Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXVII.

2

tone

3

V Praze, ve středu 6. března 1907.

Praha

4

Číslo 65.

5 article

Na ranní a odpol. listy předplácí ne v Praze v administrael . . . . 2 K — ni lněsle nětrt leta . . . . 6 K —h s dvoji donáškel z K 5o t na měste .. . . Rs0h n čtvrt lota .. na něsíe . . . . . . 2 K 30 h Pošton: měsle n : . . . k ei s dvejí zásilkos- nrt . . . nKei

Praha Pošton K 5

6 article V třetím vyrovnacím náběhu.

V třetím vyrovnacím náběhu. Třetí náběh k obnově rakousko-uherského hospodářského vyrovnání započal vlastně od- straněním ujednání Szella s Körbrem, jež nadešlo jakožto důsledek dohody koruny s uherskou koalicí, kteroužto dohodou, pokud se týkala dalšího kroku ve směru hospo- dářské samostatnosti Uher, nepokládá ny- nější ministerstvo vídeňské potud za stav definitivní, že doufá v úspěch svého pokusu aby celý soubor otázek sem spadajícíe podroben byl novému projednávání. Pokus tento dospěl zatím až k tak zva- nému třetímu čtení, kteréž provedeno bude v Pešti, kamž se odeberou vídeňští odborní ministři ke dni 11. t. m. Dnem tímto nadejde vlastně teprve skutečné jednání a rozhodo- vání o sporných dosud záležitostech, jichž jest velmi značný počet, a údaje, o nichž v jednotlivostech se rozcházejí, dle toho, prýští-li z pramenů vídeňských anebo pešt ských. Prvním čtením vyrozumívaly se totiž porady odborných komisí, vyslaných oběma vládami, kteréž se obmezily tím, že probraly všecek vyrovnací materiál, a zjistily, v kte- rých věcech se vzájemné jejich názory různí Tyto sporné otázky byly pak vzaty v po- rady, po tři dny trvající, jež konaly se v mi- nulých dnech za přítomnosti uherských ministrů ve Vídni, a ohledně jejichž průběhu zavázaly se obě strany zachovati nejpřís- nější tajemství.

Uhry Pešť Vídeň

7 article

Přes to jest možno o průběhu těchto porad zjistiti, že děly se za zdůrazněného přání nejvyšších kruhů, aby dílo obnovy vyrovnání hospodářského se tentokráte již příznivě skoncovalo, zvláště proto, že zahra- ničné ministerstvo pokládá posavadní stav nehotovosti za značnou překážku ve volnosti vlastní své činnosti. Při těchto poradách ministrů vídeňských a uherských, pokud se týče předsedů jejich, projevována prý byla s obou stran zřejmá snaha, aby se dospělo k cíli, ač se nestalo rozhodnutí o žádné určité otázce. Obě strany přednesly své návrhy, a projevily své názory a vytkly svá stanoviska ku předloženým ná- vrhům, a takovýmto způsobem probraly vše- cek materiál, v prvním čtení odborných komisí nevyřízený, a na obou stranach bude nyní, aby své návrhy propracovaly podrobně, majíce při tom zření ke stanovi- sku vzájemnému. Jinými slovy řečeno: po- rady společné ministrů zúčastněných byly přerušeny, aby v oddělených poradách jednotlivých odborů ty které otázky se dále propracovaly a výsledek těchto porad, jež budou skončeny do 11. t. m., bude sloužiti za základ nastávajícího třetího člení. . Oproti vídeňským zprávám, že při dru- hém čtení vstoupila do popředí zále žitost delšího (nejméně dvacetiletého) trvání pří- padných nových vyrovnacích ujednání, po- znamenávají zprávy uherské, že jest to pouze formálně správné, že se po dva dny o tomto návrhu rokovalo, aby uherští mini- stři mohli všestranně vystihnouti jeho dosab, jak jest ustrojen, odkud vznikl jeho původ a čeho jím ve Vídni chtějí dosíci, pokud se týče jakým způsobem hodlaj jej učiniti přijatelný m.

Vídeň

8 article

V myšlence delšího trvání nového vy- rovnání tuší prý v Uhrách záměr podvázati na mnoho let právo sebeurčování, zvláště když myšlenku onu vyslovil předseda mini- sterstva Béck po prvé v panské sněmovně po podání uherskou vládou samostatného celního tarifu uherské sněmovně. Dále prý nutno též uvážiti, jaký hospodářský prospěch by z myšlenky této mohl vyplynouti pro Uhry a jaké kompensace by ji provázely Z toho všeho ještě nijak nenásleduje, že myšlenka dlouhodobého hospodářského vy- rovnání byla přijata za východisko dalšího jednání. Zkrátka dle všech různých zpráv možno souditi, že ani tyto porady minister- ské neskončily takovým positivním výsled- kem, jenž by opravňoval k určitým nadějím, že třetí čtení vyrovnací, jež příští pondělí se započne v Pešti, povede k obnově hospo- dářského vyrovnání ve smyslu návrhů ví- deňských. Chýlí-li se nicméně celková nálada ve směru úspěšného skoncování třetího náběhu k obnově hospodářského vyrovnání rakousko- uherského, nutno tu počitati i s jinýmí, nez čístě hospodářskými momenty.

