ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7c714230-6601-11dc-997e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 73, person 72, org 12, work 6
1 masthead
Ročník XXXxl.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 16. února 190.
Praha
3 masthead
Číslo 47.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí sei v Praze v alministracl na měsíe . . . . 6 K — na čtvrt leta s dvají čonářken na měste Ent lta. . . : 7 K s0i .. . K 60h Poštout aněse . . . . . k ei ns čivrt leta s dvojí zksilkou za měsíe . . . . . ., K so na čtrvrt leta
Ent Praha
5 article Nebezpečí makedonské?
Nebezpečí makedonské? Z Cařihradu vystupují v posledních dnech na politický obzor světelné signály, jež zdají se upozorňovati na jakési hrozivé nebezpečí ve východní polovině poloostrova balkánského. Jsou to zprávy o zakročení ru- ského velevyslance Zinověva v Cařihraděu turecké vlády — proti činnosti bul- harských makedonských komi- tétů, jejichž ústřední řízení vychází ze Sofie, ze spolku, v čele kterého stojí jakožto předseda Sarafov. Činnost této organisace, jak známo, v poslední době způsobila politické třenice skorem se všemi sousedy, zvláště se Srby a Rumuny pro četné politické vraždy, jichž obětmi se stali příslušníci těchto národů, pokud opírali se bulharským nárokům na Makedonii. Zvláště zavraždění rumunského prof. Mihajleana, kterýž byl jaksi hlavním činitelem v rumunské organisaci makedon- ské, jež pracovala mezi makedonskými Kuco- vlachy, vedlo k velikému napjetí mezi krá- Iovstvím rumunským a knížectvím bulhar- ským, jež není dosud uklizeno a v němz Rumunsko se domáhá zadostučinění zejmen i ve směru rozpuštění bulharských makedon- ských výborů a pohnání předsedy sofijského hlavního výboru Sarafova před soud.
Srba Rumun profesor Mihajlean Cařihrad Sofie Makedonie Rumunsko
6 article
Celková nálada myslí v Makedonii vzbu- zuje dle zpráv hodnověrných opravdové obavy, že nahromaděný od války řecko- turecké zápalný materiál vzplane náhlým požárem. Byla sice v r. 1897 docílena známá dohoda mezi Ruskem a Rakousko-Uherskem, ale na případné události v Ma- kedonil se prý v dohodě oné ne pomyslilo! V Makedonii samotné jest prý obyvatelstvo neobyčejně rozčileno, což dá se vysvětliti nejen četnými, opětujícím se srážkami, objevováním se ozbrojených čet, ale i soustavně vedenou agitací nejen bulharskou, srbskou, rumunskou a řeckou. ale i velkých sil za nimi stojících v . Nejsilnějším zdá se býti v Makedonii vliv bulharských, již vzpomenutých výborů, kteréž předstírajínejen sou hlas vlády bulharské, ale i Ruska při své činnosti. Turecko sice v po- slední době nahromadilo veliké spousty voj- ska v Makedonii, ale nelze přehlednouti za- roveň zprávy, o stavu tohoto vojska dochá- zející, tak na př., že důstojníci turečtí již po několik měsíců nedostávají platu, že jsou nuceni k uhájení života svého a svých rodin dopouštěti se nesprávností a pod., jak už to v poměrech tureckých bývá.
