ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7e3167c0-7723-11dc-89f5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 38 celkem · entity: place 62, person 80, org 11, work 1
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, v pondělí 22. července 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 200.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí sei v Praze v adminislrani 2 K na měate . . . . . S K — na čivst lota . . . . s dvojí donáškou a měsl nčLta . . 7 K o0k ve šlislkjtk na měcic . . . . . . 2 K 90h Tešton: a mř na ktvrt lela . . s dvojí zřsilke na piřst na ctvst leta . .
Praha
5 title
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“,
6 article Z parlamentu.
Z parlamentu. Z Vídně, 22. července. Dnes skoncujes celé jednání rozpočtové ve sněmovně poslanecké jak povšechná rozprava o zatímním rozpočtu. tak podrobná. Není tou chvílí ještě jisto, kdy poslanecká sněmovna rozejde se na prázdeň letní, protože jest práce ještě mnoho, Třeba vyříditi návrh poslance Udržala ve příčině melioračního fondu, třeba vyříditi četné pilné návrhy na státn pomoc obcím a krajům, živelními pohromam postiženým, třeba schváliti osnovy zákonů ve příčině ražby jubilejních mincí a pátikorunových minei, třeba schváliti obchodní smlouvu rakousko tureckou a třeba konečně vykonati volbu defini tivního presidia, která se koná dle jmen, př které se hlasovací lístky kladou do volebního osudi, a která následkem toho trvá nejméně 3 hodiny. Následkem toho jest málo pravděpodobnosti, že bude možným rozehod v úterý a počitá se s pravděpodobností, že stane se teprve ve středu. V panské sněmovně jsou připraveni na schůzi plenární ještě ve čtvrtek.
Udržal Vídeň
7 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. Schůzka ministrů v Desiu. Z Berlina, 21. července. (K. k.) »Nord- deutsche Allg. Zlg.« píše v týdenní hlidce »Schůzka zahraničných ministrů rakousko-uher ského a italského v Desiu a přijetí svob. pána Aehreníhala králem italským byly posu- zovány v Némecku s upřímným zadostučiněním. Právem kladou vedouci státníci trojspolku nej- větší váhu na důvěry plný poměr mezi osobami Výsledky rozprav v Desiu byly uveřejněny v noté vypracované společně ministry. Důvěřivý její ton zaznamenává německý tisk, jakož i listy obou ostatních trojspolkových velmocí s uspokojením V článku, uveřejněném v jistém francouzském listu, který prý je ohlasem vedoucích politických kruhů francouzských, se praví: »Ve Francii se naprosto nevěří, že schůzka v Desiu bude mlti za následek, že Italie bude delinitivně upoutána k Německu, soudí se však, že zabrání event. kon fliktu mezi Italií a Rakousko Uherskem. Panuje pře- svědčení, že se nyní Ilalie definitivně sbližila s Francit a Anglil.« Kritiku tohoto úsudku můžeme si uspořiti. Snižující tendence tako- výchto projevů tiskových je příliš patrnou, než aby mohly porušiti výtečný dojem o schůzce, který především v tisku zúčastněných zemi se ustálil.« Rakouská návštěva na Černé Hoře.