Uhry Pešť uherský sněmovna

9 article

Takovým jest na př. zpráva, kteráž se nejprve vyskytla ve štyrsko-hradeckém listu, že zatím se podařilo nalézti cestu v otázce velicího jazyka ve sborech uherských. Peštské listy zprávu tu zaznamenaly na pohled ne- důvěřivě, ale rozpomeneme-li se, že z urči- tých kruhů politiků německých svého času, když se stala známou dohoda koalice uherské s korunou, se prohlásilo, že jest lépe vyjíti Maďarům vstříc v otázce armádní než po- skytnouti jim nové výhody hospodářské,a uvážíli se dále, že důsledky německé ob- srukca stále ještě nejsou odklizeny a že po- savení Němců i v příští radě říšské bude velmi silné, pochopíme, proč se uvádí ona štyrsko-hradecká zpráva v souvislost s na- dějnější vyhlídkou na obnovu vyrovnání s Uhrami. Rovněž celkové postavení soustátí, ne- má-li zdejší jeho polovina podlehnouti hospo- dářské přítažlivosti sousedního Německa, nuti k opatrnosti obě ministerstva, vždyť se silené snahy uherské po dokonalejší hospo čářské samostatnosti vyprýštily právě z obav píed hospodářskou expansivností německou

Maďar Němec Uhry Německo

10 article

Nepřekvapí tudíž nikoho, pronesl-li pešt ský, ve věcech hospodářských dobře osvěd- čený list, že jest to v zájmu stejně důležitém pro obě poloviny soustátí, aby posavadní ne- jistota a z ní proudicí znepokojování výrob- ních tříd ustoupily spolehlivějšímu upravení na delší dobu, při čemž by uherským vyjednavatelům ovšem nastala povinnost. aby zabezpečili Uhrám větší účinnost hospo- dářské samostatnosti, při čemž by olázka, na jak dlouho by vyrovnání se mělo státi. sama sebou se stala formálně bez- významnou. Přihledneme-li pak ku projevům, jež se o otázce vyrovnací staly na sjezdu národní strany svobodomyslné, sezneme, že on uvažováno bylo neméně vážně; zejmena pak dr. Kramář trefně vystihl nebezpečí hospo- dářského rozvoje sousedního Německa tě mito slovy: »My, kteří od věků zde hájíme svou samostatnosť, ba jen prostě svou ná- rodnost proti německému přívalu, jsme v ne bezpečí, kteréž nám hrozí z hospo- dářské expanse Německa na Východ. My ležíme a s námi Rakousko na čáře mezi Německem, a Malou Asií, kam vede novodobý rozmach Německa a v tom jest nebezpečí pro nás. I musíme říci, že zájmy naše se kryjí se zájmy celého státu a všech národů,které nechtějí do Ně- mecka.« Ale dále: »Uherské věci mohou vésti ke krisi, a tu bude vláda potřebovati, aby ji uspokojený český národ podporoval.«

Kramář Uhry Německo východ Rakousko Asie

11 article Sněm království českého.

Sněm království českého. Dnešní sezení sněmu mělo ráz běžné pra- covní sehůze: bez vzrušení a proto také skoro bez valné účasti a pozornosti. Nebylo však bez zajímavosti, a mohlo též každého, kdo o zem- ský sněm se stará, poučiti o nynějším stavu zemského sněmováni. Mimo poslední toliž všechny předměty rokování a usnášení byly na- nejméně dvé léta staré, a tím parlamentně vlastně zastaralé. Dřivější německá obstrukce na sněmu a vládní obstrukce proti sněmu zem- skému vůbec zavinily tento trpký zjev, s du- chem rozumného parlamentarismu naprosto ne- srovnalý. Na prvním místě měla se dnes projedná- vati osnova zákona o posloupnosti dědické při stateích střední velikosti. Zalim však se vědělo, že vláda bude činiti proti ní námitky, že by ji ve znění komisí projednaném nepředložíla. k sankci, a že se tudíž předloha vráti komisi Když dr. Viškovský podal o nl duchaplnoua sytou zprávu, povstal místodržitel, učinil země- dělské komisi výčitku, že k jejímu jednání osnově nebyla vláda pozvána a vyslovil poža- davek, aby osnova byla vrácena komisi. Vláda prý neměla příležitost o osnově se vysloviti,a chce tak učiniti. Je otázka, zdali a pokud se požadavek místodržitelův srovnává s duchem zřízení zemského a s pravomocí sněmu, která — jak hr. Coudenhove výslovně uznal — byl při volební reformě říšské rozšířena změnou státního zákládního zákona o zastupitelstvu říšském.

