Načítám náhled…
Chunky — 33 celkem
· entity: person 101, org 11, place 20, work 4
1
masthead
Strana 2.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY
3
masthead
6. března 1907. Číslo 65.
4
article
lostný. Nejvíce postižema jsou tím gremia, flerá plat
poměrně příliš vysoké příspěvky na toto školství, b
někde nucena jsou sama si je vydržovati. Vysloviv
požadavek, aby zemský výbor pečoval o to, aby zvý
šeny byly příspěvky, jichž se gremiím dostává n
školy jimi vydržované, doporučil tuto resoluci: Zem-
skému výboru se ukládá, aby vstoupil v jednání
s vládou k tomu cíli, by dvoutřídní obchodní školy
zvlášť důležité pro praktickou východu dorostu ob
chodního, zemským zákonem byly upraveny a zabez-
pečeny.
5
article
Návrh byl dostatečně podporován
Přísedící zemského výboru posl. Adámek vzdal
zpravodaji rozpočtové komise posl. dru. Ulrichovi dík
za lichotivá slova uznání snah zemského výboru
obaru pokračovacího školství, které bude vzpruhou.
aby ke stejným cílům se stejnou energií dále se po-
stupovalo. Potom poukázal na vzestup pokračova-
cího školství v roce minulém
Hlavní překážkou vývoje pokračovacího školst
jest dosavadní provisorium, kterým trpí nejen školy
ale i učitelstvo. A právě fakt, že za takových ne-
příznivých poměrů tak zdárně pokračovací školství se
vyvíjelo, jest nejlepším důkazem toho, jak zdravým
jest tento organismus a jak velká jest potřeba tohote
školství v našem národě. Pokračovací školy navště-
vevalo v roce 1890 22.600 žáků, v r. 1905 43.700, mi-
nulého roku 50.811. Odborné pokračovací školství
čítajíc, 51.000 žáků, jest organismem takovým, který
nutně vyžaduje a zasluhuje, aby zákonodárnými či-
niteli byla mu věnována péče, aby veškeré umělé.
zevní překážky, které se vývoji jeho staví v cestu,
byly odstraněny. Náklad na ně činil r. 1890 160.000
kor., r. 1900 179.000 K, 1. 1905 254.000 K, celý ná-
klad vzrosil tedy na 1,719.000 K, z toho 11/2 mil. na
školy chlapecké, ostatní na školy dívčí. Z tohc je
vidno, že je svrchovaně na čase, aby provisorium
bylo zrušeno a přistoupeno bylo k definitivní úpravě
školství tohoto: Roku 1901—4 přibylo těchto ško
pouze 19, r. 1905—6 již 12, a 8 se jich zřizuje. Tente
postup je velmi potěšitelný a máme pevnou naději
že za krátko nebude větší obce s obyvatelstvem živ-
nestnickým a řemeslnickým, kde by takovéto školy
nebylo. Proto nesm býti odkládána na dále zákonná
úprava tohoto školství.
Adámek
Ulrich
obar pokračovací školství
6
article
Souhlasím — pravil řečník dále — s názorem
p. posl. Krejčíka, že pokračovací školy obchodní mají
velký význam. Pokládám za největší vadu, že u nás
věnována odbornému vzdělání obchodnímu malá péče
a myslim, že se nesmí podceňovati faktum, že malé
procento absolventů z obchodních škol věnuje se ob-
chodu. Je to luxus, který národ náš si nemá dovoliti.
Co se týká zákonného upravení obchodního školství
našeho, tu stojí národní strana svobodomyslná na
stanovisku, že dokud nebude upravena kompetence
země a finance zemské, není možno náklaď přesuno-
vati na zemi.
Podpora na pokračovací školy obchodní dávána
byla z dotace povolené sněmem. Zásady, kterými
tu zemský výbor se řídil, byly: skutečný náklad, po-
čet žáků a v jistých případech též ohledy na místní
poměry hmotně. O nějakém dávání přednosti té neb
oné kategorii škol nemůže býti řeči. Komise roz-
počtová plným právem poukázala na to, že reforma
pokračovacího školství musí se nésti směrem tím, aby
byly zodborněny. Inspektoři odborných škol mají tak
ohromný úkol, že ho nemohou ani zastati. Musí pra-
covati individuálně a vyšetřovati, zda škola místním
Krejčík
7
article
poměrům a potřebám vyhovuje. V této věci by se
měla státi též náprava. Poukazuje na zdejší školu
zlatnickou, která se vyvinula z malých počátkůa
vykazuje tak překvapující výsledky po stránce čistě
praktické. Zde můžeme nejlépe pozorevati, jak
krátké době se docílilo krásných, praktických vý-
sledků. Co se týče povinnéha zřízení pokračovacích
škol, tu je přírozeno, že při povinné návštěvě musí
býti dána též příležitost, tu povinnou návštěvu také
uskutečniti. Tato cesta povede jistě k codbornění
těchto škol. Bylo by velice pohodlné žádati, aby ná-
klad na toto školstv. podnikala země; když uvážíme
20 milicnový delicit, tu seznáme, že není možno žá-
dati na zemi, aby náklad tento podnikala sama Ale
když stát si osobuje neomezené právo při zřízenía
správě techto skol, když osvěděujo tu svou pověstnou
platonickou lásku k tak zvaným středním stavům, pak
myslím, že týž stát by také zde měl přistoupiti ke
skutkům a poskytnouti vydatnou pomoc na pokračo-
vací školství a to tolik, kolik je potřebí.
