1
masthead
Ročník XXXXVIII.
3
masthead
V Praze, v sobotu 21. fistapadu 1908.
Praha
4
masthead
laneoi sdesl
81 bozntbo
6
article
Na ranní n odpol. Histy
předplásí hei
v Praze v administrani
a měste . . . . . . 2 K —
na čtvrt lola . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou ;, K 5o
a nařel
sa čtnt La . . . . 7 K 60h
ve fillalkáíchi
na měsle . . . . . . 2 K 30
Poštou?
a zr řsle
čtvrt leia . . . . 9 K 6oh
s dvojí zieilkou
ssl í
nv. . . 11 K e0n
Pošta
Praha
7
article
Po užší volbě vinohradské.
Po užší volbě vinohradské.
Při včerojší užší volbě v XI. volebnín
okresu, osiřelém smrti dra. Herolda, odevzdale
voličstvo uprázdněný mandát pro říšskou radu
do rukou kandidáta národnich socialistů p. Jos.
Slámy většinou imposantní; většinou, kteráž
ještě o některé sto stupňovala rozdíl hlasů, ode-
vzdaných při volbě dne 12. t. m. kandidátu to
muto a kandidátu národní strany svobodomyslné
dru. Ed. Körnerovi. Z tuhého předvolebníhe
zápasu jest čtenářstvu s dostatok známo, že
osobnost tohoto kandidáta dokonale vyhovovala
nárokům, jakéž na sehepnost a způsobilost po
slanockou činiti možno. Nutno tudíž pochopiti
zdůrazněný verdikt veličstva jako projov zásad-
ního, věeného odvrácení od praktické či posi
tivní polětiky vedením strany svobodomyslné
prováděné.
V tomto ohledu plalí tedy, co jsme řekli
po výsledku volby první, že vedení říšské dele-
gace pozbylo u voličstva víry, že jest hlasování
to votem nodůvěry.
Herold
Sláma
Körner
8
article
Zatím přibyla do povšechné vnitropolitické
situace nová okolnost tím, že jmenováno byl
počátkem nynějšího téhodne nové, úřadnické
mnisterstvo bar. Bienertha, do něhož vstoupi
jako ministr krajan dr. Žáček a jehož nejdůleži-
tějším úkolem má býti uspořádání poměru če-
sko-německého. Vstup tohoto vynikajícího po
slance a člena Českého klubu na radě říšské do
ministerstva provázen byl mluvčími vedení če
ské politiky ve Vídni způsobem, jenž živě připo-
mínal výklady, jaké jsme v Čechách slýehali
: při vstupu jiných českých poslanců jakožto
ministrů do kruhů vládních, a jejichž hlav ní a
podstatný smysl byl ten, že vstupem tím se klul
poslanecký k ničemu nezavázal, že si ponechal
volné ruce a pod.
Ještě včera v den volby pokusil se orgán
jájící bezpodminečně vedení české politiky.
iasným prohlášením účastníků
konferencí, jež předcházely nynější změné
inistorstva, zažehnati kupíci se mraky nedů-
věry čoské veřejnosti, a za souhlasu jejich kon-
štatoval: že čeští zástupei ve Vídni neuznali
požadavek Němcův za zřízení krajskych vlád
v Čechách (při národním rozdělení krajů) z
plmět, o němž jsou ochotni vyjednávati. Něm-
c se ovšem domáhali různých zákonů jako pro-
gram zamýšlené koaliční vlády a to s určitými,
směrodalnými požadavky pro obsah oněch zá-
konů, uznávajícími zejména přání německá po
ohraničení. Čeští zástupcové vyslovili se prot
tomu s největší rozhodností; výslovně se ohra
dili proti každému označení opsahu, poněvadž
obsah může býti jenom předmětem jednání bo
doucího, jemuž nelze pracjudikovati.
Bienerth
Žáček
Němcův
Vídeň
Čechy
Německo
9
article
Za druhé konstatoval, že není pravda, ž
křesťanšli sociálové byli proti vnitřní úřadní če-
5tině, naopak navrhovali jako kompromis, aby
zacnován byl stav předehozí, jako byl na po-
čátku vlády Beekovy-
Za třetí není pravdou, že čeští zástupe
ustoupili až na požadavek, aby byl jen povolen
určitý dodatečný úvěr pro nové university vů-
bec. Čechové nnopak zůstali neoblomně státi na
požadavku položky na zakoupení místa staveb-
ního s výslovným odůvodněním, aby rozhodlo
se kenečně o místě pro budoucí druhou českou
universilu, Křosťanští sociálové horlivě se při-
mlouvali, aby moravšti Němci zanochali o-lporu
proti Brmu, a dr. Gross nepodpaloval německou
nevraživost proti této universitě. Nemají prí
tudíž češti zástupci nejmenší příčiny, aby byli
nespokjeni s výsledkem konferenci. Dovedli ob-
hájiti české stanovisko tak, že kdyby český lid
mohl býti svědkem toho úmorného 18hodinného
zápasu, jinak by soudil o „poddajnosti“ českýeh
poslaneů.