doktor Viškovský Coudenhove

12 article

Také je požadavek, panem místodržitelem tlumočený, způsobem skoro rozkazovacím, po- divný každému, kdo vl, že zemský výbor př zákonných osnovách, při nichž je zůčastněn, zjednává si dohodu s vládou předem, to jest dřive, nežli se ta která osnova vůbec dostane do sněmu. Nyní koná tuto křížovou cestu na příklad osnova zákona o zřízení zemské živno- stenské rady. Dr. Viškovský odpověděl místodržiteli velmi ostře a kriticky. Zcela správně mu namítl, že vláda mohla osnovu dávno prostudovat; ovšem byla by musila chtít. Mistodržitel zapolemisoval si s drem. Viškovským a tím byla celá gene- rální debata o osnově zákona o dědické posloup- nosti při statcích střední velikosti hotova. Jest charakteristické a musí býti zaznamenáno, že do rozpravý o osnově této, jež má ráz výlučně agrárně-politický, nezasáhl ani jediný český npi tbe v atbsnllad agrárník. Strana agrární je troufalá dost, aby si vyhražovala sama jediná zastoupení celého če- ského venkova, je smělá dost, aby se vyhlašo- vala za jediného zástance českého rolnictva, ale ani jediný člen agrární strany nevidí svou povinnost v tom, abý promluvil o věci nej- agrárničtější, o níž, patrně vzhledem ku právni- cké její složce, referentem byl poslanec nikoliv agrární, nýbrž mladočeský. Tyto dny poskytly také jiné poučení o péči českých agrárníků o české rolníky.

doktor Viškovský Mistodržitel

13 article

Minule podal posl. Barták návrh na zave- dení povinných společenstev rolnických, jež projektuje pro obce, nikoli teprve pro okresy. jak navrhováno ve starší osnově. Čeští agrár- níci zamítají návrh Bartákův důvodem opravdu znamenitým: nebylo prý by možno provésti jej — do nastávajících voleb. Z toho patrno- kterak dosavadní agrární politika je zvláště po- litikou voleb. Z dalšího rokování byla zajímava jen de- bata o pokračovacím školství. Vyšlo z ní na jevo, že občanstvo a země činí co mohou, ale že nejlepší právě snahy jejich se rozbijejí lhostejnou netečnost vlády k nepochybným jejim povinnostem v tomto oboru. Kuriosní ukázkou zemského sněmování u ná byl referát agrárníka Hyrše, jímž zemský výbor se vyzývá, aby u vlády způsobil zákaz dovozu dobytka z Italie. Usnesení to leželo na skladě od listopadu 1905. Ža o něco později, v r. 1906. byla provedena nová obchodní smlouva rakousko- italská, toho si pan zpravodaj ani nevšiml, když dnes podával svou zastaralou zprávu. Tak se pracuje ve staroslavném sněmě, kdysi věhlasném

Barták Bartákův Hyrš

14 article

Kdož také žádá od poslanců co jiného, kdyi mají býti voleni dle stavů spíše nežli dle způso- bilostil Petičními referáty, nudnými jako poušta nic nevyřizujícími, bylo skončeno jednání. Z ním objevil se v rukou maršálkových návrh na projev sněmu ve věci rakouskoluherského vy- rovnání. Jak již známe, byl návrh předem smluven mezi sněmovními stranami.; tendencí jeho je okázalý pokyn do Pešti proti postupu vlády Wekerlovy a na posilu vídeňského kabinetu, Potřebuje ji? Chtěl ji? Prospěje mu? Nejvyšší maršálek zemský zahájil sezení o 11 h 25 min. Zástupci vlády: místodržitel v král. českém hr Coudenhove a dvorní rada Vojáček. Galerie obsazeny málo Petic podáno bylo 45, mezi nimi 19 za změnu §§ 50., 55., 58. a 75. školského zákona, 3 za zřízení evang. fakulty bohoslovecké v Praze, 1 za zaveden všeobecného, přímého a tajného práva hlasovacího (podal posl. Anýž) Spisy došly 4, mezi nimi zpráva komise pre úpravu poměrů úřadníků okresních výborů s návrhem zákona, kterým se upravují služební poměry úřad- níků při okresních výborech v království českém, zpráva zemského výboru o změně zákonných před pisů, týkajících se věcného nákladu na školy měšťan ské.

Wekerlův Coudenhove Anýž Pešť Praha evang

15 article Presidliální sdělení.