Desio Berlín Nord Francie Německo Rakousko Uhersko Černá hoře Aehreníhal král Italia
8 article
Z Cetyně, 21. července. (K k.) Velitel ná- mořnicíva admirál hr. Montecuccoli odjel se svou družinou o 2. hod. odpolední. Až na hranice vyprovodil jej křídelní pobočník Popo- vič a škadrona knižeci tělesné stráže na koni jako čestný průvod. V Něguši byl hostům ve vile knížete podán čaj a občerstvení. Kníže Ni- kola odebral se o 11, hodině dopoledne do Grand hotelu, kde byl velitel námořnictva uby. tován, na návštěvu a zanechal tu navštivenku, ježto hr. Montecuceoli nebyl právě přitomen. Z Cetyně, 21. července. (K. k.) Kníže propůjčil admirálu hr. Montecuceoli mu velkokordon Danilova řádu. Také družina do- stala řádová vyznamenání,
Montecuccoli Kníže Danilov Cetyně Popo Grand hotel
9 article
Korea a Japonci. Ze Seulu, 21. červenee. (K. k.) »Associated Press« sděluje: Včera večer byla uveřejněna vyhláška, klerou se obyvatelstvo vyzývá, aby nevycházelo z bytu. Proti eventuálnímu úloku jsou postaveny v ulicích kol paláce s trojo v pušky a zřízeny příkopy. Vojsko je klidně. Japonské vojsko přichá zí ne- ustále, ale počet jeho nestačí k odzbrojení korejských vojínů.b s Ze Soeulu, 20. července. (K. k.) Včera od- poledne obkličovali povstaíci byt předsedy mini- sterstva, ale byli japonskou policií za pomoc dělostřeleciva rozplýlení. Ministerský předsed se utekl do císařského paláce, kdežto ostatní ministři spěchali do japonského vyslanectva Neustále bylo slyšeti s třelbu. Myslí se, ž došlo ke srážkám japonské policie s korejským vojlny. Markýzi Itovi bylo prý prozrazeno
Japonec It Korea Seul Associated Press
10 article
spiknutí. Bylo mu oznámeno, že císařská garda obdržela prý tajný rozkaz, aby o půlnoci vnikla do paláce a zavraždila celé mini- sterstvo, které je zodpovědno za to, žes císař vzdal trůnu. Japonci obsadili palác a oče- kávali slavnost nastoupení korunního prince na trůn. Trůn byl již postaven dnes ráno. 80 Ja ponců a úřadníci, mezi nimi markýz I!o a ge- nerální šláb, jakož i několik generálních kon- sulů bylo přijalo k jich žádosti ve slyšení. O půl 5. hod. odpolední, když korunn prine vstoupil na trůn, rozloučil se bývalý ceísa s kabinelem. Vojsko generála Hasegavy ob kličuje dosud palác. K posile přibyl dnes pluk z Pingyangu Ze Soeulu, 20. července. (K. k.) Dle dnešní úřadní zprávy bylo při včerejších nepokojích 10 Japonců zablito a 30 raněno. Poče zabitých Korejců není udán. Když byl dav roz bořil byt ministerského předsedy, táhl k budo vám ostatních ministerstev, aby tam plenil U ministerstva vojenství byl zahnán japonskou stráží, která velký počet útoční ko zabila nebo ranila. Z Turecka. Z Cařihradu, 20. července. (K. k) Včer v noci nalezla hlídka v předměstí Bešiktaš v ře- cké čtvrti Kenyiči plechovou nádobu s dyna- mitem. Vyšetřování bylo zahájeno.
Japonec Hasegava Turecko Cařihrad
11 article
Z Persio.
12 article
Z Teheranu, 21. července. (K. k.) »Reute rova kancelář« oznamuje: Parlament schváli včera koncesi pro založení německé ban ky s kapitálem 200.000 liber šterl. na dobu 3 roků. Záležitosti marocké Z Tangera, 21. července. (K. k.) »RReute rova kancelář« oznamuje: Došly sem zprávy že Raisuli znemožnil Macleano v veškeré spojení s okolím. Považuje se to z vážnou zápletku situace. Naproti tomu udržuje se pověst, která ovšem musí býli teprve po tvrzena, že Raisuli opustil s Macleanem pevnost a že byl zajat kmen em Il kma s.
