1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, v pondělí 22. července 1907.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí sei
v Praze v adminislrani
2 K
na měate . . . . .
S K —
na čivst lota . . . .
s dvojí donáškou
a měsl
nčLta . . 7 K o0k
ve šlislkjtk
na měcic . . . . . . 2 K 90h
Tešton:
a mř
na ktvrt lela . .
s dvojí zřsilke
na piřst
na ctvst leta . .
Praha
5
title
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“,
6
article
Z parlamentu.
Z parlamentu.
Z Vídně, 22. července. Dnes skoncujes
celé jednání rozpočtové ve sněmovně poslanecké
jak povšechná rozprava o zatímním rozpočtu.
tak podrobná.
Není tou chvílí ještě jisto, kdy poslanecká
sněmovna rozejde se na prázdeň letní, protože
jest práce ještě mnoho, Třeba vyříditi návrh
poslance Udržala ve příčině melioračního
fondu, třeba vyříditi četné pilné návrhy na státn
pomoc obcím a krajům, živelními pohromam
postiženým, třeba schváliti osnovy zákonů ve
příčině ražby jubilejních mincí a pátikorunových
minei, třeba schváliti obchodní smlouvu rakousko
tureckou a třeba konečně vykonati volbu defini
tivního presidia, která se koná dle jmen, př
které se hlasovací lístky kladou do volebního
osudi, a která následkem toho trvá nejméně
3 hodiny.
Následkem toho jest málo pravděpodobnosti,
že bude možným rozehod v úterý a počitá se
s pravděpodobností, že stane se teprve ve středu.
V panské sněmovně jsou připraveni na schůzi
plenární ještě ve čtvrtek.
Udržal
Vídeň
7
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Schůzka ministrů v Desiu.
Z Berlina, 21. července. (K. k.) »Nord-
deutsche Allg. Zlg.« píše v týdenní hlidce
»Schůzka zahraničných ministrů rakousko-uher
ského a italského v Desiu a přijetí svob. pána
Aehreníhala králem italským byly posu-
zovány v Némecku s upřímným zadostučiněním.
Právem kladou vedouci státníci trojspolku nej-
větší váhu na důvěry plný poměr mezi osobami
Výsledky rozprav v Desiu byly uveřejněny v noté
vypracované společně ministry. Důvěřivý její ton
zaznamenává německý tisk, jakož i listy obou
ostatních trojspolkových velmocí s uspokojením
V článku, uveřejněném v jistém francouzském
listu, který prý je ohlasem vedoucích politických
kruhů francouzských, se praví: »Ve Francii se
naprosto nevěří, že schůzka v Desiu bude mlti
za následek, že Italie bude delinitivně upoutána
k Německu, soudí se však, že zabrání event. kon
fliktu mezi Italií a Rakousko Uherskem. Panuje pře-
svědčení, že se nyní Ilalie definitivně sbližila
s Francit a Anglil.« Kritiku tohoto úsudku
můžeme si uspořiti. Snižující tendence tako-
výchto projevů tiskových je příliš patrnou, než
aby mohly porušiti výtečný dojem o schůzce,
který především v tisku zúčastněných zemi se
ustálil.«
Rakouská návštěva na Černé Hoře.
Desio
Berlín
Nord
Francie
Německo
Rakousko Uhersko
Černá hoře
Aehreníhal král
Italia
8
article
Z Cetyně, 21. července. (K k.) Velitel ná-
mořnicíva admirál hr. Montecuccoli odjel
se svou družinou o 2. hod. odpolední. Až na
hranice vyprovodil jej křídelní pobočník Popo-
vič a škadrona knižeci tělesné stráže na koni
jako čestný průvod. V Něguši byl hostům ve
vile knížete podán čaj a občerstvení. Kníže Ni-
kola odebral se o 11, hodině dopoledne do
Grand hotelu, kde byl velitel námořnictva uby.
tován, na návštěvu a zanechal tu navštivenku,
ježto hr. Montecuceoli nebyl právě přitomen.
Z Cetyně, 21. července. (K. k.) Kníže
propůjčil admirálu hr. Montecuceoli mu
velkokordon Danilova řádu. Také družina do-
stala řádová vyznamenání,
Montecuccoli
Kníže
Danilov
Cetyně
Popo
Grand hotel
9
article
Korea a Japonci.
