ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 7c4bf4e0-7631-11dc-a2b4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 84, place 70, org 11, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
21. listopadu 1908
4 masthead
Číslo 321
5 article Pelitické zprávy domáci.
Pelitické zprávy domáci. V Praze, 19. listopadu. (Bar. Bienerth a Maďaři.) Jmenování bar. Bienertha před- sedou rakouského kabinetu zarazilo v Pešti dosti nemile. Bar. Bienerth platí tam za přívržence křesťanských sociálů a tím se vysvělluje pešťsk nedůvěra k němu. Vídeňský, rakouské vládě blízký zpravodaj „Pester Lloydu“ pospíšilsi tedy, aby rozptýlil obavy, jež mohou nastati v Pešti jmenováním Bienertha. Píšeť, že bar. Bienerth stojí věrně na stanovisku vyrovnání z r. 1867 a nejnovějšího hospodářského vyrov- nání s Uhrami a bude tedy všemožně dbáti, aby se udržela pokojná a přátelská politická atmo- sféra mezi oběmn státy monarchie. Bar. Bienerth bude ovšem pevně hájiti rakouských zájmů; vy- slovil se v tom smyslu k četným rakouským po- slancům, s nimiž v posledních dnech vešel ve styk. Ale to nepřekyapí žádného uherského mini stra, poněvadž každý z nich pokládá za svou povinnost, hájsti zájmů svého státu. O příšum poměru bar. Bienerthu k Uhrám možno prý říci: žádné nepřátelství, nýbrž vážné hájení rakou- ských zájmů se stálým zřením ke společným eílům a potřebám mocnářství a v duchu oně loyality a věrnosti ke smlouvám, jichž vyžaďuje těsný poměr mezi oběma státy. O všem tom přesvědčí se prý uherská vláda již v pátek, ne- boť toho dné bar. Bienerth přijede do Peští, aby se předstvil svým uherským kologům. č
Bienerth Maďar Praha Pešť Uhry Pester Lloyd
6 article
V Praze, 19. listopudu. (Hr. Dziedu s zy- cki pro státní nezbytnosti.) Býv. pol- ský ministr krajane hr. Dzieduszycki popírá, že v konferenci u bar. Bienertha žádul tohoto, aby do úřadnického kabinetu povolal aspoň parla- mentní ministry krajany. Když se v konferenci ukázalo, že koalíčné ministorstvo se na tu dobu sestaviti nedá, hr. Dzieduszycki vyzval zástupee ostatních stran, aby vládě, ktená má býti utvo- řena provisorně, dali dosti času na přípravy k utvoření kabinetu parlamentního a vzhledem ke hrozicí situaci zahraničné schválili ve sně- movně nejnutnější státní potřeby, zvláště zatím- ný rozpočet a přivtělení Bosny. V tom se tedy hr. Dzieduszycki, jehož výzva prý byla prová- zena potleskem, shoduje se stranou křesťansko- sociálnou. Z Vídně, 19. listopadu. (Socialist proti slezské volební opravě.) De- setičlenná deputace českých, polských a něme- ckých sociálných demokratů ze Slezska přímlou- vala se včera u bar. Bienertha a ministra vnitra bar. Haerdila, aby volební opravě, na níž se uenesl slezský sněm, byla odepřena sankce, po- něvadž touto „opravou“ neposkytuje se zastou- pení oněm vrstvám obyvatelstva, jež byly z vo- lebního práva dosud vyloučeny. Slezská volebn oprava je nepřijatelna zvláště pro sociálné de- mokraty, kteří při posledních říšských volbách soustředili na své kandidty 45 všech hlasů ze Slozska, ale na sněm mohli by dle nového volebního řádu s bídou zvoliti jen jedíného po- slance. Ministři odvětili deputaci, že nový slez- ský volební řád nebyl vládě ještě předložen; až ji bude dodán, ministři jej prý bedlivě prozkou- mají, vyhovuje-li skutečně požadavku, aby bylo zastoupení na sněmě zabezpečeno také vrstvám, z volebního práva dosud vyloučeným.
Bienerth Socialist jítmokrata Praha Hradec Bosna Vídeň Slezsko
7 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 20. listopadu. Dva angličtí státnici o situaci. Ve své řeči v Scarboroughu zmínil se an- plický státní tajemník Grey také o debatách, které vedeny byly v říšském sněmu německém o uveřejnění císařových interviewů, a pravil Za těchto debat jednalo se o velmi zajímavých otázkách, které týkají se zvláště Německa a do nichž nám vlastně nic není. Každý, kdo sle- doval debaty v říšském sněmu, pozoroval, že žádný ze zástupců stran nepronesl ani slůvka, které by svědčilo o nepřátelství německého lidu k Anglii. Přál bych si, aby se to vzalo na vě- domí, aby se to oceňovalo, opětovalo a splácelo při každém výroku, který se stane v naší zemi o německém národu. Řečník pojednal pak o ny- nějším režimu v Turecku a prohlásil: Netou- žíme po výbojích, které by nás mohly přivěst do konfliktu s cizinou. Jde pouze o jednu věe: Máme velkou říši, kterou nusíme udržetie uhájiti, a musíme rozsáhlé zájmy této řiše uvést v souhlas se vzrůstajícími zájmy jiných moc- nestí. Při vyrovnávání těchto zájmů mohly by leckdy nastati obtíže, avšak i největší obtíže možno urovnati cestou diplomatickou. Poku řečník pozoroval, je tisk jednotlivých zemí mno- hem plodnějším ve vynalézání důvodů a úmyslů vlád různých států, než ministr zahraničních záležitostí sám. Musíme si zachovali námořná moc, která by byla s to čeliti všem možným kombinacím, musíme však také snažiti se, aby. chom přesvědčili jiné, že svoji moc námořní za chováváme si k vlastní obraně, nikoliv však k obrožování jiné země.