Došla Raisout Macleano Macleane Teheran Reut Tanger
13 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 21. července. (Odročení pa- lamentu. — Zemské sněmy.) Dle in- formací jedné z vídeňských korespondencí říšská rada bude dne 31 července cisařským reskriptem odročena a sejde se zase někdy v polovině října. Měsíc před opětným zahájením řišské rady bude věnován zemským sněmům, z nichž vět- šina se sejde mezi 10. a 12. září. Jen sněmu dolnorakouskému bude prý vybraženo více času. ježto má býti svolán už ke dni 4. neb 5. záři V Praze, 21. července. (D r. Lueger Velkorakousko) Nedávno —. jak jsme onehdy sdělili — oliskly některé pešťské listy kachnu o spiknutí dra. Luegra a dra. Franka proti Maďarům, kteří prý mají býti umlčeni po mocí samostatného chorvatského státu v rámei budoucího Velkorakouska. Oba výše jmenovaní politikové zprávu onu odmítli, nyní pak dr. Lueger dementuje ji znovu v rozmluvě se zpravodajem »Agr. Tagbl.« Hlava strany křesťansko-sociální vyslovuje se za té přiležitosti také o myšlence
Lueger Velkorakousko Franco Maďar doktor Lueger Praha
14 article
Velkorakouska. »Myšlenka ta — praví — není dnešní. Trvá dávno, již od doby prinee Savojského. Tato myšlenka žije a nezajde, po- něvadž leží v povaze věci a vrcholí v tom, že všichní národové, kteři bydlí na Dunaji od Pa- sova dolů a na přitocích, a kteří na balkánském poloostrově založili státy, spojí se na podporu svých kulturných a hospodářských zájmů. Tím stanou se pány moří adriatského a egejského zajisti si úplnou neodvislost. Správnost této my- šlenky dnes se více eltí, než rozumí. Maďař snaží se býti klínem uprostřed a touží po tk zvané dunajské řederaci, kterou vymysli starý Košut. Rakušáci chtěji tento klín odstranit a provésti přirozené spojení všech oněch národů. To jest vlastní účel zápasu, pro který se bojuje veřejně i tajně. Zatím se neví, kdo konečně zvl tězí, mám však za to, že vítězem budou ti. kdo hájí svobody národů a takovým způsobem si zlskávají lásku a důvěru. V záhřebském listě dr. Lueger může psát o Rakušácích, jichž representanty vidí ovšem
Košut doktor Lueger Dunaj
15 article
především v křesťanských sociálech, že háj svobody národů a získávají si jich lásku a dů- věru. V listě pražském ani jiném českém by se neodvážil takových farisejských slov, poněvadž by ho ihned kleplo přes prsty ktorékoli z tisíců českých dělí vídeňských, pro které z rozkazu dra. Luegra nesmí býti ve Vídni veřejné české školy; klepl by ho přes prsty kterýkoli slovan ský řečník v parlamentě, jehož řeč se nesm zaznamenati v orgánech dra. Luegra jen prolo že nebyla mluvena německy; klepl by ho přes prsty každý nový vídeňský měšťan, který, ač jeho kolěbka slála v kterékoli Lhotě u Tábora musí přisahati, že bude pečovati o neporušený německý ráz města Vídně atd. atd. Takovým jednáním nehájí se svoboda podunajských ná- rodů a neziskává se jich láska a důvěra.
Vídeň Lhota Tábor
16 article
Z Vídně, 21. července. (Přenesen ostatků Zrinského a Frankopána Včera byly ostatky bývalého chorvatského bána Petra Zrinského a markrabí Františka Frankopána vykopány ze společného hrobu a uloženy ve zvláštní hrobce na hřbitově v No- vém Městě u Vídně, z níž mají býti po čase převezeny do vlasti. Zrinský a Frankopán byl roku 1671 pro vzpouru uherských stavů prot císaři Leopoldu I. jati a 30. dubna popraveni Jich mrtvoly byly pohřbeny ve farním chrámě a označeny náhrobkem. Roku 1883 byly vyko pány a uloženy ve zvláštní skříňce v kostni na hřbitově, kamž každoročně přijižděli četn Chorvaté, aby vzdali čest svým národním mu- čedníkům. Roku 1885 pokusili se někteři Chor vaté ostatky převézti do Chorvatska a dali jeza tím účelem přeložiti do kovové rakve. Ale teldejší starosta novoměstský převoz zakázal a ostatky dal zakopati do společného hrobu s jinými rakvemi. Ale již několik dni nat přibyl z nařízení zemské vlády chorvatské do Nového Města hr. Emnil Lasovski a zjistil po- mocí hrobaře, kde se ostatky chorvatských hrdinů nacházejí. Poněvadž v Chorvatsku po loňském přovezení Rákoezyových ostatků do vlasti vznikla akce, směřující k stejně důstoj- nému převezení ostatků Zrinského a Frankopána do Chorvatska, obrátil se letos zvláštní komilét za tím účelem zřízený, k městské radě novo městské, aby směl dáti ostatky svým někladen vykopati a uložiti zalím ve zvláštní hrobce z níž by je mohl po čase převézli do vlasti Této žádosti bylo vyhověno a včerejší exhu mace a nového pohřbu chorvatských hrdine zúčastnily se četně deputace Chorvatů ze Zá hřeba, z Pesti a z Vidně.