Makedonie Rusko RakouskoUhersko Ma Turecko
7 article
Lid bulharský stoji za makedonskými komitéty, vida v nich nástroje k dosažení rozšíření knížectví bulharského v hranicích sv.-štěpánským mírem mezi Rusy a Turky po poslední válce rusko-turecké stanovených. a tím i převahy Bulharska na Balkáně. Vý bory agitační jsou již v tak všestranném styku s lidem, že případné rozpuštěn jejich nebude míti nijakého účinku na rostoucí hnutí. Praví se, že většina bulharských mužů veřejně činných, i ministř a značný počet důstojníků náležejí k organi- saci makedonské. Rovněž prý veskeří učitelé a kněží podporují činnost těchto výborů. Než to vše jest jen jedna stránka po měrů na jihovýchodě balkánském. Tyto dny uveřejnil časopis berlínský »Post« pozoru- hodnou zprávu, že se podařilo ministru za- hraničných záležitostí hraběti Goluchovskému dosíci na Balkáně v poslední době značného úspěchu tím, že odstraněna byla všecka řev- nivost a nepřízeň, panující mezi Rumuny a Řeky a že nastalo politické sblížení mezi královstvími obou těchto národů. Hrabě Go- luchovský, praví »Post«, stejně nakloněný oběma národům a práhnoucí zásluzně po tom, aby roztržek na Balkáně ubývalo, na- bídl Řecku i Rumunsku své prostřednictví, kteréž bylo vděčně přijato a dokonalým úspěchem věnčeno. Také nedávno řecký vy- slanec Manos prohlásil, že zásluhou pocti vých úsluh Rakousko Uherska zavládla poli- tika dobré vůle v Athénach i v Bukurešti, a že v obapolném zájmu obou vlád nastalo důležité sblížení. Celá tato akce stala se v tichosti a všichni přátelé míru na Balkáně budou za ni vděčni hraběti Goluchovskému, dokládá »Post«.
svatý Turek Goluchovský Rumun Řek Bulharsko Balkán Řecko Rumunsko Rakousko Bukurešť
8 article
Minulo jen několik málo dní, co dostala se do veřejnosti tato zpráva o sblížení Ru- munů a Řeků, a z Bulharska a z Cařihradu počaly se rojiti dodatky a doplňky. Přede- vším naleháno bylo v Sofii na to, aby by rozpustěn makedonský výbor, organisace o zbrojena a předseda spolku Sarafov aby po staven byl před soud. Orgán Cankovců »Mir« o tom dne 13. t. m. oznamoval: Oproti tvrzením, jako by zákaz branné činnosti makedonských spolků střeleckých byl býval vydán na ná- tlak mocností trojspolkových, prohlašujeme, že to byli zástupci jiných států, zejmena Ruska, kteří několikráte rozhodně žádali za potlačení této organisace, jež ohrožuje míi na Balkáně a že tudíž ministerstvo bul- harské svým opatřením vykonalo jen svou povinnost vlasteneckou. Současně s tímto prohlášením oznámil z Cařihradu telegraf, že ruský velevyslane Zinověv měl slyšení u sultána a že předmě- tem hovoru ve slyšení tom byly poměry ma kedonské a agitace makedonských výborů. Ruský velevyslanec Zinověv káral i místní turecké úřady v Makedonii pro jejich shoví vavost k vinníkům a doporučuje přísné vy- stoupení proti rušitelům pokoje, ubezpečil že Rusko zachová se neutrálne v případě krvavých srážek mez tureckým vojskem a Makedonci. Mimo to dodal ještě, že knížectví bulharské pro přehmaty výborů makedonských pozbylo sympatií Evropy Jakoby nebylo ještě dosti na této po- plašné zprávě, ohlášeno dále z Cařihradu z pramene rovněž úřadního, že jak Rusko tak Turecko uznaly za nutné dáti na jevo vůdcům hnuti makedonského, že agitace jejich nebudou trpěny ani Tureckem ani Ruskem ani státem jiným.
Řek Zinověv Makedonec Jakoby Bulharsko Cařihrad Mira Rusko Balkán Makedonie Evropa Turecko Sarafov
9 article
Zatím došly v následujících dnech az do 15. t. m. zprávy z Bulharska, že make- donský výbor se usnesl uspořádati protestní tábor proti zákazu vojenských jednot střele ckých a ač v kruzích vlády bulharské učí nilo slyšení Zinověva u sultána silný dojem, že předseda ministerstva Petrov povolil protestní meeting. nepři- pustil však demonstrační pouliční průvod . K doplnění obrazu nálezí ještě i toto Jak známo, konaly se právě tyto dny volby do bulharského sobrání, o nichž se ohlašo- valo, že zvolené sobrání nebude »dělné« pro roztříštěnost stran. Dnes se již toto tvrzení poopravuje tak, že vládní strana, vlastně Stambulovci mají 58 a strany, schva- lující přátelský postup s Ruskem, Cankovci a Karavelovci, rovněž 58 poslanců, že tudíž ministerstvo sice nezvítězilo, ale vyjednává se Stojlovci a agrárníky a že tudíž možnost vládní většiny není vyloučena. Nepochybno prý však jest, že strany Rusům nakloněné mají v zemi většinu a že bude rozho- dující pro další rozvoj věcí po- litika zahraničná, k čemuž as mnoho přispěly poměry v Make- donii, o nichž při volbách po vší zemi se rokovalo.