Konečně za čtvrté: ani čoští zástupeové
na konferenci, ani Národní klub nevzal na sebe
nijakých závazků v příčině budoucnosti. O pro-
zatímním rozpočtu a annexi Bosny a Hercego-
viny budou se kluby teprve raditi a při tom bude
razhodovati jak chování vlády tak Němcův, ze-
jména ke sněmu a celá politická situace.
Čecho
Němec
doktor
Gross
Němcův
Bosna
národní klub
10
article
Takto tedy snažili se ještě v den volebn
účastníci konferencí ve Vídui konaných zvážit
nedůvěru voličstva, ale již marně. Důvěra vo-
ličstva jest jemná imponďerabilie, již nutno udr
žovati soustavným, slálým stykem, nepřetržitou
upřímností a spolehlivými včasnými informace
mi, což vše české voličstvo, česká veřejnost o
let postrádá a postrádalo, marně se dovolávajíc
nápravy.
Vždyť i toto opozděné slovo účnstníků kon-
lerenci dostavuje se, až když s německé strany
četné a obsážné zprávy o vyjednávání na kon-
ferencích, jež předoházely jmenování nynějšího
ministerstva, zaplavily denní listy.
A možno dále říci, aniž bychom chtěli nad
sazovati, že podobný, českou veřejnost neuspo
kojující způsob informncí o dřívějších, minu
lých fasích různých politiekých akcí byl nejen
nedastačující a málo přesvědčivý, ale že z pr-
vidla přicházel opozděně, po funuse s křížkem.
Veličstvo, lid český, přirozeně musil za ta-
kových poměrů za to míli, že se mu odním
možnost, aby jasně na činnost politickou nn
zíral; výsledky její nemohl srovnávati s případ
nými informacemi „vyjednávajících účastníků“
a nesl to tím tíže, čím větší postihoval rozdl
mezi postupem vedení německého a vedení če-
ského.
Ostatně ani to, co v okamžiku největší vo-
lební tísně v XI. volebním okresu vinohradském
česká veřejnost se dovídá z kruhu účastníků na
konferencích, nevystihuje všechen obsah jed-
nání a vyjednávání, kteréž sice neústupnost
jejich zmařilo myšlenku koaličního ministerstva
bez určitého věcného a přesně smluveného pod-
kladu, ale skončilo přece jen utvořením pokra-
čování v posavadním vládním systému a posa-
vadní koalici, jak o tom svědčí zvláště účast
re vládě poslanc ů jakožto ministrů krajanů
11
article
Vžďyť první koaliční ministerstvo Beckov
bylo také smíšené ministerstvo úřadnické a par
lamentní, než se ustálilo a — vybarvilo;
v nynějším jest jen příměs parlamentní menší.
Snad to, co nedopověděno zůstalo ve vče-
rejším prohlášení účastníků konferencí, doplňuje
dnes důvě ník vládní v dopise listu berlínského,
oznamujícím: Uzavření německo-če-
skéhomíruna obzoru! Předeslav zásluhy
bar. Becka, jemuž nebylo dopřáno provésti třeti
úkol urovnání poměru česko-německého, pokra-
čuje: Zdá se, že bar. Bienerth, jemuž pro veli
kou oblíbenost u všech stran svěřeno bylo utvo-
ření ministerstva, s dobrým úspěchem vede
vládní loď skalinami a útesy německo-českého
boje. Sestavil ovšem, když se nepodařilo na ve-
liké poradě vůdců stran nalézti základy pro ko-
aliční ministerstvo, prozatím ministerstvo úřad-
nické, ale byl na této obrovské konferenci s to
zabájiti polepšeni styků mezi obě-
ma národními kmeny v Čechách,
prolomil takřka „ztuhlou souslavu“, jíž stra-
ny se držely a způsobil, že zástupci v šec
stran naléhavě ho žádaly, aby všecko pod-
nikl, aby po úřadnickém ministerstvu se zjednala
základna pro koaliční ministerstvo parlamentní.
