Strana 2.

NÁRODNÍ LISTY.

30. ledna 1905. Číslo 3o.

Je přirozeno, že mohutní činitelé v této říši vzpírati se budou vší silou oproti politi- ckému ideálu košutoveů a tak snadno že to nepůjde odpor ten zlomiti, však právě dualis- mem a vývojem věci takové mohutnosti nabyli Maďaři, že vídeňský vzdor, tak jako dosu vždycky, i v této kardinální otázce na kone se poddá. Vídeň donucena bude kapitu lovati i v této věci, neboť tak, jako ná- sledkem bojův národnostních všemohoucí je Videň v Cislajtanii, právě tak slabou je v kon- stitučních Uhrách. Ostatně netřeba se mýliti. Propasť, jež dělf košutovce od tiszovců, není tak hluboká. V principu jsou obě strany za jedno, rozeházejí se pouze o vhodnost oka- mžiku, kdy nutno pronésti rozhodné slovo. Stoupenci Tiszovi mají za to, že třeba vyčkati s řešením otázky, zda reálná či personální unie, že třeba ještě za pomocí dualismu dále vyssá- vati tuto polovinu říše. Stoupenci Košutovi na- léhají ale na to, aby rozhodnuto bylo hned.

My Čechové, jakkoli naučili jsme se býti opatrní s projevy svých sympatií a střizliví v po- suzování obratů a vlivů jejich na poměry naše, v tomto případě nemůžeme jinak, než se zadost- učiněním vítati obrat v Uhrách. Ne pouze, že vůdce strany vítězné právě v posledních dnech s určitostí problásil se pro politickou soustavu v Cislajtanii, pro niž my Čechové bezmála půl století kruté svádíme boje, my nejmenší nemáme příčiny věnovan slzu soustrasti povalené uherské straně vládní. Naopak: Tato strana to byla, jež věude a při každé příležitosti stavěla se po bok našim odpůrcům, a která nejednou zasáhla mocným vlivem svým v politiku cislajtánskou proti nám a na prospěch těch, s nimiž v roee 1867 byla uzavřela dualistický pakt na zničení neněmeckých národností v Cislajtanii Nebudeme vykládati o tom, jak zachovali se stoupenci této strany v krisi Hohenwartově a nemáme zapo- třebí, abychom znovu připomenuli jak vždycky, kdykoli šlo o národní naše uvolnění, byla to maďarská strana vládní, jež pokaždé dostavila se se svým prolestem na prospěch Němců.

Nám nepřinese vítězství košutovcův škody, naopak nám býti může pouze na prospěch. Jakmile se v Uhrách základní vyrovnání z roku 1867 skácí, padne zcela přirozeně v Císlajtani shnilá, nemožná, německým násilím ostatním národům vnucena ústava prosincová, jež z du- alismu byla vyrostla. Uherský compaciscent Němců v provozování křivd a bezpráví na Neněmeíeh je povalen a ví- tězem stala se strana, jež postupuje v tradicíei onoho velkého Maďara, který ze svého vyhnan- ství nejednou promluvil na obhájení našeh práva. Toho si buďme vědomí, aniž bychom pře- pínali očekávání svá, pokud jde o důsledky uherské porážky vládní. Krajský sjezd důvěrníků, pracovniků a přátel národní strany svobodo- myslné v Českých Budéjovicích. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) V nemnohých dnech roku letošního konaly ze již dva krajské sjezdy náro jní strany svo- bodomyslné: v Jičtně a v Českých Dudéjovicích. Včerejší sjezd důvěrníků, pracovníků a přátel národní strany svobodomyslné z kraje budějovi- ckého, v Budějovicích konaný, rozdělen byl v dvé části. Dopoledne uspořádána byla schůze dů- věrná, věnovaná důvěrníkům a záležitostem, jež po výtce spadají v obor jejich činnosti a pů- sobnosti. Odpoledne věnováno bylo vehiké mani- festační vetejné schůzi vohičů, ve které o pol- tické situsei promluvil poslanec dr. Kra má a »O našich úkolech v oborech hospodářské politiky« pojednal poslanec prof. dr. Fledler.