Pok Praha Grey Německo Anglie Turecko
8 article
Jiný státník anglický, Balfour, pronesl včer v Cardiífu řeč, v níž pravil: Doufáme, že státni tajemník zahraničního úřadu a jeho kolegové budou pokračovati v tradicích, přijatých Lans- downem a jeho předchůdcí. Jsme odhodlá ni pracovati k tomu, aby ani slov ani skutky nebyl oslaben hlas An- glie v radě Evropy. Úvahy a kritiky o za- hraniční politice měly by býti dovoleny jen s největší opatrnoslí. Níjak nebuďeme na škodu národní politiky usilovati o nějaké strannické výhody. Francouzské demonstrace. Francouzský ministr osad obdržel ze St. Pierrre de Miquelon telegram, v němž se mu sděluje, že od středy se pouliční projevy již neopskovaly a že možno siluaci pokládati za klidnou.
Balfour Ana jít Miquelon Evropa St . Pierrre
9 article Nový anglický vyslanec v Berlíně.
Nový anglický vyslanec v Berlíně. Císař Vilém II. přijal nového anglickéh velvyslance sira Goschena za přílomnosti vy- slance šl. Kinderlena - Wächtera ve slyšení. v němž se mu vyslanec poprvé představil. ab Řecký král v Římě. Řecký král Jiří přijal italského ministr zahraničních záležilostí Tittona dnes o 11. hod dopolední ve slyšení. Hovor věnován hlavné balkánským otázkám. lron e
Vilém II Wächter Jiří Hovor Berlín Řím
10 article
Pokroková vláda v Číně. Úřadně ujišťuje se z Pekina, že nová správa bude mocně podporovati reformy, které bylr zahájeny za eísaře Kuansi. Politické výnosy. které byly vydány od 15. listopadu, svědčí ve- směs, že chce býti vláda pokrokovou a mo derní. Persie proti úslavě. Včera demonstrovalo se v Bagišachu opětně proti ústavě; byli to tentokráte kupci z hlav- ního města, které tam šach pozval. Šach sám byl přítomen, neřekl však, co zamyšlí. Vše- obecně se soudí, že šach bude takovými de- monstracemi posílen v odporu proti ústavě, tím spíše, an se domnívá, že má za sebou kněžstvo sbud jia
Čína Persie Bagišach
11 article Návštěva v Mnichově. lnennžee
Návštěva v Mnichově. lnennžee Následník rumunský Ferdinand přijel do Mnichova z Vídně, aby z rozkazu králova ode- vzdal prinei vladsři domácí řád, králem nově založený. Brzy po 9. hod. navštívil prine vladat korunního prince rumunského. Později jel ko- runní prine do královského zámku, kde byl uvílán nejvyššími dvorními hodnosty a dopro vozen k prinei vladari, jemuž odevzdal rád Prine vladař vyznamenal jej za to řádem Hlu bertovým. Odpoledne koná se na počest ko runního prince dvorní hostina. us Povstání v britské Indil. Z Alahabadu sdělují: 600 mohmandů pře padlo včera v noci Šabkadr. Z Pešaváru vytrh proti nim oddil 200 mužů,
Ferdinand Hla Mnichov Vídeň Alahabad
12 article Vzpoura německých soudci.
Vzpoura německých soudci. Jak němečtí soudcové v král. českém málo dbaj rozhodnutí vrchního a nejvyššího soudu a jak šlapou zaručená práva jazyka českého, sloužíš nejnovější případ: JUDr. Lud. Lederer, advokát v Jaroměři v zastoupení pana B N. v J. proti K. H. v Tepli- cích, podal na tento soud žádost za složení vy- jevovací přísaby, v jazyku českém, kteréž podání vyřízeno bylo usnesením sepsaným v řeči ně- mecké. C. k. krajský soud v Litoměřicích k podan stižnosti vydal usnesení ddto. 11. listopadu pod č. R III. 374/8 následujícího obsshu: C. k. krajský soud v Litoměřicích, jako soud rekursní, učinil ve věci B N v J. proti K. H. t. č. v Teplicích, peto 357 K c. s. c. o rekursu B. N. proti usnesení c. k. okresního soudu v Teplicích ze dne 9. října 1908 He 1354/8, kterýmž návrh na složení přísahy vyjevovaící, v českém jazyku podaný, vyřízen byl usnesením v jazyku německém sepsaným, následujíeí usne- sení: Rekursu se místa nedává. Rekurent nes sám útraty svého rekursu.