Beck
Bienerth
Čechy
12
article
Musilo by se to uvítati s velikou radostí, kdyby
se stal úspěšný krok k uklizení sporu česko-
německého; a na možnost toho není třeba o
nynějška poblížeti jako na pouhou hudbu bu-
doucnosti. Především jest velmi potěšitelno, že
strany pro dobu úřadnického ministerstva při-
slíbily svého druhu zachování míru, projevily
ochotu povoliti tomuto ministerstvu prozatímní
rozpočet a annexční předtohu. Veliké otázky
postátnění drah, pojištění a řádného rozpočtu
ovšem jsou prozatím, jak se samo sebou roz-
umi, vyřaděny, ježto k jejich řešení jest nezbyt-
ně nutno, buď aby se národnostní zápas odročul
na uherský měsíc aneb dosáhlo rozluštění, jež
by uspokojilo obě strany.
Srovnáme-li toto vyličení s projevem účast-
níků konference — tušíme, že ministerstvo úřad
nické bude oním beránkem, který za ohlášené
smiřovací zákony vezme na se odpovědnost, aby
pak parlamentníci mohli s Pilátem si umýti rue
a provésti přeměnu kabinetu v ministerstvo ko-
aliční a parlamentní.
Možno za těchto okolností a po zkušeno-
stech posledních let se podiviti, že voličstvo se
nabažilo hry na slepou bábu, a že si přeje
upřímnější a srozumitelnější obranu hynoucíc
zájmů národmch?!
Pilát
13
article
Výsledek včerejší užší volby v XI. říšském vo
lebnim okresu (Král. Vinohrady)
je tento: K volbě dostavilo se z 7000 oprávně
ných voličů 4039. Počet platných hlasů: 4023
Obdrželi: Josef Sláma (nár. soc.) 2488 hlasů
dr. Eduard Körner (Mladočech) 1535 hlasů.
tudíž zvolen Josef Sláma, kandidát strany n-
rodně-sociální.
Volby neúčastnilo se tedy n
3000 voličů.
Při první volbě, konané dne 12. listopadu.
dostavilo se 4235 voličů, z toho platných hlast
bylo 4224, z nichž obdrželi Jos. Slám a 2054
dr. Ed. Körner 1280, Havránek 775( soc. dem.)
L. Kunte 60 (renlista), Drápalik 49, (křesť. soc.)
Výsledek volby očekával před hoslincení na Val
deku na Král. Vinohradech velký zástup příslušníků
strany národně soctální, kteří propukli v nadšené
projevy uspokojení, když bylo oznámeno vltězství
kandidáta této strany. Zvoleného poslance vzali n
rainena a nosilí po ulici. Pan Sláma promluvil k zá-
stupu a pravil, že své zvolení pokládá za vitězstv
oposiční myšlenky. Potom promluvil posl. Klofáč.
který děkoval voličetvu. Na to velký zástup, v čel
s poslanci Klofáčem, Freslem, Chocem a Lisým ubí
ral se Žitnou ulicí do ulice Školské pred redakci „Če-
ského Slova“, kde promluvili pr. Sláma, L.sý, Stri-
brný a Fresl. Zástup za zpěvu národních a dělni
ckých písní se v klidu rozešel
Král
Sláma
doktor
Körner
Ed
Havránek
L Kunt
Klofáč
Fresl
Choc
Lisá
Val
Stri
60
Drápalik 49
14
article
Nebezpečí války na Balkáně
Nebezpečí války na Balkáně
Sp Z Bělehradu, 20. listopadu. (Pův. tel
»Národních Listů«.) Poloůřadně sdělují, že No
vakovičova misse v Cařihradě jes
omezena na informování a vysvětlení situace,
způsobené na Balkáně prohlášením neodvislosti
království bulharského a annexe Bosny. Dosa-
vadními informacemi potvrzeno, že záj my
Türecka, Srbska a Černé Hory jsou
totožné a naní třeba uzavírat
zvláštních smluv a spolků na
obranu a výboj.
Dle petrohradských zpráv Pašič vrátí s
do Srbaka přes Cařihrad.
Srbského občana Vojislava Iljiče, kter
rakouského konsula převezl v loďce ze Šabee
přes Sávu do Klenku ve Srěmu, stloukli.
Nota rakouská se v Petrohradě
nelibí.
Z Petrohradu, 20. listopadu. Jest zde nyn
známa odpověď Rakousko-Uherska
na ruský návrh ohledně konfe-
rence Praví se, že nota učiníla nepříznivý
dojem.
Praví se v ní, že Rakou s ko-U hers k
může dáti svůj souhlas ke konfe-
renci jen pod tou podmínkou,
bude-li otázka anexe Bosny a Herce-
goviny vyloučena.
