trcinie« (chroust bzučí ve třtině) je zase nám nevyslo- vítelna. Mnohé by tu praktickým stykem obou výslovností se obrousilo. Polské nosovky ae zbytek staroslovanštiny, omílají se v ústech lidu čím dále patrněji. Místo bede slyšeti už na- mnoze pouhé bede. Obzvláště na konci slova nosovka u lidu odpadá v řeči, jak Poláci pěkně říkají »potočně«. A časem bezpochyby docel se ztratí. Ovšem tak brzy to ještě nebude. Ale neměl bych za velikou oběť, kdyby účinkem sblížení proces byl zrychlen. V pravopise by Poláci povoliti museli. Jen jeden příklad! Místo našeho »v« píšou «w«. Proč? Nikdo neví. U Němců aspoň sv« se bte jako »t«. A toho v polstině není. Tež za zřízení říšské ústřední pokladny zemědělských společenstev, za větší podporu zemědělského škol- ství, za levnější sůl a poukazuje na bídu domáckých dělníků, žádaje, by byli podporováni z nouzového fondu. Posl. Píeifer stýskal si na pustošení kraňských lesů: — dr. Kindermann přimlouvaje se za šluknov- ský okres podal resoluci, v níž žádá se, by bylo postaráno o koupi mladého dobytka. Posl. Kubr žádal za blahovůli při vyšetřování škod v berních odpisech, za úplné odepsání půjčel z r. 1878. Vyzýval ministerstvo železnic, by se po- staralo o tarifní výhody na soukromých železnieích K návrhu posl. hr. Mensdorffa debata uza- vřena a hlavními řečníky zvoleni poslanci F res (contra) a Žičkar (pro), načež rokování bylo pře rušeno.

M.p. bar. Gautsch prohlašuje, že 24. t. m. slibi co možná záhy předložiti novellu živnostenského řádu. (Pochvala.) Nyní tedy podává k ústavnímu projednání předlohu o změnách a dopl nění živnostenského řádu. (Iillučná po chvala.) K návrhu výborového předsedy ryt. Starzyň ského sněmovna rokuje o návrhu immunitníh výboru o vydání posl. Herzoga pro urážku na cli Debaty zúčastnili se posl. Herzog a Wol protestujíce, že z mnohých hotových zpráv výboro vých projednati se má záležitost Herzogova. Posl. Pernerstorfer prohlašoval za ne- čestné, schovávají-li se poslanci za svou immunitu a zdráhají se dáti salisfakci před soudem. Posl. Starzyňski ujímal se výboru, tvrdě. že s Herzogovým případem je na pilno, protože by se mohl promičeti. Při hlasování propadl Wolfův návrh na vrácen zprávy a přijat návrh výborový a Pernerstorferův vyzvati výbor, aby v čas podal zprávy o věcech, jež by se mohly promičeti. Posl. Wolf (v dolazu k předsedovi) poukazuje na výsledek uherských voleb, jež způsobí úplnou změnu poměrů mezi Rakouskem a Uhrami. Rozvádí to roz vláčně, pročež ho předseda opělně nabádá, by nemě politické řeči a omezil se dotazem. Řečník poukazuj na jednací pořad sněmovní a soudí, že branecký kontingení nelze povoliti, dokud nebude jisto, jaky bude osud společné armády. Nemůžeme projednáva ani rozpočel, v němž jest obsažen příspěvek na spo lečné záležitosti. Také vojenských úvěrů nelze po voliti, dokud se nebude věděti, kolik připadá na Ra kousko. Ani o smlouvách obchod. nemůže býti řeči Předseda: Prosím, učiňte dotaz.