JUDr Lud Lederer K H Jaroměř Tepli Litoměřice Teplice
13 article
něsl Odůvodnění. Čl. I. uvoz. zák. k cív. soudn. řádu z- choval se v platposti § 13. vš. soud. ráda kterýž předpisuje, že strany a jejich právn zástupci ve svých věcech před soudem užívat mají řeči v zemi obvyklé, tím jest, jak z po- rovnání s § 14. záp. hal. soudního řádu s § 4 cís. pat. z roku 1854, s §§ 100, 163 a 198 trest. řádu vysvitá rozuměli řeč v zemí u do- tyčného soudu obvyklou. n Toto ustanovení v § 13 vš. soud. řádu platí ještě dosud a nebylo, jehikož žádné zá konité upravení jazykové otázky do té doby se nestalo, dosud změněno, zvláště ne čl. 19. zákl. stát. zák. ze dne 21. prosince 1867 čís. 142 f. z., protože tento zákon, jako rámový zákon pouze všeobeenou zásadu právní vyslo vuje, jehož uskutečnění zákonem do té doby ustanoveno nebylo. Podle zprávy c. k. okres- ního soudu v Teplicích, v jehož obvodu žádná obec česká se nenachází, není u zmlněného soudu řeč česká obvyklá. Přijal-li nicměně c.k. okresní soud v Teplicích návrh v českém jazyku podaný a vyřídil-li tento návrh v jazyku něme- ckém, nemá rekurent žádně příčiny ke stížnosti, jelikož, jak již s hora uvedeno bylo, strany a jejich právní zástupeové povinni jsou u zmíně- ného soudu pouze řeči německé užívati. Jeví se tedy podaný rekurs neodůvodněným, prolož jemu místo dáno býti nemohlo. Výrok o útratách rekursu spočívá v §S 50. a 40. c. s. P. Proti neslýchanému tomuto útoku na práva českého náruda podány bodou ovšem stížnost a o př padě tom vyrozuměn současně minist- krajan dr. Žáček.
doktor Žáček Teplice
14 article
Dne 11. září podal p. dr. Fr. Navrátíl v zastou- pení p. D. na Král. Vánphradoch proti p. 8. upo- minací žalobu peto. 40.— K u c. k. okresního soudu v Jablonci n. N. Nu to obdržel něme- cké usnesení — ač žaloba byla česká a žalo- vaný rovněž Čech — že následkem v čas po- daného odporu klade se rok k ústnímu jednání na den 26. září t. r. Líčení toto, jež konalo se desky (žalobu zastupoval v substituci p. dr- Hliňák z Liberee) bylo odročeno ke dni 22. října t. r. Při roku tomto zamíti soudce přes důrazný protest p. dra. Hliňáka návrhi tohoto, aby žalob projednávána bylh česky i aby protokolování dálo se čosky, prohlásiv, že něnecká řeč v Ja- blonci n. N. jest jedině obvyklou. Proti tomuto rozhodnutí stěžoval si p. dr. Navrátil k c. k.
Král Hliňák doktor Navrátil Jablonec Čechy
15 article
krajskému soudu v Liberci, který však stížnosí v celém obsahu zamiitl a rekurentia k náhradě útrat odsoudil. Usnesení toto doručeno bylo česky, ovšem opatřepo bylo razitkem německým, ač české razít ko u soudu mají. V odůvodnění praví se: „Re- kurs není odůvodněn. Neboť § 13. všeob. ř. s. na který rekurent se odvolává, sice ustanovuje, že mají obě strany, jakož i jich právní záslup ve svých přednáškách použiti jazyka v zemi ob vyklého. Výraz „jazyk v zemi obvyklý není však totožný s pojmem jazy ka zemského; jazyk v zemi obvyklý to- tožný jest s jazykem v soudním obvodu u dotyčného soudu v zemi obvyklým a jako takový jazyk v zemi obvyklý v okresu jabloneckém jen německý jazyk plati může, poněvadž podle výsledku posledního sčí- tání lidu v tamějším okresu 53.723 osob se přihlásilo k německému jazyku, i pouze 397 osob k českému jazyku. Nestává však pražádné zákonité ustanovení, jímž by se nařizovalo, jakým jazy- kem nějaká žádost se vyříditi má; čl. 19. zákona státního základníhc ze dne 21. prosince 1867 č. 142 ř. z. arci ustanovuje, „že všichni národové ve státě mají rovné právo, a každý národ má neporušitelné právo chovati a vzdělávati národnost a řeč svou“,; avšak tento
Liberec
16 article
zákon obsahuje jen všeobecná ustanovení, která zvláštním zákonem dosud provedena nejsou a ve smyslu: 11 ad m. zákona státního základ- ního o užívání jazyka u soudu potřebných pouz říšské radě přísluší; nelze tedy na řízen ze dne 19. dubna 1880 č. 14. z. z. platno přisouditi, poněvadž toto nařízení takový zá kon nahraditi nemůže. V odpor vzaté usnesen tedy v zákoně odůvodněno jest. Podle toho jest vše při starém, pokud se týče via facti suspendovaných jazykových nařízení Stremayro- vých, ano co do důvodů jde ukrácení rovného práva českého před soudem ještě dále, než z praxe „domácího usnesení“ libereckého soudu. Obzvláště pamětihodno jest, že v citátu kraj- skébo soudu líbereckého z čl. 19. zákl. z. st. ztratil se právě druhý odstavec: „Rovnopráv- nost všech zemsky obvyklých jazyků ve škole, úřadě a veřějném životě je státém uzná na.“ Bylo by z jeho znění vyšlo na jevo, že se jedná právě o rovnoprávnost z emisky ob vyklýeh jazyků, když zemsky obvyklý není krnjskému soudu libereckému totožným se „zemským jazykem!. Denní zprávy. — O čem a kterak vyjednávali čeští zástup- ci v konferencích u Bienertha? Ořiciální orgán národní strany svobodomyslné na základě pří slušných kruhů poslaneckých konstatuje, že n konferencích při změně ministerstva čeští zá- stupci neuznali požadavek Němců za zři zení krajských vlád v Čechách při národním roz- dělení krajů za předmět, o němž jsou ochiotn vyjednávat. Čeští zástupci podle ujištění
