Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

17. května 1900.

4

Číslo 135.

5 article

tato jednak základní zákony zemské i řišské porušuje, jednak práv národa českého neuznává. vyzýváme poslance své, aby všemi pro- středky osnově té kladli odpor proti vládě, jež takým způsobem se proti spra vedlnosti a právu prohřešila, provozovali nej o střejší opposici. Schvalujeme, že po slanci čeští zahájili na radě říšské o bstru ke a žádáme důrazně, nechť od ní neodstoupí dotud pokud křivda dne 17. října 1899 našemu ná- rodu způsobená nebude odčiněna. Přislibujeme svým poslancům všemožnou podpor v jich zápasu na obhájení práv nedílného krá- lovství českého a českého národa. Městská rada v Novém Str a š e c 1. — Starosta: J. Chlistovský. Za Politický klub pro Radnice a okol Jan Rudle, předseda. Zastupitelstvo obce Újezda u Svij an Jan Helebrant, starosta, Jan Valkoun, I. radní Jos. Šulc, II. radní, Jan Picek, Jan Thoř, Feo Jiránek, Jos. Šiřta, Frant. Černý, Josef Hašek Václav Vais, Jan Prokorát. Obecní zastupitelstvo v Roven s k Ant. Medek, starosta, Vojt. Podzimek, t. č. ná městek, Jos. Cihlář, Ant. Čapek, Ant. Svěcený Ant. Faita, Jos. J. Diblíček, Vojt. Pavlík, Ka J. Holan, Karel Hloušek, Ant. Pšenička, Jose Zikmund, Frant. Tejnský, Frant. Bejček, Frant Horák, Krátký, Antonín Sedmidubský- Obecní zastupitelstvo spoj. obeí V rá že Dědovic. Jos. Müller, místní starosta. Hej starosta, V. Dubovský, radní, Jos. Řehoř, radní Jan Hejl, Frant. Vazač, Jan Kroupa, Antonín Fačka. Rada města Blovic. Em. Bezděk, starosta.

J Chlistovský Rudle Helebrant Valkoun Jos Šulc Picek Thoř Feo Jiránek František Černá Hašek Vais Jan Prokorát Antonín Medek Podzimek Čapek Fait J Diblíček Pavlík Ka J Holan Hloušek Pšenička Jose Zikmund Tejnská Bejček Horák Krátká Antonín sedmidubský Müller V Dubovský Řehoř Hejl Kroupa Faček Bezděk Újezd Svij an Jos Dědovice Rada město Blovice c 1

6 article

Politický spolek pro Domažlice a okol Aug. Šilhavý, t. č. místopředseda, Jan Solfronk t. č. jednatel. Obecní zastupitelstvo v Nové K dyn Za purkmistra: Aug. Thoboř. Městská rada v Králov é M ě s t ei. St rosta : Fr. Venel Měšťanská beseda v Chocni. Za výbor Emanuel Brandei s, t. č. jednatel. Okrosní zastupitelstvo v Rou di níci. Ok starosta : Mareš. Městská rada v Horažďovic1c h. E P. Skála, starosta, Jan Roučkal, nám. starosty Adolf Matrner, radní, Jan Elias, radní, JUD Jan Melan, radní, Daniel Habersberger, radní. Okresní výbor na Horách Kutných jmenem okresního zastupitelstva s nadšeně po- hnutou myslí projevuje svůj jednomyslný sou- hlas nad neoblomným hájením nuší svaté věci poselstvem naším, jsa přesvědčen, že rozhodná iniciativa tato jest jediným imponujícím prostřed- kem a zbraní, bohopustým nepřátelám klást mezí proti záludným, bezprávným choutkám zbaviti naši drahou vlasť věky posvěcených, krv naší prosáklých valů, aby zpupností svojí sply- nuli se živly soukmenovců a naši nezdolnou dosud národní zdatnost úskoky ujařmili, ba ko nečně zničili a vykořistili. Ochabne-li energie rozhodné nejtužší obstrukce našeho poselstva nebo padne-li, znamená to dohru katastrofy Bíé Hory. Protož jest jediné přání naše, by jedno- myslně zůstalo si naše poselstvo důsledným na dále a hájilo rozhodnou obstrukcí naše zdě děná, z nejvyšších míst zaručená práva v zájmu vlasti, dynastie a krále. Okresní výbor na Horách Kutných.