Na ruský popud.
Z Vídně, 20. listopadu. »W. Allg. Zlge
sděluje se z dobře zpravených diplomatickýeh
kruhů, že velmoci zakročily v Běle
hradě včera na základě ruského pod
nětu. Na ruském vyslanectví v Bělehradě
konala se schůzka ruského, francouzského, an-
glického, německého a italského vyalance, pr
Pašič
Vojislav
Klenk
Noto
Raka
W Allg
Balkán
Bělehrad
Cařihrad
Dosa
Srbsko
Sáva
Petrohrad
Rakousko
Uhersko
Bosna
Vídeň
Běla hradit
15
article
čemž učinil ruský vyslanec návrh
na společné zakročení u srbské
vlády.
Srbské dementi o srbsko - turecké
vojenské konvenel.
Z Bělehradu, 20. listopadu. (K. k.) Zpráva
o uzavření vojenské konvenee
mezi Srbskem a Tureckem vyvraci s
v oficiálním komuniké.
Účelem poslání Novskovičov a jest
informovati se o politické situaci na balkánském
poloostrově, vzniklé nejnovějsími událostmi.
Mezi Srbskem a Tureckem jes
naprostý souhlas a přátelský po-
měr. Srbsko nemá nijakých zámyslů,
ani proti sandžaku novopazarskému,
ani proti jiné části lurecké říše. Kon-
statovati to, bylo také účelem poslání Novako-
vičova.
Vukotič u sultána.
Z Vídně, 20. listopadu. Přes Berlín se sdě-
luje, že černohorský brigadýr Vukotič přijat
byl dnes v audienci u suſtána.
Rakousko a Rusko.
Z Petrohradu, 20 listopadu. (K. k.) v
směrodatných kruzích se proslýchá, že vy
jednávání s Rakousko-Uherskem
o koníerenci má pravidelný prů-
běh. Poslední výhrady Rakousko-Uherska o kon
ferenčním programu nijak nevylučují očekávanou
dohodu, třeba že vyjednávání se jimi prodlouží.
Černá Hora nemá válečných záměrů
Z Paříže, 20. listopadu. (K. k.) Přibyvš
sem černohorský zvláštní zástupce Jovo Po
povič prohlašuje v »Matinu, že musí nej
formálnějším způsobem vyvrátiti tvrzen
že by Černá Hora měla válečné zá-
měry. Projevy lidu na Černé Hoře jsou prý
jen odpovědí na vojenská opatřen
Rakousko-Uherska.
Vukotič
Přibyvš
Jova
Bělehrad
Srbsko
Turecko
Vídeň
Berlín
Rakousko
Rusko
Petrohrad
20 listopad
RakouskoUhersko
Paříž
Černá hoře
Kon
16
article
Grey o vyhlídkách konference.
Z Londýna, 19. listopadu. (K. k.) Ve své
řeči v Scarboroughu pravil státní tajemník
Grey: Zmatky v Macedonii byly spojeny
s tureckou revolucí, když se stala akce
Rakousko-Uherska a Bulharska ve
chvili, kdy věci na Balkáně a v Orientě opravňo-
valy více k naději, než kdy jindy za posledníeh
30 let. Řečník nemyslí, že tato akce byla
úmyslná. Uvádí to jen, aby ukázal, jak choulo-
stivého rázu je zahraniční politika. Doufá, že
následky této akce bůdou vyrovná n
konferencí smlu valch vellm o cl
Řiká se, že se nic nesrane. To může býti
pravdou, ale trvalo by už hod n
dlouho, aby se dokázalo, že se nic ne
stane. Nemožno donutiti konferenci, aby do-
spěla k uspokojivému výsledku. Konference
může působiti uspokojivě, může však
také rozčiliti, ba pobouřřti, sejde-li s
za okolnosti, které donutí jednu nebo více moc-
nosti, aby otevřeně a před celým svě-
tem řekla: Ne! Pak mlsto, aby dospělos
k rozřešení, budou věci mnohem hora
než dříve. My budeme i na dále pracovati
pro rozřešení. Nemluvím tedy, abych kritisoval.
Napřed bylo nesporně žádoucím získati času,
nyní je závažno neztráceti času. Za minulý
týden stal se pokrok, neboť máme důkazy, že
Turecko důvěřuje, uklidněno naší i jiných moc-
noští akci. Předloží-li otázky jí se týkající po-
radě Evropy, najde u ní sympatie a spravedlnost
Diplomacie ziská úspěchů v zimě, kteráje
příznivá radám, nepřiznivá však akcím. Budou-
balkánské nepokoje uspokojivým způsobem uti-
šeny, vzbudí to pocit důvěry v dobrou vůli
mezi bezprostředně interesovanými národy, pocil,
který mne zbaví úzkostí a obavy, plynoueí
z nedávných zmatků.
