2
masthead
V Praze, v sobotu dne 16. února 190.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí sei
v Praze v alministracl
na měsíe . . . . 6 K —
na čtvrt leta
s dvají čonářken
na měste
Ent lta. . . : 7 K s0i
.. . K 60h
Poštout
aněse . . . . . k ei
ns čivrt leta
s dvojí zksilkou
za měsíe . . . . . ., K so
na čtrvrt leta
Ent
Praha
5
article
Nebezpečí makedonské?
Nebezpečí makedonské?
Z Cařihradu vystupují v posledních
dnech na politický obzor světelné signály,
jež zdají se upozorňovati na jakési hrozivé
nebezpečí ve východní polovině poloostrova
balkánského. Jsou to zprávy o zakročení ru-
ského velevyslance Zinověva v Cařihraděu
turecké vlády — proti činnosti bul-
harských makedonských komi-
tétů, jejichž ústřední řízení vychází ze
Sofie, ze spolku, v čele kterého stojí jakožto
předseda Sarafov.
Činnost této organisace, jak známo,
v poslední době způsobila politické třenice
skorem se všemi sousedy, zvláště se Srby a
Rumuny pro četné politické vraždy, jichž
obětmi se stali příslušníci těchto národů,
pokud opírali se bulharským nárokům na
Makedonii. Zvláště zavraždění rumunského
prof. Mihajleana, kterýž byl jaksi hlavním
činitelem v rumunské organisaci makedon-
ské, jež pracovala mezi makedonskými Kuco-
vlachy, vedlo k velikému napjetí mezi krá-
Iovstvím rumunským a knížectvím bulhar-
ským, jež není dosud uklizeno a v němz
Rumunsko se domáhá zadostučinění zejmen
i ve směru rozpuštění bulharských makedon-
ských výborů a pohnání předsedy sofijského
hlavního výboru Sarafova před soud.
Srba
Rumun
profesor
Mihajlean
Cařihrad
Sofie
Makedonie
Rumunsko
6
article
Celková nálada myslí v Makedonii vzbu-
zuje dle zpráv hodnověrných opravdové
obavy, že nahromaděný od války řecko-
turecké zápalný materiál vzplane náhlým
požárem. Byla sice v r. 1897 docílena známá
dohoda mezi Ruskem a Rakousko-Uherskem,
ale na případné události v Ma-
kedonil se prý v dohodě oné ne
pomyslilo! V Makedonii samotné jest
prý obyvatelstvo neobyčejně rozčileno, což
dá se vysvětliti nejen četnými, opětujícím
se srážkami, objevováním se ozbrojených
čet, ale i soustavně vedenou agitací nejen
bulharskou, srbskou, rumunskou a řeckou.
ale i velkých sil za nimi stojících v .
Nejsilnějším zdá se býti v Makedonii
vliv bulharských, již vzpomenutých výborů,
kteréž předstírajínejen sou
hlas vlády bulharské, ale i Ruska
při své činnosti. Turecko sice v po-
slední době nahromadilo veliké spousty voj-
ska v Makedonii, ale nelze přehlednouti za-
roveň zprávy, o stavu tohoto vojska dochá-
zející, tak na př., že důstojníci turečtí již
po několik měsíců nedostávají platu, že jsou
nuceni k uhájení života svého a svých rodin
dopouštěti se nesprávností a pod., jak už to
v poměrech tureckých bývá.
Makedonie
Rusko
RakouskoUhersko
Ma
Turecko
7
article
Lid bulharský stoji za makedonskými
komitéty, vida v nich nástroje k dosažení
rozšíření knížectví bulharského v hranicích
sv.-štěpánským mírem mezi Rusy a Turky
po poslední válce rusko-turecké stanovených.
a tím i převahy Bulharska na Balkáně. Vý
bory agitační jsou již v tak všestranném
styku s lidem, že případné rozpuštěn
jejich nebude míti nijakého účinku
na rostoucí hnutí. Praví se, že většina
bulharských mužů veřejně činných, i ministř
a značný počet důstojníků náležejí k organi-
saci makedonské. Rovněž prý veskeří učitelé
a kněží podporují činnost těchto výborů.
