ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7e6ded70-71f2-11dc-bc5d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 18 celkem · entity: place 19, person 27, org 4, work 2
1 masthead
V Praze, ve středu dne 7. prosince.
Praha
2 masthead
K číslu 338 čislo v Praze za 2h a na venkově za 3h
Praha
3 article
Na »Národní Listy ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách
Praha
4 article NAk
NAk na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
Naka
5 article
Cís. jedn. Pr. I. 114/4.
6 article
Jménem Jeho Veličenstva císaře! Cís. král. zemský jako tiskový soud v Praze uzna k návrhům c. k. státního zástupnictví ze dne4 prosince 1904 čís. Ss 80/4 takto právem: Obsah článku: »Čechy byly německými jsou německými a zůstanou německý mi« — v odpoledním vydání v Praze tištěného vydávaného periodického tiskopisu »Národní Listy ze dne 3. prosince 1904 k čís. 334 uveřejněného za- hrnuje v sobě v místech: 1. »Abychom se stal epickými« až »vlastnoručně by jej zkor- rigovali.« 2. »Ano, ale tuk tohoto« až »furiant- ství — německé —«, skutkovou povahu přečinu proti veřejnému pokoji a řádu, v § 302 z. tr. nazna- čeného. Zabavení periodického časopisu »Národní Listy- odpolední vydání k čís. 334. ze dne 3. prosince 1904 se schvaluje dle § 489. ř. tr., další rozšiřování téhož čísla se zapovídá dle § 493 ř. tr. a nařizuje se zmaření výtisků zabavených dle § 37. zák. o tisku. Důvody: Obsahem nahoře naznačených míst podněcuje se k zášti proti národnímu kmenu německému. Proto bylo návrhům c. k. státního zastupitelstv vyhověno, jak shora uvedeno. V Praze, dne 5. prosince 1904. C. k. zemský jako trestní soud v Praze Dr. Wokaun. Panu Josefu Anýžovi, zodpovědnému redaktoru »Národních Listů« v Praze.
doktor Wokaun Anýž Praha Čechy národní List
8 article Kapitán Kladov o vyslání třetí
Kapitán Kladov o vyslání třetí eskadry. Z Petrohradu, 7. prosince. V »Novém Vremeni« prohlašuje kapitán Kladov,že pověsti o vyslání třetího loďstva jsou nesprávny. Bylo zjištěno, že loďstvo toto potřebuje mnoho oprav a že nemůže býti hotovo před květnem- Zničení největšího japonského křižáku. Z Petrohradu, 7. prosince. »Ruskému Slovu«, jak již ráno stručně jsme sdělili, te- legrafují z Vladivostoku: Japonský křižák »Azuma« poblíž ostrovů miau- tauských narazil na minu a utonul. Byl největším křižákem japonským o 9450 tu- nách, 1600 koňských silách a rychlosti 20 an- glických mil.
Kladovo Petrohrad Vladivostok
9 article
Opevňování Vladivostoku. — Gene- rál Linevič do Mandžurska. Z Petrohradu, 7. prosince. Z Vladivostoku se oznamuje, že opevňovací práce v městěi přístavu jsou skončeny. Posádka bude zmen- šena a veškerá armáda, jež v kraji vladivo- stockém doposud byla umístěna, odejde za ve- lení generála Lineviče do Mandžurska. Najímání nákladních lodí pro Rusko. Z Antverp, 6. prosince. Ruští agenti nabí- zejí značné ceny za menší nákladní lodi, jež by byly způsobilými, dopraviti potraviny do Port Arturu. Najata byla celá řada menších lodí.
Linevič Mandžurska Artur Vladivostok Petrohrad Rusko Antverpy Genus
10 title
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
11 article Z parlamentu.
