2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
22. července 1907. Číslo 200
4
article
Z Moravy.
Z Moravy.
(Živelní pohroma — vzrušení na Moravě
Letošní vodní katastrofu, která tak z nena-
dání zastihla naše Valašsko, Pobečví a Pomoravi
a která způsobila nezměrných škod, vzrušíla
silou neobyčejnou veškeré obyvatelstvo nejen
v těchto těžce pocližených krajích, nýbrž i v celé
Moravě vůbec. Denně téměř konají se schůze
zástupců měst, obci a korporací a všude ozývá
se jeden hlas, že slav nynější jest nesnesitelný
a že to tak dále na Moravé jíti nemůže. Otázka
vodních staveb ozývá se, nechceme-li zrovna
sáhati ke stoletím minulým, od let a stále
stále se žádá úprava břehů řek, hlavně oniěch,
jež každoročně svými spouslami vod niči práei
rolníka, hubí majetek obyvatelstva; lýká se to
zejména řeky Moravy, Bečvy a jejich přítoků.
A že k tomu už dávno nedoslo, bylo částečně
i vinou obyvatelstva samého. Spokojiloť se
byla li sem tam nějaká resoluce usnesena,
nebo nějaká petice podána aneb snad oběa-
i depulace vyslána — ale více se nedělo. Zále
žitosl utuchla — přešla snad řada let, kdy ne-
bylo tak velikých povodní a kdy se lid uspoko-
val nějakým tím odpisem na daních.
Konečně v posledních lelech přistoupila
země na regulaci několika vedlejších řek, začala
se pak i konečně Bečva regulovat, ale práce ty
vlekly se nekonečně a sotva že některá partie
byla provellena, přišla větší voda, rozmetala re-
gulační práce a nastaly zase opravy, veliké
obnosy vyža dující.
Pomorav
Morava
Valašsko
Bečva
5
article
To jsme viděli zejména na Bečvě, kde se
začalo regulovati na hořejším toku a pak i čá-
stečně na dolejším, co zatím střed trpěl ještě
vice, ježto vody z hořejšího regulovaného toku
s neobyčejnou rychlosti přikvapily, břehy strha-
ly, takže každého roku veliké množství orně,
debré půdy v řečišti zmizelo. Na poplatnictvo
uvalila se daň regulační a to ve značné mířea
tato daň platila se a platí se vždy s nářkema
stesky, že ztráty na majetku jsou čím dále tim
včiší. A tyto spousty vod z hořejšího toku
Bečvy, pustošicí kraje na středním toku Bečvy,
působily ještě v dalším i na řeku Moravu. A bylo
to zejména při letošní povodní dobře vidět, že
Pomoraví jest na tom ještě hůře než dřive.
Ukázalo se jednoduše, že tak, jak se u ná-
regulace provádějí, nezamezí se nikdy těm krutým
následkům povodní a je třeba přistoupiti k jinému
řešení této otázky, je třeba úvolními přehradami
čili reservoiry na přitocích řek čeliti velikým
vodám. Ač se o těchto věcech rokuje a jedná,
neděje se však nie. Regulace Bečvy svěřena je
referentovi ryt. Mannerovi a tu se ovšem nedalo
již předem nic lepšího očekávat. Byly sice vodní
stavby přiděleny poslanci dru. Šilenému, ale jeho
referát jest obmezený, kusý, díky té neupřímné
a strannické politice moravské. Když svého času
bylo jednáno o Körbrově vodocestném návrhu,
tu Morava s radosti vyslovila se pro tento návrh,
jenž odpovídal dlouholetým tužbám a přáním
Moravy. A tak jako se v Čechách od dob Karla Iv
stále jednalo o nějakém spojení Labe a Vltavy
s Dunajem, tak tatáž otázka byla častým před-
mětem rokování moravských stavů a zemských
sněmů. Není tedy tato otázka nic nového na
Moravě.
Manner
doktor
Morava
Karel Iva
Bečva
Morava
Pomoraví
Čechy
Vltava
Dunaj
6
article
Když tedy tento vodocestný návrh byl přija
a to, jak známo, jako náhrada za odhlasované
stavby alpských drah, jež vedou zeměmi pasiv
ními a jejichž rentabilita jest velmi pochy bné
ceny, tu všeobecně se ujalo přesvědčení, že ko-
nečně dojde ku stavbě projektovaného průplavu
dunajsko-oderského a současně že se započne
s regulací řek a meliorací pozemků. Ty to veškery
projekty jsouce úzee spojeny a na sebe pouká
zány, měly býti první etapou onoho národohospo-
dářského programu, jaký byl vládou Körbrovou
naznačen a nebylo tudíž divu, že se, až na mulé
výjimky, přinášely tomuto dílu veškeré sympatie
Poeiťovalo se, že nastane uvolnění ve všech sfé-
rách našeho národohospodářského života, že se
zmírní či že pomine krise hospodářská, kter
veškeré vrstvy tísnila a dosud tisnl.
7
article
Mělo to býti jaksi znamením, že i u nás
v Rakousku začíná se pochopovat polibika
obchodní, politika, přejíeí rozmachu průmyslu,
obchodu a zemědělství. Nebylo nikomu neznámo.