Posl. Wolí (pokračuje): Máme mluvili na slep a usnášeli se? Před seda: Budete li tak pokračovat, odejmu vám slovo. Posl. Wolí: To jest olázka, pane předsedo Máme si snad zavázati oči? Předseda: Odnímám vám slovo. Posl. Wolf odvolává se ke sněmovně, ale t schvaluje předsedův výrok. Posl. Sommer (v dolazu k předsedoví) stýsk si, že sněmovně nepodána zpráva o obch. smlouvě s Německem. Předseda odpovídá, že je to věcí vlády. Posl. Pernerstoríer poukazuje na práci vý- boru panské sněmovny pro jednací řád a dovozuje že se tím působí na poslaneckou sněmovnu a jej jednací řád. Předseda měl by se ohraditi proti despo- tickým snahám členů panské sněmovny, neboť jed- nací řád poslanecké sněmovny je výbradně její zále- žitostí. Předseda namítá, že panská sněmovna je rovnocenným činitelem zákonodárským a ve svých usnešeních úplně samosprávná. (Odpor.) Předsed nemůže na ni působiti. Posl. Pernerstorfer by si asi vyprosil, kdyby panská sněmovna protestovala proti usnešením sněmovny poslanecké. (Výkřiky.) Posl. Breiter (v dotazu k předsedovi) stěžuj si na včerejší hromadné odpovědi ministra zemské obrany před podáním branecké předloby. Předseda odpovídá, že jednací řád nestanoví. kolik dotazů má ministr zodpověděti Posl. Wolf ptá se předsedy, hodlá- li vyzvati vládu v zájmu ochrany našeho práva, na stanovení příštího vývoje našeho poměru k Uhrám, aby od- stavila všecky vládní předlohy, jež souvisí s poměrem k druhé polovici říše, aby se použilo dělnosti pro hospodářské předlohy. Dále ať oznámi vláda, než se uherskými usnešeními octne v tísni, co hodlá učini pro velice možný případ, že nynější poměr bude zaměněn osobní unií.

Předseda vyzývá posl. Wolfa, by podal věe ve formě dotazu a navrhuje, aby přišti schůze ko- nala se zejtra s jednacím pořadem: 1. doplňovae volby výborové; 2. pokračování v dnešním jednacím pořadu. Posl Herzog navrhuje za 1. odstavec vyřízení všech hotových návrhů immmunitního výboru; Pernerstorfer, aby branecká předloha a roz počet zaměnila v pořadu svá místa. Předseda praví posl. Herzogovi, že je zvykem nepřernšovati rokování o projednávaném již jednání Ať poslanci podají věc ve formě pilného návrhu. Posl. Gross navrhuje, aby zpráva o immunit ních záležitostech dala se jako 2. odstavec po nou- zové předloze na jednací pořad. Při hlasování přijat Grossův návrh jednohlasn a Pernerstorferův propadl. Konec schůze o 6.40 bod. večerní; příští bude zejtra s jednacím pořadem: 1. výborové volby 2. nouzová předloha: 3. zpráva immunitníhe vý boru; 4. branecká předloha : 5. rozpočet. v cizích slovech by Poláci rádi povolili. Pro má národ s jednolitým jazykem užívat cizíel slov pro pojmy staré, všední? Proč nazývat mistra, který knihy nadvazuje »introligatorem « Proč chlapce, který se uči poctivému řemeslu ševcovskému neb krejčovskému »terminatorem«? Proč říkati místo »směr« »kierunek«, místo »poměr« »stodunek«, místo »účet« »rachunek«, místo »účetní« »buchalter« ? atd. Pisatel není filolog povoláním. Prak ticky přiučil se všem jazykům slovanským a hravě toliko přímým stykem. Může mluvit ze zku- šenosti. Ničeho není třeba, jak už naznačeno, než aby mládež polská a česká měla dost ma lou příležitost navyknouti ve škol sluch výslovnosti druhého sesterského jazyka a za jediné desilileti je kulturní jednota česko-polská — hotovou věcl.

Před sty lety rozhodovali o takových otáz- kách povolaní jedinci státníci a vládci, zařizu- jíce, čeho třeba. Dnes je doba hromadných vůlí. Co pro Slovany v minulých dobách ne- učinili jich Boleslavové a Otakarové, tím jsou národové dnes samým sobě dlužni: pro- zíravým opatřením. Jsou prý dnes sami s trůjei svých osudů. Ať tedy j so u Co se theoretických pomůcek dotýče, byla by starost věru jen nepatrná. Nestači jen plačtivě- ukazovat přes sousedův plot a fňukat, že má soused hezčí střechu pomalovaná vrata, třeba vám se chopit cihlya štětky! Němei mají, pravda, svou spisovnou řeč a to je vzácná výhoda. Ale proč ji mají? Protože tu před sty lety někdo byl, kdos staral, aby ji měli. Slyšeli jste už mluviti »plattdeutsch« ? Po- slouchali jste kdy Švába nebo Virtemberčana Ostatně, nač tak daleko? Ani Němei z proslaveného Hněvotína neporozumíte. Ati všichni mají dnes svůj společný kulturní pro- středek. V tom je jich síla. A kde si jej opatřují? — Ve škole. Zde by také Slované mohli dokázat divy svého jednotícího prostředku. Ale bylo by třeba jednou — začít. Ať se tedy začnel Ve Lvově, v lednu. Z parlamentních výborů. Z Vídně, 31. ledna. (C - B.) V immunitním výboru posl. Hirsch vě noval vřelou vzpomínku + předsedovi Eogenu Abra hamowiczi, jehož nástupcem zvolen jednohlasně posl. Starzy ňski. Potom příkázány jednotlivým referentům některé soudní žádosti za vydání poslanců, tak inšprucki za vydání poslanců Bergra a Steina pro ve řejné násili a vídeňská za vydání posl. Haucka (§§ 63. a 303.).