Bienerth Němec Čechy Stremayrovýchod
17 article
„Dnova“ vyslovili se s největší rozhodnosti prol tomu, aby Němei uváděli v program koaličo vlády různé zákony, jako o užívání jazyků př státních úřadech, o krajských vládách, krajskýci zastupitelstvech, menšinových školách atd. „Ne mělinic protitomu, aby se o těchto před mětech jednalo, poněvadž krajské zřízoní jes stará instituce česká, ale výslovně se ohradi proti každěmu označení obsahu, poněvad obsah může býtijenom předmětem jednání budoucího.“ Jestliže Němci vi děli v tom ochotu k vyjednávání o národnostní ohraničení, je prý to optimismus závidění hodný Dálo zjišťuje se v úřadním listě strany, že n zmíněných konferoncích nebyli křesťanští soci álové proti vnitřní úřadní češtině, nýbrž na vrhovali ji jako kompromis, jako zachován statu quo anto, jak byl na počátku vlády Be ekovy via facti. Naprostou smyšlenkou jest zpr va, že by byli čeští účastníci konferencí v un versitní otázce ustoupili až na požadavek urči tého dodatečného úvěru pro nové university, na- opak pravda prý jest, že Češi stáli neobloroné na položce pro zakoupení stavebního mista poe druhou českou universitu bez každého zakeý vání, aby rozhodnuto bylo konečně o místě pre budoucí universitu. „Konečně budiž konstatu váno,“ píše „Den“, že ani čeští zástup cové na konferenci, ani Národn klub nevzali na sebe nijakých za važků ohdedně budoucnosti.“ O po stavení k rozpočtu a annexi Bosny bude se Na rodní klub toprve radit a usnášet a přístom roz hodovatí bude chování vlády a zejmiéna Něm- ců k českému s pěmu a celá politi- cká situace. Dí „Den“. Přesněji řečena. pro rozpočet a anekční předlohu nebude českých hlasů, neupustí-li Němci od sněmovní ob- strukce. Uvidíme. „Venkov“, neméně oficiáln orgán „Národního klubu“, oznamoval bez podmíněnou nejestřejší oposie každému úřadnickému kabinetu.
Němei Be Čech Němec Německo Národn klub národní klub
18 article
— Politické schůza. Český politic ký spolek v Břeclavě pořádá v neděli 29 t. m. o 3. hod. odpol. ve dvoraně hotelu Fiala veřejnou schůzi s timto programem: 1. O poli- tické situaei a o posledním zasedání sněmovním promluví páni dr. Adolf Stránský a K. Novák. poslanci v Brně. 2. O starobním pojišťování promluví p. dr. K. Čermák. 3. Volné návrhy. — Z klubů občanských. Z Občan- ského klubu v Holešovicích - Bub nech. Výbor klubovní ve schůzi své dne 18. t. m. konané zabýval semímo jiné také usne- sením finanční komise městské ze dne 17. t.i m v níž 10 proti 6 hlasům usneseno bylo pře protest zástupců VII. části pražské, by zaveden byl pivní krejear z vyčepovaného piva, a to K 1.20 z jednoho hektolitru. Ve výboru klu- bovním po vyslechnuti zástupců a najmě pamět níků a jiných činitelů, prokázáno, že anifi- nanční komise, ani rada městská, ani sbor obec- ních starších nejsou nijak oprávnění stanovi jakékoliv dávky z píva, a to tím méně, že pti vzájemném ujednání mezi tehdejšími zástupei obce pražské, jakož i zástupci spojených obel
Fiala doktor Stránský K Novák K Čermák Břeclava Brno Holešovice Buba
19 article
Holešovie-Buben zvláště bylo usneseno, že pivn krejear tím dnem, ve kterém sehválené připo- jení obce Holešovice-Bubny ku Praze vyhlášeno bude, přestane se vybírati v těchto spojených obeích, což se také i skutkem stálo. Při tomto památném ujednání tehdy přítomní byli starosta pražský dr. T. Černý, jeho náměstek J. Vališ. dále městští radní Baroch a Kandert. Se strany pak obce Holešovice-Bubny tehdejší místní sta- rosta pan V. Bureš, továrník A. Hofmann řídicí učitel Jos. Šulc. Při dodatečném ještě definitivním projednávání této záležitosti byli pá nové Jos. Plichta, V. Hodek a Jan Seifert. Pře toto jasné a právoplatné ujednání činily se již několikráte pokusy jak se strany finanční ko- mise tak i rady městské, aby v VII. část pražské pivní krejear znovu zaveďen byl, jakož i aby magistrátní expositura zdejší byla zrušena.