Zinověv Karavelovec Stojlovec Rus Bulharsko Rusko ministerstvo Petrov
10 article
Rumunský časopis »Gaz. Transilv. « líč dojem, jejž způsobilo zakročení proti make- donské organisaci v Sofli jakožto velmi hro- zivé. Opposice prýc hrozí sesazením knížete. bude-li předseda organisace Sarafov pohnán před soud; názor tento potvrzuje i další zpráva ze Sofie, jež zní: Veliké nebezpečí tlaku vládního na organisaci makedonskou spočívá v tom, že může vésti k odvážným, ba šíleným podnikům, a že lid make- donský se dá strhnouti ke skut- kům, jež povedou k velikčmu vraždení. Snad chce makedonský výbor právě tímto způsobem donutiti Evropu, aby zakročila . V nynější celkové nejasné a nejisté si- tuaci mezinarodní jest toto náhlé a ostré upozornění na otázku makedonskou zjevem co nejpovážlivějším.
Sarafov Gaza Sofie Evropa
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 15. února. (Letošní dele gace.) Proslýchalo se, že se letošní delegace sejdou ve Vídni už v dubnu a budou zasedati současně s říšskou radou. »Budap. Tagbl.« se naproti tomu dovídá, že se v rozhodujících kruzích o této otázce nestalo ještě žádné usne- sení a že jest více pravděpodobno, že se dele- gace sejdou až na podzim. Volby do dele- gace a do kvotové deputace vykonaly by se však v každém případě již během tohoto za- sedání. V Praze, 15. února. (Parlament — a utomat.) V německé levici počíná povážlivě řáditi epidemie dělnosti. Nejen že zásluhou levice zmařena adresní debata, aby se získal čas pro »plodnou práci«, němečtí nacionálové se usnesli, že budou působiti pro zkracování všech deba vůbec, sami se budou slova ujímati jen v nej- nutnějších případech a hlavně nebudou Čechům skákati do řeči, aby nezavdávali podnět k zby- tečnému prodlužování řečí. Taková neobyčejná horlivost na levici jest nápadna i »Arb.-Zlgu.«, jenž píše v té věci: »Dřive se Němci nemohli nasytili politických debat; nyní panůje mezi nimi opravdová osklivost před politikou. Nikdo si nepřeje dělnosti parlamentu více než sociální demokraté; ale tento chorobný strach před poli- tickými debatami, tato dychtivest, aby se mohli co nejdříve vrhnouti do moře hospodářských prací, neni znamení síly, nýbrž znamení s la- bosti. Boji se každého politického slova, poně- vadž vědí, že nynější program nesnese nijaké politiky. Avšak zastupitelstvo lidu nemůže se omeziti tím, aby se stalo dílnou pro vyrábění zákonů. Není-li sněmovna schopna vyřknout svůj úsudek o státu, pak přestala býti parla mentem.« V podobném smyslu píše vídeňský zpravoda krakovské »N. Reformy«: »Mezí drem. Körbrem a parlamentem není nijakého mravního svazku
Čecho Němec Praha Vídeň
12 article
Körbrův kabinet pokládá parlament za a utoma do kterého se s jedné strany házejí pěkně styli sované ministerské deklarace a s druhé strany padají už hotové zákony. A když se ve stroj náhodou něco porouchá, tu jej p. Körber moc svého úřadu odstrčí do kouta a nahradí jiným. Učinil to nedávno a nyní hrozi, že svůj expe- riment bude opakovati«. Bohužel jsou ve sně- movně nejen jednotlivci, nýbrž i celé strany. jímž úplné vyhovuje býti součástkami pouhého automatu. »N. Ref.« ne bez důvodu spojuje jmeno p. Javorského s výše zmíněnou zprávou. V Praze, 15. února. (Zprávy parlamentní.) Krakovskému »Czasu« sděluje se z Vídně, že prvý místopředseda sněmovny poslanců Prade prohlásil, že se vzdá ihned své hodnosti, bude-li přijata dvoujazyčn ost (?) dotazů. (Neběži o dvoujazyčnost, nýbrž o právo, aby se dotazy mohly činiti všemi rakouskými jazyky a byly v původním jazyku vpisovány do protokolu. Pozn. red.) Zatím sněmovní zápisník není ani nyní jednojazvčný, německý. Vydaný včera pro- tokol o schůzi úterní, jenž na 188 stranách obsahuje vedle sněmovního jednání též 213 ná- vrhů, 131 dotazů a 68 vládních předloh v úplném