Než to vše jest jen jedna stránka po
měrů na jihovýchodě balkánském. Tyto dny
uveřejnil časopis berlínský »Post« pozoru-
hodnou zprávu, že se podařilo ministru za-
hraničných záležitostí hraběti Goluchovskému
dosíci na Balkáně v poslední době značného
úspěchu tím, že odstraněna byla všecka řev-
nivost a nepřízeň, panující mezi Rumuny a
Řeky a že nastalo politické sblížení mezi
královstvími obou těchto národů. Hrabě Go-
luchovský, praví »Post«, stejně nakloněný
oběma národům a práhnoucí zásluzně po
tom, aby roztržek na Balkáně ubývalo, na-
bídl Řecku i Rumunsku své prostřednictví,
kteréž bylo vděčně přijato a dokonalým
úspěchem věnčeno. Také nedávno řecký vy-
slanec Manos prohlásil, že zásluhou pocti
vých úsluh Rakousko Uherska zavládla poli-
tika dobré vůle v Athénach i v Bukurešti,
a že v obapolném zájmu obou vlád nastalo
důležité sblížení. Celá tato akce stala se
v tichosti a všichni přátelé míru na Balkáně
budou za ni vděčni hraběti Goluchovskému,
dokládá »Post«.
svatý
Turek
Goluchovský
Rumun
Řek
Bulharsko
Balkán
Řecko
Rumunsko
Rakousko
Bukurešť
8
article
Minulo jen několik málo dní, co dostala
se do veřejnosti tato zpráva o sblížení Ru-
munů a Řeků, a z Bulharska a z Cařihradu
počaly se rojiti dodatky a doplňky. Přede-
vším naleháno bylo v Sofii na to, aby by
rozpustěn makedonský výbor, organisace o
zbrojena a předseda spolku Sarafov aby po
staven byl před soud.
Orgán Cankovců »Mir« o tom dne
13. t. m. oznamoval: Oproti tvrzením, jako
by zákaz branné činnosti makedonských
spolků střeleckých byl býval vydán na ná-
tlak mocností trojspolkových, prohlašujeme,
že to byli zástupci jiných států, zejmena
Ruska, kteří několikráte rozhodně žádali za
potlačení této organisace, jež ohrožuje míi
na Balkáně a že tudíž ministerstvo bul-
harské svým opatřením vykonalo jen svou
povinnost vlasteneckou.
Současně s tímto prohlášením oznámil
z Cařihradu telegraf, že ruský velevyslane
Zinověv měl slyšení u sultána a že předmě-
tem hovoru ve slyšení tom byly poměry ma
kedonské a agitace makedonských výborů.
Ruský velevyslanec Zinověv káral i místní
turecké úřady v Makedonii pro jejich shoví
vavost k vinníkům a doporučuje přísné vy-
stoupení proti rušitelům pokoje, ubezpečil
že Rusko zachová se neutrálne
v případě krvavých srážek mez
tureckým vojskem a Makedonci.
Mimo to dodal ještě, že knížectví bulharské
pro přehmaty výborů makedonských pozbylo
sympatií Evropy
Jakoby nebylo ještě dosti na této po-
plašné zprávě, ohlášeno dále z Cařihradu
z pramene rovněž úřadního, že jak Rusko
tak Turecko uznaly za nutné dáti na jevo
vůdcům hnuti makedonského, že agitace
jejich nebudou trpěny ani Tureckem ani
Ruskem ani státem jiným.
Řek
Zinověv
Makedonec
Jakoby
Bulharsko
Cařihrad
Mira
Rusko
Balkán
Makedonie
Evropa
Turecko
Sarafov
9
article
Zatím došly v následujících dnech az
do 15. t. m. zprávy z Bulharska, že make-
donský výbor se usnesl uspořádati protestní
tábor proti zákazu vojenských jednot střele
ckých a ač v kruzích vlády bulharské učí
nilo slyšení Zinověva u sultána silný dojem,
že předseda ministerstva Petrov
povolil protestní meeting. nepři-
pustil však demonstrační pouliční průvod .
K doplnění obrazu nálezí ještě i toto
Jak známo, konaly se právě tyto dny volby
do bulharského sobrání, o nichž se ohlašo-
valo, že zvolené sobrání nebude »dělné«
pro roztříštěnost stran. Dnes se již toto
tvrzení poopravuje tak, že vládní strana,
vlastně Stambulovci mají 58 a strany, schva-
lující přátelský postup s Ruskem, Cankovci
a Karavelovci, rovněž 58 poslanců, že tudíž
ministerstvo sice nezvítězilo, ale vyjednává
se Stojlovci a agrárníky a že tudíž možnost
vládní většiny není vyloučena. Nepochybno
prý však jest, že strany Rusům nakloněné
mají v zemi většinu a že bude rozho-
dující pro další rozvoj věcí po-
litika zahraničná, k čemuž as
mnoho přispěly poměry v Make-
donii, o nichž při volbách po vší zemi se
rokovalo.