Ze Seulu, 21. červenee. (K. k.) »Associated
Press« sděluje: Včera večer byla uveřejněna
vyhláška, klerou se obyvatelstvo vyzývá, aby
nevycházelo z bytu. Proti eventuálnímu úloku
jsou postaveny v ulicích kol paláce s trojo v
pušky a zřízeny příkopy. Vojsko je
klidně. Japonské vojsko přichá zí ne-
ustále, ale počet jeho nestačí k odzbrojení
korejských vojínů.b s
Ze Soeulu, 20. července. (K. k.) Včera od-
poledne obkličovali povstaíci byt předsedy mini-
sterstva, ale byli japonskou policií za pomoc
dělostřeleciva rozplýlení. Ministerský předsed
se utekl do císařského paláce, kdežto ostatní
ministři spěchali do japonského vyslanectva
Neustále bylo slyšeti s třelbu. Myslí se, ž
došlo ke srážkám japonské policie s korejským
vojlny. Markýzi Itovi bylo prý prozrazeno
Japonec
It
Korea
Seul
Associated Press
10
article
spiknutí. Bylo mu oznámeno, že císařská garda
obdržela prý tajný rozkaz, aby o půlnoci vnikla
do paláce a zavraždila celé mini-
sterstvo, které je zodpovědno za to, žes
císař vzdal trůnu. Japonci obsadili palác a oče-
kávali slavnost nastoupení korunního prince
na trůn.
Trůn byl již postaven dnes ráno. 80 Ja
ponců a úřadníci, mezi nimi markýz I!o a ge-
nerální šláb, jakož i několik generálních kon-
sulů bylo přijalo k jich žádosti ve slyšení.
O půl 5. hod. odpolední, když korunn
prine vstoupil na trůn, rozloučil se bývalý ceísa
s kabinelem. Vojsko generála Hasegavy ob
kličuje dosud palác. K posile přibyl dnes pluk
z Pingyangu
Ze Soeulu, 20. července. (K. k.) Dle dnešní
úřadní zprávy bylo při včerejších nepokojích 10
Japonců zablito a 30 raněno. Poče
zabitých Korejců není udán. Když byl dav roz
bořil byt ministerského předsedy, táhl k budo
vám ostatních ministerstev, aby tam plenil
U ministerstva vojenství byl zahnán japonskou
stráží, která velký počet útoční ko
zabila nebo ranila.
Z Turecka.
Z Cařihradu, 20. července. (K. k) Včer
v noci nalezla hlídka v předměstí Bešiktaš v ře-
cké čtvrti Kenyiči plechovou nádobu s dyna-
mitem. Vyšetřování bylo zahájeno.
Japonec
Hasegava
Turecko
Cařihrad
12
article
Z Teheranu, 21. července. (K. k.) »Reute
rova kancelář« oznamuje: Parlament schváli
včera koncesi pro založení německé ban ky
s kapitálem 200.000 liber šterl. na dobu 3
roků.
Záležitosti marocké
Z Tangera, 21. července. (K. k.) »RReute
rova kancelář« oznamuje: Došly sem zprávy
že Raisuli znemožnil Macleano v
veškeré spojení s okolím. Považuje se to z
vážnou zápletku situace. Naproti tomu udržuje
se pověst, která ovšem musí býli teprve po
tvrzena, že Raisuli opustil s Macleanem
pevnost a že byl zajat kmen em
Il kma s.
Došla
Raisout
Macleano
Macleane
Teheran
Reut
Tanger
13
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 21. července. (Odročení pa-
lamentu. — Zemské sněmy.) Dle in-
formací jedné z vídeňských korespondencí říšská
rada bude dne 31 července cisařským reskriptem
odročena a sejde se zase někdy v polovině
října. Měsíc před opětným zahájením řišské rady
bude věnován zemským sněmům, z nichž vět-
šina se sejde mezi 10. a 12. září. Jen sněmu
dolnorakouskému bude prý vybraženo více času.
ježto má býti svolán už ke dni 4. neb 5. záři
V Praze, 21. července. (D r. Lueger
Velkorakousko) Nedávno —. jak jsme
onehdy sdělili — oliskly některé pešťské listy
kachnu o spiknutí dra. Luegra a dra. Franka
proti Maďarům, kteří prý mají býti umlčeni po
mocí samostatného chorvatského státu v rámei
budoucího Velkorakouska. Oba výše jmenovaní
politikové zprávu onu odmítli, nyní pak dr. Lueger
dementuje ji znovu v rozmluvě se zpravodajem
»Agr. Tagbl.« Hlava strany křesťansko-sociální
vyslovuje se za té přiležitosti také o myšlence
Lueger Velkorakousko
Franco
Maďar
doktor
Lueger
Praha
14
article
Velkorakouska. »Myšlenka ta — praví —
není dnešní. Trvá dávno, již od doby prinee
Savojského. Tato myšlenka žije a nezajde, po-
něvadž leží v povaze věci a vrcholí v tom, že
všichní národové, kteři bydlí na Dunaji od Pa-
sova dolů a na přitocích, a kteří na balkánském
poloostrově založili státy, spojí se na podporu
svých kulturných a hospodářských zájmů. Tím
stanou se pány moří adriatského a egejského
zajisti si úplnou neodvislost. Správnost této my-
šlenky dnes se více eltí, než rozumí. Maďař
snaží se býti klínem uprostřed a touží po tk
zvané dunajské řederaci, kterou vymysli
starý Košut. Rakušáci chtěji tento klín odstranit
a provésti přirozené spojení všech oněch národů.