Státu by se to ještě vyplatilo, poněvadž vzrů-
stem těchto škol vzrůstá též mohutnost poplatnictva
Má-li stát opravdovou vůli, musí zde postupovati
cestou jinou, než posud: konati svou povinnost, od-
straniti překážky a dokud tak neučiní, potud je jeho
platonická láska pouhým licoměrným namlouváním
těmto vrstvám. Na druhé straně jest také třeba, aby
v našich odborných kruzích o tom šířily se vědomosti
ježto jest třeba objektivně souditi a střízlivě uva-
žovati.
Před několika již lety bylo učiněno usnesení.
aby vybírání školného a zápisného na školách odbor
ných se zrušilo. Zemský výbor hrozil odepřením sub-
vence těm školám, které by školné a zápisné vybíraly.
zřízený pokračovací škola
8
article
Bylo by si jen přáti, aby usnesení to důsledně bylo
prováděno. Od té doby, co návštěva stala se povin-
nou, jest vybírání školného protimyslným. Přál bych
si, aby pan referent pojal ještě do resoluce bod ten
aby vyveláno bylo usnesení, aby školné na těchto
školách vybíráno nebylo. Jsem zásadně proti vydání
rámcového zákona říšského. S rámcovými zákony vů-
bec jsme u nás učinili smutné zkušenosti. Pro král
české není takového zákono rámcového ani potřebí,
zvláště ne, když v Dol. Rakousích školství zákonem
bylo upraveno bez vydání zákona rámcového. Ne-
radil bych k tomu dnes, když osnova zemského zá-
kona jest ve školské komisi připravena, abychom
stavěli most k přechodu, který se nám může státi
nebezpečným. Rámcový zákon jest okovem centra-
lismu, který vždy tísní. Považují delinitivní 3pravu
pokračovacího školství s pilným zřetelem ku pomě-
rům a potřebám živnostniciva v království českém za
hlavní vývoj tohoto školství a varuji před tím, aby
jakýmkoliv způsobem vyhražen tu byl vliv centra-
listickému systému a nepřátelské Vídni. (Potlesk.)
Pesl. Krejčí poznamenal, že souslavně požaduje
aby absolventi pokračovacích škol se věnovali prak-
tickému zaměstnání.
Posl. Němec poznamenal, že úprava školství má
ze státi zákonem zemským a ne zákonem rámcovým
ježto potřeby kullurní našeho království jistě se líší
od potřeb jiných zemí. Stát nečinil v této věci ničeho
od známého nařízení min. ze dne 23. února 1883. Pri-
vésti k místu příslušný zákon, je povinností státu.
Krejčí
Posl
Němec
Dolo
Vídeň
9
article
Přísedící zem. výboru posl. Adámek pravil, že
nikterak nemínil bráti v pochybnost autonomistické
smýšlení posl. Němce. Řečník souhlasí s jeho pro-
hlášením, které znamená výtku vládě, že nic ne-
dělala, ač dělati měla
Zpravodaj posl. dr. Ulrich pravil v doslovu, že
v olázce zákonné úpravy pokračovacího školství není
zajisté rozporu o tom, že se tak má státi zákonem
zemským. V resoluci není o tom zmínky prolo, aby
na základě sněmovního usnesení poskytnuta byla
zem. výboru možnost navázati styky s vládou v tom
směru, aby konečná úprava stala se zákonem zem-
ským
Tím byla rozprava skončena a provedeno hlaso-
Při hlasování přijaty byly tištěné návrhy komise
označené čísly I. a II. Při návrhu III. přijat byl 1.
odstavec dle návrhu posl. Němce, druhý odstavec
dle návrhu komise, třetí odstavec dle návrhu posl
Němce. Dále byl jako 4. odstavec přijat dodatečný
návrh posl. Němce a jako 5. odstavec dodatečný ná-
vrh posl. Krejčího.
Adámek
Němec
doktor
Ulrich
10
article
Třetím článkem jednacího pořadu bylo druhé
čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského
výboru o úpravě dotace, jež se poskytuje
klášteru Voršilek v Praze z normál-
ního školního fondu.
Zpravodaj posl. hr. Zedtwilz doporučil návrh ko-
mise, který zní: Slavný sněme, račiz. se usnésti, že
se schvaluje smlouva, ujednaná mezi vládou a zem-
ským výborem o doplnění roční dotace klášteru Vor-
šilek v Praze na částku 12.000 K na účet normálního
fondu školního.
Návrh byl bez debaty přijat
Čtvrlým oddílem pořadu bylo druhé čtení zprávy
komise pro záležitosti zemědělství o návrzích posl
Kubra a soudruhů a posl. Zulegra, Peschky, Lipky
Krütznera a soudr. o zákazu dovozu italského vepřo-
vého bravu do celního území rakousko-uherského.
Posl. Hyrž přednesl zprávu komise a její návrh
Zemskému výboru se ukládá, aby neprodleně v zájmu
zemědělství u c. k. vlády vymohl, aby dovoz vepřo-
váni
Čtvrlý
Kubr
Zulegr
Peschek
Lipka Krützner
Posl
Praha
11
article
vého Bravu z Italie do Rakouska Byl ihned zakázán
a o výsledku zprávu podal.
Návrh byl bez debaty přijat
Posledním článkem pořadu bylo projednání tře-
tího seznamu zpráv komisí o peticích
Zpravodaj hr. Zediwitz navrhl jménem komise
rozpočtové, aby sněm nařídil zemskému výboru, aby
v nejbližším zasedání sněmu podal zprávu o Spolk
pro zřízení a vydržování sanatoria pro choré rako-
vinou, po případě, aby podal návrh, má-li se spolku
tomu poskytnouti pravidelný roční příspěvek.