Körbrův Körber N Ref Javorskij Prade Praha Vídeň
13 article
znění, podává též doslovný text dvou žádostí. sepsaných neněmecky. Jest to chorvat- ská petice obchodní komory splitské, týkajíeí se dalmatských železnic, a česká pelice městské rady ve Frenštátě stran domovní daně. »Vater- land« právem poznamenává opětně při této při- ležitosti, jak zbytečný jest odpor německé levice proti podávání a zapisování neněmeckých do- tazů, když se připoušlí doslovné zapisování slo- vanských petici, ačkoliv immunita dotazů není o nie horši než immunita peticí, což dokázal Němci právě při včerejší schůzi, kdy se roz hodně vzepřeli proti tomu, že předseda hr Vetter škrtnul ze své vůle něklerá místa v jednom dotazu. Ale »Vaterland« žádá příliš mnoho, do volává-li se u německých liberálů logiky. Některé vídeňské listy popřely naši zprávu. že posl. ryt. Berks vystoupil ze Šusterčičora slovanského sředu«, byv k tomi vyzván svými voliči. »Slov. Narod« sděluje dnes, že ryt. Berks z klubu středu vskutku vysloupil a zpravodaje tohoto listu zmoenil, aby o tom podal zprávu veřejnosti. Posl. Gust. Nowak, volený v děčínských venkovských obcích na program pokro kový, přistoupil ke klubu německých nacionálů Klub tento čítá nyní 49 členů. Z Pešti, 13. února. (Uherské listy o úmrtí Milanovu.) Dalo se očekávati že úmrtí Milanovo pocití nejbolestnějí Maďaři kteří v Milanovi ztrácejí člověka, jenž provádě v sousedním Srbsku především jejich politiku.
Němec Vetter Berks Posl Nowak Milanův Maďar Frenštát Pešť Berks Vaterland
14 article
Skutečně většina listů pešťských píše o zesnu- lém rozkráli velmi příznivě. Tak na př. Appo- nyův »Tagbl.« praví, že třebas by soud o Mi- lanovi v samém Srbaku vyzněl různě, v Uhrách půjde o něm jeden hlas uznání, a všudes bude vzdávati úcta věrnému a poctivému příteli maďarského národa, jakým se Milan osvědčil za dob šťastných i nesťastných. Jeho pámátka bude prý v celé říši, zejmena pak v Uhrách, vždyeky ctěna. Aby podal důkaz slechetnosti zesnulého rozkrále, uvádí týž list, jak statečně, šlechetně, ba velkomyslně se Milan zachoval za doby čtye attentátů, provedených na něho. Celý svět má na štěstí ještě v paměti, jak velkomyslně se tento člověk zachoval za tak zvaného atlen- tátu Kněževičova. — »N. P. Journal« vi hlavní zásluhu Milanovu v tom, že v dobách, kdy všechen srbský lid, »byv sveden panslavi- stickými agenty«, Inul k Rusku, jediný Milan držel rovnováhu rozvášněnému lidu a stál na straně rakouské. Horšího svědectví nemohl tento list ovšem dáti bývalému panovniku slovanského národa. — Pozoruhodný je však nekrolog, uve- řejněný v úvodní statí »Pester Lloydu«. Tento
Milan Kněževičův Milanův Uhry Rusko Pester Lloyd
15 article
