ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 7e3167c0-7723-11dc-9d0a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 93, place 79, org 5, work 1
1 masthead
Strana2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
22. července 1907. Číslo 200
4 article Z Moravy.
Z Moravy. (Živelní pohroma — vzrušení na Moravě Letošní vodní katastrofu, která tak z nena- dání zastihla naše Valašsko, Pobečví a Pomoravi a která způsobila nezměrných škod, vzrušíla silou neobyčejnou veškeré obyvatelstvo nejen v těchto těžce pocližených krajích, nýbrž i v celé Moravě vůbec. Denně téměř konají se schůze zástupců měst, obci a korporací a všude ozývá se jeden hlas, že slav nynější jest nesnesitelný a že to tak dále na Moravé jíti nemůže. Otázka vodních staveb ozývá se, nechceme-li zrovna sáhati ke stoletím minulým, od let a stále stále se žádá úprava břehů řek, hlavně oniěch, jež každoročně svými spouslami vod niči práei rolníka, hubí majetek obyvatelstva; lýká se to zejména řeky Moravy, Bečvy a jejich přítoků. A že k tomu už dávno nedoslo, bylo částečně i vinou obyvatelstva samého. Spokojiloť se byla li sem tam nějaká resoluce usnesena, nebo nějaká petice podána aneb snad oběa- i depulace vyslána — ale více se nedělo. Zále žitosl utuchla — přešla snad řada let, kdy ne- bylo tak velikých povodní a kdy se lid uspoko- val nějakým tím odpisem na daních. Konečně v posledních lelech přistoupila země na regulaci několika vedlejších řek, začala se pak i konečně Bečva regulovat, ale práce ty vlekly se nekonečně a sotva že některá partie byla provellena, přišla větší voda, rozmetala re- gulační práce a nastaly zase opravy, veliké obnosy vyža dující.
Pomorav Morava Valašsko Bečva
5 article
To jsme viděli zejména na Bečvě, kde se začalo regulovati na hořejším toku a pak i čá- stečně na dolejším, co zatím střed trpěl ještě vice, ježto vody z hořejšího regulovaného toku s neobyčejnou rychlosti přikvapily, břehy strha- ly, takže každého roku veliké množství orně, debré půdy v řečišti zmizelo. Na poplatnictvo uvalila se daň regulační a to ve značné mířea tato daň platila se a platí se vždy s nářkema stesky, že ztráty na majetku jsou čím dále tim včiší. A tyto spousty vod z hořejšího toku Bečvy, pustošicí kraje na středním toku Bečvy, působily ještě v dalším i na řeku Moravu. A bylo to zejména při letošní povodní dobře vidět, že Pomoraví jest na tom ještě hůře než dřive. Ukázalo se jednoduše, že tak, jak se u ná- regulace provádějí, nezamezí se nikdy těm krutým následkům povodní a je třeba přistoupiti k jinému řešení této otázky, je třeba úvolními přehradami čili reservoiry na přitocích řek čeliti velikým vodám. Ač se o těchto věcech rokuje a jedná, neděje se však nie. Regulace Bečvy svěřena je referentovi ryt. Mannerovi a tu se ovšem nedalo již předem nic lepšího očekávat. Byly sice vodní stavby přiděleny poslanci dru. Šilenému, ale jeho referát jest obmezený, kusý, díky té neupřímné a strannické politice moravské. Když svého času bylo jednáno o Körbrově vodocestném návrhu, tu Morava s radosti vyslovila se pro tento návrh, jenž odpovídal dlouholetým tužbám a přáním Moravy. A tak jako se v Čechách od dob Karla Iv stále jednalo o nějakém spojení Labe a Vltavy s Dunajem, tak tatáž otázka byla častým před- mětem rokování moravských stavů a zemských sněmů. Není tedy tato otázka nic nového na Moravě.
Manner doktor Morava Karel Iva Bečva Morava Pomoraví Čechy Vltava Dunaj
6 article
Když tedy tento vodocestný návrh byl přija a to, jak známo, jako náhrada za odhlasované stavby alpských drah, jež vedou zeměmi pasiv ními a jejichž rentabilita jest velmi pochy bné ceny, tu všeobecně se ujalo přesvědčení, že ko- nečně dojde ku stavbě projektovaného průplavu dunajsko-oderského a současně že se započne s regulací řek a meliorací pozemků. Ty to veškery projekty jsouce úzee spojeny a na sebe pouká zány, měly býti první etapou onoho národohospo- dářského programu, jaký byl vládou Körbrovou naznačen a nebylo tudíž divu, že se, až na mulé výjimky, přinášely tomuto dílu veškeré sympatie Poeiťovalo se, že nastane uvolnění ve všech sfé- rách našeho národohospodářského života, že se zmírní či že pomine krise hospodářská, kter veškeré vrstvy tísnila a dosud tisnl.