Aug Šilhavá Solfronk Brandei Roa Mareš Roučkal Matrner Jan Elias Melan Habersberger Králov Francie Venlo Choceň Horažďovice c h Kutná Bíý Hora spolek pro Domažlice okresní výbor na hora okresní výbor na hora Kutná

7 article

Okresní starosta: Alois Výborny. z České Skalice. (Pův. zpr.) V nedel dne 13. května t. r. odpoledne konala se zde veřejná schůze za velkého účastenství obecen- stva z města i okolí. Ve schůzi té, která ko- nala se na popud našeho poslance p. dra. J Dvořáka a kteréž on také se zúčastnil, byla po důkladné a vřela přijaté řeči jeho o nynější po- litické situnci, jakož i po věcných poznámnkách dra. V. Jadrného, advokáta a K. Paula, starosty z České Skalice jednomyslně přijata následující resoluce: My dnes 13. května 1900 ve veřejné schůzi shromáždění občané okresu česko-skali ckého, vyslechnuvše zprávu našeho poslancep MUDra. J. Dvořáka, projevujeme mu svou důvěru a vyslovujeme zároveň i svůj úplny souhlas s nynějším postupem našich poslanců na říšské radě. Současně je ale vyzýváme, aby od obstrukce neupustili, dokud nebude křivda dne 17. října 1899 nám způsobená úplně od- činěna, aby na sliby níkoho nic nedávali a ani domluvami ani hrozbami od nastoupené cesty nejen se neuchylovali, majíce na paměti, že čest národa, do nejvyšší míry roztrpčený národ sám toho žádá, nýbrž aby i dle potřeby zahájenou obstrukci do nejzašší krajnosti stupňovali v pře- svědčení, že když neoprávněná obstrukce Němců, směřující k dosažení nadpráví dodělala se vý- sledků, musí míti úspěchy naše obstrukce obranná. Trhání vlasti naší, snižování národa našeho ve vlastech našich na národ druhé třídy. naši poslanci nesmí nikdy připustiti, ani projed- návání otázky jazykově na nekompetentním míste rady říšské a to jinak pro království, jinak pro

Výborna J Dvořák V Jadrný Němec Český Skalica

8 article

Moravu, nýbrž jest povinnosti jejich trvati na dosavadní zákonné zásadě, že každý úřadník v celé oblasti koruny české musí znáti oba zemskě jazyky a že oba tyto jazyky jsou i v vnitřní i ve vnější službě úplně rovnocenně rovnoprávné. A proto voláme k našim poslan- cům: »Jen chutě v boj, v něm celý národ stoji za vámi. Na ústup bez úplného zadostučinění však se nedávejte, neb ztratili byste vojsko, jež dnes nadšené za sebou máte. Z Prostějova. (Původní zpráva.) Ve vládní předloze na upravení jazykových poměrů pr zeměpanských úřadech na Moravě jest soudní okres prostějovský mezi smíšené okresy zařa- děn, poněvadž prý v okresu tom žije 89.9 proc.

Morava Prostějov zeměpanský úřad na Morava

9 article

Čechů a 11.1 proc. Němců. Poněvadž čislice tyto nejsou správny, poněvadž neodpovídají skutečnosti a s číslicemi při sčítání lidu v roce 1890 zjišténými nesouhlasí, musí se míti za to. že sdělány byly zůmyslně nesprávně za tím úče- lem, aby se naddržovalo Němcům, a aby soudn okres prostějovský za smišený okres vůbec moh býti prohlášen. Městská rada protestuje proti takovému nesprávnému a na prospěch Němců skroucenému ličení skutečných poměrů a pro- hlašuje jmenem vlastním a jmenem obyvatelstva. které zastupuje, že nikdy neuzná smíšenost okresu prostějovského a že brániti se bude všemi zákonitými prostředky, aby vládní před- loha na upravení jazykových poměrů při země- panských úřadech na Moravě, která jest opětným nespravedlivým útokem na čest a práva mile- ného národa, stala se kdy skutkem. Poslance naše na ríšské radě pak vyzýváme, aby dotu dělnost parlamentu nepřipustili, pokud za křivdy na nás páchané a urážky nám v tvář metane nedosáhnou úplného a slavnostního zadostuči- nění a pokud nám naše jazvková práva nebudou vrácena úplně, v každém oboru a na každém místě. Ohražení toto podáno též s důkazem ne- správných výpočtů ve vládní předloze na c. k. ministerské praesidium. Městská r ad a Prostějově Politický spolek pro okres vinohradský projevuje úplný svůj souhlas s mužným a n- ohroženým postupem poselství českého na rad říšské v boji za rovné a spravedlivé právo ja zyka českého a žádá, aby poselstvo to na dále statečně hájilo toto historicky plně uznané rovn právo všemi zákonnými a přípustnými pro stredky. Za výbor politického spo lk pro okres vinohradský. Karel Horsk. t. č. předseda. Boh. Holeček, t. č. jednatel.