Nad očekávání četně navštvena byla dopo- lední porada důvěrníků. Měla sama sebou ráz důvěrný. Za účasti poslanců Brdlika, Václava Dvořáka, prof. dra Fledlera, Maděry a dra Ryby bylo ve schůzi té pojednáno o situaci strany a o jejich organisačních potřehách. Obzvlástě dlužno poznamenati, že v poradě byl plný výraz kladen na trvalé pěstění našich otázek menšino- vých, jakož i na zastoupení českých menšin kraje budějoviekého v krajském výkonném vý- boru národní strany svobodomyslné pro kraj budějovieký. Odpolední veřejná manifestační schůze vo- ličů nspinila veškeré prostory velké ho sálu České besedy, kde sjezd se konal. Nejen sál přilehlá k němu místnost byly do posledního místa obsazeny, nýbrž také obě galerie a množství těch, kdož přišli později, musilo se vrátiti, ježto neměli, kde by zaujali místo. Znalci sálu be- sedního odbaduji, že včerejšl manifestační schůze sjezdové zúčastnilo se aspoň 800 občanů, z blízka i z dáli. Schůze měla průběh vskutku povzne- sený, a hlučné i bouřlivé projevy souhlasu, jichž se oběma řečníkům dostalo, utvrdily opravdu manifestační ráz sehůze, která vyzněla v resoluci, klubu svobodomyslných lidových po- slanců českých na radé říšské nejpřizmvější. Také na odpolední sehůzi brali podíl všschni poslanci, přitomní na poradě dopolední a vedle nich poslanec dr. Kramář a jako host poslanee dr. Aug. Zatka.

Porada důvěrníků. Jménem přípravného komitétu zahájil roko- vání důvěrníků JUDr. Hezký z Budějovie, jenž věnoval na prvním místé vroucí pohrobní vzpo- mínku zesnulému onehdy poslanci Holčovi, načež sdělil obsah a průběh praci přípravného výboru sjezdového. Po návrhu důvěrníka F. Trnky z Budějo- vie zvolen byl předsedou sehůze důvěrnik JUDr. Hezký z Budějovic, místopředsed u důvěrník JUDr. V. Naxera, starosta v Jindr Hradci a zapisovatelem důvěrník red. Kulíče z Č. Budějovie. Předseda schůze JUDr. Hazký poděkovav jménem předsedmietva za volbu tu, vyložil nej- prve účel krajských sjezdů strsny, načež nastl- nil situaci strany v oblash kraje budějovického dle zpráv, jež v poradách připravného výboru podali zástupcové jednotlivých součástí kraje. Poukázav na organisační potřeby, jež strana v kraji budějovickém má, a dovodhiv, že konáni tohoto důvěrnického sjezdu nikterak není na závadu politickému stanovisku Čechů budějo- vických, dovodil řečník, jak dobré výsledky má dobrá organisace, i vyslovil přání, by národní strana svobodomyslná soustavnou prací dospěla k organisaci tak podrobné, jaké potřebuje, by zdárně provedla svoje poslání v národě českém. Výklad tento byl přijat s živou pochvalou. Potem promluvil zemský i říšský poslanee prof. JUDr. Fr. Piedler o politických a odboro- vých organisacích v národě českém. Promluviv o styelch voličstva s poslanci, pojednal řečník o decentralisnčních organisačních snahách strany, jejichž výrazem jest organisace krajská. Organi- sace není ovšem myšlena po výtce pro volby. nýbrž vůbec k vůli soustavnosti práce politické.

Ukázav na politickou roztřištěnost, jež v národě českém se objevuje, obíral se řečník stavov- skými organisacemi, jež v našem národě se ob- jevují a o své uplatnění usilují. Řečník uznal organisaci odborovou, jejímž podkladem jsou společné zájmy hospodářské nebo sociální, ale dokázal škodlivost organisací takových, stávají-li se organisacemi politickýmí. Řečník z tohoto hlediska obíraf se organi- sací strany agrární a vyložil, že dlužno sice ví- tati hospodářskou organisaci rolnictva, že však nelze uznávati jeho stavovskou organisaci poli- tickou. Nelze vyhověti výzvě, vyšlé nedávno z lůna české strany agrární, aby národ svěřil straně agrární vedení záležitostí politicko-národ- ních právě proto, že strana agrární není a nikdy nemůže býti představitelkou národa celého, jsoue výlučnou představitelkou jedné pouze jeho Řečník pojednal potom o snahách o samo- statnou stavovskou organisaci živnostenskou,o překážkách, jaké se organisaci té staví v cestu tím, že zájmy jednotlivých součástí živnostni- ctva nejsou totožné, nýbrž v některých otáz- kách protichůdné, dále o nebezpečí, jaké pro živnostnictvo znamenají strany socrální, a ze všeho dovodil, že živnostnictvo české, budujíe svoji politickou organisaci stavovskou, ocitlo by se mezi dvěma nárazníky, socialismem totiž protitlakem jiných organisaci politických a sta- vovsko-politických. Řečník ukázal pak na Německo, kde s sice provádí organisace odborová čili stavovská, nikoli však politická. Tam rolníci na př. zorga- nisováni jsou mezi sebou, ale netvoří vlastní stranu pohtiekou, nýbrž jsou členy určitých ji- ných stran politických, v jichž lůně s patrným úspěchem uplatňují svoje snuhy a požadavky.