7 article
Mělo to býti jaksi znamením, že i u nás v Rakousku začíná se pochopovat polibika obchodní, politika, přejíeí rozmachu průmyslu, obchodu a zemědělství. Nebylo nikomu neznámo. že naše hospodářské poměry v Rakousku zů- staly v posledních letech značně za cizinou, že průmysl a obchod klesaly, že náš export bud následkem nepřiznivých obchodních smluv aneb následkem ztíženi konkurence stále se zmen- šoval a že jsme pomalu, ale jistě jednu zemi odbytu za druhou ztráceli. Stavbou průplavů mělo se tudíž odpomoci tomuto poklesnutía stavbou průplavů měl býti dán podnět k čilej- šímu a zdravějšímu postupu národohospodář- skému. Již to, co vidíme v sousedních zemíeh a jinde, musilo přivoditi doznání, že vodními cestami umožňuje se už soutěž našeho zbožl našich výrobků a plodin na trhu světové kon- kurence, že zlaciněním tarifů bude dána nová cesta k rozvoji průmyslu a že tímto novým zdrojem přivodí se i obrat pro zemědělské vý- robky, jež se spotřebují doma aneb jež lacinou sazbou tarifovon budou moci obstáli ve světové konkurenci, ať už se to týká amerického, či ru- ského či uherského obili a mouky. Docela správně poukazovalo se, kterak v Německu, ve Francii, v Belgii, Americe všemi kruhy stavby průplavů se fedrují a kterak samy průplavy mají na zvětšení dopravy zboží na drahách při znivý vliv.
Rakousko Německo Francie Belgie Amerika
8 article
Proto s pevnou důvěrou a s dobrými na- dějemi uvitala Morava dra. Fořta na stolci mini- sterstva obchodu, odbornika to na slovo vza- tého, o němž se předpokládati dalo, že jako bývalý lajemník obchodní komory bude roz hodným zastancem a fedrovatelem vodních stavek a že jemu bude popřáno splniti dávná přání obou zemí, jak Čech, tak i Moravy. S povděkem bylo jeho energické zasáhnui do otázky průplavní naši veřejnosti přijato ze- jména pokud se týče projektu prof. Smrěka. Je známo, že byly zde dva náhledy vůč provedení průplavu dunajsko-oderského, jeden byl pro zdvihadla s vedením trati na levěm břehu řeky Bečvy, druhý pomoci komorových plavidel s vedením na pravém břehu řeky Bečvy. Veřejnost naše ovšem nemíchala se do projektů samých, pokud se týče technické stránky. Po- suzovala oba projekty jako projekty, při nichž byla dobrá vůle, něco dobrého prověsli a při- klonila-li se ku projektu prof. Smrčka, byl v tom více zájem praktický a ne snad osobnl. Přála projektu proto, že měl býti veden po pravém břehu řeky Bečvy a to od Přerova az do Hranic a to z důvodu, že na této straně leží důležitá, veliká města, že je zde industrie rozšířena. Ministr dr. Fořt přesvědčil se, jak známo. sám na místě samém o obou projektech uznal, že je nutno i projekt prof. Smréka jak po stránce technické tak i finanční dobře po- souditi. Když pak dr. Fořt zřídil exposituru vodních staveb v Přerově, tu bylo jeho prvním činem, aby jí přidělil prozkoumání projektu prof. Smrčka a na tomto prozkoumání se ted praeuje. Také při projednávání projektu prof. Smrěk bylo upozorňováno na důležitost a nutnost údol- ních přehrad v horním toku řeky Bečvy.
profesor Smrěk Smrčka Fořt Smréka Morava Čechy Bečva Přerov Hranice
9 article
Při projednávání průplavu bylo ovšem n souvislost všech těch otázek poukazováno, bylo zejména řečeno, že regulace řek musí býti zá roveň prováděna, a že se i zletel na mehiorae pozemků bráti musí. To by vše přišlo zem k duhu a zemi bylo by ulehčeno a prospěno už tím, že by jedna část břemen byla převzata státem a že by ji státní orgány prováděly. Jak macešsky vláda s Moravou zachází, viděti nej- lépe v rozpočtu na vodní stavby. Pro Moravu vložen obnos celých tři tisíce korun, z nichž mělo připadnouti na regulaci Moravy 2000 K. na regulaci Odry 1000 K. Že při tomto stavu věcí, kde se během několika hodin způsobilo škod do statisíců, vše se na Moravě bouři a že se veliké části poslanců liknavost, malý zájem pro tuto věc — a to jest skutečnou pravdou, zvláště vidíme li čilost a hybnost českých po- slanců (sdružení polabských poslanců atd.) — vytýká, jest pochopitelno. Tak přešla celá otázka vodní do a kut- niho stadia a zdá se, že tentokráte neusne Morava, aneb že se nedá uehlácholiti. Již o nějakě doby ozývají se, byť i ojedinělé hlasy. aby se nechal padnout celý vodocestný zákona aby se snad spokojilo jen s regulaci řek. Bylo už také poukazováno, že prý sestátněním se- verní dráhy odpadne veliký důvod pro stavbu průplavu dunajsko-oderského. Stát prý potře- buje, aby dráha měla co největší dopravua ježto tato jest na této dráze skutečné veliká, že by se měla zřídit třeti kolej- Zřízením průplavu zmenšila by se doprava zboží. Na oko vypadá tento důvod dosti pod- statně, však ve skutečnosti jest to podklad zcela liehý. Ví se, že stát byl severní dráhou značne napálen. Správa dráhy předala vše ve stavu zanedbaném. Neinvestovala již léta ničeho, aby docílila co možná největšího zisku a aby takte při sestátnění docilila největšího obnosu.