Čecho Němec Horsk Holeček Prostějov panská úřad na Morava

10 article

Z Vrohlabí. (Pův. zpráva.) Pánům po- slancům českým na říšské radě ! Krouže vrchlabských Čechů schvaluje důraznou ob- strukci zástupců českého národa proti Körbrovu jazykovému ohraničení i proti činu ze dne 17. října m. r. Uskutečnění navržené osnovy zákona dotklo by se nejvíce nás mensin českých v tak zvaném uzavíraném území. Žá- dáme, aby důrazně hájena byla rovnoprávnos a rovnocennost českého národa s německým aby všemi možnými prostředky osnově ohra čovací kladen byl nejtužší odpor. Krouž e Čechů ve Vrchlabl. (Následu podpisy.) Občanský klub na Smíchově projevujo úplný souhlas svůj s nyní zaháje- nou obstrukčn taktikou delegace české a žádá poslance č ského národa, by na tomto odporu plně s trvali až do té doby, dokud vládou vídeňskou nejen nebudou odčiněny urážky národu če- skému dne 17. října m. r. učiněné, ale i do kud nebude podána národu českému záruka že na dále práva jeho libovolně šlapána ne- budou. Na Smicho v ě, 12. května 1900 Fr. Thüringer, t. č. starosta, Jan K - žešní k, t. č. je dnatel. Z Labského Kostelce, 16. května. (Zvl. tel. »N. L.«) Poselstvu českého národa na radě říšské! Občanstvo města Kostele nad Labem souhlasí úplně s postupem Vašín a volá Vám ku Vaší posile : »Ku předo a nikdy zpět!- Kallayova politika.

Čecho Körbrův Jan Kallayův Smíchov Labský Kostelec kostel nad Labe

11 article

A Ve Vídni, v kvěnu. (Psáno pro »Národní Listy«.) Pan Kallay je velice skromným mužem jakmile přijde řeč na politiku. »Můj ressort ne- stojí v žádném spojení s politikou ani zahranič- nou, ani vnitřní; politikou se úřadně nezabý vám, mé soukromé mínění je v tom ohledu bez významu, takže se s ním nikdy ani ne- vytasím« — bývá jeho odpověď na otázky zvě- davců. Ale každému politikovi je známo, že p. ministr Kallay nejen do všech záležitosti poli- tických vnitr i vně hluboko svůj nos strká. nýbrž že není žádně vážné politické záležitosli. aby nebyla slyšena rada a mínění jeho na miste nejvyšším. Kdo to chce slyšet, zví ovšem každěm takovém případu, že jeho zájem na t neb oné věci má jen nestranný, věcný podklad jeho ressortu a radu taktéž jen nestranně udí na požádání: on nic, on jen muzikant! Pomy slíme-li si ale, že p. Kallay je diplomat z re- mesla, dílem také, že jako Maďar, v němž ko- luje i srbská krev, je diplomatem rozoným; že tak zručně plave po dlouhá leta mezi Scillou Charybdou nejrůznějších vlivů a nástrah ;že s takovou důsledností kráči ku svému dvojitému cili: k dosažení nejvyšší moci (pro svou osobu a k úplněmu vydání zabraných zemí svojí užš madarské vlasti — pak ovšem přijdeme k po- znání, že politik a diplomat p. Kallay vynik vysoko nad »hospodáře« Kallare.

Kallay Poma Maďar Skylla Charybda Vídeň

12 article

Víme, jaké jsou ty hybně sily vídeňské politiky. Jsou to: Osobní vůle nejvyšších kruhů, láska k Němcům, strach před Maďary a pova- žování Slovanů za nutné zlo. Prvá z nich pro- vedla okupaci Bosny a Hercegoviny, s ní účtujo v největší míře i pan Kallav, ale umí ji při tom výtečně kombinovati se známým strachom přod Madary k prospěchu jich jediných, ani při tom opomíjí propagovat v obsazeném územi germanisaci, čímž si opět nakloňuje předlitav- ské Němce. Bere-li se při tom kdy nějaký ohle na Slovany v mocnářství a slovanskou národ- nost bos.-herc. obyvatelstva, stává se tak jen z nezbytí a — dočasně; v příhodném okamžiku pak se na podobné, vždy jen nepatrné ústupky zapomíná. Červenou nití v p. Kallavově bosen- ské politice je tedy prospěch maďarský: máme my Čechově, Slovaně v Rakousko-Uhersku, zvláště obyvatelstvo obsazených zemí pak něja- kou příčinu, abychom s ní i jen sympatisovali? Jak se dovidáme, mají býti právě politick zmatky v této polovině ríše upotřebeny k tomu, aby se poměr Bosny a Hercegoviny k Rakousku uvolnil, k Maďarii za fo ale utužil. Námitky proti tomu v nejvyšších kruzích pan Kallay snadno udolá poukázáním, že Maďaři jinou oku- pačnou politiku nestrpl. Čechům a rakouským Slovanům vůbec troubí se pak na přímých křivých cestách, že každý, kdo je nespokojen s Kallayovou okupačnou politikou, je neloyální. ( )