Zinověv
Karavelovec
Stojlovec
Rus
Bulharsko
Rusko
ministerstvo Petrov
10
article
Rumunský časopis »Gaz. Transilv. « líč
dojem, jejž způsobilo zakročení proti make-
donské organisaci v Sofli jakožto velmi hro-
zivé. Opposice prýc hrozí sesazením knížete.
bude-li předseda organisace Sarafov pohnán
před soud; názor tento potvrzuje i další
zpráva ze Sofie, jež zní: Veliké nebezpečí
tlaku vládního na organisaci makedonskou
spočívá v tom, že může vésti k odvážným,
ba šíleným podnikům, a že lid make-
donský se dá strhnouti ke skut-
kům, jež povedou k velikčmu
vraždení. Snad chce makedonský výbor
právě tímto způsobem donutiti Evropu, aby
zakročila .
V nynější celkové nejasné a nejisté si-
tuaci mezinarodní jest toto náhlé a ostré
upozornění na otázku makedonskou zjevem
co nejpovážlivějším.
Sarafov
Gaza
Sofie
Evropa
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 15. února. (Letošní dele
gace.) Proslýchalo se, že se letošní delegace
sejdou ve Vídni už v dubnu a budou zasedati
současně s říšskou radou. »Budap. Tagbl.« se
naproti tomu dovídá, že se v rozhodujících
kruzích o této otázce nestalo ještě žádné usne-
sení a že jest více pravděpodobno, že se dele-
gace sejdou až na podzim. Volby do dele-
gace a do kvotové deputace vykonaly by se
však v každém případě již během tohoto za-
sedání.
V Praze, 15. února. (Parlament —
a utomat.) V německé levici počíná povážlivě
řáditi epidemie dělnosti. Nejen že zásluhou levice
zmařena adresní debata, aby se získal čas pro
»plodnou práci«, němečtí nacionálové se usnesli,
že budou působiti pro zkracování všech deba
vůbec, sami se budou slova ujímati jen v nej-
nutnějších případech a hlavně nebudou Čechům
skákati do řeči, aby nezavdávali podnět k zby-
tečnému prodlužování řečí. Taková neobyčejná
horlivost na levici jest nápadna i »Arb.-Zlgu.«,
jenž píše v té věci: »Dřive se Němci nemohli
nasytili politických debat; nyní panůje mezi
nimi opravdová osklivost před politikou. Nikdo
si nepřeje dělnosti parlamentu více než sociální
demokraté; ale tento chorobný strach před poli-
tickými debatami, tato dychtivest, aby se mohli
co nejdříve vrhnouti do moře hospodářských
prací, neni znamení síly, nýbrž znamení s la-
bosti. Boji se každého politického slova, poně-
vadž vědí, že nynější program nesnese nijaké
politiky. Avšak zastupitelstvo lidu nemůže se
omeziti tím, aby se stalo dílnou pro vyrábění
zákonů. Není-li sněmovna schopna vyřknout
svůj úsudek o státu, pak přestala býti parla
mentem.«
V podobném smyslu píše vídeňský zpravoda
krakovské »N. Reformy«: »Mezí drem. Körbrem
a parlamentem není nijakého mravního svazku
Čecho
Němec
Praha
Vídeň
12
article
Körbrův kabinet pokládá parlament za a utoma
do kterého se s jedné strany házejí pěkně styli
sované ministerské deklarace a s druhé strany
padají už hotové zákony. A když se ve stroj
náhodou něco porouchá, tu jej p. Körber moc
svého úřadu odstrčí do kouta a nahradí jiným.
Učinil to nedávno a nyní hrozi, že svůj expe-
riment bude opakovati«. Bohužel jsou ve sně-
movně nejen jednotlivci, nýbrž i celé strany.
jímž úplné vyhovuje býti součástkami pouhého
automatu. »N. Ref.« ne bez důvodu spojuje
jmeno p. Javorského s výše zmíněnou zprávou.
V Praze, 15. února. (Zprávy parlamentní.)
