1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národnich Listů“ k čislu 338. ze dne 7. prosince 1904.
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Vypleněný hraběcí zámek. Z Paříže se ozna-
muje: Smělá a tajemná krádež vloupáním spáchána
byla těchto dnů v zámku hraběte Charpin-Feugerolesa
v departementu Loire. Zloději byli patrně dobře obe-
známeni s poměry v zámku, neboť nebyly vypáčeny
ani dvéře ani skříně, ale vše odemknuto pravými
klíči, jež byly ukryty na určitém místě. Zloději pro-
hledali zámek od půdy až ke sklepu. Odnesli ve-
škeré stříbrné příbory a krabice se skvosty, rovněž
několik zvláště cenných knih, jež v katalogách
knihoven odhadnuty jsou po 1500 fr. Kolik ulou-
peno bylo hotových peněz, uměleckých předmětůa
šperků, nemohlo býti dosud zjištěno. Dle povrchního
odhadu páčí se škoda na 100.000 fr. Avšak cenu
ukradených věcí bude lze zjistiti toliko, až se vrátí
majitel zámku, jenž doposud mešká na cestách.
Charpin
Paříž
Loira
4
article
Šlépěje zlodějů objevila policie ve velkém saloně
zámku. Aby mohli vniknouti dovnitř, musili zloději
odstraniti nejprvé řetěz visacího zámku, pak odem
knouti velkou bránu do parku z kovaného železa
a ještě troje dvéře, z nichž jedny jsou trojnáso
okovány. Také druhé dvéře opatřeny jsou železnými
deskami, třetí pak jsou obyčejné zasklené dvéře
Záhadná tato krádež vzbuzuje v celém okolí
největší vzrušení. Až doposud se policii přese vše-
chno namáhání nepodařilo objeviti stopu tajemných
zlodějů.
= Attentát v kostele. V jednom kostele v Glas-
gowě učinil těchto dnů kdosi, patrně nějaký nábo-
ženský fanatik, pokus, způsobiti výbuchem prachu
neb dynamitu značné spousty. Podnět k to-
muto attentátu, jehož průběh byl dosti neškodný, za
vdal pastor chrámu, jenž jako mnozí anglikánšti du-
chovní kloní se k římským obřadům a projevilto
uspořádáním oltáře ve svém kostele. Mimo to do-
pustil se dle názoru mnohých členů obce velkého
zločinu tím, že tu a tam propůjčoval několika kato-
líkům své farnosti ke schůzím místnosti vedle chrámu.
Případ tento dokazuje, jak značná panuje v Anglii
zejmena ve Skotsku, rozhořčenost mezi jednotlivými
vyznáními.
Glas
Anglie
Skotsko
5
article
Spolehliví četníci. Z Patrasu se oznamuje.
Kdybych se o pravdě veselého kousku, který pro-
vedli před několika dny zdejší četníci, nebyl sám
přesvědčil, nevěřil bych, že jest možný. Mnoho mě-
síců se namáhali, by zatkli jakéhos nebezpečného
zločince, který byl odsouzen k několikaletému vězení,
jelikož se s nimi často bavil v krčmách a zjednalsi
tak o jejich blahobyt zásluhy, které nepřipouštěly
jeho zatknutí. Mimo to patří k tak zvané lepší spo-
lečnosti, která má při volbách vliv a kterou si proto
nesmí ubohý četník rozhněvati, aby nepadl v ne-
milost u mocných osob a neztratil své postavení.