Návrh byl přijat
Zpravodnj posl. Grössl (na místě posl. Milnera
navrhl jménem komise zemědělské, aby zemský výbor
byl poukázán, aby petici J. Vondráka, rolníka v Chlumu
a soudruhů o podporu na odvodnění pozemků vyří-
dil dle zásad, platných pro udělování podpor nouzo
vých. Návrh byl přijat.
Grössl
Milner
J Vondrák
Rakousko
Chlum
12
article
Zpravodaj posl. Grössl (na místě posl. Milnera
podal o petici obeeních zastupitelstev v Chlumčanech
Pšanech, Veltěžích a Oboře za úpravu inundačních
poměrů na potoce smolnicko-brlojském jmenem ko
mise zemědělské návrh, aby zemský výbor byl po
ukázán, aby se s vládou dorozuměl, jak by se od-
stranily nesnáze, vznikající při průtrži mračen zápla-
vami řečeného potoka při hrázi c. k. stání dráhy
pražsko-duchcovské. — Návrh byl přijat.
Zpravodaj posl. Niklfald podal dle zprávy komise
pro záležitosti zemědělství o petici obch. a živnost.
komory plzeňské, aby pozemková daň, náslekem ži-
velních pohrom odepsaná, podrobena byla placení
autonomních přirážek — návrh, aby se přes tuto pe
tici přešlo k jednacímu pořadu. Návrh byl přij at
Zpravodaj posl. Steyskal podal dle zprávy ko-
mise zemědělské o petící hospodářského spolku
v Semčicích za úpravu služby zvěrolékařské a zří
zení české školy zvěrolékařské — tento návrh: Zem
skému výboru se ukládá, aby za účelem zjištění na
dostatků nynější služby zvěrolékařské konal o pří
činách toho zjevu pilné šetření a sněmu o jeho vý
sledku podal zprávu.
Návrh byl přijat.
Nejvyšší maršálek zemský přerušil potom jednání
Grössl
Milner
Steyskal
Veltěž
spolek v Semčice
13
article
Návrhy a dotazy.
14
article
Poslanci dr. Škarda, dr. Eppinger, hr. Buquoy.
kníže Rohan, dr Reiniger, dr. Steidel, Prášsk, dr
Baxa, dr. Vrban a sp. podali tento návrh, jenž se
týče vyrovnání rakousko uberského a zní
Vzhledem k tomu, že dosavadní průběh vyjed-
návání mezi vládami obou polovin říše o vyrovnání
mezi královstvími a zeměmi, zastoupenými na radě
říšské a zeměmi koruny uherské a dovolávání se na
ujednání učiněná prý již mezi korunou a koalicí
uherskou vzbuzují nejvážnější obavy, činí podepsaní
návrh: Sněm královstí českého račiž se usnésti:
Vláda se důrazně vyzývá, aby při zahájeném vyjed-
návání s vládou uherskou háj ta proti Úhrám s nej-
větší rozhodností hospodářské prospěchy královstvía
zemí na říšské radě zastoupených, aby zásadně na
tom trvala, by do jednání o revisí byly pojaty
všechny olázky vyrovnací v celém rozsahu, aby žád-
ným způsobem nedovolila, by další trvání společného
území celního pro obě poloviny říše bylo vykoupeno
novými jednostrannými obětmi této poloviny říše.
doktor
Škarda
Eppinger
Buquoy
Rohan
Reiniger
Steidel
Prášsk
Baxa
Vrban
15
article
Kdyby nebylo lze dosíci vyrovnání na tomte
pevném, trvalém základě, nechť se vláda domahá
úplného hospodářského rozdělení obou státních územ
a bez odkladu včiní opatření potřebná
Po stránce formální navrhuje se přikázání tohote
návrhu komisi zemědělské a živnostenské.
Posl. Peschka, Zuleger, dr. Schreiner, Pacher
soudr. podali návrh, kterým se žádá úplná hospodář
ská rozluka mezi Předlitavskem a Zalitavskem.
Poslanci dr. Reiniger, hr. Nostic a soudr. podal
návrh na stavbu místní dráhy v okrese nýdeckém.
Posl. Chaloupka a soudr. podali návrh na pod-
poru družstev pro stavbu dělnických domků v Ko-
stelci n. Or
Posl. Zintl podal k místodržiteli dotaz o zřízen
samostatné německé školy babické v Praze.
Posl. dr. Pippich podal k místodržiteli dotaz
vinkulování 4% obligaci Spolku paní a dívek „Vlasta
v Ilinsku pro účely nadlacní pouze jazykem něme
ckým.
Posl
Peschek
Zuleger
doktor
Schreiner
Pacher
Reiniger
Nostic
Chaloupek
Zintl
Pippich
Vlasta
Předlitavsko
Zalitavsko
ko
Praha
Ilinsko
spolek paní a dívka
16
article
Příští schůze
17
article
je v pátek 8. března o 11. hod. dopol. s tímto pořadem:
1. Pokračování třetího seznamu zpráv komisí
o peticíchá
2. druhé čtení zprávy komise pro záležitost
okresní a obecní o zprávě zemského výboru království
českého s návrhem na změnu § 9. zákona o okresnín
zastupitelstvu (zpravodaj posl. dr. Zimmer)
3. druhé čtení zprávy komise pro záležitost
okresní a obecní o zprávě zemského výboru a rozší-
ření moru kořalečního v království českém, jakož
i o prostředcích proti opilství (zpravodaj poslanec
Srdínko);
4. druhé čtení zprávy komise pro záležitosti země
dělství o návrzích poslance Václava Slahla a soudr
a poslance Josefa Heinzla a soudruhů o úpravě vojen-
ských cvičení a náhrady jízdného k nim (zpravoda
posl. Barták).