Krakovskému »Czasu« sděluje se z Vídně, že
prvý místopředseda sněmovny poslanců Prade
prohlásil, že se vzdá ihned své hodnosti, bude-li
přijata dvoujazyčn ost (?) dotazů. (Neběži
o dvoujazyčnost, nýbrž o právo, aby se dotazy
mohly činiti všemi rakouskými jazyky a byly
v původním jazyku vpisovány do protokolu.
Pozn. red.) Zatím sněmovní zápisník není ani
nyní jednojazvčný, německý. Vydaný včera pro-
tokol o schůzi úterní, jenž na 188 stranách
obsahuje vedle sněmovního jednání též 213 ná-
vrhů, 131 dotazů a 68 vládních předloh v úplném
Körbrův
Körber
N Ref
Javorskij
Prade
Praha
Vídeň
13
article
znění, podává též doslovný text dvou žádostí.
sepsaných neněmecky. Jest to chorvat-
ská petice obchodní komory splitské, týkajíeí
se dalmatských železnic, a česká pelice městské
rady ve Frenštátě stran domovní daně. »Vater-
land« právem poznamenává opětně při této při-
ležitosti, jak zbytečný jest odpor německé levice
proti podávání a zapisování neněmeckých do-
tazů, když se připoušlí doslovné zapisování slo-
vanských petici, ačkoliv immunita dotazů není
o nie horši než immunita peticí, což dokázal
Němci právě při včerejší schůzi, kdy se roz
hodně vzepřeli proti tomu, že předseda hr
Vetter škrtnul ze své vůle něklerá místa v jednom
dotazu. Ale »Vaterland« žádá příliš mnoho, do
volává-li se u německých liberálů logiky.
Některé vídeňské listy popřely naši zprávu.
že posl. ryt. Berks vystoupil ze Šusterčičora
slovanského sředu«, byv k tomi
vyzván svými voliči. »Slov. Narod« sděluje
dnes, že ryt. Berks z klubu středu vskutku
vysloupil a zpravodaje tohoto listu zmoenil, aby
o tom podal zprávu veřejnosti.
Posl. Gust. Nowak, volený v děčínských
venkovských obcích na program pokro
kový, přistoupil ke klubu německých nacionálů
Klub tento čítá nyní 49 členů.
Z Pešti, 13. února. (Uherské listy
o úmrtí Milanovu.) Dalo se očekávati
že úmrtí Milanovo pocití nejbolestnějí Maďaři
kteří v Milanovi ztrácejí člověka, jenž provádě
v sousedním Srbsku především jejich politiku.
Němec
Vetter
Berks
Posl
Nowak
Milanův
Maďar
Frenštát
Pešť
Berks
Vaterland
14
article
Skutečně většina listů pešťských píše o zesnu-
lém rozkráli velmi příznivě. Tak na př. Appo-
nyův »Tagbl.« praví, že třebas by soud o Mi-
lanovi v samém Srbaku vyzněl různě, v Uhrách
půjde o něm jeden hlas uznání, a všudes
bude vzdávati úcta věrnému a poctivému příteli
maďarského národa, jakým se Milan osvědčil za
dob šťastných i nesťastných. Jeho pámátka bude
prý v celé říši, zejmena pak v Uhrách, vždyeky
ctěna. Aby podal důkaz slechetnosti zesnulého
rozkrále, uvádí týž list, jak statečně, šlechetně,
ba velkomyslně se Milan zachoval za doby čtye
attentátů, provedených na něho. Celý svět má
na štěstí ještě v paměti, jak velkomyslně
se tento člověk zachoval za tak zvaného atlen-
tátu Kněževičova. — »N. P. Journal« vi
hlavní zásluhu Milanovu v tom, že v dobách,
kdy všechen srbský lid, »byv sveden panslavi-
stickými agenty«, Inul k Rusku, jediný Milan
držel rovnováhu rozvášněnému lidu a stál na
straně rakouské. Horšího svědectví nemohl tento
list ovšem dáti bývalému panovniku slovanského
národa. — Pozoruhodný je však nekrolog, uve-
řejněný v úvodní statí »Pester Lloydu«. Tento
Milan
Kněževičův
Milanův
Uhry
Rusko
Pester Lloyd
15
article
poloúřadní list zahraničního ministerstva vidí
patrně, že po smrti Milanově byly by zbytečny
všechny ohledy k člověku, jenž jako mouřenin
svou povinnost už vykonal, a proto píše o něm
přímo: »Bylo by bláhovo rozpřádati nad mrtvo-
lou Milanovou nějakou královskou tragedii; Mi-
lanův duch sám by se takovému uměleckému
výkonu vysmál. On sám nechtěl z pozemského
žití čerpati nic jiného, než nejrafinovanější po-
žitky, jakéž může život vůbec jen poskytnout
smrtelníkům, nadaným olympickými schopnostmi
užívání požitků. Tyto radosti vyčerpal až do
dna, a smrt, která ho zastihla sice na výš
mužného věku, nikoli však v rozkvětu sil, spro-
stila ho odporu a rozmrzelosti, sprostila bo
strašné kocoviny a tím se mu stala dobroděj-
ným, starostlivým přítelem. Svými schopnostm
byl by snad zasluhoval lepšího osudu, avšak
on sám nikdy nehledal štěstí v nadvládě roz
umu nad materiálním obsahem života, nýbrž jen
ve vltězství brutálně lidského nad rozumem,
povinností a mravnosti a proto nikdy si nemoh
stýskati do nespravedlnosti osudu, kteréžto ne
spravedlnosti bezpochyby nikdy ani nepocítil.«
Milanův
16
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 15. února.