Grey
Londýn
Makedonie
RakouskoUhersko
Bulharsko
Balkán
Orient
Turecko
Grey
rada Evropa
17
article
Poodhalení němcckých intrik na
Balkáné.
Na ruské i turecké straně pilně se pracuje
k politickému dorozumění. Myšlenka ta je velmi
zdravá. Jestliže ji někteři zažehnati chtějí uka-
zováním, že by to bylo podivné, aby stát kře-
sťanský, Rusko, uzavíral spolky se státem mu-
sulmanským, na to jest odpověď, že to není ni
podivného. Německo je také stát křesťanskýa
bylo s Tureckem v politické dohodě až do po-
slední doby, kdy se Turecko přesvědčilo o jeho
pronevěře. A za krymské války zdaliž celá kře-
sťanská Evropa nebyla spojencem Turecka
Ozvou se námitky: Ale to bylo něco jiného, to
bylo proti Rusku! Nuž dobrá, jednou se také
Rusko může spojiti s Tureckem proti někomu
jinému!
Mezitím, co se klestí cesta dohodě Ruska
s Tureckem, v Petrohradě se dověděli, že Na-
mecko po míru portsmouthském pracovalo
k tomu, aby Rusku nebylo dáno času zolavit
se, a intrikovalo za tím eílem, aby spískalo
válku rusko-tureekou. Válka ta před rokem, an
ještě před půlrokem byla na sesypání.
Ale Anglie nespala a vyhodila proti Ně-
mecku trumf mladotureckého převratu. Němei
nic takového netušili a když prohlášena turecká
konstituce, byli jako s nebe spadlí. Noviny je-
jich dlouho naivně Turkům dokazovaly, že tu-
recká konstituce je nemožností, a musil přijíti
sám šejch ul Islam s autoratitavným prohlášením,
že konstituce koranu nejen neodporuje, nýbrž
přímo jest jím příkázána, protože dává vládu
demokratickému principu, a národ Prorokův jest
ode vždy demokratickým.
Mladoturkům, když jim Angličané otevřel
oči, vysvitlo, že totéž Německo, které se snaží
seštvati je s Ruskem, připravuje postup Rakousko-
Uherska na Balkán. Od okamžiku, co baron
Lexa Aehrenthal vystoupil se svým projektem
balkánské dráhy, cíle německo rakouské hry
staly se zřejmými, a odtud se připravuje nové
Angličan
Lexa Aehrenthal
Rusko
Německo
Turecko
Evropa
Petrohrad
Anglie
Islam
RakouskoUhersko
Balkán
19
article
seskupení velmocí, v němž Turecko státi bude
při Rusku a mezi nimi uprostřed bude jednota
balkánských států, jejiž hlavou bude Turecko.
Turecko
Rusko
20
article
Dobrovolníci pro Turecko.
Dobrovolníci pro Turecko.
Náčelník moslemské čety »Sejidije« z Bej
rutu, Jahija Hamid, telegrafoval velikému vezíru.
že pošle v případě války s Rakousko- Uherskem
na pomoc 40.000 dobře ozbrojených dobrovol
níků Arabů.
Postup balkánské krise.
Z Londýna, 18. listopadu,
(Pův. dopis »Nar. Listů«. )
Již přes týden snaží se Rakousko vzbuditi
u Srbů domněnku, že již nemají sympati! Anglie
jiných velmocí. Vídeňský tisk uveřejňuje se svými
komentáři největší kachny, které mu přilétají ovšem
přímo z klidného města Bělehradu. Oznamovalo se
že Whitehead. ministr Velké Britanie u dvora
krále Pstra, zakročil překvapujícím způsobem u srbské
vlády vzhledem k některým příliš bojovným řečem
proneseným srbstým přincem následníkem po jeho
návratu z Petrohradu. Talo zpráva je v každém
směru naprosto lichá a jsem zmocněn
se strany Foreign Office oficiálně ji
dementovati.
Nutno také opraviti, co jest vědomě nesprávného
v oficiosních zprávách rovněž vídeňských, jež se
šnaží naznačiti, že se tak stalo na přání rakouské
vlady, zakročila-li Anglie společně s jinými velmocemi
několikráte u srbské vlády, radíc jí k opatrnosti
umírněnosti a kritisujíc přísně její bojovné chování
Vyličovati takto spontanní zakročení Anglie.