To jest vlastní účel zápasu, pro který se bojuje
veřejně i tajně. Zatím se neví, kdo konečně zvl
tězí, mám však za to, že vítězem budou ti.
kdo hájí svobody národů a takovým způsobem
si zlskávají lásku a důvěru.
V záhřebském listě dr. Lueger může psát
o Rakušácích, jichž representanty vidí ovšem
Košut
doktor
Lueger
Dunaj
15
article
především v křesťanských sociálech, že háj
svobody národů a získávají si jich lásku a dů-
věru. V listě pražském ani jiném českém by se
neodvážil takových farisejských slov, poněvadž
by ho ihned kleplo přes prsty ktorékoli z tisíců
českých dělí vídeňských, pro které z rozkazu
dra. Luegra nesmí býti ve Vídni veřejné české
školy; klepl by ho přes prsty kterýkoli slovan
ský řečník v parlamentě, jehož řeč se nesm
zaznamenati v orgánech dra. Luegra jen prolo
že nebyla mluvena německy; klepl by ho přes
prsty každý nový vídeňský měšťan, který, ač
jeho kolěbka slála v kterékoli Lhotě u Tábora
musí přisahati, že bude pečovati o neporušený
německý ráz města Vídně atd. atd. Takovým
jednáním nehájí se svoboda podunajských ná-
rodů a neziskává se jich láska a důvěra.
Vídeň
Lhota
Tábor
16
article
Z Vídně, 21. července. (Přenesen
ostatků Zrinského a Frankopána
Včera byly ostatky bývalého chorvatského bána
Petra Zrinského a markrabí Františka
Frankopána vykopány ze společného hrobu
a uloženy ve zvláštní hrobce na hřbitově v No-
vém Městě u Vídně, z níž mají býti po čase
převezeny do vlasti. Zrinský a Frankopán byl
roku 1671 pro vzpouru uherských stavů prot
císaři Leopoldu I. jati a 30. dubna popraveni
Jich mrtvoly byly pohřbeny ve farním chrámě
a označeny náhrobkem. Roku 1883 byly vyko
pány a uloženy ve zvláštní skříňce v kostni
na hřbitově, kamž každoročně přijižděli četn
Chorvaté, aby vzdali čest svým národním mu-
čedníkům. Roku 1885 pokusili se někteři Chor
vaté ostatky převézti do Chorvatska a dali jeza
tím účelem přeložiti do kovové rakve. Ale
teldejší starosta novoměstský převoz zakázal
a ostatky dal zakopati do společného hrobu
s jinými rakvemi. Ale již několik dni nat
přibyl z nařízení zemské vlády chorvatské do
Nového Města hr. Emnil Lasovski a zjistil po-
mocí hrobaře, kde se ostatky chorvatských
hrdinů nacházejí. Poněvadž v Chorvatsku po
loňském přovezení Rákoezyových ostatků do
vlasti vznikla akce, směřující k stejně důstoj-
nému převezení ostatků Zrinského a Frankopána
do Chorvatska, obrátil se letos zvláštní komilét
za tím účelem zřízený, k městské radě novo
městské, aby směl dáti ostatky svým někladen
vykopati a uložiti zalím ve zvláštní hrobce
z níž by je mohl po čase převézli do vlasti
Této žádosti bylo vyhověno a včerejší exhu
mace a nového pohřbu chorvatských hrdine
zúčastnily se četně deputace Chorvatů ze Zá
hřeba, z Pesti a z Vidně.