poloúřadní list zahraničního ministerstva vidí patrně, že po smrti Milanově byly by zbytečny všechny ohledy k člověku, jenž jako mouřenin svou povinnost už vykonal, a proto píše o něm přímo: »Bylo by bláhovo rozpřádati nad mrtvo- lou Milanovou nějakou královskou tragedii; Mi- lanův duch sám by se takovému uměleckému výkonu vysmál. On sám nechtěl z pozemského žití čerpati nic jiného, než nejrafinovanější po- žitky, jakéž může život vůbec jen poskytnout smrtelníkům, nadaným olympickými schopnostmi užívání požitků. Tyto radosti vyčerpal až do dna, a smrt, která ho zastihla sice na výš mužného věku, nikoli však v rozkvětu sil, spro- stila ho odporu a rozmrzelosti, sprostila bo strašné kocoviny a tím se mu stala dobroděj- ným, starostlivým přítelem. Svými schopnostm byl by snad zasluhoval lepšího osudu, avšak on sám nikdy nehledal štěstí v nadvládě roz umu nad materiálním obsahem života, nýbrž jen ve vltězství brutálně lidského nad rozumem, povinností a mravnosti a proto nikdy si nemoh stýskati do nespravedlnosti osudu, kteréžto ne spravedlnosti bezpochyby nikdy ani nepocítil.«
Milanův
16 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 15. února. Poláci v Prusku. V Brodnici v západních Prusech státní za- stupitelstvo nařídilo konfiskaci obrazu, předsta- vujícího Ukřižovaného, u jehož nohou kleč Matka boží. Státní zastupitelstvo dává obrazu smysl allegorie. Maria znamená prý utlačenou Polsku, což dosvědčuje nápis pod obrazema Ještě nenadešla chvíle spásy. Na původce obrazu státní zastupitelstvo podalo žalobu pro pobuřování. Ve všech zemích polských pod pruským jhem konají se pilně lidová shromáždění proli poštovskému hakatismu. Také v Stařině n Kašubech koná se meeting. dne 24. t. m Rokovati se bude o položení Poláků, o jazyku polském ve škole a úřadě a o »všem, co ná bolí.« »Dziennik Poznaňski« upozorňuje, jak Pru- šáci hledí Poláky rozdvojit. Voliče štvou prol poslancům, poslance proti voličům. Štvou jeden časopis proti druhému, podsunujíce jim slova, kterých neužily a dávajíce jim smysl, kterého neměly. Nic prý takovým zármutkem nena- plnilo hakatistický tisk, jako že všechny polsk listy jsou zajedno naproti hakatismu poštovské mu. Věru prušácká naivnost Také prý Prušáci neradi nesou, že české listy pilně si všímají osudu svých bratří pode jhem pruským a bojí se, že by už nyn mohlo dojíti k nějakému dorozumění a vzá- jemnosti mezi zeměmi českými a polskými pod Pruskem. I zakládají prý sami — tak jsme byli upozorněni — polské listy s úkolem štvát proti Čechům a Rusům. Psáti proti hakatismu bude jim volno.
Polák Marius Kašuba Dziennik Poznaňski Prušák Čecho Rus Praha Prusko Polsko
17 article
Nové vojenské zřízení v Srbsku. Ministr vojenství podal skupštině návrh no vého vojenského zřízení. Vojsko dělí se na národní a opolčení (Opolčení je slovo ruské, od Srbův osvojené. Národní vojsko dělí se na 3 výzvy. Vojenská služba je všeobecná. Počíná 20. rokem a konět 45. rokem. Prvá výzva tvoří stálý kadr s reservou. Služba v ni trvá od 20. r. do 31. r. Druhá výzva od 31.—36., třeti od 37.—45. r. Ke službě v opolčení kromě toho každ občan zavázán jest ještě po 15 let, kdyby v pří padě svolání uznán byl za sehopna. Tři výzvy národního vojska mohou dát 300.000 mužů a opolčení 100.000 mužů. Služba v stálém vojště trvá u jízdy a dělo- střelby 2 leta a při pěchotě, vozatajstvu, inže- nýrstvu, mostarstvu a zdravotnictvu 15% r. Doba služby může býti zkrácena na rok, vyznamená- vají-li se vojíni vzděláním, vojenskými schop- nostmi a přesným konáním služby.
