1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 33l. ze dne 30. listopadu 1904.
4
article
= Zatčení německého defraudanta v Paříži. Ko-
merční rada Julius Ribbert, jenž, zpronevěřiv více
než dva milliony marek, uprchl as před půl létem
ze svého rodiště Hohenlimburgu, byl těchto dnů za-
tčen v Paříži. Byl ředitelem a spolumajitelem firmy
Ribbert, kterou založil jeho otec, známý velkoprů-
myslník. Ribbert syn, aby uhradil obrovský svůj pře-
pych, pustil se do pozemkových spekulací, jež na-
bývaly rozměrů vždy větších a konečně způsobily
úplné předlužení. Když mu v Hohenlimburgu počalo
být nevolno, opustil potaji Německo. Bylo zjištěno
že se dopustil v obchodě značných zpronevěření a brzy
po jeho útěku vydán na něho zatykač. Julius Ribbert
byl se uchýlil do Paříže a žil zde pod různými jmény
Brzy udával, že se jmenuje „Erland“, brzy „Brendo“
Onehdy večer poznal jej v divadelní loži bývalý jeho
obchodní přítel, ačkoliv jak barva vlasů tak i tvar
vousů neodpovídaly již údajům zatykače. Po skon-
čeném představení byl Ribbert sledován policií a pak
ve svém hotelu zatčen. Německý konsulát v Paříži
zakročil již, aby zatčený vydán byl německým sou-
dům.
Julius Ribbert
Ribbert
Erland
Brenda
Paříž
ko
Německo
Ribbert
5
article
= Příšerná rodinná tragédie. Z Londýna se ozna-
muje: Těchto dnů v časných hodinách ranních pro-
buzena byla služka v Mexboroughu pokřikem své
velitelky a dětí. Vyběhnuvši ze své ložnice, spatřila
kterak majitel domu Trupshaw bušil do své manželky
obuškem, volaje neustále: „Zemři, Beatrice!“ Zuřivec
spatřiv služku, chtěl se na ni vrhnout, ta však usko-
čila na zpět do svého pokoje a zamkla se. Brzo potom
podařilo se jí uniknouti z domu a zavolati pomoc. Ale
bylo již pozdě. Na chodbě nalezena mrtvola manželky
z rozraženou lebkou a vedle ní mrtvola čtyřletého
hošíka. Na loži ležela mrtvola nejmladšího dvouletého
dítěte a v koupelně nalezen otec umírající s podříz-
nutým hrdlem. Vrah a sebevrah žil v příznivých po-
měrech. Byl obchodním cestujícím a mimo to oblíben
jako sportsman. Také jako vojín osvědčil se ve sboru
yeomanry a měl také vynikající místo v církevní obci
Všeobecně se předpokládá, že Trupshaw, jenž v po-
slední době byl velmi sklíčen, poněvadž děti jeho
musíly být operovány, dopustil se příšerného činu
v náhlém záchvatu šílenství.