Je pozoruhodno, že v Německu agrárníci poli- ticky zorganisovaní při volbách propadli. Takové jednání doporučuje řečník také pro poměry české. Jádro a obrovská většina ná- roda záleží z rolnietva a živnostnictva, z čehož plyne, že v národě našem je porozumění pro potřeby právě těchto obou národních vrste našich. Je třeba, aby v politických stranách, ze- jmena v národní straně svobodomyslné bylo po- rozumění to náležitě dáváno na jevo, a to předně činností jejího sboru poslaneckého. Tak bude styk s živnostnictvem i rolnictvem, zjišťování jeho potřeb i tužeb jedním z úkolů krajské o- ganisace, která takto vyplní svoje dobré poslán ve prospěch eelého národa. Výklad posl. prof. dra. Fiedlera odměněr byl hlučným, trvalým potleskem. Při podrobné rozpravě, organisační byl usneseno, by krajský výkonný výbor zvolen by tím způsobem, že jednotlivé sbory důvěrnické zvolí do krajského výboru delegáty, na ně při- padající. Záležitost tato byla pak vyřízena pro- jevy zástupců všech jednotlivých okresů, př čemž zástupcové okresu krumlovského, rolník V. Rojta a okresu chvalšinského podali návrhy na přiměřené zastoupení menšinových okresů v krajském výkonném výboru budějoviekém. Po skončené rozpravě provedeny byly volby krajského předsednictva, i zvolení jsou: předse- dou krajského výboru JUDr. Jos. Hezký, místo předsedou JUDr. Vojt. Bendík, pokladníkem Karel Tampir a zapisovatelem red. A. Kuliček, vesměs z Českých Budějovie. Předseda dr Hezký sdělil na konec,že omluvné přípisy zaslali posl. JUDr. Václav Škarda, předseda výkonného výboru posl. J. v Houra z Jindř. Hradce ald., načež šikovným doslovem skončil důvěrnou po radu.

Veřejná manifestační schůze voličská. Za obrovské účasti konala se odpoledn po 2. hodině v sále besedním vařejná manife- stační schůze voličská. Vedle poslanců v úvodu zmíněných zúčastnil se ji za »Besedu« předseda její, notář p. Řiha. Přitomní poslanci uvítáni byli bouřlivým potleskem. Za předsedu zvolen byl po návrhu.p Bárty opět JUDr. Jos. Hezký z Budějovie, za náměstky jeho pp. JUDr. V. N a xe ra, starosta v Jindř. Hradci a Jindř. Pavlič e k, starosta v Týně nad Vltavou, zapisovatelem red. A. Kuliček, vesměs jednohlasně.

Předseda JUDr. J. Hezký poděkovav jmé- nem všech zvolených za volbu, poukázal na dosavadní béh a výsledky českých zápasů poli- tekých a dovodil, že v dobách, jež našemu ná- rodu nedopřály úspěchů politických, lze dva zjevy rozpoznati jako příčiny toho. Jeden ležl mimo národ náš; jsou jim obtíže, s nimiž se národ setkává při svém poměru k Némcům ke vládám vídeňským. Druhá příčina záleží v nás samých. Je to naše rozdrobenost. Zde můžeme nápravu zjednati sami poctivou vůli a poctivou prací. Nyní je to možno tím spíše, ježto po- selstvu našemu podařilo se, dík jeho vytrvalosti a důslednosti, poraziti nepřášelskou nám vládn dra. Körbra. Ovšem mnohem větší dil práee zbývá ještě vykonati. Je třeba, by za tím úče- lem vzehopily se všechny schopné síly české aby provedly vše, čeho třeba k úspěšnější čin- nesti budoucí. Tomu sloužiti má také prohlou- bená organisace národní strany svobodomyslné, krajskými sjazdy zahájená. Vzhledem k váž nosti doby jest tohoto organisačního vzmachu skutečně potřebí v zájmnu českého lidu. (Hlučný souhlas) Zemský i říšský poslanec JUDr. K. Kramái poděkoval jménem všech přítomných poslaneů za projevy sympatií, načež p jednal o posledním obdobl vlády dra. Körbra a provedl důkaz, že právě poslanci češti způsobili jeho pád svou vy- trvalosti, tím nezdolným odporem proti dru. Kör- brovi, který mu znemožnil provedení kteréhokol úkolu a který takto stal se příčinou jeho pádu Pád jeho byl neodvratný již před známým hla- sováním o refundačních úvěrech, jež nanejvýše odchod dra. Körhra urychlilo.