doktor T Černá J Vališ Baroch Kandert V Bureš A Hofmann Šulc Plichta V Hodek Seifert Holešovie Bubno Holešovice Jos
20 article
Avšak rozvážní činitelé tehdejší na radnici staro- městské, uznávajíce právoplatnost základníeh pravidel o připojení, jakož i zákonných ustano- vení k tomu se vztahujících, zamítli všechny činěné návrhy jak na vybírání pivního krejearu. tak i na zrušení magistrátní expositury. Výbor Občanského klubu protestuje jménem veškerého občanstva VII. části pražské co nejdůrazněji proti ja- kémukoliv pokusu zavedení piv- ního krejcaru ve zdejší části, od- volávaje se opětně na pravoplatné podmínkyo připojení a poukazuje mimo jiné také k tomu, že obec Holešovice-Bubny při svém připojení přinesla obci pražské velkolepý, do milionů sa- hající dar a mimo to parcelační dávka u nás vynese obci pražské další statisíce, čímž se vnitřní části městské vykázati nemohou. Ob- čanský klub v Holešovicích Bubnech apeluje tímto na radu městskou, aby vybírání pivního krejearu, této nespravedlivé dávky v VII. část tte pražské, nezaváděla, a to zvláště z toho dů vodu, že Holešovice-Bubny obydleny jsou z velke části lidem dělným, kterýž by touto dávkou ve- lice byl poškozen. — Občanská besed v Praze VII. koná v úterý 24. t. m. o 8. hod več. v místnosti spolkové »Na kovárně« valnou hromadu. — Z Národní rady české. Užší komise slovanského výboru Národní rady české koná první schůzi svojí dnes v sobolu o 3. hodině odpol. v zasedací síni Národní rady české (Vo- dičkova ulice č. 20.) — Ústřední výbor Národní rady české zasedá za účelem vyřízení předměto jednacího pořadu z odročené schůze poslední dnes v sobotu v 5 hod. odpol.. /he — Dolegace městské rady pražské do Pa- říže. Dnesráno odjela z Prahy do Račíže dele- guce obce, a sice pánové primálor dr. Groš náměstek Jirousek a dr. Podlipný.
Groš Jirousek doktor Podlipná Bubno Ob Holešovice Praha obec Holešovice občanský beseda v Praga národní rada národní rada český
21 article
— Osobní. Tajemníkem zemské úřadovny pr sensijní pojištění soukromého úřadnictva v Praze jmenován byl dr. Emil Hendrych, dosud konci- pisla pražské obch, komory, a šéfem účtárny téže úřadovny p. Frant. Hašourek, tajemník Jednoly soukromého úřadnictva. — Presidiom zemského trest ního soudu v Praze ustanovilo pana Frant. Vejdélka státým znalcem u tohoto soudu v oboru látek trba eích a třaskavin. Pro své zásluhy jmenován byl pan cís. rada Vejdělek čestným členem sborů dohrovol- ných hasičů v Karlině a ve Střešovicích. — Zastu- pilelstvo kr. kom. města Poděbrad jmenovalo v za- sedání dne 14. listopadu svého tajemníka p. Edv. Šebona ředilelem měst. úřadu. — Rodinné zprávy. Pan Ph. Mr. Joseí Kej dana s chotí oznamují, že slavili sňatek svůj dne 16. listonadu t. r. v Praze. — Úelění památky Josefa Baráka v Karlině.
doktor Hendry František Vejdělek Poděbrad Mister Joseum Kej Barák Karlin Praha Karlin Střešovice Zast
22 article
Dělnická beseda v Karlíně ve výroči úmrtního dne svého čestného člena Josefa Baráka 15. listopadu t. r.- uctila jeho pěladvacetileté výročí úmrtí lidumilným činem. Udělila úroky z besedního fondu Josefa Baráka v obnosu 80 K dvěmu starým, ku práci neschopným čienům dělníkům, úroky z besedního fondu End rsove v obnosu 40 K, obdržel jeden starý, ku práci ne- schopný zakládající člen besedy Alous Kramenus 20K a ku práci neschopná vdova po členu besedním 20k uroky z nadace dělnické besední v obnosu 83 K ob- drželi dva žáci c. k. státní vyšší české průmyslové školy v Praze, synové členů besedních, žáci prvního očníku z oboru strojoického a stavitelského, úhrnem věnováno 200 K lidumiinému a vzdělavacímu účelu a tím nejlépe uctila beseda dělnická v Karlině ne- hynoucí pamatku českého demokrata a lidumila Josefa Baráka.