Schůze skončena o 3. hod. 15 min. odpol.
Schůze komisí
Rozpočtová komise, školská komise a komise pro
záležitosti zemědělské mají schůze ve středu dne6.
t. m. o 10. hod. dopoledne
Komise pro osnovu zákona o zájmových spole
čenstvech zemědělských má schůzi ve čivrtek 7. t.m
o 31/2 hod. odpoledne
Komise pro záležitosti okresní a ohecní koná
schůzi v pátek 8. t. m. o 10. hod. dopoledne.
doktor
Zimmer
Srdínko
Slahl
Heinzl
Barták
18
article
Klub sněmovních poslanců národní ztrany sve-
hodomyslné měl včera schůzi za předsednicíví posl
dra. V. Škardy. Předseda podal nejprve zprávu o akci
sněmovních stran, aby podán byl společný návrh.
jenž se týče přípravného jednání o vyrovnání ra-
kousko-uherské. Stanovisko předsedovo, s akcí sou-
hlasné, bylo schváleno, a předseda byl zmocněn, aby
návrh, vyhovující názoru strany, jménem jejím pode-
psal. Předseda učinil pak sdělení o petici žen českých
za udělení volebního práva ženám. Potom jednáno
bylo o jednacím pořadu sněmovního sezení. Při ná-
vrhu zeměděslké komise o petici mlynářů v okrese
klatovském proti podporcván družstev-
ních mlýnů, po živnostenskou pracujících, z peněz
zemských, rozvinula se zevrubná debata, ve které
vysloveno mínění, že klubu jest při vši ocholě ku
podpoře družstev rolnických přece jen poukázati na
škody, jež by vzešly živnostem a průmyslu, kdyby
měla býti penězi veřejnými podporována Hružstva
výdělková; zejména poukázáno bylo na nebezpečí.
hrozicí tu živnosti mlynářské. Bylo pak usneseno
žádati, aby sněmovní návrhy řečeného rázu přikázány
byly nejen zemědělské, nýbrž také živnostenské ko-
misi, aby i tato komise mohla se o nich vysloviti.
V Škarda
19
article
Někteří řečníci poukázali pak na postup při regulaci
řek a dovodili, kterak při něm nebere se vládními
projekty vodních nádrží náležitý zřetel na potřeby
českých krajů. I bylo usnesenc, pojednati o těchto
otázkách ve zvláštní schůzi klubu. — Poslanci Bar-
ták a Němec přednesli žádost Spolku obchodníků
s drůbeží v král, českém, klerý se domáhá brzké
změny honebního zákona. Předseda posl. dr. Škarda
sdělil, že na poradě předsedů klubů vyslovil přání,
by návrh zemědělské komise o záležitosti této byl
brzy sněmem projednán, a že nejv. maršálek slíbil,
žádosti té vyhověti. — Na sklonku schůze byly pro-
vedeny volby klubovní. Poněvadž dosavadní místo-
předseda prof. dr. Blažek prohlásil, že na funkci tu
již nekandiduje, bylo usneseno, vzdáti mu díky za
práce jež jako místopředseda klubu konal. Při vol-
báchbyli pak zvolení: místopředsedy poslanci Němec
a Niklfeld; členy parlameniní komise poslanci
Anýž, dr. Fiedler, dr. Kramář „dr. Podlipný, dr
Schauer a Štolc. Kromě toho jsou členy parlamentní
komise jako virilisté členové zem, výboru Adámek
a dr. Herold, jakož i předsedové klubovních odborů.
— Pokladníkem zvolen opět posl. Jos. Macháček, po-
řadatelem dr. Subert, zapisovateli Blahovec ad
Horák.
Němec
profesor
doktor
Blažek
Anýž
Fiedler
Kramář
Podlipná
Schauer
Štolc
Adámek
Herold
Pokladník
Macháček
Subert
Blahovec
20
article
Večer na počest 80. narozenin
dra. Eüuarda Grégra.
Večer na počest 80. narozenin
dra. Eüuarda Grégra.
Převyšuje věkem své okolí, nadšením však
předstihuje mnohé mládí, došel doyen národní
strany svobodomyslné dr. Eduard Grégr
vzáené neze života, nikoliv však poslední
zvláště ne života tak požehnaného a neustálou
činností jako ocel zkaleného a utuženého . ...
Na prah Jeho osmdesátky snesla se závě
projevů blahopřejných, ale pro jubilára zvláště
potěšitelných tím, že neobsahovaly jenom kon-
venienční gratulace, nýbrž provanuty byly uzná-
ním a vděkem za velikou politickou a národn
jeho činnost. Takovýchto uznání dostalo se osm-
desátníku i od příslušníků jiných politiekých
stran, což zvláště významno a zůstává pro ne-
ohroženého zápasníka nejkrásnější eatisfakeí
V náladě, vylučující politická protivenstv
minulá i přítomná, konal se také včera večer
banket na počest jubilára.
Ve dvoraně Měšťanské Besedy, vykrášlene
v průčelí hradbou exotické zeleně, v středu s po
prsím oslavencovým, shromáždili se přátelé dra.
E. Grégra, v počtu přesahujícím všechno oče
kávání.