Řečník je rád, že konečně se už nemust déle zabývat drem. Körbrem. (Hlučná veselost. Odstoupení dra. Körbra jest úspěchem třeba jenom negativním. Bar. Gautsch, který po něm přišel, je muž, jehož slovo lze vážně po- jímati. Z minulosti jeho dlužno vytknouti, že vydal pro nás jazyková nařízení, jež zavedla i nejvnitřnější služební češtinu tak, jak jí dří- vější nařízení Badenova neobsahovala. Vzhledem k politické postavě bar. Gautsehe je odůvodněno, když poslanci čeští poskytnou mu příležitosti, aby mohl skutky ukázati, co zamýšlí. Kdy- bychom viděli, že bar. Gautseh nyni není než pokračováním dra. Körbra, pak by se zajisté celá delegace česká zvedla proti něm opět kodporu nejrozhodnější mu. (Výborně!) My se žádné zbraně pro svůj boj neodří- káme, vždyť Němci toho také neučinili a nikdo toho od nich nežánei Právě dnes uveřejněn byl projev vůdce českých Němeů dra. Eppingra, který praví, že prý Němci se na sněmě království českého chopili obstrukce z rozhořčení nad tím, co se proti nim prý dělo, ale přes to, že Němci tak přikře odsuzují obstrukci českou, dr Eppinger s obstrukce německé nevzdavá, snaže se jen do- kázati, že Němci nežádají od nás praecipuum, proti kterému se dříve vůči našim požadavkům byli vyslovili.

Tedy také my nesmíme se vzdáte jakéhokoli způsobu boje. Kdyby- chom tak učinili, seslabili bych om své posťavení. sesílili bychom po stavení Němců a seslabili bychom také posici toho ministerstva které by chtělo dosáhnouti sluš ného urovnání poměrů mezi nám a Němci. Co se týče bar Gautsche, podal onehdy ve sněmovně svoje programmatické prohlášení V českých kruzíeh nebylo přijato nepřátelsky Bar. Gautsch prohlásil, že chce zachovati samo- statnost při rozhodováních vlády. Pravilo se, ž jsme o tom s vládou jednali. Ale je to zbytečné. poněvadž jsme k vůli tomu vedhi tak těžký boj s drem. Körbrem. Kdyby po něm byl přise nový ministr, který by byl spoután týmž zá- vazkem, jako dr. Körber, pak bychom vůbee nemohli vůči němu zaujmouti stanovisko vyčká- vací, nýbrž byli bychom musili neprodleně po- kračovati v tom boji, který jsme vedli s drem. Körbrem. (Hlučný souhlas) Právo veta, jedné straně dané, je nejhoršt způsob vládní soustavy, ježto vláda, závazkem tím stížena, není sehopna konati spravedlnost. Smír je nemožný, protože strana, vetem zabez- pečená, má uvolnénou cestu ke každému i seb nespravedlivějšímu kroku. Kdo tedy chce smln národů, nemůže chtiti nebo připustiti veto pr některý z nich. (Souhlas.) Bar. Gautsch dává na jevo, že vážně chee národnostní smír a že chce učiniti, čeho třeba, by se k němu zjednala cesta. Lze říci, že dob pro takový čin je nyní příznivější nežli jindy.