Presidliální sdělení. Nejvyšší maršálek zemský oznámil výsledek do- plňovacích voleb do komisí, vykonaných sněmov- ními kuriomi. Kurie velkých statků zvolila do komise živnostenské posl. hr. Harracha, do komise pro záležitosti Zemské banky posl. Kabrhela a do ko- mise pro změnu zemského zřízení posl. hr. Ervina Nostice a hr. Schönborna. Kurie měst a mís průmyslových zvolila do komise petiční poslance Spiessa.

Harrach Kabrhel Nostic Schönborn Spiessa

16 article

V Praze, 5 března.

Praha 5 březen

17 article

Návrhy a dotazy. Posl. Blahovec a soudr. podali návrh na posky nulí subvence státní a zemské na stavbu dvou nut ných silnic v obcích Radomyšli, Leskovicích, Kvašťo- vicích a obcím Kafovicím, Sloučení a Mukařovu okresu slrakonickém. Posl. Holoubek a spol. podali návia, jenž se týčo povolování zemských subvencí hospodářským dru- stvům výrobním a obchodním. Zní: V poslední době vyskytují se hromadné slížnost na různá hospodářská družstva, která překročují pů- sobnost svojí na úkor stavu obchodního, jakož i n různá hospodářská družstva výrobní, jako na př. druž- stva mlynářská, která nejenom poškozují ste v miynáře a pekařů, ale přímo ničí existence jejich.

Posl Holoubek Blahovec Radomyšl Leskovice Kvašťo Kafovice Mukařov

18 article

Poněvadž dle usnesení sněmovního ze dne 2e února 1907 nadále podobným družstvům povolovány býti mají podpory zemské, činíme následující návrh Slavný sněme, račiž se usnésti, aby zemský vý bor před povolenim každě zemské podpory různým hospodářským, obchodním a výrobním družstvůn vyžádal si dříve debrozdání od trvajicí slálé zemsko živnostenské komise, zdali podpora ta jest, nebo nen na úkor stavů živnostenských Posl. Anýž a soudr. podali k místodržileli dola o proná sledování českých rodičů v Ervěnicích. Dotaz zní ve stručném obsahu Vaše Excellence! V Ervěnicích, v polit. okres chomutovském, žije dle úřadního sčítání mezi 2962 obyvateli 516, dle přesně provedeného sčílání sou kromého na 1500 Čechů. Zastupitelstvo obce je v ru kou německých. Čechové ervěničtí, kteří až dosu žili se svými sousedy v poměrném míru a klidu, po- jednou stali se předmětem nejpustších útoků a oprav du brulálního pronásledování. Po Ervěnicích šíří se letáky, v nichž vyzýváni jsou němečtí domácí, by české nájemníky vypovídali, v okolních dolech pro vádí se agitace, aby čeští horníci a strojníci byli práce zbavováni, pořádají se schůze, v nichž olevřeně vy hlašuje se boj všemu českému atd.

Anýž Čecho Ervěnice

19 article

Vše to děje se proto, že čeští rodiče ervěničtí roz hodli se dovolávati se svého práva, jež zaručeno je jim slátními základními zákony, a podali c. k. zemské školní radě pro království české žádost, aby pro děti jich zřízena byla škola veřejná s českým jazykem vyučovacím. Stačila jen zvěst o přípravných krocích k téte akci a již německý teror počal se svou prací. Dra strojníci, oba olcové rodin, kteří akci této sláli v čele ihned propuštěni z práce na dolech, kde po dlouhou řadu let oba byli zaměstnáni, a po obci rozšířeny byly ve značném počtu hektografované letáky tohote znění: „Euer Wohlgeboren! Wir ersuchen Sie biemit alle jene Personen, di an der Untergrabung des deulschen Charakters unse- rer Stadt sich theilnehmen, bekannt zu geben und anzuzeigen. Eine tschechische Schule wollen Sie haben! Hinaus mit diesen frechen Gesellen! Helfen un unterstützen Sie uns durch Kündigunz dieser frechen Leute!

Personen Euer Wohlgebore

20 article

Gute Deutschen. K provolání tomu připojen byl seznam příprav ného komitětu, pak seznam českých rodičů, kteří děti své posílají do české školy Ústřední Matice školsk v Třebušicích, a konečně seznam „zvláště činných agitátorů“ pro zřízení české veřejné školy v Ervěni- Výslodek této akce dostavil se brzy. Celá řada majitelů domů dala Čechům, ať již žádost za zřízen školy podepsali nebo ne, výpověď z bytu. Výpověd těchto, jak o tom svědčí spisy c. k. okresního soudu v Jirkově, dáno bylo přes 70. Výpovědi ty píše měslský strážník ervěnický, je tedy viděti, že od celé této akce obecní úřad ervě- nický není daleko. Dne 16. února doručeny byly soudní výpověd manželům Antonínu a Anně Schwarzovým. Pan Ant Schwarz provázen horníkem panem Janem Solnářem z Ervěnic, ptal se majitele domu pana Karla Wiit- manna, proč ho vypověděl. Witlmann odvětil: „W e sich um den Bau einer tschechischen Schule handelt. geht es um unser Geld, und da bleiben keine Wege mehr übrig Čeští olcové ervěničti, kleří domáhají se svěh zákonem zaručeného práva, jsou zajisté oprávněni žádati, aby jim zjednána byla úřady slátními ochrana která jim patří. Nežádají od úřadů, by jim byly na ruku, chičjí jen, by úřady ty byly spravedlivě, a cho valy se k Němcům tak, jak se chovají k Čechům.