Barák Karlín Praha
23 article
— Ministr krajen dr. Žáček v Brně. Z Brna. 20. listopadu. (K. k.) Ministr dr. Žácek byl dnes při svém příjezdu uvítán místodržitelským náměstkem Houdkem, který zastupovaí místodyžitele, dhicího na dovoleně. Mistodržitelského náměstka Houdka pro- vázel přednosta presidiální kanceláře Wacha. O 11. hodině dostavil se ministr do hudovy zemského sně- mu, aby se ve své hodnosli jako přísedicj zemského výhoru, jehož byl členem od r. 1896 a ve své hod- nosti jako náměstek zemského hejtmana, kterou mě od r. 1902, rozloučil se zástupci zemské vlády a úřadnictvem. Ministr odebral se předem do mistností zemského hejimana hr. Sérenve, kdaž prodlel delší dobu. O 1/412. hodině doslavil se do zasedací síně zemskěbo výboru, aby se rozloučil s přílomným úřadnictvem, se kterým byl po 21 let své činnosti nejprve jako zemský poslanec, později jako přísedíní zemského výboru a konečně jako náměslek zemského hejtmana ve stálém styku. Na proslov rady vrch zemského soudu Šebesty odpověděl ministr dr. Žáček, že děkuje za srdečná slova a pravil: Byl jsem po- velán do rady koruny. Stalo se tak skutečně aniž jsem toho očekával a beze všt při- pravy byl jsem nucen převzíti tento vy- soký úřad. Mohu vás újistiti, že, pokud jsem zde byl. nálězal jsem v tomlo sboru všechny vlastaosl kleré, jak bych si přál, mají býti společnými všem úřadníkům. Shledat jsem se u vás s vlustnostf, kter si obzvláště vážím, to jesl kolegialita. Shiledal jsem.
Žáček Houdek Šebesta Brno Wach
24 article
že bez zřetele na národnostní a snad také polilické poměry, které u nás vládnou, považovali jšte se r členy jednoho sboru a za kolegy, kteří mají společné služební zájmy a plní svělomitě a poctivě funkci, zemokou správou jim svěřenou. Ministr poděkoval z upřínnou oddanost, která mu byla prokázána a kon- čil: Buďte ujištěni, že v každém postavení, kdykoliv se mi naskytme příležitest, prospěji vám všem a ka- ždému z vás čímkoliv. Učiním tak rád a prosímí vás, abysle vždycky měli ke mně důvěru. Budu vás také na dále považovati za své přátele a prosim vás.
25 article
abyste také mně zachovali své přátelství. Po těchto srdečných projevech pozloučil se ministr ješťě zvláště s úřadníky svého oddělení a odebrál se du své kan- celáře, kde byl očekáván čelnými osobnostmi, kter plednesly svoje blahopřání. Večer ztrávil ministn v kruhu svých nejbližších známých. Zejtra ruzloučí se oficiálně se zemským výborem při hostině, jemu na počest pořádané. — K úmrtí doc. dra. Malysa. Dnes ve 3 hodin odpoledne bude z kostela u sv. Trojice ve Spálene ulici tělo snulého docenta očního lékařství MUDr Václava Matysa převezeno do Smidar, kde zejtra o 2. hod. odpol k věčnému spánku bude uloženo Životopisná data, v listě našem již uveřejněná, do- plňujeme. Zesnulý byl promován na české lékars fakultě dne 28. června 1895 a působil pak jako externí lékař téměř na všech odděleních c. k. vše- obecné nemocnice v Praze. Již roku 1897.8 hospito val na očním oddělení české polikliniky prof. Deyle s takovým zájmem a pílí, že byl na záklndě toho jme- nován asisteniem zesnulého dv. rady prof. Schöbla kde i po úmrtí prof. Schöbla působil jako kiinicky asistent nástupce jeho prof. Deyla až do své sm i po plných 10 lot. Svou čístě vědockou snahou, ušle- chüilým chováním a neobyčejnou pílí získal si dr Matys vážnest a úclu jak u čelných oseb ve sboru profesorském, tak i v kruhu mladších soudruhů ne- mocničních vůboc a klinických zvláště, u předsta- vených svých těšil se neobmezené důvěře a pravěmn přátelství. Vynikal vždy upřímnou a taktuplnou odda- nosti ke všem posluchačům lékařství, vzorným cho- váním se k nemocným a staral se a spolu vychoo vával správodlivě a humanně ošetřovací personál
doktor Matysa profesor Deyl Schöbl Matys Spálen ulice Smidary Praha
26 article