Ač bojovnost stran nepotuchla, přece hlásí s potřeby hospodářské a kulturní o pokus ná- pravy, dosažitelné určiřým dohodnutím. Také výsledek nynějších voleb uherských, událost to historického dosahu, vede k úsudku, žeje třeba rozumně upraviti vlastní záležitosti do- Česká politika dosud sotva by mohla sta- věti na prohlášeních největší nyní strany madar- ské, strany neodvislosti, o změně dosavadníh útvaru říše v útvar federativní. Je nutno vyčkat skutků, ale zatím míti na paměti, že hospodář ská rozlaka této poloviny říše a Uher měla by v zápěti posilu stanoviska všeněmeckého a vů bec téch Němců, kteří chtějí, by se mezi říš habsburskou a říší německou utvořil celní sva- zek. (Hlučný souhlas.) Snad se i v Uhrách mýli, myslí-li, že by tento tlak zůstal státi na břehu Litavy. Ale nyní již musí si tato polovina říše býti vědoma toho, že bude musit draze zaplatit vítězství maďarské strany neodvislosti z vlastní kapsy. To platío nás stejně jako o Němeích a zde hledati lze poměry, pro úpravu domácích záležitostí přízni- vější, nežli byly dřive. (Souhlas.)

Záležitosti hospodářské mají dojista veliký vliv na otázky národní, leč chybou by bylo, kdybychom věcem hospodářským dávali před- nost před národními. Nyní pak, chce-li vlád uhájiti zájmů této poloviny říše proti Uhrám, musí se opírati o sílu veřejného mínění, které nejvážnějšího výrazu dosíci může pouze v. par- lamentě. Podmínkou tobo je zlepšení nynějšího poměru česko německého. V úplný smír česko- německý není nyní naděje, leč lze se domní- vati, že dosažitelno je zlep ení rozháraných po měrů nynějších. Má li se naděje ta splniti, ne- smějí se klásti požadavky nesplnitelné. My ne- chceme, aby se Němci mísili do vlastních zále- žitosti našich, oni nechtějí, abychom my činil tak jim; obě je možno provésti, leč nesmís při tom sáhnouti na jednotu a celistvost králov ství českého. (Výborně! Hlučný potlesk.) Němet nesmějí na to, nač máme nepopíratelné právo my, činiti nárok s poukazem na svoji državu

Tak my dohodě nemůžeme rozuměti, neboť Če- ské Budějovice na př., kde je tak velká česká většina, náležejí do kruhu, na který máme ne- sporně právo my. (Výborně! Hlučný potlesk Při vytrvalé a dobře prováděně práci se take zajisté Čechům budějovickým podaří, by zde svoje česká práva uplatnili. (Výborně ! Bouřiivý potlesk.) Kdyby však se nyní mělo jednat o smí nesmí se chtiti věci nemožné a také by se ne- směly k tomu činiti takové předmluvy, jakou onehdy pronesl posl. dr. Nitsche. Kdyby se tak jak on myslí, měly prováděti konference, byly by zmařeny hned, jakmile by se do nich vstou pilo. Budou-li Němci trvati na tom, aby se roz trhalo naše krátovství, pak jim pravíme svoje - nikdy — a smír je nemožný. (Výborně ! Hlučný souhlas.) Na takovou podminku nepřistoupí nikde z nás. Právě po vítězství strany neodvislost v Uhrách nenajdou Němci pro svoje trhací snahy pochopení ani tam, kde se v poslední řadě roz- hoduje o osudech říše. Vedle toho musí již dnes býti Němeům jasno, že se nevzdáme ni kousku jediného z práv. jež základními zákony státními zaručena jsou naším menšinám (Výborně! Hlučný souhlas.) jak ve školství tak také v právu jazykovém, dle něhož každý Čech má právo, dojíti při každém mácí.