Morava
10 article
Stát musí až do r. 1940 platiti bývalé společ- nosti severní dráhy roční rentu, nepodléhajíeí zdanění, v obnosu 30,537.000 korun. Proto musí stát s nynějšími tarify pracovati, aby do- cílil tento čistý zisk. Dle dnešního stavu mus se také investice provádět, aby se mohlo odpo- moci dopravní kalamitě. Při tom stoupají výlohy pozorovací, mzdy a platy zřízenců se stále zvyšují, palivo, tukya udržování trati vyžaduji většího nákladu. Nelze tudíž se snížením tarifu počítati, ba splše bude se jednati o zvýšení, což náš obchod velmi po- citi. Rovněž i zemědělství bude velmi poškoze- no, neb se zaráží vývoj plodin a tím se ovšem jen dovozu ciziho obilí, jež za laeiné ceny do pravní po vodních cestách až ku hranicim. do- chází, přicházi vstříc. V lom tedy, že vonn cesty dopravují lacino zboží a že jejich provo- zovací výlohy nezávisí tak od celkových dra hotních poměrů, spočívá jejich hospodářský vý znam, konečně statistika a zkušenosti denní do- kazují, že všude tam, kde jsou vodní cesty doprava na železnicích stoupla, ježto vodn cesly umožňují vznik celých nových podniků Konečně prospívá dráhám, uvolní-li se jim do- prava jistých druhů zboží en masse zasilaných t. j. dřevo, hnojivo, zeminy atd. Proto jes směšno tvrditi, že by dnes průplav dunajsko- oderský severní dráhu poškodil.
11 article
V poslední době ozvali se i někleří po slanci, jako na př. posl. Steinwender, aby se zanechal zákon vodocestný, neb prý jest otáz kou, zda skutečně prospěji tyto slavby zemím To prohlašuje poslanec za alpské země inteligent, který by měl ovládali tyto národu hospodářské olázky a není snad neodůvodněno tvrditi, že za timto projevem jest jisté pozadí Alpské dráhy jsou dnes zřizeny a alpské země dostaly hezký present od říše. Ted, kdy se jedná o splnění vzájemného dojednání, nechtějí si jest pánové vzpomněti na úmluvu a začínají se vy krueovati. To je vždy podezřelým znamením Tím více však nabádá tento zjev naše zástupce. aby v zájmu národohospodářském našich zem houževnatě žádali konečné provedení celého vodocestného zákona, tak jak byl sněmovnou usnesen a císařem schválen. Netřeba poukazo- vati na projevy a usnesení sněmu českéhoa moravského, na jednomyslnost obou kmenů tyto země obývajících, na historický už požadavek — samy dnešní hospodářské poměry nutí přímo k tomu, aby se dnes v zájmu těchto přikročilo ku provedení této otázky, která jest jedině s to oživiti náš stále klesající hospodářský život.
Ted Netřeba
12 article
Export náš stále klesá, země, do nichž jsme svým průmyslem a obchodem zasahovali, ať už jsou to Balkán či jiné kraje, okupují se cizími výrobky, vysoká ela znemožňují pak vůbec veškeru konkurenci na světovém trhu. Bez zlacinéní dopravních larifů neobstojíme. Provede-li se zákon v plném znění, pomůže s našemu zemědělci, uchrání se jemu půda umožní jemu vývoz plodin. Konečně rozkvět průmyslu půjde i zemědělci k duhu, že odbude svě výrobky v bezprostřední blízkosti. Provádění rozumné národohospodářské po- litiky platí dnes ku příležitým bodům české po- litiky. Hospodářského posilení potře bujeme plnou měrou k zajištění svého vlivu v této říši, k za- jišténí své existence. Každá stranniekost v těchto otázkách byl by osudným hříchem. Jsme v hospodářském po- stupu, ale ten se děje pozvolna — jest jaks dosud spoután. Uvolnit jej z pout — toť poža- davek první. Vítáme tudiž toto hnutí na Moravě jako známku čilejšího života. Bude jen na nás a našich zástupeích, aby tento ruch se udržel a aby byl korunován úspěchem plným. Dnes máme parlament lidový. Nechť splní své poslání vůči lidu Poslední vodní katastrofy jsou vážným me mentem pro vládu i pro všechny, již až dosud stáli stranou a pro hospodářské otázky neměl porozuméní. Dr. L. F.
doktor Balkán Morava
13 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Obchod je obchod. Pan ředitel Angel Neumann proti sobě nesmírně popudil část pražského Němectva svoji žádostí k zemskému výboru král. českého, aby mu dovolilo ještě ví omeziti provozování divadelních představen v zemském divadle německém (bývalém stavov- ském divadle) na Ovocném trhu. Pan Angelo Neumann má povinnost hráti v tomto divadle aspoň dvakrát do týdne, jednou ve svátek jednou ve všední den, ale s úpadkem pr až- ského němeetví přirozeně ubývá také německého publika v Praze. A tak příšel pan Angelo Neumann k názoru, že jedno představeni nějaké vídeňské či berlínské frašky týdně by ve starém zemském divadle zcela dobře stačilo pro hrstku německýeh kommis, a žádal zemský výbor, aby pro druhý večer v týdnu směl angažovati zábavn podnik „Uranii“, podnik, spojující vzdělavae přednášky z různých oborů (také vědeckých) s produkcemi projekěního aparátu kinematogra- fického. Zemský výbor prozatím svoje svolení učinil závislým od dobrozdání majitelů loží ve starém divadle stovovském, avšak řada německo- nacionálních listů připravila již řediteli Neuman- novi horkou lázeň za to, že takovýmto způso- bem chce zprostituovati scénu, no níž Moznr kdysi slavil svoji premiéru. Nejnemilostněji d - padl v té věcí úsudek Kuhova celkem i mezi Němei pražskými bezvýznamného pondělníku který prolévá pod titulkem „Obchoč je obchod“ krokodýli slzy nad úpadkem, jakému spěje zem- ská seéna německá vstříe... Není nám sic pranie po vnitřních poměrech mezi pražským
Angel Angela Neumann Neuman Kuhův Němei Praha
14 article
Němeetvem. ani po jednotlivých příznacích, uka- zujcích v něm na jeho kulturní žízeň a vyspě- lost, avšak debata, točici se nyní kolem teto divadelní otázky osvětluje je světlem příliš pro- nikavým, než aby nestálo za trochu pozornost s naši strany. Úpadek pražského ně- mectví už nie nezastavi. Jest od le beztoho již anomalií, že pro mizivou minoritu pražskou jsou tu k disposici tři stálá dívadla anomalii, vysvětlitolnou pouze krajní obětavost několika německých předáků, jež konec konee nic není platna, a nešťastnou, nespravedlivou „spravedlnosti“ zemského výboru, jenž stejně blahovolně subvencuje — oba zemské ústavy Ale to už je známý divotvorný lokel, který jed nou měří Němeům a Čechům u nás rovným di lem, jednou zas nerovným, a my při tem vždy chy pochodíme — dobře.