Zrinský Frankopat Petro Zrinský František Frankopat Frankopán Leopold Chorvat Rákoezyový Vídeň Chorvatsko Nový město
17 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Rusko a Německo,
Rusko Německo
18 article
O „přátelských“ úsluhách, prokazovanýel Německem Rusku, trefnou úvahu přináší petro hradské „Slovo“. O těchto úsluhách nejvýmluv něji vypravuje mandžurská opopeje, do ní Rusy vehnal jich západní soused. Ale nenadá se prý dvou okolností: že Rusové budou tak do konale rozbiti od Japonců a že v samém Rusku jako výsledek pohromu nastane změna státníhe zřízení. Zvláště tato změna není sousedovi po chuti. „Rusko — píše „Slovo“ — mocné silné, Rusko ústavní, rozvíjející všechiny své síly a čerpající ze všech svých bohatství, takové Rusko je postrach Německa, poněvadž, až na stane čas, bude s to splniti svůj historický úkol totiž sjednotiti slovanský svět a n té dráze nezbytně se musí sraziti s Německem rozkládajícím už své sítě po bližším evropském východě. Proto Německo, aby oddálilo onen mo- ment a samo se upevnilo tam, kde má pevně státi Rusko, snaží se odvésti síly i snahy naše na jinou dráhu, vedoucí na daleký východ Jednou se mu to podařilo; ale i nyní provádí tutéž politiku, sejíc nedůvěru tam, kde jí být nemá. Uvázli jsme na dálném východě; pro sou- seda je důležito, abychom se odtud nevybrali a proto připomíná Japoncům, jaké má povinnosti a stará se, aby Japonci neoslabili své síly vál- kou s jinými (Amerikou)... Silné a mocné Ru- sko je nebezpečno Německu, jest však nevyhnu- telně potřebno Evropě jako protiváha německých výbojných snah a německé hegemonie. To by měli míti na paměti zvláště v Anglii a obnoviti s Ruskem staré přátelské styky, tím snazší, že oba mají společného spojence ve Francit.
Rus Japonec Německo Rusko Amerika Evropa Anglie evropský východ
19 article Sjezd odboru Jednoty samospráv ných úřadníků.
Sjezd odboru Jednoty samospráv ných úřadníků. —áč. V Tornově, 21. července 1907. (Pdvodní dopis.)
20 article
Odbor jednoty samosprávných úřadník obecních i okresních pro bývalý kraj jičinský konal v neděli dne 21. července v zasedací sín tělocvičny v Turnově svůj osmý sjezd, k němuž pozván byl odbor mladoboleslavský, ve kterém pojednal o důležitých otázkách a povinnostech samosprávy, o mnohých nepřístojnostech a ne- dostatcích v oboru samosprávy a vyměněny různě náhledy, jež čelily ku prospěchu okresů a měst našich. Sjezdu zúčastnilo se 32 úřadník a sice: z Bakova, Jičína, Hořie, Českého Dubu, Mnichova Hradiště, Nové Paky, Králova Městce. Zelezného Brodu, Železnice a Turnova. Schůzi zahájil předseda odboru p. Saska, řoditel měst ského úřadu v Jičíně, vítal přítomné účastníky, promlouval o účelu a rozvoji samosprávy, vzpo menul horlivých činovníků, kteří pracovali o úpravě platu samosprávných úřadníků, přečetl omlůvně přípisy nedostavivších se kolegů, jakož i omluvu říš. posl. pana Maštálky. Po zahájení schůze uděleno bylo slovo p. JUC. V. Kuli- chovi, okr. tajemníku v Turnově, který pro- mluvil „o zákonných, kulturních a sociálníeh povinnostech“. Zmíniv se nejprve o úkolech. přidělených obci v § 28. zř. ob. v odst. 1.—12.