Nehledě k výsledkům jeho praktických zkušenost léčebních a zvláště operativních, projevil vzácnou činnost vědeckou. Veškeré práce své uveřejnil nejprv česky v Časopisé čoských lékařů a v rozpravách Če- ské akademie. Předložil je však vesměs ku posou- zení i cirině za příčinou informace o čístě vědeckém směru a snahách české okulistiky. Zvláště jsou to b- dání embryologická o vývinu drah slzovodných svalstva očního, obory, na které před ním odvážil se sofva dva až tři badatelé, tito s výsledky neurči- tými. Výsledky hádání Matysova jsou zcela nové. původní, zcela jeho. Zvláště budiž vytknuto, že tyto práce, po léta trvající, nemohl konati v pracovnáen klinických, pohodlně a účelně zařízených, jich u nás není, jako na universitách jiných, nýbrž přátelské podpoře anatomickým ústavem prol. J- nošíka. Již před rokem navržen byl sborem prolesor ským za mimořádného profesora a přiřknuta n cestovní nadace, takže v předešlých zimních měsících navštivil vědecké ústavy v Rakousku, Německu a Paříži. Teprve před několika měsíci olevřel ordinac jako praktický lékat oční, aby bohaté praklické zku- šenosti své, kterých po celou dobu klinické činnost své byl nabyl, zužitkovati mohl také ke blahu trp cího obecenstva a aby rodině své zabezpečiti moh oxistenci. Celý dosavadní zivot svůj považoval pou ze za nutnou přípravu k tomu. Avšak tohoto ovoce činnosti své se nedočkal. Ochuravěl zákeřnou nemoe nadledvinek a chorola přes neipečlivější ošetrování
Matysův J nošík Rakousko Německo Paříž
27 article
jakěho se mu jak odd nejpřednějších Folegů jeho n Iakulič, tak i v domácnosti, tragickým osudem tak zkoušené, bylo dostalo, postupovala nedprosně dále, takže asi před 10 dny ulehnouti musil úplně. Kdyz již chorobou (ěžce stižen byl, proslechlo se, že jme- nován byl mimořádným profesorem, avšak cesta z Vídně do Prahy daleka tam, kde běží o věc českou. K loži Matysovu kratší cestu nalezla smri, která za- bránila, aby se mu dostalo toho, co profesorský sbor již mu byl přiznal a čeho zesnulý poctivou, tichou prací svou plnou měrou si zasloužíl. — Deputace řemeslnictva a živnostnictva praž ského u místodržitale. Řemeslnicko-živnostenská be- seda v Praze, přihlížejíe k tomu, jakých škod hmot- ných veškeré živnostnictvo v Praze trpí nynějšími neklidnými poměry, buršáckými provokacemi povsta- lými, vyslala dne 19. t. m. ze svého středu čtyř- člennou depulaci, která míslodržitele důrazně za odpomoc žádala. Snučssně ujala se živnostníkůa trhovců českých v zněmčených městech Žatci, Duch- cově, Mosta a Podbořanech atd, žádajle důtklivě za ochranu těžce zkoušených svých kolugů.
Iakulič Matysův Vídeň Praha Žatec Podbořany
28 article
— Služební výročí. V pátok 20. t. m. dovrši měsiský adjunkt pan Rudolí Kutina dvacátýpátý rok úřadnických slůžeb při měslské obci Královských Vinohradů. Dne 20. listopadu 1883 (za starosty pana Vilěma Vlčka) jmenován byl na záklude vypsanéhe konkursu kancelážským praklikantem a jako adjunkt působí již od prosince 1895. Průběhem let uveřejnil pan Rudolf Kutína ve všerůzných časopisech. řadu praci, některé z nich vydal v samostatných sbírkách knihkupenkým nákladem a několik příležitostných spisů redigoval. Radou městskou jmenován, působí pan adjunkt Kutina po dvacet let jako jednatel a zá- stupce ředitelův v městském dobrovolném sboru ha- sičském. Zřídil v něm v roce 1895 záchranné zdra- votní oddělení, od roku 1902 jest pak také starostou župy hasičské pro okres vinohradský a žižkovský.
Rudolit Vilěma Kutín Kutina královský vinohrad
29 article
— Několik statistických dat z poštovnictví v král. českém. Dvorní rada ryt. Šafařik Pštrosu, spravce ředitelství pošt a telegrafů v král. českém, strávil leta 1869—1874 v politické službě, byl koncipistou, vicesekretářem, poštovním inspektorem v minister- stvu obchodo, náčež koncem června 1883 bylo mu světeno řízení pošt a telegrafů pro Moravu a Slezsko v Brně. V roce 1890 byl jmanován dvorním radoua přednostou ředitelstva pošt a telegrafů v králo vství českém, kde působil 18 let. V roce 1890 bylo v Če- ehách 70 erárních a 1062 neerárních poštovních úřadů, kdežto nyní jest 140 erárních, 1554 neerár- ních poštovních úřadů a 230 poštoven. Dle toho roz- množil se také osobí stav u ředitelství pošt a tele- grafů v naznačené době. Tento osobní stav čítal v r. 1890: 46 administr tivních, 25 technických, 24 účetních a 1066 dopravních úřadníků, kdežto nyní jest 146 adm nistrativních, 109 technických, 100 účet- ních a 2155 dopravních úřadníků: stav sluhů při erárních pošťovních úřadech sloupl z 1518 v roce 1890 nyní na 3701. Železničních pošt v roce 1890 bylo 15, nyní jest jich 152, rurálních pošt v roce 1890 bylo 185, nyní jest jich 2187. Pro sinžbu tele- fonní v roce 1890 bylo 24 telefonních sití, 2172 tele- fonních stanic a 5 meziměstských telefonních linií; nyní jest v Čechách 229 telefonních síli, 16.475 stanic a 97 meziměstských linil. Veškeren peněžní obrat u poštovních a telegrafních úřadů v Čechách stoupl z 1.874,008.721 K v roce 1890 na 5.813,541,602
Morava Slezsko Brno Čechy
30 article