Jahija Hamid
Srba
Whitehead
Turecko
RakouskoUhersko
Londýn
Nara
Rakousko
Anglie
Bělehrad
Velká Británie
Petrohrad
21
article
Francie a Ruska u srbské vlády, znamená úmysině
překrucovati pravdu Anglie nikdy nejednala na přání
Rakouska nebo dle jeho rady. V rozhovorech, které
měl s králem Petrem a předsedou ministerstva, ne-
mluvil Whitehead na základě instrukcí, jež obdržel
od Foreign Ofice, nikdy jinak než jako upřímný a
loyální přítel Srbska a vyzněla-li slova jeho i jeho
kolegů v Bělehradě pro mír, nestalo se tak zajisté
jménem rakouské vlády nebo aby se vyhovělo ja-
kémukoli přání, které by Rakousko bylo projevilo
vůči Anglii nebo jiným velmocem
V Londýně zůstávají stále optimisty a očekávají
s důvěrou konec vyjednávání, která byla zahájena
Je známo, že od čirnácti dnů konaly se ve Forengn
Office časté rozhovory s tureckými diplomaty a jed-
nalo se velmi přátelsky o odpovědi, kterou Porta
chystá na návrh programu, jejž jsem vám před časem
sdělil. Tato výměna názorů a ústní jednání nejsou
oficiálního a definitivního rázu. Anglie jako věrný
přítel Mladoturků projevila pouze své mínění, co by
Porta mohla přijati nebo odmítnouti z onoho krát-
kého seznamu látky, jak byl sdělen. Tyto oficiosní
rozhovory byly právě dokončeny a z bezpečných
důvodů mohu souditi, že obě vlády se ve všem
shodly.
V posledních dnech se sdělovalo, že vyjednávání
mezi Tureckem a Bulharskem bylo přerušeno nebo
nevedlo k cíli následkem ohromného obnosu, poža-
dovaného Portou v náhradu. V Londýně není nic
známo o tomto přerušení nebo domnělé obtižía
soudí se, že jednání ma pravidelný průhéh. Vlada
britská však, předvídajíc případ, že by se obě moc
nosti nemohiy dohodnouti o výši náhrady, radila
oběma, aby svá vzájemná stanoviska předložily kon-
ferenci a přijaly rozhodnutí, jež učiní velmoci, shro-
mážděné u zeleného stolu.
Petro
Whitehead
Foreign
Port
Vlad
Francie
Rusko
Anglie
Rakousko
Srbsko
Bělehrad
Londýn
Turecko
Bulharsko
22
article
Otázka krétská byla odložena na několik mě-
síců, ale nikoli ad caleudas graecas, jak by si Tu-
recko přálo. Anglie nehodlá nikterak zrušiti sliby
dané Řecku a není pochyby, že se britské vládě
podaří překonati v té věci odpor Turecka. Je však
třeba mnoho umírněnosti a taktu. Nutno šetřiti citli-
vosti Turků, kteří nechtějí ztratiti nový kus své říše.
zvlášlě když má běti dán malému národu, poraže-
nému nedávno olomanskou mocí. Tato olázka ura-
žené ješitnosti však se rozřeší tím spíše, že Řecko
se chová velmí konciliantně a diskretně.
Neschází konečně ani komický živel, jaký s
nezřídka vyskytuje v otázkách mezinárodní poliliky.
Není podivno, že provisorní a možno říci vlastně
revoluční vláda jedná přímo a oficiálně s velmo-
cemi? Anglie a ostatní velmoci daly svými zástupci
v Kaneji doručiti notu provisorní vládě krétské, tato
pak se své strany zaslala blahopřejný telegram krále
E luardovi ve výroční den jeho narození a jeho ve-
ličenstvo britské milostivě odpovědělo na blahopřání
svých přátel krétských.
Kréta však jest ve vzpouře proti vládě ture-
ckých přátel Anglie a čin, který Krétští s takovou
tvrkoštjností provedli, odhlasovavše připojení k Řecku.
pokládá se velmocemi za neexistentní, poněvadž jes
mlegální. Není to jako v operetěr
J. Coudurier.
Turek
J Coudurier
Anglie
Řecko
Turecko
Kréta
23
article
Zajímavá opět odhalení
o VIlému Il.
Zajímavá opět odhalení
o VIlému Il.