Němec Maďar Kallav Čechův Kallay Čecho Kallayův Bosna a Hercegovina Rakousko Uhersko Bosna Hercegovina Slovan

13 article

Maďaři byli r. 1878 a ještě i v prvých letech osmdesátých rozhodnými odpůrci oku- pačné politiky, ale tehdy placeným a dobrovol- ným officiosům ani nenapadlo, viděti v tom ne- loyálnost, ačkoli pešťský podžupan Földváry svého času županijské shromáždění vyzýval, aby odepřelo připřeže potřebné pro válečný podnik v Bosně. Odpor Maďarů proti okupaci v čas tehdejším měl své dobré příčiny. Přemoc ma- darská v říši nebyla ještě daleko tak rozhodná jako dnes, v Chorvatsku, kde byl t. č. na ko- midlu ban Mažuranič, nebyly věci ještě dospěly. že by tam mohl vládnout nějaký maďarský vrchní župan jako podřízene c ministerskéh předsedy uherského. Maďaři viděli v připojeni Bosny a Hercegoviny proto jen zvýšení vídeňského vlivu na svých jižních hranicích a sesílení živl slovanského v mocnářství — tedy politické a ná- rodní nebezpečí. Ani po dokonaném obsazenl téch zemí nemohli se s ním spřátelit, nebot Bosna a Hercegovina byla do června r. 1882 rukou vojenských, jimž i Maďar Szlávy (1881/2) jako ministr společných financí a »hlava« bos. herc. správy málo překážel. Tehdy nebylo mezi Srby a Chorvaty zjev ného nepřátelství zášti ani v Chorvatsku-Slavonsku, aní v Dalma cii, ani v obsazeném území, vůbec nikde zdálo se již, že starý nešťastný spor rozvadé ných bratří úplně utuchnul. Vše se však změ nilo, jakmile p. Kallay přišel k veslu ve víden ské Johannesgasse a tím i v Bosně a Here

Maďar Mažuranič Szláva Srba Chorvat Kallay Boseň Chorvatsko Bosna a Hercegovina Slavonsko

14 article

Prvým jeho činem bylo, vytrhnouti správu těch zemí z rukou vojenských dosazením zná- mého srbského maďarona barona Feodora Ni- koliée, bratránka rozkrále Milana, za adláta vo- jenského pohlavára generála bar. Appella. Ze všech důležitějších míst vyhnal sobě nepoho- dlné, anebo v národním duchu čínné vyšš? úřadníky (hr. Desseoffy-a, což tento maďarský paša v Sarajevě ovšem též i zasluhoval, Žakulu. z Dihače atd.) a dosadil místo nich rozličné sobě oddané přátele ze své konsulárné dráhy tak na př. Angra, Horovitze, Kutscheru, Mul lera, Olivu atd. Nikoličem si získal Srby ustanovením jmenovaných osobních přátel, ja kož i přísně centralisačnou reformou celé správy (1882-3) zjednal si slepou poslušnost v úřa- nictvu. Baron Nikolié jako stvůra Kallavova byl prvým, kým Kallay podnítil spor mezi Srby Chorvaty v Bosně, maje staré rakouské »divide et impera« v dobré paměti. Byla to tak zv. »srbská doba« Kallavovy vlády. Pro Srby sku- tečně nie neučinil, ale za to zorganisoval kato- lictví bez námitky Srbů ve prospěch s v politiky, jako protiváhu proti Srbům. Čím více význam této protiváhy vzrůstal, tím roz- hodněji vystupoval proti živlu srbsko-pravoslav- nému, až tím konečně přinutil k odstupu bar.

Feodor Milan Kutschera Oliva Nikolič Srba Baron Kallavův Kallay Chorvat Sarajevo Angra Horovitz Boseň

15 article

Nikoliče i metropolitu sarajevského, Sava Kosa- noviče. Ale zatím proměnilo se mnoho i v po- ložení politickém v mocnářství. Vliv Maďarů rostl očividně, v Chorvatsku Starčevičovců, kteř Srby zatlačili do vládního tábora, opanova úplně maďaronský system Khuena- Hédervárya, a maďarští židé viděli již v Kallayově komuni- kačné a vůbec »hospodářské« politice svůj pro- spěch. Tu se maďarský odpor proti okupačn politice ztrácel jako jarní sníh, až se konečn obrátil v zálibu. Částečně toho dosáhl Kallay i svým hu- sarským kouskem na poli linguistiky a ethno grafie vynálezem »bosenské« řeči a »bosenské- národnosti. Tím se snažil pan mi ni st jen dáti podklad ezistenci tře tího soupeře domácího v Bosně, mehamodáněm, uby se nestoto nili tni se Srby, ani s Chorvaty což mu jeho maďarskou politiku u veliké míro usnatřuje, neboť pomoci jich lze mu zjednat si většinu na té neb oné straně.