že naše hospodářské poměry v Rakousku zů-
staly v posledních letech značně za cizinou, že
průmysl a obchod klesaly, že náš export bud
následkem nepřiznivých obchodních smluv aneb
následkem ztíženi konkurence stále se zmen-
šoval a že jsme pomalu, ale jistě jednu zemi
odbytu za druhou ztráceli. Stavbou průplavů
mělo se tudíž odpomoci tomuto poklesnutía
stavbou průplavů měl býti dán podnět k čilej-
šímu a zdravějšímu postupu národohospodář-
skému. Již to, co vidíme v sousedních zemíeh
a jinde, musilo přivoditi doznání, že vodními
cestami umožňuje se už soutěž našeho zbožl
našich výrobků a plodin na trhu světové kon-
kurence, že zlaciněním tarifů bude dána nová
cesta k rozvoji průmyslu a že tímto novým
zdrojem přivodí se i obrat pro zemědělské vý-
robky, jež se spotřebují doma aneb jež lacinou
sazbou tarifovon budou moci obstáli ve světové
konkurenci, ať už se to týká amerického, či ru-
ského či uherského obili a mouky. Docela
správně poukazovalo se, kterak v Německu, ve
Francii, v Belgii, Americe všemi kruhy stavby
průplavů se fedrují a kterak samy průplavy
mají na zvětšení dopravy zboží na drahách při
znivý vliv.
Rakousko
Německo
Francie
Belgie
Amerika
8
article
Proto s pevnou důvěrou a s dobrými na-
dějemi uvitala Morava dra. Fořta na stolci mini-
sterstva obchodu, odbornika to na slovo vza-
tého, o němž se předpokládati dalo, že jako
bývalý lajemník obchodní komory bude roz
hodným zastancem a fedrovatelem vodních stavek
a že jemu bude popřáno splniti dávná přání
obou zemí, jak Čech, tak i Moravy.
S povděkem bylo jeho energické zasáhnui
do otázky průplavní naši veřejnosti přijato ze-
jména pokud se týče projektu prof. Smrěka.
Je známo, že byly zde dva náhledy vůč
provedení průplavu dunajsko-oderského, jeden
byl pro zdvihadla s vedením trati na levěm
břehu řeky Bečvy, druhý pomoci komorových
plavidel s vedením na pravém břehu řeky Bečvy.
Veřejnost naše ovšem nemíchala se do projektů
samých, pokud se týče technické stránky. Po-
suzovala oba projekty jako projekty, při nichž
byla dobrá vůle, něco dobrého prověsli a při-
klonila-li se ku projektu prof. Smrčka, byl
v tom více zájem praktický a ne snad osobnl.
Přála projektu proto, že měl býti veden po
pravém břehu řeky Bečvy a to od Přerova az
do Hranic a to z důvodu, že na této straně
leží důležitá, veliká města, že je zde industrie
rozšířena.
Ministr dr. Fořt přesvědčil se, jak známo.
sám na místě samém o obou projektech
uznal, že je nutno i projekt prof. Smréka jak
po stránce technické tak i finanční dobře po-
souditi. Když pak dr. Fořt zřídil exposituru
vodních staveb v Přerově, tu bylo jeho prvním
činem, aby jí přidělil prozkoumání projektu
prof. Smrčka a na tomto prozkoumání se ted
praeuje.
Také při projednávání projektu prof. Smrěk
bylo upozorňováno na důležitost a nutnost údol-
ních přehrad v horním toku řeky Bečvy.
profesor
Smrěk
Smrčka
Fořt
Smréka
Morava
Čechy
Bečva
Přerov
Hranice
9
article
Při projednávání průplavu bylo ovšem n
souvislost všech těch otázek poukazováno, bylo
zejména řečeno, že regulace řek musí býti zá
roveň prováděna, a že se i zletel na mehiorae
pozemků bráti musí. To by vše přišlo zem
k duhu a zemi bylo by ulehčeno a prospěno
už tím, že by jedna část břemen byla převzata
státem a že by ji státní orgány prováděly. Jak
macešsky vláda s Moravou zachází, viděti nej-
lépe v rozpočtu na vodní stavby. Pro Moravu
vložen obnos celých tři tisíce korun, z nichž
mělo připadnouti na regulaci Moravy 2000 K.
na regulaci Odry 1000 K. Že při tomto stavu
věcí, kde se během několika hodin způsobilo
škod do statisíců, vše se na Moravě bouři a že
se veliké části poslanců liknavost, malý zájem
pro tuto věc — a to jest skutečnou pravdou,
zvláště vidíme li čilost a hybnost českých po-
slanců (sdružení polabských poslanců atd.) —
vytýká, jest pochopitelno.
Tak přešla celá otázka vodní do a kut-
niho stadia a zdá se, že tentokráte neusne
Morava, aneb že se nedá uehlácholiti. Již o
nějakě doby ozývají se, byť i ojedinělé hlasy.
aby se nechal padnout celý vodocestný zákona
aby se snad spokojilo jen s regulaci řek. Bylo
už také poukazováno, že prý sestátněním se-
verní dráhy odpadne veliký důvod pro stavbu
průplavu dunajsko-oderského. Stát prý potře-
buje, aby dráha měla co největší dopravua
ježto tato jest na této dráze skutečné veliká, že
by se měla zřídit třeti kolej-
Zřízením průplavu zmenšila by se doprava
zboží. Na oko vypadá tento důvod dosti pod-
statně, však ve skutečnosti jest to podklad zcela
liehý. Ví se, že stát byl severní dráhou značne
napálen. Správa dráhy předala vše ve stavu
zanedbaném. Neinvestovala již léta ničeho, aby
docílila co možná největšího zisku a aby takte
při sestátnění docilila největšího obnosu.
Morava
10
article
Stát musí až do r. 1940 platiti bývalé společ-
nosti severní dráhy roční rentu, nepodléhajíeí
zdanění, v obnosu 30,537.000 korun. Proto
musí stát s nynějšími tarify pracovati, aby do-
cílil tento čistý zisk. Dle dnešního stavu mus
se také investice provádět, aby se mohlo odpo-
moci dopravní kalamitě.