úřadě svého práva svým jazykem českým. (Vý borně! Hlučný potlesk.) To se vše dá vyřídit tak, aby požadavky národní cithivosti nebyly příliš dotčeny. Ale ať se nám nechodí s fanta- stickými požadavky na délení daní dle národ nosti, jak je žádá pan prof. Wieser, protože jsou to věci neproveditelné, takové, jichž vyřizo- vání nelze uvésti v žádný poměr s nynější sou- stavou daňovou. Na základě plné rovnoprávnosti a rovno- cennosti zajisté budeme ochotni uzavříti národní mír nebo příměří a můžeme za tím účelem vstou- piti do síně konferenční. Ale mysli-li někdo, že jsme tak slabi, že se nemůžeme smíru dočkati, pak se ve- lice mýlí. (Hlučný souhlas.) My víme, že veto o vě- cech smluvně upravených není strašidlem, ale abychom někomu připustili velo ve vécech. které by mohly překážeti našemu kulturnímu národnímu rozvoji, není možno, poněvadž bychom byli přímo blázny, kdybychom tak učinili. (Vý- borně !) Uváží-li se vše, lze říci, že nalezení modu vivendi mezi námi a Němci je možno. Ale kdyby se nezdařilo, nic nemůže nám překážeti, bychom se svých práv a spravedlivých nároků. ůplné rovnoprávnosti a rovnocennosti národní nedomáhali s největší rozhodnosti ve všech zemích koruny české také bez předehozího do- rozumění. (Výborně ! Hiučný potiesk.) Není sporu o tom, že nynější vláda do máhá se uspořádání poměrů psrlamentních Chce-li, by poslanci čeští přešli na pole posi- tivní politiky, musejí býti splnény předpoklady pro tento přechod: stát musí splniti svoje po- vinnosti vůči nám. (Výborně!) Rovnoprávnost musí býti provedena jak v zevním, tak ve vnitřním úřadování, eož je tím lehčeji možno ježto tím oprávněné zájmy Němeů nejsou n kterak dotčeny a stejně musí stát plniti kuliurní potřeby našeho národa, při čemž nám zřízení druhé university odpirati nemůže. (Výborně

Potlesk .) Nabudeme-li těchto známek národní rovno cennosti, pak splněny budou potřebné před poklady pro nastoupení cesty positivní politiky a my pokládati budeme za veliký svůj úkol získati našemu národu postlu hospodářskou kulturní, dbajíce vezdy toho, by říše tatu nikdy se nestala satellitem Germánstva. (Výborně Bouřlivý potlesk.) My nemáme však příčiny, abychom provo- zovali politiku katastrofstni, nýbrž máme mož- nost vyčkati, až tento stát bude dohnán ke katastrofě jinými, praeujíce tak, abychom v roz- hodném tom okamžiku byli co nejsilnější hospo- dářsky a kulturně. (Výborně! Potlesk.) Lze doufati, že český národ tomuto stanovisku roz- umi a že ho neodmítne. (Výborně !) Poněvadž však boje se nebojíme, jsme s to kdykoli jej obnovitr a učiníme tak, kdyby se nynější system zvrhl opět ve vládní sou- stavu, jakou prováděl dr. Körber V tomto při- padě zajisté celý český národ bude státi svorn za svými poslanci. (Výborně !) Je zájmem všech, jimž na tomto státě záleží, jednati tak, aby poslanci národa českého nebyli k opětnému nej- rozhodnějšímu odboji donuceni. (Výborně Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk.) Po dru. Kramářovi ujal se slova zem- ský i říšský poslanec prof. dr. Fiedler, jenz o našich úkolech v oboru hospo- dářské politiky promluvil v podstat takto: Jestli z širokého pole všeobecné politik chce řečník svésti pozornost přítomných na méně poutavé pole hospodářské politiky, omlouvá t mocnou proměnou, jaká nastala jako jinde i Čechách v názorech o úkolech veřejné politiky.

Po celou dobu let šedesátých a sedmdesatých spatřován úkol politické činnosti v tom, aby doma povzbuzeno bylo národní vědomi, v zá- konodárných sborech pak aby řešeny byly ústavní a národní otázky. Dnes vyspěli jsme bohudik tak, že buditelská činnost netíží již bedra politiky; za to ale přibyly nové, téžké úkoly, spočívající v tom, aby veřejnou politikou pracováno bylo k hospodářskému povznesený národa a k vyrovnání sociálních protiv. Přibo světového hospodářství uchvátil i nás do svého víru a sociální otázka nezastavila se u Podmokel. A převládá dnes v Čechách přesvědčení,že nejbezpečněji dosáhneme politických a osvěto- vých cílů, vybudujeme-li je na pevných základec hospodářských a na zásadě sociální spravedl- nosti. Tento základ není ješté vybudován. Každo chvile téměř, přes všechny nepopíratelné hospo dářské a sociální pokroky, naražíme na některý nedostatek, odevšad ozývá se řada naléhavých tužeb. Náš rolník žádá za opatření, aby dobrou celní politikou byl chráněn, aby veřejnými pod porami mohl zdokonaliti své hospodaření, aby zákonem upraveny byly poměry, pod jichž úla- kem eití se slabým (rayonování, pojišťování) Náš živnostník, který hospodářským krisím nej měně může odolávati a který tudiž pod nim nejtíže trpí, žádá za celou řadu ochranných opatření, za změny živnostenského řádu, za za- vedení starobního pojišťování, za pstřičný podi při veřejných dodávkách, za náležité zastoupen v různých odborových korporacíeh. Obchod průmysl náš, slabší než německý, přejí sí ochrany na domácích tržištích, podpory zájmů vývozních, levných tarifů, nových cest obchodních. De- nické vrstvy usilují o reformy pracovních po- měrů, o rozšíření pojišténí a pod A k tomu přicházejí jednotlivé skupiny se zvláštními opráv něnými zájmy.