Beatrice
Trupshaw
Londýn
6
article
= Turek unesl řeckou dívku. Ze Soluně se ozna-
muje: Nemalý poplach způsobil zde před několika
dny únos mladé Řekyně Kateřiny Kryonovy, který
provedl dozorce lesů Mustafa. Ten miloval dívku tu
dlouhý čas a když viděl, že ho nechce pojmouti za
muže, odhodlal se zmocniti se jí násilím. K účelu
tomu spolčil se s jedním Řekem, známým rodiny
Kryonovy, přislíbiv mu značnou odměnu, dopomůže-li
mu unésti dívku. Poctivý Řek jako dobrý a svědo-
mitý křesťan vylákal dívku v neděli za město, kde
ji na krátký čas opustil, předstiraje, že se hned vrátí
Dívka v plné důvěře k němu čekala na něho, ale
mezitím přišel Mustafa s jakýmsi Turkem a přinutili
ji, vyhrožujíce jí usmrcením, aby šla s nimi do nej-
bližší vesnice Balto. Tam ji Mustafa skryl u jakés
turecké rodiny, by ji při nejbližší příležitosti odvedl
do čistě turecké vesnice Handži, kde měla přestoupiti
k Islamu a státi se jeho ženou. To by se mu bylo vše
zdařilo, neboť jak z mnohých okolností vysvítá, ne-
kladla dívka proti tomu velkého odporu, kdyby Mu-
stafa byl uspokojil lakotu Řeka, který dívku vylákal
Turek mu ovšem dobře zaplatil, ale to ho neuspoko-
jilo a proto prozradil úkryt dívky jejím rodičům. Ti
Turek
Kryonův
Mustafa
Řek
Balta
Handži
Kryonův
7
article
nemeškali a odebravše se do Balta, pobouřili celou
vesnici. Jelikož obyvatelé tamní jsou většinou Řekové,
srotili se okolo domu, v němž byla dívka, a přinutili
Turky, by jim vydali unesenou dívku. Potom ji odvedli
sem. Turecká policie zůstala při tom úplně netečná,
ač jinak podporovala Mustafu. Pro toho nebude míti
únos zlých následků, neboť, kdyby se rodina obrátila
na turecké soudy, daly by ony Mustafovi za pravdu
a nalezly by příčinu, by odsoudily žalobce. Turecké
soudy nejsou o nic lepší než řecké a mají prazvláštní
názory o právu a spravedlnosti. Co žádný soudce
nedovede na světě, to provede klidně soud turecký.
Mají-li sporné strany peníze, by duševní namáhání
soudcovo zaplatily, odsoudí jeden den jednu stranu,
druhý pak den druhou, by je obě uspokojil. Třetí
konečně den odsoudí obě dvě, poněvadž mu způsobily
zbytečné namáhání. V našem případě šlo o duševní
spásu dívky přestoupením k Islamu a k účelu tomu
dovoluje koran použiti všemožných prostředků.
= Dům nevěsty zbořen. Z Port Jervisu, N. Y.
se oznamuje: Navzdor tomu, že oheň zničil až do
základů dům, v němž vykonány již veškeré přípravy
ke sňatku slečny E. Shandleovy s drem. A. C. Voigh-
tem, neutrpěl tím svatební program žádné újmy. Svat-
ba měla se konati v Honesdale, Pa., v domě rodičů
nevěstiných, která měla již vše k obřadům přichy-
stáno, až na svatební šaty, které jí dosud švadlena
nepřinesla. Od porouchaného komínu povstal však
v domě požár, který jej úplně zničil. Nevěstě podařilo
se zachrániti několik skvostů a jiných nutných k od-
davkám věcí, a na nátlak ženichův odebrala se s ro-
diči k němu do Hawley, kde svatební obřady vyko-
nány.
Řek
Turek
Mustafa
Islam
E Shandleův
A C
Voigh
Hawley
Balta
Port Jervis
Honesdale
N . Y
8
article
= Oběť dandysmu. Ztřeštěný přepych markýza
of Anglesey, jenž, jak známo, ocítil se v konkursu,
pomátl tou měrou hlavu jakémus mladému Švýcaru
v Paříži, že se snažil napodobiti skvělé jeho toiletty,
a ačkoliv vládne značným jměním pouštěl se do vý-
dajů tak bláznivých, že musil býti dán pod kuratelu.
Dbal vždycky, jak by nejlépe vyšnořil svou osobu, ač
již zevnějšek jeho činí, dojem modního hejska. Jest
postavy vytáhlé, tenké a tvář jeho má unylé vzezření
esthéta s obvyklým výrazem nudy. K tomu jest šat
jeho tak nápadným, že lidé se zastavují a udiveně
za ním hledí. Ke zvláštnostem jeho kroje náleží ná-
krčník báječné velikosti, hedvábný klobouk tvaru roz-
hodně zvonovitého, vesta se zářicím vzorkem pávího
peři, bílé hlazené rukavice, přes něž na každé ruce
má navlečeno půl tuctu skvoucích prstenů. Roz-
umí se, že obleky jeho jsou na nejvýš elegantního
střihu a podle nejnovějších výstředností mody. Mimo
to spotřebuje voňavek takové množství, že blízkost
jeho až omamuje. K jeho podivínství náleží též pa-
chtění se po titulech. Odložil svoje plebejské jméno
a podepisoval se a dal se oslovovat: „baron Richter
de Vaugh“. Okázalý erb na jeho listovních papírech
také utvrdil mnohé ve víře, že jest rozeným aristo-
kratem.