Při tom stoupají výlohy pozorovací, mzdy
a platy zřízenců se stále zvyšují, palivo, tukya
udržování trati vyžaduji většího nákladu. Nelze
tudíž se snížením tarifu počítati, ba splše bude
se jednati o zvýšení, což náš obchod velmi po-
citi. Rovněž i zemědělství bude velmi poškoze-
no, neb se zaráží vývoj plodin a tím se ovšem
jen dovozu ciziho obilí, jež za laeiné ceny do
pravní po vodních cestách až ku hranicim. do-
chází, přicházi vstříc. V lom tedy, že vonn
cesty dopravují lacino zboží a že jejich provo-
zovací výlohy nezávisí tak od celkových dra
hotních poměrů, spočívá jejich hospodářský vý
znam, konečně statistika a zkušenosti denní do-
kazují, že všude tam, kde jsou vodní cesty
doprava na železnicích stoupla, ježto vodn
cesly umožňují vznik celých nových podniků
Konečně prospívá dráhám, uvolní-li se jim do-
prava jistých druhů zboží en masse zasilaných
t. j. dřevo, hnojivo, zeminy atd. Proto jes
směšno tvrditi, že by dnes průplav dunajsko-
oderský severní dráhu poškodil.
11
article
V poslední době ozvali se i někleří po
slanci, jako na př. posl. Steinwender, aby se
zanechal zákon vodocestný, neb prý jest otáz
kou, zda skutečně prospěji tyto slavby zemím
To prohlašuje poslanec za alpské země
inteligent, který by měl ovládali tyto národu
hospodářské olázky a není snad neodůvodněno
tvrditi, že za timto projevem jest jisté pozadí
Alpské dráhy jsou dnes zřizeny a alpské země
dostaly hezký present od říše. Ted, kdy se jedná
o splnění vzájemného dojednání, nechtějí si jest
pánové vzpomněti na úmluvu a začínají se vy
krueovati. To je vždy podezřelým znamením
Tím více však nabádá tento zjev naše zástupce.
aby v zájmu národohospodářském našich zem
houževnatě žádali konečné provedení celého
vodocestného zákona, tak jak byl sněmovnou
usnesen a císařem schválen. Netřeba poukazo-
vati na projevy a usnesení sněmu českéhoa
moravského, na jednomyslnost obou kmenů tyto
země obývajících, na historický už požadavek
— samy dnešní hospodářské poměry nutí přímo
k tomu, aby se dnes v zájmu těchto přikročilo
ku provedení této otázky, která jest jedině s to
oživiti náš stále klesající hospodářský život.
Ted
Netřeba
12
article
Export náš stále klesá, země, do nichž jsme
svým průmyslem a obchodem zasahovali, ať už
jsou to Balkán či jiné kraje, okupují se cizími
výrobky, vysoká ela znemožňují pak vůbec
veškeru konkurenci na světovém trhu.
Bez zlacinéní dopravních larifů neobstojíme.
Provede-li se zákon v plném znění, pomůže s
našemu zemědělci, uchrání se jemu půda
umožní jemu vývoz plodin. Konečně rozkvět
průmyslu půjde i zemědělci k duhu, že odbude
svě výrobky v bezprostřední blízkosti.
Provádění rozumné národohospodářské po-
litiky platí dnes ku příležitým bodům české po-
litiky. Hospodářského posilení potře bujeme plnou
měrou k zajištění svého vlivu v této říši, k za-
jišténí své existence.
Každá stranniekost v těchto otázkách byl
by osudným hříchem. Jsme v hospodářském po-
stupu, ale ten se děje pozvolna — jest jaks
dosud spoután. Uvolnit jej z pout — toť poža-
davek první. Vítáme tudiž toto hnutí na Moravě
jako známku čilejšího života. Bude jen na nás
a našich zástupeích, aby tento ruch se udržel
a aby byl korunován úspěchem plným. Dnes
máme parlament lidový. Nechť splní své poslání
vůči lidu
Poslední vodní katastrofy jsou vážným me
mentem pro vládu i pro všechny, již až dosud
stáli stranou a pro hospodářské otázky neměl
porozuméní.
Dr. L. F.
doktor
Balkán
Morava
13
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Obchod je obchod. Pan ředitel Angel
Neumann proti sobě nesmírně popudil část
pražského Němectva svoji žádostí k zemskému
výboru král. českého, aby mu dovolilo ještě ví
omeziti provozování divadelních představen
v zemském divadle německém (bývalém stavov-
ském divadle) na Ovocném trhu. Pan Angelo
Neumann má povinnost hráti v tomto divadle
aspoň dvakrát do týdne, jednou ve svátek
jednou ve všední den, ale s úpadkem pr až-
ského němeetví přirozeně ubývá
také německého publika v Praze.
A tak příšel pan Angelo Neumann k názoru, že
jedno představeni nějaké vídeňské či berlínské
frašky týdně by ve starém zemském divadle
zcela dobře stačilo pro hrstku německýeh
kommis, a žádal zemský výbor, aby pro
druhý večer v týdnu směl angažovati zábavn
podnik „Uranii“, podnik, spojující vzdělavae
přednášky z různých oborů (také vědeckých)
s produkcemi projekěního aparátu kinematogra-
fického. Zemský výbor prozatím svoje svolení
učinil závislým od dobrozdání majitelů loží ve
starém divadle stovovském, avšak řada německo-
nacionálních listů připravila již řediteli Neuman-
novi horkou lázeň za to, že takovýmto způso-
bem chce zprostituovati scénu, no níž Moznr
kdysi slavil svoji premiéru. Nejnemilostněji d -
padl v té věcí úsudek Kuhova celkem i mezi
Němei pražskými bezvýznamného pondělníku
který prolévá pod titulkem „Obchoč je obchod“
krokodýli slzy nad úpadkem, jakému spěje zem-
ská seéna německá vstříe... Není nám sic
pranie po vnitřních poměrech mezi pražským
Angel
Angela Neumann
Neuman
Kuhův
Němei
Praha
14
article
Němeetvem. ani po jednotlivých příznacích, uka-
zujcích v něm na jeho kulturní žízeň a vyspě-
lost, avšak debata, točici se nyní kolem teto
divadelní otázky osvětluje je světlem příliš pro-
nikavým, než aby nestálo za trochu pozornost
s naši strany. Úpadek pražského ně-
mectví už nie nezastavi. Jest od le
beztoho již anomalií, že pro mizivou minoritu
pražskou jsou tu k disposici tři stálá dívadla
anomalii, vysvětlitolnou pouze krajní obětavost
několika německých předáků, jež konec konee
nic není platna, a nešťastnou, nespravedlivou
„spravedlnosti“ zemského výboru, jenž stejně
blahovolně subvencuje — oba zemské ústavy
Ale to už je známý divotvorný lokel, který jed
nou měří Němeům a Čechům u nás rovným di
lem, jednou zas nerovným, a my při tem vždy
chy pochodíme — dobře.