Snad zdáti se budou jednotlivé tyto hosp dářské a sociální požadavky nevalně důležité vůči cílům všeohecné národní naši politsky Nesmí však býti zapomínáno, že všechny tyi hospodářské a sociální tužby dohromady či určitý součet, představují jistý celek; celek ten, toť velký kus zabezpečení existence národa ve všech jeho vrstvách, tedy v samých základach A přes nekonečnou řadu hospodářských a so- ciálních požadavků, jež výrobní a pracovní vrstvy české právem na zákonodárné sbory a vládu mohou klásti, snášel český lid trpělivě všechny újmy, jež mu bojovný postup jeho zástupců n říšské radě ukládal. Zaslubuje-li kdo uznání z vytrvanlivost v obstrukčním boji, jsou to právě ty vrstvy českého národa, jež pod tlakem ne příznivých poměrů nejvíce trpěly. Dojde-li k trvalé dělnosti parlamentu, vy noří se ihned před českou delegací jedna velká otázka, k níž bude třeba zaujmouti určité sta novisko. Jest to poměr Předlitav ska k Uhrám. Výsledek posledních voleb posunu

tuto otázku do popředí. I u nás v Čechách třeb si uvédomiti, že to, co děje se v Uhrách nenl pro nás lhostejno, naopak, že má to pronikavý vliv na vývoj poměrů v Předlitavsku. Vždyt ústavní poměry zdejší od r. 1848 až do nejno- vější doby vyvíjely se úplně pod tlakem poměrů uherských. Řečník ukazuje na jednotlivé udá- losti od r. 1848 až 1867. I po vyrovnání z r. 1867 podržely Uhry nejen svůj starý vliv, nýbrž zvýšily ho ještě. Pád fundamentálek r. 1871 byl dílem hlavně uherské vlády. Zahraniční politiee trojspolkové dal směr uherský státník. Obchodní politika s cizinou ovladána jest duchem uher- ským; navazujíť se styky se západem, odpuzují se slovanšti národové na východě. Vojenství, tato nedotknutelná tvrz, podrobeno bylo jistým směrem vlivu uherskému. Finanční poměry říšské upraveny dle přání uherských. Dnešní hnutí, jež způsobilo politický převrat v Uhrách, bude dojista působiti i k nám před Litavou. Slušíť míti dobře na mysli, co volbám v Uhrách právě vykonaným předcházelo a o při nich vlastně šlo; o nic měně, než o přiští ústavní formu říše ra- kousko-uherské.

Na jedné straně šlo se do voleb pod he- slem: zachování dualismu z r. 1867 ; na druhé straně zase pod heslem: odstranění dualismu, návrat k zákonům z r. 1848. Až dosud. šlo vždy jen o to, má-li zachována býti jednota říše v hospodářských poměrech, jmenovité jed- nota celního územi a obehodních smluv,či mají-li Uhry zříditi si samostatné celní území a uzavírati samostatné obchodní smlouvy. Dnes posunula opposice uherská do popředí otázku mnohem širšího významu. Nejen celní území chce opposice v Úhrách míti samoststné, nýbrž nad to ještě přestati má společný svazek v oboru zahramičních záležitosti, vojenství a f- nanci. To jest smysl tak zv. uherských zákonů z r. 1848, jichž uskutečnění znamenalo by, ž říše rozpoltěna by byla na dva zeela samo- statné státy. Přestaly by delegace, odstraněni by byli společní ministři, každý stát provozoval by svou zahraniční politiku, spravoval své voj- sko. Jen panovník byl by společný. Nejde tedy již jen o to, co nazývá se rozlukou, nýbra více, o plné rozdvojení, o přetvořen říše z rešlní v personální unii. Situace v Uhrách jest dnes v každém pří- padě pro Předlilavsko nepříznivou. Liberální strana v Uhrách, s kterou dlužno přes její po- rážku přece jen počítati pro značný počet jejl členů, trvá sice na vyrovnání z r. 1867, ale v základech jejího nazírání na tento poměr stala se velká změna. Za Deáka bylo vyrovnání opravdu smlouvou rovného s rovným. Ústupky před opposicí proměnila se podstata dualismu tak, že není dnes již smlouvou mezi Rakouskem a Uherskem, nýbrž jen aktem ochoty silnějších Uher vůči slabšímu Rakousku. A tuto ochotu dávají sobě Uhři dobře zaplatiti. Nedávno ohlásil již ministerský předseda, za jakou cenu budou Uhří dále ochotni zachovati dualismus. Cena ta zní: nadvláda Uher v říši.