(Vilém II. proti Anglii. — Napadá prude
Japonsko. — Vyzrazuje na Ameriku, že
chystá se do 10 let napadnouti Japon
sko. — Císař a kinematogral. — Pře-
drážděnost císařova. — Náboženské
blouznění. — Nadpřirozená vidění cí
sařova. — Bůh mu svěřil poslání, být
apoštolem míru. — Koho bozi chtějo
zničiti ... — Clsař odřekl se cestování.
— Dojem ve Francii. — Řiše pře
ohromnými nesnázemi. — Skličenos
Bülowova.)
Za cenu každou hleděl americký » Century
Magazine« udržeti odhalení, jež mu zaslal žur-
nalista Hale o svých hovorech s císařem něme-
ekým. Berlin, jak známo, zaplatil 200.000 ma-
rek za potlačení interviewů těch. Ještě pře
dvěma, třemi dny odmítl americký vydavate
nabídku francouzského listu, by jemu prodal
rukopis, když se byl zavázal v Americe ho ne-
uveřejňovati. A dodal, že rukopis není za nie
na prodej. A ejhle! dnes uveřejňuje novo-
yorský jeden list sám podstatu nových těchto
výroků Vilémových. Jak jich nabyl, zdaž
nelovalností původního vydavatele, či nediskret
ností vedlejší některé osoby, aneb konečně tím
že Hale prodal rukopis na dvě adresy, zůstává
té chvíle nezjištěno. Jisto jest ale, že čaké tyto
nové hovory císaře Vilěma II. vyvolají
sensaci nesmírnou. Nejsme zvyklí uživati
výrazu toho na místě nepravém, ale jako jsme
předpověděli sensační a nanejvýš vzrušující do
jem prvního iaterviewu cisařova, kdy některé
jiné listy ho zastrčily do koutku, nepostihnuvše
ihned kromobyčejného významu jeho, tak vě-
štiti můžeme i tomuto interviewu účinky sen-
sační z důvodů skutečně věených. Především
pokus Vilémův, podnititi celou Evropu k boj
proti Japonsku, a to výroky, nozvyklými pe
il
Vilém II
Císař
Skličenos Bülowův
Hal
Vilémová
Vilémův
Anglie
Japonsko
Amerika
Francie
Berlín
Evropa
Centura magazín
24
article
V drobném prouejlt
rnní číalo o sobě . . . za 8h
odpolední . . . . . . . za 2 b
Ve flialkéch na veskově:
ranní číslo. . ..
. 10 k
odpolední . . . . . . . . 4 k
Inserát
plati se žetevé zaplel
Fředplacení a inshrty přijímá zdminl-
strace v Marianské ulici č. s.
Tam nzcházají se též redlakee.
tiskárna a ozpedice „Národnich Listů“
Rukopisy ss novraceji
25
article
povinné reservě panovníkově, jest s to napjetl
jsponsko-německé zvýšiti měrou lnejkrajnější.
Ozvěna v Japonsku bude jistě bouřlivou a ne-
bezpečnou dosahem svým.
Přímo dětské pak vyžvatlání válečných plánů
amerických proti Japonsku vzbudí i v Americe
zajisté nevoli a vyvolá otázku, lze-li s tímto
mocnářem vůbec bez nebezpečí krajního vstu-
povati v nějakou akci důvěrnou. Otázku, na
kterou dá veřejnost americká odpověď jistě nej-
přikřejšl. Téšil li se Vilém II. tomu, že má
aspoň v Americe ještě obdivovatele, tímto po-
činem ztratí je nepochybně na dobro. Nuže,
jak zní nová odhalení o něm?
Jest to »NewYorkAmerican«, který
uveřejňuje právě výňatek z rozmluvy eísaře
s Halem, která, jak řečeno již, byla pollačena
časopisem »Century Magazin«. Vilém II. v roz-
mluvě pravil, že Anglie, spojlvší se s Ja-
ponskem, stala se zrádkyní bílého
plemene. To se však vymstí na ní,
protože může tak pozbýti sama svých
kolonií, aby je dostali Japonci. Ja-
ponsko ohrožuje i Australii a podpo-
ruje revoluci v Indii, Japonsko za-
mýšlí také pomalu annexi (7) Číny;
Amerika a Německo smluvily se však,
že budou Čínu chrániti. Císnř dále
pravil, že mezi Spojenými státy a Ja-
ponskem dojde během 10 let k válce.
Jmenovaný list na konec praví, že dostal tento
výtažek z císařova interviewu z Londýna.
Vyčkejme ohlasu těchto nových odhalení
vzrušujících !
Mezitím ale listy anglické publikuji
nová odhalení o soukromém životě Vilémově.
Cisař potácí se dle nich z extrému do extrému.