Čecho
15 article
— České gyminasium ve Znojmě. Sleduje me-li boj Čechů znojemských a pochopíme-l jich poslavení, maně vybaví se nám vzpomínk na Chody, neohrožené strážce českých hranie Chadové, toť nejzápadnější čásť živlů českého Čechové znojemští čásť jeho nejjižnějšl; pohle Chodů k západu a Čechů znojemských k jihu. loť pohled v rozzuřené moře Germansiva, rvare lehdy jako dnes, s plemennou zášti pohlenjící vše české. Jesthiže Chodové hájdi houževnatě svýcl práv stavovských a bránili přirozených hranie českých, bojují Čschové o svá práva kulturni, o duševní statky národní. Boj tento vzplanu více než před čtvrtstoletím, tím okamžikem, kdy
Chada Čecho Čschová Znojmo
16 article
Ú M. Š. založena byla škola národní. Když r. 1906 společným úsilím podařilo se českou školu národní zveřejniti, tu zvrhl se prudký zápas v šílené řádění Němeů, i proklamován byl vyhlazavací boj všemu lidu českému. V kri- tickém tomto okamžiku přistoupila počelná česká menšina ve Znojmě, aby uhěj la svoje bylí, k založení »Matice znojemské«, již připadl čestný, avšak též těžký úkol zříditi novou baštu ochrannou, české gymnasium, z něhož vycházeli by novi bojovníci, nadšení pracovníci a šiřitelé národního sebevědomi po celém kraji. Škulou střední, k jejímuž zřízení v nejbližší době bude přikročeno, ohrožená přední stráž znojemská získá mohutné posily, aby nadále nejen odrá žeti, ale vůbec zastaviti mohla německý pří- boj a vltězný postup. Ovšem nerovným byl by boj, kdyby menšina znojemská zůstala od- kázána sama na sebo a nemohla doufati v bratr- skou pomoe celého národa. Zakoupením staveb ního místa za 70.000 K učiněn prvý rozhodný krok a radost, s jakou byla přjata tato zpráva po vlastech českých, dává naději, že započate dílo, posvěcené součinnosti Ú. M. Š. a souhlasem vůdčích kruhů národních, požehnáno bude též skvělým úspěchem. Sotva prolétla novinam první zpráva, že české gymnasium ve Znojmě v nejbližším čase, snad již po prázdninách otevřeno bude, došly příspěvky z Prešpurku.
M Š Znojmo Prešpurk
17 article
Vídně, Kroměříže a Českých Budějovie. Knih- kupeciví I. L. Kober v Praze darovalo znovu- zrozenému gymnasiu veškeré u téže firmy vydané pomůcky a knihy. Městská rada v Třebíči usla- novila zvláštního důvěrníka pro záležitosti zno- jemské, podporuje zahájenou subskripci ve městě a převezme protektorát dvoudenní velke národní slavnosti, pořádané akademickým ferišl- ním klubem v Třebiči za součinnosti vlastene ckých spolků ve prospěch znojemského gym nasia. Kéž vlastenecké toto nadšení a příkladná obětavost, jíž platí veřejné díky naše, nalezne hojně následovníků, by mohli Čechové znojemšt v boji vítěžně vytrvati. Čechové, pomozte rychle. by ani píď půdy české nevyrval nám nepřítel. Dotazy a příspěvky řízeny buďte na » Matie znojemskou« nebo činovníky její místopředsedu dra. Viléma Velebu, advokáta (za nepři tomnosti předsedy dra. Stavěla) nebo jednatele J. Stránského, řídlelho učitele, a pokladník Karla Fialu, obchodníka ve Znojmě.
Čecho Veleba J Stránský Fiala Vídeň Kroměříž Český Budějovie Praha Třebíč Znojmo
18 article
— Osobní. Mimořádný profesor dr. Rich. Špa- ček jmenován byl řádným profesorem dogmatiky na bohoslovecké fakultě v Olomouci. — (Z věstníku mi- nisterstva vyučování.) Učitel na uměl. průmyslové škole v Praze Jan Beneš byl potvrzen a titul pro fesora mu udělen. Nadučiteli Janu Martiléko v na I. české škole chlapecké v Přerově udělen byl název ředitele. Jmenováni byli: skutečným uči- telem na českém gymnasiu v Olomouci dr. Joseí Podpěra, zatímný učitel na témž ústavu; cvičný- mi učiteli cviční učitelě Jos. Brtoun z učit. ústav v Poličce na učitel. ústavu v Král. Hradci a Josel Tittelbach z učitel. ústavu v Král. Hradci na ústavu pro učitelky v Praze: defin. cvičným učitelem na učitelském ústavu v Poličce zatímný cvičný učitel na témž ústavu Václav Hrubý; zatímným cvičným učitelem na učitel. ústavu v Poličce Ant. Srba, po- mocný učitel hudby na učitelském ústavu v Sobě- slavi. — Z krahů sondních. President zemského trest- niho soudu v Praze dvorní rada Woka u n nastoupi dnešního dne dovolenou; po tu dobu zastupovati ho bude vrchní rada zem. soudu p. Kasalický. — Nově utvořenému Spolku pro zřízení a vydr- žování jubilejní obchodní nemocnice zaslal neznámý šlechetný dárce 100 korun, za kteréž správní rada vzdává srdečné díky. Místnosti spolku nalézajíse v Marianské ul., č. 32, kde lze též případné přihlášky činiti.