Čecho Antonín Schwarzův Schwarz Solnář Karel Wiit Němec Třebušice Jirkov Ervěnice Witlmann Bao Gut Deutschen W e

21 article

Akce německá proti Čechům ervěnickým jest jedi- ným řetězem celé řady trestných činů, které úřady z povinnosti mají stihati Čeští rodiče ervěničtí hned při počálcích své ako obrálili se přimo na J. E., také zástupci rodičů ozná mili J. E. podrobnosli případů, o nichž zmiňiujeme se v této interpelaci Tážeme se tedy, kdy J. E. pan místodržilel krá- lovství českého postará se o to, aby pronásledován rodičů ervěnických bylo zamezeno, a aby zákonu právu zjednán byl průchod- Posl. Stein a soudr. podali návrh na stavbu dráhy v okrese ašském. Posl. Iro a soudr. dolazovali se místodržitele o proliněmeckém domnělém úřadování starosty města Manelína, noláře IIoráka Nejvyšší maršálek zemský upozernil, že dolaz

Čecho místodržilet Posl Stein Manelín

23 article

posl. Ira obsahuje nekolik zeela neperlameniních mist

Ir

24 article

i prohlásil, že nemůže připustiti, aby pod ochranou imunity bylo používáno výrazů, které by mimo imu nitu byly urážkami na cli, pročež je nejv. maršálel odhodlán volati tazatele k pořádku Bez prvního čtení byly komisím přikázány ná vrhy, jichiž podavatelé o to požádali. Nejvyšší maršálek zemský sdělil, že pro tulo schůzi omluvili svou nepřítomnost poslanci Kub Ileinzl a dr. Zátka

doktor Zátka Kuba

26 article

Jednací pořad. Nejvyšší maršálek zemský prohlásil pak, že sněn je způsobilý platně se usnášeli. N. to přešlo se k jednacímu pořadn. Prvním předmětem bylo druhé čtení zpráv komise pro záležitosti zemědělství zprávě zemského výboru o provede říšského zákona ze dne 1. dubna 1889 č. 52 ř. z., o posloupnosti dědické při stat cích střední velikosti. Zpravodaj posl. dr. Viškovský vylíčil vznik říš ského zákona o dědické posloupnosti na stalcích střed- ní velikosti, kterýžlo zákon však dosud ani v jedino zemi nebyl proveden. Příčinou tohoto fakta jest vzmá bající se přesvědčení, že rolníku neslačí formální svo- boda, že jest však mnohem spíše třeba pevného hmot- ného podkladu, na němž by rolník mohl pak dále budovati. Také rámcová forma vadila provedení tohoto zákona. Účelem jeho bylo, aby při posloupnosti ne- byly slatky děleny ani reálně, ani ideálně, nýbrž aby přejateli dostalo se oelého statku. Nemá tudiž an říšský zákon, ani na základě jeho navržený zákon zemský změniti posloupnost, dědickým právem sta- novenou, a také nemá omezovati možnost testování t. j. dělení statku za života hospodářova, nýbrž mí pouze zabrániti dělení statků při pozůstalosti.

doktor Viškovský

27 article

Zemědělská rada, která byla v télo otázce vy slechnula, zaujala souhlasné stanovisko k oběma zá- konům. Dle jejího názoru bylo by však třeba vylou- čiti z osnovy předlužené statky, poněvadž není míst- no, aby spoludědicové byli zkráceni k vůli přeja teli dále chtěla, aby osoby, mající již jiné zřídlo výživy nebyly slanoveny za přejatele, dále žádala, aby pře jatelé, rozdělivše statky, byli nuceni vrátiti výhody které obdrželi při přejímání, mimo to, aby vláda po- skytla přejatelům jisté výhody poplatkové, a konečně aby bylo možno spláceti ostatním spoludědicům jich nároky ve formě annuit Osnova zemského zákona rozvádí tyto zásady definovati pojem statků střední velikosti, definovat součástky slatku střední velikosti, určiti, kdo má byt povolán za přejatele, jak mají býti statky odhadovány dle kalastrálního výnosu, jakým způsobem mají být stanoveny výhody pro přejalele, a jaké poměry maj nastati při spoluvlastnictví manželů. Evěntuáině mí se stanoviti nedělitelnost statků v obchodě mezi ži vými, po případě tvoření latifundií