V den, kdy řišský sněm měl velikou debatu
jeho výrocích, dal si Vilém II. do Donau-
eschingů zavolati dvě variétní společnosti.
Vilém II
NewYorkAmerican
Hal
Japonec
Amerika
Anglie
Austrálie
Indie
Japonsko
Čína
Německo
spojený stát
Londýn
Vilémov
Dunaj
Century magazín
26
article
Vjezd svůj do Donaueschingů dal zachytiti
kinematograficky a trval na tom, aby kinemato-
graf ten byl ještě týž večer předveden. Vedle to-
hoto shonu po prchavém okamžitém rozptylení
císař upadá stále více v jakési náboženské
blouznění. V řečech svých kladl neustále důraz
na to, že má poslání své svěřeno milostí boží.
V poslední době trpěl císař nervosou vy-
sokého stupně a nejvyšší předrážděností. Nyní
blouznívá císař, že není nikým pochopen, ale
že musi stůj co stůj prověsti úkol,
který mu svěřila milost bpží.A
dále, že on jediný dovede vládnouti Německu.
Za jedně návštěvy v Kvirinále vyprávěl clsst
sám králi italskému, že mívá nad-
přirozená vidění, vnichž mu bů
projevuje vůli svoji. A vůle ta
ukládá prý mu, aby lidstvo osvo-
bodil z hrůz války. Za to bůh mu prý
slibuje neobyčejné moci v dějinách světových.
Také císaře rakouského a krála
italského hodlá prý bůh nadati
neobyčejnou mocl, aby mohli společné
s Vilémem dosíci brzkého cíle: stálého míru
světového.
Lombroso napsal, jak známo, pěknou knihu
o vztazích mezi šílenstvím a geniálnosti. Žell
Vilém II. tehdy ještě nebyl předmětem jeho
studií.
Bouře německé veřejnosti měla ale na el-
saře přece jeden dobrý účinek. Zřekne prý se
stálých neklidných výprav svých po souši
moři. Odřekl již cestu do Kielu a nechal se
při přísaze námořníků zastupovati bratrem Ji-
dřichem. Odřekl rovněž návštěvu města Hanno-
veru a upustil konečně po velikém zápase du-
ševním i od lovu na divoké kance, kterýž ho-
dlal ve Springe uspořádati. Německé listy humo-
ristické nebudou tudlž vtipkovati již o svém
»Reise-Kaisern« a také německé »Rundrsisa
Politik« na čas bude konee.
Vilém
Reis
Německo
Kiel
Hanna
Žell Vilém II
27
article
Přes tyto dočasné a částečné ústupky cl-
sařovy sněm německý bude co nevidět rokovati
opět o aferách jeho. Seniorové sněmu usnesli
se totiž dáti po prvním čtení předlohy finančni
na pořad návrh stran některých na uplatnění
ministerské zodpovědnosti vůči přehmatům císa-
řovy politiky osobní.
Ostatně většina listů německých i podnes
nevěří v trvalou nápravu císařovu. Orgán ně-
meckého velkoprůmyslu »Rh. Westř. Zig. « píše
bez okolkův i po úterních šalmajích »Řláského
Věstníku«: »Čísař nedbá hlasu lidu, odmitá
přání sněmu, nesklání se před výzvou spolkové
rady, ministerstva i před radami kaneléřovými.
»Nezmaten« bouří, povede dál osobně politiku
říše, domýšleje se, že vedl ji i také doposud
úspěšně a skvěle. Koho bozi chtějí zni-
čiti, toho raní slepotou . . .«
Piší-li ruské listy (»Novoje Vremja«,
»Rěč«) o nedávném prohlášení císařově, že vše-
obecné sliby takové nejsou zárukami a zůstane
při starém, učinila ve Francii hluboký dojem
zvláště včerejší odhalení kaneléřova o prabíd-
ných, ba kritických poměrech ně-
mecké říše. Teď ukazuje se prý, jak ne-
spravedlivo bylo, když táž vláda německá vytý-
kala vždy německým socišlním demokratům
škarohlidství. Dnes ale doznává se z těchže
vládních stran německých, že říše
ocitla se před nesnázemi ohromnými.
Jaký div, že kníže kaneléř Bůlow, jak s
dnes sděluje, zachvácen jest pod dojmem po-
sledních událostí hlubokou sklíčeno stí
nervosní. Nespí a nejí. Vyžádá si prý proto
v prosinci od císaře dovolenou. Není to před-
zvěsť definitivní demise kaneléřovy, kterouž jsme
přes konejšivé prohlášení »Řlšského Věstníku«
předpověděli?
Rěč
Francie
Novoj Vremja