Maštálek Turnov Bakov Jičín Hořie Mnichov Nová Paka Městec Zelezný Brod Sasko Český Dub
21 article
které zevrubně probírá a kritické analysi podro buje, zejména poukazuje na nehospodárnost s kmenovým jměním obcí, které se zvolna od prodáváním ztrácí, na včas neskládání účlů obecních na poměry v obcích, postrádajícíel sjízdných cest obecních, řádné ochrany majetku polního, dozoru na potraviny, míry, váhy policie čelední a vůbec dozoru na mravnost v hostinciel a při muzikách a pod.; dále poukazuje na bídní opatření chudinská chudých příslušníků, na ne- dodržování předpisů řádu stavebního, na inten- sivnější pokrokovější účast při správě a vydržo- vání školství a jeho ochrany proti choutkán klerikalismu a strannické demagogie. Probrav ustanovení zřízení obecního, poukazuje na ne zbytnou nutnost reformy zřiz. obec. a zákon o zastup. okresním a odsuzuje návrh reformy za Körbra na změnu veřejné vnitřní správy a do peručuje utvoření společného svazu všech če ských okresních a obecních zastupitelstev, které by vypracovaly návrh na reformu samosprávy kterou by se měla paralysovati snaha vlády na zcentralisování samosprávy. Dotýká se dále f nanění stránky samosprávy, která spočívá na ne
22 article
náviděném systému přirážkovém a na dělání dluhů, pod rímž obce klesají, nejsouce s to tyt zvýšovati a tím stále rostoucím povinnostem za dost činiti. Zmíniv se dále o povaze našeho lidu jeho názorech, přechází k výzvě, aby tento lie byl dále vychováván, uvědomován přednáškam a stálým stykom úřadnictva s obecními starosty které doporučuje aspoň čtvriletně jednou svolá vati ke schůzkám, na nichž měly by se probírat všechny otázky běžného života a příslušné po- rady udélcvati. Bude-li česká samospráva silnou bude i národní duch náš silný proti centralisti- clým a germanisačním snahám nepřátel a tal jiti může náš národ svých kulturních, hospo- dářských a historických tužeb. — Po ukončené přednášce odměněn byl p. tajemník Kulich bout livým potleskem. Napotom rozveden byl roz hovor o příčině pořádání kursů informačních které by se v každém okresu za účastenstv samosprávných úřadníků jak okresních a měst ských tak i některých funkcionářů samosprávy a to několikráte v roce pořádaly. Živě debaty zúčastnili se pánové Kulich, Řezniček, Satrapa.
Kulich Řezniček Satrapa
23 article
Kejkliček a Dusil. Po ukončené debatě přijaty některé důležité návrhy, zvláště rozšířený návrl páně Dusilův, čelící ku prospěchu samosprávy a její úřadníků. Dlužno se zmíniti, že ke kone schůze dostavili se pp. poslanci Jos. Dürich Jos. Zďárský, kleří pronesli přání, aby veškor jednání ve schůzi této setkalo se s nejlepším zdarem. V poledne pořádán byl společný oběd kterého zúčastnili se veškeří účastníci, z nichž většina odpoledne podnikla výlet drahou do Rychnova n. Nisou, odtud pěšky na Kopanína Frýdštejn a Malou Skálu. V drobném prodejí? ranní číslo o sobě . . . za B vdpoleční . . . . . . . za 2 Ve flialkách na venkově zanní čísla. . . . . . . . 10 vipolndní . . . . . . 4h Inserátv plalí se hotevě napřel Fisdplacení a lnserty přijíná zdmial strace Marianské ulici č. a. Tam nachátají se též redabne iskárna n ozpedice „Nšrodnich Llati“ Bukepísy se nevraceji
Kejkliček Dusil Dusilův Jos Dürich Rychnův Nisa marianský ulice Kopanín Frýdštejn Nšrodnich Llat Bukepísa
24 title
Manifestační schůze Národní jednoty pro volební okres XIX.
25 article
Z Kladna, 21. července. (Pův. zpráva.)
Kladno
26 article
Všenárodní organisace pro Kladensko. »Ná- rodní jednota pro XIX. volební okres« konala včera za veliké účasti obecenstva z města a okolí, hlavně z kruhů živnostenských a dělnických v Kladně v sále hostince p. Jágrova manifestační sehůzi. Program schůze byl věnován v první řadě zájmům středních stavů výrobních a olázce starobního a invalidního pojištění dělnického, vyvolávající nyní přední pozor- nost v oboru sociálně politickém. Schůzi zahájil starosta král. horního města Kladna a kladenského okresního zastupitelstva pan MUDr. Jaroslav Hruška, jenž byl zvolen také za předsedu schůze. Za místopředsedy byli zvolení pp. nám. starosty města Kladna pan Bešťák a p. Čermák. dělník z Kročehlav. Za zapisovatele byli zvolení p. Harza, živnostník, Pergl, dělník a Šistek, účetní. Schůze zúčastnili se: I. nám. starosly král. hlav. města Prahy dr. Štych a obecní starší pražští, sla- rosta Českého klubu v Praze dr. Šupích a adj. Maltuš, dále delegát Zemské jednoty živnost. společenstev p. Sehůzi zahájil důkladným a vystižným rozborem nynější politické siluace pan starosta dr. Jaroslav Hruška, jenž položil důraz na částečnou přízni- vost vyřízení olásky protokolování neněmeckých řeči v říšské radě a správně vystihl škodu, která české věci vzešla tím, že šel národ náš roztřištěn do voleb. následkem čehož nemáme dnes v říšské radě jedo notný český klub, nýbrž jen svaz českých stran. Tí stává se — pravil řečník — přirozeně, že zájmem jednollivých stran je ohrožována jednota českého ná- rodn ho zastoupení parlamenlního.