Čecho
15
article
— České gyminasium ve Znojmě. Sleduje
me-li boj Čechů znojemských a pochopíme-l
jich poslavení, maně vybaví se nám vzpomínk
na Chody, neohrožené strážce českých hranie
Chadové, toť nejzápadnější čásť živlů českého
Čechové znojemští čásť jeho nejjižnějšl; pohle
Chodů k západu a Čechů znojemských k jihu.
loť pohled v rozzuřené moře Germansiva, rvare
lehdy jako dnes, s plemennou zášti pohlenjící vše
české. Jesthiže Chodové hájdi houževnatě svýcl
práv stavovských a bránili přirozených hranie
českých, bojují Čschové o svá práva kulturni,
o duševní statky národní. Boj tento vzplanu
více než před čtvrtstoletím, tím okamžikem, kdy
Chada
Čecho
Čschová
Znojmo
16
article
Ú M. Š. založena byla škola národní. Když
r. 1906 společným úsilím podařilo se českou
školu národní zveřejniti, tu zvrhl se prudký
zápas v šílené řádění Němeů, i proklamován
byl vyhlazavací boj všemu lidu českému. V kri-
tickém tomto okamžiku přistoupila počelná česká
menšina ve Znojmě, aby uhěj la svoje bylí,
k založení »Matice znojemské«, již připadl
čestný, avšak též těžký úkol zříditi novou baštu
ochrannou, české gymnasium, z něhož vycházeli
by novi bojovníci, nadšení pracovníci a šiřitelé
národního sebevědomi po celém kraji. Škulou
střední, k jejímuž zřízení v nejbližší době bude
přikročeno, ohrožená přední stráž znojemská
získá mohutné posily, aby nadále nejen odrá
žeti, ale vůbec zastaviti mohla německý pří-
boj a vltězný postup. Ovšem nerovným byl
by boj, kdyby menšina znojemská zůstala od-
kázána sama na sebo a nemohla doufati v bratr-
skou pomoe celého národa. Zakoupením staveb
ního místa za 70.000 K učiněn prvý rozhodný
krok a radost, s jakou byla přjata tato zpráva
po vlastech českých, dává naději, že započate
dílo, posvěcené součinnosti Ú. M. Š. a souhlasem
vůdčích kruhů národních, požehnáno bude též
skvělým úspěchem. Sotva prolétla novinam
první zpráva, že české gymnasium ve Znojmě
v nejbližším čase, snad již po prázdninách
otevřeno bude, došly příspěvky z Prešpurku.
M Š
Znojmo
Prešpurk
17
article
Vídně, Kroměříže a Českých Budějovie. Knih-
kupeciví I. L. Kober v Praze darovalo znovu-
zrozenému gymnasiu veškeré u téže firmy vydané
pomůcky a knihy. Městská rada v Třebíči usla-
novila zvláštního důvěrníka pro záležitosti zno-
jemské, podporuje zahájenou subskripci ve
městě a převezme protektorát dvoudenní velke
národní slavnosti, pořádané akademickým ferišl-
ním klubem v Třebiči za součinnosti vlastene
ckých spolků ve prospěch znojemského gym
nasia. Kéž vlastenecké toto nadšení a příkladná
obětavost, jíž platí veřejné díky naše, nalezne
hojně následovníků, by mohli Čechové znojemšt
v boji vítěžně vytrvati. Čechové, pomozte rychle.
by ani píď půdy české nevyrval nám nepřítel.
Dotazy a příspěvky řízeny buďte na » Matie
znojemskou« nebo činovníky její místopředsedu
dra. Viléma Velebu, advokáta (za nepři
tomnosti předsedy dra. Stavěla) nebo jednatele
J. Stránského, řídlelho učitele, a pokladník
Karla Fialu, obchodníka ve Znojmě.
Čecho
Veleba
J Stránský
Fiala
Vídeň
Kroměříž
Český Budějovie
Praha
Třebíč
Znojmo
18
article
— Osobní. Mimořádný profesor dr. Rich. Špa-
ček jmenován byl řádným profesorem dogmatiky na
bohoslovecké fakultě v Olomouci. — (Z věstníku mi-
nisterstva vyučování.) Učitel na uměl. průmyslové
škole v Praze Jan Beneš byl potvrzen a titul pro
fesora mu udělen. Nadučiteli Janu Martiléko v
na I. české škole chlapecké v Přerově udělen
byl název ředitele. Jmenováni byli: skutečným uči-
telem na českém gymnasiu v Olomouci dr. Joseí
Podpěra, zatímný učitel na témž ústavu; cvičný-
mi učiteli cviční učitelě Jos. Brtoun z učit. ústav
v Poličce na učitel. ústavu v Král. Hradci a Josel
Tittelbach z učitel. ústavu v Král. Hradci na
ústavu pro učitelky v Praze: defin. cvičným učitelem
na učitelském ústavu v Poličce zatímný cvičný učitel
na témž ústavu Václav Hrubý; zatímným cvičným
učitelem na učitel. ústavu v Poličce Ant. Srba, po-
mocný učitel hudby na učitelském ústavu v Sobě-
slavi.