doktor Rich Beneš Martiléko Podpěra Brtoun Král Josel Tittelbach Hrubá Srba Špa Olomouc Praha Přerov Jos Hradec Sobě učitelský ústav Woka
19 article
— Velkoněmeckým praporem vítán byl ministi železnic dr. Derschalta nejen v Čes. Budějovicích nýbrž i v Prachaticích, kam dne 18. t. m. o 7. hod. veerní přijel. Cesta od nádraží do měsla i na ná- měslí vyzdobena byla správou obecní prapory pouze rakouskými a velkoněmeckými. M nistr uvítán by záslupci úladů samosprávných, státních i spelkových odjel týž den večer. Češí prachatičtí, kteří provoko- váni jsou při každé sebe menší slavnosti a při ležitost. prapory velkoněmeckými, při této pravokaci Němců. nastrojené pro c. k. rakouského ministra, demonstro- vali vyvěšením praporů barsv slovanských s Národ ního domu. Loňského roku 12 srpna okr. hejtman Hiebel dal slovanskou trikoloru sejmouti a Němci ve svých časopisech i na schůzích prohlašovali, ž prapor slovanských barev vícekráte na Náro dním domě vláti nebude a nesmí. Ale tentokrále za pří- tomnosti c. k. min stra právě lak jako provokalivní velkoněmecké prapoty vlála i trikolora slovanská nikdo neměl tolik smělosti, aby poruč), že má byti sňata. Ovšem nebyli tentokráte poholově loňšt Volaraci — Vyhraná sázka. Kalolický »Čech« přines těchto dnů směšnou zprávu, že kongres Volné my- štenky musí býti v Praze proto, jehikož zde prý byla založena — dříve než v Pešti — lože svobod- ných zednálů . . . Následkema této zprávy a rocho- voru o ní v jenom kroužku přátel V. M. vs adil se jistý pán, že »Čech« o přeložení kongresu přines zprávu jakoukotiv jinou, jen když tam bude řeč svobodných z dnářích, kleři mu brůzu nahánějí, ale o nichž neví zbla. Také dotyčný napsal pak zprávu. že kongres do Prahy paložen proto, jeli kož Praha s ŘImem a Pařížl tvoří — troj- úhelník a jelikož ten trojůhelnik je namiřen špičkou () proti Římu . ..
doktor Derschalt Němec Hiebel Čo Volná Čes . Budějovice Prachatice Praha Pešť Řím lože svoboda
20 article
Zprávu tu na koresp. fstku poslal v pátek »Čechu«, tam ji obdrželi v sobolu a — v neděli zprá va skutečně v »Čechu« olisknuta na str.4. a sloupci 2. Redakce ctihodného listu má patrně už popletenou mysl, neboť nepovšimla si lak zřejmých věcí, jako té, že Pešť přece s Římem a Pa- říži tvoří stejně lrojůhelník, neboť tři body kdekoliv v prostoru spojeny ivoří v ždy trojůhelník!. . . Nejlepší však je to, že i žertovnou poznánku o tom, že trojůbelník ten je obrácen špičkou () proti Řimu »Če beotiskl, aniž mu na- padle, že stejně »špicknu míři lrojůhelník ten proli Paříži i Praze. Zda se, že v »Čechu« trpí vůbe všpičko«, ale ovšem jiného druhu, nežli má troj- úhelník Řím-Paříž-Praha. Jak viděli, lze »Čechue namluvit o ze nářích cokoliv; přijme všecko. Taková je ta věrohodoolt »Čechových« zpráv o svobodných zednařích a Volné myšle ncel Vědecká exkurse posluchačů české lechniky v Brně. Včera podnikli paslechači odboru stavebního inženýrství za velení svých profesorů, inženýri Smrčka, archit. Kepky a dra. Stysa delší vědeckou exkur i, aby prol ledli některé mostárny a stavby mostní v Praze, regulační a kanalisační práce n celé Vlavě a Labi z Prahy do Drážďan, elektrický vlek lodí na průplavu teltevském u Barlína, přístavní slavby v Hambur u a zabezpečovací slavby na Helgo andu. V jednotlivých m'slech, zejmina v Drá- žďanech, Brlně, Pelrdimu, Hambarku, Bremách Lipsku prihélnuty budou dopodrobna slavební arcl itektonické památky, tržnice atd. jakož i různá zařízení velkoměstských dopravních proslředků. Ek- kurse tato rozpočiena jest na d bu 18 dní.