Jágrův MUDr Hruška Bešťák Pergl Šistek Štych Šupe Maltuš doktor Kladensko Kladno Kročehlavy Praha
27 article
Po vývod ch dra. Hrušky, příjatých s všeobe- ným souh'asem, ujal se sova tajemník mogistratu král, hlav. m'sla Prahy, pan Frant. Cyrill Vlk, aby promlu il o řemených a dělnických komorách. Po- ukázav nu snahy v říšské radě i mimo ni po vybu- dování vlasiní h živnoslenských komor a samoslat- ných dělnických komor, uvedl příčiny lo olo hnoti, kterě zejména v prvním směru domáhá se nejen zach rání, ale i utužení a sesílení našeho živnostin ského stavu jakožto důležitého čnitele národního.
Hruška František Cyrill Vlk Praha
28 article
Otázky ty njsou bez obtíží, jak dosvědčuje také zákonodárství cizích států nutno však zkoumati ořive, zda živnostenská novela ve směru prohlou- bení orsanisace maloživnostnictva neposkytne do- statečne pědy ke zlepšení ny čš ch poměců, kteréžto podmiňuje slejně svěpomoc jako pomoc statu ostatních veřejných činitelů. Na to rozebral řečník podrobně živnostenskou novelu, usilující o zodbornění společenstev, rozšitení jich práv, jákož i vybudování jednot společenstevních nižšího a vyššího řádu. V organisaci je síla, ale otganisace la musí jit soubežné s organisacemi dělniciva; v této přičině vylíčena řečnikem i při- slušná ustanovení ze živnostenské novelý, zvláště co se dolýče kolektivních smluv a společně práce zaměstnavatelů a dělnictva. Řěčník dokončil svou. hlučným polleském přijatou přednášku stovy: »Dá- vejte, co jest živnostnikovo, živnostníku, co jes dělníkovo, dělníku.« Dalším předmělem jednacího pořadu bylo pojed- nání o starobním a invalidním pojišťování. Starosta dr. Jar. Hruška podal důkladné a jasné vylíčení ně- meckého zákona přislušného a přirovnání jeho k před- joze zákona rakouskéko. Podrobiv tuto předlohu věcné kritice, prolestoval důrazně proti centralisaci, která jest ji zamýšlena. Dělnik p. Eduard Rak ze Slaného doplnil slova dra. Hrošky popolárním výkladem zásad dělnického pojisťování v delší, se souhlasem přijaté předusšce. Vytkl nedostatky starobního poji- šťování a vylíčil základy, na nichž by mělo v Ra- kousku spočív ati.
Řěčník doktor Jar Hruška Rak Hrošek Slaný
29 article
Potom odůvodnil výrazně p. Olakar Zachar, sládek z Kročehlav a místopředseda Národní jednoly kladenské, resoluci, žádající, aby se veškerý národ náš zasadil v zájmu všech svých vrstev a stavů o provedení starobního a invalidního pojišiění na p kladu co možná nejvšeobecnějším a to za nejvydalnější podpory státu, země a korporací eamo- správných. Resoluce protestuje dale proti nynější nedokonalé soustavě pojištění nemocenského a úrazo- vého a navrhuje jeho věcné zdokonal-ní a zjedno- dušeni agendy dozorem sulonomním a svedeným pod ústředí království a zeml. Resoluce protestuje proli centralisaci jskékoliv, i proti zamýšlené slátní inva- lidní pokladně. Veřejnost naše se vyzývá, aby bděl nad zřízením invalidních a starobních pokladen v jednollivých královstvích a zemích, jež by měly úplnou a společnou výkonnou administralivu. Resoluce prohlašuje se dále pro seřízení řemesl- ných i dělnických komor nebo rad, protestuje proti ceniralisaci, zjevné ve vládním navrhu na zřízení řišské ústřední rady živnostensko řemeslně a při- mlouvá se za zřízení těchto komor v jednotlivých královstvích a zemích. Resoluce apeluje konečně n českou veřejnost, aby po způsobu kladenských ob- čanů učinila podobné projevy, a na všecky poslanc příslušnosti a ktve česku-slovanské. Srdečným doslovem starosty p. dra. Jaroslavn Hrusky byla před 1. hod. odpolední skončena tato zdařilá schů ze.