Konečně však přinutily je okolnosti, by se ukázali
nevděčnými a zatkli ho. Tak seděl zločinec několik
neděl ve zdejším vězení, ale, jak se zdá, nudil sea
nesloužilo mu tam zdraví. Proto vymohli mu jeho
přátelé a příznivci, by byl převeden do vězení za
městem, kde jest zdravý vzduch a panuje větší svo-
boda. Pro jeho osobní bezpečnost nebo snad k jeho
poctě provázeli ho do nového bytu jeden poddů-
stojník a dva četníci. Cesta ta není ovšem daleká,
ale unavila přece čestnou tu společnost a proto
vězeň pozval své průvodce do jakési krčmy na dobré
víno. Pozvání tak dobrého a vlivného pána nemohli
Patras
6
article
strážcové veřejné bezpečnosti odmitnoutí a netrvalo
dlouho a spřátelili se všichni v krčmě tak, že za-
pomněli na odchod. Vždyť přece správa vézení ni-
čeho neztratí, přijde-li vězeň trochu později. Na
takové opozdění si již dávno uvykla a mnohý vězeň
se opozdil tak, že na něj vůbec zapomněla. Nemu-
sili se tedy četníci obávati, že budou pro toto opo-
zdění potrestáni a pili, co jim hrdlo stačilo. Konečně
objednali si i pouliční hudbu. Takým způsobem by
byli ztrávili vesele celou noc, kdyby jim hostitel ne-
byl zkazil celou zábavu. Vída, že k němu mají dů-
věru, použil nejlepší příležitosti a práskl do bot
nechav je v krčmě samotny. Když jeho útěk zpozo-
rovali, chtěli ho ovšem pronásledovati, ale nohy jim
vypověděly službu a proto se teprv ráno vrátili do
kasáren, kde udali, že vězně ztratili.
= Výbuch plynové nádržky. Z Chicaga III., se
oznamuje: Čtyry osoby byly zabity a asi 20 jiných po-
raněno celou řadou výbuchů, jež úplně zničily závod
Pyle National Electric Headlight Co. v So. Chicagu.
Otřes vzduchu devíti výbuchy způsobený byl tak
prudký, že všechny budovy v blízkosti zničeného
závodu byly značně poškozeny, okna byla na několik
bloků daleko rozbita a osoby v ulicích kráčející
k zemi poraženy. Neštěstí přičítá se přílišnému tlaku
v plynové nádržce, která vybuchla první a ostatní
výbuchy následovaly. Mrtvé osoby pohřbeny byly
pod tunami hořícího dříví, rozžhavených cihel a železa.
Trvalo několik hodin, než mohly býti hasiči vytaženy.
Výbuchů bylo celkem devět a nejméně sto hasičů
mělo několik hodin úsilovné práce, než podařílo se
jim dostati plameny pod kontrolu.
Chicago
National Electric Headlight Company . v so
7
article
= Zajímavý nález zlata. Ze Štokholmu se ozna-
muje: Před několika dny nalezli dva dělníci ze
Skoefde, malého města na dráze štokholmsko-goeta-
borgské na panství Timboholm, nedaleko města, při
kopání několik souvislých spirál z těžkého kovu.
Donesli svůj nález ke zlatníku, jenž po krátkém čistění
a ohledání zjistil, že to ryzí zlato. Od té doby na-
lezeno ještě více podobných předmětů v únrnné váze
7180 gramů a v ceně as 18.000 švédských korun.
Nález tento byl těchto dnů ohledán úřadníkem zdejšího
státního historického musea. Sestává ze dvou tyčía
dvou řetězů délky po půl metru. Jsou to těsně spo-
jené spirály, jednak kulaté jednak hranaté. Na jednom
kruhu nalezá se jakés razítko ve formě S a někojik
půlměsíčných figur, ostatně jest kov skorem nezpra-
cován. Stáří nalezených předmětů odhaduje se as na
1500 iet. Dle názorů znalců nejde te o šperky, nýbrž
o poklad boháče ze starší doby železné, jenž v hodině
nepezpečí svoje zlate zakopal. V téže končině na-
lezeny již roku 1859 zlaté tyčinky a jiné předměty
jež byly opatřeny podoonými půlměsíčnými razítky
Jako tehdejší tak i nynější nález bude bezpochyby
ziskán státním muscem. Cena kovu připadne oběma
nálezcům.
Zemřelí v Praze.
Dne 30. listopadu 1904: Mendlová Sára
manželka MUDra., 59 roků, 628—I. Šťastná Marie,
soukromnice, 701/2 roku, 184—I. Šipalova Marie, dcer
rukavičkáře, 41/2 roku, 1452—II. Rossmeissl Robert
správce domu, 57 roků, 470—III. Klíma Jan, 1 rok
20—VI. — U Milosrdrých sester: Konopá-
sková Burbora, vdova po sluhovi, 65 roků. Rančák
Emanuel, dělník, 30 roků. — Ve všeobecné ne-
mocnici: Popela Stanislav, syn tkalce, 15 roků.