Dr. Eduard Grégr, uvítán bouřlivým po
tleskem, zasedl vedle ministra dra. Pacá ka
u čestné tabule, kdež mimo předáky strany za-
ujali místo oba rektoři vysokých škol českých
a starosta měst pražských.
Eüuard Grégr
doktor
Grégr
E Grégr
21
article
Úvodem ku přípitkům během večera byla
slova předsedy Klubu národní strany svobodo-
myslné dra. P. Nesýho, jenž pozdravil jubilára
v středu přítomných jménem klubu a tlumočil
mu oddanost a upřímnost citů, s jakými prová-
zen jest v národě českém den osmdesátých jeho
narozenin a praví:
„Byli jsme před dvěma dny svědky, jai
nadšený, spontanní hold vzdali tak hojným po-
čtem shromáždění účastníci sjezdu našemu
oslavenci, hold, který byl důkazem nejen úcty
a uznání, nýbrž i lásky všech, kdo hlásí se k
straně svobodomyslné.
K tomuto imposantnímu holdu pojí se
skromně hold klubu Národní strany svobodo-
myslné, k těmto projevům úcty, vděčnosti a lá-
sky pojí se i náš klub, aby pozdravil svého za-
kladatele a svého nejstaršího člena
Přesahovalo by moje síly, kdybych chtě
zde naznačiti celý politický relief našeho
oslavence, a vypočítati všechny jeho zásluhy
o národ český, vytknouti vliv jeho na naše poli-
tické osudy, to ponechávám povolanějším oso
bám, ale na jednu stránku působnosti našeho
oslavence chci poukázati.
klub národní strana svoboda
národní strana svoboda
22
article
Nepovím nic nového, řeknu-li, že každý čin
člověka a každé rozhodnutí má býti výslednie
harmonického působení rozumu a srdce, a tak
také v politice nemá rozhodovati pouze a jedině
chladný rozum, nýbrž i srdci, citu má a mus
býti vyhražen náležitý vliv na rozhodování.
A jako u jednotlivee, tak i u celého národ
hraje cit důležitou a mocnou úlohu, tak i celý
národ podléhá radosti, hněvu, lásce ...
—A jen tehdy politická činncst zástupců jes
ve shodě s vůlí celého národa, jestli v ní odráží
se toto cítění národa. (Výborně.)
Toto cítění národa vystihnouti, je respek
tovati a k němu při každém rozhodnutí náležite
přihlížeti, jest povinností lidové politiky.
Za pravdu mi dává zkušenost z minulýeh
právě let. Když zrušena byla jazyková nařízení
celým národem vřel hněv, hněv, který volal po
zadostučinění, hněv, který nepřipouštěl, aby se
uzavíraly nějaké úmluvy s vládou, dokud zadost
učinění se nám nedostane.
Nepovím
23
article
Prosím, aby ve slovech mých nebyla spatřo-
vána nějaká rekriminace, vždyť dnes uznává t
již každý, že chyba byla učiněna, chyba, která
způsobila nejvíc nespokojenosti i mezi věrným
příslušníky strany, chyba, jež měla příčinu
v tom, že poselstvo neopřelo se o hněv národa
o cítění lidu.
A jak jinak Němci dovedou využitkovati ná
lady lidu, bylo viděti po vydání jazykových naři
zení. Jakkoli u Němců bylo umělým štvanín
Všeněmců vzbuzeno rozhořčení, jakmile tu bylo
všichni Němci bez zřetele na to, zasedají-li v po
slanecké nebo panské sněmovně, jsou-li úřad
níky nebo neúřadníky, odvolávali se na rozhořčen
svého národa! (Výborně!)
Tento vzácný dar vystihnouti cítění národa
jeho duševní hnuti, měl právě p. dr. Ed. Grěgr
On dovedl vystihnouti náladu lidu, poněvadz
znal srdce lidu, on dovedl cítění národa udatn
tlumečiti a jemu platnost zjednávati.
A tím si vysvětlujeme, že dovedl p. dr.
Grégr mluviti k duši národa našeho, poněvadz
byl srdci jeho tak blízko, poněvadž mu roz-
uměl.
Málo kdo může se pochlubiti, že doved
tak promluviti k srdci lidu, jako dr. Grégr, a an
v pozdních letech, kdy obyčejně chladná roz
vaha zatlačuje záchvěvy srdce, nezanedbával
dr. Grégr tuto citovou stránku, nepřehlížel cítěn
národa, a tim si lze vysvětliti, že byl stále mladý
zachovávaje mladístvou svěžest v myšlení i ko
nání svém.
Němec
doktor
Ed
Grégr
panská sněmovna
24
article
Přes značné stáří byl vždy dr. Grégr jeder
z nejmladších Mladočechů.
On z duše našeho lidu čerpal sílu, on čerpa
z duše národa víru v lepší budoucnost a touto
vírou budil nadšení. On těšil se lásce všech, kdo
ho poznali, viděli jsme před dvěma dny na
sjezdu, jak všichni propukli v nadšenou ovaci,
četli jsme, jak listy stran jiných skládají holdy
při této příležitosti. Připojuje se jměnem klubu
k těmto holdům, připíjím tomu, jenž byl a jest
srdci lidu tak blízký a přeju mu, aby ještě dlou
há léta těšil se z lásky národa.“ (Výborně
dlouhotrvající potlesk a pochvala.)