Z parlamentu. Z Vídně, 7. prosince. Dnes sejde se pan- ská sněmovna k diskussi, ve které se vyřídí některé předlohy. Předcházeti bude celá řada posmrtných vzpomínek, neboť panská sně- movna od poslední kampaně ztratila velký počet členů. Chystá se tam také projev proti poslanecké sněmovně, pokud jde o řeč posl. Perners- torfera a Bergra. V poslanecké sněmovně bude po- kračovati rozpočtový výbor ve své poradě o předloze nouzové a spojené s nírefun d aci. Myslí se však, že dodělá se jen jakási všeobecná diskusse a že k podrobnému rokování vůbec nedojde. Ve vládních kruzích se ujišťuje, že pro celou sumu refundační, t. j. pro 69 mil. nalezla by se většina ve výboru také bez Čechů, německých lidovců, Slovinců, Chorvatů, sociálních demokratů, Rusů a českých agrárníků. Podobá se však, že ke zkoušce nedojde, zdali tento odhad se shoduje lse skutečností. Vůbec jest dojem, že veškero další jednání ve výboru roz- počtovém zvláště a v parlamentu vůbec jest marno a neplodno a že doporučuje se nynější kampaň, veskrze neplodnou, z avříti co nejdříve. »Neue Freie Pressle« však tvrdí, že v pátek vídeňský parlament odročen ne- bude. Polští poslanci chtějí se prý pokusitio nějaký kompromis s poslanci českými. Nevíme, zda Poláci takový úmysl mají, ale pochybujeme, že plán, »Neue Freie Presse« uveřejněný, se zdaří. List dodává, že prý Poláci již pohrozili Čechům jakýmsi ultimatem. Tím patrně je mí-
Bergr Čecho Chorvat Neue Frei Pressl Polák Vídeň Neue Frei Presse
12 article
Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
13 article
něno usnesení klubu polského, jež před týdnem bylo sděleno, totiž kdyby Čechové setrvali na svém dosavadním odporu, že by kolo polské uzavřelo allianci se stranami německými. V rozmluvě, kterou měl v sobotu předseda klubu polského hr. Dzieduszycki s re- daktorem »Fremdenblattu« a která je v nedělním čísle našeho listu uveřejněna, pro- hlásil sice vůdce polské delegace na říšské radě o plak tvrzení toho, pravě, že se Poláci proti Čechům s Němci nespojí, ale i kdyby na krásně spolek takový se utvářil, minulost uka- zuje, že jest neudržitelným. Taková alliance již zde byla dvakrát. Jednou za pověstné kampaně 1893—1895, po druhé r. 1900, když Jaw or- ski rozbil majoritu pravice, ve formě tak zv. pracovní většiny. Německo-polská alliance však vždy vzala brzy a bídně za s vé. Vyjednávání s Vlachy. Z Vídně, 7. prosince. K ministerskému předsedovi dru. Körbrovi a k ministru vy- učování dru. Hartlovi dostavil se včera jme- nem vlašského klubu předseda bar. Malfatti a odevzdal oběma pamětní spis, ve kterém Vla chové žádají, aby konečně se vzal zřetel na jich požadavky a záležitost universitní se rozřešila. Přetřásána též záležitost vlašských studentů, kteří zapsáni byli na zatímní inšprucké fakultě. Ministři slibili, že stane se opatření, by tito stu- denti neztratili celý semestr. Ve všech jiných věcech však rozmluva positivního výsledku neměla.
Čecho Polák Němec Vlach Hartl Vídeň Jawa or
14 article Telegrafické zprávy. Z úřadního věstníkn.
Telegrafické zprávy. Z úřadního věstníkn. Z Vídně, 7. prosince. (C.-B.) Císař pro- půjčil biskupovi nitranskému Emeri- chovi Bendovi hodnost tajného rady s pro- minutím tax. Ministr kultu a vyučování jmenoval ad- junkta ředitelství c. k. knihoskladu v Praze Karla Malce ředitelem tohoto knihoskladu. Události v Uhrách. Z Pešti, 6. prosince. (C.-B.) Spojená opposice konala včera večer konferenci, na které bylo rokováno o taktických otáz- kách. S politováním bylo vzato na vědomí, že posl. Košut nemůže následkem onemocnění zúčastniti se chystaných schůzí lidu.
Císař Benda Malec Vídeň Praha Uhry Pešť
15 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Pomsta.