Nikolič Maďar Srba Kallayův Kallay Chorvat Sava Chorvatsko Boseň Khuen Hédervárya

17 article

Věčně se blamovali v řadách učených sla- vistů všichni, kteří onen famosný vynález vážně posuzovali a tak o něm i psali. V kruzích vyš- ších bos.-hercegovského úřadnietva se dosu potají rádi zasměil těm bláhovcům. Ale svého účelu Kallay dosáhl, neb dnes skutečně exi stuje dosti silná strana bos.-hercegovských mo hamedánů, která sa. — aspoň na oko — s oku- pací smířila. Vida, jak učelivě se drží mohamedánů. kteří uznávali vůdcovství Mehmed bega Kapeta noviče — nyní nemnecí zlomeného — litoval p Kallay v hloubi srdce, že svým »hospodářstvíme jich mnoho tislc vypudil ze země a počal je svou kolonisačnou politikou z Turecka nazpět lákat. Velikého úspěchu se tím sice nedodělal, aěkoli ten pokus zemi též asi 100.000 zl. stojí, ale rozhorčil tim pravoslavné, že v krajinách obydlených celistvě pravoslavným obyvatelstvem nasídlil vrátivš se mohamedány. Jiná snaha p. Kallavova směřuje k tomu, aby tvořící se intel- ligenci v zemi, bez rozdílu náboženství aneb národnosti, zdemoralisoval a odnárodnil. Pomoci škol. úřadů a vojenčiny, stipendií atd. daří se mu to nešlechetné dílo bohužel znamenitě. Jeho politice se ovšem protiví, aby na př. bosenšt posluchači na vysokých školách studovali n universitách, kde se pěstuje národní duch slo- vanský. Proto dostanou stipendium od něho jen oni, kteří studují ve Vídni a v Pešti; kdo studuje na některé maďarské universitě aneb právní aka- demii atd., při čemž se musí naučiti maďarsky, do- stane větší stipendium, a má nároky na rych- lejší postup ve službě zemské. Tato »intelli- gence« pak má se stát asi něčím podobným. jako jsou pověstní stančíci v Haliči, aneb zlo- pověstná »gentry« v Uhrách : vládnoucí kastou, která, jsoue dvoujazyčná, nebude se rozpako- vat adoptovat i jazyk maďarský za svůj, bude-l vidět v tom svůj hmotný prospěch.

Kallay Kapet Turecko Vídeň Pešť Halič Uhry maďarský univerzita aneb právní ak

18 article

Politiku Kallavovu v celém jejím osudném rozsahu a dosahu prohledli nejprve Srbové začali boj proti ní. Poněvadž politických práv nemají, bojuje se na poli církevním a hospodár ském a proto mají tyto boje politický ráz. Bo církevní pravoslavných Srbů proti Kallavov vládě počal vynuceným odstoupením metropolity Sávy Kosanoviče, zostřil se pod metropolitou Nikolajevičem, jenž ve svěm vysokém stáří ne- měl síly k odporu proti přehmatům vládním, v otevřenou opposici v některých náboženskýeh obcích. Tužším ještě stal se boj po smrti metropo lity Nikolajeviče, když byl jmenován metropoli tou sarajevským N. Mandié, dobře známý srb ský maďaron z chorvatského sněmu. Mandié je stvůrou Kallavovou ještě u větší míře, jak byl svého času civilní dohlavník baron Nikolic svojí církevní mocí, jakož i slepou oddanost madarské politice bosenskému pravoslaví a Srb- stvu mnohem nebezpečnější.

Srba Kosanovič Nikolajevič N Mandié Kallavová Srb

19 article

Opposice proti zemské správě Kallayov přetvořila se i v pravý eírkevní odboj proti me- tropolitovi Mandici, jehož jednotlivé fáze až po návrat bos.-herc. deputace z Cařihradu s nepo- řízenou jsou z líčení »N. L.« všem čtenářům asi ještě v dobré pamět. Právě když začal církevní spor v Bosn (1898—99) jakéhos mezinárodního významu nabývat, rozpomněl se p. Kallay opět na proti- váhu katolického chorvatství. Ačkoli p. Foln govié, vynikajíeí předák staré strany práv v Záhřebě, již v r. 1893 navštívil Sarajevo Ilidži a vyjednával o větší politickou shovívavo k Chorvatům bosenským, přece nedocílil io. jako že některým chorvatským listům byla opěo povolena poštovní doprava do obsazených zemi a za to musel chorvatský tisk svoji opposie proti Kallayově správě úplně zastavi. V minulém roku konečně, vida nezbytí pr svou politiku, odhodlal se p. Kallay opět k ústup- kům ve formě pro Chorvaty za jich účin- nou pomoc proti Srbům. A hle! Na poky Maďara rvou se opět dva rodní slovanští bratr a přičiňují se vzájemně, aby propasť mezi sebou co možná prohloubili a rozšířili. A proč?