28 article

Osnova tato nemá ovšem jer samé přátele; jist se najdou lidě, kteří v ní spatřovati budou zbytečn tisnění rolníků novými předpisy. My však hledíme n věc s jiného slanoviska. Předloha nepřináší ovšem mnoho, ale je to přece jen začálek příští velké hospo- dářské politiky; ona bude východiskem k dalším re formám, k dalšímu řešení celé řady velkých otázek odborových. Z toho důvodu deporučil zpravodaj přod- lohu ke schiválení. (Pochvala.) Nejvyšší meržálek zemský ohlásil pak po všeech né rokování o předloze a sdělil, že si slovo vy žádal míslodržitel, Míslodržitel hr. Coudenhove pravil, že může se stanoviska vlády uvítati předložený sněmu návrh zákona o dědické posloupnosti při statcích střední velikosli, vylkl však, že nebyla ku příslušným pora- dám ve výboru pozvána vláda; nemohla tedy působit. svým vlivem na formulování zásad a ustanovení, které jsou obsaženy v tomto zákoně. Podle mínění a názor vlády obsahuje tato osnova zákona ustanovení, s kterými vláda by se snad nemohla spřáteliti, a která se jí zdají býti povážlivěho rázu: a jiná zase usta- novení podle názoru vlády by mohla býti nahražena jinými ustanoveními, která snad lépe odpovídají úče- lům, které sleduje tento zákou.

Coudenhove

29 article

Říšským zákonem ze dne 26. ledna t. r., kterým byl základní zákon o pravomoci říšské rady změněn byla rozšířena působnost a kompetence sněmů zem ských právě v oboru, ke kterému tento zákon náleží sněmu byla tím poskytnuta větší možnost pohybu Ale přání a pochybnosti, které vláda má vzhledem k předložené osnové zákoňné, nejsou toho rázu, že by pouze touto úvahou se daly odstraniti, nýbrž jsou spíše věcného rázu a dolýkají se jádra předlohy V německé části řeči své pověděl místodržitel nejprve totéž, co právě sdělil jazykem českým, při- pojil však poznámku, že podobný zákon zemský již mají v Tyrolích a v Korutanech. Vláda by si prý přála, sděliti komisi zemědělské své zkušenosti z obou řečených zemí. Osnova leží již dva roky ve sněmě od té doby vyskytly se nové zkušenosti, jichž dlužno použili. Proto bylo by vhodno předlohu vrátiti ko- misi.

Tyroly Korutany

30 article

Posl. dr. Viškovský, odpovídaje mistodržiteli, pra- vil: Pan místodržitel sdělil, že vysoká vláda neměla příležitosti v komisi zemědělské spolupůsobiti př práci na télo osnově, a že by radno bylo v některých ustanoveních navrhnouti některé změny, kleré by snad zlepšily tuto osnovu. Uznávám milerád, že by bylo výhodnc, aby se umožnilo vládě spolupůsobit při této práci. Nestalo se tak. S druhé strany konstatuji, že osnova zem. výbor je datována z r. 1900: první osnova, která vyšla z ko- mise zemědělské, jest úplně shodna s osnovou, která dnes se sněmu předkládá a pochází z r. 1902. Osnova. o kterou se dnes jedná, byla vytištěna a sněmu před- ložena r. 1905. Myslím, že tyto veškeré osnovy jsou přece majelkem veřejnosti a pamatují se, že byly glossovány ve veřejnosti téměř ve všech listech, kter zabývají se též věcmi hospodářskými. Dnes vláda nám sděluje, že s některými předpisy této osnovy nesouhlasí, a to činí dnes, když stojíme na kraji mož- nosti, podali našemu venkovu zákon, který by mohl přiněsti celou řadu hospodářských výhod. Dnes máme se vraceti zase c kus cesty nazpět, znova do komise zemědělské a prcovat tam na novo. Souhlasím s tím aby bylo vyhověno vládě, aby v komisi zemědělské věc doma mohla býli projednána tak, aby zákon byl pokud možno moderni, připomínám však, že komis brala zřetel k zákonu tyrolskému, nikoli však k osno- vě zákona pro Dolní Rakousy, poněvadž ten jí před- ložen nebyl. Jsem přesvědčen, že vláda byla ino formována o zdejších osnovách, měla si však vídeňská vláda v čas toho všim- nouti a v čas zaujati stanovisko a ne teprve několik dní před projednáváním osnovy starati se o lo, co se v českém sněmě o zemědělství jedná.