Zemřelí v Praze
Dne 22.. listopadu 1904: Zápotocký Josef,
soukromník, 77 roků, 1053—I. Feiglová Klára, sou-
kromnice, 72 roky, 1746—II. Lopatová Josefa, 75 roků,
32—VI. Müller Karel, soustružník, 19 roků, 106—VII
Scheibalová Filoména, žena průvodčího vlaku, 28 r.
258—VII. Krutský Antonín, školák, 11 I., 95—VIII
Vokřálova Sláva, dcera kováře; 4 měs., 195—VIII. —
U Milosrdných sester: Berková Marie, almuž-
nice, 78 roků. Šebková Kateřina, soukromnice, 65 r. —
Švýcar
Roza
Richter
Vaugh
I Feiglová
Klár
Josef
Müller
Karel
Krutská
Antonín
Vokřálův
Šebková
Kateřina
Paříž
Praha
11 I
Scheibalová Filoména
markýz of Anglesey
Berková Marie
9
article
Ve všeobecné nemocnici: Holmann Josef,
řeznický pomocník, 25 roků. Kubíček Antonín, plavec,
60 roků. Kuthan Ulrich, syn hostinského, 9 roků. Pelc
Bohumil, kočí, 25 roků. Řehořová Terezie, žena ná-
denníka, 42 roky. Sedláček František, dělník, 46 roků.
Steidl František, horník, 43 roky. Zahrádková Albína,
vdova, 60 roků.
Dne 23. listopadu 1904: Dušková Anna,
vdova, 67 roků, 563—II. Göbel Jindřich, písmolijec,
35 roků, 1640—II. Kalinová Františka, vdova po te-
saři, 86 roků, 373—II. Kindlová Anežka, soukromnice,
70 roků, 1880—II. Masnerová Anna, vdova po pekaři,
72 roky, 468—II. Radoková Františka, vdova po skle-
náři, 80 roků, 57—VI. Pomerova Žofie, dcera továrního
mistra; 31 rok, 468—VII. — U Alžbětinek: Ja-
nečková Anna, manželka typografa, 28 roků. —
V c. a k. vojenské nemocnici č. 11: Potočník
Jiří, c. a k. setník, 44 roky. — Ve všeobecné ne-
mocnici: Josífková Kateřina, žena zedníka, 30r
Kubíček
Kuthan Ulrich
Pelc
Řehořová
Sedláček
František
Steidl
Albín
Dušková
Göbel
Kindlová
Anna
Radoková
Pomerův
Žofie
Jiří
Holmann Josef
kočí
U Alžbětinka
Josífková Kateřina
10
article
Král. české zem. divadlo v Praze
Král. české zem. divadlo v Praze
Národní divadlo.
Ve středu 30. listopadu.
O 3/43. hod. odpoledne
Dalibor.
Opera o třech dějstvích. Složil Bedřich Smeta na.
S textem od J. Wenziga v úpravě V. J. Novotného.
Dirigent František Picka. Režisér Robert Polák.
Ve středu 30. listopadu.
47. hra v předpl.
(3. čtvrtka.)
Nově studováno;
Salomen a.
Tragedie o pěti dějstvích. Napsal. Bohumil
Adámek. Režisér Josef Šmaha.
Po druhém dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec o půl 10. hod.
Král
Dalibor
Smet
J Wenzig
V J Novotný
Picek
Robert Polák
Salomena
Adámek
Šmaha
Praha
národní divadlo
11
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Ve středu 30. listopadu.
Začátek o 3/48. hod.
Pořádá Odbočka zemské jednoty zřízenců dráh v král
českém, Praha VII. ve prospěch invalidního fondu.
Po 5.: Chce mít švandu.
Fraška se zpěvy o 8 obrazech. Napsal J. Nestroy.
Přeložil F. Š. Režisér B. Kovář. Dirigent E. Starý.
Fraško
J Nestroy
F Š
E Stará
Praha
lidový divadlo
12
article
Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově.
Ve středu 30. listopadu.