Zrinský
Frankopat
Petro Zrinský
František Frankopat
Frankopán
Leopold
Chorvat
Rákoezyový
Vídeň
Chorvatsko
Nový město
17
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Rusko a Německo,
Rusko
Německo
18
article
O „přátelských“ úsluhách, prokazovanýel
Německem Rusku, trefnou úvahu přináší petro
hradské „Slovo“. O těchto úsluhách nejvýmluv
něji vypravuje mandžurská opopeje, do ní
Rusy vehnal jich západní soused. Ale nenadá
se prý dvou okolností: že Rusové budou tak do
konale rozbiti od Japonců a že v samém Rusku
jako výsledek pohromu nastane změna státníhe
zřízení. Zvláště tato změna není sousedovi po
chuti. „Rusko — píše „Slovo“ — mocné
silné, Rusko ústavní, rozvíjející všechiny své
síly a čerpající ze všech svých bohatství, takové
Rusko je postrach Německa, poněvadž, až na
stane čas, bude s to splniti svůj historický úkol
totiž sjednotiti slovanský svět a n
té dráze nezbytně se musí sraziti s Německem
rozkládajícím už své sítě po bližším evropském
východě. Proto Německo, aby oddálilo onen mo-
ment a samo se upevnilo tam, kde má pevně
státi Rusko, snaží se odvésti síly i snahy naše
na jinou dráhu, vedoucí na daleký východ
Jednou se mu to podařilo; ale i nyní provádí
tutéž politiku, sejíc nedůvěru tam, kde jí být
nemá. Uvázli jsme na dálném východě; pro sou-
seda je důležito, abychom se odtud nevybrali a
proto připomíná Japoncům, jaké má povinnosti
a stará se, aby Japonci neoslabili své síly vál-
kou s jinými (Amerikou)... Silné a mocné Ru-
sko je nebezpečno Německu, jest však nevyhnu-
telně potřebno Evropě jako protiváha německých
výbojných snah a německé hegemonie. To by
měli míti na paměti zvláště v Anglii a obnoviti
s Ruskem staré přátelské styky, tím snazší, že
oba mají společného spojence ve Francit.
Rus
Japonec
Německo
Rusko
Amerika
Evropa
Anglie
evropský východ
19
article
Sjezd odboru Jednoty samospráv
ných úřadníků.
Sjezd odboru Jednoty samospráv
ných úřadníků.
—áč. V Tornově, 21. července 1907.
(Pdvodní dopis.)
20
article
Odbor jednoty samosprávných úřadník
obecních i okresních pro bývalý kraj jičinský
konal v neděli dne 21. července v zasedací sín
tělocvičny v Turnově svůj osmý sjezd, k němuž
pozván byl odbor mladoboleslavský, ve kterém
pojednal o důležitých otázkách a povinnostech
samosprávy, o mnohých nepřístojnostech a ne-
dostatcích v oboru samosprávy a vyměněny
různě náhledy, jež čelily ku prospěchu okresů
a měst našich. Sjezdu zúčastnilo se 32 úřadník
a sice: z Bakova, Jičína, Hořie, Českého Dubu,
Mnichova Hradiště, Nové Paky, Králova Městce.
Zelezného Brodu, Železnice a Turnova. Schůzi
zahájil předseda odboru p. Saska, řoditel měst
ského úřadu v Jičíně, vítal přítomné účastníky,
promlouval o účelu a rozvoji samosprávy, vzpo
menul horlivých činovníků, kteří pracovali
o úpravě platu samosprávných úřadníků, přečetl
omlůvně přípisy nedostavivších se kolegů, jakož
i omluvu říš. posl. pana Maštálky. Po zahájení
schůze uděleno bylo slovo p. JUC. V. Kuli-
chovi, okr. tajemníku v Turnově, který pro-
mluvil „o zákonných, kulturních a sociálníeh
povinnostech“. Zmíniv se nejprve o úkolech.
přidělených obci v § 28. zř. ob. v odst. 1.—12.