Čech Ři Čechův Smrčka Kepka anda Brlně Pelrdi Hambark Pešť Řím Paříž Praha Brno Drážďany Bremy Lipsko
21 article
— Němci mezi sebou. (Z Olomouce, 21. červenc 1907. Pův. zpráva.) Dnes dopoledne o 9. hod. kona vid. katolicko-německý svaz studentský »No. dgau- velikou slavnos, se slavnostním svěcením spolkovék praporu v chrámě sv. Mořice v Otomouci. Průved vyjel z hostince na úřadní čtvrti a čítal asi 40 ko čáro, sehnaných po celém okolí. Katoličtí studenti historických Krojích a v žlutých a šedých cereviskách celou cestu do kostela byli provázeni nesnesitelným piskotem diváků. Leč tato demonstrace se očekávala. Proto na žádost probošta barona Grimensteina kon- signována do německé reálky naproti chrámu sv.
Němec svatý . Mořic Grimenstein Olomouc Otomouc
22 article
Mořice 1. selnina 93. pěšího pluku a na úřadní čtvrti bylo ku pohotovosti 40 četníků a celý kordon olo- moucké policie. Městská rada olomoucká, znajíe své lidi, kteří se při podobné přiležitosti v Mohelnici Šlernberku řádně poprali, vydala k německému oby vatelstvu leták, aby se klidně o slavnosti kat. studu- jicích chovalo.-A to proto, že feriální svaz stud. něm. »Libertas« na trnc uspořadal také slavnost, z které- hož důvodu očekávají se velké srážky studentstva tdzných politických směrů. Zalím co »Nordgau« byl přitomen vysvěcováni praporu za asistence samého arcibiskupa dra. Fr. Š. Bauera, promenovalo nacio- nální studentstvo v najmutých kočárech po celém městě, jsouc hlasitě vitáno a pozdravováno. Průvod kat. studentů byl na své zpáleční cestě z kostela očekáván diváky u německé výstavy, kde jednotlivé kočáry byly blomozným pískotem provázeny a po- křikováno na ně »fuje a »pereat«. Dva staří buršáci vrátili se pěšky k demonstrantům a pustili se do nich. Policie byla nucena soupeře německé od sebe odtrhnouti. Večer čekají se velké demonstrace se strany ncionálních akademiků. Inu, německá mládež se baví. — Výlat do Prahy podnikla v úterý 16. července matiční škola z Lovosic se 70 žáky v průvodu svých učitelů. Páni delegäli odbora Nár. jedn. severočeské na Smíchově očekávali výpravu na nádraží, zjednal dítkám bezplatný přístup do muzea, Narodního di vadla, staroměstské radnice a na hrad pražský. Všechny žáky pak vyčastovali dobrou snídaní, vy- tečným obědem a veleří a pivem v restauraci akc. pivovaru na Smichově. Na to dovezli výpravu po elektrické tramwayi na státní nádraží a zaplatili všem chudým žákům jízdné po dráze z Lovosic do Prahy a zpěl. Odbor Nár. jedn. severočeské v Lovo- sicích a správa matiční školy tamtéž vzdávají šle ehetným dobrodincům nejvřeleiší dík.
Mořic František Š Bauer Narodní di Mohelnice Praha Lovosice Smíchov Lovo Nordgau
23 article
— Dary. Při svatbě p. Antonína Löflera, učitel v Bahně, se sleč. Bohumilou Vernerovou z Březové vybráno druzičkou sleč. Jaroslavou Vernerovou mládencem p. Miroslavem Vernerem, učitelem, 18K na Ústřední Matici školskou, jež odevzdány míst- nímu damskému odboru v Praze—VIII. — K uetění památky svého dlouholelého pokladníka p. Roberta Karlíka, který po trapné nemoci ve Vídní zemřel a tam dne 21. l. m. byl pohřben, věnovala Občansk záložna v Litomyšli místo věnce 50 K místním chudým. — Obnovená doprava. Z Olomouce, 21. července. (K. k.) Na trati Hanušovice-Staré město byla veškerá doprava opět zahájena. — Zpronevěra, o kteréž v nedělním čísle bylo referováno, spáchána byla v nemocenské po- kladně dělníků rukavičkářských v Praze, nikoliv ve fondu invalidním. Zatčený Václav Řezníček byí dlouholetým pokladníkem nemocenské po- kladny, kdežto jmění invalidního fondu, uložené většinou v Zemské bance král. českého, dobřeje spravováno a každý měsíc musí býti o jeho stavu podána zpráva. Funkci pokladníka při pensijním fondu zastává muž spolehlivý a majetný. — Stávka. V uzenářském závodě p. Macešky v čís. 1254 na Král. Vinohradech zastavilo dnes ráno 17 pomocníků práci; 10 pomocníků v závodě se- trvalo.
Löfler Vernerův Verner Robert Karlík Řezníček Maceška Král Březová Praha Vídeň Litomyšl Olomouc Hanušovice Stará město Vinohrady VIII
24 article
— Komu přiroda požehnává. Začasté lze v uli- cích pražských zříti prazvláštní průvod: v předu statný muž, s bujným, rozježeným vousem a vlasy. nesoucí na zádech objemný balík peřin. Za ním žena. chudák ustaraná a upracovaná, strkající dětský ko- čárek na rozviklaných osách, s koly motouzem se šněrovanými a v kočárku dvě, tři děti. Někdy taková zvlášť přírodou oblažovaná rodina ještě vyblíží z ba- liku, který matka nese na zádech. Ale z pravidln není tato četa úplná — vždy k ní přináleží ještě ně- kolik pěšáků, oděných v oděv, z nejrůznějších konči sebraný a dobrodinci uštědřený. Když se takový transport objeví na ulici vnitřního města, policist chvatně jej posílá dále. Sebrat to nemůže, to by bylo v seperaci pěkné nadělení! Taková požehnaná ro- dina by záhy celou kuchyň vyprázdnila! Ale rodina nemůže tak pospíchat. Je tam drobotina, jen pozvolna ku předu se berouci. Mezitím projevují kolemjdoue pozornost této požehnané rodině. Jaký je to rozdí v řízení přírody. Tu ti lidé nejezdí do lázní, neuží- vají všelijakých prostředků, blahobytem neoplývajía přece mají »dětí jako smetí!« Když taková výprava vyjde z Prahy ven, rodičové mají náležité potěšení.