Riedlová Kateřina, vdova, 64 roky. Šánkova Antonie.
Timboholm
Mudra
Marie
Klím
Jan
Rančák
Riedlová
Kateřina
Praha
Milosrdrý
Konopat
iet
Mendlová Sára
Popel Stanislav
Šánkův Antonia
8
article
dcera dělníka, 9 roků. Šíchová Barbora, dělnice, 33 r.
Veselý Tomáš, výp. pošt. sluha, 49 roků. Zelenka
František, 20 roků.
Dne 1. prosince 1904: Víchová Anežka, vdova
po krejčím, 83 roky, 591—I. Bartošové Antonie, žena
obchodníka s uhlím, 39 roků, 534—II. Staněk Frant.,
soukromník, 69 roků, 1609—II. Bílá Marie, choť ře-
ditele hudby, 51 rok, 1661—II. Kurandová Roza, man-
želka pokladníka, 49 roků, 1782—II. Klouček Jaroslav,
knihkupec, 48 roků, 1955—II. Reisrova Františka,
1 den, 108—III. Hora Čeněk, syn dělníka, 1 rok,
200—IV. — U Milosrdných sester: Kovaříl:
Josef, dělník, 62 roky. Voděrová Magdalena, vdova
po nádenníku, 88 roků. — V městském chudo-
oinci: Klecanda Karel, býv. mistr rukavičkářský
Zárubová Anna, vdova po krejčím, 70 1. — V měst-
ském chorobinci: Pelikánová Terezie, cho-
vanka, 76 roků. Schmid Rudolf, chovanec, 35 řoků. —
Ve všeopecné nemocnici, Šíl Josef, domov-
ník, 46 roků
Šíchová
Tomáš
Zelenka
I Bartoš
Antonia
Staněk
František
Kurandová
Klouček
Jaroslav
Čeněk
Voděrová
Karel
Zárubová
Anna
Schmid
Rudolf
Šíl
Klecanda
Víchová Anežka
Bílá Marie
Reisrův František
Kovaříl : Josef
Pelikánová Terezia
9
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Ve středu 7. prosince.
O 31/4 hod. odpol.
Mořská panna.
Žert o třech dějstvích. Napsal Josef Štolba. Režisén
Josef Šmaha.
54. hra v předpl.
(2. čtvrtka.)
Hoffmannovy povídky.
Fantastická opera o třech dějstvích s prologem a
epilogem. Složil J. Offenbach. Text napsal J. Barbier.
Přelozil J. V. Novotný. Dirigent Moric Anger. Režisér
Robert Polák.
Ve středu 7. prosince.
Král
Žert
Štolba
Šmaha
Hoffmannův
Složil
J Offenbach
J Barbier
J V Novotná
Anger
Robert Polák
Praha
národní divadlo
10
article
Začátek o 7. hod.
Konec po 1/210. hod.
11
article
Lidové divadlo , Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo , Urania“ v VII. části Prahy.
zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Ve středu 7. prosince.
2Začátek o 3/48. hod.
Ve prospěch vzájem. se podp. pokladny dělníků
v dílnách Rak. uherské spol. státní dráhy v Praze a
v Bubnech.
Po 5.: Trilby.
Hra o 4 dějstvích. Napsal G. du Maurier. Přeložil
G. Tichý. Režisér B. Kovář.
Maurier
G Tichá
Praha
Bubno
lidový divadlo
12
article
Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově.
Ve středu 7. prosince.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch Jindřicha Edla. Jako host vystoupí paní
Božena Jeřábková-Kaclová.
Vévodkyně Crevetta.
(Pokračování Dámy od Maxima.)
Fraška o 4 odděleních. Napsal Georges Feydeau.
Přeložil Vilém Táborský. Režisér Jan Kubík.
Edl
Jeřábková
Kaclová
Crevett
Fraško
Feydeau
Táborský
Kubík
Smíchov
Švandův divadlo
13
article
Pištěkovo lidové divadlo vinohranec.
Pištěkovo lidové divadlo vinohranec.
na Král.