Srbův Srbsko
18 article
Studenti, kteři po 6měsíčné službě neob- stojí při důstojnické zkoušce, musejí sloužiti 11 měs. Ale žáci vysokých škol slouží v stálém vojště vesměs jen půl leta. Právě tak ti, kdo složili zkoušku zralosti na gymnasiu nebo reálce. učitelském ústavě nebo bohoslovi, hospodářské nebo průmyslové škole a pracují u svých doma. Šest měsíců slouží také ti, kdo sami jsou př svém hospodářství nebo řemesle a nemají, kdo by je nahradil, kdyby byli nepřítomni. Pod- mínkou jest, aby platili nejměně 15 din. přímé daně. Platí-li méně, jsou zcela vojenské služby prosti. Studenti mohou vstoupiti do vojska, když nabyli 18 let a s dovolením ministra vojenství mohou si vojenskou službu odročiti, až dosáhnou 24. roku. Všechen postup a povyšování se reguluje přesnými pravidly. Všichni důstojníci kromě inže- nýrských a technických, musejí skládati zkoušku na majora před zvláštní komissi. Hodnost gene- rála dává král podle vlastní volby těm plukov- níkům, kteři jako plukovníci sloužili 4 leta Kromě toho král jmenuje, ale jen ve válce. jednoho generála vojvodou celé armády. O tomto návrhu koná porady vojenský odbor skupštiny v Niši.
Niš hospodářský nebo průmyslový škola
19 article
Z Černé Hory. —ič. Na Cetyni, 10. února. (Pův. dopi »Nár. Listů«.) Dva pozoru hodní Černohorc zemřeli těchto dnů: pop Jakov Vuletič a Bogdan Mičov Iličkovič. Pop Jakov Vuletič byl parochem v sel Golubovcích v rovině podgorické při samé alban- ské hranici. Jeho junáciví všude bylo rozhlá- šeno. Na nebezpečném místě chránil odvahou svou pohraničné obyvatelstvo od nájezdů Albánců. Jeho pověsť i v Albanii byla strašná. Albanei často usilovali o jeho život. Posléze přede dvěma roky v noci lupiči albánšti napadli selo Golu- bovce, pátrajíce po popu Jakovu, osvětleným oknem střelili do jeho kuče, rána smrtelná neza- sáhla však popa, nýbrž mladšího bratra jeho Buča, jenž právě podporoval svého 84letého otce na lože se ubírajícího. Smrť popa Jakova oplaká- vati bude celá Černá Hora, ztrativši v něm jed- noho z nejlepších svých synů. V Brčelích nahije crmnické zemřel Bogdan Mičov Iličkovič, prostulý lékařský empirik černo- horský. V rodině Iličkovičů od staletí chrání se umění lékařské a ranhojičské. Praděd rodiny té nabyl prý znalosti přírodního lékařství od ja kéhos Medigoviče v Budvě a přenášel ji v rodě svém na své potomky. Dokud Černá Hora ne- měla lékařů učených, tito empirikové prokazo- vali jí neocenitelné služby podivu hodnou do vedností v léčení ran střelných i sečných, vyjí- máním kulí z těla raněných atd.
Vuletič Mičov Iličkovič Albánec Gola Jakov Černá Hora Albánie Budva Jakův
20 article
Zemřelý Bogdan s bratry svými v poslední černohorsko-turecké válce opatroval a operova neméně než 1700 raněných Černohorců, by v jedně periodě války správcem nemocnice vo- jenské v Kučích na Bioči a tu došel pochvaly i uznání ruského lékaře Unkovského. Černo- horští bojovníci nikdy nezapomenou obětav služby zemřelého, prokázané jim ve chvilíeh nejtěžších. Černohorská policie tyto dny na hranicích Černé Hory lapila dobrodruha Petra Li- povce, jenž se tu potuloval, a vsadila ho do cetyňského vězení. Petar Lipovac je osobnost. která pokálela svou čest způsobem co nejšered- nějším. Bývalý šef pohraničné policie černo- horské proti Turecku Petar Lipovac, neštitil se nikdy prostředků nepěkných a mnohdykráte byl zván za své činy knížetem k zodpovědnosti. Chytrý a nadaný Lipovac dovedl svou vrozenou uhlazeností vždy vymknouti se z odpovědnosti ač již dávno ze služeb státních byl odstraněn. Odebral se pak do Srbska a konečně do Bosny, kde dělal všelicos nekalého proti své vlasti, až konečně polapen byl na hranicích Černé Hory a vsazen do okovů. — Odbor pro vystavění domu pro duševně choré, shromáždiv již přes 20 000 zl. kapitálu, přikročil ke stavbě sana- toria v Danilově Gradu na místě, které kníže sám vyhlédl. Budovy přízemné budou dvě, každá pro 45 osob. Vystaveny budou po způsobu pavillonů; krom toho zřízena bude budova pro správce byt pro lékaře. Plány jsou dílem veleúčinného černohorského stát. inženýra p. Marka Ču- kanovíče, jenž již množstvi veřejných staveh v Černé Hoře provedl a provádi.