— Z krahů sondních. President zemského trest-
niho soudu v Praze dvorní rada Woka u n nastoupi
dnešního dne dovolenou; po tu dobu zastupovati ho
bude vrchní rada zem. soudu p. Kasalický.
— Nově utvořenému Spolku pro zřízení a vydr-
žování jubilejní obchodní nemocnice zaslal neznámý
šlechetný dárce 100 korun, za kteréž správní rada
vzdává srdečné díky. Místnosti spolku nalézajíse
v Marianské ul., č. 32, kde lze též případné přihlášky
činiti.
doktor
Rich
Beneš
Martiléko
Podpěra
Brtoun
Král
Josel Tittelbach
Hrubá
Srba
Špa
Olomouc
Praha
Přerov
Jos
Hradec
Sobě
učitelský ústav
Woka
19
article
— Velkoněmeckým praporem vítán byl ministi
železnic dr. Derschalta nejen v Čes. Budějovicích
nýbrž i v Prachaticích, kam dne 18. t. m. o 7. hod.
veerní přijel. Cesta od nádraží do měsla i na ná-
měslí vyzdobena byla správou obecní prapory pouze
rakouskými a velkoněmeckými. M nistr uvítán by
záslupci úladů samosprávných, státních i spelkových
odjel týž den večer. Češí prachatičtí, kteří provoko-
váni jsou při každé sebe menší slavnosti a při ležitost.
prapory velkoněmeckými, při této pravokaci Němců.
nastrojené pro c. k. rakouského ministra, demonstro-
vali vyvěšením praporů barsv slovanských s Národ
ního domu. Loňského roku 12 srpna okr. hejtman
Hiebel dal slovanskou trikoloru sejmouti a Němci
ve svých časopisech i na schůzích prohlašovali, ž
prapor slovanských barev vícekráte na Náro dním
domě vláti nebude a nesmí. Ale tentokrále za pří-
tomnosti c. k. min stra právě lak jako provokalivní
velkoněmecké prapoty vlála i trikolora slovanská
nikdo neměl tolik smělosti, aby poruč), že má byti
sňata. Ovšem nebyli tentokráte poholově loňšt
Volaraci
— Vyhraná sázka. Kalolický »Čech« přines
těchto dnů směšnou zprávu, že kongres Volné my-
štenky musí býti v Praze proto, jehikož zde prý
byla založena — dříve než v Pešti — lože svobod-
ných zednálů . . . Následkema této zprávy a rocho-
voru o ní v jenom kroužku přátel V. M. vs adil se
jistý pán, že »Čech« o přeložení kongresu přines
zprávu jakoukotiv jinou, jen když tam bude řeč
svobodných z dnářích, kleři mu brůzu nahánějí, ale
o nichž neví zbla. Také dotyčný napsal pak zprávu.
že kongres do Prahy paložen proto, jeli kož
Praha s ŘImem a Pařížl tvoří — troj-
úhelník a jelikož ten trojůhelnik je
namiřen špičkou () proti Římu . ..
doktor
Derschalt
Němec
Hiebel
Čo
Volná
Čes . Budějovice
Prachatice
Praha
Pešť
Řím
lože svoboda
20
article
Zprávu tu na koresp. fstku poslal v pátek »Čechu«,
tam ji obdrželi v sobolu a — v neděli zprá va
skutečně v »Čechu« olisknuta na str.4.
a sloupci 2. Redakce ctihodného listu má patrně už
popletenou mysl, neboť nepovšimla si lak zřejmých
věcí, jako té, že Pešť přece s Římem a Pa-
říži tvoří stejně lrojůhelník, neboť tři
body kdekoliv v prostoru spojeny ivoří v ždy
trojůhelník!. . . Nejlepší však je to, že i žertovnou
poznánku o tom, že trojůbelník ten je obrácen
špičkou () proti Řimu »Če beotiskl, aniž mu na-
padle, že stejně »špicknu míři lrojůhelník ten proli
Paříži i Praze. Zda se, že v »Čechu« trpí vůbe
všpičko«, ale ovšem jiného druhu, nežli má troj-
úhelník Řím-Paříž-Praha. Jak viděli, lze »Čechue
namluvit o ze nářích cokoliv; přijme všecko. Taková
je ta věrohodoolt »Čechových« zpráv o svobodných
zednařích a Volné myšle ncel
Vědecká exkurse posluchačů české lechniky
v Brně. Včera podnikli paslechači odboru stavebního
inženýrství za velení svých profesorů, inženýri
Smrčka, archit. Kepky a dra. Stysa delší vědeckou
exkur i, aby prol ledli některé mostárny a stavby
mostní v Praze, regulační a kanalisační práce n
celé Vlavě a Labi z Prahy do Drážďan, elektrický
vlek lodí na průplavu teltevském u Barlína, přístavní
slavby v Hambur u a zabezpečovací slavby na
Helgo andu. V jednotlivých m'slech, zejmina v Drá-
žďanech, Brlně, Pelrdimu, Hambarku, Bremách
Lipsku prihélnuty budou dopodrobna slavební
arcl itektonické památky, tržnice atd. jakož i různá
zařízení velkoměstských dopravních proslředků. Ek-
kurse tato rozpočiena jest na d bu 18 dní.