Potom ujal se slova starosta měst pražských
dr. Karel Grož: Slovutný náš oslavenče! Slavné
shromáždění! Oslava dnešní sdružuje vešker
kruhy a vrstvy národa našeho, které svorně
spojily se, aby v den tak významný složily holo
úcty a lásky miláčku svému, v boji sešedivělému
zápasníku za práva a svobodu českého lidu v ne-
dílné jeho vlasti koruny svatováclavské — chra-
brému dru. Eduardu Grégrovi, který právě včera
slavil osmdesáté narozeniny své.
Budiž dovoleno při této příležitosti také
mně, abych jako starosta král. hlavního města
Prahy přidružil se k ostatním. a projevil oslaven-
ci našemu několika slovy nelíčený dík a uznán
za veškeru práci a obětavou námahu, se kte-
rou po dobu téměř půl století věnoval se veřej
ným záležitostem našeho národa.
doktor
Grégr
Karel Grož
Praha
25
article
Od r. 1861, tedy téměř po 46 let, zasedá
Eduard Grégr na sněmu království českého a by
po dlouhá léta též vydatným a svědomitým pra
covníkem jako přísedící zemského výboru krá-
lovství českého; od r. 1885 pak zasedal až po
naše dny na radě říšské, kdež neminule žád-
ného význačnějšího boje za práva a požadavky
našeho národa, aby nebyl při něm v řečnický
zápas vstoupil náš vysoce ctěný oslavenec, který
plamenným slovem dovedl vždy dáti pravý výraz
přesvědčení celého národa a ráznou odpově
jeho protivníkům.
V parlamentním svém působení dr. Eduar
Grégr vždy věren byl zásadám pravé svobodo-
myslnosti; heslo „Osvětou k svobodě“ nazna-
čuje nejlépe směr jeho působení a u vděčré pa-
měti všech pravých svobodomyslných polifiko
zůstane povždy jeho boj proti Liechtensteinově
školskému návrhu a působení Grégrovo vůbec
na prospěch národního školství i učitelstva.
Dr. Eduard Grégr působil též v dřívějších
dobách platně ve sboru obecních starších král.
hlavního města Prahy, jehož byl členem od roku
1867 až do r. 1876, zastupuje voličstvo III. sbo-
ru novoměstského. Zde ujímal se slova při všech
významných příležitostech, přimlouvaje se vždy
za návrhy, které směřovaly k rozkvětu našeh
města a poskytuje zejména v otázkách hygieni-
ckých a osvětových na základě přebohatých
svých znalostí a zkušeností poradného svého
hlasu. Zmínky zasluhuje jeho usilování o zři
zení nové hlavní vodárny pro Prahu v Podolí.
jeho součinnost při vyjednávání stran získáni
starých hradéb od Poříče k Slepé bráně; dr. Ed.
Grégr
doktor
Eduar Grégr
Liechtensteinův
Grégrův
Ed
Praha
Podolí
pravý svoboda
obecní starý král
26
article
Grégr byl to dále, který se přimlouval za posta-
vení sochy krále Jiřího z Poděbrad na naší staro-
slavné radnici a který usiloval o zřízení samo-
statné české techniky v Praze. Za doby říšského
mandátu poslaneckého pro Prahu zejména anga-
žoval se usilováním o reformy v Pražské vše-
obecné nemocnici a v záležitosti získání Slup-
ských pozemků pro budovy universitní.
Nezměrné zásluhy dra. Ed. Grégra o národ
český vůbec a o Prahu zvlášť byly uznány té
radou král. hlavního města Prahy, i jest mně ve-
likou ctí a obzvláštním potěšením, že mohu
v tomto slavnostním shromáždění našemu
oslavenci oznámíti, že rada městská právě
v dnešním zasedání svém se usnesla, věno-
vati dru. Ed. Grégrovi jako skrom-
nou odměnu jeho vynikajích ao-
pravdových zásluh zlatou medail
král. hl. města Prahy, ve kterémžto smě-
ru nejbližší řádné schůzi sboru obecních staršíeh
návrh bude předložen.
Blahopřeji dru. Ed. Grégrovi k tomuto ob
čanskému vyznamenání, kterého dostalo se ob-
čanu vyznamenání takového zajisté nejhodněj-
šímu, blahopřeji mu jménem města Prahy, aby
ještě dlouhá léta zůstal zachovár. svému národu.
těše se z všeobecné lásky a z úcty, kterou ani
političtí ani národní soupeři jeho zulovému ka-
rakteru odepříti nemohou.
Nechť žije ještě diouhá a dlouhá léta pan
dr. Eduard Grégr! (Výborně, dlouho trvající po-
tlesk.)
Rektor university prof, dr. Jar. Hlava
vzpomněl, že je tomu 50 let, co dnešní jubilár
chtěl se habilitovati na universitě pražské —
»Nedošlo bohužel k tomu — a lituje toho
alma mater, neboť tak geniální duch, jakým
jest dr. Eduard Grégr, byl by jí skvělou
ozdobou«.
Grégr
Jiří
doktor
Jar
Poděbrady
Praha
Rektor univerzita profesor
zlatý medail král
27
article
Jménem Spolku českých lékařů pronáší
posléz jubiláru jako Nestoru českého lékařstv
svůj nejupřímnější pozdrav. (Výborně ! Potlesk.)
Dr. Herold vzpomněl, kterak jako student
zúčastnil se táboru lidu na Letné. »Tenkráte
vyvstal na tribuně malý muž s ostrými rysy
počal mluvit. Z počátku bylo ticho — lid po-
zorně naslouchal, ale pojednou začalo se jeviti
v tvářích vzrušení citu a srdce. Všechno bylo
tak jasné, tak procitěné, tak lapidární a mo-
hutné.