Bogdan Unkovský Černo Petar Lipovac Lipovac Marek Turecko Srbsko Bosna Černá Hora Danilův Grado Černá hoře
21 article
Timocká železnice. V Srbsku již r. 1897 bylo rozhodnuto- aby se vystavěla železná dráha, která by spo- jovala Niš dolinou timockou přes Dunaj u Kla- dova s protějším rumunským břehem u Turn- Severinu. Stavba dráhy bude záhájena na jaře Všechny přípravné práce jsou hotovy. Podnika- telem stavby je skupina moskevských kapita- listů. Až tato železnice bude dokončena, Srb sko ji bude míti přímé spojení s Ruskem. V drobnén prodejí: raaní čele o sobě . . . za 6h odpoletsá . . . . . . . za 2h Ve filialkšche na venkově- ranní číslo. . . . . . . . 10h vdpolední . . . . . . . . Bh Inserát platí se hotově zapřee. Předplacení a inserty pěšjtmá ndmini- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se též rrdakee, tiskárna a sxpedice „Národnich Listů“. Rukopisy se navracsji.
Severin Srb Srbsko Niš Dunaj Rusko
22 article
Studentské nepokoje v Kyjevě. Generálgubernátor kyjevský M. V. Drago- mirov na žádost gubernátora rozkázal, aby 200 mužů kyjevské posádky komandováno bylo k po- sile místné policie, jež k udržení pořádku nedo- stačuje. Úřady tvrdí, že policejních strážníků na tak veliké město, jako Kyjev, vůbec je málo a že třeba počet jejich trvale rozmnožiti. Rusko-srbská banka v Hoskvě. Srbský gen. konsul v Moskvě, Spiridonovič Čerep, pracuje ve smyslu srbské vlády k tomu, aby v Moskvě založena byla rusko-srbská banka. Práce jeho má takový zdar, že banka již brzy bude otevřena. Pro počátek bude míti 2 mill. kapitálu. Ředitelství bude v Moskvě. Ruské i srbské obchodnické kruhy očekávají, že rusko- srbská banka vydatně pomůže rozvoji obchodu a obchodních styků mezi Ruskem a Srbskema přes Srbsko s ostatním Balkánem. Gribojedovské museum v Moskvě. Při Historickém museji v Moskvě zřizuje se museum Gribojedovské. Již se počínají schá- zeti dary, odnášející se ke Gribojedovu. Prof. Veselovský věnoval sbírku překladů »Gore ot uma«, mezi nimi český Kalenského a gruzinský. Očekává se překlad turecký. Bělehrad. Novoročním popisem obyvatelstva zjistilo se, že Bělehrad má 65.140 obyv. Počet muž- ských převyšuje o několik tisíc počet ženských. V té číslici není zahrnuto vojsko, jehož jev Bělehradě 70.000 m. Při posledním popisu (1895) bylo v Bélehradě 59.000 obyv. Vzrůstá tedy obyvatelstvo stoličného města srbského 1200 hlav ročně. Výsledky popisu v ostatním Srbsku ještě nejsou uveřejněny.