Maštálek
Turnov
Bakov
Jičín
Hořie
Mnichov
Nová Paka
Městec
Zelezný Brod
Sasko
Český Dub
21
article
které zevrubně probírá a kritické analysi podro
buje, zejména poukazuje na nehospodárnost
s kmenovým jměním obcí, které se zvolna od
prodáváním ztrácí, na včas neskládání účlů
obecních na poměry v obcích, postrádajícíel
sjízdných cest obecních, řádné ochrany majetku
polního, dozoru na potraviny, míry, váhy policie
čelední a vůbec dozoru na mravnost v hostinciel
a při muzikách a pod.; dále poukazuje na bídní
opatření chudinská chudých příslušníků, na ne-
dodržování předpisů řádu stavebního, na inten-
sivnější pokrokovější účast při správě a vydržo-
vání školství a jeho ochrany proti choutkán
klerikalismu a strannické demagogie. Probrav
ustanovení zřízení obecního, poukazuje na ne
zbytnou nutnost reformy zřiz. obec. a zákon
o zastup. okresním a odsuzuje návrh reformy
za Körbra na změnu veřejné vnitřní správy a do
peručuje utvoření společného svazu všech če
ských okresních a obecních zastupitelstev, které
by vypracovaly návrh na reformu samosprávy
kterou by se měla paralysovati snaha vlády na
zcentralisování samosprávy. Dotýká se dále f
nanění stránky samosprávy, která spočívá na ne
22
article
náviděném systému přirážkovém a na dělání
dluhů, pod rímž obce klesají, nejsouce s to tyt
zvýšovati a tím stále rostoucím povinnostem za
dost činiti. Zmíniv se dále o povaze našeho lidu
jeho názorech, přechází k výzvě, aby tento lie
byl dále vychováván, uvědomován přednáškam
a stálým stykom úřadnictva s obecními starosty
které doporučuje aspoň čtvriletně jednou svolá
vati ke schůzkám, na nichž měly by se probírat
všechny otázky běžného života a příslušné po-
rady udélcvati. Bude-li česká samospráva silnou
bude i národní duch náš silný proti centralisti-
clým a germanisačním snahám nepřátel a tal
jiti může náš národ svých kulturních, hospo-
dářských a historických tužeb. — Po ukončené
přednášce odměněn byl p. tajemník Kulich bout
livým potleskem. Napotom rozveden byl roz
hovor o příčině pořádání kursů informačních
které by se v každém okresu za účastenstv
samosprávných úřadníků jak okresních a měst
ských tak i některých funkcionářů samosprávy
a to několikráte v roce pořádaly. Živě debaty
zúčastnili se pánové Kulich, Řezniček, Satrapa.
Kulich
Řezniček
Satrapa
23
article
Kejkliček a Dusil. Po ukončené debatě přijaty
některé důležité návrhy, zvláště rozšířený návrl
páně Dusilův, čelící ku prospěchu samosprávy
a její úřadníků. Dlužno se zmíniti, že ke kone
schůze dostavili se pp. poslanci Jos. Dürich
Jos. Zďárský, kleří pronesli přání, aby veškor
jednání ve schůzi této setkalo se s nejlepším
zdarem. V poledne pořádán byl společný oběd
kterého zúčastnili se veškeří účastníci, z nichž
většina odpoledne podnikla výlet drahou do
Rychnova n. Nisou, odtud pěšky na Kopanína
Frýdštejn a Malou Skálu.
V drobném prodejí?
ranní číslo o sobě . . . za B
vdpoleční . . . . . . . za 2
Ve flialkách na venkově
zanní čísla. . . . . . . . 10
vipolndní
. . . . . . 4h
Inserátv
plalí se hotevě napřel
Fisdplacení a lnserty přijíná zdmial
strace Marianské ulici č. a.
Tam nachátají se též redabne
iskárna n ozpedice „Nšrodnich Llati“
Bukepísy se nevraceji
Kejkliček
Dusil
Dusilův
Jos
Dürich
Rychnův
Nisa
marianský ulice
Kopanín Frýdštejn
Nšrodnich Llat
Bukepísa
24
title
Manifestační schůze Národní jednoty
pro volební okres XIX.
25
article
Z Kladna, 21. července.
(Pův. zpráva.)
Kladno
26
article
Všenárodní organisace pro Kladensko. »Ná-
rodní jednota pro XIX. volební okres« konala včera
za veliké účasti obecenstva z města a okolí, hlavně
z kruhů živnostenských a dělnických v Kladně v sále
hostince p. Jágrova manifestační sehůzi. Program
schůze byl věnován v první řadě zájmům středních
stavů výrobních a olázce starobního a invalidního
pojištění dělnického, vyvolávající nyní přední pozor-
nost v oboru sociálně politickém.
Schůzi zahájil starosta král. horního města
Kladna a kladenského okresního zastupitelstva pan
MUDr. Jaroslav Hruška, jenž byl zvolen také za
předsedu schůze. Za místopředsedy byli zvolení pp.
nám. starosty města Kladna pan Bešťák a p. Čermák.
dělník z Kročehlav. Za zapisovatele byli zvolení p.
Harza, živnostník, Pergl, dělník a Šistek, účetní.
Schůze zúčastnili se: I. nám. starosly král. hlav.
města Prahy dr. Štych a obecní starší pražští, sla-
rosta Českého klubu v Praze dr. Šupích a adj. Maltuš,
dále delegát Zemské jednoty živnost. společenstev p.