Do dnes slyším —:
»Ty lide český trpíš, byl jsi udolán
ujařmen, ale ty máš za sebou slavnou histori
a nemáš příčiny zoufat, ale důvěřovat v bu-
douenost, v sebe samotného.«
Tento řečník, který tehda elektrisova
10.000 českých srdcí, byl dr. E. Grégr. Odešel
jsem z tohoto tábora lidu se ctižádostí být tak
jednou Ed. Grégrem. On dovedl promluvit k lidu
tak srozumitelnou a jasnou řečí, jak lid toh
chtěl. A tak stal se slavným jeho rhetorem, tá-
borovým, slavnostním a prvním jeho řečníkem.
(Výborně, neutuchající potlesk.)
V další řeči své vzpomíná dr. Herold po-
litické činnosti dra. E. Grégra. Bylo vzpomenuto
že jest nejstarším poslancem. Ale dlužno vzpo-
menouti, že tímto zástupcem lidu byl od pohnu-
tých ér v r. 1861 a od těch dob zúčastněn byl
na všech politických událostech, jichž dnes jest
ještě bohudík ve zdraví živým a svěžím pamě-
níkem.
doktor
Herold vzpomenout
E Grégr
Grégr
Herold
Letná
spolek český lékař
český srdce
28
article
»Svěží na duchu a na těle, plný síly du-
ševní, té vrouci lásky a oddanosti k našemu
národu dlí tu mezi námi. Uváží-li se, že muž.
kterému nebe popřálo půlstoletí státi na předni
výspě a vzdor tomu, že vůči každému takovému
přikoří je úkolem uchovati si mysl jarou a ve-
selou — tu musíme říci, že byl to veliký da
boží Grégrovi dopřaný — zůstat vždy mladým
A tak nejstaršímu, ale srdcem stále nejmlad-
šímu Mladočechovi dru. Eduardu Grégrovi »Na
zdar«.
Hřímavé »Na zdar« otřáslo dvoranou a dr.
Grégr jest objimán a lIbán.
Dalším řečníkem byl dr. K. Mattuš
V srdečné řeči vzpomíná, kterak stanul
oslavencem u kolébky »Sokola«. Pěstovali
pravé, demokratické bratrství, jež neutuchlo an
když stali se politickými protivníky. Ale i tu
skřížení mečů v názorech bylo vždy čestné.
Předčítá dva přípisy dra. Grégra, hodící se na
poměry dnešní a týkající se sdružení všech
sil ku prospěchu českého národa.
»A co tenkráte před třiceti lety se nepoda
řilo,« praví, »lo daří se dnes, k radosti dojista
tvé i mé.« (Výborně, potlesk.)
Dr. Kramář vzpomíná dob, kdy přišla de
legace mladočeská do Vídně, kdy dívali se n
ni jako na prazvláštní společnest.
»A tu jsme poznali, co to bylo, když
mezi námi stál dr. Grégr, jenž řečnickou slá-
vou svojí hýbal sněmovnou a získával si úcty
všech opravdu demokratíckých lidí.«
Za tu dobu, co jsme ve Vídni byli, čast
jsme se rozcházeli. On dvakráte tak starší než
já, byl radikálnějším nás mladších. Ale bylo t
Grégr
doktor
K Mattuš
Kramář
Vídeň
Sokol
29
article
vysvětlitelno. My byli dětmi sklamání, my věděli.
že cesta naše je klopotná, ale tou samou vírou
jako dr. Edvard Grégr, šli jsme ku předu. Přes
všechen odpor jsme rostli. Já však závidím dru
Grégrovi, že on mohl pozorovati ten veliký roz-
voj našeho národa. A tu musím říci, že nikdy
nic mě tak netěšilo, jako když po rozporech jsme
se sešli. Bylť dr. Grégr vždy tak poctivě upřím-
ným, že i v kárání nás mladších dovedl vložiti
tolik laskavosti. (Výborně!)
V boji za všeobecné právo byl dr. Grégn
mezi prvními a mezi posledními. A já nebyl ni-
kdy tak dojat, jako při památné konečné schůzi,
kdy mladší odešli, ale posledním tam zůstal osm-
desátiletý Edvard Grégr! (Výborně! Bouřný po-
tlesk.)
Konečně jsme se dostali tam, kde chtěl
viděti národ náš dr. Grégr. A tu přeji dru. Gré-
grovi, aby ještě na nových cestách šel s námi,
aby na poli demokratické politiky vedla ho ješt
dlouho víra v český lid! Pod jeho příkladem k
konečnému vítězství! (Výborně! Potlesk.)
Hluboce pohnut ujal se posléz slova oslavenee
večera, statný osmdesátník dr. Eduard Grégr.
doktor
Grégr
Grégn
30
article
Hlasem, jehož pel není stářím setřem, a s ohni-
vostí skvělého táborového řečníka promluvil p
několika úvodních slovech děkovných takto:
»Narozeniny moje zavdaly podnět, že tak
vzácné shromáždění sešlo se dnes večer k ho-
stině, na moji poetu pořádané. Nebude snad
známo, že s jisté strany nazvána hostina tato
»kvasem Girondinů«, známou onou hostinou
před guilotinováním těchto synů Francie. (Slyšte!)