Kallay Foln Chorvat Kallayův Srba Maďar Cařihrad Záhřeb Sarajevo Ilidža Bosn

20 article

Snad rozhodují tím, bude-li přináležet Bosna Hercegovina Chorvatům anebo Srbům? — Svým bojem mezi sebou ovšem pomáhají k rozhod- nutí budoucích osudů těch nešťastných zeml. ale jen ve svůj vlastní a slovanský neprospěch a ve prospěch Maďarů. Leží v tom nějaká po- hnůtka pro nás, boj ten jakýmkoli strannictvím rozdmychávat a tím i s naší strany Kallayově politice napomáhat? To by nebylo ani české. ani slovanské, ba ani — rakouské! Je proto velice na omylu, kdo by — jak se nám po- kouší namluvit — v opposici proti p. Kallayovi chtěl hledat jakousi neloyalnost. Marně ji hle- dají i v těch bosenských Jeftanoviéích a Šolách nabývají-li radikálnější živlově i v Bosně po stupně půdy, je to přirozený, zvětšující se proti- Ilak. Pan Kallay marně čeká, že odpor národní. kterému se přidružují i mohamedáni a katolici a který na konci bude klást veškeré obyvatel- stvo, změkne a pak snad i zmizl. Chorvatům připravuje pan Kallay zvláštní odvděk svým, ovšem dobře promyšleným pro- jektem, zřízení university v Sarajevě. Pan Kallay nechce, aby se bosensko-hercegovská mládež v cizině »kazila« a též nechce být předmětem kočičin, jako ona asi před měsícem ve zdejší Johannesgasse. Při tom má na mysli též zvláštn učení dějinám jihoslovanským a jazykozpytu. Druhým překvapením asi bude zřízení zemského sněmu, do kterého se pomocí důkladně prepa- rované intelligence a umělého volebního řádu dostanou jen stvůry jeho politiky. Pak si dá odhlasovat, co bude chtít. Proti nechorvatské. nesrbské, nebosenské, nekatolické, nepravoslavné. nemohamedanské a konečně i — nerakousk politice pana Kallaye je jen jediný lék a t.j. alespoň příměří mezi všemi stranam národními a společný boj proti rušitoli míru mezi obyvatelstvem, proti nepříteli národníh ducha a politické svobody !

Chorvat Srba Maďar Kallayův Kallay Bosna Hercegovina Boseň Sarajevo

21 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 16. května. Slovanský spolek petrohradský. Změna stanov petrohradského Slovanskéh spolku, zejmena jasné vytčení, že jest jeho účelem »působiti k rozvíjení slovanské vzá jemnosti a duchovnému sjednocování Slovanů s Ruskem« jest udalostí dne. Dneškem dosa- vadní činnosť Slovanského spolku vymykás kritice a Slovanstvo hledí pouze s důvěrou vstříc nové jeho působnosti. V lůně Slovanského spolku již od několik let pociťovala se potřeba odrodu. Z toho vznik boj o předsednictvo. Při loňských jarních volbách zvolen za předsedu V. V. Komarov místo g nerála N. P. Ignatěva. Avšak volba V. V. Ko marova nebyla carem potvrzena a správa spolku zůstala v starých rukou. Nyní teprve vychází na jevo, jakým úmyslem car byl veden, když tímto způsobem v život spolku zasáhl. On sám uložil generál N. P. Ignatěvu, aby přepracoval spolkové st novy v tom smyslu, jaký v nich nyní spatřu- jeme. Tím car vystoupil jako reformátor Sl vanského spolku a dal podnět a pobídku, aby směrem, jím naznačeným, bralo se dále všeck slovanské snažení v Rusku. Zároveň zabráni vniterným bojům ve spolku a vytkl oběma jeh táborům společný cil. Hrabě N. P. Ignatěv, pověřen od car zmíněným úkolém, přibral si na pomoc cele dosavadní spolkový výbor a podle svého zdán přibral některé jiné osoby k spoluúčinkování. Změna stanov způsobila v členstvu Sl vanského spolku všeobecné uspokojení. O valne hromadě, konané dne 13. t. m., zvoleni do vý- boru členové: Mí. N. Galkin Vrasský, člen státn rady, V. V. Komarov, generál MI. M. Borodkun a kníže D. P. Golicvn. Generál hrabě N. ignatěv odstupuje, s ním zároveň dosavadn tajemník spolku Aristov. Valná hromada vzdal dik všem, kdo se zasadili o změnu stanov přepracovali je, a k ministru vnitra D. S. Sipjaginu poslala deputaci, aby poděkovala za potvrzení změněných stanov.