Poláci v Prusku.
V Brodnici v západních Prusech státní za-
stupitelstvo nařídilo konfiskaci obrazu, předsta-
vujícího Ukřižovaného, u jehož nohou kleč
Matka boží. Státní zastupitelstvo dává obrazu
smysl allegorie. Maria znamená prý utlačenou
Polsku, což dosvědčuje nápis pod obrazema
Ještě nenadešla chvíle spásy. Na původce
obrazu státní zastupitelstvo podalo žalobu pro
pobuřování.
Ve všech zemích polských pod pruským
jhem konají se pilně lidová shromáždění proli
poštovskému hakatismu. Také v Stařině n
Kašubech koná se meeting. dne 24. t. m
Rokovati se bude o položení Poláků, o jazyku
polském ve škole a úřadě a o »všem, co ná
bolí.«
»Dziennik Poznaňski« upozorňuje, jak Pru-
šáci hledí Poláky rozdvojit. Voliče štvou prol
poslancům, poslance proti voličům. Štvou jeden
časopis proti druhému, podsunujíce jim slova,
kterých neužily a dávajíce jim smysl, kterého
neměly. Nic prý takovým zármutkem nena-
plnilo hakatistický tisk, jako že všechny polsk
listy jsou zajedno naproti hakatismu poštovské
mu. Věru prušácká naivnost
Také prý Prušáci neradi nesou, že české
listy pilně si všímají osudu svých bratří pode
jhem pruským a bojí se, že by už nyn
mohlo dojíti k nějakému dorozumění a vzá-
jemnosti mezi zeměmi českými a polskými pod
Pruskem. I zakládají prý sami — tak jsme
byli upozorněni — polské listy s úkolem štvát
proti Čechům a Rusům. Psáti proti hakatismu
bude jim volno.
Polák
Marius
Kašuba
Dziennik Poznaňski
Prušák
Čecho
Rus
Praha
Prusko
Polsko
17
article
Nové vojenské zřízení v Srbsku.
Ministr vojenství podal skupštině návrh no
vého vojenského zřízení.
Vojsko dělí se na národní a opolčení
(Opolčení je slovo ruské, od Srbův osvojené.
Národní vojsko dělí se na 3 výzvy. Vojenská
služba je všeobecná. Počíná 20. rokem a konět
45. rokem.
Prvá výzva tvoří stálý kadr s reservou.
Služba v ni trvá od 20. r. do 31. r. Druhá
výzva od 31.—36., třeti od 37.—45. r.
Ke službě v opolčení kromě toho každ
občan zavázán jest ještě po 15 let, kdyby v pří
padě svolání uznán byl za sehopna.
Tři výzvy národního vojska mohou dát
300.000 mužů a opolčení 100.000 mužů.
Služba v stálém vojště trvá u jízdy a dělo-
střelby 2 leta a při pěchotě, vozatajstvu, inže-
nýrstvu, mostarstvu a zdravotnictvu 15% r. Doba
služby může býti zkrácena na rok, vyznamená-
vají-li se vojíni vzděláním, vojenskými schop-
nostmi a přesným konáním služby.