Politické zprávy domáci. V Praze, 31. ledna. (Posl. dr. Ferr o poměru uhersko-chorvatské m. Dalmatský poslanec dr. Ferri má dle sdělen zpravodaje „Agr. Tagbl.“ vítězství košulovců z přímý následek ústupků, učiněných v posled- ních létech Maďarům v otázkách vojenských. Fr. Košut přeje si federace Maďarů s Němci Poláky (?); o Chorvatech neni při tom řeči. V takové federaci Maďaři by měli míti první slovo. Co tedy mají dělati Chorvatě? V odpovědi na tuto otázku chorvatští říšští poslanci seroz- cházejí. Dr. Ferri má za výhodnější, aby se Chorvaté vyslovili pro Košuta než proti němu. Ovšem s podmínkou, že košutovci uznají poli- tickou individualitu Chorvatska a budou pod porovati národní snahy chorvatské. Okamžitě asi nehrozí ještě nebezpečí personální unie stane se pokus (snad se Szellem), aby se pro- vedlo, co se nepodařilo Tiszovi. Ale na kone kešutovci se dostanou přece k veslu a pak se stane nutným nové vyrovnání mezi Chorvat- skem a Uhrami, při čemž se prakticky rozřeš také otázka spojení Dalmacie s trojjediným krá- lovstvím. Košutovci zajisté pak uznají, jakou cenu může pro ně míti dobrý poměr k Chorva- tům a nebudou váhati, uznati za to individualitu Chorvatska.

V Praze, 30. ledna. (Poznámky o hr Khuen-Hédervárovi.) V pešťském „Ná- rodním kasině“ odehrál se dle „Budap. Hirl. následující charakteristický výjev. Skupina členů kasina hovořila o volbách a rozšíření zásad strany neodvislosti po venkově. V tu chvíi vetoupil do sálu hr. Kbuen-Iéderváry, načež hr. Jan Hadik sosíleným hlasem prohodil: „Uká- zalo se, že v Uhrách se nedá vládnouti dle chorvatského systému. Volby učinily konec chorvatskému vládnímu systému. Hrabě Khuen-Héderváry, nepromluviv slova, opustil rychle sál. Dissidenti jsou vůbec velice roz- hořčeni na hr. Khuen-Hédervára, poněvadž ho mají za původce všoch nošťastných kousků jichž se dopustil hr. Tisza. Stejný názor panuje ostatně také ve stran Košutově. Dopisovatel záhřebského „Pokretu rozmlouval s jedním z vůdců strany neodvis losti a ten mu sdělil, že opposice může ze svého vítězství děkovati jen hr. Khuen-Hédervárovi který v Uhrách číhal na lišku, ale padl na vlka Mluvčí dotknul se při té příležitosti také dosa vadního poměru chorvatských dele gátů ke straně liberální a projevil ná zor, že vládní strana chorvatská porážkou uher ských liberálů pozbyla důvodu pro své trvání. V Praze, 30. ledna. (Podrobno st z volcbního ruchu v Uhrách.) Zazna- menali jsme již, že ze srbských kandi- dátů s programem národnostním zvolen pouze dr. Lubomír Pavlovič v okrese turecko- bečejském většinou 400 hlasů; vládním kandi dátem byl Rohonezy. Z radikálných kandidáto srbských přijde vePančevě do užší volby dr Slavko Miletič, jenž při prvé volbě obdržel 1469 hlasů proti vládnímu kandidátu Danielovi který obdržel 1940 hlasů a proti opposičnímu Maďarovi Barabaši, který obdržel 485 hlasů Z ostatních srbských kandidátů obdrželi dr. J.