Zachování dualismu má tedy zaplatiti Před- litaví, podař-li se straně vládní udržeti svoj vliv na uherském sněmu. Ovládne-li ale, jak pravděpodobno, uterský sněm vítězná a sesflená opposice, vyvíjeti se budou události — třeba ne dnes nebo zejtra, přece však v době hodně dozírné — směrem, který lze předvídati. Na- před jako první etapa přijde hospodářská roz- luka, t. j. neobnovení celní a obchodní smlouvy. Potom, jako druhá etapa, politická rozluka, t.j. odstranění delegací a společných ministerstev. A opposice uherská, ovládne-li tamější sněm, najde k tomu opory ve vyrovnacím zákoně samém. Taková jest smlouva z r. 1867, že o její obsahu nerozhoduje náš zákon, nýbrž jen znění uherského, mezi tamějším sněmem a panovníkem ujednaného zákona. A tento uherský zákon ro- zeznává tři druhy záležitostí. Předně záležitosti, které mají býti oběma polovicím trvale společné (záležitosti zabraniční, vojenství, správa finaneí).

Po druhé záležitosti, týkající se společného ústrojí (delegací, společných ministerslev). Po třetí hospodářsky společné záležitosti, jež uspo- řádávány mají býti stejně v obou polovicích smlouvami, vždy po určitém čase obnovovaný- mi zvláště celní a obchodní). Dle uherského zákona může uherský sněm společenství v těchto naposled uvedených záležitostech přerušiti kdy- koliv a přivoditi takto hospodářskou rozluku, zříditi mezi oběma polovicemi celní čáru. I spo- lečného ústrojí (delegace, společná ministerstva) mohl by uherský sném za dnešních poměrů se zhostiti; postačí, vezme-li si za záminku, ž porušena byla něčím stará uherská ústava nebo úplná ústavnost v Předlitavsku. Tim vlastně ohroženo by bylo společné řízení záležitosti za- hraničních a vojenských. Neboť po odstranění delegací a společných ministerstev musil by pa- novník tyto záležitosti říditi skrze vlády a par- lamenty v obou polovicích, jako dělo se to již v r. 1848; když by pak tyto někdy nesouhla- sily, byly by téžké konflikty nutným důsledkem a po společenství bylo by veta zrovna tak jak vyvinuly se poměry v r. 1848.

Při tlaku, jakým působí veřejné mínění Uhrách na tamější parlament, při populárnost myšlenky o plné státní samostatnosti Uherska dojde zajisté k tomu, že Uhři budou chtiti vy- užitkovati slabin dualismu, aby dosáhli svých cilů. Kdo ponořil se v dějiny uherského ústav- ního vývoje, nebude se ani na chvíli rozpako- vati, aby prorokoval, že k tomu nezbytně dojiti musí, třeba nebylo lze určití s hodinkami v ruce na minutu přesně okamžik, kdy po Uhrách za- zní volání: Pryč s delegacemi, pryč se společ- nými ministryl Jaká nálada panuje v uherském voličstvu, dokázaly právě vykonané volby. Do sněmu vtáhne mravné i číselně sesílená opposice s vla- jícím praporem, na němž skvěti se bude nápis: plná státní samostatnost koruny uherské dle zákonů z roku 1848. Bude decimovaná vládní strana moci i jen se odvážiti, aby tomuto nej- popujárnějšímu přání voličstva odporovala? Ani za cenu nadvlády v říši, kterou Tísza voličstvu sliboval, nechce toto setrvati v dosavadním dualistickém společenství s Předlitavskem. Přívrženci společného svazku na rakouské straně hledají útěchu v obehodní smlouvě s Né- meckem; dokud ta bude platiti, nemůže prý Uhersko provésti hospodářskou rozluku. Útěcha ta je přece jen slabá. Smlouva s Německem, po připadě i s iinými státv vázala by Uhersko