Posl doktor Viškovský Dolní Rakousy

31 article

Souhlasím s tím a přeji si, aby co nejdříve věc byk v zemědělské komisi projednána a znovu ještě v tomto zasedání sněmu předložena. Zádá m pak vládu, aby pokud možná usnadnila celé toto rokování a aby nám umožnila dokončení těto práce. Pro budoucnost přá bych si, aby vláda pokud možná sledoval současně práce sněmu, aby se neopakora opět někdy takovýto trapný případ, jehož svěd- ky jsme právě nyní byli. Navrhuji sněmu, aby tate zpráva byla dodána komisi zemědělské, aby komise tato co nejdříve, p- jednajíc s vládou, o této osnově zprávu sněmu podala Mistodržitel hr. Coudenhove, háje vládu prot výtce posl. dra. Viškovského, pravil, že pravidelná cesta v takovýchto případech jest ta, že v samolně sněmovně poskytuje se vládě možnost, aby zvé určitě stanovisko vyslovila. Nemožno tedy očekávali, an zádati, aby vláda také mimo sněmovnu nějaký vlio V drobném nrodejti ranni číslo o sobě . . . za 8h odpoledni . . . . . . . za 2h Ve flialkách na venkově ranni . . . . . . . . 10h . . . . 4h Inser á l plati se hotově rapřea Předplacení a innerty přijímá ndntinl- strace v Marianské ulici č. B. Tam nacházejí se též redakce tiskárna a eapedice „Národnich L.lsta“ Rakoplsy se hevraeeji.

Coudenhove Viškovský Národnich

32 article

na projednávání těchte věcí vykonávala, ježto jest pravidlem, aby vláda byla k poradám ve výborech přizvána. Nemáme na to nároku, ale v zájmu věci jest aby právě zde byla vládě poskytnula mož- nost vyjádření své podali, ježto každý, kdo byl zá- častněn takových jednání, zajisté uzná, že není totéž, obráti-li se vláda cestou písemnou na sněm, nebo zemský výbor, anebo poskylne-li se jí možnost, aby stanovisko své ústně při- poradách tlumočila. Musím tedy prohlásiti, že nemohu uznati za správné, jestliž se strany pana zpravodaje činí se pokus, mluvitio trapných dojmech, které byly vládou způsobeny. Na- opak musím se svého stanoviska určitě prohlásiti, že nemohu uznati, že by nějaká chyba v této věci se strany vlády se byla stala. Nejvyšší maršálek zemský prohlásil pak generální debatu za skončenu. Zpravodaj posl. dr. Viškovský vzdal se závěreč- ného slova. Při hlasování přijat byl návrh, aby ná- vrhy komise zemědělské byly jí vrá ceny. Druhým předmětem pořadu bylo druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávách zemského vý- boru o stavu pokračovacích škol průmy- slových, kupeckých a j. v království če- ském v letech 1901-1902, 1902-1903 a 1903-1904. a o rozděleni dotací povolených k pod- porování jich v těchže letech.

doktor Viškovský

33 article

Zpravodaj posl. dr. Ulrich podal obšírnou, pečlivě vypracovanou zprávu o stavu pokračovacího školství v království českém, vítal nenáhlé sice, ale trvalé zlepšení stavu těchto škol a vyslovil zemskému vý- boru a zejména přísedícímu Karlu Adámkovi u- znání a díky za neunavnou a prazíra- vou péči, kterou věnuje tomuto školství. Všechna pečlivá akce zemského výboru na straně jedné a výstavy prucí žáků, zejména skvělá výslava prace pokračovacích škol z Prahy a předměstí, která byla technologickým museem v Praze r. 1902 uspořádána, na straně druhé podávají potěšitelný obraz výspě- losti našeho pokračovacího školství i v těch smulných poměrech, které je spínaji. Aby však školství folo mohlo se ještě dále vyvinovati, jest třeba, aby byl zodborněno. Bohužel však při nedoslatku svépomocné iniciativy nášich příslušných kruhů živ nostenských dlužno se cmezovati vžíšinou jenom na resolučn návrhy.

doktor Ulrich Adámek Praha

34 article

Rečník doporučil na konci svých vývodů, aby zprávy zemského výboru byly s obzvláštním uznáním a zalibením vzaly na vědomí, jakož i aby další ná- vrhy komise byly schváleny Návrhy mají tolo znění; V zájmu dalšího rozvoje pokračovacího školství pokládá komise rozpočtová za vhodně, příslušnými resolucemi projeviti tolo přání 1. aby zemský výbor vzhledem k tomu, že ná všlěva škol pokračovacích byla novelou k živnoslen- skému řádu ze dne 23. února 1897 čís. 63. ř. z. pro- hlášena za povinnou, nalčhal opětně na c. k. vládu aby bylo též o povinnost zřizovati tyto školy posla- ráno zákonem, a aby toulo cestou přesně byly určeny podmínky jejich nutnosti se zřetelem k počiu učnů- rázovitosti živností a krajiny, v níž má škola býti zřízena, tak aby osud zřízení takovéto školy nebyl závislým na přízni či nepřízni činitelů místních: 2. aby zejména tam, kde omu příznivy budou poměry, na př. po rukou jsoucí místnosti, možnost společné správy, dostntek učilelských sil. cechota míslních činitelů a pod. byla pro učně oněch živností jež jim buď kolisí aneb přilišnou denní únavou brání večerního vyučování vůbec neb s prospěchem se zůčastňovati, na trvajících neb nově otevřených ško- lách zřizována oddělení s vyučováním denním 3. aby s c. k. vládou zahájeno bylo vyjednávání by státní příspěvek na vydržování pokračovacích škol byl zvýšen k tomu cíli, aby vybírání školného zápisného na těchto úslavech, více než 6% celkového nákladu obná šejícího, odpadlo Přání tato došla výrazu v resolucích níže uve- dených.