Manojlovič v uzdinském okrese 1951 hl. proti 1989, jimiž zvitězil vládní kandidát Botka. V Bělé Crkvi Tomič obdržel 1450 hlasů proti 2900 vládního kandidáta Szivaka. V tovarišském okrese vládní kandidát Gromon zvítězil 1700 hlasy proti 666, jež připadly Srbovi Božidaru Popoviči. V Titelu obdržel národnostní Srb dr M. Mušicki 450 hlasů proti 1009, jimiž zvítězil vládní M. Milosavlevič. V starobečejském okrese obdržel srbský kandidát dr. V. Manojlovič pouze 300 hlasů, v parďanském dr. Branko Ilijč 448 hlasů. V městě Velik. Bečkereku Srbové kandi- dovali MDra. Paje Mandroviče, ale ten zemřel právě před volbami. Dr. Mandrovič byl bečkereckým poslancem na církevním sněmě srbském. Rumuni získali pět mandátů v prvých volbách; kromě toho dva jejich kandidáti při- jdou do užších voleb, a sico Rusu-Sirianu v Ki šinově a G. Pop v Šomlově (proti Borne misszovi.)

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 31. ledna Rusko a západní úisk. Stávka sazečů v Rusku zabránila ruským novinám ihned odpověděti a odraziti skoro vše- obecný útok západoevropského tisku na ruské mocnářství, jenž byl kombinován s pokusem revo- luce v Petrohradě. Ruské listy mohou tak činiti teprve nyní a veřejnost, jíž jde nikoli o pouhé nepřálelství naproti Rusku, nýbrž o pravdu, je povinna vzíti na vědomí hlasy jejich. »Novoje Vremja« prohlašuje: V za- hraničných časopisech natištěno tolik lží o těž- kých dnech, které právě přežil Petrohrad, že ne- můžeme jinak, než s hnusem je odhazovati. Pe- trohradští dopisovatelé sjevší se z Londýna, Be- lína, Paříže, Vídně, Říma, Brusselu, lhou o zá- vody. Londýnský »Daily Mail« předhonil všecky ostatní. Podle něho ve dnech 22. a 23. ledna bylo ubitých a raněných na 30 000! Za »Daily Mailem« jde »Petit Journal«. Jeho zpravodaj. jenž dne 22. ledna nevyšel z hotelu a neví, co je svědomí, udává bezmála také takový počet. Dopisovatelé líčí takové podrobnosti, kterých ne- mohlo být ani mezi Papuany. Anglické listy vy- pravují o takových hrůzách, jakých Angličané nenadělali ani na Hindech, ani na Irčanech. V »Daily Mirroru« spolu s podobiznou Gaponovou vyšla podobizna otce Jana Kronštatského s nad- pisem: »Vůdce putilovských dělníků, jenž padl v čele davu, proražen několika kulemi.« Dávno již přikovaný k lůžku nemocného umírající, dobrý a milovaný náš pastýř připočten tu, podle slov evangelia, k 1....! Rýsují fantastické obrazy. vyhledávají staré kliše a tisknou pod nimi nové nadpisy. Trojický most nazván Nikolajevským, při čemž dodáno, že je »nyní silně opevněn«. Nelze nikterak přečísti všecky klevety, všecky

Lipenský. drzé lži a nestydatosti těchto Evropanů. Je patrno že všecku tu lež netisknou pod vlivem pobouřen těmi událostmi, jakých v Evropě bylo mnoho. Je to agitace proli Rusku, proti jeho cti a dů- stojnosti, agitace bezčestná! »Světe zaznamenává, že z francouzskýeh listů slušně se zachoval »Eelair«, orgán fran- couzského hlavního štábu, načež se obrací k fran- couzským socialním demokratům a píše: Tito Francouzí, chtějíce za každou cenu vyhnouti se válce, učinili vše seč byli, aby oslabili národní obranu Francie a demoralisovali její armádu i lod- stvo. Tito lidě, prostí všeho vlastenectví, hotov jsou bez boje vydati svou vlasť každému pod- nikavému dobyvateli. Němečtí sociální demokralé naproti tomu prohlásili v parlamentě, dojde-li do obrany vlasti, že ji budou hájiti jako jeden muž s ostatním národem. A na ten stupeň socialného demokratismu, kde česť a celost vlasti není ni- čím, ani když je drze napadena, chtěli by japonšt agenti a naši západní nepřátelé strhnouti ruský národ! Co je »kněz Gapon?« Což pak jste v ruských románech nikdy nečetli o podobných lidech, kleří pod různými podobami »chodil v národ« rozšiřovat mezi ním revoluční propa- gandu? ... Každý Japonec žije především vla- stenectvím, žije jedním životem se svou armádou Vnitřní reformy a zlepšení poměrů dělnickýeh ovšem jsou nevyhnutelny, ale prvou nevyhnutel ností je, poraziti Japonce.