Sehůzi zahájil důkladným a vystižným rozborem
nynější politické siluace pan starosta dr. Jaroslav
Hruška, jenž položil důraz na částečnou přízni-
vost vyřízení olásky protokolování neněmeckých řeči
v říšské radě a správně vystihl škodu, která české
věci vzešla tím, že šel národ náš roztřištěn do voleb.
následkem čehož nemáme dnes v říšské radě jedo
notný český klub, nýbrž jen svaz českých stran. Tí
stává se — pravil řečník — přirozeně, že zájmem
jednollivých stran je ohrožována jednota českého ná-
rodn ho zastoupení parlamenlního.
Jágrův
MUDr
Hruška
Bešťák
Pergl
Šistek
Štych
Šupe
Maltuš
doktor
Kladensko
Kladno
Kročehlavy
Praha
27
article
Po vývod ch dra. Hrušky, příjatých s všeobe-
ným souh'asem, ujal se sova tajemník mogistratu
král, hlav. m'sla Prahy, pan Frant. Cyrill Vlk, aby
promlu il o řemených a dělnických komorách. Po-
ukázav nu snahy v říšské radě i mimo ni po vybu-
dování vlasiní h živnoslenských komor a samoslat-
ných dělnických komor, uvedl příčiny lo olo hnoti,
kterě zejména v prvním směru domáhá se nejen
zach rání, ale i utužení a sesílení našeho živnostin
ského stavu jakožto důležitého čnitele národního.
Hruška
František
Cyrill Vlk
Praha
28
article
Otázky ty njsou bez obtíží, jak dosvědčuje také
zákonodárství cizích států nutno však zkoumati
ořive, zda živnostenská novela ve směru prohlou-
bení orsanisace maloživnostnictva neposkytne do-
statečne pědy ke zlepšení ny čš ch poměců, kteréžto
podmiňuje slejně svěpomoc jako pomoc statu
ostatních veřejných činitelů.
Na to rozebral řečník podrobně živnostenskou
novelu, usilující o zodbornění společenstev, rozšitení
jich práv, jákož i vybudování jednot společenstevních
nižšího a vyššího řádu. V organisaci je síla, ale
otganisace la musí jit soubežné s organisacemi
dělniciva; v této přičině vylíčena řečnikem i při-
slušná ustanovení ze živnostenské novelý, zvláště
co se dolýče kolektivních smluv a společně práce
zaměstnavatelů a dělnictva. Řěčník dokončil svou.
hlučným polleském přijatou přednášku stovy: »Dá-
vejte, co jest živnostnikovo, živnostníku, co jes
dělníkovo, dělníku.«
Dalším předmělem jednacího pořadu bylo pojed-
nání o starobním a invalidním pojišťování. Starosta
dr. Jar. Hruška podal důkladné a jasné vylíčení ně-
meckého zákona přislušného a přirovnání jeho k před-
joze zákona rakouskéko. Podrobiv tuto předlohu věcné
kritice, prolestoval důrazně proti centralisaci, která
jest ji zamýšlena. Dělnik p. Eduard Rak ze Slaného
doplnil slova dra. Hrošky popolárním výkladem
zásad dělnického pojisťování v delší, se souhlasem
přijaté předusšce. Vytkl nedostatky starobního poji-
šťování a vylíčil základy, na nichž by mělo v Ra-
kousku spočív ati.
Řěčník
doktor
Jar
Hruška
Rak
Hrošek
Slaný
29
article
Potom odůvodnil výrazně p. Olakar Zachar,
sládek z Kročehlav a místopředseda Národní jednoly
kladenské, resoluci, žádající, aby se veškerý
národ náš zasadil v zájmu všech svých vrstev a
stavů o provedení starobního a invalidního pojišiění
na p kladu co možná nejvšeobecnějším a to za
nejvydalnější podpory státu, země a korporací eamo-
správných. Resoluce protestuje dale proti nynější
nedokonalé soustavě pojištění nemocenského a úrazo-
vého a navrhuje jeho věcné zdokonal-ní a zjedno-
dušeni agendy dozorem sulonomním a svedeným pod
ústředí království a zeml. Resoluce protestuje proli
centralisaci jskékoliv, i proti zamýšlené slátní inva-
lidní pokladně. Veřejnost naše se vyzývá, aby bděl
nad zřízením invalidních a starobních pokladen
v jednollivých královstvích a zemích, jež by měly
úplnou a společnou výkonnou administralivu.