K, došlé spisy u ředitelství pošt a telegrafů z 89.542 na 219.264 jednacích kusů. Tato data ukazují dosta- tečně rozvoj poštovní a telegrafní dopravy v král. českém za posledních 18 let. Stav poštmistrů a po- štovních expedientů u neerárních poštovníeh úřadů, nyní pojmenovaných třídními poštovními úřady, spolu jejich pomocným personálem činí 3086, stav sluhů 4830 orgánů, což davá pro ředitelství s erár- ními poštovními úřady 8490 a pro třídn poštovní úřady 7916 osob, tedy dohromady přes 16.000 orgánů pro poštovní a telegrafní dopravu v král. českém. — O reformě přípravné služby soudcovské při- pravilo vídeňské „Sdružení rakouských soudců“ ob- šírnou ospovu, o které jedna vídeňská korrespon- dence praví, že se stane základem parlamentuího projednání zálezitosti tě (Mohto by se tak státí ovšem jenom v tom případě, kdyby osnovu tu přijala z zvou buď vláda nebo některá parlamentní skupina a předložila ji sněmovně. — Red.) Pokud jde o věcný obsah roformy přípravné služby soudcovské, jak j
Red
31 article
„Sdružení rakouských soudců“ vypracovalo a navr- huje, dlužno uvěsti: osnova žádá pro kandidáty úřa- du soudcovského zavedení povinné praxe advokátní a to po tříleté přípravné službě soudní, aby přišti soudce se u advokáta stýkal s občanstvem, práva svého se domáhajícím a aby poznal agendu advokát- skou. Pro úřad soudcovský žádá reformní osnova sedmilelou službu přípravnou a to u okresnich soudů, u sborových soudů první stolice, u státního zastupitel- ství při soudech první instance, v kanceláři advokát- ské a při politickém úřadě první nebo druhé instance a zkoušku soudcovskou. Praxe advokátní a u poli- tického úřadu neměla by dohromady trvati déle nežli jeden rok. Návrh na prodloužení přípravně služby soudcovské ze tří na sedm let odůvodňuje se poža davkem osební vyspělosti soudcovy, které věkem při- bývá, déle nutností odborného vzdělá ní. Zajímnave jest odůvodhění, kterým reformní osnova prokazuje
32 article
potrebu advokátní praxe soudcovské. Mimo jiné praví se tam, že u advokáta má si příšti soudce zvyknouli rozumět řeči stran a s nimi mluviti je- jich jazykem. Na tento moment dlužne klásti veliký důraz: soudce musí roz- uměti stranám a strany musí rozuměti soudci; není-li tato podmínka splněna, nemá ob- čanstvo k soudci důvěry. „Sdružení rakouských soud- ců“ je korporace německá, proto dlužno toto její sta- novísko tim více zdůraznili, čím více a čím hůře tuto zásadu, ostatně samozřejmou a nespornou, opo- míjejí, ba šlapou zoudcové u tak zv. německých soudů v král. českém z důvodů výlučně německe na- cionálních. — Konečně žádá reformní osnova, aby soudcovskému kandidátovi poskytla se příležatost, poznati zatízení a práci úřadů schovacích a knih po- zemkových, jakož i vězení a trestnice, a pokud le též dražeben, burs, policejních museí atd. — Parla- mentní projednání takové relor. osnovy ovšem nenl ještě na dozoru.
rakouský soud
33 article
— Klub národní strany svobodomyslně. Schůze členská konáti se bude v pondělí dne 23. t. m.o půl 8. hodině večerní v místnostech klubovních. Na jednacím pořadu je rozhovor: »Jak možno nej- rychleji docíliti zodbornění pokračo- vaclch škol pražských«, Rozhovor zahájíp. Leop. Weigner. Snaha řemeslnictva a živnostnictva českého vymaniti pražské školství pokračovací z ny- nějšího stavu, který nepdpovídá modernímu vyučo- vání učedníků a upraviti školy odborné, nabývá vždy více potřeby a jest proto nalno užíti všech kroků, které vedou k tomu cíli. České řemeslnictvo se proto na schůzi tuto zvláště upozorňuje. Hosté jsou vítání. — Z městské rady přažské. Ve včerejší schůzi bylo pokračováno v projednávání rozpočtu obecníhe na rok 1909. — Vyhověno bylo 150 žádostem za přiznání práva domovského ve smyslu zákona z roku 1896; 57 žádostí bylo zamílnuto. — Sděleno, že při- šlího jara má býti zápočato s regulací Boliče nad Prahou a že třeba jest prováděti kanalisační sběrače v přiléhajících obcích; projekt jest kanceláří kana- lisační vypracován a usneseno, aby s obcemi — ze- jména Vršovicemi a Michlí — bylo uspíšeno jednání. Pan Václav Novelný navrhl, aby se upravila ulice od zastávky elektrické dráhy u vodojemů na. Letné směrem k ulici Škroupově; schváleno, aby k tomu cíli zavedeno bylo potřebné řízení. — Vzato na vě- domí, že započato bylo s osazováním kopie sousoš sv. Iva na mostě Karlově a usneseno, aby do roz- počtu na příští rok pojata byla částka na pořízenl
Weigner Václav Novelný Škroupův svatý . Iva Praha Vršovice Michle Letná Karlov