Ano, jsou dobráčkové v Čechách, kteří by to
vítali, aby strana svobodomyslná byla guilotino-
vána. Avšak právě dnešní schůze a právě to,
co odehrávalo se v poslodních dnech v Čechách,
jest důkazem, že strana naše nikterak nemá
chuti ani příčiny položiti se do hrobu a že na-
opak živoucí síla její dovedla postaviti do řad
jejích celou armádu nových, svěžích sil. (Bouř-
livý potlesk.)
Já jsem přesvědčen, že strana naše znova
osvěžena, dá se opět do nových zápasů za nej-
větší statky našeho národa, za jeho ideály, jeho
právo a neodvislost. Vstupem nových lidí není
nikterak změněn program strany; mění se jen
cesta a způsob, jak bychom k němu došli.
Francie
Čechy
31
article
A o tom bych rád promluvil několik slov:
Včerejšího dne dosáhl jsem tedy 80. roku
svého života. Vzáený to zajisté věk za našich dob
a poznávám to nejlépe, ohlédnu-li se kolem sebe
a hledám přátele, kolegy, spolubojovníky z doby
mladosti, z prvních let veřejné činnosti své. Ne-
vidím jich nikde, nebo dávno nalezli klida
pokoj v lůně země.
Že já ještě nejsem mezi nimi, že mně po-
přáno těšiti se v zlatém slunci života, to věru
není zásluhou mou, za to musím býti vděčným
jedině dobrotivé přírodě, která mě obdařila tak
silnými nervy, že ani téměř 50 let veřejné poli-
tické činnosti nebylo s to je seslabiti a strhati.
A to je skutečně vzácná výjimka. Nebo
jaká byla tato doba? Byla to doba ustavičných
bojů a zápasů, doba nepřetržité práce, ustavič-
ného rozčilení, doba velkých nadějí a větších
ještě zklamání, doba málo radostí a spokoje-
nosti, za to ale mnoho žalu a smutku.
32
article
Mezi řídké okamžiky radosti počítám ty, kdy
jsme myslili, že jsme již již dosáhli kýženého
cíle své práce, svých snah a obětí, kdy se
zdálo, že již jako vítězové v tuhých bojích bu-
deme moci přinésti českému národu nejcennějšl
statky každého národa: neodvislost vlastia
svobodu občanskou; statky to, které mu způ-
sobem neprávným, nespravedlným byly odňaty;
o něž byl násilné oloupen. Avšak neodvislost
české vlasti, práva a svoboda národa českého
nedala se tak snadno vydobýti zpět, jak jsme
s počátku myslili. Nepřátelé naši, lépe řečeno
lupiči naši, dovedli svou kořist přiliš dobře
ukrýti. Uzavřeli ji pevně v tvrzi své ústavy
hlídali ji jak v nějakém zakletém zámku sto-
hlavým drakem.
My však — a tu mluvím o prvních bojích
za vydobytí státního práva koruny české — dali
jsme se jako svatováclavští rytíři, s nadšením
do boje, majíce za to, že se nám podaří je-
dinou ranou sraziti draku všechny hlavy, a vzit
pevnost jediným útokem.
Ale v tom jsme se — přátelé drazí —
bohužel, velmi zklamali.
Přeceňovali jsme příliš sily svoje a podce-
ňovali jsme příliš sily nepřátel; o jiných chy-
bách ani nemluvě.
Když jsme té hydře srazili jednu hlavu,
narostla jí ihned zase jiná, a když jsme spo-
jenými silami hnali na hradby pevnosti — byli
jsme obyčejně odraženi a s krvavými hlavami
vržení nazpět.
To, drazl přátelé ! to bývaly okamžiky nej-
bolestnějšího zklamání, největšího zármutku.
To byly okamžiky, které u mnobých, ba
u nejpřednějších bojovníků našich vzbudily po-
city beznadějnosti, zoufalství, tak že již chtěli
kapitulovat před našimi odpůrci a nepřáteli.
odvislost vlastia svoboda
33
article
Avšak strana naše, strana mladočeská, jak
ji tenkráte jmenovali, dovedla ještě v čas hro-
zlcí toto nebezpečenství odvrátiti — a to po-
kládám za největší zásluhu strany naší. (Vý-
borně ! Potlesk.)
Strana mladočeská, dostavši vedení do svých
rukou, vstoupila na bojiště a vedla boj za právo
a svobodu národa sama dále. Vedla ale boj ten
dále tím samým způsobem, jako před tím. A to
byla veliká chyba se strany naší.
Nedařilo se nám právě tak, jako se ne-
dařilo našim předehůdcům.
Když jsme po dlouhých bojích konečn
poznali, že to tím dosavadním způsobem nejde,
že se tou starou cestou nedostaneme k cíli, tu
nezbývalo nie, než uvažovati o tom, jak bychom
se jiným způsobem, jinou, praktičtější a schůd-
nější cestou dostali dále ke svému cíli.
A tu jsme přišli k přesvědčení, že seta
cislajtánská bašta nedá vydobýti a vzíli jedným
útokem, že nelze ji poraziti jedním rázem
že to bude mnohem snadněji a úspěšněji, když
budeme úsilovnou, systematickou, neunavnou
prací vylamovati kámen za kamenem, cihlu z
cihlou, až se nám podaří učiniti dostatečný prů-
lom, kterým bychom mohli vynésti zadržená
naše práva a svobody.
A ejhle, drazí přátelé! nová talo taktik
se již částečně osvědčila, nebo se nám již po-
dařilo vylomiti jeden z největších kamenůt
cislajtánské pevnosti, vylomiti a odvaliti starý
volební řád, tento základní balvan celé pevnostil
(Výborně !) To tedy, ctění přátelé, je ten veliký