Resoluce prohlašuje se dále pro seřízení řemesl-
ných i dělnických komor nebo rad, protestuje proti
ceniralisaci, zjevné ve vládním navrhu na zřízení
řišské ústřední rady živnostensko řemeslně a při-
mlouvá se za zřízení těchto komor v jednotlivých
královstvích a zemích. Resoluce apeluje konečně n
českou veřejnost, aby po způsobu kladenských ob-
čanů učinila podobné projevy, a na všecky poslanc
příslušnosti a ktve česku-slovanské.
Srdečným doslovem starosty p. dra. Jaroslavn
Hrusky byla před 1. hod. odpolední skončena tato
zdařilá schů ze.
Olakar Zachar
sládek
Kročehlavy
31
article
noeone
nt
žsno
32
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
nec sMte
33
article
V OLYMPI
V OLYMPI
broe
Napsal K. Kubeš. no
Když jsem dne 16. dubna loňského roku
téměř již za tmy přijížděl z Patrasu k Olympii
vnikly náhle s obou stran kupél otevřenými okny
čísi ruce dovnitř, otevřely obratně dvířka, a ji
nabizeli mi dva agenti francouzsky svoje hotely
ku použiti. Na stěsti byl jeden z nich zřízen-
cem již dříve mnou vyhlédnutého hotelu, a tak
jsem toto překvapující uvítání před Olympi
rychle prodělal. Asi hodinu na to vyšel jsem
na terasu New Grand Hotelu, abych se ve vol-
ném vzduchu osvěžil. Obloha byla plna hivězd.
avšak bez měsíce, i nemohl jsem naznačeným
mi směrem nic z blizkých vykopanin olympi-
ckých zrakem postřehnouti. Za to vzduch letně
teplý, prosycen byl tak omamující vůní okolní
květeny, že s býřivou radostí vdechoval jsem
tulo směs opojných etherických olejů krajinou
mi vstřic vysílanou.
V 10 hodin dopoledne byl jsem již s pro-
hlídkou vykopanin hotov. Až 6 metrů vysoký
nános musil býti odstraněn, aby odkryty byly
stěží zbylé základy a rozvaliny budov tohoto
historicky proslulého města. V této úžlabiné tedv
K Kubeš
Patras
Olympie
New Grand hotel
34
article
celkem nepatrné, odehrávaly se více než po
1000 let pověstné hry olympické! Usedl jsem
na balvan rozvaleného sloupu chrámového
rozhližel se ještě jednou po vůkolí. se
Nyní možno snadno učiniti si z vykopani
představu o uspořádání celého posvátného okrsku.
Tu ve středu prostranství vedle několika budov
oslavných stály chrámy: Diův se skvělou so-
chou téhož, již vytvořil Pheidias; Metroon
Heroon, nejstarší chrám řecký vůbec, v jehož
rumu dochovalo se nám nejdokonalejší stěles-
nění mužské krásy starým řeckým uměním
Hermes Praxitelův. Za to z celého lesa soch,
jichž výpočtem z II. stol. po Kr. Pausanla
ještě celou knihu vyplnil, sč již po dvakráte
v nich bylo pleněno, nezbylo téměř nic. Rovněž
prázdné zejou pokladové budovy pod pahorkem
Kronovým jen dle půdy rozpoznatelné. Avšak
v duchu můžeš snadno vše si vybudovati. Bal-
vany sloupů se spojují, sloupy samy se vzty-
čují a chrámy stojí zase v celé své kráse.
I ostatní budovy pnou se hrdě opět do výše
Celá Olympie záři svojí bývalou nádherou.
Diův
Hermes Praxitelův
Kristus
Pausanl
Kronův
Bala
Olympie
Metroon Heroon
35
article
Všude plno slavnostního ruchu a chvatu. Velké
Gymnasion a Palaestra naplněny jsou četami
zápasníků, kteří se zde po měsíce k zápasům
připravovali : teď čekají jen na pokyn soudcův,
aby odešli ke konečnému zápolení. Srdce všech
Ulukou rychleji rozčilením, zrak všech plá ohněm
odvahy a neklidné touhy. Kdo z nich as od-
nese palmu vítězství a bude moci postaviti svoje
poprsí mezi sochy ostatní, jsa ctén celou Hella-
dou? Však v Prytaneiu vše již přichystáno
k čestnému pohostění vítězovu! Rovněž v Leoni-
daionu, příbytku znamenitých hostů, vše vzru-
šeno. Shromáždili se zde přední mužové celého
Řecka, aby slavnostně uvedli svého vzácného
hosta v Theokoleon, sídlo kněží, kde tito je již
očekávali.