Čech
Ři
Čechův
Smrčka
Kepka
anda
Brlně
Pelrdi
Hambark
Pešť
Řím
Paříž
Praha
Brno
Drážďany
Bremy Lipsko
21
article
— Němci mezi sebou. (Z Olomouce, 21. červenc
1907. Pův. zpráva.) Dnes dopoledne o 9. hod. kona
vid. katolicko-německý svaz studentský »No. dgau-
velikou slavnos, se slavnostním svěcením spolkovék
praporu v chrámě sv. Mořice v Otomouci. Průved
vyjel z hostince na úřadní čtvrti a čítal asi 40 ko
čáro, sehnaných po celém okolí. Katoličtí studenti
historických Krojích a v žlutých a šedých cereviskách
celou cestu do kostela byli provázeni nesnesitelným
piskotem diváků. Leč tato demonstrace se očekávala.
Proto na žádost probošta barona Grimensteina kon-
signována do německé reálky naproti chrámu sv.
Němec
svatý . Mořic
Grimenstein
Olomouc
Otomouc
22
article
Mořice 1. selnina 93. pěšího pluku a na úřadní čtvrti
bylo ku pohotovosti 40 četníků a celý kordon olo-
moucké policie. Městská rada olomoucká, znajíe své
lidi, kteří se při podobné přiležitosti v Mohelnici
Šlernberku řádně poprali, vydala k německému oby
vatelstvu leták, aby se klidně o slavnosti kat. studu-
jicích chovalo.-A to proto, že feriální svaz stud. něm.
»Libertas« na trnc uspořadal také slavnost, z které-
hož důvodu očekávají se velké srážky studentstva
tdzných politických směrů. Zalím co »Nordgau« byl
přitomen vysvěcováni praporu za asistence samého
arcibiskupa dra. Fr. Š. Bauera, promenovalo nacio-
nální studentstvo v najmutých kočárech po celém
městě, jsouc hlasitě vitáno a pozdravováno. Průvod
kat. studentů byl na své zpáleční cestě z kostela
očekáván diváky u německé výstavy, kde jednotlivé
kočáry byly blomozným pískotem provázeny a po-
křikováno na ně »fuje a »pereat«. Dva staří buršáci
vrátili se pěšky k demonstrantům a pustili se do
nich. Policie byla nucena soupeře německé od sebe
odtrhnouti. Večer čekají se velké demonstrace se
strany ncionálních akademiků. Inu, německá mládež
se baví.
— Výlat do Prahy podnikla v úterý 16. července
matiční škola z Lovosic se 70 žáky v průvodu svých
učitelů. Páni delegäli odbora Nár. jedn. severočeské
na Smíchově očekávali výpravu na nádraží, zjednal
dítkám bezplatný přístup do muzea, Narodního di
vadla, staroměstské radnice a na hrad pražský.
Všechny žáky pak vyčastovali dobrou snídaní, vy-
tečným obědem a veleří a pivem v restauraci akc.
pivovaru na Smichově. Na to dovezli výpravu po
elektrické tramwayi na státní nádraží a zaplatili
všem chudým žákům jízdné po dráze z Lovosic do
Prahy a zpěl. Odbor Nár. jedn. severočeské v Lovo-
sicích a správa matiční školy tamtéž vzdávají šle
ehetným dobrodincům nejvřeleiší dík.
Mořic
František
Š Bauer
Narodní di
Mohelnice
Praha
Lovosice
Smíchov
Lovo
Nordgau
23
article
— Dary. Při svatbě p. Antonína Löflera, učitel
v Bahně, se sleč. Bohumilou Vernerovou z Březové
vybráno druzičkou sleč. Jaroslavou Vernerovou
mládencem p. Miroslavem Vernerem, učitelem, 18K
na Ústřední Matici školskou, jež odevzdány míst-
nímu damskému odboru v Praze—VIII. — K uetění
památky svého dlouholelého pokladníka p. Roberta
Karlíka, který po trapné nemoci ve Vídní zemřel
a tam dne 21. l. m. byl pohřben, věnovala Občansk
záložna v Litomyšli místo věnce 50 K místním
chudým.
— Obnovená doprava. Z Olomouce, 21. července.
(K. k.) Na trati Hanušovice-Staré město byla veškerá
doprava opět zahájena.
— Zpronevěra, o kteréž v nedělním čísle bylo
referováno, spáchána byla v nemocenské po-
kladně dělníků rukavičkářských v Praze, nikoliv
ve fondu invalidním. Zatčený Václav Řezníček byí
dlouholetým pokladníkem nemocenské po-
kladny, kdežto jmění invalidního fondu, uložené
většinou v Zemské bance král. českého, dobřeje
spravováno a každý měsíc musí býti o jeho stavu
podána zpráva. Funkci pokladníka při pensijním
fondu zastává muž spolehlivý a majetný.
— Stávka. V uzenářském závodě p. Macešky
v čís. 1254 na Král. Vinohradech zastavilo dnes ráno
17 pomocníků práci; 10 pomocníků v závodě se-
trvalo.
Löfler
Vernerův
Verner
Robert Karlík
Řezníček
Maceška
Král
Březová
Praha
Vídeň
Litomyšl
Olomouc
Hanušovice
Stará město
Vinohrady
VIII
24
article
— Komu přiroda požehnává. Začasté lze v uli-
cích pražských zříti prazvláštní průvod: v předu
statný muž, s bujným, rozježeným vousem a vlasy.
nesoucí na zádech objemný balík peřin. Za ním žena.
chudák ustaraná a upracovaná, strkající dětský ko-
čárek na rozviklaných osách, s koly motouzem se
šněrovanými a v kočárku dvě, tři děti. Někdy taková
zvlášť přírodou oblažovaná rodina ještě vyblíží z ba-
liku, který matka nese na zádech. Ale z pravidln
není tato četa úplná — vždy k ní přináleží ještě ně-
kolik pěšáků, oděných v oděv, z nejrůznějších konči
sebraný a dobrodinci uštědřený. Když se takový
transport objeví na ulici vnitřního města, policist
chvatně jej posílá dále. Sebrat to nemůže, to by bylo
v seperaci pěkné nadělení! Taková požehnaná ro-
dina by záhy celou kuchyň vyprázdnila! Ale rodina
nemůže tak pospíchat. Je tam drobotina, jen pozvolna
ku předu se berouci. Mezitím projevují kolemjdoue
pozornost této požehnané rodině. Jaký je to rozdí
v řízení přírody. Tu ti lidé nejezdí do lázní, neuží-
vají všelijakých prostředků, blahobytem neoplývajía
přece mají »dětí jako smetí!« Když taková výprava
vyjde z Prahy ven, rodičové mají náležité potěšení.