Pumový atlentát v Paříži. O včerejším pumovém attentátu po skon- čení socialistické schůze v avenne de la Repu- blique sdělují se telegrafieky — pařížské listy přirozeně ještě dojíti nemohly — ještě tyto podrobnosti: Mimo dva gardisty byli raněny ještě dvě osoby. V přízemí domu, sousedicího s domem číslo 13, byla výbuchem rozbila všechna zreadla i okna. Policie zatkla ve dvě hodiny v kavárničce v téže třídé, kdež se obyčejně anarchisté shromažďují, několik osob. O třetí hodině ranní zatčen byl také jako po- dezřelý z činu tajemník dělnického svazu Auteurville. Jaurěs prohlašuje v »Humanité«, že bude-l vyšetřování vedeno bedlivě, že zjistí se prý »zcela jistě«, že při maněvru běželo jeno manévr ruské policie, jež prý od let řádí ve Francii jako v dobyté zemi a jež se nyní obává, že by mohla svého místa pozbýti. Právě »jistola«, s kterouž se tu Jaurěs vyslovuje, může býti jen výplodem jeho strannictví obav, že budou odhaleny pletky celě řady jeho přátel o roztržení alliance francouzsko-ruské. Z osob, zalčených pro atlentát pumový v zmí- něné kavárničce, bylo sedm dodáno vy- šetřujícímu soudci. Jsou to anar- chisté Francois, jeho choť, tř francouzští dělníci a Ital Berti.

Vyšetřující soudce vyslechne je dnes odpo- ledne. Dle dobrozdání přednosty městské laboratoře byl pekeln stroj, nalezený u paláce knížet Trubeckého, dobře sestrojen mohl při výbuchu způsobiti veliké pohremy. V ministerské radě v paláci Elysejském sdělil ministr vniíra Etienne, že ve vyšetřování okolností atlentátu pilně se pokračuje. Zraněn obou městských strážníků není těžké. Konservativní časopisy kárají vládu, že ne- zakázala včerejší protiruský tábor. Jest prý nejvyšší čas, aby předseda ministerstva Rouvien rázným vystoupením upokojil občanstvo pořádku milovné. Buď jak buď, jest nepopíratelno, že oba včerejší pokusy attentátu odpůrcům ruské alliance ve Francii a tím i nepřímo Combesov- cům uškodily a posici Delcasseovu posílily. Z Paříže, 31. ledna. (Zvl. telgr.) Stav jed- noho gardisty, jemuž střepina skleněné jedné rourky při výbuchu pumy vnikla do ramene, jes poněkud vážnější. Po výbuchu byla půda kolem pokryta střepinami skla a hřebiky, jichž bylo při výrobě pumy použito. Kousky ty byly zří- zenci chemické laboratoře bedlivě sebrány. Blízká vinárnička byla výbuchem téměř celá demolována. Vyšetřování vede se zvláště v okruhu ruských revolucionářův. Odluka státu od církve ve Francii. Ministr vyučování Bienvenu-Martin podá předlohu o odluce státu od církve, na níž pra- cuje, ve 14 dnech sněmovnám. Zpravodaji »Matinu« prohlásil, že vláda jest pevně od- hodlána reformu prověsti. Francie do- spěla k mrtvému bodu a nyní se rozhodne buď pro odluku neb pr nový konkordát s Vatikáne m. Základ předlohy, jež se bude lišiti jen málo od předlohy Combesovy, tvořiti bude článek ústavy z r. 1797, jenž znl: »Stát ne- uznává žádného kultu a žádného neplatí. Přiznává všem občanům právo, vykonávati kult jakýkoliv, hovi-li při tom zákonům.«