Ve středu 7. prosince.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení při malých cenách.
Po 37.: Pražské švadlenky. 26583
Fraška se zpěvy a tanci o 5 jednáních. Hudbu a
slova napsal- O. Fastor.
Král
Fastor
Pištěkův lidový divadlo
14
article
Aby si opatřili, čímž by mohli užívati tohoto dosti
nákladného světa, snížili se lidé značně za dnešních dnů.«
»A vy to nepovažujete za hrozné ?«
»Já nejsem křižák; časy se změnily; člověk si může
podržeti své vlastní idey a nechati ostalní, aby dělali, co
je jim libo.«
»Babička měla také podobnou zásadu; říkala, že je
to bourgeoisní, býti něčím zaražen neb udiven. Ona věřila
v různost tříd. Nikdo by ji nebyl přesvědčil, že prostí
lidé jsou z téže krve a masa jako my.«
»Vypravujte ještě.«
»Takováto byla vůbec její idea. Především míti nej-
větší sebeúctu. Neskloniti se k žádně nízkosti; nezneuctíti
nijak ani těla ani ducha. Přemoci a zdolati všechna blá-
hová vzrušení; býti nesobeckou; býti veselou; býti od-
vážnou; snášeti fysické i morální bolesti bez jakéhokoliv
vnějšího projevu. Pro vždy míti na paměti, že přímé
krásné chování musí býti zreadlem přímé a krásné mysli.
Těšiti se z prostých věcí a spokojiti se tím, co člověk má,
když nemůže získati nic lepšího. Krátce, nevrážeti nikdy
hlavou do zdi nebo do peřiny. Avšak může-li se získati
dobrá věc trpělivostí, vytrvalosti neb soustředěností,
získati ji.«
»Já se učím, pokračujte!« pravil Antony; avšak
v jeho očích nebylo posměchu, usmíval se jenom lehounce.
»Oba chovali jemné opovržení ke smrti a měli způ-
soby grande seigneurů, velkopanské a dokonalou filo sofii.
Oni měli zjemněné city staré předrevoluční vlády, jenom že
byli mnohem méně drsní ve výrazu. A v »ancien regime«
(za staré vlády) se kořili králi a konstituci francouzské,
kdežto babička s markýzem uctívali pouze »le beau« ve
všem, což jest vyšší než jednotlivec.«
157 —
Antony
15
article
»Vyprávěla mi, jak dlouho vás zná — myslím, že
říkala od své svatby, a oh! mnoho jiného o vás. Ona
patrně —«
Pohnul náhle rukou.
»Myslím, že jste mi neuvázala dosti pevně ten šátek
komteso,« řekl, vyhrnuv opět manšetu.
Vstala jsem a prohlédla jsem obvaz.
»Ale ano, vždyť jest to, jak to bylo! Avšak převážu
vám šátek, přejete-li si.«
Tentokráte mi to netrvalo tak dlouho, ale opět jsem
dostala ono směšné tlučení srdce.
16
article
»Musí se udělati dvojitý uzel, aby to drželo, « řekl
»Musí se udělati dvojitý uzel, aby to drželo, « řekl
Antony
Mé prsty byly nějaké neobratné. Stáli jsme tak těsné
u sebe — bylo zde něco, jakási elektřina, jež působila,
že se mé ruce chvěly — Oh! To bylo bláhové, nesmím
si připouštěti takové pocity. Konečně jsem uzel zavázala
a řekla jsem hloupě:
Antony
17
article
»Zdá mi se, že bych se měla vrátiti dolů ke svým
»Zdá mi se, že bych se měla vrátiti dolů ke svým
váženým hostem.«
Antony se usmál.
»Ti jsou zcela šťastni bez vás,« děl. »Maličká, mar-
nivá komteso, vy si myslite, že každému je nutna vaše
přítomnost!«
»To bych řekla, — ale musím k nim jíti.«
»Ne, nemusíte. Posaďte se na své sedátko a za-
pomeňte na ně dočista. Žádná dobrá hostitelka neběhá za
svými hosty; lidé jsou rádi, když se jim popřeje chvíle
samoty.«
Usedla jsem povolně.
„Ledová kra“.
Antony