Začátek o 7. hod.
Cyklus »kruhu českých spisovatelů«. Večer II.
Nové cesty.
Drama o 1 dějství. Napsal Karel Kamínek.
Režisér V. Táborský.
Višnový sad.
Drama o 4 jednáních. Napsal A. P. Čechov. Přeložil
dr. B. Prusík. Režisér Jan Kubík.
Kamínek
V Táborský
Čechov
Prusík
Kubík
Smíchov
Drama
Švandův divadlo
13
article
Pištěkovo lidové divadlo vnoh ranecn
Pištěkovo lidové divadlo vnoh ranecn
na Král.
Ve středu 39. listopadu.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení při malých cenách.
Po 34. Pražské švadlenky.
Fraška se zpěvy a tanci o 5 jednáních. Hudbu
i slova napsal O. Faster.
140 -
Král
Fraško
O Faster
Pištěkův lidový divadlo
14
article
»Ne — to nejspíše učinila babička s markýzem;
hleďte, ty, které jsou podškrtnuty, jsou ty nejvtipnější a
nejcyničtější. Jako bych je slyšela hovořiti, když to čtu;
právě tak oni spolu rozmlouvali.«
Četl hlasitě:
»C'est une grande folie de vouloir etre sage tout
seul!*) Nebuďte »moudrá samojediná,« komteso! — do-
volte, abych vám byl společníkem ve vaší »moudrosti !« řekl.
Podívala jsem se vzhůru na něho. Jeho oči byly
plny škádlivého smíchu. Je cosi zvláštního v jeho držení
hlavy, jakási vznešenost, cosi velitelského; nesmírně se
mi to líbí. Cítila jsem — nevím co!
»Teď vám dám dobrou noc; jsem unavena a při
pozdívá se již,« děla jsem.
»Dobrou noc, komteso,« a ubíral se ke dveřím
»Budu dole v devět hodin.«
A s tím jsme se rozešli.
Buda
15
article
*) To jest velká bláhovost, chtíti být moudrým sám jediný
16
article
»Je to stará Jedibaba,« řekl. »Byl bych rád, kdybych
nemusel Williho Dodda zváti každý rok, ale obchod je
obchod a budu vás obtěžovat, abyste k ní byla vlídná.
Ponenáhlu teď vybrakujeme celou tu společnost, když máti
bude odjížděti touto dobou do Bournemouthu a tak mů-
žeme ponenáhlu zavésti si pouze elegantní hosty.«
Večer minul nekonečně nudně. Tento druh lidí se
nedovede tak spřáteliti, jako společnost v Harleyi. Ač jsem
se snažila všemožně, abych byla dobrou hostitelkou, přece
jen nevolnost mých hosti zabraňovala, že se nemohli cí-
titi nenuceně nebo jako doma.
Impertinence mrs. Doddové by byla bývala nesnesi-
telna, kdyby nebyla tak směšna.
Byla nádherně oděna a ověšena diamanty. Ačkoliv
není obzvláště tlustá, má na sobě všecko tak utaženéa
vyšněrované vzhůru, že se zdá, jakoby přímo z brady
přecházela v jakousi rovinu, kdež se diamanty ztrácejí
v úzkém, kolmém svahu uprostřed.
Antony seděl při obědě vedle mne, s druhé mé
strany byl sir Samuel Wakely. Mr. Dodd měl po levé ruce
miss Springlovu, onu dovádivou, čtveračivou dceru jed-
noho z lovců.
Škádlila jej neustále, k veliké mrzutosti jeho družky
života, která seděla naproti a pro skupinu květů neviděla
dobře, co se tam děje.
»Ano,« zaslechla jsem konečně mr. Dodda. »Byl
bych ji málem koupil na pařížské výstavě. Eh! Ale byla
to krásná socha.«
»Já mám ráda sochy,« děla miss Springlova.
»Nu, byl to dokonalý vzor ženy, ale mrs. Doddová
nechtěla mne nechat ji koupit, protože chudinka nebyla
oblečena. Myslil bych, že to v mramoru nevadí.«
„Lodová kra“.
Dodd
Antony
Samuel Waket
Doddová
Bournemouth