Dva projevy Rooseveltovy. Při včerejší prohlidce námořní akademie pronesl president Spojených států řeč, v niž dovodil, že žádný národ není tak prost nebez- pečí militarismu, jako americký. Každý přílel míru musí si srdečně přáti, aby senátu předlo- žené smlouvy smírčí staly se zákonem Amerika přeje si míru ne z obavy před válkou, nýbrž proto, že americký lid miluje nezměnitelné zá- kony spravedlnosti. President vyzval žáky, aby se učili dobře střileti, neboť v moderních bojích námořních přemožení bývají zdoláni ne z ne- dostatku odvahy, nýbrž z nedostatku obranných prostředkův a z nepřipravenosti. Na konec pod l Roosevelt mnohým chovancům akademie medaille za přesnou střelbu z děl. Roosevelt poslal kongresu poselství. v němž praví, že od r. 1886 nečiněno stati- stických zápisův o rozvodech manželských. Jest rozšířen názor, že rozvodní zákony jsou velmi volny a v některých státech nesprávně prová- děny, čímž trpí posvátnost manželství. Douf tudíž, že jednotlivé státy společně přikroči k zjednání zákonův o rozvodech, aby rodinný život byl obnoven. Spolehlivá statistika zákono- dárným pracem těmto velmi prospěje.

Novinářské dny v Prostějově. (Původní zpráva »Nár. Listů-.) Čeští žurnalisté z Moravy a Slezska sešli se dne 28. a 29. ledna v Prostějově, aby u pří- ležitosti valné hromady „Sdružení českých žurnalistů na Moravě a ve Slezsku“ uradili se o událostech poslední doby, zvláště pak o nej- nalehavější dnes otázce svědecké povinnosti r- daktorů. K těmto úradám českých žurnalisto z Moravy a Slezska vypraveni byli novinářskými organisacemi v Čechách zástupcové, tak že na projevech prostějovských měli účasť novináři všechtří zemí koruny české, Čech. Moravy a Slezska. Z organisací novinářských zastoupeny byly na úradách prostějovských: „Ústřední svaz slo- vanských novinářů“ delegátem, redaktorem „Národních Listů“ posl. Jos. Anýžem, „Jed- neta žurnalistů česko-slovanských“, jež vyslala k novinářským dnům do Prostějova dva dele- gáty, předsedu p. Miškovského, redaktora „Našich Hlasů“ z Českého Brodu a člena vý- boru p. Kuntu, a „Sdružení českých žurna- listů na Moravě a ve Slezsku“. Vlastní poradní sjezd konal se v neděli dopoledne.

Po věcném a obsažném referátu delegáta „Ústředního svazu slovanských novinářů“,p. posl. Anýže, „O svědecké povin- nosti redaktorů“, přijata byla po právni- ckých poznámkách pana posl. dra, Perk a na návrh jednatele „Sdružení českých žurnalistů na Moravě a ve Slezsku“ resoluce ohledně ochrany svědecké povinnosti redaktorů: „Poradní schůze českých žurnalistů z Mo- ravy a Slezska v Prostějově dne 29. ledna 1905 vyslechnuvši referát p. kollegy, poslance Anýže z Prahy, o svědecké povinnosti redaktorů a po- rokovavši o této veledůležité pro náš stav otázce. prohlašuje, že stojí na stanovisku, které v té příčině zaujal „Spolek českých žurnalistů“ a „Jednota českoslovanských žurnalistů v Praze a žádá, aby ochrana redakčního tajemství byla zaručena legislativně novellou k soudnímu řádu. Zároveň prohlašujeme, že redakční tajemství bude povždy námi zachováváno a že žádná moe nemůže nás přinutiti k jeho zrazení. Mimo to přijata resoluce další: „Čeští novináři, publicisté moravštía slezští, shromážděni na poradním sjezdě v Pro- stějově dne 29. ledna 1905, se skutečnou oba- vou pozorují množící se zjevy, jež sporou ra- kouskou svobodu tiskovou ještě více hledí zko- moliti, osekati neb udusiti. Vedle otázek nuce- ného svědčení redaktora bez ohledu na čestný závazek redakčního tajemství, o čemž učinili jsme dnes projev zvláštní, jest to na př. celý proud, jenž objevil se v Dolních Rakousích, jest to návrh člena panské sněmovny, dra. Jind.