V V Komarov Ignatěv V V ko N Galkin Vrasský M Borodkun Golicvn D S Praha Rusko Slovanskéh spolek spolek Aristov

22 article

Ruský list o české obstrukci. »Hosoe Bpe« praví: Povinností stran dosavadní většiny, jest odstraniti příčiny, ktere způsobily českou obstrukci, a podporovati spra- vedlivé požadavky Čechů v otázce jazykové. Vůbec se pozoruje, že na stranu Čechů skláněj se sympatie všech slovanských národů ra- kouskeých. Ruské mínění o Maďarech. V »CsT« známý ruský publicista v lentin Gorlov takto se pronáší o Maďarech Maďaři jsou podobní Angličanům. Spolek s nimi není možný. Všecky jejich nabídky do- brého sousedství nebo spolku jsou falešným vábením. Mnohem bezpečnější a výhodnější jes viděti v nich pouze nesmiřitelně nepřátele a po- mýšleti jen na boj s nimi. My v Rusku také jsme viděli nemálo vlivných Maďarů, ktel k nám přijížděli jako političtí přátelé, žádostiv sbližení se Slovany a subsidií. Dokud jsme tyto domnělé přátele častovali a hostili, jejich dět ve školních lavicích své vlasti ssály do seb nenávisť k Rusku. S Maďary možno rváti se. ale spolky uzavírati — nikdy Slova tato zasluhují povšimnutí proto, ž Maďaři, důvěřujíce své politické chytrosti obratnosti, i Slovanům se chlubívají, že Rusk pro sebe ziskají, až za dobré uznaji, třeb i proti Slovanům. Zdá se, že pravdě podobnos toho mizí. »Protislovanští specialistés rakoušti v Berlíně. Cesta čtyr rakouských »protislovanských odborniků« do Berlína, pp. Goluchovského. Becka, Märzla a Schiessla, způsobila v Rusku, jak vidno takě ze slov »Hoaro BpeMe«, po- divný dojem. Rakousko, praví list, v pravém slova smyslu mobilisovalo své znalce evropskéhe východu a poslalo je ve suitě svého císaře d Berlína. Z toho je zřejmo, že se v Berlině dály nějaké porady o věcech východních. Ne- víme, kdo zavdal podnět k takovým poradám, avšak spíše se nám zdá, že v Berlíně nevy- myslili takové oslavy svého mladistvého á- sledníka.

Čecho Maďar Angličan Slovan Rusk Beck Märzl Schiesslo Rusko Berlín Rakousko Hosoe Bpe

23 article

Číňané v SIbíři. V petrohradském Spolku pro podporu prt- myslu a obchodu p. Levitov měl přednášku o vlivu čínských dělníků na rozvoj ruskýeh oblastí Přimorské, Amurské a Zabajkalské. Před- nášející vzdal chválu dobrým vlastnostem čí- ského dělníka: je pracovitý, skromný, vytrvalý, poslušný, v jídle nevybíravý. Živí se řetkvičkou a okurkami s loket, jež sám pěstuje, a ješte mu zbývá na prodej. Za půl ruble dává jich sto a spokojuje se s denní mzdou 20—25 kop. I při této mzdě zachová si značné úspory, jež posílá do vlasti. Číňan jest ideálem dělníka při stavbě sibiřské dráhy je pravým pokladem. Avšak zdá se, jakoby to, že Číňané v- hledávají si práci v Sibiři, bylo předzvěstem velkého pohybu mongolského plemene na západ, do Ruska a odtud do Evropy. Teprve nedávno Angličané a jiní ruští přátelé probudili »spíeího Leviatana«, Činu, a ukázali mu cestu na sever. Dobře bylo s Číňany žít jen tehdy, když brli odděleni čínskou zdí a nekonečnými pouštěmi.