Praha
25
article
Tatík z radosti si koupí pálenku, matka opatří chléb
a jiné nevyhnujelnosti a dále béře se polobosá a po-
lonahá rodina do světa. Tohle vše je na ulicích praž-
ských vidět. To však nikdo neví, co taková rodina
zakusila a zkouší při nepohodě (asové. Kolik těch
dělí v různých končinách je pohřbeno! Takoví
však jsou spokojeni. Příroda dá, příroda vezme —
jím vše jedno. Jako se stalo v sobotu manželům
Michálkovým. Šli z polních prací hledat výživu do
jiných končin vlasti. V sobotu odpoledne dostali se
u Brusky na hranice Prahy. Marie Michálková, 60
roků stará žena, nesla na zádech čtyřletého (5) synka
Štěpána, který od několika dnů marodil. Buď se při
tom nečase nastudil, anebo nějaké nezralé ovoce
snědl. Hošík byl nevrlý a nepokojný a matka byla
ráda, když se v Podbabě utišil. Umínila si, že v Praze
s ním zajde do nemocnice, aby ho lékaři prohlédli.
Michálkův
Michálková
Štěpán
Praha
Podbaba
26
article
Nedostala se však k tomu. Nedaleko Brusky povíd
Michálková mužovi, aby se podíval na Štěpána, ž
tak pěkně spí. Muž podívá se do rance na zádecha
s překvapením hlásil: »Holka, mně se zdá, že ten
hoch usnul na věky!« Žena rychle sundala břemeno
s ramena, dívala se na drobné tělíčko a poznala, že
dítě je mrtvé. Rodiče oznámili to ve bráně policistovi.
který je odvedl na strážnici. Odtud byla mrtvola od-
vezena do ústavu pro soudní pitvu a manželé Mi-
chálkovi ponecháni v úřadním uschování v seperaci
až do výsledku pitvy.
— Noc má své právo. V letním období, kdy tk
zvaní slamění vdovci mají možnost a příležilost pro-
dlit dlouho do noci mimo svůj příbytek, v tömto ob-
dobí přesvědčí se řádný občan, že noc má své právo.
Co možno na příklad o půlnoci učinit na Přikopě.
nesmí se tam udělat ve dvanáct v poledne. A pod
záštitou noci ledacos se děje, co by ve dne značnou
pozornost, ano i rozruch způsobilo. »Noc má sv
právo,« pomyslil si v noci na neděli 42letý prodava
uzenek Frant. Sýkora z Král. Vinohradů. Cesta vedla
ho po Pořičí a najednou mu nastala jislá záležitost.
Vběhl do domu č. pop 1046-II. »u Bucků« na ná-
dvoří, kdež ho domovník Antonín Lanský přistihl sin
lagranti«. Ještě takové povinnosti očekávaly domov-
níka! Toť se rozumí, že dal výraz svému rozhorlení.
Viřtlář posuzoval věc příliš vážně a vyťal domovníkovi
tak nehorázný políček, že div mu celá hlava ne-
uletěla. Domovník naříkal, z hostince přiběhlo ně-
kolik hostů, kteří ránu domovníka pomstili. Sýkora
dostal ran nepočítaných a jednu zvlášť vážnou do
hlavy. Přišla policejní hlídka, vyšetřila případ a od-
vedla parkáře na strážnici, kde mu lékař ránu n
hlavě obvázal. Dohra všeho tuho bude u soudu.
Štěpán
František
Sýkora
Král
Bucek
Lanský
27
article
— Dva dny vězení za týrání koní. Kůň, takové
ušlechtilé, užitečné a rozumné zvíře, dostane-li se do
rukou necitelného člověka, zakouší ukrutné útrapy.
Máme ustanovení proti týrání zvířat, ale patrně je
trýznění zvířat příjemnějším požitkem než ustano-
vené tresty. Jinak bychom se na ulicích tak často
nesetkávali s odpornými výjevy necitelného trýznění
koní. Do kategorie opilců a surovců dal by se zařa-
dit 19letý kočí Ferdinand Šilinger, do soboty zaměst-
naný u povozníka p. Mužíka v Košiřích č. 199. Když
se v sobotu sluničko sklánělo k západu, napil se Ši-
linger tak důkladně, že sotva na kozlíku seděl.
V tomto stavu, kdy sám sebe ovládati nemohl, řídií
koně na šítkovskou náplavku. Počínal si při tom ta
neobratně a neopatrně, že vůz sjel s náplavky do
řeky. Tu teprve kočí se z mrákot probudil a prvým co
udělal bylo, že počal jako šílený bičovat koně přes
hlavy. Na Palackého nábřeží bylo shromážděno množ-
ství obecenstva, kteréž počínání kočího odsuzoval.
Také policista zakročil a odvedl kočího na strážnici,
kde za surové počínání dostal odměnu: když se vy-
spal z opice, oznámil mu komisař, že pro týrání koní
bude dva dny sedět v policejní věznici. Dobrá vý-
straha pro budoucnostl
— Souboj na bambilky konal se v těchto dnech
v jízdárně přerovských kasáren mezi účetním firmy
v Hranicích a důstojníkem krakovské posádky. Účetní
postřelen byl lehce na krku.