Praha
25 article
Tatík z radosti si koupí pálenku, matka opatří chléb a jiné nevyhnujelnosti a dále béře se polobosá a po- lonahá rodina do světa. Tohle vše je na ulicích praž- ských vidět. To však nikdo neví, co taková rodina zakusila a zkouší při nepohodě (asové. Kolik těch dělí v různých končinách je pohřbeno! Takoví však jsou spokojeni. Příroda dá, příroda vezme — jím vše jedno. Jako se stalo v sobotu manželům Michálkovým. Šli z polních prací hledat výživu do jiných končin vlasti. V sobotu odpoledne dostali se u Brusky na hranice Prahy. Marie Michálková, 60 roků stará žena, nesla na zádech čtyřletého (5) synka Štěpána, který od několika dnů marodil. Buď se při tom nečase nastudil, anebo nějaké nezralé ovoce snědl. Hošík byl nevrlý a nepokojný a matka byla ráda, když se v Podbabě utišil. Umínila si, že v Praze s ním zajde do nemocnice, aby ho lékaři prohlédli.
Michálkův Michálková Štěpán Praha Podbaba
26 article
Nedostala se však k tomu. Nedaleko Brusky povíd Michálková mužovi, aby se podíval na Štěpána, ž tak pěkně spí. Muž podívá se do rance na zádecha s překvapením hlásil: »Holka, mně se zdá, že ten hoch usnul na věky!« Žena rychle sundala břemeno s ramena, dívala se na drobné tělíčko a poznala, že dítě je mrtvé. Rodiče oznámili to ve bráně policistovi. který je odvedl na strážnici. Odtud byla mrtvola od- vezena do ústavu pro soudní pitvu a manželé Mi- chálkovi ponecháni v úřadním uschování v seperaci až do výsledku pitvy. — Noc má své právo. V letním období, kdy tk zvaní slamění vdovci mají možnost a příležilost pro- dlit dlouho do noci mimo svůj příbytek, v tömto ob- dobí přesvědčí se řádný občan, že noc má své právo. Co možno na příklad o půlnoci učinit na Přikopě. nesmí se tam udělat ve dvanáct v poledne. A pod záštitou noci ledacos se děje, co by ve dne značnou pozornost, ano i rozruch způsobilo. »Noc má sv právo,« pomyslil si v noci na neděli 42letý prodava uzenek Frant. Sýkora z Král. Vinohradů. Cesta vedla ho po Pořičí a najednou mu nastala jislá záležitost. Vběhl do domu č. pop 1046-II. »u Bucků« na ná- dvoří, kdež ho domovník Antonín Lanský přistihl sin lagranti«. Ještě takové povinnosti očekávaly domov- níka! Toť se rozumí, že dal výraz svému rozhorlení. Viřtlář posuzoval věc příliš vážně a vyťal domovníkovi tak nehorázný políček, že div mu celá hlava ne- uletěla. Domovník naříkal, z hostince přiběhlo ně- kolik hostů, kteří ránu domovníka pomstili. Sýkora dostal ran nepočítaných a jednu zvlášť vážnou do hlavy. Přišla policejní hlídka, vyšetřila případ a od- vedla parkáře na strážnici, kde mu lékař ránu n hlavě obvázal. Dohra všeho tuho bude u soudu.
Štěpán František Sýkora Král Bucek Lanský
27 article
— Dva dny vězení za týrání koní. Kůň, takové ušlechtilé, užitečné a rozumné zvíře, dostane-li se do rukou necitelného člověka, zakouší ukrutné útrapy. Máme ustanovení proti týrání zvířat, ale patrně je trýznění zvířat příjemnějším požitkem než ustano- vené tresty. Jinak bychom se na ulicích tak často nesetkávali s odpornými výjevy necitelného trýznění koní. Do kategorie opilců a surovců dal by se zařa- dit 19letý kočí Ferdinand Šilinger, do soboty zaměst- naný u povozníka p. Mužíka v Košiřích č. 199. Když se v sobotu sluničko sklánělo k západu, napil se Ši- linger tak důkladně, že sotva na kozlíku seděl. V tomto stavu, kdy sám sebe ovládati nemohl, řídií koně na šítkovskou náplavku. Počínal si při tom ta neobratně a neopatrně, že vůz sjel s náplavky do řeky. Tu teprve kočí se z mrákot probudil a prvým co udělal bylo, že počal jako šílený bičovat koně přes hlavy. Na Palackého nábřeží bylo shromážděno množ- ství obecenstva, kteréž počínání kočího odsuzoval. Také policista zakročil a odvedl kočího na strážnici, kde za surové počínání dostal odměnu: když se vy- spal z opice, oznámil mu komisař, že pro týrání koní bude dva dny sedět v policejní věznici. Dobrá vý- straha pro budoucnostl — Souboj na bambilky konal se v těchto dnech v jízdárně přerovských kasáren mezi účetním firmy v Hranicích a důstojníkem krakovské posádky. Účetní postřelen byl lehce na krku.