Srbův
Srbsko
18
article
Studenti, kteři po 6měsíčné službě neob-
stojí při důstojnické zkoušce, musejí sloužiti
11 měs. Ale žáci vysokých škol slouží v stálém
vojště vesměs jen půl leta. Právě tak ti, kdo
složili zkoušku zralosti na gymnasiu nebo reálce.
učitelském ústavě nebo bohoslovi, hospodářské
nebo průmyslové škole a pracují u svých doma.
Šest měsíců slouží také ti, kdo sami jsou př
svém hospodářství nebo řemesle a nemají, kdo
by je nahradil, kdyby byli nepřítomni. Pod-
mínkou jest, aby platili nejměně 15 din. přímé
daně. Platí-li méně, jsou zcela vojenské služby
prosti.
Studenti mohou vstoupiti do vojska, když
nabyli 18 let a s dovolením ministra vojenství
mohou si vojenskou službu odročiti, až dosáhnou
24. roku.
Všechen postup a povyšování se reguluje
přesnými pravidly. Všichni důstojníci kromě inže-
nýrských a technických, musejí skládati zkoušku
na majora před zvláštní komissi. Hodnost gene-
rála dává král podle vlastní volby těm plukov-
níkům, kteři jako plukovníci sloužili 4 leta
Kromě toho král jmenuje, ale jen ve válce.
jednoho generála vojvodou celé armády.
O tomto návrhu koná porady vojenský
odbor skupštiny v Niši.
Niš
hospodářský nebo průmyslový škola
19
article
Z Černé Hory.
—ič. Na Cetyni, 10. února. (Pův. dopi
»Nár. Listů«.) Dva pozoru hodní Černohorc
zemřeli těchto dnů: pop Jakov Vuletič
a Bogdan Mičov Iličkovič.
Pop Jakov Vuletič byl parochem v sel
Golubovcích v rovině podgorické při samé alban-
ské hranici. Jeho junáciví všude bylo rozhlá-
šeno. Na nebezpečném místě chránil odvahou
svou pohraničné obyvatelstvo od nájezdů Albánců.
Jeho pověsť i v Albanii byla strašná. Albanei
často usilovali o jeho život. Posléze přede dvěma
roky v noci lupiči albánšti napadli selo Golu-
bovce, pátrajíce po popu Jakovu, osvětleným
oknem střelili do jeho kuče, rána smrtelná neza-
sáhla však popa, nýbrž mladšího bratra jeho Buča,
jenž právě podporoval svého 84letého otce na
lože se ubírajícího. Smrť popa Jakova oplaká-
vati bude celá Černá Hora, ztrativši v něm jed-
noho z nejlepších svých synů.
V Brčelích nahije crmnické zemřel Bogdan
Mičov Iličkovič, prostulý lékařský empirik černo-
horský. V rodině Iličkovičů od staletí chrání se
umění lékařské a ranhojičské. Praděd rodiny té
nabyl prý znalosti přírodního lékařství od ja
kéhos Medigoviče v Budvě a přenášel ji v rodě
svém na své potomky. Dokud Černá Hora ne-
měla lékařů učených, tito empirikové prokazo-
vali jí neocenitelné služby podivu hodnou do
vedností v léčení ran střelných i sečných, vyjí-
máním kulí z těla raněných atd.
Vuletič
Mičov Iličkovič
Albánec
Gola
Jakov
Černá Hora
Albánie
Budva
Jakův
20
article
Zemřelý Bogdan s bratry svými v poslední
černohorsko-turecké válce opatroval a operova
neméně než 1700 raněných Černohorců, by
v jedně periodě války správcem nemocnice vo-
jenské v Kučích na Bioči a tu došel pochvaly
i uznání ruského lékaře Unkovského. Černo-
horští bojovníci nikdy nezapomenou obětav
služby zemřelého, prokázané jim ve chvilíeh
nejtěžších.
Černohorská policie tyto dny na hranicích
Černé Hory lapila dobrodruha Petra Li-
povce, jenž se tu potuloval, a vsadila ho do
cetyňského vězení. Petar Lipovac je osobnost.
která pokálela svou čest způsobem co nejšered-
nějším. Bývalý šef pohraničné policie černo-
horské proti Turecku Petar Lipovac, neštitil se
nikdy prostředků nepěkných a mnohdykráte byl
zván za své činy knížetem k zodpovědnosti.
Chytrý a nadaný Lipovac dovedl svou vrozenou
uhlazeností vždy vymknouti se z odpovědnosti
ač již dávno ze služeb státních byl odstraněn.