Olakar Zachar sládek Kročehlavy
31 article
noeone nt žsno
32 article FEUILLETON.
FEUILLETON. nec sMte
33 article V OLYMPI
V OLYMPI broe Napsal K. Kubeš. no Když jsem dne 16. dubna loňského roku téměř již za tmy přijížděl z Patrasu k Olympii vnikly náhle s obou stran kupél otevřenými okny čísi ruce dovnitř, otevřely obratně dvířka, a ji nabizeli mi dva agenti francouzsky svoje hotely ku použiti. Na stěsti byl jeden z nich zřízen- cem již dříve mnou vyhlédnutého hotelu, a tak jsem toto překvapující uvítání před Olympi rychle prodělal. Asi hodinu na to vyšel jsem na terasu New Grand Hotelu, abych se ve vol- ném vzduchu osvěžil. Obloha byla plna hivězd. avšak bez měsíce, i nemohl jsem naznačeným mi směrem nic z blizkých vykopanin olympi- ckých zrakem postřehnouti. Za to vzduch letně teplý, prosycen byl tak omamující vůní okolní květeny, že s býřivou radostí vdechoval jsem tulo směs opojných etherických olejů krajinou mi vstřic vysílanou. V 10 hodin dopoledne byl jsem již s pro- hlídkou vykopanin hotov. Až 6 metrů vysoký nános musil býti odstraněn, aby odkryty byly stěží zbylé základy a rozvaliny budov tohoto historicky proslulého města. V této úžlabiné tedv
K Kubeš Patras Olympie New Grand hotel
34 article
celkem nepatrné, odehrávaly se více než po 1000 let pověstné hry olympické! Usedl jsem na balvan rozvaleného sloupu chrámového rozhližel se ještě jednou po vůkolí. se Nyní možno snadno učiniti si z vykopani představu o uspořádání celého posvátného okrsku. Tu ve středu prostranství vedle několika budov oslavných stály chrámy: Diův se skvělou so- chou téhož, již vytvořil Pheidias; Metroon Heroon, nejstarší chrám řecký vůbec, v jehož rumu dochovalo se nám nejdokonalejší stěles- nění mužské krásy starým řeckým uměním Hermes Praxitelův. Za to z celého lesa soch, jichž výpočtem z II. stol. po Kr. Pausanla ještě celou knihu vyplnil, sč již po dvakráte v nich bylo pleněno, nezbylo téměř nic. Rovněž prázdné zejou pokladové budovy pod pahorkem Kronovým jen dle půdy rozpoznatelné. Avšak v duchu můžeš snadno vše si vybudovati. Bal- vany sloupů se spojují, sloupy samy se vzty- čují a chrámy stojí zase v celé své kráse. I ostatní budovy pnou se hrdě opět do výše Celá Olympie záři svojí bývalou nádherou.
Diův Hermes Praxitelův Kristus Pausanl Kronův Bala Olympie Metroon Heroon
35 article
Všude plno slavnostního ruchu a chvatu. Velké Gymnasion a Palaestra naplněny jsou četami zápasníků, kteří se zde po měsíce k zápasům připravovali : teď čekají jen na pokyn soudcův, aby odešli ke konečnému zápolení. Srdce všech Ulukou rychleji rozčilením, zrak všech plá ohněm odvahy a neklidné touhy. Kdo z nich as od- nese palmu vítězství a bude moci postaviti svoje poprsí mezi sochy ostatní, jsa ctén celou Hella- dou? Však v Prytaneiu vše již přichystáno k čestnému pohostění vítězovu! Rovněž v Leoni- daionu, příbytku znamenitých hostů, vše vzru- šeno. Shromáždili se zde přední mužové celého Řecka, aby slavnostně uvedli svého vzácného hosta v Theokoleon, sídlo kněží, kde tito je již očekávali. Jen Buleuterion, v němž soudcové zápas- níků se budou raditi, jest prázdné: odešliť tito právě k Stadionu, k vlastnímu závodišti, aby dali rozkaz k začátku her. Sedadla Stadionu jsou také diváky do krajní možnosti naplněna ; jen čestná místa jsou dosud prázdná. Avšak již vstupuji zápasníci provázeni soudci. Hlasa- telé počinají vyvolávati jich jména a domovinu Leč sklízejí sotva povinný potlesk svých krajano na přivítanou a vstupují na místo jim vykázané.