Šilinger Mužík Palacký nábřeží Hranice
28 article
— Milovníci »Prazdroje«. Neznámí ctitelé dobrého moku plzeňského vnikli v těchto dnech do sklepa vily plzeňského starosty pana dra. Petáka v Ejpovi- cích a vybrali si z něho dvé »štěnátka« » Prazdrojer, které odnesli si do blízkého lesa a stalečně si na něm pochutnávali. V nejlepším byli však překvapení a prchli. Zloději tito navštivili také ejpovického kupce pana M. Brože a odcizili mu 180 K a různé z boží — Kouli do hlavy místo do kuželek. V zahradě hostince »U papoušků« v Dejvicích, bylo včera plno Pořádala se tam spolko á slavnost, při níž uspořá- dáno také koulení do kuželek o ceny. Nálada byla nadšená a zejména v kuželníku jevil se tak mimo- řádný ruch, že kuželky lítaly na všechny strany, jakmile dobře hozená koule trefila roh. Ale nálada nepoklesla, ba dokonce byla hřmotnější, když míslo rohu trefila koule »sedláka«, anebo i tomu se vy- hnula a zasáhla postranní prkno! Hráči mohli si ruku z ramena vyhodit, jak statně kouleli a všichni byli nedočkaví, kdo první cenu opanuje. Zajistéji však nedostane ten, který místo do kuželek hodil kouli mezi lidi v zahradě. Hráč byl už patrné velic rozechvěn, když ze žlabu kouli vyzvedl. Rozkroči se, levou nohu ku předu. pravou do zadu v díře vedle prkna. V pravici kouli držel, potěžkával ji, na všechny strany obracel, jakoby mušku hledal, levic držel pravý cíp kabatu, pak se pravici rozehnal.
Peták M Brož Ejp Dejvice
29 article
V zadu i po stranách mnoho diváků s napjetím sle- dovalo hod. Byl rozhodující, od něho závisela bud prohra nebo cena. Bum! Koule vylítla z ruky hráče na prkno, ale byla tak nešťastně hozena, že opustil dráhu, vyletěla do zahrady mezi hosty a osudnou náhodou trefila hlavu desálníka Josefa Slabyhoudka od pěš. pluku č. 102. Desátník, který se takového překvapení nenadál, udiveně se rozhlížel, jestli sna omylem neusedl do kuželek. V zahradě nastal roz- ruch, hra ovšem uvízla, a poněvadž poranění vejáka jest vážné, posláno pro lékaře. Pan dr. Strnad po- skytl mu první pomoci. — Dítko se opařilo. Alžběta Pincová, manželka cihláře z Dejvic č. 26, včera chystala vodu do vany k vykoupäní svého půldruhého roku slarého synka. Nejprve nalila do vany vařící vodu a vzdálila s z bylu, aby přinesla studničnou vodu. Mezitím dítko přibatolilo se k vaně, nahnulo se přes okraj a osud- nou náhodou spadlo do vařící vody. Skoro na celém tělíčku opařené dítě po lékařském přispění p. dra Strnada bylo odneseno do nemocnice. — Truhlik v plamenech. V prvém patře domu č. p. 563-II v Žitné ulici, v příbytku obuvníka Ant.
Slabyhoudek doktor Strnad Pincová Antonín Dejvice Žitná ulice
30 article
Podhorského, vypadlo včera odpoledne z kamen žhav uhlí, od kterého se vzňal truhlik a polička. Unikající dým upozornil sousedy na nebezpečí, na místo byl povolání hasiči z Nového města a z Král. Vinohradů, ale mezilím sousedé oheň uhasili. Škoda není značná — Zemřel na chodbě domu. Zahradnický po- mocník Adotf Dittrích, v Riegrových sadech zaměst- naný, v sobotu večer byl na Morání stížen chrlením krve a zemřel brzy potom, když jej kolemjdouci přenesli do domu č. p. 359 II. Na místo dostavili s lři lékaři (městský okresní, ze záchranné stanice policejní), ale nemohli zahradníkovi více pomoci Mrtvola byla odvezena do pathol. ústavu. — Zuřil v opičce. Šestnáctiletý dělník Eduard Kolbek přišel včera po obědě do příbytku své matk v Biskupském dvoře č. 1151-II. Měl neboráznou opičh a proto jej matka právem plísnila. Nezdárný jinoch ze vzteku matku škrtil a políčkoval a když o pomoe volala, veškeré domácí zařízení rozbil. Sousedé přišli sice na pomoe ohrožené matce, ale zuřivý jinoch vy- trhl vyhlídku z okna a mrátil ji mezi sousedy, ktaří se rozprchli. Teprve policistovi se podařilo surového jinocha přemoci a do separace dopravit. Na ulici měl tento případ v zápětí značné shromáždění obe- censtva. — Drohné místní zprávy. Fotograf p. František Wiesner z Karlina byl včera v Pobřežní ulici v Kar líně napaden neznámým pachatelem a nožem po- bodán na pravé ruce a v obličeji. - V Karlově tříd v Žižkově včera večer kolem byla povalena 9letá Růžena Váňova a utrpěla lehké zranění. — Na sil- nici v Dejvicích byl cyklistou povalen truhlářský po mocník Jakub Adamec z č. 283— I. — V Kramericvi
Podhorský Král Zahradnický Dittre Riegrův Kolbek Wiesner Karlin Váňův Adamec Kara Karlov třída Žižkov Dejvice