16 article
Z lesa u naší vesničky bylo slyšeti houkání „Aha, to zase starý Pomsta volá,“ říkali lidé. A toho dne, kdo nemusil, do lesa nešel. Pomsta byl tichý blázen a jmenoval se vlastně Jirák. Proseděl často mnoho hodin na svém zamilovaném místečku, na skále nad řekou, kde tato hlubokým lesem protéká a volal. „Pomsta!“ křičíval a měl radost, když ozvěna mu odpovídala. Proto říkali mu Pomsta. Neublížil ani kuřeti, lidé se ho ale přece bálí. Jeho bratr byl největším sedlákem ve vsi a říkalo se, že se Pomsta proto zbláznil, že jej bratr jeho i o milenku i o statek připravil. Povídalo se to, ale jenom tajně. Přímo se to tvrditi nikdo neodvážil. Jednou prý Jirák, když se o tom dověděl, žaloval toho, kdo to o něm říkal a vymohl si jeho potrestání. Ke svému bratru Pomsta nikdy nešel. Ně- jaký ten útulek si vždycky našel a když ne- našel, vyspal se v lese. Od čeho byl živ, bylo tajemstvím. Nikdy nikoho o nic neprosil, jenom když mu lidé sami nabízeli, vzal. Často zmizel úplně a po mnoho dní nikdo o něm nevěděl. Pak opět přišel a usednuv na svou skálu, volal. Zvláště na večer zachvěl se každý i otrnulý, kdo náhodou šel lesem a zaslechl jeho volání, jež příšerně se od skalisek protějšího břehu odráželo a po lese neslo.
Jirák tichý blázen
17 article
Někdy se zdálo, že je Pomsta úplně při roz- umu. Pracoval hospodářům a mluvil zcela roz- myslně, tak že se našli i lidé, kteří pochybovali, že by byl pomatený. Optal-li se ho ale někdo na věci, týkající se jeho minulosti, nepromluvil již a odebral se na své místo do lesa. Několik dní pak neobjevil se ve vsi. Tak žil Pomsta již velmi dlouho a nikdo ne- pamatoval se na jeho mládí. Až konečně jednoho dne událo se něco, co pobouřilo tichou naši vísku. Následkem déle trvajících deštů rozvodnila se silně řeka a zatopila některá níže položená stavení, mezi nimi pak i statek Jirákův. Voda stále stoupala a Jirák vynasnažoval se, aby aspoň čásť svého majetku zachránil. S nej- větším úsilím dopravoval lodkou svůj majetek na břeh a mnoho sousedů mu v tom bylo nápo- mocno. V panujícím zmatku nikdo nepovšimls Pomsty, kterak až k samému člunu se připlížil. V okamžiku, kdy Jirák opět do loďky vstoupil, vskočil do ní také Pomsta a nežli se kdo vzpa- matoval, odrazil ji od břehu a hnal do středu řeky .. Výkřik hrůzy ozval se mezi sousedy, když vstal a ponechal loďku rozvodněnému proudu, který ji počal otáčeti. V hukot vody mísil se divoký chechtot jeho „chachacha“, smál se příšerně, stanuv proti bratru, zděšením téměř vlády pozbyvšímu, „už jedeme, bratříčku! Chacha! Víš kam jedeme? Na svatbu jedeme, budeme se vdávat, spolu, ty a jál
Jirákův Jirák
18 article
„Pro boha, smiluj se, odpusť mi!“ Jirák svíjel se ve smrtelných úzkostech. „Chacha, bratříčku, ty se bojíš? Už nám hrajou, slyšíš muziku? Ha, pomsta!“ „Pomozte, lidé, chce mne zavraždit! Po- moc!“ Hlas jeho ztrácel se v hukotu. Lodka hnána proudem letěla, otáčejíc se po vlnách a každou chvíli musila se překotiti. „Sláva, už jedeme na svatbu! Ichuchu!“ „Pomoc!“ „Pojď tančit! Hejl hrajte, muzíkanti, do kola!“ „Pro vše svaté, pusť mne, Bratře! Pama- tuj sel“ „Nech se vzíti kolem krku. Hej, do kolat“ A Pomsta táhl Jiráka, aby s ním tančil na kolísající loďce. „Už mou milou od oltáře vedou — — zpíval a otáčel bratrem, „tenkrát jsi má — — Jirák s výkřikem překotil se přes okraj. Ně- kolik okamžiků nesl jej proud podle lodky, pak jej pohltil. „Chacha, bratříčku, proč utíkáš? Vždyť jsme ještě ani netančili. Chachacha, pomsta! Člun letěl, potáceje se jako šipka. „Chachacha, pomsta! Pomstal? Prudkým nárazem smeten byl blázen do vln. Překocené plavidlo hnalo se dále. „Pomsta!“ odpovídala ozvěna lesů. „Pomsta!“ zavznělo od skalin. Pomsta vykonal svou pomstu. M. Schäfer.
Jirák Hlas Hejl M Schäfer Ichuch Pam