Rečník

35 article

Rozpočtová komise navrhuje I. Zprávy zemského výboru o slavu pokračovacici škol průmyslových, kupeckých a j. v král. českém ve školních letech 1901-1902, 1902-1903 a 1903- 1904. dále o rozdělení dotací 203.000 K v rozpočtu na rol 1902, 234.600 K v rozpočtu na rok 1903 a 246.100 K v rozpočtu na rok 1904, těmtc školám povolených. jakož i o činnosti zemského výboru k rozvoji tohoto školství v zmíněných letech provedeně, berou se s obzvláštním zalíbením a uznáním na vědomia schvalují se. II. Dolace, vloženě zeniským výborem do roz- počtu na rok 1905 ku podpoře těchže škol v úhrnněm obnosu 254.600 K, se schvaluj III. Zemskému výboru se ukládá, aby- 1. opětně na c. k. vládu naléhal. by se zřetelem na povinnou návštěvu škol pokračovacích bylo o po- vinnost ke zřizování těchto škol a ku přisplvání na jich vydržování postaráno zákonem 2. aby vydatnějšími subvencemi nynějším neb nově olevřeným školám pokračovacím usnadňoval, aby na těchto školách zřizována byla oddělení s vyučo- váním denním pro učně oněch živností, jež jim pova- hou svojí obzvláště brání, večerního vyučování vůbec neb s prospěchem se zúčastňovali 3. aby naléhal na c. k. vládu, aby státní příspěvek na vydržování škol pokračovacích byl zvýšen k tomu cíli, aby vybírání školného a zápisného na těchto ústavech odpadlo. Tím jest i vyřízena pelice rady král. hlavnibe města Prahy č. 1903/1905 za vydání zákona c pokra- čovacích průmyslových školách V Praze, dne 9. října 1905.

Praha čovace průmyslový škola V Praga

36 article

Posl. Němec poděkoval jménem veškeréhe po- kroku milovného živnostnictva zpravodaji za jeh dů- kladný referát o slavu průmyslového školství a za srdečnost, s jakou se přimlouval za všechny naléhavé reformy v živnostenském škoiství. Jest nejvýše na čase, aby tyto reformy, zelména v otázce školské, byly již jednou uskutečněny. Lze doufati, že příklad ci- ziny zajisté bude v tom směru u nás působiti povzbu- divě Jest to zvláště školství pokračovací, v němž nutně jest potřebí nápravy. Musíme litovati, že u nás po dlouhých zápasech jsme nuceni teprve začínati to. co jinde již jest v plném rozvoji. Má-li býli u nás zod- zorněno a specialisováno průmyslové školství, jest především třeba míti řádné budovy, aby se tam také mohlo zavésti vyučování dílenské.

Posl Němec

37 article

Řečník poděkoval přísedícímu zemského výboru posl. Adámkovi za jeho přízeň ke stavu živno- stenskému a za jeho obětavou práci ve prospěch tohoto stavu a navrhl potom k návrhům komise tyto dodatky K odslavci III (Zemskému výboru se ukládá aby) 1. opětně na c. k. vládu naléhal, by vzhledem na povinnou návštěvu škol pokračovacích, zákonem živ- nostenským předepsanou, byla povinnost zřízení těchto škol a přispivání na jejich vydržování sta- novena zákonem: 3. aby naléhal na vládu, aby pří- spěvek na vydržování škol pokračovacích byl snizen k tomu cíli, by vybírání školného a zápisného na těchto školách odpadlo a aby školy tyto, kde jsou pro ně dány podmínky mohly býti zodborněny a spe- cialisovány. — Dále: vláda budiž vyzvána, aby pří- spěvky státními umožnila zřízení samostatných bu- dov pro pokračovací školy, kde by bylo možno po- starati se také o řádně vyučování dílenské. Návrhy tyto bylo dostatečně podporovány Posl. P. Krejčí rovněž poděkoval jměnem živ- nostnictva zpravodaji dru. Úlrichovi a přísedícímu zemského výboru posl. Adámkovi. Potom žádal, aby zemský výbor tutéž pěči, jakou věnuje školám ho- spodářským, věnoval také školám živnostenským Stav průmyslového školství jest u nás skutečně za-

Adámek Posl P Krejčí doktor