Odebral se pak do Srbska a konečně do Bosny,
kde dělal všelicos nekalého proti své vlasti, až
konečně polapen byl na hranicích Černé
Hory a vsazen do okovů. —
Odbor pro vystavění domu pro
duševně choré, shromáždiv již přes
20 000 zl. kapitálu, přikročil ke stavbě sana-
toria v Danilově Gradu na místě, které
kníže sám vyhlédl.
Budovy přízemné budou dvě, každá pro 45
osob. Vystaveny budou po způsobu pavillonů;
krom toho zřízena bude budova pro správce
byt pro lékaře. Plány jsou dílem veleúčinného
černohorského stát. inženýra p. Marka Ču-
kanovíče, jenž již množstvi veřejných staveh
v Černé Hoře provedl a provádi.
Bogdan
Unkovský
Černo
Petar Lipovac
Lipovac
Marek
Turecko
Srbsko
Bosna
Černá Hora
Danilův Grado
Černá hoře
21
article
Timocká železnice.
V Srbsku již r. 1897 bylo rozhodnuto-
aby se vystavěla železná dráha, která by spo-
jovala Niš dolinou timockou přes Dunaj u Kla-
dova s protějším rumunským břehem u Turn-
Severinu. Stavba dráhy bude záhájena na jaře
Všechny přípravné práce jsou hotovy. Podnika-
telem stavby je skupina moskevských kapita-
listů. Až tato železnice bude dokončena, Srb
sko ji bude míti přímé spojení s Ruskem.
V drobnén prodejí:
raaní čele o sobě . . . za 6h
odpoletsá . . . . . . . za 2h
Ve filialkšche na venkově-
ranní číslo. . . . . . . . 10h
vdpolední . . . . . . . . Bh
Inserát
platí se hotově zapřee.
Předplacení a inserty pěšjtmá ndmini-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se též rrdakee,
tiskárna a sxpedice „Národnich Listů“.
Rukopisy se navracsji.
Severin
Srb
Srbsko
Niš
Dunaj
Rusko
22
article
Studentské nepokoje v Kyjevě.
Generálgubernátor kyjevský M. V. Drago-
mirov na žádost gubernátora rozkázal, aby 200
mužů kyjevské posádky komandováno bylo k po-
sile místné policie, jež k udržení pořádku nedo-
stačuje. Úřady tvrdí, že policejních strážníků na
tak veliké město, jako Kyjev, vůbec je málo a
že třeba počet jejich trvale rozmnožiti.
Rusko-srbská banka v Hoskvě.
Srbský gen. konsul v Moskvě, Spiridonovič
Čerep, pracuje ve smyslu srbské vlády k tomu,
aby v Moskvě založena byla rusko-srbská banka.
Práce jeho má takový zdar, že banka již brzy
bude otevřena. Pro počátek bude míti 2 mill.
kapitálu. Ředitelství bude v Moskvě. Ruské
i srbské obchodnické kruhy očekávají, že rusko-
srbská banka vydatně pomůže rozvoji obchodu
a obchodních styků mezi Ruskem a Srbskema
přes Srbsko s ostatním Balkánem.
Gribojedovské museum v Moskvě.
Při Historickém museji v Moskvě zřizuje
se museum Gribojedovské. Již se počínají schá-
zeti dary, odnášející se ke Gribojedovu. Prof.
Veselovský věnoval sbírku překladů »Gore ot
uma«, mezi nimi český Kalenského a gruzinský.
Očekává se překlad turecký.
Bělehrad.
Novoročním popisem obyvatelstva zjistilo
se, že Bělehrad má 65.140 obyv. Počet muž-
ských převyšuje o několik tisíc počet ženských.
V té číslici není zahrnuto vojsko, jehož jev
Bělehradě 70.000 m. Při posledním popisu
(1895) bylo v Bélehradě 59.000 obyv. Vzrůstá
tedy obyvatelstvo stoličného města srbského
1200 hlav ročně.
Výsledky popisu v ostatním Srbsku ještě
nejsou uveřejněny.
M V
Gribojedov
profesor
Veselovský
Gore
Kyjev
Moskva
Rusko
Srbsko
Balkán
Bělehrad
srbský banka
Hoskva
Spiridonovič Čerep
Gribojedovský muzeum
muzeum Gribojedovský
23
article
Náležitá odpověď.