M V Gribojedov profesor Veselovský Gore Kyjev Moskva Rusko Srbsko Balkán Bělehrad srbský banka Hoskva Spiridonovič Čerep Gribojedovský muzeum muzeum Gribojedovský
23 article
Náležitá odpověď. Z Londýna sdělují následující anekdotu, jež prý se sběhla za pobytu císaře Viléma v Anglii. Bylo to při slavnostním představování ve Windsoru, když zpozoroval císař francouzského velevyslance Cambona ve společnosti admírála Bienaiméa a generála Duboisa. Přistoupil k němu a oslovil ho následovně: »Můj drahý, pane Cambone, vy ke mně nejdete?« A když tento vzdal mocnáři poctu příslušnou, pravil mu císař: »Záleží mi velice na tom, aby každý věděl, jak velice miluji Francii, a že bych nikdy nepři- pustil, aby se této někdo nešetrně dotkl.« »Vaše Veličenstvo«, odpověděl pan Cambon, »jsem Vám velice povděčen za tento výrok. Francie jest mírumilovná země, ale podnikl-li by někdo na ni útok, věděla by, j ak by sama beze vší pomoci uhá- jila své cti.« Italie a Francie. Ve vládních kruzích italských ujištuje se, že zvláštni loďstvo pozdraví presidenta Loubet při jeho příchodu do Nizzy. Má býti takto Francii podán důkaz přátelstvi a sympathii, jež víží Italii k francouzské republice. Lodstvo bude četně a bude se skládati z nejlepších a nej- novějších lodí. Do Nizzy přibude dne 7. dubna. Vina Dreyfusova. Pařížská »Patrie« uveřejňuje výrok maršála Walderscea o afféře Dreyfussově, dle kterého prý řekl, že nemůže věřiti, že by se nalezl v celém světě generál, který by dal zatknouti důstojníka bez dostatečných důkazů. »O jeho vině svědčí okolnost, že byl dvěma vojenskými soudy odsouzen. Jest málo vy šších důstojniků v Německu, kteti by nevěřili ve vinu Dreyfusovu. Ona jest tak makavá, že i vzdá- lený pozorovatel musí býtie její existenci přesvědčen.
Vilém Bienaimé Duboiso Cambon Dreyfusův Waldersce Dreyfussův Londýn Anglie Windsor Francie Nizza Německo Patria Italia
24 article
Mezi Německem a Ruskem. General Werder, bývalý vyslanec v Petro- hradě, jenž u cara byl velmi oblíben, odebere se tyto dny k carskému dvoru. Jak »Local- Anzeiger« píše, má uloženo Vílémem II., aby hleděl odstraniti neshody, jež vzni- kly s Ruskem v otázce východo- asijské a aby také hleděl ukliditi nedůvěru, jež na Rusi vznikla z pozorností německých k Albionu a zvláště z dlouhého pobytu Vi- léma II. v Anglii. Nové ministerstvo italské. Nová vláda italská ustavila se ve hlavních portefeuillech tak, jako bylo jíž předdem ohlá- šeno. Platí tedy vše, co již předem byli jsme napsali o rázu, pravděpodobné politice a čákách tohoto ministerstva. Nic nemění se celkem na tom, že v poslední chvíli nedošlo na vstup zá- stupců krajní levice do vlády a to pro jich stanovisko k vojenskému rozpočtu. Zanardelli doplnil protož ministerstvo ze své a Giolittovy skupiny. Přes to krajní levice slibuje, že ne- bude se zatím stavéti k vládě nepřátelsky. Dalšt vývoj poměrů záviseti bude ovšem od hospodářské reformní činnosti nového mini- sterstva. K požáru nafty v Baku. Správee bakinské gubernie Liljejev telegra- fieky uvádí v »Hos. Bp.« na pravou míru nad- sazené udaje o požáru nafty v Baku. Od 21. do 24. ledna po st. kal. neshořelo 35 mill. pudů nafty a mazutu (odpadků nafiy), nýbrž okolo8, a to ve třech ambarech. Škoda nepřevyšuje 6 mill. rub., nýbrž činí pouze okolo 1,200. 000 rublů. Trupů nalezeno dosud deset, ale je možno, že ještě nékolik jich bude nalezeno. Z popálených umřelo 7, ostatní se pozdravují.
Giolittův Hos Německo Rusko Rus Anglie Bak General Werder Petrahradit LocalAnzeiger Vílém II