Lammasche, zvaný eufemistický „na ochranu cti“, jest to i několik případů, že pro opome- nutí povinné péče siíháni bylí i redaktoři, kteří za závadné místo přejímali plnou zodpovědnost a nabízeli i důkazy pravdy. Rovněž článek V. a VIII. říš. zákona ze dne 17. prosince 1862 vykládá se zvláště úřady vojenskými velmá úzkoprse a používá se ho i k vyšetřováním, jež jsou pouhým sekýrováním redaktora, poněvadž musí pak vyšetřování býti zastaveno. Všechny tyto zjevy nemizí, nýbrž množí se i rostou a jest potřebí organisacím novinářským býti stále na stráži. Žádáme „Ústřední svaz slovanských no- vinářů“, aby rostoucí tyto zjevy nepouštěl se zřetele a v čas vždycky zakročil, žádáme i po- slance české, aby věcem, svobody tiskové se tý- kajícím, věnovali pozornost co nejvšostrannější, neboť svobodná žurnalistika jest jednou z důle- žitých pák národního rozvoje. Ta-li bude ochro- mena, nebude to na prospěch národa. Vůči novelle tiskového zákona setrváváme na stanovisku, jež projevilo „Sdružení českýeh žurnalistů na Moravě a ve Slezsku“ hned př jejím předložení říšské radě.

Debaty zúčastnili se zvláště redaktoři p Jesef Smýkal z Těšína a p. Josef Miškovský z Českého Brodu a poslanei pp. Skála a Reich- städter, kteří ujišťovali, že český klub poslanců na radě říšské otázkám svobody tiskové věnuje pečlivou pozornost. Pan poslanec Anýž uvedl zajímavé doklady o soudní praxi tiskové ze své zkušenosti. — Poradní schůzi řídil nový před- seda „Sdružení českých žurnalistů na Moravě a ve Slezsku“ p. Fr. Sokol-Tůma z Moravské Ostravy. — Sjezd jménem moravských po- slanců pozdravil p. dr. Perek. — Po sjezdu při společné snídani velmi vzáené pokyny infor- mační o Prostějovu podal hostům-novinářůmp. professor Konvička, načež následovala prohlídka města, jež ukázala účastníkům rozvoj Prostějova za jeho české správy. — Odpoledne v neděli byl společný oběd. V sobotu večer byl přátelský večírek na uvítanou, velmi srdečný. Zahájen byl starostou Prostějova, p. drem. Jos. Horákem, jenž uvital novináře jménem městské rady a všeho občanstva, jež chová nejvřelejší zájem pro snahy novinářstva. Za hosty odpověděli jménem „Sdružení“ p. redaktor Smýkal z Tč- šína, jenž tlumočil i pozdrav ze Slezska, a jmé- nem „Ústředního svazu slovanských novinářů“ p. posl. Anýž. Zvláště s bouřlivým souhlasem setkaly se jeho vývody o potřebě slovanské kor- respondenční kanceláře a o národní práci žurnalistiky. Význam Prostějova posl. red. Anýž srdečně ocenil a přál mu, aby jako příklad byl následován nejen na Moravě, ale i leckde v Če- chách. — Za „Jednotu“ promluvil p. redakton

Miškovský, jenž připil zdaru solidarity samosprávy s novinářstvem. Na to následovala přednáška p. red. Fr. Sokola-Tůmy „O pomě- rech společenských a žurnalistice v Americe“a podány v pěkném výběru ukázky toho, co Pro- stějov i Haná má umělecky i literárně svéráz- ného. — Uvítání, jakého se novinářům v Pro- stějově dostalo, bylo velmi srdečné a svědčil o správném oceňování významu tisku. Novináři pak odcházeli z Prostějova potěšeni nejen zda- rem svých porad a zájmem občanstva pro snahy stavu žurnalistického, nýbrž i rozvojem města a národní práce v něm.

Denní zprávy. — Klub národní strany svobodomyslné. Členská sehůze konati se bude v so- botu dne 4. února určitě o 6. hod. večerní. Na jednacím pořadu je rozhovor »O rakou- ském veterinárním zákonodárství«, kterýž zahájí zvěrolékař p. Josef Svoboda. Hosté členy uvedení maji vstup volný.