Číňan Levitov Angličan Přimorský Sibiř Rusko Evropa

24 article

Vyzvědaěství a udavačství v Srbsku Mezi Bělehradem a Peští, kam za obcho- dem dojíždí mnoho Srbů z království, »pra- cuje« na tucty srbských vyzvědačův a provo- katerů. Vyhledávají své krajany, zapřádajís nimi rozprávky o poměrech v Srbsku, o M lanu a Alexandrovi, o Černé Hoře a knížet Nikolovi, a nic netušící lidé bývají po návratu na srbskou půdu zatýkáni. Někteří z nic obrátili se na úřady uherské, prosíce o ochranu. Dostalo se jim odpovědi, že uherské úřady nemohou v té věci ničehož učiniti. »TproC Tacuk«, orgán srbskáh obchodnictva, uveřejnil nedávno článek, ve kte- rém slavil předešlé generace srbské, co v nich bylo síly a nadšení, takže osvobodily národ poroby, založily samostatný stát a daly mu ústavu. »Mae Hoe«, orgán Milanův, ihned denuncioval nejen »Tpr. T.I.«, nýbrž všechno srbské obchodnictvo z úmyslů protidynastických a »nevlasteneckých«. Denuncince tato považuje se za výstrahu srbskému obchodnictvu, jež je rozjitřeno daněmi. které na ně uvrhla poslední skupština. Milan jim tím dal pokyn, že pro »protidynastick rejdy« a »spiknutí« může býti v Srbsku trestán už i ten, kdo v žalu a pláči vzpomína si někdejší slávy srbského národa.

Srba Alexandrov Nikolov Tproc Tacuk Milanův Milan Srbsko Bělehrad Pešť Mae Hoe

25 article

Obstrukce v italské sněmovně. Krajní levice italské sněmovny, která ob- strukcí svou v první části nynějšího zasedání sněmovního dosáhla toho, že vláda musila před- lohu svou o výminečných opatřeních polit- ckých odvolatí a sněmovnu odročiti, pokusila se včera o to, aby vymohla i návrat k sta- rému řádu jednacímu, kterýž byl za minulé její obstrukce násilně a protizákonně změ- nén. Umínila si, že nepřipustí žádného jed- náni sněmovního, dokud nebude protizákonn změna odvolána. A slovu svému také včera do stála a ohromnou bouří včera způsobenou, kterou chtěla i dnes opakovati, vynutila nejen konee schůze, ale donutila i vládu, že dala dne sněmovnu, dříve než se tato knové schůzi sestoupila, královským de- kretem odročiti. Možno, že bude ná- sledovati záhy i dalsí dekret královský o — r- puštění sněmovny. Při včerejším zahájení sněmovny přihlási se k slovu socialista Ferri hned, sotva že pro- tokol poslední schůze byl přečten. Pravil, ž označí krátce stanovisko levice k posled- ním nezákonným usnesením sne movní m. Krajní levice usnešení těch neuzná, ne- činí tak z ohledu na sebe, neboť ani změněný jednací řád by nezabránil obstrukci a nezameni by také vyprostění země z feudálně-kapitalistick bařiny. Krajní levice odmítá uznání novému jed- nacímu řádu, poněvadž byl uskutečněn cestou nezákonnou. Zákonnost jest vodítkem krajní levice i ve sněmovně, nechceť krajní levic kapitalisticko-cizopasným syndikátům poskytnout záminky ke krvavému potlačování opposic.

Ferri královský jítkret královský o — rpuštěný sněmovna

26 article

Také nic nenamítá proti reformě starého jedna cího řádu, bude-li jen svoboda slova zachován v každém směru. Krajní levice nedo pustí ale, aby jednací řád určito ihůtu přikazoval pro vyřízení ne které předlohy. Sněmovna stal by se tím automatem v ruce t které většiny a zemi by pak zbyl jen volba mezi otroctvím a vzpourou (Souhlas.) Chce-li se jednací řád opraviti, m usí se nezákonná změna jeho ze dn 3. dubna odstraniti. Nestane- li se tak, užije krajní levice všech pro- středkův, aby přirozeným nezr datelným právům národa a jeke zástupců pomohla k platnosti — také násili. (Bouřlivý souhlas na krajn levici.) Giolitti (z liberální levice) chtěje zpe sobiti smír, učinil po tom návrh, aby zvol byl 9členný výbor se slejným ohledem na ve šinu i menšinu, jenž by vypracoval jednací řad,. hovíci novým požadavkům a zatím aby se sae. movna odročila. Vše si oddechlo, doufajíc v další klidnen práci, v tom ale vyvstal ministr-president gea. Pelloux a pánovitě návrh Giolittův odmitl. Gioletti následkem toho odvolává náv svůj, ale dodává bolestně dojat: To al pravím vám, odvolávaje návrh svůj, že zi vše další budete zodpovědní v pánové z většiny . . . Nám nezbj než toho litovati, stojímeť tak málomoení men dvěma stějně násilnickými stranami. (Pochval i mručení.) Ferri činí po té návrh, aby se rj stilo, jeli sněmovna schopna k usnášení. Předseda: Návrh ten jest dle jedn cího řádu nemístný. (Bouřné voláni na kraj levici: Platný jest jen starý jednaci řád. Te lik

Giolitti Giolittův