Buleuterion Leon Řecko Theokoleon
36 article
Zraky všech dnes jinam jsou obráceny. Vše s dychtivosti očekává příchod národního brdiny vítěze salaminského! V tom vchází již Themi- stokles, obklopen kněžími a předními Řeky, zástupové všech kmenů vítězné Hellady svorně vatávají ze svých sedadel a bouří svěmu zá- chranci před Peršany jásavou pochvalou v ústrety ! mo A jiný tklivý obraz vynořuje se Ti po v. sbee jnnno chvíli v mysli. Naprosté ticho panuje nyní vů kol, jen jednotlivá slova doléhají k Tvému sluchu. Muž jakýs vážný promlouvá cosi k zá stupům, s utajeným dechem mu naslouchajícím To Herodot předčítá svým krajanům několik kapitol svého slavného cestopisu na ukázku. A opět jiný výjev zviří tvoje vzpominky To když božský Platon pouhým zjevem svým tu vzbuzoval obdiv shromážděných. se Však co znamená to pronikavé, nápadně ohlušující volání slávy, jež nyní ve snění k tobě zase doléhá? Kterému geniovi platí zase tent hřímavý potlesk? Nikoliv, to pouze směšný na podobitel umění, Nero, sklizí tady vynucené lži vavřiny od svých pochlebníků. Tak maně prolétnou ti myslí vzpomínky z dějin her olympických: zalétneš v nich až k vítězství Pelopovu, kterým získal Hippodameiu. pro níž tolik nápadníků živol položilo a ustaneš teprve zrušením jich císařem Theodosiem r. 394 po Kr., odkdy přirozeně Olympie upadala. C nezničili a neodnesli barbaři tudy se valícía vše loupící, to rozvalilo zemětřesení, rozmetavší sloupy chrámové jako hračky, pokryl svojí prst sesedlý pahorek Kronův a zaplavila nánosem několikrát rozvodněná okolo tekoucí Kladens. Nicmeně svět měl za svou povinnost, zbaviii alespoň zbytky tohoto slavného místa příkrovu, jímž ho pokryla příroda. S odkrylím trosek
Řek Peršan Herodot Platon Pelopův Hippodameia Theodosius Kristus Kronův Nera Olympie
37 article
r. 1881 vzkříseny i hry olympické samé, sle již do nového, skvěle obnoveného Sladionu v Athenách! Zde však vládne nyní zase trapné tich v ssutinách, jež po tolik staleti byly uvyklě tak rušnému a skvělěmu životu. Co v nich nale- zeno zvláště cenného, uschováno v blizkém Museu. Ostatních zbytků však zmocňuje se n dale příroda. Avšak ničivá jeji síla nedoved ani po delší věky srovnati tyto posvátné trosky zcela se zemí. Jen hněv Poscidonův, jenž dosud Řeckem občas lomčuje, mohl by mocným zemětřesením zcela pohltiti tyto zbytky antického cténí bohův aby noha moderního člověka je více neznepo- kojovala. Zatím ale jen žár slunce, netlumený nižádným mrakem, rozpaluje balvany do horka. a bujné rostlinstvo, překvapující svoji pestrostí a vývinem, naplňuje všechny prostory a oma- muje Tě nezvykle opojnou vůní. Z háje pahorku Kronova zavane sice občas osvěžující vánek, jenž však nestačí, aby přerušil včely v jieh pilné práci jako před věky. Toliko ještěrka, Tebou znepokojena, poodběhne stranou a radujie se dále z teplého jasu prohlíží si Tě z po- vzdáli s údivem, jakoby nemohla pochopiti, co Tě může poutati v těchto ssutinách, na něž její rod právo st jíž dělá
Poscidonův Kronův Řecko
38 article
sate nre