Jen Buleuterion, v němž soudcové zápas-
níků se budou raditi, jest prázdné: odešliť tito
právě k Stadionu, k vlastnímu závodišti, aby
dali rozkaz k začátku her. Sedadla Stadionu
jsou také diváky do krajní možnosti naplněna ;
jen čestná místa jsou dosud prázdná. Avšak
již vstupuji zápasníci provázeni soudci. Hlasa-
telé počinají vyvolávati jich jména a domovinu
Leč sklízejí sotva povinný potlesk svých krajano
na přivítanou a vstupují na místo jim vykázané.
Buleuterion
Leon
Řecko
Theokoleon
36
article
Zraky všech dnes jinam jsou obráceny. Vše
s dychtivosti očekává příchod národního brdiny
vítěze salaminského! V tom vchází již Themi-
stokles, obklopen kněžími a předními Řeky,
zástupové všech kmenů vítězné Hellady svorně
vatávají ze svých sedadel a bouří svěmu zá-
chranci před Peršany jásavou pochvalou
v ústrety ! mo
A jiný tklivý obraz vynořuje se Ti po
v. sbee jnnno
chvíli v mysli. Naprosté ticho panuje nyní vů
kol, jen jednotlivá slova doléhají k Tvému
sluchu. Muž jakýs vážný promlouvá cosi k zá
stupům, s utajeným dechem mu naslouchajícím
To Herodot předčítá svým krajanům několik
kapitol svého slavného cestopisu na ukázku.
A opět jiný výjev zviří tvoje vzpominky
To když božský Platon pouhým zjevem svým
tu vzbuzoval obdiv shromážděných. se
Však co znamená to pronikavé, nápadně
ohlušující volání slávy, jež nyní ve snění k tobě
zase doléhá? Kterému geniovi platí zase tent
hřímavý potlesk? Nikoliv, to pouze směšný na
podobitel umění, Nero, sklizí tady vynucené lži
vavřiny od svých pochlebníků.
Tak maně prolétnou ti myslí vzpomínky
z dějin her olympických: zalétneš v nich až
k vítězství Pelopovu, kterým získal Hippodameiu.
pro níž tolik nápadníků živol položilo a ustaneš
teprve zrušením jich císařem Theodosiem r. 394
po Kr., odkdy přirozeně Olympie upadala. C
nezničili a neodnesli barbaři tudy se valícía
vše loupící, to rozvalilo zemětřesení, rozmetavší
sloupy chrámové jako hračky, pokryl svojí prst
sesedlý pahorek Kronův a zaplavila nánosem
několikrát rozvodněná okolo tekoucí Kladens.
Nicmeně svět měl za svou povinnost, zbaviii
alespoň zbytky tohoto slavného místa příkrovu,
jímž ho pokryla příroda. S odkrylím trosek
Řek
Peršan
Herodot
Platon
Pelopův
Hippodameia
Theodosius
Kristus
Kronův
Nera
Olympie
37
article
r. 1881 vzkříseny i hry olympické samé, sle
již do nového, skvěle obnoveného Sladionu
v Athenách!
Zde však vládne nyní zase trapné tich
v ssutinách, jež po tolik staleti byly uvyklě tak
rušnému a skvělěmu životu. Co v nich nale-
zeno zvláště cenného, uschováno v blizkém
Museu. Ostatních zbytků však zmocňuje se n
dale příroda. Avšak ničivá jeji síla nedoved
ani po delší věky srovnati tyto posvátné trosky
zcela se zemí.
Jen hněv Poscidonův, jenž dosud Řeckem
občas lomčuje, mohl by mocným zemětřesením
zcela pohltiti tyto zbytky antického cténí bohův
aby noha moderního člověka je více neznepo-
kojovala. Zatím ale jen žár slunce, netlumený
nižádným mrakem, rozpaluje balvany do horka.
a bujné rostlinstvo, překvapující svoji pestrostí
a vývinem, naplňuje všechny prostory a oma-
muje Tě nezvykle opojnou vůní. Z háje pahorku
Kronova zavane sice občas osvěžující vánek,
jenž však nestačí, aby přerušil včely v jieh
pilné práci jako před věky. Toliko ještěrka,
Tebou znepokojena, poodběhne stranou a radujie
se dále z teplého jasu prohlíží si Tě z po-
vzdáli s údivem, jakoby nemohla pochopiti, co
Tě může poutati v těchto ssutinách, na něž její
rod právo st jíž dělá
Poscidonův
Kronův
Řecko