Šilinger
Mužík
Palacký nábřeží
Hranice
28
article
— Milovníci »Prazdroje«. Neznámí ctitelé dobrého
moku plzeňského vnikli v těchto dnech do sklepa
vily plzeňského starosty pana dra. Petáka v Ejpovi-
cích a vybrali si z něho dvé »štěnátka« » Prazdrojer,
které odnesli si do blízkého lesa a stalečně si na
něm pochutnávali. V nejlepším byli však překvapení
a prchli. Zloději tito navštivili také ejpovického kupce
pana M. Brože a odcizili mu 180 K a různé z boží
— Kouli do hlavy místo do kuželek. V zahradě
hostince »U papoušků« v Dejvicích, bylo včera plno
Pořádala se tam spolko á slavnost, při níž uspořá-
dáno také koulení do kuželek o ceny. Nálada byla
nadšená a zejména v kuželníku jevil se tak mimo-
řádný ruch, že kuželky lítaly na všechny strany,
jakmile dobře hozená koule trefila roh. Ale nálada
nepoklesla, ba dokonce byla hřmotnější, když míslo
rohu trefila koule »sedláka«, anebo i tomu se vy-
hnula a zasáhla postranní prkno! Hráči mohli si
ruku z ramena vyhodit, jak statně kouleli a všichni
byli nedočkaví, kdo první cenu opanuje. Zajistéji
však nedostane ten, který místo do kuželek hodil
kouli mezi lidi v zahradě. Hráč byl už patrné velic
rozechvěn, když ze žlabu kouli vyzvedl. Rozkroči
se, levou nohu ku předu. pravou do zadu v díře
vedle prkna. V pravici kouli držel, potěžkával ji, na
všechny strany obracel, jakoby mušku hledal, levic
držel pravý cíp kabatu, pak se pravici rozehnal.
Peták
M Brož
Ejp
Dejvice
29
article
V zadu i po stranách mnoho diváků s napjetím sle-
dovalo hod. Byl rozhodující, od něho závisela bud
prohra nebo cena. Bum! Koule vylítla z ruky hráče
na prkno, ale byla tak nešťastně hozena, že opustil
dráhu, vyletěla do zahrady mezi hosty a osudnou
náhodou trefila hlavu desálníka Josefa Slabyhoudka
od pěš. pluku č. 102. Desátník, který se takového
překvapení nenadál, udiveně se rozhlížel, jestli sna
omylem neusedl do kuželek. V zahradě nastal roz-
ruch, hra ovšem uvízla, a poněvadž poranění vejáka
jest vážné, posláno pro lékaře. Pan dr. Strnad po-
skytl mu první pomoci.
— Dítko se opařilo. Alžběta Pincová, manželka
cihláře z Dejvic č. 26, včera chystala vodu do vany
k vykoupäní svého půldruhého roku slarého synka.
Nejprve nalila do vany vařící vodu a vzdálila s
z bylu, aby přinesla studničnou vodu. Mezitím dítko
přibatolilo se k vaně, nahnulo se přes okraj a osud-
nou náhodou spadlo do vařící vody. Skoro na celém
tělíčku opařené dítě po lékařském přispění p. dra
Strnada bylo odneseno do nemocnice.
— Truhlik v plamenech. V prvém patře domu
č. p. 563-II v Žitné ulici, v příbytku obuvníka Ant.
Slabyhoudek
doktor
Strnad
Pincová
Antonín
Dejvice
Žitná ulice
30
article
Podhorského, vypadlo včera odpoledne z kamen žhav
uhlí, od kterého se vzňal truhlik a polička. Unikající
dým upozornil sousedy na nebezpečí, na místo byl
povolání hasiči z Nového města a z Král. Vinohradů,
ale mezilím sousedé oheň uhasili. Škoda není značná
— Zemřel na chodbě domu. Zahradnický po-
mocník Adotf Dittrích, v Riegrových sadech zaměst-
naný, v sobotu večer byl na Morání stížen chrlením
krve a zemřel brzy potom, když jej kolemjdouci
přenesli do domu č. p. 359 II. Na místo dostavili s
lři lékaři (městský okresní, ze záchranné stanice
policejní), ale nemohli zahradníkovi více pomoci
Mrtvola byla odvezena do pathol. ústavu.
— Zuřil v opičce. Šestnáctiletý dělník Eduard
Kolbek přišel včera po obědě do příbytku své matk
v Biskupském dvoře č. 1151-II. Měl neboráznou opičh
a proto jej matka právem plísnila. Nezdárný jinoch
ze vzteku matku škrtil a políčkoval a když o pomoe
volala, veškeré domácí zařízení rozbil. Sousedé přišli
sice na pomoe ohrožené matce, ale zuřivý jinoch vy-
trhl vyhlídku z okna a mrátil ji mezi sousedy, ktaří
se rozprchli. Teprve policistovi se podařilo surového
jinocha přemoci a do separace dopravit. Na ulici
měl tento případ v zápětí značné shromáždění obe-
censtva.
— Drohné místní zprávy. Fotograf p. František
Wiesner z Karlina byl včera v Pobřežní ulici v Kar
líně napaden neznámým pachatelem a nožem po-
bodán na pravé ruce a v obličeji. - V Karlově tříd
v Žižkově včera večer kolem byla povalena 9letá
Růžena Váňova a utrpěla lehké zranění. — Na sil-
nici v Dejvicích byl cyklistou povalen truhlářský po
mocník Jakub Adamec z č. 283— I. — V Kramericvi
Podhorský
Král
Zahradnický
Dittre
Riegrův
Kolbek
Wiesner
Karlin
Váňův
Adamec
Kara
Karlov třída
Žižkov
Dejvice