Z Londýna sdělují následující anekdotu,
jež prý se sběhla za pobytu císaře Viléma
v Anglii. Bylo to při slavnostním představování
ve Windsoru, když zpozoroval císař francouzského
velevyslance Cambona ve společnosti admírála
Bienaiméa a generála Duboisa. Přistoupil k němu
a oslovil ho následovně: »Můj drahý, pane
Cambone, vy ke mně nejdete?« A když tento
vzdal mocnáři poctu příslušnou, pravil mu císař:
»Záleží mi velice na tom, aby každý věděl, jak
velice miluji Francii, a že bych nikdy nepři-
pustil, aby se této někdo nešetrně dotkl.«
»Vaše Veličenstvo«, odpověděl pan Cambon,
»jsem Vám velice povděčen za tento výrok.
Francie jest mírumilovná země, ale podnikl-li
by někdo na ni útok, věděla by, j ak
by sama beze vší pomoci uhá-
jila své cti.«
Italie a Francie.
Ve vládních kruzích italských ujištuje se,
že zvláštni loďstvo pozdraví presidenta Loubet
při jeho příchodu do Nizzy. Má býti takto
Francii podán důkaz přátelstvi a sympathii, jež
víží Italii k francouzské republice. Lodstvo bude
četně a bude se skládati z nejlepších a nej-
novějších lodí. Do Nizzy přibude dne 7. dubna.
Vina Dreyfusova.
Pařížská »Patrie« uveřejňuje výrok maršála
Walderscea o afféře Dreyfussově, dle kterého
prý řekl, že nemůže věřiti, že by se nalezl
v celém světě generál, který by dal zatknouti
důstojníka bez dostatečných důkazů. »O jeho
vině svědčí okolnost, že byl dvěma vojenskými
soudy odsouzen. Jest málo vy šších
důstojniků v Německu, kteti
by nevěřili ve vinu Dreyfusovu.
Ona jest tak makavá, že i vzdá-
lený pozorovatel musí býtie
její existenci přesvědčen.
Vilém
Bienaimé
Duboiso
Cambon
Dreyfusův
Waldersce
Dreyfussův
Londýn
Anglie
Windsor
Francie
Nizza
Německo
Patria
Italia
24
article
Mezi Německem a Ruskem.
General Werder, bývalý vyslanec v Petro-
hradě, jenž u cara byl velmi oblíben, odebere
se tyto dny k carskému dvoru. Jak »Local-
Anzeiger« píše, má uloženo Vílémem II., aby
hleděl odstraniti neshody, jež vzni-
kly s Ruskem v otázce východo-
asijské a aby také hleděl ukliditi nedůvěru,
jež na Rusi vznikla z pozorností německých
k Albionu a zvláště z dlouhého pobytu Vi-
léma II. v Anglii.
Nové ministerstvo italské.
Nová vláda italská ustavila se ve hlavních
portefeuillech tak, jako bylo jíž předdem ohlá-
šeno. Platí tedy vše, co již předem byli jsme
napsali o rázu, pravděpodobné politice a čákách
tohoto ministerstva. Nic nemění se celkem na
tom, že v poslední chvíli nedošlo na vstup zá-
stupců krajní levice do vlády a to pro jich
stanovisko k vojenskému rozpočtu. Zanardelli
doplnil protož ministerstvo ze své a Giolittovy
skupiny. Přes to krajní levice slibuje, že ne-
bude se zatím stavéti k vládě nepřátelsky.
Dalšt vývoj poměrů záviseti bude ovšem od
hospodářské reformní činnosti nového mini-
sterstva.
K požáru nafty v Baku.
Správee bakinské gubernie Liljejev telegra-
fieky uvádí v »Hos. Bp.« na pravou míru nad-
sazené udaje o požáru nafty v Baku. Od 21. do
24. ledna po st. kal. neshořelo 35 mill. pudů
nafty a mazutu (odpadků nafiy), nýbrž okolo8,
a to ve třech ambarech. Škoda nepřevyšuje
6 mill. rub., nýbrž činí pouze okolo 1,200. 000
rublů. Trupů nalezeno dosud deset, ale je
možno, že ještě nékolik jich bude nalezeno.
Z popálených umřelo 7, ostatní se pozdravují.
Giolittův
Hos
Německo
Rusko
Rus
Anglie
Bak
General Werder
Petrahradit
LocalAnzeiger
Vílém II